Třetí kniha Mojžíšova — (Leviticus)
1 A Jehova přistoupil k tomu, aby zavolal* Mojžíše a mluvil k němu ze stanu setkání+ a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům,+ a řekneš jim: ‚V případě, že by někdo* z vás předkládal* Jehovovi obětní dar* z domácích zvířat, měli byste předložit svůj obětní dar* ze stáda dobytka a ze stáda bravu.
3 Jestliže je jeho obětním darem zápalná oběť*+ ze stáda dobytka, měl by předložit samce, zdravého.+ U vchodu do stanu setkání by jej měl předložit před Jehovou z vlastní svobodné vůle.+ 4 A položí ruku na hlavu zápalné oběti a bude za něj milostivě přijata,+ aby bylo za něj vykonáno smíření.*+
5 Potom bude před Jehovou poražen mladý býk;* a synové Árona, kněží,+ předloží krev a krví pokropí kolem dokola oltář,+ který je u vchodu do stanu setkání. 6 A zápalná oběť bude stažena a rozřezána na části.+ 7 A synové Árona, kněží,* dají oheň na oltář+ a narovnají na oheň dříví.+ 8 A synové Árona, kněží,* narovnají kusy+ s hlavou a ledvinovým lojem na dříví, které je na ohni, jenž je na oltáři. 9 A její střeva+ a její holeně budou omyty* vodou; a kněz to všechno nechá dýmat na oltáři jako zápalnou oběť, ohnivou oběť* uklidňující vůně Jehovovi.+
10 A jestliže je jeho obětní dar pro zápalnou oběť ze stáda bravu,+ z mladých beranů nebo koz, předloží samce,+ zdravého.+ 11 A bude poražen* před Jehovou po straně oltáře k severu, a synové Árona, kněží, pokropí jeho krví oltář kolem dokola.+ 12 A rozřeže ho na části, i jeho hlavu a jeho ledvinový lůj, a kněz je narovná na dříví, které je na ohni, jenž je na oltáři.+ 13 A střeva+ a holeně+ omyje vodou; a kněz to všechno předloží a nechá to dýmat na oltáři.+ Je to zápalná oběť, ohnivá oběť uklidňující vůně Jehovovi.+
14 Jestliže je však jeho obětní dar jako zápalná oběť Jehovovi z ptactva, pak předloží svůj obětní dar z hrdliček+ nebo z mladých holubů.*+ 15 A kněz [ptáka] předloží na oltáři a natrhne mu hlavu+ a nechá ho dýmat na oltáři, ale jeho krev bude vylita* u strany oltáře. 16 A odstraní mu vole s peřím* a hodí to vedle oltáře k východu, na místo pro tučný popel.*+ 17 A rozetne ho u jeho křídel. Nerozdělí ho.+ Potom ho kněz nechá dýmat na oltáři na dříví, které je na ohni. Je to zápalná oběť,+ ohnivá oběť uklidňující vůně Jehovovi.+
2 A v případě, že by některá duše předkládala Jehovovi jako obětní dar obilnou oběť,+ měla by se jejím obětním darem prokázat být jemná mouka;+ a polije ji olejem a dá na ni vonnou pryskyřici. 2 A přinese ji k synům Árona, kněžím, a kněz z toho nabere plnou hrst jemné mouky a oleje spolu se vší vonnou pryskyřicí; a nechá to dýmat na oltáři jako připomínku+ z ní, jako ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi. 3 A co z obilné oběti zbude, patří Áronovi a jeho synům+ jako něco nejsvětějšího+ z Jehovových ohnivých obětí.
4 A v případě, že bys předkládal jako obětní dar obilnou oběť v podobě něčeho pečeného v peci, mělo by to být z jemné mouky, nekvašené prstencovité+ chleby zvlhčené olejem nebo* nekvašené+ oplatky potřené olejem.+
5 A jestliže je tvým obětním darem obilná oběť z plechu na pečení,+ měla by se prokázat být z jemné mouky zvlhčené olejem, nekvašená. 6 Měla by se rozlámat* na kousky, a poleješ ji olejem.+ Je to obilná oběť.
7 A jestliže je tvým obětním darem obilná oběť z kotlíku na tuk,* měla by být z jemné mouky s olejem. 8 A obilnou oběť, která byla z toho udělána, přineseš Jehovovi; a bude předložena knězi, a přinese ji k oltáři. 9 A kněz odejme trochu z obilné oběti jako připomínku+ z ní, a nechá to dýmat na oltáři jako ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi.+ 10 A co z obilné oběti zbude, patří Áronovi a jeho synům jako něco nejsvětějšího z Jehovových ohnivých obětí.+
11 Žádná obilná oběť, kterou předložíte Jehovovi, by se neměla udělat jako něco kvašeného,+ protože nenecháte dýmat vůbec žádný kvásek a žádný med* jako ohnivou oběť Jehovovi.
12 Jako* obětní dar z prvního ovoce,+ budete je předkládat Jehovovi a nepřijdou na oltář jako uklidňující vůně.
13 A každý obětní dar své obilné oběti okořeníš solí;+ a nedovolíš, aby sůl smlouvy+ tvého Boha chyběla na tvé obilné oběti. Spolu s každým svým obětním darem budeš předkládat sůl.
14 A kdybys Jehovovi předkládal obilnou oběť z prvních zralých plodů, měl bys předložit zelené klasy pražené na ohni, krupky* z nového zrní, jako obilnou oběť ze svých prvních zralých plodů.+ 15 A dáš na ni olej a umístíš na ni její vonnou pryskyřici. Je to obilná oběť.+ 16 A kněz nechá dýmat připomínku+ z ní, totiž trochu jejích krupek a oleje spolu se vší její vonnou pryskyřicí, jako ohnivou oběť Jehovovi.
3 A jestliže je jeho obětním darem oběť společenství,*+ jestliže ji předkládá ze stáda dobytka, ať samce či samici, co předloží před Jehovou, bude zdravé.+ 2 A položí ruku na hlavu+ své oběti a bude poražena* u vchodu do stanu setkání; a Áronovi synové, kněží, pokropí oltář kolem dokola krví. 3 A on předloží něco z oběti společenství jako ohnivou oběť Jehovovi, totiž tuk,+ který pokrývá střeva, dokonce všechen tuk, který je na střevech,+ 4 a obě ledviny+ a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami. 5 A Áronovi synové+ to nechají dýmat na oltáři,+ na zápalné oběti, která je na dříví,+ jež je na ohni, jako ohnivou oběť uklidňující vůně+ Jehovovi.
6 A jestliže je jeho obětní dar Jehovovi ze stáda bravu pro oběť společenství, samec či samice, co předloží, bude zdravé.+ 7 Jestliže jako svůj obětní dar předkládá mladého berana, potom jej předloží před Jehovou.+ 8 A položí ruku na hlavu+ své oběti a bude poražena+ před stanem setkání; a Áronovi synové pokropí její krví oltář kolem dokola. 9 A z oběti společenství předloží její tuk jako ohnivou oběť Jehovovi.+ Blízko páteře odstraní celý tučný ocas+ a tuk, který pokrývá střeva, dokonce všechen tuk, který je na střevech,+ 10 a obě ledviny a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek+ na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami. 11 A kněz to nechá dýmat+ na oltáři jako pokrm,*+ ohnivou oběť Jehovovi.
12 A jestliže je jeho obětním darem koza,+ potom ji předloží před Jehovou.* 13 A položí jí ruku na hlavu,+ a bude poražena+ před stanem setkání a Áronovi synové pokropí její krví oltář kolem dokola. 14 A on z ní předloží jako svůj obětní dar, jako ohnivou oběť Jehovovi, tuk, který pokrývá střeva, dokonce všechen tuk, který je na střevech,+ 15 a obě ledviny a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami. 16 A kněz je nechá dýmat na oltáři jako pokrm, ohnivou oběť pro uklidňující vůni. Všechen tuk patří Jehovovi.+
17 To je ustanovení pro vaše generace na neurčitý čas, ve všech vašich bydlištích: Nebudete jíst vůbec žádný tuk ani žádnou krev.‘“+
4 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚V případě, že nějaká duše+ nedopatřením*+ hřeší v jakékoli věci, o níž Jehova přikazuje, že by se neměla udělat, a skutečně udělá jednu z nich:
3 Jestliže kněz, pomazaný,*+ zhřeší,+ takže uvede na lid provinilost, potom Jehovovi předloží za svůj hřích,+ kterého se dopustil, zdravého mladého býka* jako oběť za hřích.* 4 A přivede býka před Jehovu ke vchodu do stanu setkání+ a položí ruku býkovi na hlavu,+ a porazí býka před Jehovou. 5 A kněz, pomazaný,*+ vezme trochu býčí krve a přinese ji do stanu setkání; 6 a kněz si namočí* prst v krvi+ a sedmkrát+ rozstříkne trochu krve před Jehovou před oponou svatého místa. 7 A kněz dá před Jehovou trochu krve na rohy+ oltáře pro vonné kadidlo, který je ve stanu setkání, a celý zbytek býčí krve vylije u spodku+ oltáře pro zápalnou oběť, který je u vchodu do stanu setkání.
8 Pokud jde o všechen tuk býka oběti za hřích, sejme z něho tuk, který pokrývá střeva, dokonce všechen tuk, který je na střevech,+ 9 a obě ledviny a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami.+ 10 Bude to totéž, jako to, co se pozvedá z býka oběti společenství.+ A kněz je nechá dýmat na oltáři pro zápalnou oběť.+
11 Ale pokud jde o kůži toho býka a všechno jeho maso spolu s jeho hlavou a jeho holeněmi a jeho střevy a jeho lejny,+ 12 dá celého býka vynést na okraj tábora+ na čisté místo, kde se vysypává tučný popel,+ a spálí jej na dříví v ohni.+ Měl by se spálit tam, kde se vysypává tučný popel.
13 A jestliže udělá chybu+ celé izraelské shromáždění a ta záležitost byla utajena před zraky sboru, přičemž udělali jednu ze všech těch věcí, o nichž Jehova přikazuje, že by se neměly dělat, a tak se provinili,+ 14 a hřích, kterého se proti tomu dopustili, se stal známým,+ potom sbor předloží mladého býka na oběť za hřích a přivede ho před stan setkání. 15 A starší muži* ze shromáždění vloží před Jehovou ruce býkovi na hlavu+ a býk bude před Jehovou poražen.*
16 Potom kněz, pomazaný,*+ přinese trochu krve z toho býka do stanu setkání.+ 17 A kněz si namočí prst do trochy krve a před Jehovou ji sedmkrát rozstříkne před oponou.*+ 18 A dá trochu té krve na rohy oltáře,+ který je před Jehovou [a] jenž je ve stanu setkání; a celý zbytek krve vylije ke spodku oltáře pro zápalnou oběť,+ který je u vchodu do stanu setkání. 19 A sejme z něho všechen jeho tuk a nechá ho dýmat na oltáři.+ 20 A s býkem udělá totéž, co udělal s druhým býkem oběti za hřích. Tak to udělá; a kněz za ně vykoná smíření,*+ a tak jim bude odpuštěno. 21 A dá býka vynést na okraj tábora a spálí ho, stejně jako spálil prvního býka.+ Je to oběť za hřích za sbor.+
22 Když zhřeší náčelník+ a opravdu neúmyslně se dopustí jedné ze všech těch věcí, o nichž Jehova, jeho Bůh, přikazuje, že by se neměly dělat,+ a tak se proviní, 23 nebo mu byl dán na vědomí jeho hřích,+ jehož se dopustil proti přikázání,* pak jako svůj obětní dar přinese kozlíka,+ zdravého. 24 A položí ruku na hlavu+ mladého kozla* a porazí ho na místě, kde je pravidelně porážena zápalná oběť před Jehovou.+ Je to oběť za hřích.+ 25 A kněz prstem nabere trochu krve oběti za hřích a dá ji na rohy+ oltáře pro zápalnou oběť a zbytek jeho krve vylije ke spodku oltáře pro zápalnou oběť. 26 A všechen jeho tuk nechá dýmat na oltáři jako tuk oběti společenství;+ a kněz za něj vykoná smíření za jeho hřích,+ a tak mu bude odpuštěno.
27 A jestliže některá duše z lidu země neúmyslně zhřeší tím, že udělá jednu z věcí, o nichž Jehova* přikazuje, že by se neměly dělat, a opravdu se proviní,+ 28 nebo jí byl dán na vědomí její hřích, kterého se dopustila, pak jako svůj obětní dar přinese kozičku,+ zdravou, za svůj hřích, kterého se dopustila. 29 A položí ruku na hlavu+ oběti za hřích a porazí oběť za hřích na tomtéž místě jako zápalnou oběť.+ 30 A kněz prstem nabere trochu její krve a dá ji na rohy+ oltáře pro zápalnou oběť a celý zbytek její krve vylije ke spodku oltáře.+ 31 A odstraní všechen její tuk,+ právě jak byl odstraněn tuk z oběti společenství;+ a kněz to nechá dýmat na oltáři jako uklidňující vůni Jehovovi;+ a kněz za něj vykoná smíření, a tak mu bude odpuštěno.+
32 Ale kdyby chtěl přinést jako svůj obětní dar jehně*+ na oběť za hřích, měl by přinést zdravou+ ovečku. 33 A položí ruku na hlavu oběti za hřích a porazí ji jako oběť za hřích na místě, kde se pravidelně poráží zápalná oběť.+ 34 A kněz prstem nabere trochu krve oběti za hřích a dá ji na rohy oltáře pro zápalnou oběť+ a celý zbytek její krve vylije ke spodku oltáře. 35 A odstraní všechen její tuk stejně, jako se pravidelně odstraňuje tuk mladého berana oběti společenství, a kněz je nechá dýmat na oltáři na Jehovových ohnivých obětech;+ a kněz za něj vykoná smíření+ za jeho hřích, kterého se dopustil, a tak mu bude odpuštěno.+
5 V případě, že nějaká duše+ hřeší tím, že slyšela veřejné proklínání,*+ a je svědkem nebo to viděla nebo se to dozvěděla, jestliže o tom nepodá zprávu,+ potom se bude zodpovídat za své provinění.
2 Nebo když se nějaká duše dotkne něčeho nečistého, ať mrtvého těla nečistého divokého zvířete, nebo mrtvého těla nečistého domácího zvířete nebo mrtvého těla nečistého hemživého tvora,+ třebaže to je před ní utajeno,+ přesto je nečistá* a provinila se.+ 3 Nebo v případě, že se dotkne nečistoty* nějakého člověka, pokud jde o jakoukoli jeho nečistotu,+ kterou se snad znečistí, třebaže to bylo před ní utajeno, a přece se to dozvěděla, potom se provinila.
4 Nebo v případě, že nějaká duše přísahá do té míry, že neuváženě mluví svými rty,+ že udělá zle+ nebo že udělá dobře ohledně čehokoli, co by člověk mohl neuváženě mluvit v přísežném prohlášení,+ třebaže to bylo před ní utajeno, ale dozví se to, potom se provinila ohledně jedné z těchto věcí.
5 A v případě, že se [někdo] proviní ohledně jedné z těchto věcí, stane se, že pak vyzná,+ jakým způsobem hřešil. 6 A přinese Jehovovi svou oběť za vinu+ za svůj hřích, kterého se dopustil, totiž samici ze stáda bravu, ovečku nebo kozičku,+ na oběť za hřích; a kněz za něj vykoná smíření za jeho hřích.+
7 Jestliže si však nemůže dost dobře dovolit* ovci,+ pak jako svou oběť za vinu za ten hřích, jehož se dopustil, přinese Jehovovi dvě hrdličky+ nebo dva mladé holuby,* jednoho na oběť za hřích+ a jednoho na zápalnou oběť. 8 A přinese je knězi, který předloží nejprve toho na oběť za hřích a natrhne+ mu hlavu zpředu na krku, ale neměl by ji oddělit. 9 A trochu krve oběti za hřích rozstříkne na stranu oltáře, ale zbytek krve se vylije ke spodku oltáře.+ Je to oběť za hřích. 10 A s druhým naloží jako se zápalnou obětí podle předepsaného postupu;+ a kněz za něj vykoná smíření+ za jeho hřích, kterého se dopustil, a tak mu bude odpuštěno.+
11 Jestliže nemá prostředky+ na dvě hrdličky nebo na dva mladé holuby, pak přinese jako svou oběť za hřích, jehož se dopustil, desetinu efa*+ jemné mouky na oběť za hřích. Nedá na ni olej+ a neumístí na ni vonnou pryskyřici, neboť je to oběť za hřích.+ 12 A přinese ji knězi, a kněz z ní nabere plnou hrst jako připomínku+ z ní a nechá ji dýmat na oltáři na Jehovových ohnivých obětech.+ Je to oběť za hřích.+ 13 A kněz za něj vykoná smíření+ za jeho hřích, kterého se dopustil, [za] kterýkoli z těchto hříchů,* a tak mu bude odpuštěno; a připadne to knězi+ stejně jako obilná oběť.‘“
14 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 15 „V případě, že se nějaká duše chová nevěrně v tom, že skutečně nedopatřením hřeší proti Jehovovým svatým věcem,+ pak přinese Jehovovi jako svou oběť za vinu+ zdravého berana ze stáda bravu, podle odhadnuté hodnoty* ve stříbrných šekelech,+ podle šekelu svatého místa,* jako oběť za vinu. 16 A dá náhradu za hřích, jehož se dopustila proti svatému místu, a přidá k tomu pětinu+ z toho, a dá to knězi, aby za ni kněz mohl vykonat smíření+ beranem oběti za vinu, a tak jí bude odpuštěno.+
17 A jestliže nějaká duše hřeší tím, že skutečně učiní jednu ze všech věcí, o nichž Jehova přikazuje, že by se neměly dělat, třebaže to nevěděla,+ přece se provinila a bude se zodpovídat za své provinění.+ 18 A přinese knězi zdravého berana ze stáda bravu, podle odhadnuté hodnoty na oběť za vinu;+ a kněz za ni vykoná smíření+ za její chybu, které se dopustila neúmyslně, třebaže o tom sama nevěděla, a tak jí bude odpuštěno.+ 19 Je to oběť za vinu. Určitě se provinila+ proti Jehovovi.“
6* A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „V případě, že nějaká duše hřeší tím, že se opravdu chová k Jehovovi nevěrně+ a opravdu oklame+ svého společníka, pokud jde o něco jí svěřeného nebo uloženého v [její] ruce+ nebo o loupež, nebo opravdu svého společníka ošidí,+ 3 nebo opravdu najde něco ztraceného+ a skutečně v tom podvádí a opravdu falešně přísahá+ kvůli kterékoli ze všech těch věcí, které by snad člověk udělal, a tak hřešil, 4 potom v případě, že hřeší a vskutku se proviní,+ stane se, že vrátí uloupenou věc, kterou uloupila, nebo věc vydíranou, kterou získala podvodem, nebo věc jí svěřenou, která jí byla svěřena, nebo věc ztracenou, kterou našla, 5 nebo vůbec cokoli, kvůli čemu snad falešně přísahala, a dá za to náhradu+ v plné výši a pětinu z toho k tomu přidá. Dá to tomu, čí to je, v den, kdy se její vina prokáže. 6 A jako svou oběť za vinu přinese Jehovovi zdravého berana+ ze stáda bravu podle odhadnuté hodnoty, na oběť za vinu+ knězi. 7 A kněz za ni vykoná smíření+ před Jehovou, a tak jí bude odpuštěno, ohledně všeho, co snad učinila a čím se provinila.“
8 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 9 „Přikaž Áronovi a jeho synům a řekni: ‚To je zákon zápalné oběti:+ Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána, a bude v ní zapálen oheň oltáře. 10 A kněz si oblékne svůj úřední lněný oblek+ a na tělo si natáhne lněné spodky.+ Potom sejme tučný popel+ zápalné oběti, kterou oheň na oltáři pravidelně stravuje, a umístí ho vedle oltáře. 11 A svlékne si oděvy+ a oblékne jiné oděvy a vynese tučný popel na čisté místo vně tábora.+ 12 A na oltáři bude stále udržován hořící oheň. Nevyhasne. A kněz bude na něm ráno co ráno pálit dříví+ a narovná na něj zápalnou oběť, a nechá na něm dýmat tučné kusy obětí společenství.+ 13 Na oltáři bude neustále udržován hořící oheň.+ Nevyhasne.
14 A to je zákon obilné oběti:+ Vy, synové Áronovi, ji předložte před Jehovou před oltářem. 15 A jeden z nich pozvedne v hrsti trochu jemné mouky obilné oběti a trochu jejího oleje a všechnu vonnou pryskyřici, která je na obilné oběti, a nechá to dýmat na oltáři jako uklidňující vůni, jako připomínku+ z ní Jehovovi. 16 A co z toho zbude, bude jíst Áron a jeho synové.+ Bude se to jíst na svatém místě jako nekvašené chleby.+ Budou to jíst na nádvoří stanu setkání. 17 Nemělo by se to péci s něčím kvašeným.+ Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí.+ Je to něco nejsvětějšího,+ jako oběť za hřích a jako oběť za vinu. 18 Bude to jíst každý muž+ mezi syny Árona. Je to po všechny vaše generace příděl z Jehovových ohnivých obětí na neurčitý čas.+ Všechno, co by se jich dotklo, stane se svatým.‘“
19 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 20 „To je oběť+ Árona a jeho synů, kterou předloží Jehovovi v den svého pomazání:+ desetina efa+ jemné mouky jako obilná oběť+ neustále, polovina z ní ráno a polovina z ní večer. 21 Bude udělána s olejem na plechu na pečení.+ Přineseš ji dobře promíchanou. Předložíš pečivo z obilné oběti v kouscích jako uklidňující vůni Jehovovi. 22 A udělá je kněz pomazaný* místo něho z jeho synů.+ Je to předpis na neurčitý čas: Nechá se to dýmat jako celá oběť+ Jehovovi. 23 A každá obilná oběť kněze+ by se měla prokázat být celou obětí. Nebude se jíst.“
24 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi a řekl: 25 „Mluv k Áronovi a jeho synům a řekni: ‚To je zákon oběti za hřích:+ Na místě,+ kde se pravidelně poráží zápalná oběť, bude se porážet před Jehovou oběť za hřích. Je to nejsvětější věc.+ 26 Kněz, který ji obětuje za hřích, ji bude jíst.+ Bude se jíst na svatém místě,+ na nádvoří+ stanu setkání.
27 Cokoli by se dotklo jejího masa, stane se svatým,+ a když někdo trochou její krve postříká oděv,+ vypereš na svatém místě to, co krví postříkal.+ 28 A hliněná+ nádoba, v níž by se to vařilo, se má roztříštit. Ale jestliže se to uvařilo v měděné nádobě, potom bude vydrhnuta a vypláchnuta vodou.
29 Bude to jíst každý muž mezi kněžími.+ Je to něco nejsvětějšího.+ 30 Avšak nebude se jíst žádná oběť za hřích, z níž bude přineseno do stanu setkání trochu krve+ k vykonání smíření na svatém místě. Má být spálena ohněm.
7 A to je zákon oběti za vinu:+ Je to něco nejsvětějšího.+ 2 Na místě,+ kde pravidelně porážejí zápalnou oběť, porazí oběť za vinu, a její krví+ se pokropí+ oltář kolem dokola. 3 Pokud jde o všechen její tuk,+ předloží z něj tučný ocas a tuk, který pokrývá střeva, 4 a obě ledviny a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami.+ 5 A kněz je nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Jehovovi.+ Je to oběť za vinu. 6 Každý muž mezi kněžími ji bude jíst.+ Bude se jíst na svatém místě. Je to něco nejsvětějšího.+ 7 Jako oběť za hřích, tak je oběť za vinu. Je pro ně jeden zákon.+ Připadne knězi, který s ní vykoná smíření.
8 Pokud jde o kněze, který předkládá zápalnou oběť nějakého muže, kůže+ zápalné oběti, kterou předložil knězi, připadne jemu.
9 A každá obilná oběť, která bude pečena v peci,+ a každá udělaná v kotlíku na tuk+ a na plechu na pečení,+ patří knězi, který ji předkládá. Připadne jemu.+ 10 Ale každá obilná oběť, která je zvlhčena olejem,+ nebo suchá,+ bude pro všechny Áronovy syny, pro jednoho stejně jako pro druhého.
11 A to je zákon oběti společenství,+ kterou kdokoli předloží Jehovovi: 12 Jestliže ji bude předkládat jako výraz díkůvzdání,*+ pak spolu s obětí díkůvzdání předloží nekvašené prstencovité chleby zvlhčené olejem a nekvašené oplatky potřené olejem+ a dobře promíchanou jemnou moukou jako prstencovité chleby zvlhčené olejem. 13 Spolu s prstencovitými chleby kvašeného+ chleba předloží svůj obětní dar společně s obětí díkůvzdání svých obětí společenství. 14 A z toho předloží z každého obětního daru jeden jako posvátný podíl* Jehovovi;+ pokud jde o kněze, který kropí krví obětí společenství, připadne to jemu.+ 15 A maso oběti díkůvzdání jeho obětí společenství se má sníst v den, kdy obětuje. Nic z toho neuchrání do rána.+
16 A jestliže obětí jeho obětního daru je [dar] slavnostního slibu+ nebo dobrovolný obětní dar,+ má se to jíst v den, kdy předkládá svou oběť, a nazítří se také může jíst to, co z ní zbude. 17 Ale co zbude z masa oběti třetí den, má se spálit ohněm.+ 18 Jestliže by se však vůbec něco z masa jeho oběti společenství jedlo třetí den, ten, kdo ji předložil, nebude přijat se schválením.+ Nebude mu to přičteno.+ Stane se to zkaženou věcí, a duše, která z toho něco sní, bude se za své provinění zodpovídat.+ 19 A nemá se jíst maso, které by se dotklo něčeho nečistého.+ Má se spálit ohněm. Pokud jde o maso, každý čistý smí to maso jíst.
20 A duše, která jí maso oběti společenství, jež je pro Jehovu, zatímco je na ní nečistota, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.+ 21 A v případě, že se nějaká duše dotkne čehokoli nečistého, nečistoty člověka*+ nebo nečistého zvířete+ nebo jakékoli nečisté hnusné věci,+ a skutečně sní něco z masa oběti společenství, která je pro Jehovu, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.‘“
22 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 23 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Nebudete jíst žádný tuk+ býka nebo mladého berana nebo kozy. 24 A tuk [již] mrtvého těla a tuk živočicha roztrhaného+ na kusy lze použít na cokoli jiného představitelného, ale vůbec jej nebudete jíst. 25 Kdokoli totiž jí tuk ze zvířete, z něhož jej předkládá jako ohnivou oběť Jehovovi, duše, která jí, bude ze svého lidu odříznuta.+
26 A nebudete jíst žádnou krev+ na žádných místech, kde bydlíte, ani tu z ptactva, ani tu ze zvířete. 27 Kterákoli duše, která jí jakoukoli krev, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.‘“+
28 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 29 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Kdo předkládá svou oběť společenství Jehovovi, přinese svůj obětní dar Jehovovi ze své oběti společenství.+ 30 Jeho ruce přinesou jako Jehovovy ohnivé oběti tuk+ na hrudi. Přinese jej s hrudí, aby jím před Jehovou pohupoval sem a tam jakožto obětí pohupování.+ 31 A tuk nechá kněz dýmat na oltáři,+ ale hruď připadne Áronovi a jeho synům.+
32 A ze svých obětí společenství dáte knězi pravou nohu jako posvátný podíl.+ 33 Tomu z Áronových synů, který předkládá krev z obětí společenství a tuk, připadne pravá noha jako podíl.+ 34 Hruď oběti pohupování+ a nohu posvátného podílu totiž opravdu vezmu od izraelských synů z jejich obětí společenství a dám je od izraelských synů knězi Áronovi a jeho synům jako předpis na neurčitý čas.
35 To byl kněžský podíl Árona a kněžský podíl jeho synů z Jehovových ohnivých obětí, v den, kdy je představil,+ aby působili jako kněží pro Jehovu, 36 právě jak Jehova přikázal, aby jim to bylo dáno v den, kdy je pomazal+ z [řad] izraelských synů. Je to pro jejich generace ustanovení na neurčitý čas.‘“+
37 To je zákon ohledně zápalné oběti,+ obilné oběti+ a oběti za hřích+ a oběti za vinu+ a oběti slavnostního uvedení+ a oběti společenství,+ 38 právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi na hoře Sinaj+ v den, kdy přikazoval izraelským synům, aby Jehovovi předkládali své obětní dary v pustině Sinaj.+
8 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Vezmi Árona a s ním jeho syny+ a oděvy+ a olej pomazání+ a býka oběti za hřích+ a dva berany a koš nekvašených chlebů+ 3 a přiměj celé shromáždění, ať se sejde*+ u vchodu do stanu setkání.“+
4 Mojžíš potom učinil, právě jak mu Jehova přikázal, a shromáždění se sešlo u vchodu+ do stanu setkání. 5 Mojžíš nyní řekl shromáždění: „To je věc, kterou Jehova přikázal učinit.“+ 6 Mojžíš tedy přivedl Árona a jeho syny a umyl+ je vodou.+ 7 Potom mu navlékl roucho+ a přepásal ho šerpou+ a oblékl ho do pláště bez rukávů+ a navlékl mu efod+ a přepásal ho pásem+ efodu a těsně mu ho jím uvázal. 8 Nato mu nasadil náprsník+ a do náprsníku dal Urim a Tummim.*+ 9 Na hlavu mu pak nasadil turban+ a na turban, na jeho přední stranu, umístil zářící zlatou destičku, svaté znamení zasvěcení,*+ právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
10 Nyní vzal Mojžíš olej pomazání a pomazal svatostánek+ a všechno, co v něm bylo, a posvětil je. 11 Potom trochou z něho sedmkrát postříkal oltář a pomazal oltář+ a všechno jeho náčiní a nádrž a její stojan, aby je posvětil. 12 Nakonec vylil trochu oleje pomazání Áronovi na hlavu a pomazal ho, aby ho posvětil.+
13 Mojžíš potom přivedl Áronovy syny+ a oblékl jim roucha a přepásal je šerpami+ a ovinul jim pokrývku hlavy,+ právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
14 Potom vyvedl býka+ oběti za hřích a Áron a jeho synové vložili ruce na hlavu+ býka oběti za hřích. 15 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby ho porazil+ a nabral krev+ a prstem ji dal na rohy oltáře kolem dokola a očistil oltář od hříchu, ale zbytek krve vylil ke spodku oltáře, aby ho posvětil, aby na něm vykonal smíření.+ 16 Nato vzal všechen tuk, který byl na střevech, a přívěsek na játrech a obě ledviny a jejich tuk, a Mojžíš je nechal dýmat na oltáři.+ 17 A býka a jeho kůži a jeho maso a jeho lejna dal spálit ohněm vně tábora,+ právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
18 A přivedl berana zápalné oběti, a Áron a jeho synové pak vložili ruce beranovi na hlavu.+ 19 Nato ho Mojžíš porazil a krví pokropil oltář kolem dokola.+ 20 A rozsekal berana na kusy,+ a Mojžíš přistoupil k tomu, aby nechal hlavu a kusy a ledvinový lůj dýmat. 21 A střeva a holeně omyl vodou, a Mojžíš pak nechal celého berana dýmat na oltáři.+ Byla to zápalná oběť pro uklidňující vůni.+ Byla to ohnivá oběť Jehovovi, právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
22 Potom přivedl druhého berana, berana slavnostního uvedení,+ a Áron a jeho synové vložili ruce beranovi na hlavu. 23 Nato ho Mojžíš porazil a nabral trochu jeho krve a dal ji Áronovi na lalůček pravého ucha a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy.+ 24 Mojžíš pak přivedl Áronovy syny a dal jim trochu krve na lalůček jejich pravého ucha a na palec jejich pravé ruky a na palec jejich pravé nohy; ale zbytkem krve Mojžíš pokropil oltář kolem dokola.+
25 Potom vzal tuk a tučný ocas a všechen tuk, který byl na střevech,+ a přívěsek jater a obě ledviny a jejich tuk a pravou nohu.+ 26 A z koše nekvašených chlebů, který byl před Jehovou, vzal jeden nekvašený prstencovitý chléb+ a jeden prstencovitý chléb z chleba potřeného olejem+ a jednu oplatku.+ Umístil je pak na tučné kusy a pravou nohu. 27 Nato je všechny dal do dlaní Áronovi a do dlaní jeho synům a začal jimi houpat před Jehovou sem a tam jakožto obětí pohupování.+ 28 Potom jim je Mojžíš vzal z dlaní a nechal je dýmat na oltáři navrchu na zápalné oběti.+ Byly obětí slavnostního uvedení+ pro uklidňující vůni.+ Byla to ohnivá oběť Jehovovi.+
29 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby vzal hruď+ a aby jí pohupoval sem a tam jakožto obětí pohupování před Jehovou.+ Z berana slavnostního uvedení se stala Mojžíšovým podílem,+ právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
30 Nato Mojžíš nabral trochu oleje pomazání+ a trochu krve, která byla na oltáři, a postříkal tím Árona a jeho oděvy a jeho syny a oděvy jeho synů s ním. Tak posvětil+ Árona a jeho oděvy a jeho syny a oděvy jeho synů+ s ním.
31 Mojžíš potom řekl Áronovi a jeho synům: „Uvařte+ maso u vchodu do stanu setkání a tam budete jíst je+ a chléb, který je v koši slavnostního uvedení, právě jak jsem dostal příkaz,* který zněl: ‚To budou jíst Áron a jeho synové.‘ 32 A co zbude z masa a chleba, spálíte ohněm.+ 33 A nevyjdete ze vchodu do stanu setkání po sedm dnů,+ do dne, kdy se naplní dny vašeho slavnostního uvedení, protože to bude trvat sedm dnů, než se vaše ruka naplní mocí.*+ 34 Právě jak to bylo vykonáno dnes, tak [to] Jehova přikázal učinit, aby se za vás vykonalo smíření.+ 35 A zůstanete u vchodu do stanu setkání ve dne v noci po sedm dnů+ a budete držet Jehovovi povinnou stráž,+ abyste nezemřeli; tak mi totiž bylo přikázáno.“
36 A Áron a jeho synové přistoupili k tomu, aby udělali všechno, co Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.
9 A osmý+ den se stalo, že Mojžíš zavolal Árona a jeho syny a izraelské starší muže. 2 Potom Áronovi řekl: „Vezmi si telátko na oběť za hřích+ a berana na zápalnou oběť,+ [oba] zdravé, a předlož je před Jehovou.+ 3 Ale k izraelským synům* promluvíš a řekneš: ‚Vezměte kozla+ na oběť za hřích a tele a mladého berana,+ každého ročního, zdravé, na zápalnou oběť, 4 a býka a berana na oběti společenství,+ abyste je obětovali před Jehovou, a obilnou oběť+ zvlhčenou olejem, protože dnes se vám Jehova jistě objeví.‘“+
5 Vzali tedy před stan setkání, co Mojžíš přikázal. Potom se celé shromáždění přiblížilo a stálo před Jehovou.+ 6 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl: „To je věc, kterou Jehova přikázal, abyste učinili, aby se vám objevila Jehovova sláva.“+ 7 Potom Mojžíš řekl Áronovi: „Jdi blíž k oltáři a dej svou oběť za hřích+ a svou zápalnou oběť a vykonej smíření+ ve svůj vlastní prospěch a ve prospěch svého domu;* a dej obětní dar lidu+ a vykonej smíření+ v jejich prospěch, právě jak Jehova přikázal.“
8 Áron šel okamžitě blíž k oltáři a porazil tele oběti za hřích, která byla za něj.+ 9 Áronovi synové mu pak předložili krev,+ a on si namočil prst v krvi+ a dal ji na rohy oltáře+ a zbytek krve vylil u spodku oltáře. 10 A nechal tuk+ a ledviny a přívěsek jater z oběti za hřích dýmat na oltáři,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi. 11 A maso a kůži spálil ohněm vně tábora.+
12 Potom porazil zápalnou oběť a Áronovi synové mu podali krev a pokropil jí oltář kolem dokola.+ 13 A podali mu zápalnou oběť po kusech a hlavu, a přistoupil k tomu, aby je nechal dýmat na oltáři.+ 14 Dále omyl střeva a holeně a nechal je dýmat na zápalné oběti na oltáři.+
15 Nyní předložil obětní dar lidu+ a vzal kozla oběti za hřích, která byla za lid, a porazil ho a vykonal s ním oběť za hřích jako s tím prvním. 16 Potom předložil zápalnou oběť a naložil s ní podle předepsaného postupu.+
17 Nato předložil obilnou oběť+ a naplnil si trochou z ní ruku a nechal to dýmat na oltáři, vedle ranní zápalné oběti.+
18 Potom porazil býka a berana oběti společenství,+ která byla za lid. Áronovi synové mu pak podali krev, a on jí pokropil oltář kolem dokola.+ 19 Pokud jde o tučné kusy+ býka a tučný ocas+ berana a vrstvu tuku* a ledviny a přívěsek jater, 20 tučné kusy nyní umístili* na hrudích,+ načež nechal tučné kusy dýmat na oltáři. 21 Ale hruďmi a pravou nohou pohupoval Áron sem a tam jakožto obětí pohupování+ před Jehovou, právě jak Mojžíš přikázal.
22 Potom Áron pozvedl ruce směrem k lidu a požehnal mu+ a sestoupil [z místa, kde] se dávala oběť za hřích a zápalná oběť a oběti společenství.+ 23 Nakonec Mojžíš a Áron vešli do stanu setkání a vyšli a požehnali lidu.+
Pak se Jehovova sláva+ objevila všemu lidu 24 a oheň vyšel z [místa] před Jehovou+ a začal stravovat zápalnou oběť a tučné kusy na oltáři. Když to všechen lid uviděl, propukl v křik,+ a padali na tvář.
10 Později Áronovi synové Nadab a Abihu+ vzali a přinesli každý svou nádobu na oheň+ a dali do nich oheň a umístili na něj kadidlo+ a začali obětovat před Jehovou nedovolený oheň,+ který jim nepředepsal. 2 Na to vyšel oheň [z místa] před Jehovou a strávil je,+ takže zemřeli před Jehovou.+ 3 Mojžíš pak řekl Áronovi: „Tak mluvil Jehova, když řekl: ‚Ať jsem posvěcen+ mezi těmi, kdo jsou blízko mne,+ a před obličejem všeho lidu ať jsem oslaven.‘“+ A Áron mlčel.
4 Mojžíš tedy zavolal Mišaela a Elcafana, syny Áronova strýce Uzziela,+ a řekl jim: „Přibližte se [a] vyneste své bratry od přední části svatého místa ven za tábor.“+ 5 Přiblížili se tedy a vynesli je v jejich rouchách ven za tábor, právě jak Mojžíš mluvil.
6 Mojžíš na to řekl Áronovi a Eleazarovi a Itamarovi, jeho [dalším] synům: „Ať nejsou vaše hlavy rozcuchané,+ a své oděvy si neroztrhnete, abyste nezemřeli a aby se nerozhořčil proti celému shromáždění;+ ale vaši bratři z celého izraelského domu budou plakat nad tím požárem, který Jehova zapálil. 7 A nevyjdete od vchodu do stanu setkání, abyste nezemřeli,+ protože je na vás Jehovův olej pomazání.“+ Učinili tedy podle Mojžíšova slova.
8 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Áronovi a řekl: 9 „Nepij víno ani opojný nápoj,+ ty a tvoji synové s tebou, když vcházíte do stanu setkání, abyste nezemřeli. Pro vaše generace je to ustanovení na neurčitý čas, 10 aby se dělal rozdíl jak mezi věcí svatou a neposvátnou, tak mezi věcí nečistou a čistou,+ 11 a aby byli izraelští synové vyučováni+ všem předpisům, které k nim Jehova mluvil prostřednictvím Mojžíše.“
12 Potom Mojžíš mluvil k Áronovi a Eleazarovi a Itamarovi, jeho synům, kteří zbyli: „Vezměte obilnou oběť,+ která zbyla z Jehovových ohnivých obětí, a jezte ji nekvašenou u oltáře, protože je to něco nejsvětějšího.+ 13 A budete ji jíst na svatém místě,+ protože je to tvůj příděl a příděl tvých synů z Jehovových ohnivých obětí; tak mi totiž bylo přikázáno. 14 A budete jíst hruď oběti pohupování+ a nohu z posvátného podílu+ na čistém místě, ty a s tebou tvoji synové a tvé dcery,+ protože to bylo dáno jako tvůj příděl a příděl tvých synů z obětí společenství izraelských synů. 15 Přinesou nohu z posvátného podílu a hruď oběti pohupování+ spolu s ohnivými oběťmi tučných kusů, aby pohupovali obětí pohupování sem a tam před Jehovou; a to bude sloužit jako příděl+ na neurčitý čas tobě a s tebou tvým synům, právě jak Jehova přikázal.“
16 A Mojžíš důkladně pátral po kozlovi oběti za hřích,+ a pohleďme, byl spálen. Rozhořčil se tedy na Eleazara a Itamara, Áronovy syny, kteří zbyli, a řekl: 17 „Proč jste nesnědli oběť za hřích na místě, které je svaté,+ protože je to něco nejsvětějšího, a on vám to dal, abyste zodpovídali za provinění shromáždění, a tak za ně konali smíření před Jehovou?+ 18 Pohleďte, její krev nebyla přinesena dovnitř do svatého místa.+ Zcela jistě jste ji měli sníst na svatém místě, právě jak mi bylo přikázáno.“*+ 19 Na to Áron mluvil k Mojžíšovi: „Pohleď, dnes předložili svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť před Jehovou,+ zatímco mne začaly postihovat tyhle věci; a kdybych byl dnes jedl oběť za hřích, prokázalo by se to v Jehovových očích [jako] uspokojivé?“+ 20 Když to Mojžíš uslyšel, prokázalo se to pak v jeho očích [jako] uspokojivé.
11 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl jim: 2 „Mluvte k izraelským synům a řekněte: ‚To je živý tvor, kterého smíte jíst+ ze všech zvířat, která jsou na zemi: 3 Každého tvora, který má rozpolcené kopyto a vytváří [se mu] rozštěp v kopytech a mezi zvířaty přežvykuje,* toho smíte jíst.+
4 Pouze tyto z přežvýkavců a z těch s rozpolceným kopytem nesmíte jíst: velblouda, protože je přežvýkavec, ale není z těch s rozpolceným kopytem. Je pro vás nečistý.+ 5 Také damana,*+ protože je přežvýkavec, ale není z těch s rozpolceným kopytem. Je pro vás nečistý. 6 Také zajíce,*+ protože je přežvýkavec, ale nemá rozpolcená kopyta. Je pro vás nečistý. 7 Také prase,+ protože je z těch s rozpolceným kopytem a vytváří [se mu] rozštěp v kopytu, ale nepřežvykuje. Je pro vás nečisté. 8 Nebudete jíst žádné jejich maso a nedotknete se jejich mrtvého těla.+ Jsou pro vás nečistí.+
9 To můžete jíst ze všeho, co je ve vodách:+ Všechno ve vodách, v mořích a v bystřinách, co má ploutve a šupiny,+ to smíte jíst. 10 A všechno v mořích a bystřinách, co nemá ploutve a šupiny, z každého hemživého vodního tvora a z každé živé duše,* která je ve vodách, je pro vás něčím hnusným. 11 Ano, stanou se pro vás něčím hnusným. Nebudete jíst žádné jejich maso,+ a máte si hnusit jejich mrtvé tělo. 12 Všechno ve vodách, co nemá ploutve a šupiny, je pro vás něčím hnusným.
13 A tyto z létajících tvorů si budete hnusit.+ Neměli by se jíst. Jsou něčím hnusným: orel+ a orlovec říční* a sup hnědý 14 a luňák červený a luňák hnědý+ podle svého druhu* 15 a každý krkavec+ podle svého druhu 16 a pštros*+ a sova* a racek a sokol podle svého druhu 17 a sýček a kormorán a kalous+ 18 a labuť* a pelikán a sup+ 19 a čáp, volavka podle svého druhu, a dudek a netopýr.+ 20 Každý okřídlený hemživý tvor, který chodí po všech čtyřech, je pro vás něčím hnusným.+
21 Pouze to smíte jíst ze všech okřídlených hemživých tvorů, kteří chodí po všech čtyřech, těch, kteří mají* nad svými chodidly skákavé nohy, jimiž skáčou po zemi. 22 Tyto z nich smíte jíst: kobylku stěhovavou*+ podle jejího druhu a kobylku jedlou+ podle jejího druhu a cvrčka podle jeho druhu a kobylku luční*+ podle jejího druhu. 23 A každý jiný okřídlený hemživý tvor, který opravdu má čtyři nohy, je pro vás něčím hnusným.+ 24 Těmi byste se tedy znečistili. Každý, kdo se dotkne jejich mrtvých těl, bude nečistý až do večera.+ 25 A každý, kdo ponese nějaká jejich mrtvá těla, vypere+ si oděvy a bude nečistý až do večera.
26 Pokud jde o jakékoli zvíře, které je z těch s rozpolceným kopytem, ale nevytváří [se mu] rozštěp a není přežvýkavec, jsou pro vás nečistá. Kdokoli se jich dotkne, bude nečistý.+ 27 Pokud jde o každého tvora, jenž chodí po svých tlapách mezi všemi živými tvory, kteří chodí po všech čtyřech, jsou pro vás nečistí. Každý, kdo se dotkne jejich mrtvých těl, bude nečistý až do večera. 28 A kdo ponese jejich mrtvá těla,+ vypere si oděvy+ a bude nečistý až do večera. Jsou pro vás nečistí.
29 A to je pro vás nečisté mezi hemživými tvory, kteří se hemží na zemi:+ slepec a tarbík+ a ještěr* podle svého druhu 30 a širokoprstý gekon a velký ještěr a čolek a písečný ještěr a chameleon.* 31 Ti jsou pro vás nečistí mezi všemi hemživými tvory.+ Každý, kdo se jich dotkne v jejich stavu smrti, bude nečistý až do večera.+
32 A nečisté bude cokoli, na co by spadl kterýkoli z nich ve svém stavu smrti, ať je to nějaká dřevěná nádoba+ či oděv nebo kůže+ či pytlovina.+ Každá nádoba, jíž se nějak používá, bude dána do vody a bude nečistá až do večera, a pak bude čistá. 33 Pokud jde o jakoukoli hliněnou nádobu,+ do níž by spadl kterýkoli z nich, cokoli, co je v ní, bude nečisté, a rozbijete ji.+ 34 Jakýkoli druh jídla, které se jí, na něž by přišla voda z ní, bude nečistý, a jakékoli pití, jež se snad pije v jakékoli [takové] nádobě, bude nečisté. 35 A všechno, na co by spadlo jakékoli z jejich mrtvých těl, bude nečisté. Ať pec či police na džbány, mají být strženy. Jsou nečisté, a stanou se pro vás nečistými. 36 Pouze zřídlo a jáma ohrazených vod budou dál čisté, ale kdokoli se dotkne jejich mrtvých těl, bude nečistý. 37 A kdyby jakékoli z jejich mrtvých těl spadlo na nějaké semeno rostliny, které má být zaseto, je čisté. 38 Ale v případě, že by mělo být semeno zalito vodou a něco z jejich mrtvých těl na ně spadlo, je pro vás nečisté.
39 Nyní v případě, že by zdechlo jakékoli zvíře, které je pro vás k jídlu, ten, kdo se dotkne jeho mrtvého těla, bude nečistý až do večera.+ 40 A kdo sní cokoli z jeho mrtvého těla,+ vypere si oděvy a bude nečistý až do večera; a ten, kdo odnáší jeho mrtvé tělo, vypere si oděvy a bude nečistý až do večera. 41 A každý hemživý tvor, který se hemží na zemi, je něčím hnusným.+ Nebude se jíst. 42 Pokud jde o jakéhokoli tvora, který leze po břiše,*+ a jakéhokoli tvora, který chodí po všech čtyřech nebo po jakémkoli velkém počtu nohou ze všech hemživých tvorů, kteří se hemží po zemi, nebudeš je jíst, protože jsou něčím hnusným.+ 43 Neučiňte své duše hnusnými některým hemživým tvorem, který se hemží, a neznečistíte se jimi a vskutku se kvůli nim nestanete nečistými.+ 44 Vždyť já jsem Jehova, váš Bůh;+ a posvětíte se a prokážete se [jako] svatí,+ protože já jsem svatý.+ Neznečistíte tedy své duše žádným hemživým tvorem, jenž se pohybuje po zemi. 45 Vždyť já jsem Jehova, který vás vedl z egyptské země, abych se vám prokázal [jako] Bůh;+ a prokážete se [jako] svatí,+ protože já jsem svatý.+
46 To je zákon o zvířeti a létajícím tvoru a každé živé duši, která se pohybuje ve vodách,+ a ohledně každé duše, která se hemží na zemi, 47 aby se dělal rozdíl+ mezi nečistým a čistým a mezi živým tvorem, který je jedlý, a živým tvorem, který se nesmí jíst.‘“
12 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚V případě, že žena otěhotní semenem+ a opravdu porodí [dítě] mužského [rodu], bude nečistá sedm dnů; jako ve dnech nečistoty, když má menstruaci, bude nečistá.+ 3 A osmý den bude obřezáno maso jeho předkožky.+ 4 Ona setrvá dalších třiatřicet dnů v krvi očišťování. Neměla by se dotknout žádné svaté věci a neměla by vejít do svatého místa, dokud se nevyplní dny jejího očišťování.+
5 Kdyby porodila [dítě] ženského [rodu], pak bude nečistá čtrnáct dnů,* jako během své menstruace. Dalších šestašedesát dnů setrvá s krví očišťování. 6 Potom, až se vyplní dny jejího očišťování za syna nebo za dceru, přinese knězi ke vchodu do stanu setkání mladého berana v jeho prvním roce na zápalnou oběť+ a mladého holuba* nebo hrdličku+ na oběť za hřích. 7 A on to předloží před Jehovou a vykoná za ni smíření, a bude očištěna od zdroje krve.+ To je zákon o té, která porodí [dítě] mužského nebo ženského [rodu]. 8 Ale jestliže si dost dobře nemůže dovolit* ovci, pak vezme dvě hrdličky nebo dva mladé holuby,*+ jednoho na zápalnou oběť a jednoho na oběť za hřích, a kněz za ni vykoná smíření,+ a bude čistá.‘“
13 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 2 „V případě, že se člověku na kůži jeho těla vyvíjí vyrážka nebo strup+ nebo skvrna, a opravdu se vyvine na kůži jeho těla v ránu malomocenství,*+ bude přiveden ke knězi Áronovi nebo k jednomu z jeho synů, kněží.+ 3 A kněz se podívá na ránu na kůži těla.+ Když chloupky na ráně zbělely a rána se jeví hlubší než kůže jeho těla, je to rána malomocenství. A kněz se na to podívá a prohlásí ho za nečistého. 4 Ale jestliže je skvrna na kůži jeho těla bílá a nejeví se hlubší než kůže, a její chloupky nezbělely, dá kněz ránu na sedm dnů do karantény.+ 5 A sedmý den se na něj kněz podívá, a jestliže to vypadá tak, že se rána zastavila, rána se nerozšířila po kůži, kněz ho dá také do karantény+ ještě na dalších sedm dnů.
6 A sedmý den se na něj kněz podívá podruhé, a jestliže rána vybledla a rána se nerozšířila po kůži, kněz ho také prohlásí za čistého. Byl to strup. A vypere si oděvy a bude čistý. 7 Ale jestliže se strup bezesporu rozšířil po kůži potom, co se objevil před knězem, aby potvrdil jeho očištění, pak se objeví před knězem podruhé;+ 8 a kněz se podívá; a jestliže se strup rozšířil po kůži, kněz ho pak prohlásí za nečistého. Je to malomocenství.+
9 V případě, že se na nějakém člověku vyvíjí rána malomocenství, pak bude přiveden ke knězi. 10 A kněz se podívá;+ a jestliže je na kůži bílá vyrážka a chloupky na ní zbělely a ve vyrážce je otevřené živé maso,+ 11 je na kůži jeho těla chronické malomocenství;+ a kněz ho prohlásí za nečistého. Neměl by ho dát do karantény,+ neboť je nečistý. 12 Jestliže nyní na kůži bezesporu vyrazí malomocenství a malomocenství opravdu pokryje od hlavy k patě celou kůži toho, který [má] ránu, všude, kde to vidí oči kněze, 13 a kněz se podíval, a malomocenství pokrylo celé jeho tělo, pak prohlásí ránu za čistou.* Celá zbělela. Je čistý. 14 Ale v den, kdy se na ní objeví živé maso, bude nečistý. 15 A kněz+ uvidí živé maso a prohlásí ho za nečistého. Živé maso je nečisté. Je to malomocenství.+ 16 Nebo v případě, že živé maso ustoupí a opravdu zbělí, přijde pak ke knězi. 17 A kněz se na něj podívá,+ a jestliže rána zbělela, kněz pak prohlásí ránu za čistou. Je čistý.
18 Pokud jde o tělo v případě, že se na jeho kůži vyvíjí bolák+ a opravdu se hojí, 19 a na místě boláku se vyvinula bílá vyrážka nebo narudle bílá skvrna, pak se ukáže knězi. 20 A kněz se podívá,+ a jestliže se jeví hlubší než kůže, a její chloupky zbělely, pak ho kněz prohlásí za nečistého. Je to rána malomocenství. Vyrazila se bolákem. 21 Ale jestliže se kněz na to podívá a tu vidí, že tam nejsou žádné bílé chloupky a není to hlubší než kůže a je to vybledlé, pak ho kněz dá do karantény+ na sedm dnů. 22 A jestliže se to nepochybně rozšiřuje po kůži, pak ho kněz prohlásí za nečistého. Je to rána. 23 Ale jestliže by se skvrna na tom místě zastavila, nerozšířila se, je to zánět+ boláku; a kněz ho prohlásí za čistého.+
24 Nebo v případě, že se na kůži těla udělá jizva po spálení a otevřené maso jizvy se opravdu stane narudle bílou nebo bílou skvrnou, 25 pak se na to kněz podívá; a jestliže chloupky na skvrně zbělely a jeví se hlubší než kůže, je to malomocenství. Vyrazilo jizvou, a kněz ho prohlásí za nečistého. Je to rána malomocenství. 26 Ale jestliže se na to kněz podívá a tu vidí, že na skvrně nejsou žádné bílé chloupky a není hlubší než kůže a je vybledlá, kněz ho pak dá do karantény na sedm dnů. 27 A sedmý den se na něj kněz podívá. Jestliže se to nepochybně rozšiřuje po kůži, pak ho kněz prohlásí za nečistého. Je to rána malomocenství. 28 Ale jestliže skvrna zůstane na místě, nerozšířila se po kůži a je vybledlá, je to vyrážka jizvy; a kněz ho prohlásí za čistého, protože je to zánět jizvy.
29 Pokud jde o muže nebo ženu v případě, že se u někoho z nich vyvíjí nějaká rána na hlavě nebo na bradě, 30 pak kněz+ ránu uvidí; a jestliže se jeví hlubší než kůže a chloupky na ní jsou žluté a řídké, pak kněz takového prohlásí za nečistého. Je to chorobné vypadávání vlasů.+ Je to malomocenství hlavy nebo brady. 31 Ale v případě, že kněz vidí ránu chorobného vypadávání vlasů, a pohleďme, nejeví se hlubší než kůže a nejsou v ní černé chloupky, pak dá kněz ránu chorobného vypadávání vlasů do karantény+ na sedm dnů.+ 32 A sedmý den se kněz na ránu podívá; a jestliže se chorobné vypadávání vlasů nerozšířilo a nevyvinuly se na ní žádné žluté chloupky a místo chorobného vypadávání vlasů+ se nejeví hlubší než kůže, 33 pak se dá oholit, ale [místo] chorobného vypadávání vlasů si oholit nedá;+ a kněz dá chorobné vypadávání vlasů znovu na sedm dnů do karantény.
34 A sedmý den se kněz podívá na chorobné vypadávání vlasů; a jestliže se chorobné vypadávání vlasů nerozšířilo po kůži a nejeví se hlubší než kůže, pak ho kněz prohlásí za čistého,+ a on si vypere oděvy a bude čistý. 35 Ale jestliže se chorobné vypadávání vlasů nepochybně rozšíří po kůži potom, co bylo jeho očištění potvrzeno, 36 pak ho kněz+ uvidí; a jestliže se chorobné vypadávání vlasů rozšířilo po kůži, kněz nemusí pátrat po žlutých chloupcích; je nečistý. 37 Ale jestliže se chorobné vypadávání vlasů podle vzhledu zastavilo a narostly na něm černé chloupky, chorobné vypadávání vlasů se zahojilo. Je čistý, a kněz ho prohlásí za čistého.+
38 Pokud jde o muže nebo ženu v případě, že se vyvíjejí na kůži jejich těla skvrny,+ bílé skvrny, 39 pak se [na ně] kněz+ podívá; a jestliže skvrny na kůži jejich těla jsou nevýrazně bílé, je to neškodná vyrážka. Vyrazila se na kůži. Je čistý.
40 Pokud jde o muže v případě, že mu olysá hlava,+ je to lysina. Je čistý. 41 A jestliže mu hlava olysá zpředu,* je to čelní lysina. Je čistý. 42 Ale v případě, že se vyvíjí na temenní nebo čelní lysině narudle bílá rána, je to malomocenství, které mu vyrazilo temenní nebo čelní lysinou. 43 A kněz+ se na něj podívá; a jestliže je na jeho temenní nebo čelní lysině vyrážka narudle bílé rány a jeví se jako malomocenství na kůži těla, 44 je malomocný.* Je nečistý. Kněz by ho měl prohlásit za nečistého. Jeho rána je na jeho hlavě. 45 Pokud jde o malomocného, na němž je rána, jeho oděvy by měly být roztržené+ a jeho hlava by měla být rozcuchaná,+ a měl by si přikrýt knír*+ a volat: ‚Nečistý! Nečistý!‘+ 46 Bude nečistý po všechny dny, kdy je na něm rána. Je nečistý. Měl by bydlet odloučeně. Jeho bydliště je vně tábora.+
47 Pokud jde o oděv v případě, že se na něm vyvíjí rána malomocenství, buď na vlněném či na lněném oděvu, 48 buď na osnově+ či na útku plátna nebo vlny, nebo na kůži nebo na čemkoli vyrobeném z kůže,+ 49 a na oděvu nebo na kůži nebo na osnově nebo na útku nebo na nějakém koženém předmětu se opravdu vyvíjí nažloutle zelená nebo narudlá rána, je to rána malomocenství, a bude ukázána knězi. 50 A kněz+ ránu uvidí a dá ránu na sedm dnů do karantény.+ 51 Když sedmý den viděl ránu, že se rána rozšířila po oděvu nebo po osnově či po útku+ nebo po kůži k jakémukoli užití, pro něž by byla kůže vydělána, rána je zhoubné malomocenství.+ Je to nečisté. 52 A spálí oděv nebo osnovu nebo útek vlny či plátna+ nebo kterýkoli kožený předmět, na nichž se snad rána vyvíjí, protože je to zhoubné+ malomocenství. Mělo by se to spálit v ohni.
53 Ale jestliže se kněz podívá a vidí, že se rána nerozšířila po oděvu ani po osnově či po útku ani po nějakém koženém předmětu,+ 54 kněz také přikáže, aby vyprali to, na čem je rána, a dá to do karantény na dalších sedm dnů. 55 A kněz se podívá na ránu potom, co byla vyprána, a jestliže se vzhled rány nezměnil, a přece se rána nerozšířila, je to nečisté. Měl bys to spálit v ohni. Je to prohlubeň na prodřeném kousku, buď na jeho rubu nebo na jeho líci.
56 Ale jestliže se kněz podívá a hle, rána po vyprání vybledla, vytrhne ji z oděvu nebo kůže nebo osnovy nebo útku. 57 Jestliže se však stále objevuje na oděvu nebo na osnově či na útku+ nebo na jakémkoli koženém předmětu, vyráží. Měl bys spálit+ v ohni cokoli, na čem je rána. 58 Pokud jde o oděv nebo osnovu nebo útek nebo jakýkoli kožený předmět, který snad vypereš, když z nich rána zmizela, bude pak vyprán podruhé; a bude čistý.
59 To je zákon o ráně malomocenství na oděvu z vlny či lnu,+ nebo na osnově či na útku nebo na jakémkoli koženém předmětu, aby to bylo prohlášeno za čisté nebo prohlášeno za nečisté.“
14 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Toto se stane zákonem malomocného+ v den potvrzení jeho očištění, kdy bude přiveden ke knězi.+ 3 A kněz vyjde ven z tábora, a kněz se podívá; a jestliže se rána malomocenství na malomocném vyléčila,+ 4 pak dá kněz příkaz; a on* si vezme pro své očištění dva živé čisté ptáky+ a cedrové dřevo+ a červcovou šarlatovou látku+ a yzop.+ 5 A kněz dá příkaz, a jeden pták bude zabit* v hliněné nádobě nad tekoucí vodou.*+ 6 Pokud jde o živého ptáka, měl by vzít jej a cedrové dřevo a červcovou šarlatovou látku a yzop, a namočí je a toho živého ptáka v krvi ptáka, který byl zabit nad tekoucí vodou. 7 Potom ji sedmkrát+ stříkne+ na toho, kdo se očišťuje od malomocenství, a prohlásí ho za čistého+ a vypustí živého ptáka nad širé pole.*+
8 A ten, kdo se očišťuje, si vypere oděvy+ a oholí si všechny vlasy a vykoupe se ve vodě+ a bude čistý, a potom smí přijít do tábora. A sedm dnů bude bydlet vně svého stanu.+ 9 A sedmý den se stane, že by si měl oholit všechny vlasy na hlavě+ a bradu a obočí. Ano, měl by si oholit všechny vlasy, a vypere si oděvy a tělo si vykoupe ve vodě; a bude čistý.
10 A osmý+ den vezme dva zdravé mladé berany* a jednu zdravou ovečku+ v prvním roce [věku] a tři desetiny efa jemné mouky jako obilnou oběť+ zvlhčenou olejem a jednu míru log* oleje;+ 11 a kněz, který ho prohlašuje za čistého, předvede toho muže,* který se očišťuje, a ty věci před Jehovu u vchodu do stanu setkání. 12 A kněz vezme jednoho mladého berana a obětuje ho na oběť za vinu+ spolu s mírou log+ oleje a bude jimi pohupovat sem a tam jakožto obětí pohupování+ před Jehovou. 13 A mladého berana porazí na místě,+ kde se pravidelně poráží* oběť za hřích a zápalná oběť, na svatém místě,+ protože jako oběť za hřích, patří oběť za vinu knězi.+ Je to něco nejsvětějšího.
14 A kněz nabere trochu krve oběti za vinu, a kněz ji dá na lalůček pravého ucha toho, kdo se očišťuje, a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy.+ 15 A kněz nabere trochu z míry log+ oleje a vylije jej na knězovu levou dlaň. 16 A kněz si namočí pravý prst do oleje, který má na levé dlani, a prstem sedmkrát+ stříkne trochu oleje před Jehovou. 17 A ze zbytku oleje, který má na dlani, dá kněz trochu na lalůček pravého ucha toho, kdo se očišťuje, a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy přes krev oběti za vinu.+ 18 A co zbývá z oleje, který má kněz na dlani, dá na hlavu toho, kdo se očišťuje, a kněz za něj před Jehovou vykoná smíření.+
19 A kněz dá oběť za hřích+ a vykoná smíření za toho, kdo se očišťuje od své nečistoty, a potom porazí zápalnou oběť. 20 A kněz bude na oltáři obětovat zápalnou oběť a obilnou oběť,+ a kněz+ za něj vykoná smíření;+ a bude čistý.+
21 Jestliže je však ponížený+ a nemá dost prostředků,*+ vezme pak jednoho mladého berana jako oběť za vinu na oběť pohupování, aby za něj bylo vykonáno smíření, a jednu desetinu efa jemné mouky zvlhčené olejem jako obilnou oběť a míru log oleje 22 a dvě hrdličky+ nebo dva mladé holuby* podle toho, jaké snad má prostředky, a jedno bude sloužit jako oběť za hřích a druhé jako zápalná oběť. 23 A osmý den+ je přinese k potvrzení svého očištění+ knězi u vchodu do stanu setkání+ před Jehovou.
24 A kněz vezme mladého berana oběti za vinu+ a míru log oleje, a kněz jimi bude pohupovat sem a tam jakožto obětí pohupování před Jehovou.+ 25 A porazí mladého berana oběti za vinu, a kněz nabere trochu krve oběti za vinu a dá ji na lalůček pravého ucha toho, kdo se očišťuje, a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy.+ 26 A kněz vylije trochu oleje na knězovu levou dlaň.+ 27 A kněz před Jehovou sedmkrát stříkne+ pravým prstem trochu oleje, který má na levé dlani. 28 A kněz dá trochu oleje, který má na dlani, na lalůček pravého ucha toho, kdo se očišťuje, a na palec jeho pravé ruky a na palec jeho pravé nohy na místo krve oběti za vinu.+ 29 A co zbývá z oleje, který je na knězově dlani, dá na hlavu+ toho, kdo se očišťuje, aby za něj vykonal smíření před Jehovou.
30 A dá jednu z hrdliček nebo [jednoho] z mladých holubů, na které snad má prostředky,+ 31 jednoho [ptáka] z těch, na které snad má prostředky, jako oběť za vinu,+ a druhého jako zápalnou oběť+ spolu s obilnou obětí; a kněz vykoná smíření+ za toho, kdo se očišťuje před Jehovou.
32 To je zákon pro toho, na němž byla rána malomocenství, který snad nemá prostředky při potvrzování svého očištění.“
33 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 34 „Až přijdete do země Kanaán,+ kterou vám dávám jako vlastnictví,+ a já uvedu ránu malomocenství do nějakého domu v zemi vašeho vlastnictví,+ 35 ten, komu dům patří, pak půjde a poví [to] knězi a řekne: ‚Něco jako rána se objevilo u mne v domě.‘ 36 A kněz dá nařízení, a oni vyklidí dům, než by vešel kněz, aby viděl ránu, aby neprohlásil za nečisté všechno, co je v domě; a potom vejde kněz, aby viděl ten dům. 37 Když tu ránu uvidí, pak jestliže je ve stěnách domu rána s nažloutle zelenými nebo narudlými prohlubeninami, a ty se jeví hlubší než povrch stěny, 38 pak kněz vyjde z domu ke vchodu do domu a na sedm dnů dá dům do karantény.+
39 A sedmý den se kněz vrátí a podívá se;+ a jestliže se ve stěnách domu rána rozšířila, 40 kněz pak dá nařízení, a oni vytrhají kameny,+ na nichž je rána, a vyhodí je vně města na nečisté místo. 41 A dá dům uvnitř všude kolem oškrabat,* a hliněnou maltu, kterou osekali,* vysypou vně města na nečisté místo. 42 A vezmou jiné kameny a vloží je na místo dřívějších kamenů; a dá* vzít jinou hliněnou maltu a dá dům omítnout.
43 Jestliže se přesto rána vrátí a opravdu propukne v tom domě, když vytrhal kameny a když osekal* dům a omítl ho, 44 kněz+ potom vejde a podívá se; a jestliže se rána v domě rozšířila, je to zhoubné malomocenství+ v domě. Je nečistý. 45 A dá dům strhnout s jeho kameny a jeho trámy a se vší hliněnou maltou toho domu a dá to vynést vně města na nečisté místo.+ 46 Kdokoli však vejde do domu v kterýkoli den jeho karantény,+ bude nečistý až do večera;+ 47 a kdokoli si v domě lehne, měl by si vyprat oděvy,+ a kdokoli v domě jí, měl by si vyprat oděvy.
48 Jestliže však kněz přece přijde a opravdu se podívá, a tu se rána v domě nerozšířila po tom, co dal dům omítnout, kněz pak prohlásí dům za čistý, protože rána byla uzdravena.+ 49 A k očištění domu od hříchu vezme dva ptáky+ a cedrové dřevo+ a červcovou šarlatovou látku+ a yzop. 50 A jednoho ptáka zabije v hliněné nádobě nad tekoucí vodou.+ 51 A vezme cedrové dřevo a yzop+ a červcovou šarlatovou látku a živého ptáka a namočí je v krvi ptáka, který byl zabit, a v tekoucí vodě, a sedmkrát+ ji stříkne+ směrem k domu. 52 A očistí dům od hříchu krví ptáka a tekoucí vodou a živým ptákem a cedrovým dřevem a yzopem a červcovou šarlatovou látkou. 53 A vypustí živého ptáka vně města do širého pole a za ten dům vykoná smíření;+ a bude čistý.
54 To je zákon ohledně jakékoli rány malomocenství+ a ohledně chorobného vypadávání vlasů+ 55 a ohledně malomocenství oděvu+ a v domě 56 a ohledně vyrážky a strupu a skvrny,+ 57 aby byly dány pokyny,+ kdy je něco nečisté a kdy je něco čisté.* To je zákon o malomocenství.“+
15 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 2 „Mluvte k izraelským synům a řekněte jim: ‚V případě, že nějaký muž* má výtok+ ze svého pohlavního orgánu,* jeho výtok je nečistý. 3 A toto bude jeho nečistota při jeho výtoku: Ať z jeho pohlavního orgánu výtok vytéká nebo je v jeho pohlavním orgánu výtok zadržen, je to jeho nečistota.
4 Bude nečisté každé lůžko, na něž si snad ten, kdo má výtok, lehne, a každý předmět, na který si snad sedne, bude nečistý. 5 A člověk, který se snad dotkne jeho lůžka, by si měl vyprat oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera.+ 6 A kdokoli si sedne na předmět, na němž seděl ten, kdo má výtok, měl by si vyprat+ oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera. 7 A kdokoli se dotkne těla toho, kdo má výtok,+ měl by si vyprat oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera.+ 8 A v případě, že ten, kdo má výtok, plivl na někoho čistého, ten si v tom případě vypere oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera. 9 A bude nečisté každé sedlo,+ na kterém jel ten, kdo má výtok. 10 A kdo se dotkne něčeho, co je pod ním, bude nečistý až do večera; a kdo takové [věci] nese, vypere si oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera. 11 A koho by se snad dotkl ten, kdo má výtok,+ když si neopláchl ruce ve vodě, ten si pak vypere oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera. 12 A hliněná nádoba, které by se dotkl ten, kdo má výtok, by se měla rozbít;+ a každá dřevěná+ nádoba by se měla vypláchnout vodou.
13 Nyní v případě, že se ten, kdo má výtok, očistí od svého výtoku, pak si na své očišťování odpočítá sedm dnů,+ a vypere si oděvy a vykoupe si tělo v tekoucí vodě;+ a bude čistý. 14 A osmý den by si měl vzít dvě hrdličky+ nebo dva mladé holuby* a přijde před Jehovu ke vchodu do stanu setkání a dá je knězi. 15 A kněz je obětuje, jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť;+ a kněz za něj před Jehovou vykoná smíření kvůli jeho výtoku.
16 Nyní v případě, že má muž výron semene,+ které z něho vyjde, pak si vykoupe celé tělo ve vodě a bude nečistý až do večera. 17 A každý oděv a každá kůže, na kterou se dostane výron semene, budou umyty vodou a budou nečisté až do večera.+
18 Pokud jde o ženu, s níž si snad lehne muž s výronem semene, vykoupou se ve vodě a budou nečistí+ až do večera.
19 A v případě, že má žena výtok a její výtok se v jejím těle prokáže být krví,+ měla by zůstat sedm dnů ve své menstruační+ nečistotě,+ a kdokoli se jí dotkne, bude nečistý až do večera. 20 A na cokoli si snad ve své menstruační nečistotě lehne, bude nečisté,+ a všechno, na co si snad sedne, bude nečisté. 21 A kdo se dotkne jejího lůžka, měl by si vyprat své oděvy, a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera.+ 22 A kdo se dotkne nějakého předmětu, na kterém seděla, měl by si vyprat oděvy, a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera.+ 23 A jestliže seděla na lůžku nebo jiném předmětu, tím, že se ho on dotkne,+ bude nečistý až do večera. 24 A jestliže si s ní vůbec muž lehne, a dostane se na něj její menstruační nečistota,+ bude pak nečistý sedm dnů, a každé lůžko, na něž by si snad lehl, bude nečisté.
25 Pokud jde o ženu, v případě, že by její výtok krve vytékal mnoho dnů,+ když není pravidelný čas její menstruační+ nečistoty, nebo v případě, že by měla tok delší než svou menstruační nečistotu, všechny dny jejího nečistého výtoku se prokážou jako ve dnech její menstruační nečistoty. Je nečistá. 26 Každé lůžko, na které si snad lehne v kterémkoli ze dnů svého výtoku, se pro ni stane jakoby lůžkem její menstruační nečistoty,+ a každý předmět, na který si snad sedne, se stane nečistým jako nečistota její menstruační nečistoty. 27 A kdokoli se těch [věcí] dotkne,+ bude nečistý, a vypere si oděvy a vykoupe se ve vodě a bude nečistý až do večera.
28 Jestliže se však od svého výtoku očistila, odpočítá si také sedm dnů, a potom bude čistá.+ 29 A osmý den by si měla vzít dvě hrdličky+ nebo dva mladé holuby, a přinese je knězi ke vchodu do stanu setkání.+ 30 A jednoho [ptáka] učiní kněz obětí za hřích a druhého zápalnou obětí;+ a kněz za ni před Jehovou vykoná smíření+ kvůli jejímu nečistému výtoku.
31 A budete udržovat izraelské syny oddělené od jejich nečistoty, aby nezemřeli ve své nečistotě za to, že poskvrnili můj svatostánek, který je v jejich středu.+
32 To je zákon ohledně muže, který má výtok,+ a muže, z něhož snad vyšel výron semene,+ takže se tím stává nečistým, 33 a menstruující+ ženy v její nečistotě, a kohokoli, ať muže, nebo ženy, komu vytéká jeho výtok,+ anebo muže, který si lehne s nečistou ženou.‘“
16 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi po smrti dvou Áronových synů, kteří zemřeli za to, že se přiblížili* před Jehovu.+ 2 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Mluv ke svému bratru Áronovi, že by neměl kdykoli vcházet na svaté místo*+ dovnitř za oponu,+ před víko,* které je na Truhle, aby nezemřel,+ protože se nad víkem+ budu objevovat v oblaku.+
3 Áron by měl vcházet na svaté místo s následujícím:+ s mladým býkem na oběť za hřích+ a s beranem na zápalnou oběť.+ 4 Měl by si obléknout svaté lněné roucho,+ a na tělo by mu měly přijít lněné spodky,+ a měl by se přepásat lněnou šerpou+ a ovinout si lněný turban.+ Jsou to svaté oděvy.+ A vykoupe si tělo ve vodě+ a oblékne si je.
5 A od shromáždění izraelských synů+ by měl vzít dva kozlíky na oběť za hřích+ a jednoho berana na zápalnou oběť.+
6 A Áron předloží býka oběti za hřích, která je za něho,+ a vykoná smíření*+ ve prospěch svůj+ a svého domu.+
7 A vezme ty dva kozly* a nechá je stát před Jehovou u vchodu do stanu setkání. 8 A Áron bude nad těmi dvěma kozly tahat los,+ jeden los pro Jehovu a druhý los pro Azazela.*+ 9 A Áron předloží kozla, na něhož vyšel los+ pro Jehovu, a udělá ho obětí za hřích.+ 10 Ale kozel, na něhož vyšel los pro Azazela, by měl být živý postaven před Jehovou, aby bylo za něj vykonáno smíření tak, aby byl poslán+ pro Azazela pryč do pustiny.+
11 A Áron předloží býka oběti za hřích, která je za něho,* a vykoná smíření ve prospěch svůj a svého domu, a porazí býka oběti za hřích, která je za něho.+
12 A vezme nádobu na oheň+ plnou hořících ohnivých uhlů z oltáře+ před Jehovou, a dvě plné hrsti+ jemného vonného kadidla,*+ a přinese je dovnitř za oponu.+ 13 Dá také kadidlo na oheň před Jehovou,+ a oblak kadidla se rozestře nad víkem+ Truhly, které je na Svědectví,*+ aby nezemřel.
14 A nabere trochu krve býka+ a prstem ji stříkne před víko* na východní straně a trochu krve stříkne+ sedmkrát před víko.+
15 A porazí kozla oběti za hřích, která je za lid,+ a vnese jeho krev dovnitř za oponu+ a udělá s jeho krví+ totéž, co udělal s krví býka; a stříkne ji směrem k víku* a před víko.
16 A vykoná smíření za svaté místo, pokud jde o* nečistoty+ izraelských synů a pokud jde o jejich vzbouření ve všech jejich hříších;+ a tak by měl učinit za stan setkání, který s nimi přebývá uprostřed jejich nečistot.
17 A žádný jiný člověk* by neměl být ve stanu setkání od [chvíle], kdy vejde, aby na svatém místě vykonal smíření, dokud nevyjde; a vykoná smíření ve svůj prospěch+ a ve prospěch svého domu a ve prospěch celého izraelského sboru.*+
18 A vyjde k oltáři,+ který je před Jehovou, a vykoná za něj smíření,* a nabere trochu krve býka a trochu krve kozla a dá ji na rohy oltáře kolem dokola.+ 19 Také na něj prstem sedmkrát stříkne trochu krve+ a očistí jej a posvětí jej od nečistot izraelských synů.
20 Až vykoná smíření+ za svaté místo a stan setkání a oltář, předloží rovněž živého kozla.+ 21 A Áron vloží obě ruce+ na hlavu živého kozla a vyzná+ nad ním všechna provinění+ izraelských synů a všechna jejich vzbouření ve všech jejich hříších,+ a vloží je kozlovi na hlavu+ a vypustí ho do pustiny rukou přichystaného muže.+ 22 A kozel na sobě ponese všechna jejich provinění+ do pouštní země,+ a vypustí kozla do pustiny.+
23 A Áron vejde do stanu setkání a svlékne si lněné oděvy, které si oblékl, když vcházel do svatého místa, a tam je položí.+ 24 A tělo si vykoupe ve vodě+ na svatém místě+ a oblékne si oděvy+ a vyjde a dá svou zápalnou oběť+ a zápalnou oběť lidu+ a vykoná smíření ve svůj vlastní prospěch a ve prospěch lidu.*+ 25 A tuk oběti za hřích nechá dýmat na oltáři.+
26 Pokud jde o toho,+ kdo vypustil kozla pro Azazela,+ ten by si měl vyprat oděvy a vykoupe si tělo ve vodě,+ a potom smí vejít do tábora.
27 Dá však ven z tábora vynést býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích; krev obou byla vnesena dovnitř, aby bylo vykonáno smíření na svatém místě; a jejich kůže a jejich maso a jejich lejna se spálí v ohni.+ 28 A ten, kdo je spálil, by si měl vyprat oděvy a vykoupe si tělo ve vodě, a potom může vejít do tábora.
29 A toto pro vás bude sloužit jako ustanovení na neurčitý čas:*+ V sedmém měsíci,* desátého toho měsíce,+ byste měli trápit své duše,+ a nebudete konat žádnou práci,+ ani rodák,* ani cizí usedlík,* který ve vašem středu přebývá jako [někdo] cizí. 30 Vždyť tohoto dne bude za vás vykonáno smíření,*+ abyste byli prohlášeni za čisté. Budete před Jehovou čistí od všech svých hříchů.+ 31 Je to pro vás sabat+ úplného odpočinku,* a budete trápit své duše. Je to ustanovení na neurčitý čas.
32 A kněz, jenž bude pomazán*+ a jehož ruka bude naplněna mocí,* aby působil jako kněz+ coby nástupce+ svého otce, vykoná smíření a oblékne si lněné oděvy.+ Jsou to svaté oděvy.+ 33 A vykoná smíření za svatou svatyni,+ a za stan+ setkání a za oltář+ vykoná smíření; a za kněze a za všechen lid sboru vykoná smíření.+ 34 A to bude pro vás sloužit jako ustanovení na neurčitý čas,+ aby se jednou v roce+ vykonalo smíření za izraelské syny ohledně všech jejich hříchů.“
Učinil tedy, právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.
17 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k Áronovi a jeho synům a ke všem izraelským synům a řekneš jim: ‚Tak Jehova přikázal, když řekl:
3 „Pokud jde o kteréhokoli muže z izraelského domu, jenž porazí býka nebo mladého berana nebo kozla v táboře nebo který ho porazí vně tábora 4 a skutečně ho nepřinese ke vchodu do stanu setkání,+ aby ho předložil jako obětní dar Jehovovi před Jehovovým svatostánkem, tomu muži bude počítána vina krve. Prolil krev, a ten muž bude odříznut z řad svého lidu,+ 5 aby izraelští synové přinášeli své oběti, které obětují v širém poli;+ a přinesou je Jehovovi ke vchodu do stanu setkání knězi,+ a budou je obětovat Jehovovi jako oběti společenství.+ 6 A kněz pokropí krví Jehovův oltář u vchodu do stanu setkání+ a tuk+ nechá dýmat jako uklidňující vůni Jehovovi.+ 7 Neměli by již tedy obětovat své oběti démonům v kozlí podobě,*+ s nimiž mají nemravný styk.*+ To bude pro vás sloužit jako ustanovení na neurčitý čas po všechny vaše generace.“‘
8 A měl bys jim říci: ‚Pokud jde o kteréhokoli muže z izraelského domu nebo nějakého cizího usedlíka, který snad přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu, jenž obětuje zápalný obětní dar+ nebo oběť, 9 a nepřinese ji ke vchodu do stanu setkání, aby ji dal Jehovovi,+ ten muž bude odříznut ze svého lidu.+
10 Pokud jde o kteréhokoli muže z izraelského domu nebo o nějakého cizího usedlíka, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem* středu, jenž jí jakýkoli druh krve,+ jistě zaměřím svůj obličej proti duši,+ která jí krev, a vskutku ho* odříznu z řad jeho* lidu. 11 Duše těla je totiž v krvi+ a já sám jsem ji dal vám na oltář, abyste vykonali smíření+ za své duše, protože je to krev,+ jež vykonává smíření+ skrze duši [v sobě].* 12 Proto jsem řekl izraelským synům: „Žádná duše z vás nebude jíst krev a žádný cizí usedlík, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu,+ by neměl jíst krev.“+
13 Pokud jde o kteréhokoli muže z izraelských synů nebo nějakého cizího usedlíka, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu, jenž na lovu chytí divoké zvíře nebo nějaké ptactvo, které se smí jíst, ten v tom případě vylije jeho krev+ a pokryje ji prachem.+ 14 Vždyť duše těla každého druhu* je jeho krev skrze duši v ní.* Řekl jsem proto izraelským synům: „Nebudete jíst krev těla žádného druhu, protože duše těla každého druhu je jeho krev.+ Kdokoli ji bude jíst, bude odříznut.“+ 15 Pokud jde o jakoukoli duši, která jí tělo [již] mrtvé nebo něco roztrhaného divokým zvířetem,+ ať rodák, nebo cizí usedlík, ta si v tom případě vypere oděvy a vykoupe se ve vodě, a bude nečistá až do večera;+ a bude čistá. 16 Ale jestliže si je nevypere a nevykoupe si tělo, pak se bude muset za své provinění zodpovídat.‘“+
18 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚Já jsem Jehova, váš Bůh.+ 3 Jak činí egyptská země, v níž jste bydleli, nebudete činit,+ a jak činí země Kanaán, do které vás přivádím, nebudete činit;+ a nebudete chodit v jejich ustanoveních. 4 Měli byste provádět má soudcovská rozhodnutí+ a dodržovat má ustanovení+ tak, abyste v nich chodili.+ Já jsem Jehova, váš Bůh. 5 A budete dodržovat má ustanovení a má soudcovská rozhodnutí, jimiž* bude také člověk* žít, bude-li je činit.+ Já jsem Jehova.+
6 Nepřiblížíte se nikdo z vás k žádnému svému blízkému tělesnému příbuznému, abyste obnažili nahotu.+ Já jsem Jehova. 7 Neobnažíš nahotu* svého otce+ a nahotu své matky. Je tvoje matka. Neobnažíš její nahotu.
8 Neobnažíš nahotu manželky svého otce.+ Je to nahota tvého otce.
9 Pokud jde o nahotu tvé sestry, dcery tvého otce nebo dcery tvé matky, ať narozené v téže domácnosti nebo narozené mimo ni, neobnažíš jejich nahotu.+
10 Pokud jde o nahotu dcery tvého syna nebo dcery tvé dcery, neobnažíš jejich nahotu, protože jsou tvou nahotou.
11 Pokud jde o nahotu dcery manželky tvého otce, potomstva tvého otce, která je tvou sestrou, neobnažíš její nahotu.
12 Neobnažíš nahotu sestry svého otce. Je pokrevní příbuzná tvého otce.+
13 Neobnažíš nahotu sestry své matky, protože je pokrevní příbuzná tvé matky.
14 Neobnažíš nahotu bratra svého otce. Nepřiblížíš se k jeho manželce. Je tvou tetou.+
15 Neobnažíš nahotu své snachy.+ Je manželkou tvého syna. Neobnažíš její nahotu.
16 Neobnažíš nahotu manželky svého bratra.+ Je to nahota tvého bratra.
17 Neobnažíš nahotu nějaké ženy i její dcery.+ Nevezmeš si dceru jejího syna a dceru její dcery, abys neobnažil její nahotu. Jsou to případy pokrevního příbuzenství. Je to nevázané chování.*+
18 A nevezmeš si nějakou ženu navíc jako sokyni+ k její sestře, totiž kromě ní ještě během jejího života, abys neodkryl její nahotu.
19 A nepřiblížíš se k ženě během menstruace+ její nečistoty, abys neobnažil její nahotu.+
20 A nedáš svůj výron jako semeno manželce svého společníka, aby ses tím neznečistil.+
21 A nedovolíš, aby kdokoli z tvého potomstva byl zasvěcen*+ Molekovi.+ Neznesvětíš+ tak jméno svého Boha. Já jsem Jehova.+
22 A nelehneš si s mužem+ stejně, jako leháš s ženou.+ Je to odporná věc.
23 A nedáš svůj výron žádnému zvířeti,+ aby ses tím neznečistil, a žena by neměla stát před zvířetem, aby se s ním spojila.*+ Je to porušení toho, co je přirozené.
24 Neznečišťujte se žádnou z těchto věcí, protože tím vším se znečistily národy, které před vámi posílám pryč.+ 25 Proto je ta země nečistá, a přivedu na ni trest za její provinění, a ta země své obyvatele vyzvrátí.+ 26 A sami budete dodržovat má ustanovení a má soudcovská rozhodnutí+ a nebudete činit žádnou ze všech těch odporných věcí, ať rodák, nebo cizí usedlík, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu.+ 27 Vždyť všechny tyto odporné věci činí muži té země,+ kteří byli před vámi, takže je ta země nečistá. 28 Pak vás ta země nevyzvrátí, protože byste ji stejným způsobem poskvrňovali, jako jistě vyzvrátí národy,* které byly před vámi.+ 29 V případě, že kdokoli udělá jakoukoli ze všech těchto odporných věcí, pak duše, které to učiní, budou odříznuty z řad svého lidu.+ 30 A budete dodržovat svůj závazek vůči mně, že nebudete vykonávat žádný z těch odporných zvyků, které se vykonávaly před vámi,+ abyste se jimi neznečistili. Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“
19 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k celému shromáždění izraelských synů, a řekneš jim: ‚Měli byste se prokázat [jako] svatí,+ protože já, Jehova, váš Bůh, jsem svatý.+
3 Měli byste se každý bát své matky a svého otce*+ a měli byste dodržovat mé sabaty.+ Já jsem Jehova, váš Bůh. 4 Neobracejte se k nehodnotným bohům,*+ a neuděláte si pro sebe lité bohy.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.
5 Nyní v případě, že byste obětovali Jehovovi oběť společenství,+ měli byste ji obětovat, abyste pro sebe získali schválení. 6 Měla by se jíst v den vaší oběti a hned příští den, ale co zbude do třetího dne, mělo by se spálit v ohni.+ 7 Jestliže by se to však přece jedlo třetí den, je to zkažená věc.+ Nebude přijata se schválením.+ 8 A ten, kdo* ji bude jíst, bude se za své provinění zodpovídat,+ protože znesvětil Jehovovu svatou věc; a ta duše bude odříznuta ze svého lidu.
9 A až budete sklízet úrodu své země, okraj svého pole nesklidíš úplně a nebudeš sbírat paběrky své úrody.+ 10 Neshromáždíš také zbytky+ ze své vinice a neposbíráš rozptýlené hrozny ze své vinice. Měl bys je nechat pro ztrápeného a pro cizího usedlíka.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.
11 Nebudete krást+ a nebudete podvádět+ a žádný nebudete jednat falešně se svým společníkem.+ 12 A nebudete přísahat v mém jménu na lež,+ takže bys skutečně znesvětil jméno svého Boha. Já jsem Jehova. 13 Nebudeš šidit svého bližního+ a nebudeš okrádat.+ Mzda námezdného dělníka by neměla zůstat u tebe celou noc až do rána.+
14 Nebudeš svolávat zlo na hluchého a před slepce nedáš překážku;+ a budeš mít bázeň před svým Bohem.+ Já jsem Jehova.
15 Při soudu nebudete činit bezpráví. Nebudeš zacházet s poníženým stranicky+ a nebudeš dávat přednost osobě [někoho] velkého.+ Měl bys soudit svého společníka podle práva.
16 Nebudeš obcházet mezi svým lidem, abys pomlouval.+ Nepostavíš se proti krvi svého bližního.+ Já jsem Jehova.
17 Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci.+ Rozhodně bys měl pokárat svého společníka,+ abys nenesl hřích spolu s ním.
18 Nebudeš se mstít+ a nebudeš mít proti synům svého lidu zášť;+ a budeš milovat svého bližního jako sám sebe.+ Já jsem Jehova.
19 Měli byste dodržovat má ustanovení: Nebudeš mezi sebou křížit dva druhy svých domácích zvířat. Nebudeš osévat své pole dvěma druhy semen+ a neoblékneš si oděv ze dvou druhů příze, smíšené dohromady.+
20 Nyní v případě, že si muž lehne s ženou a má výron semene, když je služkou určenou jinému muži a nebyla nijak vyplacena ani jí nebyla dána svoboda, měl by být vykonán trest.* Neměli* by být usmrceni, protože jí nebyla dána volnost. 21 A on přinese Jehovovi svou oběť za vinu ke vchodu do stanu setkání, berana oběti za vinu.+ 22 A kněz za něj před Jehovou vykoná smíření beranem oběti za vinu za jeho hřích, jehož se dopustil; a hřích, jehož se dopustil, mu bude odpuštěn.+
23 A v případě, že vejdete do té země a budete vysazovat jakýkoli strom k jídlu, budete rovněž jeho plody považovat za nečisté, jakoby za jeho „předkožku“. Po tři roky budou pro vás neobřezané. Neměly by se jíst. 24 Ale ve čtvrtém roce se stane všechno jeho ovoce+ svatou věcí slavnostního jásání pro Jehovu.+ 25 A v pátém roce smíte jíst jeho ovoce, abyste si přidali jeho výnos.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.
Nebudete vyhlížet znamení+ a nebudete provozovat magii.+
27 Nebudete si nakrátko stříhat kadeře dokola po stranách [hlavy],* a neponičíš si koneček svého vousu.+
28 A na těle si neuděláte řezné [rány] kvůli duši, která skonala,*+ a nebudete si na sobě dělat tetování. Já jsem Jehova.
29 Neznesvěť svou dceru tím, že bys ji učinil prostitutkou,+ aby se země nedopouštěla prostituce a aby se země skutečně nenaplnila nevázaností.+
30 Měli byste dodržovat mé sabaty+ a měli byste stát v posvátné úctě před mou svatyní.+ Já jsem Jehova.
31 Neobracejte se k spiritistickým médiím*+ a neraďte se s těmi, kdo z povolání předpovídají události,+ abyste se jimi neznečistili. Já jsem Jehova, váš Bůh.
32 Před šedinami bys měl povstat+ a osobě starce projevíš ohled+ a před svým Bohem budeš mít bázeň.+ Já jsem Jehova.
33 A v případě, že s tebou přebývá cizí usedlík jako [někdo] cizí ve vaší zemi, nebudete ho týrat.+ 34 Cizí usedlík, který s vámi přebývá jako [někdo] cizí, by se měl pro vás stát jako váš rodák; a budeš ho milovat jako sám sebe,+ neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.
35 Nedopustíte se bezpráví při souzení,+ při měření, při vážení+ nebo při odměřování tekutin. 36 Měli byste prokázat, že máte přesné váhy,+ přesná závaží,* přesné efa a přesný hin. Já jsem Jehova, váš Bůh, který vás vyvedl z egyptské země. 37 Budete tedy dodržovat všechna má ustanovení a všechna má soudcovská rozhodnutí a budete je činit.+ Já jsem Jehova.‘“
20 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Máš říci izraelským synům: ‚Kdokoli z izraelských synů a kterýkoli cizí usedlík, jenž v Izraeli přebývá jako [někdo] cizí, který dává kohokoli ze svého potomstva Molekovi,*+ by měl být zcela jistě usmrcen. Lid té země by ho měl uházet kameny k smrti. 3 A pokud jde o mne, já zaměřím svůj obličej proti tomu muži a odříznu jej z řad jeho lidu,+ protože dal někoho ze svého potomstva Molekovi, aby poskvrnil mé svaté místo+ a znesvětil mé svaté jméno.*+ 4 A kdyby si lid země úmyslně zakrýval oči před tím mužem, když dává někoho ze svého potomstva Molekovi, tím, že by ho neusmrtili,+ 5 potom já, já jistě upřu svůj obličej proti tomu muži a jeho rodině,+ a vskutku odříznu z řad jejich lidu jeho a všechny ty, kdo mají nemravný styk spolu s ním v tom, že mají nemravný styk*+ s Molekem.
6 Pokud jde o duši, která se obrátí ke spiritistickým médiím+ a k těm, kdo z povolání předpovídají události,+ aby s nimi měla nemravný styk, jistě proti té duši zaměřím svůj obličej a odříznu ji z řad jejího lidu.+
7 A posvětíte se a prokážete se [jako] svatí,+ protože já jsem Jehova, váš Bůh. 8 A budete dodržovat má ustanovení a činit je.+ Já jsem Jehova, který vás posvěcuje.*+
9 V případě, že by byl nějaký muž, který svolává zlo na svého otce a na svou matku,+ měl by být zcela jistě usmrcen.+ Je to jeho otec a jeho matka, na něž svolával zlo. Jeho vlastní krev* je na něm.+
10 A muž, který se dopouští cizoložství s manželkou jiného muže, je tím, kdo se dopouští cizoložství* s manželkou svého bližního.+ Měl* by být zcela jistě usmrcen, cizoložník stejně jako cizoložnice.+ 11 A muž, který si lehne s manželkou svého otce, obnažil nahotu svého otce.+ Oba by měli být zcela jistě usmrceni. Jejich vlastní krev je na nich. 12 A jestliže si muž lehne se svou snachou, oba by měli být zcela jistě usmrceni.+ Dopustili se násilnosti na tom, co je přirozené. Jejich vlastní krev je na nich.+
13 A jestliže si muž lehne s mužem, jako se lehá s ženou, oba učinili odpornou věc.+ Měli by být zcela jistě usmrceni. Jejich vlastní krev je na nich.
14 A jestliže si muž vezme ženu i její matku, je to nevázané chování.+ Měli by spálit v ohni jeho a je,+ aby nepokračovalo nevázané chování+ ve vašem středu.
15 A jestliže muž dá semenný výron zvířeti,+ měl by být zcela jistě usmrcen, a to zvíře byste měli zabít. 16 A jestliže se žena přiblíží k nějakému zvířeti, aby se s ním spojila,*+ zabiješ tu ženu a to zvíře. Měli by být zcela jistě usmrceni. Jejich vlastní krev je na nich.
17 A jestliže si muž vezme svou sestru, dceru svého otce nebo dceru své matky, a opravdu uvidí její nahotu, a ona sama uvidí jeho nahotu, je to hanba.+ Budou tedy odříznuti před očima synů svého lidu. Je to nahota jeho sestry, kterou obnažil. Měl by se za své provinění zodpovídat.
18 A jestliže si muž lehne s menstruující ženou a opravdu obnaží její nahotu, odhalil její zdroj, a ona sama obnažila zdroj své krve.+ Oba tedy budou odříznuti z řad svého lidu.
19 A neobnažíš nahotu sestry své matky+ a sestry svého otce,+ protože je to jeho pokrevní příbuzná, kterou [člověk] odhalil.+ Měli by se za své provinění zodpovídat. 20 A muž, který si lehne s manželkou svého strýce, obnažil nahotu svého strýce.+ Měli by se za svůj hřích zodpovídat. Měli by zemřít bezdětní.+ 21 A jestliže si muž vezme manželku svého bratra, je to něco odpuzujícího.+ Je to nahota jeho bratra, kterou odhalil. Měli by se stát* bezdětnými.
22 A budete dodržovat všechna má ustanovení+ a všechna má soudcovská rozhodnutí+ a činit je, aby vás nevyzvrátila země,+ do které vás přivádím, abyste v ní bydleli. 23 A nebudete chodit v ustanoveních těch národů, které před vámi posílám pryč,+ protože činily všechny tyto věci, a ošklivím si je.+ 24 Řekl jsem vám tudíž:+ „Vy, vy si vezmete do vlastnictví jejich zemskou půdu, a já, já vám ji dám, abyste si ji vzali do vlastnictví, zemi, která oplývá mlékem a medem.+ Já jsem Jehova, váš Bůh, který vás oddělil od národů.“+ 25 A budete dělat rozdíl mezi čistým zvířetem a nečistým a mezi nečistým ptactvem a čistým;+ a své duše neučiníte hnusnými+ kvůli zvířeti a ptactvu a čemukoli, co se pohybuje na zemské půdě, co jsem pro vás oddělil tím, že jsem to prohlásil za nečisté. 26 A prokážete se mi [jako] svatí,+ protože já, Jehova, jsem svatý;+ a přistupuji k tomu, abych vás oddělil od národů, abyste se stali mými.+
27 A pokud jde o muže nebo ženu, v nichž se prokáže být duch média nebo duch předpovídání,+ měli by být zcela jistě usmrceni.+ Měli by je uházet kameny k smrti. Jejich vlastní krev je na nich.‘“+
21 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Promluv ke kněžím, Áronovým synům, a řekneš jim: ‚Nikdo se mezi svým lidem nesmí poskvrnit pro duši, která skonala.*+ 2 Ale pro svého pokrevního příbuzného, který je mu blízký, pro svou matku a pro svého otce a pro svého syna a pro svou dceru a pro svého bratra 3 a pro svou sestru, pannu, která je mu blízká, která se nestala [ženou] muže, pro ni* se může poskvrnit. 4 Nesmí se poskvrnit pro ženu, kterou vlastní nějaký majitel* mezi jeho lidem, aby se neznesvětil. 5 Neměli by si na hlavě vytvářet lysinu+ a neměli by si holit okraj svého vousu+ a na těle by si neměli dělat řeznou [ránu].+ 6 Měli by se prokázat [jako] svatí svému Bohu+ a neměli by znesvěcovat jméno svého Boha,+ protože oni jsou těmi, kdo předkládají Jehovovy ohnivé oběti, chléb svého Boha;+ a prokáží se [jako] svatí.*+ 7 Neměli by si vzít prostitutku+ ani znásilněnou ženu; a protože je svému Bohu svatý, neměli by si vzít ženu, se kterou se manžel rozvedl.+ 8 Posvětíš ho tedy,+ protože je tím, kdo předkládá chléb tvého Boha. Měl by se ti prokázat být svatý,+ protože já, Jehova, který vás posvěcuje, jsem svatý.+
9 A v případě, že by se dcera kněze znesvětila tím, že by se dopustila prostituce, je to její otec, koho znesvěcuje. Měla by být spálena v ohni.+
10 A pokud jde o velekněze z jeho bratrů, na jehož hlavu bude vyléván olej pomazání+ a jehož ruka byla naplněna mocí,* aby nosil oděvy,+ ten by si neměl nechat svou hlavu rozcuchanou+ a neměl by si trhat oděvy.+ 11 A neměl by přijít k žádné mrtvé duši.*+ Nesmí se totiž poskvrnit pro svého otce a pro svou matku. 12 Neměl by také vycházet ze svatyně a znesvěcovat svatyni svého Boha,+ protože je na něm znamení zasvěcení, olej pomazání jeho Boha.+ Já jsem Jehova.
13 A on, on by si měl vzít ženu v jejím panenství.+ 14 Pokud jde o vdovu nebo rozvedenou ženu a znásilněnou, prostitutku, žádnou z nich si nesmí vzít, ale měl by si vzít za manželku pannu ze svého lidu. 15 A neměl by znesvětit své semeno* mezi svým lidem,+ protože já jsem Jehova, který jej posvěcuje.‘“+
16 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 17 „Mluv k Áronovi a řekni: ‚Žádný muž z tvého semene po všechny jejich generace, u kterého se prokáže být vada,+ se nesmí přiblížit, aby předkládal chléb svého Boha.+ 18 V případě, že je nějaký muž, na němž je vada, nesmí se přiblížit: muž slepý nebo chromý nebo s roztrženým nosem nebo s jedním údem příliš dlouhým,*+ 19 nebo muž, u kterého se prokáže být zlomenina nohy nebo zlomenina ruky, 20 nebo [je] hrbatý nebo hubený* nebo [má] oční chorobu nebo [je] strupatý nebo má lišej nebo má porušená varlata.+ 21 Žádný muž ze semene kněze Árona, na němž je vada, se nesmí přiblížit, aby předkládal Jehovovy ohnivé oběti.+ Je na něm vada. Nesmí se přiblížit, aby předkládal chléb svého Boha.+ 22 Smí jíst chléb svého Boha z nejsvětějších věcí+ a ze svatých věcí.+ 23 Nesmí však přijít do blízkosti opony+ a nesmí se přiblížit k oltáři,+ protože je na něm vada;+ a neměl by znesvětit mou svatyni,+ neboť já jsem Jehova, který je posvěcuje.‘“+
24 Mojžíš podle toho mluvil k Áronovi a jeho synům a všem izraelským synům.
22 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k Áronovi a jeho synům, aby se drželi odděleni od svatých věcí izraelských synů a neznesvěcovali mé svaté jméno+ ve věcech, které mi posvěcují.+ Já jsem Jehova. 3 Řekni jim: ‚Po všechny vaše generace kterýkoli muž ze všeho vašeho potomstva, který se přiblíží, zatímco je na něm jeho nečistota,+ ke svatým věcem, jež budou izraelští synové posvěcovat Jehovovi, ta duše bude [z místa] přede mnou odříznuta. Já jsem Jehova. 4 Žádný muž z Áronova potomstva, když je malomocný+ nebo má výtok,+ nesmí jíst ze svatých věcí, dokud se nestane čistým,+ ani ten, kdo se dotkne někoho znečištěného duší, která skonala,*+ ani muž, z něhož vychází semenný výron,+ 5 ani muž, který se dotkne něčeho, co se hemží, co je pro něj nečisté,+ nebo se dotkne člověka, který je pro něj nečistý pro jakoukoli svou nečistotu.+ 6 Duše, která se dotkne něčeho takového, bude nečistá až do večera, a nesmí jíst nic ze svatých věcí, ale vykoupe si tělo ve vodě.+ 7 Až slunce zapadne, bude rovněž čistý, a potom smí něco sníst ze svatých věcí, protože je to jeho chléb.+ 8 Neměl by rovněž jíst žádné tělo [již] mrtvé nebo něco roztrhaného divokými zvířaty, aby se tím neznečistil.+ Já jsem Jehova.
9 A budou vůči mně dodržovat svůj závazek, aby kvůli němu nenesli hřích a nemuseli za to zemřít,+ protože jej znesvětili. Já jsem Jehova, který je posvěcuje.
10 A vůbec žádný cizí člověk* nesmí jíst nic svatého.+ Žádný osadník u kněze ani námezdný dělník nesmějí jíst nic svatého. 11 Ale v případě, že by si kněz koupil nějakou duši, jako koupi za své peníze, taková se smí na tom jídle podílet. Pokud jde o otroky narozené* v jeho domě, takoví se smějí podílet na jedení jeho chleba.+ 12 A v případě, že by se dcera kněze stala [ženou] muže, který je cizí člověk, taková nesmí jíst z příspěvku svatých věcí. 13 Ale v případě, že by dcera kněze ovdověla nebo byla rozvedená,* když nemá žádné potomstvo, a musí se vrátit do domu svého otce jako ve svém mládí,+ smí jíst z chleba svého otce;+ ale nesmí se jím živit vůbec žádný cizí člověk.
14 Nyní v případě, že nějaký muž nedopatřením sní svatou věc,+ pak k tomu přidá pětinu+ toho a dá tu svatou věc knězi. 15 Neměli* by tedy znesvěcovat svaté věci izraelských synů, jimiž by přispívali Jehovovi,+ 16 a skutečně působit, aby nesli trest za provinilost, protože jedli jejich svaté věci; vždyť já jsem Jehova, který je posvěcuje.‘“
17 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 18 „Mluv k Áronovi a jeho synům a všem izraelským synům a řekneš jim: ‚Pokud jde o jakéhokoli muže z izraelského domu nebo o nějakého cizího usedlíka v Izraeli, který předkládá svůj obětní dar,+ při jakýchkoli svých slavnostních slibech+ nebo při jakýchkoli svých dobrovolných obětních darech,+ [dar,] který by předkládali Jehovovi na zápalnou oběť, 19 abyste pro sebe získali schválení,+ bude to [zvíře] zdravé,+ samec ze stáda dobytka, z mladých beranů nebo z koz. 20 Nepředložíte nic, na čem je nějaká vada,+ protože vám to neposlouží, abyste pro sebe získali schválení.
21 A v případě, že by nějaký muž předložil Jehovovi oběť společenství,+ aby splnil slavnostní slib,+ nebo jako dobrovolný obětní dar, mělo by se tím prokázat být zdravé [zvíře] ze stáda dobytka nebo stáda bravu, aby získal schválení. Neměla by se na něm prokázat být vůbec žádná vada. 22 Nic slepého nebo zlámaného nebo majícího řeznou [ránu] nebo bradavici nebo strupovitost nebo lišej,+ žádné z nich nepředložíte Jehovovi a žádnou ohnivou oběť+ z nich nedáte na oltář Jehovovi. 23 Pokud jde o býka nebo ovci mající nějaký úd příliš dlouhý nebo příliš krátký,+ takové [zvíře] smíš učinit dobrovolným obětním darem; ale při slavnostním slibu nebude přijato se schválením. 24 Ale to, které má varlata+ zmáčknutá nebo rozdrcená nebo odtržená nebo odříznutá,* Jehovovi nebudete předkládat, a ve své zemi byste je neměli dávat. 25 A žádné z těch všech z ruky cizince nepředložíte jako chléb svého Boha, protože je v nich jejich porušení. Je na nich vada.+ Nebudou od vás přijata se schválením.‘“+
26 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi a řekl: 27 „Kdyby se narodil býk nebo mladý beran nebo kozel, pak zůstane pod svou matkou sedm dnů,+ ale od osmého dne a dál bude přijat se schválením jako obětní dar, ohnivá oběť Jehovovi. 28 Pokud jde o býka a ovci, neporazíte je i jejich mládě téhož dne.+
29 A v případě, že byste obětovali oběť díkůvzdání* Jehovovi,+ měli byste ji obětovat, abyste pro sebe získali schválení. 30 Měla by se jíst toho dne.+ Nic z ní nenecháte až do rána.+ Já jsem Jehova.
31 A budete dodržovat má přikázání a činit je.+ Já jsem Jehova. 32 A neznesvětíte mé svaté jméno,+ a já budu posvěcen* uprostřed izraelských synů.+ Já jsem Jehova, který vás posvěcuje,+ 33 Ten, kdo vás vyvádí z egyptské země, abych se vám prokázal [jako] Bůh.+ Já jsem Jehova.“
23 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚Jehovova období svátků,+ která byste měli vyhlásit,+ jsou svatými shromážděními. Jsou to má období svátků:
3 Šest dnů se může pracovat, ale sedmý den je sabat úplného odpočinku,+ svaté shromáždění. Nesmíte konat práci žádného druhu. Je to sabat Jehovovi na všech místech, kde bydlíte.+
4 To jsou Jehovova období svátků,+ svatá shromáždění,+ která byste měli vyhlásit v jejich ustanovených+ časech: 5 V prvním měsíci, čtrnáctý den toho měsíce,+ mezi dvěma večery,* je pasach+ Jehovovi.
6 A patnáctý den tohoto měsíce je svátek nekvašených chlebů Jehovovi.+ Sedm dnů byste měli jíst nekvašené chleby.+ 7 První den budete mít svaté shromáždění.+ Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu. 8 Ale sedm dnů budete předkládat ohnivou oběť Jehovovi. Sedmý den bude svaté shromáždění. Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu.‘“
9 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 10 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚Až konečně přijdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její úrodu, přinesete také snop* z prvního ovoce+ své úrody knězi. 11 A bude snopem pohupovat sem a tam+ před Jehovou, aby pro vás získal schválení. Den přímo po sabatu by jím měl kněz pohupovat sem a tam. 12 A v den, kdy jste dali pohupovat snopem sem a tam, dáte zdravého mladého berana v prvním roce jeho [věku] na zápalnou oběť Jehovovi; 13 a jako jeho obilnou oběť dvě desetiny efa jemné mouky zvlhčené olejem, jako ohnivou oběť Jehovovi, uklidňující vůni; a jako tekutou oběť čtvrtinu hinu* vína. 14 A nebudete jíst žádný chléb ani pražené zrní ani nové zrní právě až do tohoto dne,+ dokud nepřinesete obětní dar svého Boha. Je to ustanovení na neurčitý čas pro vaše generace na všech místech, kde bydlíte.
15 A ode dne po sabatu, ode dne, kdy jste přinesli snop oběti pohupování, si odpočítáte sedm sabatů.*+ Měly by se prokázat být úplné. 16 Měli byste počítat do dne po sedmém sabatu, padesát dnů,+ a předložíte Jehovovi novou obilnou oběť.+ 17 Ze svých bydlišť byste měli přinést dva chleby+ jako oběť pohupování. Měly by se prokázat být ze dvou desetin efa jemné mouky. Měly by se upéci kvašené,+ jako první zralé plody Jehovovi.+ 18 A spolu s chleby předložíte sedm zdravých beránků,+ každého ročního, a jednoho mladého býka a dva berany. Měli by posloužit jako zápalná oběť Jehovovi spolu s jejich obilnou obětí a jejich tekutými oběťmi jako ohnivá oběť uklidňující vůně Jehovovi. 19 A dáte jedno kůzle+ jako oběť za hřích a dva beránky, každého ročního, jako oběť společenství.+ 20 A kněz bude jimi pohupovat sem a tam+ spolu s chleby prvních zralých plodů, jakožto obětí pohupování před Jehovou, spolu s dvěma beránky. Měli by sloužit jako něco svatého Jehovovi pro kněze.+ 21 A právě toho dne učiníte prohlášení;+ budete mít své svaté shromáždění. Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu. Je to ustanovení na neurčitý čas pro vaše generace ve všech vašich bydlištích.
22 A až budete sklízet úrodu své země, okraj svého pole při sklízení úplně nedoděláš, až budeš sklízet, a nebudeš sbírat paběrky ze své úrody.+ Měl bys je nechat pro ztrápeného+ a cizího usedlíka.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“
23 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 24 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚V sedmém měsíci,+ prvního toho měsíce, by měl pro vás nastat úplný odpočinek, památka troubením na trubku,+ svaté shromáždění.+ 25 Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu a předložíte Jehovovi ohnivou oběť.‘“
26 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi a řekl: 27 „Avšak desátého tohoto sedmého měsíce je den smíření.+ Mělo by se pro vás konat svaté shromáždění, a budete trápit své duše+ a předkládat ohnivou oběť Jehovovi.+ 28 A právě v ten den nebudete konat práci žádného druhu, protože je to den smíření, aby bylo za vás vykonáno smíření+ před Jehovou, vaším Bohem; 29 protože každá duše, která nebude právě v ten den ztrápená, bude odříznuta ze svého lidu.+ 30 Pokud jde o jakoukoli duši, která bude konat právě v ten den práci jakéhokoli druhu, tu duši musím zničit z řad jejího lidu.+ 31 Nebudete konat práci žádného druhu.+ Je to ustanovení na neurčitý čas pro vaše generace na všech místech, kde bydlíte. 32 Je to pro vás sabat úplného odpočinku+ a večer devátého toho měsíce budete trápit své duše.+ Od večera do večera byste měli zachovávat svůj sabat.“
33 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 34 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Patnáctý den tohoto sedmého měsíce je svátek chýší Jehovovi,* po sedm dnů.+ 35 První den je svaté shromáždění. Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu. 36 Sedm dnů byste měli předkládat ohnivou oběť Jehovovi. Osmý den by se mělo pro vás konat svaté shromáždění,+ a budete předkládat Jehovovi ohnivou oběť. Je to slavnostní shromáždění.* Nesmíte konat namáhavou práci žádného druhu.
37 To jsou Jehovova období svátků,+ která byste měli vyhlásit jako svatá shromáždění,+ abyste předkládali ohnivou oběť+ Jehovovi: zápalnou oběť+ a obilný obětní dar+ oběti a tekuté oběti+ podle denního rozvrhu,* 38 kromě Jehovových sabatů+ a kromě vašich darů+ a kromě všech vašich obětí slavnostního slibu+ a kromě všech vašich dobrovolných obětních darů,+ které byste měli dávat Jehovovi. 39 Avšak patnáctý den sedmého měsíce, až shromáždíte výnos země, byste měli slavit Jehovův svátek,+ sedm dnů.+ První den je úplný odpočinek a osmý den je úplný odpočinek.+ 40 A první den si vezmete ovoce nádherných stromů, vějířové listy palem+ a větve košatých stromů a topolů z říčního údolí, a sedm dnů se budete radovat+ před Jehovou, svým Bohem. 41 A budete jej slavit jako svátek Jehovovi sedm dnů v roce.+ Jako ustanovení na neurčitý čas během svých generací byste jej měli slavit v sedmém měsíci. 42 Sedm dnů byste měli bydlet v chýších.+ Všichni rodáci v Izraeli by měli bydlet v chýších,+ 43 aby vaše generace věděly,+ že jsem přiměl izraelské syny, aby bydleli v chýších, když jsem je vyváděl z egyptské země.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“
44 Mojžíš tedy mluvil k izraelským synům o obdobích Jehovových svátků.+
24 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Přikaž izraelským synům, aby ti opatřili čistý vytlučený olivový olej pro svítidlo,+ aby byla lampa neustále rozsvícena.+ 3 Áron by ji měl před Jehovou neustále upravovat vně opony Svědectví ve stanu setkání od večera do rána. Je to ustanovení na neurčitý čas během vašich generací. 4 Měl by před Jehovou neustále+ upravovat lampy+ na svícnu+ z ryzího zlata.*
5 A vezmeš jemnou mouku a upečeš z ní dvanáct prstencovitých chlebů. Na každý prstencovitý chléb by měly přijít dvě desetiny efa. 6 A umístíš je do dvou navrstvení, šest do jednoho navrstvení,+ na stůl z ryzího zlata* před Jehovou.+ 7 A na každé navrstvení dáš čistou vonnou pryskyřici, a to bude sloužit jako chléb na připomínku,+ ohnivá oběť Jehovovi. 8 Jeden sabatní den za druhým by jej měl neustále upravovat před Jehovou.+ Je to smlouva na neurčitý čas s izraelskými syny. 9 A připadne to Áronovi a jeho synům,+ a budou jej jíst na svatém místě,+ protože to je pro něj něco nejsvětějšího z Jehovových ohnivých obětí, jako předpis na neurčitý čas.“
10 Tu syn nějaké izraelské ženy, který však byl synem Egypťana,+ vyšel mezi izraelské syny, a syn té Izraelitky a nějaký izraelský muž začali spolu v táboře zápasit.+ 11 A syn té izraelské ženy začal utrhat Jménu*+ a svolávat na ně zlo.+ Přivedli ho tedy k Mojžíšovi.+ Jeho matka se mimochodem jmenovala Šelomit, dcera Dibriho z kmene Dan. 12 Potom ho předali do vazby,+ dokud se k nim nedostane jasné prohlášení podle Jehovova výroku.*+
13 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 14 „Toho, kdo svolával zlo, vyveď ven z tábora;+ a všichni, kteří ho slyšeli, mu vloží ruce+ na hlavu, a celé shromáždění ho uhází [kameny].+ 15 A měl bys promluvit k izraelským synům a říci: ‚V případě, že nějaký muž svolává zlo na svého Boha, pak se bude za svůj hřích zodpovídat. 16 Kdo tedy utrhá Jehovovu jménu, ten by měl být zcela jistě usmrcen.+ Celé shromáždění by ho mělo zcela jistě uházet kameny. Cizí usedlík stejně jako rodák by měli být usmrceni pro utrhání Jménu.*+
17 A v případě, že muž smrtelně udeří nějakou lidskou duši,* měl by být zcela jistě usmrcen.+ 18 A ten, kdo smrtelně udeří duši domácího zvířete, by za ni měl dát náhradu, duši za duši.+ 19 A v případě, že by muž způsobil svému společníkovi vadu, potom právě to, co udělal on, by se mělo udělat jemu.+ 20 Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; vada téhož druhu, kterou snad tomu člověku způsobil, by se měla způsobit jemu.+ 21 A ten, kdo smrtelně udeří zvíře,+ by za ně měl dát náhradu,+ ale kdo smrtelně udeří člověka, by měl být usmrcen.+
22 Mělo by pro vás platit jedno soudcovské rozhodnutí. Cizí usedlík by se měl prokázat být stejný jako rodák,+ protože já jsem Jehova, váš Bůh.‘“+
23 Mojžíš potom mluvil k izraelským synům, a toho, kdo svolával zlo, vyvedli ven z tábora a uházeli ho kameny.+ Tak izraelští synové učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.
25 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi na hoře Sinaj a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚Až konečně přijdete do země, kterou vám dávám,+ potom bude ta země zachovávat sabat Jehovovi.+ 3 Šest let bys měl své pole osévat semenem a šest let bys měl prořezávat svou vinici a budeš shromažďovat výnos země.+ 4 Ale v sedmém roce by měl nastat sabat úplného odpočinku pro zemi,+ sabat Jehovovi. Své pole neosiješ semenem a svou vinici nebudeš prořezávat. 5 Nebudeš sklízet, co vyroste z roztroušených jader tvé úrody, a nebudeš sbírat hrozny ze své neprořezávané révy. Pro zemi by měl nastat rok úplného odpočinku. 6 A sabat země vám bude sloužit k jídlu, tobě a tvému otrokovi a tvé otrokyni a tvému námezdnému dělníkovi a osadníkovi u tebe, těm, kteří u tebe přebývají jako cizí usedlíci, 7 a tvému domácímu zvířeti a divokému zvířeti, které je v tvé zemi. A všechen její výnos by měl sloužit k jídlu.
8 A odpočítáš si sedm sabatů* let, sedmkrát sedm let, a dny sedmi sabatů let* pro tebe dosáhnou čtyřiceti devíti let. 9 A v sedmém měsíci, desátého toho měsíce,+ dáš zaznít*+ hlasitému tónu rohu;* v den smíření+ byste měli dát zaznít rohu v celé své zemi. 10 A padesátý rok posvětíte* a vyhlásíte svobodu* v zemi všem jejím obyvatelům.+ Stane se vaším Jubileem,*+ a každý se vrátíte ke svému vlastnictví a každý by se měl vrátit ke své rodině.+ 11 Padesátý rok se vám stane Jubileem.+ Nebudete sít semeno ani sklízet, co v zemi vyrostlo z roztroušených jader, ani sbírat hrozny z neprořezaných révových keřů.+ 12 Vždyť je to Jubileum. Mělo by se vám stát něčím svatým. Z pole smíte jíst, co země urodí.+
13 V tomto Jubilejním roce byste se měli vrátit každý ke svému vlastnictví.+ 14 A v případě, že byste svému společníkovi prodávali zboží nebo byste kupovali* z ruky svého společníka, nekřivděte jeden druhému.+ 15 Podle počtu let po Jubileu bys měl nakupovat od svého společníka; měl by ti prodávat podle počtu ročních úrod.+ 16 Úměrně k velkému počtu let by měl zvýšit jeho kupní hodnotu+ a úměrně k nepatrnému počtu let by měl snížit jeho kupní hodnotu, protože ti prodává počet úrod. 17 A žádný nebudete křivdit svému společníkovi,+ a budeš mít bázeň před svým Bohem,+ protože já jsem Jehova,* váš Bůh.+ 18 Tak budete provádět má ustanovení, a měli byste dodržovat má soudcovská rozhodnutí a budete je provádět. Potom budete jistě bydlet v zemi v bezpečí.+ 19 A země vskutku dá své plody,+ a budete jistě jíst do sytosti a budete v ní bydlet v bezpečí.+
20 Ale v případě, že byste řekli: „Co budeme jíst v sedmém roce, když nesmíme sít semeno ani shromažďovat své úrody?“,+ 21 v tom případě pro vás jistě přikáži v šestém roce své požehnání, a ten ponese úrodu na tři roky.+ 22 A osmý rok budete sít semeno a budete jíst ze staré úrody až do devátého roku. Dokud nepřijde jeho úroda, budete jíst starou.
23 Země by se tedy neměla prodávat natrvalo,+ protože země je moje.+ Z mého stanoviska jste totiž cizími usedlíky a osadníky.+ 24 A v celé zemi svého vlastnictví byste měli zemi zaručit právo zpětného odkoupení.+
25 V případě, že tvůj bratr zchudne a musí prodat něco ze svého vlastnictví, přijde také výkupce, jemu blízce příbuzný, a koupí zpět, co jeho bratr prodal.+ 26 A v případě, že někdo prokáže, že nemá výkupce, a jeho vlastní ruka opravdu dosáhne zisku a opravdu nalezne dost pro jeho vykoupení, 27 spočítá také léta od [doby], kdy to prodal, a vrátí peníze, které zbývají, muži, jemuž [to] prodal, a vrátí se ke svému vlastnictví.+
28 Ale jestliže jeho ruka nenalezne dost, aby mu dala zpět, co prodal, bude [to] také nadále v ruce kupujícího až do Jubilejního roku;+ a v Jubileu to vyjde [volné] a on se vrátí ke svému vlastnictví.+
29 Nyní v případě, že by nějaký muž prodal obytný dům v obezděném městě, jeho výkupní právo potrvá také, dokud neskončí rok od doby prodeje; jeho výkupní právo+ by mělo trvat celý rok.* 30 Ale kdyby nebyl koupen zpět, než se pro něho naplní celý rok, dům, který je ve městě, jež má zeď, také natrvalo zůstane jako majetek svého kupce během jeho generací. Neměl by v Jubileu vyjít [volný]. 31 Avšak domy osad, které nemají kolem sebe zeď, by se měly počítat za součást pole krajiny. Výkupní právo+ pro ně by mělo trvat a v Jubileu+ by to mělo vyjít [volné].
32 Pokud jde o města Levitů a domy v městech jejich vlastnictví,+ výkupní právo by mělo pro Levity trvat na neurčitý čas.+ 33 A kde není majetek Levitů koupen zpět,* dům prodaný v městě* jeho vlastnictví také vyjde v Jubileu [volný],+ protože domy v levitských městech jsou jejich vlastnictvím uprostřed izraelských synů.+ 34 Nesmí se nadto prodávat pole pastviny+ jejich měst, protože je to jejich vlastnictví na neurčitý čas.
35 A v případě, že tvůj bratr zchudne, a tak je vedle tebe finančně slabý,*+ budeš ho také podporovat.+ Bude u tebe žít dál jako nějaký cizí usedlík a osadník.+ 36 Neber od něho úrok a lichvu,+ ale budeš mít před svým Bohem bázeň;+ a tvůj bratr bude u tebe žít dál. 37 Nebudeš mu dávat své peníze na úrok+ a nebudeš lichvařit se svou potravou. 38 Já jsem Jehova, váš Bůh, který vás vyvedl z egyptské země, abych vám dal zemi Kanaán,+ abych se prokázal [jako] váš Bůh.+
39 A v případě, že tvůj bratr vedle tebe zchudne a musí se ti prodat,+ nebudeš ho používat jako dělníka v otrocké službě.+ 40 Měl by se u tebe prokázat být jako námezdný dělník,+ jako osadník. Měl by u tebe sloužit až do Jubilejního roku. 41 A vyjde od tebe [volný], on a s ním jeho synové, a vrátí se ke své rodině, a měl by se vrátit k vlastnictví svých praotců.+ 42 Jsou to totiž moji otroci, které jsem vyvedl z egyptské země.+ Nebudou se prodávat způsobem, jakým se prodává otrok. 43 Nebudeš po něm tyransky šlapat+ a budeš mít bázeň před svým Bohem.+ 44 Pokud jde o tvého otroka a tvou otrokyni, kteří ti připadnou z národů, jež jsou kolem vás, z nich si můžete kupovat otroka a otrokyni. 45 A také ze synů osadníků, kteří u vás přebývají jako cizí usedlíci,+ z nich si můžete kupovat a z jejich rodin, které jsou u vás [a] narodily se jim ve vaší zemi; a stanou se vaším vlastnictvím. 46 A předáte je jako dědictví svým synům po sobě, aby [je] dědili jako své vlastnictví na neurčitý čas.+ Můžete je používat jako dělníky, ale po vašich bratrech, izraelských synech, nebudeš tyransky šlapat jeden po druhém.+
47 Ale v případě, že u tebe zbohatne ruka cizího usedlíka nebo osadníka, a tvůj bratr vedle něho zchudl a musí se prodat cizímu usedlíkovi nebo osadníkovi* u tebe, nebo členu rodiny cizího usedlíka, 48 potom, co se prodal,+ bude výkupní právo v jeho případě trvat.+ Jeden z jeho bratrů ho může koupit zpět.+ 49 Nebo jeho strýc nebo syn jeho strýce ho může koupit zpět, nebo jakýkoli pokrevní příbuzný jeho těla,+ jeden z jeho rodiny, ho může koupit zpět.
Nebo jestliže jeho vlastní ruka zbohatla, také se koupí zpět sám.+ 50 A s tím, kdo ho koupil, bude počítat od roku, kdy se mu prodal, až do Jubilejního roku,+ a peníze za jeho prodej budou odpovídat počtu let.+ Jak se počítají pracovní dny námezdného dělníka, tak by měl u něho zůstat.*+ 51 Jestliže je ještě mnoho let, měl by úměrně k nim zaplatit svou výkupní cenu z peněz jeho koupě. 52 Jestliže však zbývá pouze několik let do Jubilejního roku,+ pak si udělá výpočet. Úměrně ke svým letům by měl zaplatit svou výkupní cenu. 53 Měl by u něho zůstávat jako námezdný dělník+ z roku na rok. On po něm nesmí tyransky šlapat+ před tvýma očima. 54 Jestliže se však nemůže koupit zpět za těchto podmínek, vyjde pak [volný] v Jubilejním roce,+ on a s ním jeho synové.
55 Izraelští synové jsou totiž otroky pro mne. Jsou mými otroky,+ které jsem vyvedl z egyptské země.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.+
26 Neuděláte si nehodnotné bohy*+ a nepostavíte si vyřezávanou sochu+ nebo posvátný sloup a nepoložíte ve své zemi kámen jako vystavený předmět,+ abyste se mu klaněli;+ já jsem totiž Jehova, váš Bůh. 2 Měli byste dodržovat mé sabaty+ a stát v posvátné úctě před mou svatyní. Já jsem Jehova.
3 Jestliže budete dál chodit v mých ustanoveních a dodržovat má přikázání a opravdu je budete provádět,+ 4 jistě vám také dám dešťové spršky v jejich pravý čas+ a země vskutku dá svůj výnos+ a polní strom dá své ovoce.+ 5 A váš výmlat jistě dostačí do vašeho vinobraní a vinobraní dostačí do setí semene; a vskutku budete jíst svůj chléb do sytosti+ a bydlet v bezpečí ve své zemi.+ 6 A nastolím na zemi mír,+ a vskutku budete uléhat, a nikdo nezpůsobí, že [byste] se chvěli;+ a způsobím, aby z této země zmizelo škodlivé divoké zvíře,+ a meč neprojde vaší zemí.+ 7 A jistě budete honit své nepřátele,+ a vskutku před vámi padnou mečem. 8 A pět z vás jistě bude honit sto, a sto z vás bude honit deset tisíc, a vaši nepřátelé vskutku před vámi padnou mečem.+
9 A obrátím se k vám+ a učiním vás plodnými a rozmnožím vás+ a budu plnit svou smlouvu s vámi.+ 10 A jistě budete jíst to staré z předchozího roku+ a vynesete to staré před novým. 11 A jistě dám svůj svatostánek do vašeho středu+ a má duše si vás nebude ošklivit.+ 12 A vskutku budu chodit uprostřed vás a prokáži se [jako] váš Bůh,+ a vy, ze své strany, se prokážete [jako] můj lid.+ 13 Já jsem Jehova, váš Bůh, který vás vyvedl z egyptské země, [kde] jste jim dělali otroky,+ a přistoupil jsem k tomu, abych zlomil tyče vašeho jha a způsobil, že chodíte vzpřímeně.+
14 Jestliže mi však nebudete naslouchat ani nebudete činit všechna tato přikázání+ 15 a jestliže zavrhnete má ustanovení+ a jestliže si vaše duše budou ošklivit má soudcovská rozhodnutí, takže nebudete činit všechna má přikázání do té míry, že porušíte mou smlouvu,+ 16 potom já, já vám udělám následující, a jako trest na vás jistě přivedu rozrušení tuberkulózou+ a spalující horečkou, způsobím, aby oči selhaly,+ a přiměji duši tesknit.+ A budete sít své semeno prostě nadarmo, jelikož je jistě snědí vaši nepřátelé.+ 17 A vskutku zaměřím svůj obličej proti vám, a jistě budete před svými nepřáteli poraženi;+ a ti, kdo vás nenávidí, budou po vás zkrátka šlapat,+ a skutečně budete prchat, když vás nikdo nebude pronásledovat.+
18 Jestliže mi však vzdor tomu nebudete naslouchat, pak vás budu muset trestat za vaše hříchy sedminásobně.*+ 19 A budu muset zlomit pýchu vaší síly a vaše nebesa učiním jako železo+ a vaši zemi jako měď. 20 A vaše síla se bude vynakládat prostě nadarmo, jelikož země nedá svůj výnos+ a strom země nedá své ovoce.+
21 Ale jestliže budete dál chodit v odporu vůči mně a nebudete si přát mi naslouchat, pak vám budu muset zasadit podle vašich hříchů sedmkrát více ran.+ 22 A pošlu mezi vás divoká polní zvířata,+ a jistě vás připraví o děti+ a odříznou vaše domácí zvířata a sníží váš počet, a vaše cesty budou skutečně zpustošeny.+
23 Jestliže se nicméně nenecháte těmito věcmi ode mne napravit+ a budete zkrátka muset chodit v odporu vůči mně, 24 já, ano, já pak budu muset chodit v odporu vůči vám;+ a budu vás muset, ano já, sedmkrát udeřit za vaše hříchy.+ 25 A jistě na vás přivedu meč, který vykoná pomstu+ kvůli smlouvě;+ a vskutku se shromáždíte do svých měst a jistě pošlu doprostřed vás mor+ a budete vydáni do ruky nepřítele.+ 26 Až vám polámu pruty, na něž se zavěšují prstencovité chleby,*+ deset žen pak bude péci váš chléb skutečně jen v jedné peci, a budou dávat váš chléb zpět podle váhy;+ a budete jíst, ale nenasytíte se.+
27 Jestliže mi však ani potom nebudete naslouchat a budete zkrátka chodit v odporu vůči mně,+ 28 pak budu muset chodit v rozpáleném odporu vůči vám,+ a já, ano, já vás budu muset sedmkrát potrestat za vaše hříchy.+ 29 Tak budete muset jíst maso svých synů a budete jíst maso svých dcer.+ 30 A jistě vyhladím vaše posvátné výšiny+ a odříznu vaše stojany s kadidlem a vaše vlastní mrtvoly položím na mrtvoly vašich hnojných model;+ a má duše si vás bude prostě ošklivit.+ 31 A vskutku vydám vaše města meči+ a vaše svatyně* zpustoším+ a nepřivoním si k vašim uklidňujícím vůním.+ 32 A já, já zpustoším zemi,+ a vaši nepřátelé, kteří v ní bydlí, budou na to prostě zírat v ohromení.+ 33 A vás rozptýlím mezi národy,+ a vytasím na vás meč,+ a vaše země se stane spouští+ a vaše města se stanou opuštěnou troskou.
34 A v tom čase bude země splácet své sabaty po všechny dny, kdy bude ležet zpustošená, zatímco budete v zemi svých nepřátel. V tom čase bude země dodržovat sabat, jelikož bude oplácet [za] své sabaty.+ 35 Po všechny dny, kdy bude ležet zpustošená, bude dodržovat sabat, protože nedodržovala sabat během vašich sabatů, když jste v ní bydleli.
36 Pokud jde o zbývající mezi vámi,+ jistě do jejich srdce vnesu bázlivost v zemích jejich nepřátel; a vskutku je zažene zvuk odvátého listu, a skutečně budou prchat jako na útěku před mečem a padnou, aniž [by je] někdo honil.+ 37 A jistě budou klopýtat jeden o druhého jakoby před mečem, aniž [by je] někdo honil, a pro vás se neprokáže být žádná schopnost postavit se [na odpor] svým nepřátelům.+ 38 A zahynete mezi národy,+ a země vašich nepřátel vás pohltí. 39 Pokud jde o zbývající mezi vámi, ti shnijí pro své provinění v zemích vašich nepřátel.+ Ano, dokonce kvůli proviněním svých otců+ shnijí s nimi. 40 A jistě vyznají své vlastní provinění a provinění+ svých otců v jejich nevěrnosti, když se ke mně chovali nevěrně, ano, dokonce když chodili v odporu vůči mně.+ 41 Ale já, já jsem přistoupil k tomu, abych chodil v odporu vůči+ nim, a musel jsem je přivést do země jejich nepřátel.+
Snad* se v tom čase jejich neobřezané srdce+ pokoří+ a oni v tom čase splatí své provinění. 42 A vskutku si vzpomenu na svou smlouvu s Jákobem;+ a dokonce na svou smlouvu s Izákem,+ a dokonce na svou smlouvu s Abrahamem+ si vzpomenu a na tu zemi si vzpomenu. 43 Celý čas byla země od nich zanechána a splácela své sabaty,+ zatímco byla bez nich zpustošena, a oni platili za své provinění,+ protože, ano protože* zavrhli má soudcovská rozhodnutí,+ a jejich duše si zošklivily má ustanovení.+ 44 A přece kvůli tomu všemu, zatímco budou dál v zemi svých nepřátel, je jistě nezavrhnu+ ani si je nezošklivím+ natolik, že bych je zahubil, a tak porušil svou smlouvu+ s nimi; já jsem totiž Jehova, jejich Bůh. 45 A v jejich prospěch si vzpomenu na smlouvu předků,+ které jsem vyvedl z egyptské země před očima národů,+ abych se prokázal [jako] jejich Bůh. Já jsem Jehova.‘“
46 To jsou předpisy a soudcovská rozhodnutí+ a zákony, které Jehova ustanovil mezi sebou a izraelskými syny prostřednictvím Mojžíše na hoře Sinaj.+
27 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚V případě, že nějaký muž učiní zvláštní oběť slavnostního slibu+ Jehovovi z duší podle odhadnuté hodnoty, 3 a odhadnutá hodnota musí být [hodnota] muže dvacetiletého až šedesátiletého, odhadnutá hodnota pak bude dělat padesát šekelů* stříbra podle šekelu svatého místa.* 4 Ale jestliže je to žena, odhadnutá hodnota pak bude dělat třicet šekelů. 5 A jestliže je věk od pětiletého do dvacetiletého, odhadnutá hodnota muže pak bude dělat dvacet šekelů a za ženu deset šekelů. 6 A jestliže je věk od jednoměsíčního do pětiletého, odhadnutá hodnota muže pak bude dělat pět+ šekelů stříbra a za ženu bude odhadnutá hodnota tři šekely stříbra.
7 A jestliže je věk od šedesátiletého výše, jestliže je to muž, odhadnutá hodnota pak bude dělat patnáct šekelů a za ženu deset šekelů. 8 Ale jestliže příliš zchudl pro odhadnutou hodnotu,+ pak tu osobu postaví* před kněze, a kněz ji ohodnotí.+ Kněz ji ohodnotí podle toho, co si může slavnostně slibující dovolit.+
9 A jestliže je to zvíře, takové, jaké někdo předkládá* jako obětní dar Jehovovi, všechno, z čeho by dal Jehovovi, se stane něčím svatým.+ 10 Nesmí je nahradit a nesmí je vyměnit, dobré za špatné nebo špatné za dobré. Ale kdyby je přece vyměnil, zvíře za zvíře, pak se samo stane [něčím svatým], a co je za ně vyměněno, by se mělo stát něčím svatým. 11 A jestliže je to jakékoli nečisté+ zvíře, takové, jaké nikdo nesmí předkládat Jehovovi jako obětní dar,+ pak to zvíře postaví před kněze.+ 12 A kněz je ohodnotí, zda je dobré nebo špatné. Podle hodnoty, jakou kněz odhadne,*+ tak by se to mělo stát. 13 Ale jestliže je chce přece koupit zpět, pak dá navíc k odhadnuté hodnotě pětinu+ z toho.
14 Nyní v případě, že by nějaký muž posvětil svůj dům jako něco svatého Jehovovi, pak jej kněz ohodnotí, zda je dobrý nebo špatný.+ Podle toho, jak jej kněz ohodnotí, tolik by měl stát. 15 Ale jestliže ten, kdo posvěcuje, chce svůj dům koupit zpět, pak dá k tomu navíc pětinu z peněz odhadnuté hodnoty;+ a připadne jemu.
16 A jestliže je to něco z pole z jeho vlastnictví,+ co by muž posvětil Jehovovi, hodnota pak bude odhadnuta úměrně k jeho osevu: jestliže chomer+ ječmenného osevu, potom padesát šekelů stříbra.* 17 Kdyby posvětil své pole od Jubilejního roku,+ mělo by stát podle odhadnuté hodnoty. 18 A jestliže posvěcuje své pole po Jubileu, pak mu kněz vypočítá cenu úměrně k rokům, které zbývají do příštího Jubilejního roku, a odečet by se měl udělat z odhadnuté hodnoty.+ 19 Ale kdyby ten, kdo je posvěcuje, chtěl pole přece koupit zpět, pak dá k tomu navíc pětinu z peněz odhadnuté hodnoty, a zůstane jako jeho.+ 20 A kdyby pole nekoupil zpět, ale jestliže je pole prodáno jinému muži,* nemůže se znovu koupit zpět. 21 A pole, když vyjde v Jubileu [volné], se stane něčím svatým Jehovovi, jako pole, jež je zasvěceno.+ Jeho vlastnictví připadne knězi.+
22 A jestliže posvětí Jehovovi pole, které koupil, jež není částí pole z jeho vlastnictví,+ 23 pak mu kněz vypočítá částku ohodnocení až do Jubilejního roku, a toho dne dá odhadnutou hodnotu.+ Je to něco svatého Jehovovi.+ 24 V Jubilejním roce se pole vrátí tomu, od koho je koupil, tomu, jemuž patří vlastnictví země.+
25 Každá hodnota by se měla odhadovat v šekelu svatého místa.* Šekel by měl obnášet dvacet gera.*+
26 Pouze prvorozené mezi zvířaty, jež se narodí jako prvorozené pro Jehovu,+ by neměl žádný muž posvěcovat. Ať býk, nebo ovce, patří Jehovovi.+ 27 A jestliže je mezi nečistými zvířaty,+ a vyplatí je podle odhadnuté hodnoty, pak dá k tomu navíc pětinu z ní.+ Ale kdyby se nemělo kupovat zpět, pak se prodá podle odhadnuté hodnoty.
28 Pouze žádný druh zasvěcené věci, kterou by snad muž Jehovovi zasvětil ke zničení+ ze všeho, co je jeho, ať z lidí, nebo ze zvířat, nebo z pole jeho vlastnictví, se nesmí prodat, a žádný druh zasvěcené věci se nesmí koupit zpět.+ Je to něco nejsvětějšího Jehovovi. 29 Žádná zasvěcená osoba, která by byla z lidí zasvěcena zničení,* nesmí být vyplacena.+ Měla by být zcela jistě usmrcena.+
30 A každý desátý díl*+ ze země, ze setby země a z ovoce stromu, patří Jehovovi. Je to něco svatého Jehovovi. 31 A jestliže muž chce přece koupit něco ze svého desátého dílu zpět, měl by dát k tomu navíc pětinu z něho.+ 32 Pokud jde o každý desátý díl z dobytka a bravu, [ze] všeho, co prochází pod zahnutou holí,+ desátá hlava by se měla stát něčím svatým Jehovovi. 33 Neměl by zkoumat, zda je to dobré nebo špatné, ani by to neměl vyměnit. Ale kdyby to přece vyměnil, pak se to samo stane [něčím svatým], a co je za to vyměněno, mělo by se stát něčím svatým.+ Nesmí být koupeno zpět.‘“
34 To jsou přikázání,+ která dal Jehova Mojžíšovi jako příkazy izraelským synům na hoře Sinaj.+
Dosl. „A on přistoupil k tomu, aby zavolal“. Heb. Wai·jiq·raʼʹ. V heb. je tato Mojžíšova třetí kniha nazvána podle těchto úvodních slov. LXXVg nazývají tuto knihu „Leviticus“ (řec. leu·i·ti·konʹ; lat. Le·viʹti·cus, „týkající se Levity [Levitů]“).
Nebo „nějaký člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „obětoval“.
„Obětní dar.“ Heb. qor·banʹ; řec. doʹra, „dary“. Srovnej Mr 7:11.
„Obětní dar“, M; SamLXXSy „obětní dary“.
„Zápalná oběť.“ Heb. ʽo·lahʹ; řec. ho·lo·kauʹto·ma; lat. ho·lo·cauʹstum, „holocaust“, oběť strávená ohněm.
Dosl. „nad ním učiněno přikrytí“.
Nebo „A musí porazit mladého býka“. LXX „A porazí mladého býka“.
„Kněží“, MLXXSy.
Nebo „A omyje její střeva a její holeně“.
Viz 2Mo 29:18 ppč.
Nebo „A musí ho porazit“.
Dosl. „ze synů holuba“.
Nebo „vytlačena (vymačkána)“.
„S peřím“, LXX; SymTh „s jeho jemným peřím (prachovým)“; možná „s jeho nečistotou (trusem)“.
Viz 2Mo 27:3, ppč. ‚popel‘.
Nebo „a“.
„Měla by se rozlámat.“ V heb. je to sloveso v infinitivu absolutním, který nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
Kuchyňský hrnec sloužící ke smažení ponořením do rozpáleného tuku, podobný dnešnímu hrnci na vaření polévky nebo dušení masa.
„Med.“ Patrně nejde o včelí med, ale o tekutinu nebo sirup z fíků nebo o šťávu či sirup z ovoce.
Nebo „Pokud jde o“.
Tj. hrubě drcená zrna.
Nebo „oběť pokojných obětních darů“.
Ve shodě s Vg; MLXX „a porazí ji“.
Dosl. „chléb“. Heb. leʹchem.
Heb. Jehwahʹ; papyrus 4Q LXX Levb z prvního století př. n. l. obsahuje tvar, řec. transliteraci Božího jména. Tento papyrus uvádí také ve 4:27. Viz dodatek 1C §5.
Nebo „neúmyslně“.
„Pomazaný.“ Heb. ham·ma·šiʹach; řec. ho ke·chri·smeʹnos.
Dosl. „zdravého býka, syna stáda“.
„Jako oběť za hřích“, M; LXXSy „vzhledem ke svému hříchu“.
„Pomazaný.“ Heb. ham·ma·šiʹach; řec. ho chri·stosʹ. Jak zde, tak i ve v. 3 je velekněz označen jako mesiáš neboli pomazaný.
Nebo „ponoří; pokřtí“. Řec. baʹpsei.
Nebo „starší“.
„A oni býka porazí“, LXXSy; M „a on býka porazí“, což ukazuje, že ho porazí jen jeden za starších mužů.
„Pomazaný.“ Heb. ham·ma·šiʹach; řec. ho chri·stosʹ; syr. dam·šich.
„Oponou svatého místa“, SamLXX a jeden heb. rkp.
Dosl. „nad nimi vykoná přikrytí“.
Dosl. „proti němu“, vztahuje se na přikázání, v heb. ž. r.
Nebo „kůzlete“.
„Jehně“, M; Sam „ovečku“.
Dosl. „slyšela hlas (zvuk) proklínání“. Viz 1Mo 24:41 ppč.
„Nečistá“ z obřadního hlediska.
„Nečistoty“, tj. z obřadního hlediska.
Dosl. „Jestliže však jeho ruka nemůže dosáhnout“.
Dosl. „syny holuba“.
Efa se rovnala 22 l.
Nebo „věcí; případů“.
Dosl. „vaší odhadnuté hodnoty“.
Nebo „podle svatého šekelu“. Standardní závaží, které bylo uloženo ve svatostánku; nebo tím může být zdůrazněno, že váha má být přesná. Srovnej 2Sa 14:26, ppč. „závaží“.
Na tomto místě začíná kapitola 6 v SyVg; kapitola 5 v MLXX je o sedm v. delší.
„Pomazaný.“ Heb. ham·ma·šiʹach; řec. ho chri·stosʹ.
Nebo „chvály“.
Nebo „oběť pozdvihování; příspěvek“.
„Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ, lidského, pozemského tvora.
„Přiměj..., ať se sejde.“ řec. ek·kle·siʹa·son; lat. con·gre·gaʹbis.
Viz 2Mo 28:30, ppč. „Tummim“.
Nebo „svatý diadém; diadém svatosti“.
Podle TOLXXSy; Vgc „právě jak mě Jehova poučil“. Heb. sloveso zde má jiné samohláskové značky než totéž heb. sloveso ve v. 35.
„Než se vaše ruka naplní mocí.“ Nebo „než budete dosazeni; než budete zmocněni“. Heb. jemal·leʼʹ ʼeth-jedh·khemʹ; řec. te·lei·oʹsei tas cheiʹras hy·monʹ (LXXThomson „[on] posvětí vaše ruce“). Srovnej Heb 5:9 ppč.
„Synům“, MSyVg; SamLXX „shromáždění starších mužů“.
„Svého domu“, LXX (srovnej 16:17); MSamSyVg „lidu“.
Tj. z míst kolem střev.
„Umístili“, MVg; SamLXXSy „umístil“.
Podle TJSyVg; LXX „právě jak mi Jehova nařídil“. Viz 8:31 ppč.
Dosl. „vyvrhuje [zvrací]“.
Nebo „králík“.
Nebo „králíka“.
„Duše.“ Heb. neʹfeš; řec. psy·chesʹ; syr. naf·šaʼ.
Dosl. „lamač“, dravec.
Viz 1Mo 1:11 ppč.
„Pštros.“ Heb. bath hai·ja·ʽanahʹ, podle smyslu „dcera chamtivce“ nebo „dcera neúrodné půdy“.
„Noční sova“, LXXVg.
„Labuť“, Vg; LXX „nachová lyska“.
„Kteří mají“, LXXSyVg; M „to, co ne[má]“. Srovnej v. 23.
Kobylka ve stadiu, kdy je plně vyvinutá, okřídlená.
Druh kobylky; možná skákavá, a ne létavá.
„Ještěr“, M; LXX „ještěr; varan (pustinný); (suchozemský) krokodýl“; Vg „krokodýl“.
„Krtek“, LXXVg.
„Břiše.“ Gins., BHS a mnohé heb. rkp. mají ve slově pro „břicho“ třetí písmeno, waw (ו), větší, aby vyniklo jako prostřední písmeno Pentateuchu; z toho je patrné, že soferim počítali jednotlivá písmena. Na tuto skutečnost upozorňuje menší masora.
Dosl. „dva týdny“.
Dosl. „syna holuba“.
Dosl. „jestliže její ruka nemůže dosáhnout“.
Dosl. „syny holuba“.
Biblický výraz „malomocenství“ se vztahuje i na nemoc, která se dnes označuje jako Hansenova choroba.
Nebo „nikoli nakažlivou“.
Dosl. „olysá od okraje jeho obličeje“.
Dosl. „malomocný muž“.
Nebo „horní ret“.
„On“, MVg; SamLXXSy „oni“.
Dosl. „a jednoho ptáka zabije“, M; SamLXXSy „a jednoho ptáka zabijí“.
Dosl. „živou vodou“.
Dosl. „nad tvář pole“.
SamLXX dodávají „rok staré“.
Log se rovnal 0,31 l.
Dosl. „přiměje toho muže, aby stál“.
Dosl. „kde pravidelně poráží oběť“, M; SamLXX „kde pravidelně porážejí oběť“.
Dosl. „syny holuba“.
„A dům oškrábou“, SamLXXSy.
„Osekali“, M; TOSy „oškrábali“.
Tj. kněz.
„když osekal“, M; TOLXXSy „když oškrábal“.
Dosl. „v den nečistého a v den čistého“.
Dosl. „muž, muž“, MLXX.
Dosl. „svého těla“.
Dosl. „syny holuba“.
„Za to, že se přiblížili“, MSam; LXXSyVg „za to, že předložili cizí (nedovolený) oheň“. Viz 10:1; 4Mo 3:4.
„Svaté místo.“ Heb. haq·qoʹdheš.
„Víko (slitovnici).“ Heb. hak·kap·poʹreth; řec. hi·la·ste·riʹou; lat. pro·pi·ti·a·toʹri·o. Viz Heb 9:5 ppč.
„A vykoná smíření.“ Heb. wekhip·perʹ.
Nebo „ty dva kozlíky“, jako ve v. 5.
„Pro Azazela“, M(heb. la·ʽAzaʼ·zelʹ)Sam; LXX „toho, kdo odnáší (odvrací) zlo“; lat. caʹpro e·mis·saʹri·o, „kozla poslaného; kozla vypuštěného“.
LXX dodává „a za jeho dům samotný“.
„Kadidla.“ Heb. qetoʹreth; lat. in·cenʹsum.
„Svědectví.“ Heb. ha·ʽe·dhuthʹ; řec. mar·ty·riʹon, mn. č.; lat. te·sti·moʹni·um.
„Před víko (slitovnici).“ Heb. ʽal-penéʹ hak·kap·poʹreth; LXX „na slitovnici“; Vg „ke slitovnici.“ Viz v. 2.
„Směrem k víku (slitovnici).“ Heb. ʽal-hak·kap·poʹreth; řec. e·piʹ to hi·la·steʹri·on, „na slitovnici“; lat. e re·gi·oʹne o·raʹcu·li, „proti (přímo naproti) orakulu“.
Nebo „z“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Celého ... sboru.“ Heb. kol-qehalʹ.
„A vykoná ... smíření.“ Heb. wekhip·perʹ.
„Ve svůj vlastní prospěch a [ve prospěch] svého domu a [ve prospěch] svého lidu a také [ve prospěch] kněží“, LXX.
„Na neurčitý čas.“ Heb. ʽó·lamʹ.
Viz dodatek 8B.
„Rodák.“ Heb. ha·ʼez·rachʹ; lat. in·diʹge·na.
„Ani cizí usedlík.“ Heb. wehag·gerʹ; lat. adʹve·na.
Dosl. „Vždyť tohoto dne za vás vykoná smíření“. Podobně v LXX.
Nebo „sabatního zachovávání“.
Podle SyVg; M „jehož pomaže“; LXX „jehož pomažou“.
Podle Vg; M „jehož ruku [on] naplní mocí“; LXX „[oni] naplní mocí“.
Nebo „satyrům“. Dosl. „kozlům (chlupáčům; střapáčům)“, M; Vg „démonům“; LXX „nesmyslným věcem“.
Nebo „se dopouštějí smilstva (nemravnosti)“.
„Tvém“, LXXSy.
Dosl. „ji“, tj. „duši“.
Dosl. „jejího“, tj. duše.
„V sobě“, vloženo v souladu s první částí tohoto verše. Předložka přeložená „skrze“ se liší od předložky uvedené v předcházejících slovech „za své duše“.
Nebo „duše všeho těla“.
Dosl. „skrze jeho duši“, M; LXXSyVg vynechává.
Nebo „v nichž ... žít“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Nebo „pohlavní orgány“.
„Nevázané chování.“ Heb. zim·mahʹ; lat. in·ceʹstus. Srovnej Ří 13:13 ppč.; Ga 5:19, ppč. „chování“.
Nebo „nedovolíš ... procházel [ohněm]“.
Nebo „aby se s ní spojilo“. Sy „aby jím byla obskočena“.
„Národy“, LXXSy; MVg „národ“.
Podle MVg; LXXSyVgc „svého otce a své matky“.
„K modlám“, LXXVg.
„Ten, kdo“, SamLXXSy; M „ti, kdo“.
Nebo „mělo by být provedeno zkoumání“. Sam dodává „pro něj“.
„Neměli“, MLXX; Sam „Neměl“.
Dosl. „kout (nejzazší konec) své hlavy“.
Dosl. „kvůli duši“, tj. mrtvé duši. Heb. la·neʹfeš; řec. psy·cheiʹ. Viz 21:11 ppč.; 4Mo 6:6 ppč.
„Spiritistickým médiím.“ Prostředníci, které démon věštby používá jako nástroje. LXX „břichomluvcům“; lat. maʹgos, „astrologům“. Viz Sk 16:16.
Dosl. „kameny“.
„Molekovi“, M; Vg „modle Molekovi“; LXX „vládci“.
Dosl. „jméno mé svatosti“.
Nebo „se dopouštějí smilstva“.
Nebo „který vás považuje za posvátné (jedná s vámi jako se svatými)“. Heb. meqad·diš·khemʹ; řec. ho ha·gi·aʹzon hy·masʹ; lat. qui sanc·tiʹfi·co vos.
Tj. zodpovědnost za jeho krev.
„Cizoložství.“ Lat. a·dul·teʹri·um.
„Měl“, MSam; LXXSyVg „Měli“.
Nebo „aby se s ní spojilo“.
„Se stát“, M; LXX „zemřít“.
Dosl. „pro duši“, tj. mrtvou duši. Heb. leneʹfeš; řec. psy·chaisʹ, mn. č. Srovnej v. 11 a 4Mo 6:6 ppč. Viz dodatek 4A.
„Pro ni“, M; LXX „pro ně“.
„Nesmí se poskvrnit pro ženu, kterou vlastní nějaký majitel“, tento překlad je návrhem, protože M je nejasný; LXX „Nesmí se náhle poskvrnit“; Vg „nesmí se poskvrnit pro knížete“.
„Svatí“, SamLXXSyVg; M „něco svatého“.
„A jehož ruka byla naplněna mocí.“ Nebo „a kdo byl zmocněn (zasvěcen; nastolen)“. Heb. u·mil·leʼʹ ʼeth-ja·dhóʹ; řec. te·te·lei·o·meʹnou (LXXThomson „byla posvěcena“). Viz Heb 5:9 a Heb 7:28 ppč.
Dosl. „k duším někoho mrtvého“. Heb. naf·šothʹ, mn. č., po němž následuje slovo meth, „mrtvý“; řec. tvar psy·cheiʹ, po němž následuje te·te·leu·te·kuiʹai, participium perfekta slovesa, které znamená „zemřít“; jejich spojení dává význam ‚duše zemřelá‘; Sy „duši někoho mrtvého“; Vg „mrtvému“.
Nebo „potomstvo“.
Nebo „s přebytečným údem“.
Nebo „zakrnělý“. Možná „souchotinář“.
Dosl. „duší“, tj. mrtvou duší. Lat. morʹtu·o, „někým mrtvým“; heb. neʹfeš; LXX „kdo se dotýká jakékoli nečistoty duše [řec. psy·chesʹ]“.
Tj. člověk neáronského původu, muž, který nepocházel z Áronovy rodiny.
„Otroky narozené“, SamLXXSy; MVg „otroka narozeného“.
Dosl. „vyhnaná; zapuzená“. Viz Mt 19:3 ppč.
Tj. kněží.
Nebo „někoho s močovou cestou odříznutou“. Viz 5Mo 23:1.
Nebo „oběť chvály“.
Nebo „posvětím se“.
Viz 2Mo 12:6 ppč.
Nebo „omer“, ten se rovnal 2,2 l.
Hin se rovnal 3,67 l.
Nebo „týdnů“. Heb. šab·ba·thóthʹ. Srovnej Mt 28:1.
„Jehovovi.“ Heb. la·Jho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
„Slavnostní shromáždění.“ Heb. ʽaceʹreth; řec. e·xoʹdi·on; tj. sváteční den na památku vyjití z Egypta.
„Podle denního rozvrhu.“ Dosl. „věc (práce) dne v její den“.
Dosl. „ryzím svícnu“.
Dosl. „ryzí stůl“.
„Jménu.“ Heb. haš·Šemʹ; tj. jméno „Jehova“, jak ukazují v. 15, 16. Pobiblické použití tohoto výrazu lze najít v Mišně, například v traktátu Joma 3, 8; 4, 1, 2; 6, 2. Tvrdí se, že výraz ‚Jméno‘ zde uvedli soferim náhradou za „Jehova“, aby se vyhnuli vyjádření „začal utrhat Jehovovi“, které jim připadalo jako zjevné rouhání.
Dosl. „úst“.
„Jménu“, s určitým členem, Sam; M „jménu“, bez členu; LXXVg „Jehovovu jménu“.
Nebo „smrtelně udeří nějakého člověka; zabije nějakého člověka“. Lat. per·cusʹse·rit et oc·ciʹde·rit hoʹmi·nem.
„Sabatů“. Heb. šab·bethothʹ; lat. eb·doʹma·des, „týdnů“.
„Sabatů let.“ řec. he·bdo·maʹdes e·tonʹ, „týdnů let“. Srovnej Da 9:24, ppč. ‚týdny‘.
Dosl. „přejít“.
„Rohu.“ Heb. šó·farʹ.
Nebo „učiníte posvátným (budete považovat za posvátný)“.
Nebo „propuštění [otroků]“.
„Jubileem.“ Heb. jó·velʹ; Vgc(lat.) iu·bi·laeʹus; LXX „rokem propuštění“. Ve 2Mo 19:13 se jó·velʹ překládá ‚beraní roh‘.
„Kupovali.“ V heb. je zde sloveso ve tvaru infinitivu absolutního. Srovnej 2Mo 20:8 ppč.
Heb. Jeho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
Dosl. „dny“. Srovnej v. 30.
„Není ... koupen zpět“, Vg, což odpovídá smyslu této pasáže; MSam vynechává záporku „ne“.
„Dům prodaný ve městě“, odpovídá LXX; M „prodej domu a města“.
Dosl. „a jeho ruka se zapotácela“.
„Cizímu usedlíkovi nebo osadníkovi“, SamLXXSy a deset heb. rkp.; M vynechává „nebo“.
Tj. zůstat ve službě.
„Neuděláte si modlu“, Vg.
Nebo „sedmkrát“, hledisko časové zde není obsaženo.
Dosl. „prut chleba“.
„Svatyně“, MLXXVg; SamSy a 53 heb. rkp. „svatyni“.
„Snad; Nebo“, MSam; Sy „A“; LXX vynechává.
„Proto, ano proto.“ Heb. jaʹʽan u·vejaʹʽan. Toto zdůrazňující zdvojení spojovacího výrazu jaʹʽan se vyskytuje třikrát: zde, dále v Ez 13:10 a bez spojky waw (u) v Ez 36:3.
Viz dodatek 8A.
„Šekelu svatého místa.“ Standardní závaží uložené ve svatostánku; nebo tím může být zdůrazněno, že váha má být přesná. Srovnej 2Sa 14:26, ppč. „závaží“.
Dosl. „ho postaví“.
„Někdo předkládá“, SamVg a 14 heb. rkp.; MSy „předkládají“.
„A podle toho, jak je kněz ohodnotí“, LXX; Sy „A podle toho, jak kněz rozhodne o jeho hodnotě.“
To znamená, že stanovená cena pozemku, k jehož osetí byl třeba chomer ječmene, byla 50 stříbrných šekelů. Viz dodatek 8A.
Dosl. „jestliže skutečně to pole prodá jinému muži“.
Viz v. 3 ppč.
Viz dodatek 8A.
Nebo „dána do klatby; zasvěcena Jehovovi k vyhlazení“.
Nebo „každý desátek“.