18-24 MAI 2026
HAN 35 “Mɔ do nú nǔ e nyí nǔjɔnǔ hú gǎn lɛ́ é”
Ma nú nǔɖé fɛ́ ayi towe ó
“Mi ní nɔ ɖo nukúnnú mɔ jɛ nǔ e nyí jlǒ Jexóva tɔn é mɛ wɛ.”—EFƐ́. 5:17.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Ényí nǔ ɖěɖěe sixú fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é ná bo tlɛ ɖo ayǐ ɔ, lěe mǐ sixú sɔ́ ayi ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí gbɔn é.
1-2. Nɛ̌ nǔ tají ɖé ka sixú fɛ́ ayi mǐtɔn gbɔn?
HWETƐ́NU ka nyí azɔn gǔdo tɔn e a liza xá nǔ e jló ná fɛ́ ayi towe é ɖé é? Bóyá nǔɖé fɛ́ ayi towe sín nǔ e wa wɛ a ɖe é jí bɔ é byɔ́ ɖɔ a ní wá gbeta nǔ e ɖo tají hú gǎn é tɔn kɔn. Mǐ ní ɖɔ ɖɔ a ɖo mɔ̌to kun wɛ bɔ alǒkan towe jɛ nǔ ɖɔ jí. Apɛ́lu ɔ sixú ɖo tají, amɔ̌, a tuun ɖɔ é sixú fɛ́ ayi émítɔn. Mɔ̌to kunkun ɔ jí wɛ ayi towe ɖó ná nɔ.
2 Azɔ̌ tají gěgé wɛ mǐ ɖó bá wa. Mǐ tuun ɖɔ ayi sísɔ́ ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́a kpó azɔ̌ gbe bǐ gbe tɔn lɛ́ kpó jí ɖo tají tawun. (Mat. 6:33) Hǔnkuntɔ́ ayiɖotenánɔ lɛ́ ɖɔhun ɔ, togun Jexóva tɔn nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ɖ’ayi nǔ e sixú fɛ́ ayi tɔn sín nǔ tají hú gǎn lɛ́ jí lɛ́ é wú.—Nǔx. 4:25; Mat. 6:22.
3. Étɛ́wú lěe mǐ ná tɔ́n ahwan nǔ ɖěɖěe sixú fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é gbɔn é gbígbéjé kpɔ́n ka ná d’alɔ mǐ?
3 Mǐ mɛ ɖěbǔ nɔ ba ɖɔ nǔɖé ní fɛ́ ayi mǐtɔn sín nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí ǎ. É ɖo mɔ̌ có, mǐ bǐ wɛ nɔ wá mɔ mǐɖée ɖo ninɔmɛ e sixú yá wǔ fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é mɛ. (Luk. 21:34-36) Énɛ́ wú ɔ, bo ná dó d’alɔ mǐ bónú mǐ ná sɔ́ ayi ɖó sinsɛnzɔ́ mǐtɔn jí ɔ, mǐ ná gbéjé nǔ élɔ́ lɛ́ kpɔ́n: (1) Nǔ ɖěɖěe sixú fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é, (2) lěe Jezu tɔ́n ahwan nǔ e sixú fɛ́ ayi tɔn lɛ́ é gbɔn é, (3) lěe mǐ sixú tɔ́n ahwan nǔ e sixú fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é gbɔn é.
NǓ TƐ́ LƐ́ KA SIXÚ FƐ́ AYI MǏTƆN?
4-6. Nǔ tɛ́ lɛ́ ka sixú yá wǔ fɛ́ ayi mǐtɔn?
4 É nɔ byɔ́ ɖɔ mǐ ní sɔ́ ayi ɖó nǔ gěgé jí ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ. É sixú nyí lanmɛ ná nɔ ganjí mǐtɔn, alǒ mǐ ɖó ná wa nǔɖé lɛ́ dó kpé nukún dó mǐɖée, alǒ xwédo mǐtɔn wú. Nǔ énɛ́ lɛ́ ɖo tají, bɔ mǐ ɖó ná sɔ́ ayi ɖó yě jí. Amɔ̌, ényí yě wá húzú nǔ e jí mǐ nɔ lin tamɛ dó hwebǐnu é ɔ, yě sixú fɛ́ ayi mǐtɔn.
5 Hunnyahunnya e nɔ tíin ɖo toxóɖiɖɔ linu é, akwɛ́yózo, jɛmɛjí kpó tagba ɖěɖěe ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é kpó ko wa nǔ dó mǐ mɛ gěgé wú. (2 Tim. 3:1) Ényí nǔ mɔ̌hun lɛ́ ɖo mǐ xá wɛ ɔ, ado sixú wá hu mǐ sɔmɔ̌, bɔ mǐ ná nɔ ɖo tamɛ lin dó yě jí wɛ hwebǐnu.
6 Bóyá mǐ tuun mɛɖé lɛ́ bɔ nǔ mɔ̌hun lɛ́ hɛn nǔ gěgé gblé dó yě wú. Énɛ́ wú ɔ, nǔ e jɛ dó yě jí é sixú ɖó linkpɔ́n nú yě. È dá gbɛtɔ́ bónú é ná nɔ ɖo wǔvɛ́ se wɛ ǎ. Xwi ɖíɖí xá tagba syɛ́nsyɛ́n mɔ̌hun lɛ́ zɔ́n bɔ gbɛ ko ci akpɔ nú mɛɖé lɛ́. Bónú mɛɖé lɛ́ ná dó ɖe ta sín linkpɔ́n yětɔn lɛ́ mɛ kpɛɖé ɔ, yě nɔ dó ta ayiɖeɖayǐ mɛ. Ényí ninɔmɛ énɛ́ lɛ́ ɖě mɛ wɛ mǐ ɖe ɔ, étɛ́ mǐ ka sixú wa? Mǐ ná ɖɔ xó dó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn jí, énɛ́ ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná tɔ́n ahwan nǔ e sixú fɛ́ ayi mǐtɔn sín Mawu sinsɛn jí lɛ́ é.
NƐ̌ JEZU KA TƆ́N AHWAN NǓ E SIXÚ FƐ́ AYI TƆN LƐ́ É GBƆN?
7. Étɛ́ lɛ́ ka hɛn ɔ, yě ná fɛ́ ayi Jezu tɔn?
7 Nǔ e sixú ko fɛ́ ayi Jezu tɔn lɛ́ é hwe ǎ, ɖi tagba mɛ lɛ́ tɔn lɛ́ kpó toxóɖiɖɔ kpó. Wamamɔnɔ kpó azinzɔnnɔ kpó gěgé wɛ tíin ɖo hwetɔnnu. (Mat. 14:14; Mak. 14:7) Yě se nǔagɔwaxámɛ sín wǔvɛ́ ɖo hlɔ̌manu lɛ́ kpó Jwifu yěɖɔhun lɛ́ kpó lɔ mɛ. Ée mɛ lɛ́ mɔ ɖɔ Jezu ɖó hlɔ̌nhlɔ́n kpó nǔwúkpíkpé kpó bá bló nǔjíwǔ é ɔ, yě ba ná sɔ́ ɛ axɔ́sú. (Jaan 6:14, 15) Gɔ́ ná ɔ, Satáan ɖo Jezu gbé nya wɛ, bo tɛ́n kpɔ́n bo ɖó mɔ n’i bónú é ná yá wǔ húzú axɔ́sú gbɛ ɔ tɔn. (Mat. 4:8, 9) Mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ, éé nyí xɔ́ntɔn vívɛ́ Jezu tɔn é lɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ n’i gbe ɖokpó ɖɔ é ní nya ta ɖo wǔvɛ́ sise nu, é ɖɔ: “Mawu ma lɔn ó, Aklúnɔ.”—Mat. 16:21, 22.
8. Nɛ̌ Jezu ka ɖí xwi xá nǔ e sixú fɛ́ ayi tɔn lɛ́ é gbɔn?
8 Nɛ̌ Jezu ka tɔ́n ahwan nǔ e sixú fɛ́ ayi tɔn lɛ́ é gbɔn? Ali atɔn nu wɛ é wa mɔ̌ ɖe. Nukɔntɔn, linlin e Jexóva nɔ ɖó dó nǔ lɛ́ wú é wɛ é lɔ nɔ ɖó d’é wú. (Jaan 8:28; 14:9) Wegɔ́, é nɔ hɛn alɔnu tɔn ján ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ mɛ. (Mat. 9:35) Atɔngɔ́, é tuun nǔ e ɖo tají nǔgbó nǔgbó é. (Jaan 4:34) É gbɛ́ nǔ e Satáan xwlé è é dó nǔjɔnǔ mɛ; é tuun ɖɔ alɔ ba ná dó émí wɛ Piyɛ́ɛ ɖe, amɔ̌, wěɖexámɛ Piyɛ́ɛ tɔn sɔgbe xá jlǒ Jexóva tɔn ǎ. (Mat. 4:10; 16:23) Jezu lɔn nú linlin mɛ lɛ́ tɔn, nǔ e yě ɖɔ é, alǒ nǔ e yě wa é fɛ́ ayi tɔn sín jlǒ Mawu tɔn wiwa jí ǎ. Nǔgbó wɛ ɖɔ nǔ e sixú fɛ́ ayi mǐdɛɛ lɛ́ tɔn é sixú gbɔn vo nú Jezu tɔn lɛ́. Amɔ̌, gbɔn kpɔ́ndéwú Jezu tɔn xwixwedó gblamɛ ɔ, mǐ sixú ɖu ɖo nǔ e sixú fɛ́ ayǐ mǐtɔn lɛ́ é jí.
NƐ̌ MǏ KA SIXÚ ÐU ÐO NǓ E SIXÚ FƐ́ AYI MǏTƆN LƐ́ É JÍ GBƆN?
9. Étɛ́ ka nyí tínmɛ è ní nɔ “ɖo nukúnnú mɔ jɛ nǔ e nyí jlǒ Jexóva tɔn é mɛ wɛ” tɔn? (Efɛ́zinu lɛ́ 5:17)
9 Kplɔ́n bo nɔ lin nǔ Jexóva ɖɔhun. Énɛ́ sixú d’alɔ we bɔ a ná nɔ “ɖo nukúnnú mɔ jɛ nǔ e nyí jlǒ Jexóva tɔn é mɛ wɛ.” (Xa Efɛ́zinu lɛ́ 5:17.) Mǐ sixú kplɔ́n nǔ e nɔ nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ é gbɔn Xó tɔn xixa kpó tamɛ linlin d’é jí kpó gblamɛ. Mǐ sixú kpé énɛ́ wú, ényí Biblu ma tlɛ ɖɔ xó ɖé tlɔlɔ dó ninɔmɛ mǐtɔn wú ǎ ɔ nɛ́. Gbɔn nɛ̌ é? Ényí linlin Jexóva tɔn má mǐ, bɔ mǐ lɛ́ ɖo gbesisɔmɛ bónú é ná xlɛ́ ali mǐ ɔ, é ná kpa mǐ.
10. Nɛ̌ mǐ ka sixú kplɔ́n nǔ dó linlin Jexóva tɔn wú gbɔn?
10 Mǐ sixú kplɔ́n nǔ dó linlin Jexóva tɔn wú gbɔn Biblu kplɔ́nkplɔ́n kpó lěe é wa nǔ xá gbɛtɔ́ lɛ́ gbɔn é gbígbéjé kpɔ́n kpó gblamɛ. (Jel. 45:5) Ényí mǐ ɖo tan lɛ́ xa wɛ ɔ, mǐ sixú kan nǔ lěhun lɛ́ byɔ́ mǐɖée: ‘Étɛ́ tan élɔ́ ka kplɔ́n mì dó Jexóva wú? Nɛ̌ é ka sixú d’alɔ mì bɔ un ná w’azɔ̌ ɖo linlin ce lɛ́ wú gbɔn?’ Linlin tɔn lɛ́ yi aga hú mǐdɛɛ lɛ́ tɔn lɛ́. (Eza. 55:9) Énɛ́ wú ɔ, mǐ nɔ byɔ́ ɛ ɖɔ é ní kplɔ́n lěe mǐ ná wa jlǒ tɔn gbɔn é mǐ. (Ðɛh. 143:10) Mǐ nɔ lɛ́ xo ɖɛ sɛ́ d’è kpó jiɖiɖe kpó ɖɔ é ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná mɔ nǔ jɛ lěe é nɔ lin nǔ gbɔn é mɛ, bónú mǐ lɔ ná nɔ lin nǔ gbɔn mɔ̌.—1 Jaan 5:14.
11. Étɛ́ Jexóva ka nɔ ba nú mǐ?
11 Ée mǐ kplɔ́n lěe Jexóva nɔ lin nǔ gbɔn é ɔ, mǐ mɔ nǔ jɛ mɛ ɖɔ é kún ba ɖɔ nǔ lɛ́ ní fɛ́ ayi mǐtɔn ó, bá dó ɖo gbesisɔmɛ nú vivɔnu gbɛ élɔ́ tɔn. (Mat. 24:44) É ba ɖɔ adohu adohu ní ɖi bú mǐ ǎ. (Mat. 6:31, 32) Énɛ́ wú ɔ, ényí ado jɛ mǐ hu jí, dó lanmɛ mǐtɔn, azɔ̌ mǐtɔn alǒ xwé mǐtɔn wú, kabǐ nǔ e kunkplá mǐɖésúnɔ kpó xwédo mǐtɔn kpó lɛ́ é wá jɛ ayi mɛ ɖu nú mǐ jí zɛ xwé wú ɔ, Jexóva nɔ ɖe wě ɖagbe lɛ́ xá mǐ. É nɔ byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní gán jɛ nǔnywɛ́ kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó émítɔn wú, bá dó ɖu ɖo tagba lɛ́ jí.—Ðɛh. 55:23; Nǔx. 3:5-7.
12. Ðɔ ali e nu mǐ sixú ɖí xwi xá linkpɔ́n e nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é nɔ ɖó nú mǐ é ɖe é ɖokpó. (Matíe 5:3)
12 Kpo ɖo alɔnu towe hɛn ján ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ mɛ wɛ. Mǐ bǐ wɛ nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ bɔ mǐ ma ɖ’acɛ d’é jí ǎ lɛ́ é nɔ hu ado ná ɖó bǎ ɖé mɛ. Ayi sísɔ́ ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí sixú d’alɔ mǐ bɔ nǔ e jí mǐ ma ɖ’acɛ dó ǎ lɛ́ é sɔ́ ná wá fɛ́ ayi mǐtɔn ǎ. Nú mǐ nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ sú hudó gbigbɔ tɔn mǐtɔn lɛ́ sín do ɔ, mǐ sixú ɖó awǎjijɛ, ɖó Jexóva wɛ dá mǐ ɖó mɔ̌. (Xa Matíe 5:3.) Mǐ nɔ wa mɔ̌ gbɔn Biblu kplɔ́nkplɔ́n kpó nǔ e wú mǐ kpé é bǐ wiwa ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ kpó gblamɛ. Nú mǐ nɔ wa mɔ̌ ɔ, mǐ nɔ lɛ́ hɛn xomɛ Jexóva tɔn hun, ɖó mǐ nɔ zán hwenu mǐtɔn kpó nǔnywɛ́ kpó wú.—Nǔx. 23:15.
13. Nɛ̌ mǐ ka sixú “zán hwenu [mǐtɔn] ganjí” gbɔn?
13 Mǐ mɛ klisánwun lɛ́ nɔ kán ɖ’é jí bá “zán hwenu [mǐtɔn] ganjí.” (Efɛ́. 5:15, 16) Biblu ɖo xó ɖɔ dó lěe mǐ ná nɔ zán kéze mǐtɔn ɖokpó ɖokpó ganjí gbɔn é wú wɛ kpowun ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, byɔ̌byɔ́ mǐ wɛ é ɖe ɖɔ mǐ ní gbéjé lěe mǐ nɔ zán hwenu mǐtɔn gbɔn é kpɔ́n kpó sɔxwixwe kpó cóbónú Jexóva ná ɖó nǔ gbɛ nyanya élɔ́ nu. Nɛ̌ mǐ ka nɔ zán hwenu mǐtɔn ganjí gbɔn? Ényí mǐ nɔ zán hwenu gěgé dó nɔ xa, alǒ nɔ kpɔ́n nǔ baɖabaɖa e jɛ bɔ è ɖɔ dó to lɛ́ é hwebǐnu ɔ, énɛ́ sixú fɛ́ ayi mǐtɔn, awakanmɛ ná kú mǐ, bɔ akpakpa sɔ́ ná nɔ sɔ́ mǐ dó Mawu sinsɛn wú sɔmɔ̌ ǎ. É ná nyɔ́ tawun ɖɔ mǐ ní ɖó dogbó nú nǔ e mǐ nɔ kpɔ́n lɛ́ é kpó nǔ e mǐ nɔ xa lɛ́ é kpó! Mǐ sixú lɛ́ lin tamɛ dó ada gbígbló nú sinsɛnzɔ́ mǐtɔn jí, ɖi mɛbakpɔ́n lɛ́ bíbló hú lěe mǐ ko nɔ bló gbɔn é. É ɖo tají tawun ɖɔ mǐ ní zán ali e hun nú mǐ lɛ́ é bǐ bo d’alɔ mɛ lɛ́ bónú yě ná “mɔ hwlɛngán, bo lɛ́ ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e sɔgbe é dó nǔgbó ɔ wú.”—1 Tim. 2:4.
14. Ali tɛ́ nu alɔnu mǐtɔn hinhɛn ján ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ mɛ ka nɔ d’alɔ mǐ ɖe? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
14 Nú mǐ hɛn alɔnu mǐtɔn ján ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ kɔn ɔ, mǐ nɔ kpo ɖo linlin e ɖo jlɛ̌ jí é ɖó dó hwenu e mǐ ɖo gbɛ nɔ ɖe wɛ é wú wɛ. Ényí mǐ mɔ hunnyahunnya e nɔ tíin ɖo toxóɖiɖɔ linu lɛ́ é, akwɛ́yózo kpó jɛmɛjí lɛ́ kpó ɔ, é nɔ kpácá mǐ ǎ. Kúnnuɖenú e xlɛ́ ɖɔ nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn lɛ́ ɖo jijɛnu wɛ é wɛ yě nyí. Mǐ nɔ lɔn bónú xɛsi nɔ ɖi mǐ ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, mǐ nɔ ɖeji dó linlin e Jexóva ɖó dó sɔgúdo wú é wú. Ényí mǐ kpo ɖo jiɖe ɖó wɛ ɖɔ Jexóva ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná ɖí xwi xá yě ɔ, mǐ ná kpo ɖo fífá ayi mɛ tɔn ɖó wɛ.—Ðɛh. 16:8; 112:1, 6-8.
Ma lɔn nú nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é gba ayi dó nú we ó, é nyɔ́ wa hǔn, sɔ́ ayi ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí (Kpɔ́n akpáxwé 14)b
15. Ényí ‘ayi mǐtɔn ɖo te ɔ,’ étɛ́ mǐ ka ná wa? (1 Piyɛ́ɛ 4:7)
15 Ma wɔn nǔ e ɖo tají hú gǎn é ó. Mɛ gěgé ɖo gbɛ ɔ mɛ ɖo égbé bɔ gbɛɖuɖu jí wɛ ayi yětɔn nɔ ɖe, é nɔ nyí dó lěe vivɔnu gbɛ élɔ́ tɔn ɖo sisɛkpɔ́ wɛ gbɔn é jí ǎ. Nǔgbó wɛ ɖɔ ayiɖeɖayǐ ɖó tɛn tɔn, amɔ̌, ‘ayi mǐtɔn ɖó ná ɖo te’ bónú linlin gbɛ ɔ tɔn ma wá wa nǔ dó mǐ wú ó. (Xa 1 Piyɛ́ɛ 4:7.) Nɛ̌ énɛ́ ka kan mǐ gbɔn? Mǐ ná tɛ́n kpɔ́n bo ná ɖ’ayi te, bá dó sixú kpo ɖo linlin e ɖo jlɛ̌ jí é ɖó dó ayiɖeɖayǐ wú wɛ, bo ná nɔ lɛ́ wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn. Gbeta mɔ̌hun lɛ́ ná ɖe linlin Jexóva tɔn xlɛ́, bo ná lɛ́ xlɛ́ ɖɔ mǐ tuun nǔ e nyí nǔjɔnǔ hú gǎn lɛ́ é.—2 Tim. 1:7.
16. Ée kú Jezu tɔn sɛkpɔ́ é ɔ, étɛ́ lɛ́ jí é ka sɔ́ ayi ɖó?
16 Jezu nɔ flín nǔ e nyí nǔ tají hú gǎn é hwebǐnu. Ðo ganxixo gǔdo gúdo tɔn e vɛ́ wǔ bɔ Jezu bló ɖo ayǐkúngban jí cóbó kú lɛ́ é mɛ ɔ, é sɔ́ ayi tɔn bǐ ɖó gbejíninɔ nú Mawu kpó jlǒ Mawu tɔn wiwa kpó jí. Énɛ́ wú wɛ é xo ɖɛ vívɛ́ vívɛ́. Amɔ̌, ahwanvú Jezu tɔn lɛ́ wa nǔ éɖɔhun ǎ; nǔ ɖo ganjí wɛ ɔ, wunzɛn wɛ yě ná nɔ bo xo ɖɛ, amɔ̌, yě d’amlɔ. “É sín aluwɛ wú bɔ nǔ ci kɔ nú yě.”—Luk. 22:39-46; Jaan 19:30.
17. Aniwú mɛ gěgé ka nɔ zán tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é? Nɛ̌ tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn énɛ́ lɛ́ ka sixú fɛ́ ayi mɛtɔn gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
17 Jezu sín ahwanvú lɛ́ ɖɔhun ɔ, mǐ sixú wá ɖó linkpɔ́n hweɖélɛ́nu. Nǔ e ɖo jijɛ wɛ bo xlɛ́ ɖɔ gbɛ élɔ́ ko ja vivɔ gbé lɛ́ é sixú ɖó linkpɔ́n nú mǐ. Mɛ gěgé nɔ gbɔ bo nɔ yi tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é jí, bá dó ɖe ayi sín tagba yětɔn lɛ́ jí. Yě nɔ zán dó ɖɔ xó xá xwédo yětɔn kpó xɔ́ntɔn yětɔn lɛ́ kpó, bo nɔ lɛ́ má fɔtóo lɛ́ kpó nǔ ɖěvo lɛ́ kpó xá yě. Yě nɔ lɛ́ zán dó ɖo ayi ɖe ɖ’ayǐ wɛ magbokɔ. Nǔ yɔ̌yɔ́ lɛ́ nɔ ɖo wǐwá wɛ, bɔ yě ná xa alǒ kpɔ́n, bɔ énɛ́ nɔ ɖu hwenu gěgé ɖo yě sí, bo nɔ lɛ́ vɔ gǎn nú yě. Bo ná dó ɖó linlin e ɖo jlɛ̌ jí é dó tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é wú ɔ, mǐ sixú kan nǔ élɔ́ byɔ́ mǐɖée: ‘Tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn énɛ́ lɛ́ zínzán ka nɔ fá kɔ nú mì dóó a, alǒ yě nɔ fɛ́ ayi ce sín nǔjɔnǔ hú gǎn lɛ́ jí?’
Ayiɖote ná zɔ́n bɔ tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é kpó ayiɖeɖayǐ kpó ná fɛ́ ayi mǐtɔn ǎ (Kpɔ́n akpáxwé 17)
18. Aniwú mǐ ka ɖó ná ɖ’ayi te hwenu e mǐ ɖo gbeta nǔ e mǐ ná nɔ dó ɖe ayi ɖ’ayǐ ná lɛ́ é tɔn kɔn wá wɛ é?
18 Ényí mǐ ɖo fímu, alǒ tuto televizyɔn jí tɔn lɛ́, kabǐ video kléwún kléwún lɛ́ kpɔ́n wɛ, alǒ ɖo ayihúndida video jí tɔn lɛ́ sín vǐví ɖu wɛ ɔ, mǐ lɛ́ ɖó hudó ayiɖote tɔn. Nǔ énɛ́ lɛ́ sixú nɔ dó nǔkiko nú mǐ, bo lɛ́ zɔ́n bɔ taglomɛ mǐtɔn fá. Amɔ̌, é byɔ́ ɖɔ mǐ ní ɖ’ayi te hwenu e mǐ ɖo nǔ alɔkpa e mǐ ná sɔ́ dó ɖe ayi ɖ’ayǐ é kpó hwenu nabí e mǐ ná zán dó ɖe ayi ɖ’ayǐ ná é kpó sín gbeta kɔn wá wɛ é. Mɛ ɖěɖěe nɔ bló video lɛ́ é nɔ ɖo video yɔ̌yɔ́ lɛ́ xwlé mɛ wɛ gbɛmɛ, bo sixú xwlé video dǎkaxixo tɔn lɛ́, alǒ nǔblíblíwiwa tɔn lɛ́ mɛ. Nǔ e jɛ dó nɔví mǐtɔn e nɔ nɔ Azíi lɛ́ é ɖokpó wú é nɛ́. É jɛ video kléwún kléwún lɛ́ kpɔ́n jí ɖo tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn ɖé jí. Ée é kpo ɖo video ɖěvo e è nɔ xwlé è lɛ́ é kpɔ́n wɛ é ɔ, é wá jɛ nǔ blíblí lɛ́ kpɔ́n jí. Wǎgbɔ tɔn ɔ, é jɛ fɔtóo nǔblíblíwiwa tɔn kpɔ́n jí. É víví nú mǐ ɖɔ mɛxó agun tɔn lɛ́ kpó xɔ́ntɔn vívɛ́ tɔn lɛ́ kpó d’alɔ ɛ b’ɛ wá gbeta ɔ kɔn dó nǔjɔnǔ mɛ bá ɖó mɔ̌ wiwa te. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é súnsún aplikasyɔ́n ɖé lɛ́, bo ɖó dogbó nú hwenu e é nɔ zán ɖo alǒkan tɔn jí é. Nǔ énɛ́ e jɛ é xlɛ́ nǔ e wú mǐ ɖó ná nɔ ɖ’ayi te ganjí hwenu e mǐ ɖo gbeta nǔ e mǐ ná nɔ dó ɖe ayi ɖ’ayǐ ná lɛ́ é tɔn kɔn wá wɛ é.
19. Ényí mǐ nɔ zán hwenu dín dó ɖe ayi ɖ’ayǐ ɔ, étɛ́ ka sixú jɛ?
19 Mǐ ɖó ná lɛ́ wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn dó gbɔjɛyíyí, alǒ nǔ ɖěvo e mǐ nɔ wa dó ɖe ayi ɖ’ayǐ lɛ́ é wú. Mǐ mɛ bǐ wɛ nɔ ɖó hudó ayiɖeɖayǐ, alǒ gbɔjɛ kléwún yíyí tɔn, ɖó é nɔ wa ɖagbe nú mǐ, bo nɔ lɛ́ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ ɖo ganjí ɖo agbaza mɛ. Amɔ̌, ényí mǐ nɔ zé ayi ɖó ayiɖeɖayǐ jí zɛ xwé wú ɔ, mǐ sixú gɔn jlɛ̌ jí nɔ, bɔ énɛ́ sixú xo nǔ tají hú gǎn lɛ́ sín hwenu yí sín mǐ sí. (Filí. 1:10) Mǐ bǐ ɖó ná wá gbeta nǔ e mǐ nɔ wa é kpó hwenu nabí e mǐ nɔ zán ɖ’é kɔn é kpó tɔn kɔn. Ényí a ɖo gbeta mɔ̌hun lɛ́ kɔn wá wɛ hǔn, kan nǔ élɔ́ lɛ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Hwenu e un nɔ zán nú ayiɖeɖayǐ kpó gbɔjɛyíyí kpó lɛ́ é ka nɔ xlɛ́ ɖɔ un nɔ ɖ’ayi te a? Un ka nɔ xlɛ́ ɖɔ un tuun nǔ e ɖo tají nǔgbó lɛ́ é bo nɔ sɔ́ nǔ nú nyiɖée nú “vivɔnu nǔ lɛ́ bǐ tɔn” a?’
20. Nɛ̌ ahwan tíntɔ́n nǔ e sixú fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é ka nɔ hɛn le wá nú mǐ gbɔn?
20 Ényí mǐ tɔ́n ahwan nǔ e sixú fɛ́ ayi mǐtɔn sín nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí é ɔ, mǐ nɔ ɖu le tɔn. (Eza. 48:17) Kpó alɔdó Jexóva tɔn kpó ɔ, mǐ ná kpé wú hú gǎn bá ɖí xwi xá gbɛ mɛ tagba lɛ́. Ado ná hu mǐ zɛ xwé wú dó nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é wú ǎ. Gɔ́ ná ɔ, gbɛzán mǐtɔn ná kpo nú ayiɖeɖayǐ kɛ́ɖɛ́ ǎ. Mi nú mǐ ní kán ɖ’é jí bo kpo ɖo linlin ɖokpó ɔ ɖó wɛ Jexóva ɖɔhun, kpo ɖo alɔnu mǐtɔn hɛn ján wɛ ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ mɛ, bo lɛ́ kpo ɖo linlin e za wě é ɖó dó nǔ e ɖo tají nǔgbó nǔgbó lɛ́ é wú wɛ. Mɔ̌ mɛ ɔ, é nyí nǔ e ná fɛ́ ayi mǐtɔn lɛ́ é kɛ́ɖɛ́ wɛ mǐ ná tɔ́n ahwan ǎ, loɔ, mǐ ná “zunfán gbɛ jɔ gbɛ ɔ gbánwúngbánwún.”—1 Tim. 6:19.
HAN 129 Mǐ ná ɖo didɛ wɛ
a TÍNMƐ ÐÉ LƐ́: Nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ nɔ dó gesí nǔ ɖěbǔ e cá kan xá lěe mǐ nɔ sɛn Jexóva gbɔn é tlɔlɔ é, ɖi Biblu kplɔ́nkplɔ́n, kplé lɛ́ yiyi, alɔ ɖíɖó ɖo mawusinsɛn ɖo xwédo mɛ mɛ kpó alɔ ɖíɖó ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ kpó. Nǔ élɔ́ lɛ́ wiwa lɔ ɖo Jexóva sinsɛn mɛ: Fí e mǐ nɔ bló kplé lɛ́ ɖe é gbígbá kpó nukún kpíkpé dó yě wú kpó, gǔdo ninɔ nú sɔhɛnmɛzɔ́ ɔ, mɛɖéezéjótɔ́ nyínyí ɖo kpléɖókpɔ́ ɖaxó mǐtɔn lɛ́ jí, alǒ sinsɛnzɔ́ wiwa ɖo Betɛ́li.
b ÐIÐE Ɔ SÍN TÍNMƐ: Asú kpó asi kpó ɖokpó hɛn alɔnu yětɔn ján ɖó wɛnjíjlázɔ́ ɔ mɛ, bo lɔn bónú nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é fɛ́ ayi yětɔn ǎ.