Druhá kniha Mojžíšova — (Exodus)

1 A to jsou jména* Izraelových synů, kteří přišli do Egypta s Jákobem; přišel každý muž a jeho domácnost:+ 2 Ruben,+ Simeon,+ Levi+ a Juda,+ 3 Isachar,+ Zebulon+ a Benjamín,+ 4 Dan+ a Naftali,+ Gad+ a Ašer.+ 5 A všech duší, které vyšly z horní [části] Jákobova stehna,+ bylo sedmdesát duší,* ale Josef byl již v Egyptě.+ 6 Nakonec Josef zemřel,+ a také všichni jeho bratři a celá ta generace. 7 A izraelští synové se stali plodnými a začali se hemžit; a dál se množili a zcela mimořádnou měrou se stávali mocnějšími, takže se jimi zaplnila země.+

8 Časem povstal nad Egyptem nový král, který neznal Josefa.+ 9 A přistoupil k tomu, aby řekl svému lidu: „Pohleďte, lid izraelských synů je početnější a mocnější, než jsme my.+ 10 Pojďme, jednejme s nimi* chytře,+ aby se nemnožili, a stane se, že v případě, kdyby nás* postihla válka, se také jistě přidají k těm, kdo nás nenávidí, a budou bojovat proti nám a vytáhnou ze země.“

11 Dosadili tedy nad nimi velitele nucených prací, aby je utlačovali, když nosili břemena;+ a stavěli města jako skladištní místa pro faraóna, totiž Pitom a Raamses.+ 12 Ale čím víc je utlačovali, tím víc se množili a tím víc se rozšiřovali, takže se kvůli izraelským synům děsili až k nevolnosti.+ 13 Egypťané si proto izraelské syny tyransky zotročili.+ 14 A ztrpčovali jim život tvrdým otroctvím při hliněné maltě+ a cihlách* a každým druhem otroctví na poli,+ ano, každým druhem jejich otroctví, v němž je tyransky používali jako otroky.+

15 Později řekl egyptský král hebrejským porodním bábám+ — z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá se jmenovala Pua —, 16 ano, šel tak daleko, že řekl: „Když pomáháte Hebrejkám rodit a opravdu je vidíte na porodní stoličce, jestliže je to syn, pak ho usmrtíte; ale jestliže je to dcera, pak bude žít.“ 17 Porodní báby se však bály [pravého] Boha+ a nečinily, jak k nim mluvil egyptský král,+ ale zachovávaly děti mužského [rodu] naživu.+ 18 Časem egyptský král zavolal porodní báby a řekl jim: „Proč jste to učinily, že jste zachovaly děti mužského [rodu] naživu?“+ 19 Na to porodní báby řekly faraónovi: „Protože Hebrejky nejsou jako Egypťanky. Protože jsou plné života, porodí dřív, než k nim může vejít porodní bába.“

20 Bůh tedy jednal dobře s porodními bábami;+ a lid se stával početnějším a stával se velmi mocným. 21 A protože se porodní báby bály [pravého] Boha, stalo se, že je později obdařil rodinami.*+ 22 Nakonec faraón přikázal všemu svému lidu a řekl: „Každého novorozeného syna máte hodit do řeky Nilu, ale každou dceru máte zachovat naživu.“+

2 Mezitím jistý muž z domu Leviho vyšel a vzal si dceru Leviho.+ 2 A žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je pohledný, skrývala ho tři lunární měsíce.+ 3 Když už ho nebyla schopna dál skrývat,+ vzala pro něj papyrovou schránku* a potřela ji živicí a smolou+ a vložila do ní dítě a dala ji do rákosí+ u břehu řeky Nilu. 4 Jeho sestra se potom postavila opodál, aby zjistila, co se s ním bude dít.+

5 Po chvíli sestoupila faraónova dcera, aby se vykoupala v řece Nilu, a její služebné se procházely podél řeky Nilu. A uprostřed rákosí zahlédla schránku. Okamžitě poslala svou otrokyni, aby ji přinesla.+ 6 Když ji otevřela, uviděla dítě, a hle, chlapec plakal. Na to k němu pocítila soucit,+ i když řekla: „To je jedno z hebrejských dětí.“ 7 Potom řekla jeho sestra faraónově dceři: „Mám jít a zvlášť ti zavolat kojnou z Hebrejek, aby ti dítě odkojila?“ 8 Faraónova dcera jí tedy řekla: „Jdi!“ Dívka ihned šla a zavolala matku+ dítěte. 9 Faraónova dcera jí potom řekla: „Vezmi to dítě k sobě a odkoj mi je, a dám ti sama tvou mzdu.“+ Žena tedy vzala dítě a odkojila je. 10 A dítě vyrostlo. Pak je přivedla k faraónově dceři, takže se stalo jejím synem;+ a přistoupila k tomu, aby mu dala jméno Mojžíš* a aby řekla: „To proto, že jsem ho vytáhla z vody.“+

11 A v těch dnech, jak Mojžíš sílil, se stalo, že vyšel ke svým bratrům, aby se podíval na břemena, která nosili;+ a zahlédl jistého Egypťana, jak bije jistého Hebrejce z jeho bratrů.+ 12 Otočil se tedy sem i tam a viděl, že nikdo není v dohledu. Srazil tedy Egypťana a schoval ho v písku.+

13 Následujícího dne však vyšel a hle, tu spolu zápasili dva Hebrejci. Tomu, [který byl] v neprávu, tedy řekl: „Proč bys měl udeřit svého druha?“+ 14 Na to řekl: „Kdo tě nad námi ustanovil za knížete a soudce?+ Zamýšlíš mě zabít,* právě jako jsi* zabil toho Egypťana?“+ Mojžíš nyní dostal strach a řekl: „Jistě se ta věc stala známou!“+

15 Pak se o tom doslechl faraón a pokusil se Mojžíše zabít;+ ale Mojžíš od faraóna utekl,+ aby bydlel v* midianské+ zemi; a posadil se u studny. 16 A midianský kněz+ měl sedm dcer a ty jako obvykle přišly a načerpaly vodu a naplnily koryta, aby napojily otcovo stádo bravu.+ 17 A jako obvykle přišli pastýři a zahnali je. Na to Mojžíš vstal a pomohl ženám* a napojil jejich stádo bravu.+ 18 Když tedy přišly domů ke svému otci Reuelovi,+ zvolal: „Jak to, že jste dnes přišly domů tak rychle?“ 19 Na to řekly: „Jistý Egypťan+ nás osvobodil z ruky pastýřů a kromě toho nám vlastně načerpal vodu, aby napojil stádo bravu.“ 20 Nato řekl svým dcerám: „Ale kde je? Jak to, že jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, aby pojedl chléb.“+ 21 Posléze Mojžíš projevil ochotu bydlet s tím mužem a ten dal Mojžíšovi svou dceru Cipporu.+ 22 Později porodila syna, a dal mu jméno Geršom,*+ protože řekl: „Stal jsem se cizím usedlíkem v cizí zemi.“+

23 A během těch mnohých dnů se stalo, že egyptský král nakonec zemřel,+ ale izraelští synové dále vzdychali kvůli otroctví* a voláním si stěžovali,+ a jejich volání o pomoc kvůli otroctví přicházelo k [pravému] Bohu.+ 24 Časem Bůh uslyšel+ jejich sténání+ a Bůh si vzpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem.+ 25 Bůh tedy pohlédl na izraelské syny a Bůh si povšiml.*

3 A Mojžíš se stal pastýřem stáda bravu midianského kněze Jetra,+ jehož byl zetěm.*+ Když hnal stádo bravu na západní stranu pustiny, přišel posléze k hoře [pravého] Boha,+ k Chorebu.+ 2 Nato se mu objevil Jehovův* anděl v plameni ohně uprostřed trnitého keře.+ Jak se díval, hle, trnitý keř tu hořel ohněm, a přece ten trnitý keř nebyl stráven. 3 Na to Mojžíš řekl: „Jen odbočím, abych si prohlédl tento velký jev, totiž proč ten trnitý keř neshořel.“+ 4 Když Jehova* viděl, že odbočil, aby si [to] prohlédl, Bůh na něj pojednou zavolal z prostředku trnitého keře a řekl: „Mojžíši! Mojžíši!“, načež řekl: „Zde jsem.“+ 5 Potom řekl: „Nepřibližuj se sem. Zuj si z nohou sandály, protože místo, kde stojíš, je svatá zemská půda.“+

6 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jsem BŮH tvého otce,* BŮH Abrahamův, BŮH Izákův a BŮH Jákobův.“+ Tu si Mojžíš skryl obličej, protože se bál hledět na [pravého] Boha.* 7 A Jehova dodal: „Bezesporu jsem viděl trápení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich křik kvůli těm, kdo je pohánějí do práce, protože dobře znám bolesti, jimiž trpí.+ 8 A přistupuji k tomu, abych sestoupil, abych je osvobodil z ruky Egypťanů+ a abych je vyvedl z té země do země dobré a prostorné, do země, která oplývá mlékem a medem,+ na místo Kananejců a Chetitů a Amorejců a Perizejců a Chivijců a Jebusejců.+ 9 A nyní, pohleď, přišel ke mně křik izraelských synů a uviděl jsem také útlak, kterým je Egypťané utlačují.+ 10 A nyní pojď, ať tě pošlu k faraónovi, a vyvedeš můj lid, izraelské syny, z Egypta.“+

11 Mojžíš však řekl [pravému] Bohu: „Kdo jsem já, že bych měl jít k faraónovi a že musím vyvést izraelské syny z Egypta?“+ 12 Na to řekl: „Protože se prokáži být s tebou,+ a to je pro tebe znamení, že jsem tě poslal já:+ Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit* [pravému] Bohu na této hoře.“+

13 Mojžíš nicméně řekl [pravému] Bohu: „Dejme tomu, že jsem nyní přišel k izraelským synům a opravdu jim říkám: ‚Poslal mě k vám BŮH vašich praotců‘, a oni mi řeknou: ‚Jak se jmenuje?‘+ Co jim mám říci?“ 14 Na to Bůh řekl Mojžíšovi: „PROKÁŽI SE BÝT TÍM, ČÍM SE PROKÁŽI BÝT.“*+ A dodal: „Tak máš říci izraelským synům: ‚PROKÁŽI SE BÝT mě k vám poslal.‘“+ 15 Potom Bůh ještě jednou řekl Mojžíšovi:

„Tak máš říci izraelským synům: ‚Jehova, BŮH vašich praotců, BŮH Abrahamův,+ BŮH Izákův+ a BŮH Jákobův,+ mě k vám poslal.‘ To je mé jméno na neurčitý čas*+ a to je má památka* pro generaci za generací.+ 16 Jdi, a shromáždíš izraelské starší muže* a řekneš jim: ‚Objevil se mi Jehova, BŮH vašich praotců,+ BŮH Abrahamův, Izákův a Jákobův, a řekl: „Zcela jistě budu věnovat pozornost vám i tomu, co se vám děje v Egyptě.+ 17 A tak říkám: Z trápení od Egypťanů vás vyvedu+ do země Kananejců a Chetitů a Amorejců+ a Perizejců a Chivijců a Jebusejců,+ do země, která oplývá mlékem a medem.“‘+

18 A jistě budou naslouchat tvému hlasu,+ a přijdeš ty a izraelští starší muži k egyptskému králi a řeknete mu: ‚Jehova, BŮH Hebrejců,+ s námi vešel do styku,+ a chceme nyní, prosím, jít tři dny cesty do pustiny a chceme obětovat Jehovovi, svému Bohu.‘+ 19 A dobře vím, ano já, že vám egyptský král nedá povolení jít, pouze silnou rukou.+ 20 A budu muset vztáhnout ruku+ a postihnout Egypt všemi svými podivuhodnými skutky, které učiním uprostřed něho; a potom vás pošle pryč.+ 21 A dám tomuto lidu přízeň v očích Egypťanů; a až půjdete, jistě se stane, že nepůjdete s prázdnýma rukama.+ 22 A každá žena si vyžádá od své sousedky a od ženy, která přebývá jako [někdo] cizí v jejím domě, stříbrné předměty a zlaté předměty a přehozy, a obléknete je svým synům a svým dcerám; a Egypťany oberete.“+

4 Mojžíš však v odpovědi řekl: „Ale dejme tomu, že mi neuvěří a nebudou naslouchat mému hlasu,+ protože řeknou: ‚Jehova se ti neobjevil.‘“ 2 Potom mu Jehova řekl: „Co je to v tvé ruce?“, na což řekl: „Hůl.“+ 3 Dále řekl: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem, a stala se hadem;+ a Mojžíš od něho začal prchat. 4 A Jehova Mojžíšovi řekl: „Napřáhni ruku a popadni ho za ocas.“ Napřáhl tedy ruku a popadl ho, a v jeho dlani se stal holí. 5 „Aby,“ jak uvedl, „uvěřili, že se ti objevil Jehova, BŮH jejich praotců,+ BŮH Abrahamův,+ BŮH Izákův+ a BŮH Jákobův.“+

6 Jehova mu potom ještě jednou řekl: „Zastrč, prosím, ruku do horního záhybu svého oděvu.“ Zastrčil tedy ruku do horního záhybu svého oděvu. Když ji vytáhl, hle, tu byla jeho ruka postižena malomocenstvím jako sníh!+ 7 Nato řekl: „Vrať ruku do horního záhybu svého oděvu.“ Vrátil tedy ruku do horního záhybu svého oděvu. Když ji vytáhl z horního záhybu svého oděvu, hle, tu byla jeho ruka obnovena jako zbytek jeho těla!+ 8 „A stane se,“ jak uvedl, „jestliže ti neuvěří a nebudou naslouchat hlasu toho prvního znamení, že pak jistě uvěří hlasu toho pozdějšího znamení.+ 9 Přesto se stane, jestliže neuvěří ani těmto dvěma znamením a nebudou naslouchat tvému hlasu,+ že pak budeš muset nabrat trochu vody z řeky Nilu a vylít ji na suchou zem; a voda, kterou nabereš z řeky Nilu, se jistě stane, ano, vskutku se stane na suché zemi krví.“+

10 A Mojžíš Jehovovi řekl: „Omluv mě, Jehovo,* ale nejsem výmluvný řečník, ani od včerejška, ani předtím, ani od té doby, co mluvíš ke svému sluhovi, neboť mám pomalá ústa a pomalý jazyk.“+ 11 Na to mu Jehova řekl: „Kdo ustanovil člověku ústa, nebo kdo ustanovuje oněmělého či hluchého nebo bystrozrakého nebo slepého? Nejsem to já, Jehova?+ 12 Nyní tedy jdi, a sám se prokáži být s tvými ústy a budu tě vyučovat, co máš říci.“+ 13 Řekl však: „Omluv mě, Jehovo,* ale pošli, prosím, prostřednictvím ruky toho, jehož se chystáš poslat.“ 14 Tehdy se Jehovův hněv proti Mojžíšovi rozpálil, a řekl: „Není Levita Áron tvůj bratr?+ Já vím, že opravdu umí mluvit. A kromě toho, hle, je na cestě, aby se s tebou setkal. Až tě uvidí, jistě se ve svém srdci zaraduje.+ 15 A promluvíš k němu a vložíš mu slova do úst;+ a sám se prokáži být s tvými ústy a s jeho ústy,+ a budu vás vyučovat, co máte dělat.+ 16 A bude za tebe mluvit k lidu; a stane se, že ti bude sloužit jako ústa+ a ty mu budeš sloužit jako Bůh.*+ 17 A tuto hůl si vezmeš do ruky, abys s ní provedl znamení.“+

18 A tak Mojžíš šel a vrátil se ke svému tchánovi Jetrovi* a řekl mu:+ „Chci, prosím, jít a vrátit se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, abych viděl, zda jsou ještě naživu.“+ Jetro tedy Mojžíšovi řekl: „Jdi v pokoji.“+ 19 Potom Jehova řekl Mojžíšovi v Midianu: „Jdi, vrať se do Egypta, protože všichni muži, kteří lovili tvou duši,* jsou mrtví.“+

20 Tehdy vzal Mojžíš svou manželku a své syny a přiměl je jet na oslu a přistoupil k tomu, aby se vrátil do egyptské země. Mojžíš si nadto vzal do ruky hůl [pravého] Boha.+ 21 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Až půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys skutečně provedl před faraónem všechny zázraky, které jsem ti dal do ruky.+ Pokud jde o mne, já nechám jeho srdce, aby se zatvrdilo;*+ a nepošle lid pryč.+ 22 A faraónovi řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Izrael je můj syn, můj prvorozený.+ 23 A říkám ti: Pošli mého syna pryč, aby mi sloužil.* Ale kdybys ho odmítl poslat pryč, hle, zabiji tvého syna, tvého prvorozeného.“‘“+

24 A stalo se cestou na ubytovacím místě,+ že se s ním Jehova* setkal+ a hledal způsob, jak ho usmrtit.+ 25 Nakonec Cippora+ vzala pazourek a odřízla předkožku svého syna+ a způsobila, že se [předkožka] dotkla jeho nohou, a řekla: „To je proto, že jsi mi ženichem krve*.“* 26 A tak od něho odešel. Tehdy řekla „ženichem krve“ kvůli obřízce.*

27 Potom Jehova řekl Áronovi: „Jdi Mojžíšovi vstříc do pustiny.“+ Šel tedy a setkal se s ním na hoře [pravého] Boha+ a políbil ho. 28 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby pověděl Áronovi o všech slovech Jehovy, který ho poslal,+ a o všech znameních, která mu přikázal vykonat.*+ 29 Mojžíš a Áron potom šli a shromáždili všechny starší muže z izraelských synů.+ 30 Nato Áron mluvil všechna slova, která Jehova mluvil k Mojžíšovi,+ a provedl znamení+ před očima lidu. 31 Na to lid uvěřil.+ Když slyšeli, že Jehova obrátil svou pozornost+ k izraelským synům a že viděl jejich trápení,+ sklonili se a vrhli se [k zemi].+

5 A Mojžíš a Áron potom vešli a přistoupili k tomu, aby řekli faraónovi:+ „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Pošli můj lid pryč, aby mi slavili svátek v pustině.‘“+ 2 Ale faraón řekl: „Kdo je Jehova,+ že bych měl poslechnout* jeho hlas a poslat Izrael pryč?+ Jehovu vůbec neznám,+ a co víc, Izrael nehodlám poslat pryč.“+ 3 Oni však přikročili k tomu, aby řekli: „BŮH Hebrejců s námi vešel do styku.+ Chceme jít, prosím, tři dny cesty do pustiny a obětovat Jehovovi, svému Bohu;+ jinak by na nás mohl udeřit morem* nebo mečem.“+ 4 Na to jim egyptský král řekl: „Proč, Mojžíši a Árone, způsobujete,* že lidé přestávají pracovat?+ Jděte nosit svá břemena!“+ 5 A faraón pokračoval: „Pohleďte, lidu země je nyní mnoho+ a vy je vskutku máte k tomu, aby upustili* od nošení svých břemen.“+

6 Okamžitě toho dne faraón přikázal těm, kdo poháněli lid do práce, a jejich úředníkům,+ a řekl: 7 „Nebudete sbírat slámu, abyste ji dávali lidu na výrobu cihel+ jako dříve. Ať sami jdou a sbírají si slámu. 8 Nadto jim budete dále ukládat požadované množství cihel, které vyráběli dříve. Nic jim neslevíte, protože polevují.+ Proto volají a říkají: ‚Chceme jít, chceme obětovat svému Bohu!‘+ 9 Ať mají těžkou službu a ať v ní pracují a ať nevěnují pozornost falešným slovům.“+

10 Ti, kdo lid poháněli do práce,+ a jejich úředníci tedy vyšli a řekli lidu: „Tak řekl faraón: ‚Už vám nedávám žádnou slámu. 11 Sami jděte, sežeňte si slámu, kdekoli ji najdete, protože se vám ani trochu nesleví z vaší služby.‘“+ 12 Lid se tudíž rozptýlil po celé egyptské zemi, aby vysbíral strniště na slámu. 13 A ti, kdo je poháněli do práce, na ně stále naléhali+ a říkali: „Dodělejte své práce, každý svou práci, den co den, právě jako když byla k dispozici sláma.“+ 14 Později byli biti+ úředníci+ z izraelských synů, jež nad nimi dosadili faraónovi poháněči,* kteří řekli: „Jak to, že jste včera ani dnes nedokončili svůj předepsaný úkol ve výrobě cihel+ jako dříve?“+

15 Úředníci+ z izraelských synů tedy vešli, začali volat k faraónovi a říkali: „Proč tak jednáš se svými sluhy? 16 Tvým sluhům se nedává žádná sláma, a přece nám říkají: ‚Vyrábějte cihly!‘ a hle, tvoji sluhové jsou biti, zatímco vinen je tvůj vlastní lid.“+ 17 Řekl však: „Polevujete, polevujete!+ Proto říkáte: ‚Chceme jít, chceme obětovat Jehovovi.‘+ 18 A teď jděte, služte! I když vám nebude dávána žádná sláma, přesto máte odevzdat určené množství cihel.“+

19 Potom úředníci z izraelských synů viděli, že jsou ve zlé situaci, když se řeklo:+ „Neodečtete ze svých cihel ani trochu z denního výměru kohokoli.“+ 20 Potom se střetli s Mojžíšem a Áronem,+ kteří tam stáli, aby se s nimi setkali, až budou vycházet od faraóna. 21 Ihned jim řekli: „Kéž na vás Jehova shlédne a soudí,+ poněvadž jste způsobili, abychom před faraónem a před jeho sluhy urážlivě páchli,*+ a tak jste jim dali do ruky meč, aby nás zabili.“+ 22 Nato se Mojžíš obrátil k Jehovovi+ a řekl: „Jehovo,* proč jsi způsobil tomuto lidu zlo?+ Proč jsi mě poslal?+ 23 Vždyť od té doby, co jsem vešel před faraóna, abych mluvil v tvém jménu,+ činí tomuto lidu zlo,+ a rozhodně jsi svůj lid neosvobodil.“+

6 Jehova tedy řekl Mojžíšovi: „Teď uvidíš, co udělám faraónovi,+ protože kvůli silné ruce je pošle pryč a kvůli silné ruce je vyžene ze své země.“+

2 A Bůh* přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a aby mu řekl: „Já jsem Jehova.+ 3 A objevoval jsem se Abrahamovi,+ Izákovi+ a Jákobovi+ jako Všemohoucí Bůh,*+ ale ohledně svého jména Jehova*+ jsem se jim nedal poznat.*+ 4 A také jsem s nimi sjednal svou smlouvu, že jim dám zemi Kanaán, zemi jejich přebývání jako cizích usedlíků, v níž přebývali jako cizí usedlíci.+ 5 A slyšel jsem, ano já, sténání izraelských synů,+ které Egypťané zotročují, a pamatuji na svou smlouvu.+

6 Řekni tedy izraelským synům: ‚Já jsem Jehova, a jistě vás vyvedu zpod břemen Egypťanů a osvobodím vás z jejich otroctví+ a vskutku si vás vyžádám zpět vztaženou paží a velkými rozsudky.+ 7 A jistě si vás vezmu jako lid*+ a vskutku se vám prokáži být Bohem*;*+ a jistě poznáte, že já jsem Jehova, váš Bůh, který vás vyvádí zpod egyptských břemen.+ 8 A jistě vás přivedu do země, o níž jsem pozvedl ruku v přísaze,+ že [ji] dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi; a vskutku vám ji dám jako něco do vlastnictví.+ Já jsem Jehova.‘“+

9 Poté Mojžíš v tomto smyslu mluvil k izraelským synům, ale nenaslouchali Mojžíšovi, protože ztratili odvahu,* a pro tvrdé otroctví.+

10 Potom Jehova promluvil k Mojžíšovi a řekl: 11 „Vejdi, mluv k faraónovi, egyptskému králi,+ že má poslat izraelské syny pryč ze své země.“+ 12 Mojžíš však promluvil před Jehovou a řekl: „Pohleď, izraelští synové mi nenaslouchali,+ a jak mi vůbec bude naslouchat faraón,+ když mám neobřezané rty?“*+ 13 Ale Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a vydal skrze ně příkaz izraelským synům a faraónovi, egyptskému králi, aby byli izraelští synové vyvedeni z egyptské země.+

14 Ti jsou hlavami domu svých otců: Synové Rubena, Izraelova prvorozeného,+ byli Chanok a Pallu, Checron a Karmi.+ To jsou Rubenovy rodiny.+

15 A Simeonovi synové byli Jemuel a Jamin a Ohad a Jakin a Cochar a Šaul, syn Kananejky.+ To jsou Simeonovy rodiny.+

16 A to jsou jména synů Leviho,+ podle jejich rodinného původu:+ Geršon a Kehat a Merari.+ A let Leviho života bylo sto třicet sedm let.

17 A Geršonovi synové byli Libni a Šimei+, podle jejich rodin.+

18 A Kehatovi synové byli Amram a Jicchar a Hebron a Uzziel.+ A let Kehatova života bylo sto třicet tři léta.

19 A synové Merariho byli Machli a Muši.+

To byly rodiny Levitů podle jejich rodinného původu.+

20 A Amram si vzal za manželku Jokebed, sestru svého otce.+ Později mu porodila Árona a Mojžíše.+ A let Amramova života bylo sto třicet sedm let.

21 A Jiccharovi synové byli Korach+ a Nefeg a Zikri.

22 A Uzzielovi synové byli Mišael a Elcafan a Sitri.+

23 A Áron si vzal za manželku Elišebu, Amminadabovu dceru, sestru Nachšona.+ Později mu porodila Nadaba a Abihua, Eleazara a Itamara.+

24 A Korachovi synové byli Assir a Elkana a Abiasaf.+ To byly rodiny Korachovců.+

25 A Áronův syn Eleazar+ si vzal za manželku jednu z dcer Putiela. Později mu porodila Pinechase.+

Ti jsou hlavami otců Levitů, podle jejich rodin.+

26 To je ten Áron a Mojžíš, jimž Jehova řekl:+ „Vyveďte izraelské syny z egyptské země podle jejich vojsk.“+ 27 To oni mluvili k faraónovi, egyptskému králi, aby vyvedli izraelské syny z Egypta.+ To je ten Mojžíš a Áron.

28 A stalo se toho dne, kdy Jehova mluvil k Mojžíšovi v egyptské zemi,+ 29 že Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: „Já jsem Jehova.+ Mluv k faraónovi, egyptskému králi, všechno, co s tebou mluvím.“ 30 Nato Mojžíš před Jehovou řekl: „Pohleď, mám neobřezané rty, jak mi vůbec bude faraón naslouchat?“+

7 Jehova proto řekl Mojžíšovi: „Podívej se, udělal jsem tě pro faraóna Bohem,*+ a tvůj vlastní bratr Áron se stane tvým prorokem.+ 2 Ty — ty budeš mluvit všechno, co ti přikážu,+ a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraónovi,+ a on pošle izraelské syny pryč ze své země.+ 3 Pokud jde o mne, já nechám faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,*+ a jistě rozmnožím svá znamení a své zázraky v egyptské zemi.+ 4 A faraón vám nebude naslouchat;+ a budu muset vložit svou ruku na Egypt a s velkými rozsudky+ vyvést z egyptské země svá vojska,+ svůj lid,+ izraelské syny.+ 5 A Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova, až vztáhnu ruku proti Egyptu,+ a vskutku vyvedu izraelské syny z jejich středu.“+ 6 A Mojžíš a Áron učinili, co jim Jehova přikázal.+ Učinili [to] právě tak.+ 7 A Mojžíšovi bylo osmdesát let a Áronovi bylo třiaosmdesát let v čase, kdy mluvili k faraónovi.+

8 Jehova nyní řekl Mojžíšovi a Áronovi: 9 „V případě, že k vám faraón promluví a řekne: ‚Předveďte za sebe zázrak‘,+ potom Áronovi řekneš: ‚Vezmi svou hůl+ a hoď ji před faraóna.‘ Stane se* velkým hadem.“+ 10 Mojžíš a Áron tedy vešli k faraónovi a přesně učinili, jak Jehova přikázal. A tak Áron hodil svou hůl před faraóna a jeho sluhy, a stala se velkým hadem. 11 Ale i faraón zavolal moudré muže a kouzelníky;+ a egyptští kněží provozující magii sami také přistoupili k tomu, aby svými magickými uměními učinili totéž.+ 12 Každý tedy hodil svou hůl [na zem], a staly se velkými hady; ale Áronova hůl spolykala jejich hole. 13 Přesto se faraónovo srdce zatvrdilo,+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil.

14 Potom řekl Jehova Mojžíšovi: „Faraónovo srdce je nepřístupné.*+ Odmítl poslat lid pryč.+ 15 Jdi k faraónovi ráno. Pohleď, vychází k vodě!+ A postav se tak, aby ses s ním setkal na okraji řeky Nilu,+ a máš si vzít do ruky hůl, která se změnila v hada.+ 16 A řekneš mu: ‚Jehova, BŮH Hebrejců, mě k tobě poslal+ a řekl: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil* v pustině“,+ avšak hle, až dosud jsi neuposlechl. 17 Tak řekl Jehova:+ „Podle toho poznáš, že já jsem Jehova.+ Hle, holí, kterou mám v ruce, udeřím na vodu, jež je v řece Nilu,+ a ta se jistě změní v krev.+ 18 A ryby v řece Nilu pomřou+ a řeka Nil bude skutečně zapáchat+ a Egypťané prostě nebudou mít chuť, aby pili vodu z řeky Nilu.“‘“+

19 Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Vezmi svou hůl a vztáhni ruku+ nad egyptské vody, nad jejich řeky, nad nilské kanály a nad jejich rákosnaté tůně+ a nad všechny jejich ohrazené vody,* aby se staly krví.‘ A jistě bude krev v celé egyptské zemi a v dřevěných nádobách a v kamenných nádobách.“ 20 Mojžíš a Áron okamžitě učinili,+ právě jak Jehova přikázal,+ a před očima faraóna a jeho sluhů pozvedl hůl a udeřil do vody, která byla v řece Nilu,+ a všechna voda, která byla v řece Nilu, se změnila v krev.+ 21 A ryby, které byly v řece Nilu, pomřely,+ a řeka Nil začala páchnout; a Egypťané nebyli schopni pít vodu z řeky Nilu;+ a krev byla v celé egyptské zemi.

22 Nicméně egyptští kněží provozující magii přistoupili k tomu, aby svými tajnými uměními učinili totéž;+ faraónovo srdce tedy dále bylo zatvrzelé,+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil.+ 23 Faraón se tudíž obrátil a šel do svého domu a nezaměřil své srdce, aby na to bral ohled.+ 24 A všichni Egypťané kopali kolem řeky Nilu vodu, aby se napili, protože žádnou vodu z řeky Nilu nebyli schopni pít.+ 25 A naplnilo se sedm dnů po tom, co Jehova udeřil řeku Nil.

8* Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Vejdi k faraónovi, a řekneš mu: ‚Tak řekl Jehova: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.+ 2 A jestliže budeš odmítat poslat je pryč, postihnu celé tvé území ranou žab.+ 3 A řeka Nil se bude přímo hemžit žábami, a jistě vylezou a vstoupí do tvého domu a do tvé vnitřní ložnice a na tvé lehátko a do domů tvých sluhů a na tvé lidi a do tvých pecí a do tvých díží.+ 4 A žáby vylezou na tebe a na tvé lidi a na všechny tvé sluhy.“‘“+

5* Později řekl Jehova Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Vztáhni ruku se svou holí+ nad řeky, nilské kanály a rákosnaté tůně a přiměj žáby, aby se rozlezly po egyptské zemi.‘“ 6 Na to Áron vztáhl ruku nad egyptské vody, a žáby začaly vylézat a pokrývat egyptskou zemi. 7 Kněží provozující magii však učinili svými tajnými uměními totéž a přiměli žáby, aby se rozlezly po egyptské zemi.+ 8 Faraón časem zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Snažně proste Jehovu,+ aby odstranil žáby ode mne a od mého lidu, jelikož chci poslat lid pryč, aby obětoval Jehovovi.“+ 9 Mojžíš potom řekl faraónovi: „Ujmi se slávy nade mnou a řekni,* kdy mám snažně prosit za tebe a tvé sluhy a tvůj lid, aby byly žáby odříznuty od tebe a tvých domů. Zůstanou pouze v řece Nilu.“ 10 Na to řekl: „Zítra.“ Řekl tedy: „Bude to podle tvého slova, abys poznal, že není nikdo jiný jako Jehova, náš Bůh,+ 11 protože se žáby jistě odvrátí od tebe a tvých domů a tvých sluhů a tvého lidu. Zůstanou pouze v řece Nilu.“+

12 Mojžíš a Áron tedy vyšli od faraóna a Mojžíš křičel k Jehovovi+ kvůli těm žábám, které On vložil na faraóna. 13 Potom Jehova učinil podle Mojžíšova slova,+ a žáby začaly vymírat z domů, dvorů a polí. 14 A kupili je, hromady na hromady, a země začala páchnout.+ 15 Když faraón uviděl, že nastala úleva, učinil své srdce nepřístupným;*+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil.+

16 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Vztáhni svou hůl+ a udeř do zemského prachu a v celé egyptské zemi se z něho stanou komáři.‘“ 17 A přistoupili k tomu, aby tak učinili. Áron tedy vztáhl ruku se svou holí a udeřil do zemského prachu, a na člověku a zvířeti byli komáři.* Ze všeho zemského prachu se v celé egyptské zemi stali komáři.+ 18 A kněží provozující magii se pokusili učinit totéž svými tajnými uměními,+ aby vyvedli komáry, ale nebyli schopni.+ A komáři byli na člověku a zvířeti. 19 Kněží provozující magii tudíž řekli faraónovi: „Je to prst+ Boží!“+ Ale faraónovo srdce bylo dál zatvrzelé+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil.

20 Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Vstaň časně ráno a postav se před faraóna.+ Pohleď, vychází k vodě! A řekneš mu: ‚Tak řekl Jehova: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.*+ 21 Ale jestliže můj lid nepošleš pryč, hle, sešlu na tebe a na tvé sluhy a tvůj lid a do tvých domů střečka;*+ a egyptské domy budou prostě plné střečka, a také zemská půda, na níž jsou. 22 A toho dne jistě odliším zemi Gošen, na níž stojí můj lid, aby tam neexistoval žádný střeček;+ abys poznal, že já jsem Jehova uprostřed země.*+ 23 A vskutku stanovím rozhraní mezi mým lidem a tvým lidem.+ To znamení nastane zítra.“‘“

24 A Jehova přistoupil k tomu, aby tak učinil; a těžké roje střečků začaly vpadat do faraónova domu a do domů jeho sluhů a do celé egyptské země.+ Země byla zničena kvůli střečkům.+ 25 Nakonec faraón zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Jděte, obětujte svému Bohu* v této zemi.“+ 26 Ale Mojžíš řekl: „Je nepřípustné to tak učinit, protože bychom obětovali Jehovovi, našemu Bohu, věc, která je Egypťanům odporná.+ Dejme tomu, že bychom před očima Egypťanů obětovali věc, která je [jim] odporná; nekamenovali by nás? 27 Půjdeme tři dny cesty do pustiny a rozhodně budeme obětovat Jehovovi, svému Bohu, právě jak nám řekl.“+

28 A faraón řekl: „Já — já vás pošlu pryč,+ a vskutku budete obětovat Jehovovi, svému Bohu, v pustině.+ Jenom nechoďte až tak daleko. Snažně pros v můj prospěch.“+ 29 Mojžíš potom řekl: „Hle, odcházím od tebe a vskutku budu Jehovu snažně prosit a zítra se střečci jistě odvrátí od faraóna, od jeho sluhů a jeho lidu. Jenom ať si faraón opět nezahrává tím, že by neposlal lid pryč, aby obětoval Jehovovi.“+ 30 Nato Mojžíš vyšel od faraóna a snažně prosil Jehovu.+ 31 Jehova tedy učinil podle Mojžíšova slova,+ a střečci se odvrátili od faraóna, jeho sluhů a jeho lidu.+ Nezůstal ani jeden. 32 Faraón však učinil své srdce nepřístupným také tentokrát a neposlal lid pryč.+

9 Jehova tedy Mojžíšovi řekl: „Vejdi k faraónovi a prohlásíš k němu:+ ‚Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil. 2 Ale budeš-li dále odmítat poslat je pryč, a stále je držet,+ 3 pohleď, Jehovova ruka+ přijde na tvá hospodářská zvířata,+ která jsou na poli. Na koně, osly, velbloudy, stádo dobytka a stádo bravu přijde velmi těžký mor.+ 4 A Jehova jistě učiní rozdíl mezi hospodářskými zvířaty Izraele a hospodářskými zvířaty Egypta, a nic z toho, co patří izraelským synům, nepomře.“‘“+ 5 Jehova určil navíc ustanovený čas a řekl: „Zítra to v této zemi Jehova učiní.“+

6 Jehova to tedy příští den učinil, a všechny druhy egyptských hospodářských zvířat* začaly umírat;+ ale z hospodářských zvířat izraelských synů nepomřelo žádné. 7 Potom faraón poslal, a pohleďme, ani jedno z izraelských hospodářských zvířat nepomřelo. Faraónovo srdce bylo nicméně dál nepřístupné,+ a lid neposlal pryč.

8 Poté Jehova řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Naberte do obou rukou saze z vypalovací pece,+ a Mojžíš je vyhodí k nebesům před zrakem faraóna. 9 A stanou se práškem po celé egyptské zemi a stanou se boláky, které vyrazí puchýři+ na člověku a zvířeti v celé egyptské zemi.“

10 Vzali tedy saze z vypalovací pece a postavili se před faraónem, a Mojžíš je vyhodil k nebesům, a staly se boláky s puchýři,+ které vyrážely na člověku a zvířeti. 11 A kněží provozující magii nebyli schopni stát před Mojžíšem kvůli bolákům, protože boláky se vytvořily na kněžích provozujících magii a na všech Egypťanech.+ 12 Ale Jehova nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, a on jim nenaslouchal, právě jak Jehova prohlásil k Mojžíšovi.+

13 Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Vstaň časně ráno a postav se před faraóna+ a řekneš mu: ‚Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.+ 14 V tomto čase totiž posílám všechny své rány proti tvému srdci a na tvé sluhy a na tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já.+ 15 Vždyť už jsem mohl napřáhnout ruku, abych postihl tebe a tvůj lid morem, takže bys byl vyhlazen ze země.+ 16 Ale zachoval jsem tě* vskutku proto,+ abych ti ukázal svou moc a aby se mé jméno oznamovalo po celé zemi.*+ 17 Ještě se chováš domýšlivě* proti mému lidu a neposíláš ho pryč?+ 18 Hle, způsobím, aby se zítra asi touto dobou sneslo velmi silné krupobití, jemuž podobné nikdy v Egyptě nenastalo, ode dne, kdy byl založen, až dosud.+ 19 A nyní pošli [a] přiveď všechna svá hospodářská zvířata a všechno, co je na poli tvoje, pod přístřeší. Pokud jde o jakéhokoli člověka a zvíře, kteří se budou nalézat na poli a nebudou shromážděni do domu, bude na ně muset sestoupit krupobití+ a budou muset zemřít.“‘“

20 Každý mezi faraónovými sluhy, kdo se bál Jehovova slova, způsobil, aby jeho vlastní sluhové a jeho hospodářská zvířata uprchli do domů,+ 21 ale každý, kdo své srdce nezaměřil, aby bral ohled na Jehovovo slovo, nechal své sluhy a svá hospodářská zvířata na poli.+

22 Jehova nyní Mojžíšovi řekl: „Vztáhni ruku+ k nebesům, aby přišlo krupobití+ na celou egyptskou zemi, na člověka a zvíře a na všechno polní rostlinstvo v egyptské zemi.“ 23 Mojžíš tedy vztáhl svou hůl k nebesům; a Jehova vydal hřmění a krupobití,+ a oheň sjížděl k zemi, a Jehova působil, aby se na egyptskou zemi snášelo krupobití. 24 Tak přišlo krupobití a oheň zachvívající se mezi krupobitím. Bylo velmi těžké, takže k žádnému jemu podobnému nedošlo v celé egyptské zemi od doby, kdy se stala národem.+ 25 A krupobití udeřilo na celou egyptskou zemi. Krupobití utlouklo všechno, co bylo na poli, od člověka po zvíře, a všechny druhy polního rostlinstva;* a roztříštilo všechny druhy polních stromů.*+ 26 Pouze v zemi Gošen, kde byli izraelští synové, žádné krupobití nenastalo.+

27 Konečně faraón poslal a zavolal Mojžíše a Árona a řekl jim: „Tentokrát jsem zhřešil.+ Jehova je spravedlivý,+ a já a můj lid jsme v neprávu.* 28 Snažně proste Jehovu, aby už bylo dost těch výskytů Božího hřmění a krupobití.+ Potom jsem ochoten vás poslat pryč, a již [tu] nezůstanete.“ 29 Mojžíš mu tedy řekl: „Jakmile vyjdu z města, rozprostřu své ruce k Jehovovi.+ Hřmění se zastaví a krupobití již nebude pokračovat, abys poznal, že země patří Jehovovi.+ 30 Pokud jde o tebe a tvé sluhy, již vím, že ani pak neprojevíte bázeň kvůli Jehovovi Bohu.“+

31 A len a ječmen byly potlučeny, protože ječmen byl v klasu a len měl poupata.+ 32 Ale pšenice a špalda*+ nebyly potlučeny, protože byly pozdní. 33 Pak Mojžíš vyšel z města od faraóna a rozprostřel ruce k Jehovovi; a hřmění a krupobití začalo ustávat a déšť se nelil na zemi.+ 34 Když faraón uviděl, že déšť a krupobití a hřmění přestaly, hřešil znovu, a on i jeho sluhové učinili své srdce nepřístupným.+ 35 A faraónovo srdce zůstalo zatvrzelé, a neposlal izraelské syny pryč, právě jak Jehova prohlásil prostřednictvím Mojžíše.*+

10 Potom řekl Jehova Mojžíšovi: „Vejdi k faraónovi, protože já — já jsem nechal, aby se jeho srdce a srdce jeho sluhů stalo nepřístupným,+ abych postavil tato svá znamení přímo před něho,*+ 2 a abys oznamoval do uší svého syna a syna svého syna,* jak krutě jsem jednal s Egyptem, a má znamení, která jsem mezi nimi ustanovil;+ a jistě poznáte, že já jsem Jehova.“+

3 Mojžíš a Áron tedy vešli k faraónovi a řekli mu: „Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: ‚Jak dlouho budeš odmítat poddat se mi?+ Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil. 4 Jestliže budeš totiž dál odmítat poslat můj lid pryč, hle, zítra do tvých hranic přivedu kobylky.+ 5 A skutečně pokryjí viditelný povrch* země a nebude možné vidět zemi; a prostě sežerou zbytek toho, co uniklo, co vám zůstalo po krupobití, a jistě sežerou každý váš rašící strom na poli.+ 6 A vaše domy a domy všech vašich sluhů a domy celého Egypta budou naplněny do té míry, že to tvoji otcové a otcové tvých otců* neviděli ode dne, kdy existovali na zemské půdě, až do tohoto dne.‘“+ S tím se obrátil a vyšel od faraóna.+

7 Faraónovi sluhové mu potom řekli: „Jak dlouho se nám bude tento muž prokazovat jako léčka?+ Pošli ty muže pryč, aby sloužili Jehovovi, svému Bohu. Nevíš ještě, že Egypt zahynul?“+ 8 Mojžíš a Áron tedy byli přivedeni zpět k faraónovi, a on jim řekl: „Jděte, služte Jehovovi, svému Bohu.+ Kdo vlastně* jsou ti, kdo odcházejí?“ 9 Nato Mojžíš řekl: „Půjdeme se svými mladými lidmi a se svými starými lidmi. Půjdeme se svými syny a svými dcerami,+ se svými ovcemi a svým skotem,+ neboť máme svátek pro Jehovu.“+ 10 Na to jim řekl: „Ať se to tak prokáže být, že Jehova je s vámi, když vás a vaše maličké pošlu pryč!+ Pohleďte, vaším cílem je naopak něco zlého.*+ 11 Ne tak! Jděte, prosím, vy, kteří jste zdatní muži, a služte Jehovovi, protože právě to se snažíte si zabezpečit.“ S tím byli od faraóna vyhnáni.+

12 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Vztáhni+ ruku nad egyptskou zemi kvůli kobylkám, aby se rozlezly po egyptské zemi a sežraly všechno rostlinstvo země, všechno, co zanechalo krupobití.“+ 13 Mojžíš ihned vztáhl svou hůl nad egyptskou zemi, a Jehova způsobil, aby vál východní vítr*+ na zemi po celý ten den a celou noc. Přišlo ráno a východní vítr přinesl kobylky. 14 A kobylky se začaly rozlézat po celé egyptské zemi a usazovat se po celém území Egypta.+ Byly velmi obtížné.+ Před nimi se nikdy tak nevyskytly kobylky jako tyto, a nikdy po nich se žádné tak nevyskytnou. 15 A pokrývaly viditelný povrch celé země+ a země se zatemnila;+ a požíraly všechno rostlinstvo země a všechno ovoce stromů, které zůstalo po krupobití;+ a na stromech ani na polním rostlinstvu nezůstalo v celé egyptské zemi nic zeleného.+

16 Faraón tedy spěšně zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Zhřešil jsem proti Jehovovi, vašemu Bohu, a proti vám.+ 17 A promiň+ mi nyní, prosím, můj hřích ještě pro tentokrát a snažně proste Jehovu, svého Boha,+ aby ode mne odvrátil právě tuto smrtelnou ránu.“* 18 Odešel tedy od faraóna a snažně prosil Jehovu.+ 19 Jehova tedy učinil obrat na velmi ostrý západní vítr, a ten odnesl kobylky pryč a vehnal je do Rudého moře.* Na celém území Egypta nebyla zanechána ani jediná kobylka. 20 Jehova však nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,+ a on neposlal izraelské syny pryč.

21 Nato Jehova řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku k nebesům,+ aby nad egyptskou zemí nastala tma a aby ta tma byla hmatatelná.“ 22 Mojžíš okamžitě vztáhl ruku k nebesům a v celé egyptské zemi nastala po tři dny hluboká tma.+ 23 Neviděli se navzájem, a nikdo tři dny nevstal ze svého vlastního místa; ale pro všechny izraelské syny se prokázalo být světlo v jejich obydlích.+ 24 Faraón pak zavolal Mojžíše a řekl: „Jdi, služte Jehovovi.+ Pouze vaše ovce a váš skot bude zadržen. Vaši maličcí také mohou jít s vámi.“+ 25 Ale Mojžíš řekl: „Sám nám také dáš do rukou oběti a zápalné obětní dary, jelikož je musíme dát Jehovovi, svému Bohu.+ 26 A naše hospodářská zvířata rovněž půjdou s námi.+ Ani kopytu nebude dovoleno zůstat, protože právě z nich vezmeme některé, abychom uctívali* Jehovu, svého Boha,+ a sami nevíme, co budeme dávat Jehovovi při uctívání, dokud tam nedojdeme.“+ 27 Na to Jehova nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, a on nesvolil, aby byli posláni pryč.+ 28 Faraón mu tedy řekl: „Pryč ode mne!+ Dej si pozor! Nepokoušej se znovu vidět můj obličej, protože v den, kdy uvidíš můj obličej, zemřeš.“+ 29 Mojžíš na to řekl: „Tak jsi promluvil. Již se nepokusím uvidět tvůj obličej.“+

11 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Přivedu na faraóna a Egypt ještě jednu ránu. Po ní vás pošle odtud pryč.+ V čase, kdy vás pošle nadobro pryč, doslovně vás odtud vyžene.+ 2 Promluv nyní do uší lidu, aby požádali každý muž svého druha a každá žena svou družku o stříbrné předměty a zlaté předměty.“+ 3 Jehova dal tedy lidu přízeň v očích Egypťanů.+ Muž Mojžíš byl také velmi velký v egyptské zemi, v očích faraónových sluhů a v očích lidu.+

4 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Kolem půlnoci vejdu doprostřed Egypta+ 5 a v egyptské zemi zemře každý prvorozený,+ od prvorozeného faraóna, který sedí na svém trůnu, po prvorozeného služky, která je u ručního mlýnku, a každý prvorozený ze zvířete.+ 6 A jistě nastane velký křik v celé egyptské zemi, jemuž podobný dosud nikdy nenastal a jemuž podobný nebude nikdy znovu způsoben.+ 7 Ale žádný pes nepohne dychtivě svým jazykem* proti některému z izraelských synů, od člověka po zvíře;+ abyste poznali, že Jehova může učinit rozdíl mezi Egypťany a izraelskými syny.‘*+ 8 A všichni tihle tvoji sluhové jistě přijdou ke mně a vrhnou se přede mnou [k zemi]+ a řeknou: ‚Jdi ty a všechen lid, který následuje tvé kroky.‘ A potom vyjdu.“ S tím od faraóna v žáru hněvu odešel.

9 Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Faraón vám nebude naslouchat,+ aby se mé zázraky v egyptské zemi zvětšily.“+ 10 A Mojžíš a Áron provedli všechny ty zázraky před faraónem;+ ale Jehova nechával faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, takže neposlal izraelské syny pryč ze své země.+

12 Jehova nyní Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi řekl: 2 „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku.+ 3 Mluvte k celému izraelskému shromáždění a řekněte: ‚Desátého dne v tomto měsíci si má každý vzít ovci*+ pro dům předků, ovci na dům. 4 Ale jestliže se domácnost prokáže být příliš malou na tu ovci, pak si ji vezme do svého domu on a jeho nejbližší soused podle počtu duší;* pokud jde o ovci, měli byste na každého počítat úměrně k tomu, kolik sní. 5 Ovce by se měla prokázat být zdravá,+ roční samec,+ pro vás. Můžete vybírat z mladých beranů* nebo z koz. 6 A budete ho dál u sebe bedlivě střežit až do čtrnáctého dne tohoto měsíce,+ a celý sbor izraelského shromáždění ho porazí mezi dvěma večery.*+ 7 A vezmou trochu krve a vychrstnou* ji na oba dveřní sloupky* a horní část dveřního otvoru,* který patří k domům, v nichž ho budou jíst.+

8 A tu noc budou jíst maso.+ Měli by je jíst pečené na ohni a s nekvašenými chleby*+ spolu s hořkými bylinami.+ 9 Nic z něho nejezte syrové* nebo vařené, uvařené ve vodě, ale pečené na ohni, jeho hlavu spolu s jeho holeněmi a jeho vnitřními částmi. 10 A nic z něho nenecháte do rána, ale co z něho zbude do rána, měli byste spálit ohněm.+ 11 A tak byste ho měli jíst, s boky přepásanými,+ sandály+ na nohou a hůl v ruce; a budete ho jíst ve chvatu. Je to Jehovův pasach.*+ 12 A já v tu noc projdu egyptskou zemí+ a udeřím každého prvorozeného v egyptské zemi, od člověka po zvíře;+ a na všech egyptských bozích* vykonám rozsudky.+ Já jsem Jehova.+ 13 A krev bude sloužit jako vaše znamení na domech, kde budete; a uvidím krev a přejdu vás,+ a rána na vás nepřijde jako zhouba, až udeřím na egyptskou zemi.

14 A tento den vám bude sloužit jako památka, a budete ho slavit jako svátek Jehovovi* po všechny své generace. Měli byste jej slavit jako ustanovení na neurčitý čas. 15 Sedm dnů máte jíst nekvašené chleby. Ano, první den máte odstranit ze svých domů kvásek,* protože kdokoli by jedl, co je kvašené, od prvního dne do sedmého,+ ta duše bude z Izraele odříznuta.+ 16 A prvního dne se má pro vás konat svaté shromáždění,* a sedmého dne svaté shromáždění.+ Nebude se v nich konat žádná práce.+ Pouze co každá duše potřebuje k jídlu, jen to se smí pro vás vykonat.+

17 A budete dodržovat svátek nekvašených chlebů,+ protože právě v ten den vyvedu vaše vojska z egyptské země. A budete tento den dodržovat po všechny své generace jako ustanovení na neurčitý čas. 18 V prvním měsíci, čtrnáctého dne toho měsíce, máte jíst večer nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.+ 19 Sedm dnů se nesmí nacházet ve vašich domech žádný kvásek, protože kdokoli by ochutnal, co je kvašené, ať je to cizí usedlík, či rodák z té země,+ ta duše bude odříznuta z izraelského shromáždění.+ 20 Nesmíte jíst nic kvašeného. Ve všech svých obydlích máte jíst nekvašené chleby.‘“

21 Mojžíš pohotově svolal všechny izraelské starší muže+ a řekl jim: „Vyveďte a vezměte si drobný skot* podle svých rodin a porazte oběť pasach.+ 22 A vezmete svazek yzopu+ a namočíte* ho do krve v nádrži a trochou krve, která je v nádrži, přetřete horní část dveřního otvoru a oba dveřní sloupky; a nikdo z vás by neměl do rána vyjít ze vchodu svého domu. 23 Až potom Jehova skutečně bude procházet, aby postihl Egypťany ranou, a opravdu uvidí krev na horní části dveřního otvoru a na obou dveřních sloupcích, Jehova jistě přejde vchod a nedovolí, aby zhouba vešla do vašich domů a postihla vás ranou.+

24 A budete to dodržovat jako předpis+ pro sebe a své syny na neurčitý čas.+ 25 A až přijdete do země, kterou vám Jehova dá, právě jak prohlásil, stane se, že pak budete tuto službu* dodržovat.+ 26 A až vám vaši synové řeknou: ‚Co pro vás ta služba znamená?‘,+ stane se, že 27 pak řeknete: ‚Je to oběť pasach Jehovovi,+ který přešel domy izraelských synů v Egyptě, když Egypťany postihl ranou, ale naše domy osvobodil.‘“

Pak se lid hluboce poklonil a vrhl se [k zemi].+ 28 Potom izraelští synové šli a učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi.+ Učinili [to] právě tak.

29 A stalo se, že o půlnoci Jehova udeřil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ od prvorozeného faraóna, který sedí na svém trůnu, po prvorozeného zajatce, který byl ve vězeňské díře,* a každého prvorozeného ze zvířete.+ 30 Faraón pak v noci vstal, on a všichni jeho sluhové a všichni [ostatní] Egypťané; a mezi Egypťany se zvedal velký křik,+ protože nebyl dům, kde by nebyl jeden mrtvý. 31 Ihned v noci zavolal+ Mojžíše a Árona a řekl: „Vstaňte, vyjděte zprostředka mého lidu, vy i [ostatní] izraelští synové, a jděte, služte Jehovovi, právě jak jste prohlásili.+ 32 Vezměte si svá stáda bravu i svá stáda dobytka, právě jak jste prohlásili,+ a jděte. Kromě toho mi také požehnáte.“

33 A Egypťané začali naléhat na lid, aby je rychle+ poslali pryč ze země, „protože,“ řekli, „jsme všichni jako mrtví!“+ 34 Proto lid nesl moučné těsto, než zkvasilo, s dížemi zabalenými ve svých přehozech na rameni. 35 A izraelští synové udělali podle Mojžíšova slova to, že si od Egypťanů vyprosili stříbrné předměty a zlaté předměty a přehozy.+ 36 A Jehova dal lidu přízeň v očích Egypťanů,+ takže je obdarovali tím, co si vyprosili;+ a Egypťany obrali.+

37 A izraelští synové přistoupili k tomu, aby se vzdálili z Ramesesu+ do Sukkotu,+ v počtu šesti set tisíc zdatných pěších mužů, kromě maličkých.+ 38 A vyšla s nimi také ohromná smíšená společnost*+ i stáda bravu a stáda dobytka, velký počet zvířat. 39 A začali péct z moučného těsta, které přinesli z Egypta, kulaté koláče, nekvašené chleby, protože nezkvasilo, neboť byli z Egypta vyhnáni a nemohli otálet a také si nepřipravili žádné zásoby potravin.+

40 A přebývání izraelských synů,* kteří bydleli*+ v Egyptě,+ trvalo čtyři sta třicet let.+ 41 A stalo se na konci čtyř set třiceti let, dokonce právě toho dne se stalo, že všechna Jehovova vojska vyšla z egyptské země.+ 42 Ta noc se má zachovávat vzhledem k Jehovovi, protože je vyvedl z egyptské země. Vzhledem k Jehovovi se má tato noc zachovávat ze strany všech izraelských synů po všechny jejich generace.+

43 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi a Áronovi: „To je ustanovení pro pasach:+ Nesmí z něho jíst žádný cizinec.*+ 44 Ale kde je nějaký otrok koupený za peníze, obřežeš ho.+ Potom se teprve smí podílet na jeho pojídání. 45 Osadník* a námezdný dělník z něho nesmějí jíst. 46 Má se jíst v jednom domě. Nevezmeš nic z masa z domu na nějaké místo venku. A nezlámete v něm ani kost.+ 47 Má jej slavit celé izraelské shromáždění.+ 48 A v případě, že s tebou přebývá nějaký cizí usedlík jako [někdo] cizí, a bude skutečně slavit pasach Jehovovi, ať je každý muž z nich obřezán.*+ Pak se teprve smí přiblížit, aby ho slavil; a stane se podobným rodákovi ze země. Ale žádný neobřezaný z něho jíst nesmí. 49 Pro rodáka a cizího usedlíka, který přebývá jako [někdo] cizí ve vašem středu, má existovat jeden zákon.“+

50 Všichni izraelští synové tedy učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi. Učinili [to] právě tak.+ 51 A právě toho dne se stalo, že Jehova vyvedl izraelské syny s jejich vojsky+ z egyptské země.

13 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Posvěť mi každého prvorozeného mužského [rodu], který otvírá každé lůno mezi izraelskými syny, mezi lidmi a zvířaty. Je můj.“+

3 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl lidu: „Ať se vzpomíná* na tento den, ve kterém jste vyšli z Egypta,+ z domu otroků, protože vás Jehova* odtud vyvedl silou ruky.+ Proto se nesmí jíst nic kvašeného.+ 4 Dnes vycházíte v měsíci abibu.*+ 5 A až tě Jehova přivede do země Kananejců a Chetitů a Amorejců a Chivijců a Jebusejců,+ o níž přísahal tvým praotcům, že ti [ji] dá,+ zemi, která oplývá mlékem a medem,+ stane se, že pak budeš v tomto měsíci prokazovat tuto službu.* 6 Sedm dnů máš jíst nekvašené chleby,+ a sedmého dne je svátek Jehovovi.+ 7 Nekvašené chleby se mají jíst po sedm dnů;+ a nemá být u tebe vidět nic kvašeného,+ a žádný kvásek nemá být vidět uvnitř všech tvých hranic.+ 8 A svému synovi toho dne povíš a řekneš: ‚Je to kvůli tomu, co mi Jehova udělal, když jsem vyšel z Egypta.‘+ 9 A bude ti to sloužit jako znamení na tvé ruce a jako památka mezi tvýma očima,+ aby se Jehovův zákon prokázal být ve tvých ústech,+ protože silnou rukou tě Jehova vyvedl z Egypta.+ 10 A budeš dodržovat toto ustanovení v jeho ustanoveném čase rok co rok.*+

11 A až tě Jehova přivede do země Kananejců,+ právě jak přísahal tobě a tvým praotcům,+ a až ti ji opravdu dá, stane se, že 12 potom Jehovovi* zasvětíš každého, kdo otevírá lůno,+ a každou prvotinu, mládě zvířete,+ které bude tvoje. Samci patří Jehovovi.+ 13 A každou prvotinu z osla máš vyplatit ovcí, a jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz.+ A každého prvorozeného z člověka mezi svými syny máš vyplatit.+

14 A v případě, že by se tě tvůj syn později dotazoval+ a řekl: ‚Co to znamená?‘, stane se, že mu pak řekneš: ‚Silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta,+ z domu otroků.+ 15 A stalo se, že faraón projevil zatvrzelost vůči tomu, aby nás poslal pryč,+ a Jehova* přistoupil k tomu, aby zabil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ od prvorozeného z člověka až po prvorozeného ze zvířete.+ Proto obětuji Jehovovi všechny samce, kteří otvírají lůno,+ a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘+ 16 A to bude sloužit jako znamení na tvé ruce a jako náčelní páska mezi tvýma očima,+ protože silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta.“+

17 A v čase, kdy faraón posílal lid pryč, se stalo, že je Bůh nevedl cestou země Filištínů jen proto, že byla blízko, neboť Bůh řekl: „Mohlo by se stát, že lid pocítí lítost, když uvidí válku, a jistě se vrátí do Egypta.“+ 18 Bůh tudíž přiměl lid, aby šel oklikou, cestou pustiny Rudého moře.+ Avšak izraelští synové vyšli z egyptské země v bitevním šiku.*+ 19 A Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, protože ten [kdysi] přiměl izraelské syny, aby slavnostně přísahali, když řekl: „Bůh k vám zcela jistě obrátí svou pozornost,+ a mé kosti vezmete odtud s sebou.“+ 20 A přistoupili k tomu, aby se vzdálili ze Sukkotu a aby se utábořili u Ethamu na okraji pustiny.+

21 A Jehova šel před nimi v oblačném sloupu za dne, aby je vedl cestou,+ a v ohnivém sloupu za noci, aby jim dával světlo k chůzi za dne a za noci.+ 22 Oblačný sloup neodstupoval od lidu za dne ani ohnivý sloup za noci.+

14 Jehova* nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům, aby se obrátili zpět a utábořili se před Pihachirotem mezi Migdolem a mořem na dohled od Baal-cefonu.+ Před ním se máte utábořit u moře. 3 Potom faraón jistě řekne o izraelských synech: ‚Putují zemí ve zmatku. Pustina se nad nimi uzavřela.‘+ 4 Tak vskutku nechám faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,+ a jistě se za nimi požene, a získám si slávu prostřednictvím faraóna a všech jeho vojenských sil;+ a Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova.“+ Učinili [to] tedy právě tak.

5 Později byla egyptskému králi podána zpráva, že lid utekl. Srdce faraóna i jeho sluhů se vzhledem k lidu okamžitě změnilo,+ takže řekli: „Co jsme to udělali, že jsme Izrael poslali pryč, aby nám [již] neotročili+?“ 6 Přistoupil tedy k tomu, aby dal přichystat své válečné dvoukolé vozy, a vzal s sebou svůj lid.+ 7 A přistoupil k tomu, aby vzal šest set vybraných dvoukolých vozů+ a všechny ostatní egyptské dvoukolé vozy a válečníky* na každém z nich. 8 Jehova* tudíž nechal srdce faraóna, egyptského krále, aby se zatvrdilo,+ a on se hnal za izraelskými syny, zatímco izraelští synové vycházeli s pozvednutou rukou.+ 9 A Egypťané se za nimi hnali, a všichni faraónovi koně od dvoukolých vozů a jeho kavaleristé+ a jeho vojenské síly je doháněli, když tábořili u moře, u Pihachirotu, na dohled od Baal-cefonu.+

10 Když se faraón přiblížil, izraelští synové začali pozvedat oči, a hle, Egypťané pochodují za nimi; a izraelští synové dostali vskutku strach a začali volat k Jehovovi.+ 11 A přistoupili k tomu, aby řekli Mojžíšovi: „Vzal jsi nás sem, abychom zemřeli v pustině, protože v Egyptě nejsou vůbec žádná pohřební místa?+ Co jsi nám to učinil, že jsi nás vyvedl z Egypta? 12 Není to ono slovo, které jsme ti pověděli v Egyptě, když jsme řekli: ‚Nech nás být, abychom sloužili Egypťanům‘? Pro nás je totiž lepší, abychom sloužili Egypťanům, než abychom zemřeli v pustině.“+ 13 Nato Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se.+ Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy, kterou pro vás dnes vykoná.+ Vždyť Egypťany, které dnes opravdu vidíte, již neuvidíte, ne, už nikdy.+ 14 Sám Jehova bude za vás bojovat,+ a vy budete mlčet.“

15 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně stále voláš?+ Promluv k izraelským synům, aby zrušili tábor. 16 Pokud jde o tebe, ty pozvedni svou hůl+ a vztáhni ruku nad moře a rozpolti je,+ aby izraelští synové prošli prostředkem moře po suché zemi.+ 17 Pokud jde o mne, hle, já nechávám srdce Egypťanů, aby se zatvrdilo,+ aby vešli za nimi a abych si získal slávu prostřednictvím faraóna a všech jeho vojenských sil, jeho válečných dvoukolých vozů a jeho kavaleristů.+ 18 A Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova, až si získám slávu prostřednictvím faraóna, jeho válečných dvoukolých vozů a jeho kavaleristů.“+

19 Potom se anděl+ [pravého] Boha, který šel před izraelským táborem, vzdálil a šel k jejich zadnímu voji, a oblačný sloup se vzdálil od jejich předvoje a postavil se za nimi.+ 20 Tak vešel mezi tábor Egypťanů a tábor Izraele.+ Na jedné straně se prokázal být oblakem spolu s tmou. Na druhé straně osvětloval noc.+ A tato skupina se nepřiblížila k oné skupině po celou noc.

21 Mojžíš nyní vztáhl ruku nad moře;+ a Jehova silným východním větrem přiměl moře, aby po celou noc ustupovalo, a proměnil mořskou nádrž v suchou zemskou půdu,+ a vody se rozpolcovaly.+ 22 Posléze izraelští synové prošli prostředkem moře po suché zemi,+ zatímco vody jim byly zdí po jejich pravici a levici.+ 23 A Egypťané se dali do pronásledování, a všichni faraónovi koně, jeho válečné dvoukolé vozy a jeho kavaleristé za nimi začali vjíždět+ doprostřed moře. 24 A během ranní hlídky* se stalo, že Jehova začal shlížet na tábor Egypťanů ze sloupu ohně a oblaku+ a uvrhl tábor Egypťanů do zmatku.+ 25 A odebíral kola z jejich dvoukolých vozů, takže je obtížně řídili;+ a Egypťané začali říkat: „Prchejme od jakéhokoli styku s Izraelem, protože Jehova jistě bojuje za ně proti Egypťanům.“+

26 Nakonec Jehova řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku nad moře,+ aby se vody vrátily na Egypťany, jejich válečné dvoukolé vozy a jejich kavaleristy.“ 27 Mojžíš ihned vztáhl ruku nad moře a s blížícím se ránem se moře začalo vracet do svého normálního stavu. Celou dobu Egypťané prchali, aby se s ním nestřetli, ale Jehova setřásl Egypťany doprostřed moře.+ 28 A vody se vracely.+ Nakonec pokryly válečné dvoukolé vozy a kavaleristy patřící všem faraónovým vojenským silám a ty, kdo za nimi vešli do moře.+ Nezbyl z nich ani jediný.+

29 Pokud jde o izraelské syny, ti kráčeli po suché zemi uprostřed mořského dna,+ a vody jim byly zdí po jejich pravici a levici.+ 30 Tak Jehova zachránil toho dne Izrael z ruky Egypťanů,+ a Izrael uviděl Egypťany mrtvé na mořském břehu.+ 31 Izrael také uviděl velikou ruku, kterou Jehova uvedl v činnost proti Egypťanům; a lid se začal bát Jehovy a věřit Jehovovi a jeho sluhovi Mojžíšovi.+

15 Tehdy Mojžíš a izraelští synové přistoupili k tomu, aby zpívali tuto píseň Jehovovi a aby řekli následující:+

 3 Jehova je mužný válečník.+ Jehova je jeho jméno.+

 5 Vzdouvající se vody* je začaly přikrývat;+ šli dolů do hlubin jako kámen.+

12 Vztáhl jsi pravici,+ země je začala polykat.+

18 Jehova bude kralovat na neurčitý čas, dokonce navždy.+

20 A prorokyně Miriam, Áronova sestra,+ přistoupila k tomu, aby si vzala do ruky tamburínu;+ a všechny ženy s ní vycházely s tamburínami a v tancích.*+ 21 A Miriam odpovídala mužům:*+

22 Později Mojžíš způsobil, aby se Izrael vzdálil od Rudého moře; a vyšli do pustiny Šur+ a tři dny pochodovali pustinou, ale nenašli vodu.+ 23 Časem přišli do Mary,+ ale vodu z Mary nebyli schopni pít, protože byla hořká. Proto ji pojmenoval Mara.*+ 24 A lidé začali reptat proti Mojžíšovi+ a říkali: „Co máme pít?“ 25 Křičel potom k Jehovovi.+ Jehova mu tedy poukázal na strom, a on jej hodil do vody a voda zesládla.+

Tam jim* On stanovil předpis a případ pro soud, a tam je vyzkoušel.+ 26 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jestliže budeš přesně naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha, a budeš činit to, co je v jeho očích správné, a vskutku dopřeješ sluchu jeho přikázáním a budeš dodržovat všechny jeho předpisy,+ nevložím na tebe žádné z onemocnění, které jsem vložil na Egypťany,+ protože já jsem Jehova, který tě uzdravuje.“+

27 Nato přišli do Elimu, kde bylo dvanáct zřídel vody a sedmdesát palem.+ Tábořili tam tedy u vody.

16 Později se vzdálili z Elimu+ a celé shromáždění izraelských synů konečně přišlo do pustiny Sin,+ která je mezi Elimem a Sinajem, patnáctý den druhého měsíce po tom, co vyšli z egyptské země.

2 A celé shromáždění izraelských synů v pustině začalo reptat proti Mojžíšovi a Áronovi.+ 3 A izraelští synové jim stále říkali: „Kdybychom tak byli zemřeli+ Jehovovou rukou v egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa,+ zatímco jsme do sytosti jedli chléb, protože jste nás vyvedli do téhle pustiny, abyste usmrtili celý tento sbor hladem.“+

4 Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Hle, nechám vám pršet z nebes chléb;+ a lid vyjde a každý si den co den sebere své množství,+ abych je vyzkoušel, zda budou chodit v mém zákonu, nebo ne.+ 5 A šestý den+ se stane, že připraví, co donesou, a prokáže se to [jako] dvojnásobek toho, co budou sbírat denně.“+

6 Mojžíš a Áron řekli tedy všem izraelským synům: „Večer jistě poznáte, že je to Jehova, kdo vás vyvedl z egyptské země.+ 7 A ráno vskutku uvidíte Jehovovu slávu,+ protože slyšel vaše reptání proti Jehovovi. A co jsme my, abyste reptali proti nám?“ 8 A Mojžíš pokračoval: „Bude to, až vám dá Jehova večer k jídlu maso a ráno chléb do sytosti, protože Jehova slyšel vaše reptání, jímž reptáte proti němu. A co jsme my? Vaše reptání není proti nám, ale proti Jehovovi.“+

9 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl Áronovi: „Řekni celému shromáždění izraelských synů: ‚Přibližte se před Jehovu, protože slyšel vaše reptání.‘“+ 10 Jakmile Áron domluvil k celému shromáždění izraelských synů, potom se stalo, že se obrátili a stáli obličejem k pustině, a pohleďme, v oblaku se objevila Jehovova sláva.+

11 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 12 „Slyšel jsem reptání izraelských synů.+ Promluv k nim a řekni: ‚Mezi dvěma večery* budete jíst maso a ráno budete nasyceni chlebem;+ a jistě poznáte, že já jsem Jehova, váš Bůh.‘“+

13 Stalo se tudíž, že večer začaly vylétat křepelky+ a pokrývat tábor, a ráno se všude kolem dokola tábora vytvořila vrstva rosy.+ 14 Časem se vrstva rosy vypařila* a hle, na povrchu pustiny bylo cosi jemného vločkovitého,*+ jemného jako jinovatka+ na zemi. 15 Když to izraelští synové uviděli, začali jeden druhému říkat: „Co to je?“* Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim tudíž řekl: „To je chléb, který vám dal Jehova k jídlu.+ 16 To je to slovo, které přikázal Jehova: ‚Nasbírejte toho trochu, každý úměrně k tomu, co sní. Máte vzít míru omer*+ pro každého jednotlivce* podle počtu duší, které má každý z vás ve svém stanu.‘“ 17 A izraelští synové to tak začali dělat; a sbírali to, někteří shromažďovali mnoho a někteří shromažďovali málo. 18 Když to měřili omerem, ten, kdo shromáždil mnoho, neměl přebytek, a ten, kdo shromáždil málo, neměl nedostatek.+ Sbírali to, každý úměrně k tomu, co snědl.

19 Potom jim Mojžíš řekl: „Ať z toho nikdo nic nenechá až do rána.“+ 20 Ale Mojžíšovi nenaslouchali. Když někteří z toho přece nechali něco až do rána, líhli se v tom červi a zapáchalo to;+ takže se Mojžíš na ně rozhořčil.+ 21 A sbírali to ráno+ co ráno, každý úměrně k tomu, co snědl. Když slunce začalo hřát, roztálo to.

22 A šestého dne se stalo, že nasbírali dvakrát tolik chleba,+ dvě míry omer na jednu osobu. Všichni náčelníci* shromáždění tedy přišli a podali o tom zprávu Mojžíšovi. 23 Na to jim řekl: „Tak mluvil Jehova. Zítra bude sabatní zachovávání* svatého sabatu Jehovovi.+ Co můžete upéci, upečte, a co můžete uvařit, uvařte+ a všechen přebytek, který je, ten si uchraňte jako něco, co se má uchovat až do rána.“ 24 Uchránili to tedy až do rána, právě jak Mojžíš přikázal; a nezapáchalo to ani se v tom nevyvinuly larvy.+ 25 Mojžíš potom řekl: „Jezte to dnes, protože dnes je sabat+ Jehovovi. Dnes to na poli nenajdete. 26 Budete to sbírat šest dnů, ale sedmý den je sabat.+ V něm se nic nevytvoří.“ 27 Sedmý den se však stalo, že někteří z lidu [to] přece vyšli sbírat, ale nic nenašli.

28 Jehova proto řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho chcete odmítat dodržovat má přikázání a mé zákony?+ 29 Všimněte si skutečnosti, že Jehova vám dal sabat.+ Proto vám šestý den dává chléb na dva dny. Zůstaňte sedět každý na svém vlastním místě.+ Ať nikdo sedmý den nevychází ze svého místa.“ 30 A lid přistoupil k tomu, aby sedmý den zachovával sabat.*+

31 A izraelský dům to začal nazývat „manna“.* A byla bílá jako koriandrové semeno a chutnala jako ploché koláče s medem.+ 32 Potom Mojžíš řekl: „To je slovo, které přikázal Jehova: ‚Naplňte tím míru omer jako něčím, co se má uchovávat po všechny vaše generace,+ aby viděly chléb, který jsem vás přiměl jíst v pustině, když jsem vás vyváděl z egyptské země.‘“+ 33 Mojžíš tedy řekl Áronovi: „Vezmi džbán a vlož do něho celý omer manny a ulož ho před Jehovou jako něco, co se má uchovávat po všechny vaše generace.“+ 34 Právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi, Áron přistoupil k tomu, aby to uložil před Svědectvím*+ jako něco, co má být uchováno. 35 A izraelští synové jedli mannu čtyřicet let,+ dokud nepřišli do obydlené země.+ Byla to manna, kterou jedli, dokud nepřišli na pomezí země Kanaán.+ 36 A omer je desetina míry efa.*

17 A celé shromáždění izraelských synů přistoupilo k tomu, aby se vzdálilo z pustiny Sin+ po etapách, které podnikali podle Jehovova nařízení,*+ a utábořili se u Refidimu.+ Ale nebyla tam pro lid žádná voda k pití.

2 A lid se začal hádat s Mojžíšem a říkal:+ „Dej nám vodu, abychom se napili.“ Ale Mojžíš jim řekl: „Proč se se mnou hádáte? Proč zkoušíte Jehovu?“+ 3 A lid tam dál žíznil po vodě a lid stále reptal proti Mojžíšovi a říkal: „Proč jsi nás vyvedl z Egypta, abys usmrtil nás a naše syny a naše* hospodářská zvířata žízní?“+ 4 Nakonec Mojžíš křičel k Jehovovi a řekl: „Co mám udělat s tímhle lidem? Ještě chvíli a budou mě kamenovat!“+

5 Nato Jehova řekl Mojžíšovi: „Přejdi před lidem+ a vezmi s sebou některé z izraelských starších mužů a svou hůl, kterou jsi udeřil řeku Nil.+ Vezmi ji do ruky a půjdeš dál. 6 Pohleď, stojím před tebou tam na skále na Chorebu.* A udeříš na skálu, a vyjde z ní voda, a lid ji bude pít.“+ Mojžíš to pak udělal před očima izraelských starších mužů. 7 To místo tedy pojmenoval Masa*+ a Meriba,*+ protože se izraelští synové hádali a protože zkoušeli Jehovu,+ když říkali: „Je Jehova v našem středu, nebo ne?“+

8 A Amalekité*+ přistoupili k tomu, aby přišli a bojovali proti Izraeli v Refidimu.+ 9 Na to Mojžíš řekl Jozuovi:*+ „Vyvol pro nás muže a vyjdi,+ bojuj proti Amalekitům. Zítra se postavím na vrcholek pahorku s holí [pravého] Boha v ruce.“+ 10 Jozue potom udělal, právě jak mu Mojžíš řekl,+ aby bojoval proti Amalekitům; a Mojžíš, Áron a Chur+ vyšli na vrcholek pahorku.

11 A jakmile Mojžíš pozvedal ruku, stalo se, že se Izraelité prokazovali [jako] nadřazení,+ ale jakmile ruku spouštěl, prokazovali se [jako] nadřazení Amalekité. 12 Když Mojžíšovy ruce ztěžkly, tu vzali kámen a dali ho pod něj, a on na něm seděl; a Áron a Chur mu podpírali ruce, jeden na této straně a druhý na oné straně, takže jeho ruce vydržely pevné,* dokud nezapadlo slunce. 13 Proto Jozue porazil Amaleka a jeho lid ostřím meče.+

14 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Napiš to jako památku do knihy+ a předlož to Jozuovi do uší: ‚Úplně vymažu vzpomínku na Amaleka zpod nebes.‘“+ 15 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby vystavěl oltář a aby ho pojmenoval Jehova-nissi* 16 a řekl: „Protože je ruka proti trůnu+ Jah,+ Jehova bude válčit* s Amalekem z generace na generaci.“+

18 A midianský kněz Jetro, Mojžíšův tchán,*+ se doslechl o všem, co Bůh učinil pro Mojžíše a pro svůj lid Izrael, jak Jehova vyvedl Izrael z Egypta.+ 2 Mojžíšův tchán Jetro tedy vzal Mojžíšovu manželku Cipporu potom, co byla poslána pryč,* 3 a její dva syny,+ z nichž jeden se jmenoval Geršom,*+ „protože,“ řekl, „jsem se stal cizím usedlíkem v cizí zemi“; 4 a druhý se jmenoval Eliezer,*+ „protože,“ jak uvedl, „BŮH mého otce je můj pomocník, protože mě osvobodil od faraónova meče“.+

5 Mojžíšův tchán Jetro a jeho synové a jeho manželka přišli tedy k Mojžíšovi do pustiny, kde tábořil u hory [pravého] Boha.+ 6 Potom poslal Mojžíšovi slovo: „Já,* tvůj tchán* Jetro,+ jsem přišel k tobě, a také tvoje manželka a s ní její dva synové.“ 7 Mojžíš ihned vyšel vstříc svému tchánovi a přistoupil k tomu, aby se vrhl [k zemi] a aby ho políbil;+ a jeden druhého se začal vyptávat, jak se měl. Nato vešli do stanu.

8 A Mojžíš vyprávěl svému tchánovi všechno, co Jehova učinil faraónovi a Egyptu kvůli Izraeli,+ a o všech potížích, které je postihly cestou,+ a přesto je Jehova osvobozoval.+ 9 Jetro se potom radoval nad vším tím dobrem, které Jehova vykonal pro Izrael tím, že je osvobodil* z ruky Egypta.+ 10 Proto Jetro řekl: „Požehnaný buď Jehova, který vás osvobodil z ruky Egypta a z ruky faraónovy a který osvobodil lid z područí Egypta.+ 11 Nyní opravdu vím, že Jehova je větší než všichni [ostatní] bohové*+ kvůli této záležitosti, ve které proti nim* [Egypťané] jednali opovážlivě.“ 12 Potom vzal Mojžíšův tchán Jetro zápalný obětní dar a oběti pro Boha;+ a Áron a všichni izraelští starší muži přišli jíst s Mojžíšovým tchánem chléb před [pravým] Bohem.+

13 A příštího dne se stalo, že se Mojžíš jako obvykle posadil, aby sloužil lidu jako soudce,+ a lid stál před Mojžíšem od rána do večera. 14 A Mojžíšův tchán uviděl všechno, co dělá pro lid. Řekl tedy: „Jaké zaměstnání to konáš pro lid? Proč sám stále sedíš, a všechen lid se od rána do večera staví před tebe?“ 15 Mojžíš nato řekl svému tchánovi: „Protože lid se ke mně chodí dotazovat Boha.+ 16 Jestliže u nich vznikne nějaký případ,+ přijde přede mne, a rozsoudím mezi jednou a druhou stranou a dám na vědomí rozhodnutí [pravého] Boha a jeho zákony.“+

17 Na to mu Mojžíšův tchán řekl: „Není dobré, jak to děláš. 18 Jistě se vyčerpáš ty i tito lidé, kteří jsou s tebou, protože toto zaměstnání je pro tebe příliš velkým nákladem.+ Nejsi schopen to dělat sám.+ 19 Naslouchej teď mému hlasu.+ Poradím ti, a Bůh se prokáže být s tebou.+ Ty služ jako představitel lidu před [pravým] Bohem,+ a sám budeš přednášet případy [pravému] Bohu.+ 20 A budeš je varovat, jaké jsou předpisy a zákony,+ a budeš jim dávat na vědomí cestu, po níž by měli chodit, a práci, kterou by měli konat.+ 21 Ale sám bys měl vybrat ze všeho lidu schopné+ muže bojící se Boha,+ důvěryhodné* muže,+ kteří nenávidí nepoctivý zisk,+ a dosadíš je nad nimi jako velitele* nad tisíci,*+ velitele nad sty,* velitele nad padesáti a velitele nad deseti.*+ 22 A budou soudit lid při každé vhodné příležitosti; a stane se, že každý velký případ přednesou tobě,+ ale každý malý případ projednají jako soudci sami. Ulehči si to tedy, a ponesou náklad s tebou.+ 23 Jestliže uděláš právě to, a Bůh ti [to] přikázal, pak to jistě budeš schopen přestát, a kromě toho všechen tento lid přijde v pokoji na své vlastní místo.“+

24 Mojžíš okamžitě naslouchal hlasu svého tchána a vykonal všechno, co on řekl.+ 25 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby vyvolil schopné muže z celého Izraele a aby jim dal postavení hlav nad lidem,+ velitelů tisíců, velitelů setnin, velitelů padesáti a velitelů deseti. 26 A soudili lid při každé vhodné příležitosti. Těžký případ přednášeli Mojžíšovi,+ ale každý malý případ projednali jako soudci sami. 27 Potom Mojžíš svého tchána vyprovodil,+ a ten odešel do své země.

19 Ve třetím měsíci po tom, co izraelští synové vyšli z egyptské země,+ v tentýž den, vešli do pustiny Sinaj.+ 2 A přistoupili k tomu, aby odtáhli z Refidimu+ a aby vešli do pustiny Sinaj a aby se utábořili v pustině;+ a Izrael tam tábořil před horou.+

3 A Mojžíš vyšel k [pravému] Bohu* a Jehova na něj začal volat z hory+ a řekl: „Tak máš říci Jákobovu domu a povědět izraelským synům: 4 ‚Sami jste viděli, co jsem učinil Egypťanům,+ abych vás nesl na orlích křídlech a přivedl k sobě.+ 5 A jestliže teď budete přesně poslouchat+ můj hlas* a skutečně budete dodržovat mou smlouvu,+ pak se jistě stanete* mým zvláštním majetkem ze všech [ostatních] národů,+ protože celá země patří mně.+ 6 A sami se mi stanete královstvím kněží a svatým národem.‘+ To jsou slova, která máš říci izraelským synům.“

7 Mojžíš tedy přišel a zavolal starší muže*+ lidu a předložil jim všechna tato slova, která mu Jehova přikázal.+ 8 Všechen lid potom jednomyslně odpověděl a řekl: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“+ Mojžíš okamžitě přinesl slova lidu zpět Jehovovi.+ 9 Na to Jehova řekl Mojžíšovi: „Pohleď, přicházím k tobě v temném oblaku,+ aby lid slyšel, až s tebou budu mluvit,+ a aby uvěřili i tobě na neurčitý čas.“+ Mojžíš pak podal Jehovovi zprávu o slovech lidu.

10 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Jdi k lidu, a posvětíš je dnes a zítra, a vyperou si přehozy.+ 11 A prokáží se [jako] přichystaní na třetí den, protože třetí den Jehova sestoupí před očima všeho lidu na horu Sinaj.+ 12 A stanovíš lidu meze všude kolem dokola a řekneš: ‚Střežte se, abyste nevyšli na horu, a nedotýkejte se jejího okraje. Kdokoli se dotkne hory, bude určitě usmrcen.+ 13 Nemá se ho dotknout žádná ruka, protože bude určitě ukamenován nebo bude určitě prostřelen. Ať zvíře nebo člověk, nebude žít.‘+ Při zatroubení beraního rohu*+ smějí k hoře sami vystoupit.“

14 Mojžíš potom sešel z hory k lidu a začal posvěcovat lid; a zabývali se praním svých přehozů.+ 15 Řekl tudíž lidu: „Přichystejte se během tří dnů.+ Muži, nepřibližujte se k ženě.“+

16 A když třetího dne nadešlo ráno, stalo se, že začalo hřmění a blesky,+ a těžký mrak+ na hoře a velmi hlasitý zvuk rohu,+ takže se všechen lid, který byl v táboře, začal chvět.+ 17 Mojžíš nyní vyvedl lid z tábora, aby se setkal s [pravým] Bohem, a postavili se na úpatí hory.+ 18 A z celé hory Sinaj se kouřilo,+ poněvadž na ni Jehova sestoupil v ohni;+ a její dým stoupal jako dým z vypalovací pece,+ a celá hora se velmi chvěla.+ 19 Když se zvuk rohu stával neustále hlasitějším a hlasitějším, Mojžíš začal mluvit a [pravý] Bůh mu hlasem začal odpovídat.+

20 Jehova tedy sestoupil na horu Sinaj k vrcholku hory. Potom Jehova zavolal Mojžíše k vrcholku hory a Mojžíš šel nahoru.+ 21 Jehova teď Mojžíšovi řekl: „Sejdi, varuj lidi, aby se nepokoušeli proniknout k Jehovovi, aby se podívali, a aby mnozí z nich nemuseli padnout.+ 22 A také kněží, kteří se pravidelně přibližují k Jehovovi, ať se posvěcují,+ aby na ně Jehova nevyrazil.“+ 23 Na to řekl Mojžíš Jehovovi: „Lidé nejsou schopni vystoupit k hoře Sinaj, protože jsi nás již sám varoval, když jsi řekl: ‚Stanov meze pro tu horu a učiň ji posvátnou.‘“*+ 24 Jehova mu však řekl: „Jdi, sestup, a vystoupíš ty a s tebou Áron; ale kněží ani lid ať neproniknou, aby vystoupili k Jehovovi, aby na ně nevyrazil.“+ 25 Mojžíš tedy sestoupil k lidu a pověděl mu [to].+

20 A Bůh přistoupil k tomu, aby mluvil všechna tato slova* a řekl:+

2 „Já jsem Jehova, tvůj Bůh,*+ který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroků.+ 3 Nebudeš mít žádné jiné bohy*+ proti mému obličeji.*

4 Neuděláš si vyřezávanou sochu ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí.+ 5 Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil,*+ protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost,*+ přivádějící trest za provinění otců na syny,* na třetí generaci a na čtvrtou generaci* v případě těch, kdo mě nenávidí,+ 6 ale projevující milující laskavost* tisící generaci* v případě těch, kdo mě milují a dodržují má přikázání.*+

7 Nepoužiješ* jméno Jehovy, svého Boha, nehodným způsobem,*+ neboť Jehova nenechá bez trestu toho, kdo používá jeho jméno nehodným způsobem.+

8 Tím, že budeš pamatovat* na sabatní den, abys jej považoval za posvátný,+ 9 máš prokazovat službu* a budeš konat všechnu svou práci šest dnů.+ 10 Ale sedmý den je sabat* Jehovovi, tvému Bohu.+ Nebudeš konat žádnou práci, ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně ani tvé domácí zvíře ani tvůj cizí usedlík, který je uvnitř tvých bran.+ 11 V šesti dnech totiž udělal Jehova nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich,+ a sedmý den přistoupil k tomu, aby odpočinul.*+ Proto Jehova požehnal sabatní den a přistoupil k tomu, aby jej učinil posvátným.*+

12 Cti* svého otce a svou matku,+ aby se tvé dny prokázaly [jako] dlouhé na zemské půdě, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh.+

13 Nezavraždíš.*+

14 Nezcizoložíš.*+

15 Nebudeš krást.*+

16 Nebudeš falešně svědčit jako svědek proti svému bližnímu.*+

17 Nebudeš toužit* po domu svého bližního. Nebudeš toužit po manželce svého bližního+ ani po jeho otrokovi ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu ani po ničem, co patří tvému bližnímu.“*+

18 Všechen lid viděl* hřmění a šlehající blesky a zvuk rohu a jak hora kouří. Když to lid uviděl, pak se roztřásli a stáli opodál.+ 19 A začali Mojžíšovi říkat: „Mluv s námi ty, a my naslouchejme; ale Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.“+ 20 Mojžíš tedy řekl lidu: „Nebojte se, protože [pravý] Bůh přišel, aby vás vyzkoušel+ a aby bázeň před ním zůstávala před vaším obličejem, abyste nehřešili.“+ 21 A lid stál opodál, ale Mojžíš se přiblížil k temnému velkému množství oblaků, kde byl [pravý] Bůh.+

22 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi:+ „Tak máš říci izraelským synům: ‚Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebes.+ 23 Neuděláte si vedle mne stříbrné bohy* a neuděláte si zlaté bohy.+ 24 Máš pro mne udělat oltář ze zemské půdy+ a budeš na něm obětovat své zápalné oběti a své oběti společenství,* svůj brav a svůj dobytek.+ Na každém místě, kde způsobím, aby bylo pamatováno na mé jméno, k tobě přijdu a jistě ti požehnám.+ 25 A kdybys pro mne udělal oltář z kamenů, nesmíš je stavět jako tesané kameny. Jestliže bys nad ním přece pozdvihl své dláto, znesvětíš jej.+ 26 A nebudeš vycházet k mému oltáři po stupních, aby na něm nebylo odhaleno tvé přirození.‘*

21 A to jsou soudcovská rozhodnutí,* která jim máš předložit:+

2 V případě, že by sis koupil hebrejského otroka,+ bude otrokem šest let, ale v sedmém vyjde jako ten, jemuž je dána volnost, bez vyplacení.+ 3 Kdyby vešel sám, sám vyjde. Jestliže je majitelem manželky, potom jeho manželka vyjde s ním. 4 Kdyby mu dal manželku jeho pán a ona mu porodila syny nebo dcery, manželka a její děti budou jejího pána,*+ a on vyjde sám.+ 5 Ale kdyby otrok naléhavě říkal: ‚Opravdu miluji svého pána,* svou manželku a své syny; nechci vyjít jako ten, jemuž je dána volnost‘,+ 6 potom ho jeho pán přivede před [pravého] Boha a přivede ho ke dveřím nebo ke dveřnímu sloupku; a jeho pán mu probodne ucho šídlem, a on bude jeho otrokem na neurčitý čas.+

7 A v případě, že by nějaký muž prodal svou dceru jako otrokyni,+ nevyjde způsobem, kterým vycházejí otroci. 8 Jestliže se nelíbí očím svého pána, takže ji neoznačí jako konkubínu,+ ale způsobí, aby byla vyplacena, nebude oprávněn ji prodat cizímu národu a jednat s ní zrádně. 9 A kdyby ji označil pro svého syna, má jí učinit podle příslušného práva dcer.+ 10 Kdyby si vzal ještě další manželku, nemá být zkrácena na obživě, na svém oblečení+ a na tom, co jí v manželství patří.+ 11 Jestliže jí neposkytne tyto tři věci, pak vyjde zdarma, bez peněz.

12 Kdo udeří muže tak, že skutečně zemře, má být zcela jistě usmrcen.+ 13 Ale kde někdo nečíhá a [pravý] Bůh nechá, aby se to z jeho ruky stalo,*+ potom ti musím pevně určit místo, kam může uprchnout.+ 14 A v případě, že se nějaký muž rozpálí proti svému bližnímu až tak, že ho zabije se lstivostí,+ máš ho vzít i od mého oltáře, aby zemřel.+ 15 A kdo udeří svého otce a svou matku, má být zcela jistě usmrcen.+

16 A kdo unese nějakého člověka+ a kdo ho skutečně prodá+ nebo v jehož ruce byl nalezen, má být zcela jistě usmrcen.+

17 A kdo svolává zlo na svého otce a na svou matku, má být zcela jistě usmrcen.+

18 A v případě, že by se muži dostali do hádky a jeden opravdu udeří svého bližního kamenem nebo motykou,* a on nezemře, ale zůstane na svém lůžku, 19 potom jestliže vstane a bude se venku procházet s nějakou opěrou, ten, kdo ho udeřil, bude bez trestu; nahradí pouze jeho ztracený pracovní čas, dokud ho nenechá, aby se úplně uzdravil.

20 A v případě, že nějaký muž udeří+ svého otroka nebo svou otrokyni holí a ten skutečně pod jeho rukou zemře, má být zcela jistě pomstěn.+ 21 Avšak jestliže vydrží* den nebo dva dny, nemá být pomstěn, protože [znamená] jeho peníze.*

22 A v případě, že by spolu zápasili muži a skutečně ublížili těhotné ženě a její děti+ opravdu vyjdou,* ale nepřihodí se žádná smrtelná nehoda, zcela jistě mu má být uloženo odškodné podle toho, co na něj vloží majitel té ženy; a dá to prostřednictvím soudců.+ 23 Ale kdyby se přihodila smrtelná nehoda, pak dáš duši* za duši,+ 24 oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,+ 25 spáleninu za spáleninu, zranění za zranění, ránu za ránu.+

26 A v případě, že by nějaký muž udeřil svého otroka do oka nebo svou otrokyni do oka a opravdu je poničí, má ho náhradou za jeho oko poslat pryč jako toho, jemuž byla dána volnost.+ 27 A kdyby to byl zub jeho otroka nebo zub jeho otrokyně, který vyrazí, má ho náhradou za jeho zub poslat pryč jako toho, jemuž byla dána volnost.

28 A v případě, že by býk potrkal muže nebo ženu, a ten skutečně zemře, býk má být zcela jistě ukamenován,+ ale jeho maso se nesmí jíst, a majitel býka je bez trestu. 29 Ale jestliže měl býk dříve ve zvyku trkat a jeho majiteli byla dána výstraha, ale nestřežil ho, a on usmrtil muže nebo ženu, býk má být ukamenován a také jeho majitel má být usmrcen. 30 Kdyby mu bylo uloženo výkupné,* pak dá výplatní cenu za svou duši podle všeho, co by mu bylo uloženo.+ 31 Ať potrkal syna či potrkal dceru, má mu být učiněno podle tohoto soudcovského rozhodnutí.+ 32 Jestliže to byl otrok nebo otrokyně, koho býk potrkal, dá cenu třiceti šekelů+ jeho pánovi, a býk bude ukamenován.

33 A v případě, že by nějaký muž otevřel jámu nebo v případě, že by nějaký muž vyhloubil jámu a nepřikryl by ji, a opravdu do ní spadne býk nebo osel,+ 34 majitel jámy má dát náhradu.+ Cenu má vrátit majiteli, a mrtvé zvíře bude jeho. 35 A v případě, že by býk nějakého muže ublížil býku někoho jiného a ten opravdu zemře, pak prodají živého býka a rozdělí si cenu, která byla za něj zaplacena, a rovněž mrtvého by si měli rozdělit.+ 36 Nebo jestliže bylo známo, že býk měl dříve ve zvyku trkat, ale jeho majitel ho nestřežil,+ měl by zcela jistě dát náhradou býka za býka,+ a mrtvý bude jeho.

22 V případě, že by nějaký muž ukradl býka nebo ovci a opravdu je porazí nebo je prodá, má nahradit býka pěti [kusy] dobytka a ovci čtyřmi [kusy] bravu.*+

2 (Kdyby byl zloděj+ přistižen při vloupání+ a opravdu byl udeřen a zemřel, není za něj vina krve.*+ 3 Jestliže nad ním vysvitlo slunce, je za něj vina krve.)

Zcela jistě má dát náhradu. Jestliže nic nemá, bude prodán za věci, které ukradl.+ 4 Kdyby se v jeho ruce nepochybně našlo živé to, co bylo ukradeno, od býka po osla a po ovci, má dát dvojnásobnou náhradu.

5 Jestliže nějaký muž způsobí, že se spase pole nebo vinice,* a skutečně vypustí své soumary a způsobí, že stráví jiné pole, má dát náhradou to nejlepší ze svého vlastního pole nebo to nejlepší ze své vlastní vinice.+

6 V případě, že by se rozšířil oheň a opravdu zachvátil trní, a byly by stráveny snopy nebo stojící obilí nebo pole,+ ten, kdo oheň založil, má zcela jistě dát náhradu [za to, co bylo spáleno].

7 V případě, že by nějaký muž dal svému bližnímu do opatrování peníze nebo předměty,+ a ty jsou z domu toho muže ukradeny, kdyby se zloděj našel, má dát dvojnásobnou náhradu.+ 8 Kdyby se zloděj nenašel, potom bude majitel domu přiveden před [pravého] Boha,+ aby se vidělo, zda nevztáhl ruku na zboží svého bližního. 9 V případě jakéhokoli přestupku+ ohledně býka, osla, ovce, oděvu, čehokoli ztraceného, o čem může říci: ‚To je ono!‘, má případ obou přijít před [pravého] Boha.*+ Ten, koho Bůh* prohlásí* za ničemného, má dát bližnímu dvojnásobnou náhradu.+

10 V případě, že by nějaký muž dal svému bližnímu do opatrování osla nebo býka nebo ovci nebo jakékoli domácí zvíře, a to opravdu zemře nebo se zmrzačí nebo je odvedeno, zatímco se nikdo nedívá, 11 má se mezi nimi oběma konat přísaha+ při Jehovovi, že nevztáhl ruku na zboží svého bližního;+ a jeho majitel* to přijme, a ten druhý nemusí dát náhradu. 12 Ale kdyby mu bylo skutečně ukradeno, má dát jeho majiteli* náhradu.+ 13 Kdyby bylo skutečně roztrháno divokým zvířetem,+ má je přinést jako důkaz.+ Za něco roztrhaného divokým zvířetem nemusí dát náhradu.

14 Ale v případě, že by si někdo od svého bližního něco vyprosil,+ a to by se zmrzačilo nebo zemřelo, zatímco u toho není jeho majitel, má dát zcela jistě náhradu.+ 15 Jestliže jeho majitel je u toho, náhradu dát nemusí. Jestliže je najato, spadá to do jeho nájmu.

16 Nyní v případě, že muž svede pannu, která není zasnoubena, a skutečně si s ní lehne,+ má ji zcela jistě obdržet za manželku za kupní cenu.+ 17 Jestliže její otec rozhodně odmítá dát mu ji, má zaplatit peníze odpovídající kupní ceně za panny.+

18 Kouzelnici nezachováš naživu.+

19 Kdokoli si lehne se zvířetem, určitě má být usmrcen.+

20 Kdo obětuje jakýmkoli bohům kromě samotnému Jehovovi, má být zasvěcen zničení.*+

21 A nebudeš krutě zacházet s cizím usedlíkem* ani ho utlačovat,+ neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi.+

22 Nebudete trápit žádnou vdovu ani chlapce bez otce.+ 23 Kdybys ho nějak trápil, potom když bude snad ke mně křičet, spolehlivě uslyším jeho křik;+ 24 a můj hněv vskutku vzplane,+ a jistě vás zabiji mečem a vaše manželky se stanou vdovami a vaši synové chlapci bez otce.+

25 Kdybys půjčil peníze mému lidu, ztrápenému vedle sebe,+ nestaneš se vůči němu jakoby lichvářem. Neuložíte mu úrok.+

26 Kdyby ses snad zmocnil oděvu svého bližního jako zástavy,+ máš mu ho vrátit při západu slunce. 27 Vždyť je to jeho jediná pokrývka.+ Je to jeho přehoz pro jeho kůži. V čem si lehne? A stane se, že bude ke mně volat, a jistě uslyším, protože jsem milostivý.+

28 Nebudeš svolávat zlo na Boha*+ ani proklínat náčelníka* ve svém lidu.+

29 Svůj plný výnos a nadbytek ze svého lisu nebudeš dávat váhavě.+ Prvorozeného ze svých synů máš dát mně.+ 30 Se svým býkem a svou ovcí to máš udělat tak:+ Sedm dnů zůstane u své matky.+ Osmý den je máš dát mně.

31 A měli byste se vůči mně prokázat [jako] svatí muži;+ a nebudete jíst maso na poli, to jest něco roztrhaného divokým zvířetem.+ Měli byste to hodit psům.+

23 Nepřevezmeš nepravdivou zprávu.+ Nespolupracuj s ničemným tím, že se staneš svědkem, který úkladně plánuje násilí.+ 2 Nebudeš následovat zástup* ke zlým cílům;+ a nebudeš dosvědčovat ve sporu tak, že bys odbočil se zástupem, aby bylo převráceno právo.*+ 3 Pokud jde o poníženého, nebudeš v jeho sporu nadržovat.+

4 Kdybys přišel na zbloudilého býka svého nepřítele nebo na jeho osla, zcela jistě mu ho máš vrátit.+ 5 Kdybys viděl osla někoho, kdo tě nenávidí, jak leží pod svým nákladem, potom se zdržíš toho, abys ho opustil. Zcela jistě ho s ním máš uvolnit.+

6 Nemáš převracet soudcovské rozhodnutí svého chudého v jeho sporu.+

7 Máš se držet daleko od falešného slova.+ A nezabíjej nevinného a spravedlivého, neboť ničemného neprohlásím za spravedlivého.+

8 Nemáš přijmout úplatek,* neboť úplatek zaslepuje bystrozraké a může překroutit slova spravedlivých.+

9 A nebudeš utlačovat cizího usedlíka,+ jelikož jste sami poznali duši* cizího usedlíka,* protože jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi.+

10 A po šest let máš osívat svou zemi semenem, a budeš sbírat její výnos.+ 11 Ale sedmý rok ji máš nechat neobdělanou a necháš ji ležet ladem,+ a budou z ní jíst chudí z tvého lidu; a co po nich zbude, mají sežrat divoká polní zvířata.+ Totéž máš udělat se svou vinicí a svým olivovým hájem.

12 Šest dnů máš konat svou práci;+ ale sedmý den máš [od ní] upustit,* aby si odpočinul tvůj býk a tvůj osel a občerstvil se syn tvé otrokyně a cizí usedlík.+

13 A máte být na stráži ohledně všeho, co jsem vám řekl;+ a nebudete se zmiňovat o jménu jiných bohů. Nemělo by být slyšet z tvých úst.+

14 Třikrát v roce mi máš slavit svátek.+ 15 Budeš dodržovat svátek nekvašených chlebů.+ Budeš jíst nekvašené chleby+ sedm dnů, právě jak jsem ti přikázal, v ustanovený čas v měsíci abibu,+ protože v něm jsi vyšel z Egypta. A neobjeví se* přede mnou s prázdnýma rukama.+ 16 Rovněž svátek žně prvních zralých plodů+ tvé namáhavé práce, z toho, co jsi zasel na poli;+ a svátek sklizně na ukončení roku, kdy shromáždíš svou namáhavou práci z pole.+ 17 Při třech příležitostech v roce se každý muž z vás objeví před obličejem [pravého] Pána,* Jehovy.*+

18 Nebudeš obětovat krev z mé oběti spolu s tím, co je kvašené. A tuk z mého svátku nezůstane přes noc do rána.+

19 Nejlepší* z prvních zralých plodů ze své zemské půdy máš přinést do domu Jehovy, svého Boha.+

Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.+

20 Hle, posílám před tebou anděla,+ aby tě opatroval na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil.+ 21 Dávej na sebe kvůli němu pozor a poslouchej jeho hlas. Nechovej se vůči němu vzpurně, neboť nepromine váš přestupek,+ protože mé jméno je v něm.* 22 Jestliže však budeš přesně poslouchat jeho hlas a opravdu dělat všechno, co budu mluvit,+ pak jistě budu nepřátelský vůči tvým nepřátelům a budu týrat ty, kdo týrají tebe.+ 23 Vždyť můj anděl půjde před tebou a vskutku tě přivede k Amorejcům a Chetitům a Perizejcům a Kananejcům, Chivijcům a Jebusejcům, a jistě je zahladím.+ 24 Nebudeš se klanět jejich bohům ani se nedáš svést, abys jim sloužil, a neuděláš si nic podobného jejich dílům,+ ale zcela jistě je shodíš a zcela jistě zboříš jejich posvátné sloupy.+ 25 A budete sloužit Jehovovi, svému Bohu,+ a jistě požehná tvůj chléb a tvou vodu;+ a vskutku odvrátím onemocnění z tvého středu.+ 26 V tvé zemi nebude existovat ani žena, která potrácí,* ani žena neplodná.+ Naplním počet tvých dnů.+

27 A úlek ze mne pošlu před tebou+ a jistě uvrhnu do zmatku všechen lid, mezi který přijdeš, a vskutku ti dám šíji všech tvých nepřátel.*+ 28 A pošlu před tebou pocit skleslosti,*+ a ten jednoduše vyžene z [místa] před tebou Chivijce, Kananejce a Chetity.+ 29 Nevyženu je z [místa] před tebou v jednom roce, aby se země nestala opuštěným úhorem a divoká polní zvířata se opravdu vůči tobě nerozmnožila.+ 30 Budu je vyhánět z [místa] před tebou ponenáhlu, dokud se nestaneš plodným a opravdu nevezmeš zemi do vlastnictví.+

31 A upevním tvou hranici od Rudého moře k moři Filištínů a od pustiny k Řece,*+ protože dám do vaší ruky obyvatele té země, a jistě je vyženeš* z [místa] před sebou.+ 32 Nemáš uzavřít smlouvu s nimi ani s jejich bohy.+ 33 Neměli by bydlet v tvé zemi, aby nezpůsobili, že bys proti mně hřešil. V případě, že bys sloužil* jejich bohům, stalo by se ti to léčkou.“+

24 A Mojžíšovi řekl: „Vyjdi k Jehovovi, ty a Áron, Nadab a Abihu+ a sedmdesát+ izraelských starších mužů a zpovzdálí se pokloníte.* 2 A Mojžíš se přiblíží k Jehovovi sám; ale oni by se neměli přiblížit, a lid by s ním neměl vyjít.“+

3 Mojžíš potom přišel a vyprávěl lidu všechna Jehovova slova a všechna soudcovská rozhodnutí,+ a všechen lid jedním hlasem odpověděl a řekl: „Všechna slova, která Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“+ 4 Mojžíš tedy zapsal všechna Jehovova slova.+ Nato časně ráno vstal a vystavěl na úpatí hory oltář a dvanáct sloupů odpovídajících dvanácti izraelským kmenům.+ 5 Potom poslal mladé muže z izraelských synů a oni obětovali zápalné oběti a obětovali býky jako oběti, jakožto oběti společenství+ Jehovovi. 6 Nato vzal Mojžíš polovinu krve a dal ji do misek+ a vykropil polovinu té krve na oltář.+ 7 Nakonec vzal knihu smlouvy*+ a četl ji do uší lidu.+ Řekli pak: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat a být poslušní.“+ 8 Mojžíš tedy vzal krev a vykropil ji na lid+ a řekl: „Zde je krev smlouvy,+ kterou Jehova s vámi uzavřel s ohledem na všechna tato slova.“

9 A Mojžíš a Áron, Nadab a Abihu a sedmdesát izraelských starších mužů přistoupili k tomu, aby vyšli, 10 a uviděli BOHA Izraele.+ A pod jeho nohama bylo něco, co se zdálo jako dílo ze safírových dlaždic a čisté jako samotná nebesa.+ 11 A nenapřáhl ruku proti význačným mužům z izraelských synů,+ ale dostali vidění [pravého] Boha+ a jedli a pili.+

12 Jehova nyní Mojžíšovi řekl: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam, jelikož ti chci dát kamenné tabulky a zákon a přikázání, které napíšu, abych je vyučoval.“+ 13 Mojžíš a jeho služebník* Jozue tedy vstali, a Mojžíš vyšel na horu [pravého] Boha.+ 14 Ale starším mužům [předtím] řekl: „Čekejte na nás na tomto místě, dokud se k vám nevrátíme.+ A pohleďte, jsou s vámi Áron a Chur.+ Kdokoli má soudní případ,* ať se přiblíží k nim.“+ 15 Tak Mojžíš vyšel na horu, zatímco horu přikrýval oblak.+

16 A Jehovova sláva+ dále přebývala* na hoře Sinaj,+ a oblak ji přikrýval po šest dnů. Sedmý den posléze zavolal na Mojžíše zprostředku oblaku.+ 17 A vidění Jehovovy slávy bylo očím izraelských synů jako pohlcující oheň+ na vrcholku hory. 18 Mojžíš potom vstoupil doprostřed oblaku a vystupoval na horu.+ A Mojžíš setrval na hoře čtyřicet dnů a čtyřicet nocí.+

25 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi+ a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům, aby pro mne vybrali příspěvek:* Od každého, koho podněcuje jeho srdce, máte vybrat můj příspěvek.+ 3 A to je příspěvek, který od nich máte vybrat: zlato+ a stříbro+ a měď+ 4 a modrou přízi a vlnu obarvenou na červenofialovo a červcovou šarlatovou látku a jemné plátno a kozí srst+ 5 a beraní kůže obarvené na červeno a tulení kůže* a akáciové dřevo;+ 6 olej pro svítidlo,+ balzámový olej+ na olej pomazání+ a na vonné kadidlo;+ 7 a onyxy a kameny ke vsazení pro efod*+ a do náprsníku.+ 8 A udělají mi svatyni, poněvadž budu uprostřed nich stanovat.+ 9 Podle toho všeho, co ti ukazuji jako vzor svatostánku* a vzor všeho jeho zařízení, tak to máte udělat.+

10 A udělají Truhlu z* akáciového dřeva,+ dva a půl lokte* její délka a loket a půl její šířka a loket a půl její výška. 11 A potáhneš ji ryzím zlatem.+ Máš ji potáhnout uvnitř a vně, a dokola kolem ní uděláš zlatou obrubu.+ 12 A odliješ pro ni čtyři zlaté kruhy a dáš je nad její čtyři nohy, dva kruhy na její jedné straně a dva kruhy na její druhé straně.+ 13 A z akáciového dřeva uděláš tyče a potáhneš je zlatem.+ 14 A tyče provlékneš kruhy po stranách Truhly, abys na nich Truhlu nosil. 15 Tyče mají zůstat v kruzích Truhly. Nemají se z ní odstraňovat.+ 16 A do Truhly umístíš svědectví, které ti dám.+

17 A z ryzího zlata uděláš víko,* dva a půl lokte jeho délka a loket a půl jeho šířka.+ 18 A uděláš dva zlaté cherubíny. Máš je udělat na obou koncích víka jako tepanou práci.+ 19 A jednoho cherubína udělej na tomto konci a jednoho cherubína na onom konci.+ Na víku máte udělat cherubíny na jeho obou koncích. 20 A cherubíni budou svá dvě křídla rozprostírat vzhůru a stínit víko svými křídly, s obličeji jeden proti druhému.+ Obličeje cherubínů by měly být směrem k víku. 21 A víko+ umístíš shora na Truhlu a do Truhly umístíš svědectví, které ti dám. 22 A sám se ti tam budu představovat a budu s tebou mluvit z [místa] nad víkem,+ z [místa] mezi dvěma cherubíny, kteří jsou na truhle svědectví, dokonce všechno, co ti budu přikazovat pro izraelské syny.+

23 A z akáciového dřeva uděláš stůl,+ dva lokte jeho délka a loket jeho šířka a loket a půl jeho výška. 24 A potáhneš ho ryzím zlatem a uděláš pro něj kolem dokola zlatou obrubu.+ 25 A uděláš pro něj kolem dokola lištu na šířku dlaně* a pro jeho lištu uděláš zlatou obrubu kolem dokola.+ 26 A uděláš pro něj čtyři zlaté kruhy a umístíš kruhy na čtyři rohy, které jsou pro čtyři nohy.+ 27 Kruhy by měly být těsně u lišty jako opěry pro tyče k nošení stolu.+ 28 A tyče uděláš z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem, a na nich budou stůl nosit.*+

29 A uděláš jeho mísy a jeho poháry a jeho konvice a jeho misky, jimiž budou vylévat [úlitby].* Máš je udělat z ryzího zlata.+ 30 A na stůl budeš přede mne neustále dávat chléb vystavení.*+

31 A uděláš svícen z ryzího zlata. Svícen má být tepaná práce.+ Jeho spodek,* jeho ramena, jeho kalíšky, jeho knoflíky a jeho květy mají z něho vyčnívat. 32 A z jeho stran vybíhá šest ramen, tři ramena svícnu z jeho jedné strany a tři ramena svícnu z jeho druhé strany.+ 33 Tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy jsou na jedné řadě ramen, střídavě s knoflíky a květy, a tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy na druhé řadě ramen, střídavě s knoflíky a květy.+ Tak je to s šesti rameny vybíhajícími ze svícnu. 34 A na svícnu jsou čtyři kalíšky tvarované jako mandloňové květy, střídavě s jeho knoflíky a jeho květy.+ 35 A knoflík pod dvěma rameny z něho vyčnívá, a knoflík pod dvěma druhými rameny z něho vyčnívá, a knoflík pod dvěma dalšími rameny z něho vyčnívá, pro šest ramen vybíhajících ze svícnu.+ 36 Jejich knoflíky a jejich ramena z něho mají vyčnívat. To vše je jeden kus tepané práce, z ryzího zlata.+ 37 A uděláš pro něj sedm lamp; a lampy budou rozsvícené a budou osvětlovat plochu před ním.+ 38 A jeho zhasínadla a jeho nádoby na oheň jsou z ryzího zlata.+ 39 Měl by ho udělat z talentu* ryzího zlata se vším tímto jeho náčiním. 40 A hleď, abys je udělal podle jejich vzoru, který ti byl ukázán na hoře.+

26 A svatostánek* máš udělat z deseti stanových látek,+ z jemného krouceného lnu a modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky.+ Uděláš je s cherubíny,+ prací vyšívače. 2 Délka každé stanové látky je dvacet osm loket a šířka každé stanové látky je čtyři lokte. Pro všechny stanové látky je jedna míra.+ 3 Pět stanových látek, jedna spojená s druhou, má vytvořit řadu, a pět stanových látek, jedna spojena s druhou, řadu.+ 4 A z modré příze uděláš poutka na okraji jedné stanové látky na konci řady, a totéž máš udělat na okraji krajní stanové látky na druhém místě spojení.+ 5 Uděláš padesát poutek na té jedné stanové látce a padesát poutek uděláš na nejzazším konci stanové látky, která je na druhém místě spojení, poutka budou jedno proti druhému.+ 6 A uděláš padesát háčků ze zlata a spojíš stanové látky jednu s druhou háčky, a to se stane jedním svatostánkem.+

7 A uděláš látky z kozí srsti+ pro stan nad svatostánkem. Uděláš jedenáct stanových látek. 8 Délka každé stanové látky je třicet loket+ a šířka každé stanové látky je čtyři lokte. Pro těch jedenáct stanových látek je jedna míra. 9 A spojíš pět stanových látek k sobě a šest stanových látek k sobě+ a šestou stanovou látku složíš dvojitě na přední straně stanu. 10 A uděláš padesát poutek na okraji jedné stanové látky krajní v řadě, a padesát poutek na okraji stanové látky na druhém místě spojení. 11 A uděláš padesát měděných háčků+ a vložíš háčky do poutek a spojíš stan dohromady a stane se jedním [kusem].+ 12 A co z látek stanu zbývá, je převis. Polovina stanové látky, která zbývá, má viset přes zadní stranu svatostánku. 13 A loket na této straně a loket na oné straně toho, co zbývá po délce látek stanu, bude sloužit jako převis po stranách svatostánku k jeho přikrytí na této straně a na oné.

14 A uděláš na stan pokrývku z beraních kůží obarvených na červeno a navrch pokrývku z tuleních kůží.

15 A pro svatostánek uděláš dílcové rámy*+ z akáciového dřeva, na stojato. 16 Délka dílcového rámu je deset loket a šířka každého dílcového rámu je loket a půl. 17 Každý dílcový rám má dva čepy napojené jeden na druhý. Tak to uděláš se všemi dílcovými rámy svatostánku. 18 A uděláš pro svatostánek dílcové rámy, dvacet dílcových rámů pro stranu směrem k Negebu, k jihu.

19 A pod dvacet dílcových rámů uděláš čtyřicet stříbrných zásuvných podstavců;+ dva zásuvné podstavce pod jeden dílcový rám s jeho dvěma čepy a dva zásuvné podstavce pod druhý dílcový rám s jeho dvěma čepy. 20 A pro druhou stranu svatostánku, severní stranu, dvacet dílcových rámů+ 21 a jejich čtyřicet stříbrných zásuvných podstavců, dva zásuvné podstavce pod jeden dílcový rám a dva zásuvné podstavce pod druhý dílcový rám.+ 22 A pro zadní části svatostánku na západ uděláš šest dílcových rámů.+ 23 A uděláš dva dílcové rámy jako rohové podpěry svatostánku+ na jeho dvou zadních částech. 24 A na spodku by měly být zdvojené, a společně by měly být zdvojené až na vrcholek každého u prvního kruhu. Tak by to mělo být na těch dvou. Budou sloužit jako dvě rohové podpěry. 25 A bude osm dílcových rámů a jejich stříbrné zásuvné podstavce, šestnáct podstavců, dva zásuvné podstavce pod jedním dílcovým rámem a dva zásuvné podstavce pod druhým dílcovým rámem.

26 A z akáciového dřeva+ uděláš tyče, pět pro dílcové rámy jedné strany svatostánku 27 a pět tyčí pro dílcové rámy druhé strany svatostánku a pět tyčí pro dílcové rámy strany svatostánku u dvou zadních částí na západ.+ 28 A prostřední tyč uprostřed dílcových rámů probíhá od konce ke konci.

29 A dílcové rámy potáhneš zlatem+ a jejich kruhy uděláš ze zlata jako opěry pro tyče; a tyče potáhneš zlatem. 30 A svatostánek postavíš podle jeho plánu, který ti byl ukázán na hoře.+

31 A uděláš oponu+ z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu. Udělá je s cherubíny,+ prací vyšívače. 32 A dáš ji na čtyři akáciové sloupy potažené zlatem. Jejich kolíky jsou ze zlata. Jsou na čtyřech stříbrných zásuvných podstavcích. 33 A oponu dáš pod háčky, a truhlu svědectví+ vneseš tam za oponu; a opona bude pro vás tvořit rozdělení mezi Svatou+ a Nejsvětější.*+ 34 A na truhlu svědectví v Nejsvětější dáš víko.

35 A vně opony umístíš stůl, a svícen+ naproti stolu na straně svatostánku směrem k jihu; a stůl dáš na severní stranu. 36 A pro vchod do stanu uděláš zástěnu+ z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu, prací tkalce. 37 A pro zástěnu uděláš pět akáciových sloupů a potáhneš je zlatem. Jejich kolíky jsou ze zlata. A odliješ pro ně pět měděných zásuvných podstavců.

27 A uděláš oltář z akáciového dřeva, pět loket jeho délka a pět loket jeho šířka. Oltář+ by měl být čtvercový a jeho výška tři lokte. 2 A jeho rohy+ uděláš na jeho čtyřech rozích. Jeho rohy z něho budou vyčnívat, a potáhneš jej mědí.+ 3 A uděláš jeho plechové nádoby na odklízení jeho tučného popela,* a jeho lopatky a jeho misky a jeho vidličky a jeho nádoby na oheň; a všechno jeho náčiní* uděláš z mědi.+ 4 A uděláš pro něj mřížku, měděné síťoví;+ a na síti uděláš čtyři měděné kruhy na jejích čtyřech nejzazších koncích. 5 A dáš ji pod lištu oltáře dolů dovnitř, a síť bude směrem ke středu oltáře.+ 6 A pro oltář uděláš tyče, jeho tyče budou z akáciového dřeva, a potáhneš je mědí.+ 7 A jeho tyče budou dány do kruhů, a tyče budou po dvou stranách oltáře, když bude nošen.+ 8 A uděláš jej [jako] dutou truhlici z prken. Právě jak ti [to] ukázal* na hoře, tak jej udělají.+

9 A uděláš nádvoří+ svatostánku. Pro stranu směrem k Negebu, k jihu, má nádvoří závěsy z jemného krouceného lnu,+ sto loket je délka pro jednu stranu. 10 A jeho dvacet sloupů a jejich dvacet zásuvných podstavců je z mědi. Kolíky sloupů a jejich spoje* jsou ze stříbra.+ 11 Tak je to také po délce pro severní stranu, závěsy jsou na délku sto loket, a jeho dvacet sloupů a jejich dvacet zásuvných podstavců je z mědi, kolíky sloupů a jejich spoje jsou ze stříbra.+ 12 Pokud jde o šířku nádvoří, na západní straně jsou závěsy padesátiloketní, jejich sloupů je deset a jejich zásuvných podstavců deset.+ 13 A šířka nádvoří na východní straně směrem k východu slunce je padesát loket.+ 14 A k jedné straně* je patnáct loket závěsů, jejich sloupy jsou tři a jejich zásuvné podstavce tři.+ 15 A pro druhou stranu je patnáct loket závěsů, jejich sloupy jsou tři a jejich zásuvné podstavce tři.+

16 A pro bránu nádvoří je zástěna dlouhá dvacet loket z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu, práce tkalce,+ jejich sloupy jsou čtyři a jejich zásuvné podstavce čtyři.+ 17 Všechny sloupy nádvoří kolem dokola mají upínání ze stříbra a jejich kolíky jsou ze stříbra, ale jejich zásuvné podstavce z mědi.+ 18 Délka nádvoří je sto loket+ a šířka padesát loket* a výška pět loket, z jemného krouceného lnu, a jejich zásuvné podstavce jsou z mědi. 19 A všechno náčiní* svatostánku pro všechnu jeho službu a všechny jeho stanové kolíky a všechny kolíky nádvoří jsou z mědi.+

20 Pokud jde o tebe, ty máš izraelským synům přikázat, aby ti opatřili čistý vytlučený olivový olej pro svítidlo, aby byly lampy neustále rozsvíceny.+ 21 Ve stanu setkání, vně opony,+ která je u Svědectví, je budou Áron a jeho synové před Jehovou upravovat od večera do rána.+ Je to ustanovení pro jejich generace na neurčitý čas,+ aby je izraelští synové prováděli.+

28 A pokud jde o tebe, ty si přiveď svého bratra Árona a s ním jeho syny zprostřed izraelských synů, aby pro mne působil jako kněz,+ Árona,+ Nadaba a Abihua,+ Eleazara a Itamara,+ Áronovy syny. 2 A uděláš pro svého bratra Árona svaté oděvy, pro slávu a krásu.+ 3 A máš sám promluvit ke všem, kteří jsou moudří v srdci, jež jsem naplnil duchem moudrosti,+ a udělají Áronovy oděvy pro jeho posvěcení, aby pro mne působil jako kněz.+

4 A to jsou oděvy, které udělají: náprsník+ a efod+ a plášť bez rukávů+ a roucho kostkovaného vzoru, turban+ a šerpu;*+ a udělají svaté oděvy pro tvého bratra Árona a jeho syny, aby pro mne působil jako kněz. 5 A vezmou si zlato a modrou přízi a vlnu obarvenou na červenofialovo a červcovou šarlatovou látku a jemné plátno.

6 A efod udělají ze zlata, modré příze a vlny obarvené na červenofialovo, červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu, prací vyšívače.+ 7 A má mít dva nárameníky, které budou spojeny na jeho dvou nejzazších koncích, a bude spojen.+ 8 A pás,+ který je na něm, aby jej těsně svazoval, by měl být podle svého zpracování ze svých materiálů, ze zlata, modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a z červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu.

9 A vezmeš dva onyxy*+ a vyryješ na ně jména Izraelových synů,+ 10 šest jejich jmen na jeden kámen a jména šesti zbývajících na druhý kámen, podle pořadí jejich narození.+ 11 Prací kamenorytce máš vyrýt do těch dvou kamenů jména Izraelových synů,+ vyrýt [jako] na pečeti. Uděláš je vsazené do zlatých obrouček.+ 12 A ty dva kameny dáš na nárameníky efodu jako pamětní kameny pro izraelské syny;+ a Áron bude jejich jména nosit na svých dvou náramenících jako památku před Jehovou. 13 A uděláš zlaté obroučky 14 a dva řetízky z ryzího zlata.+ Uděláš je jako šňůry, zpracováním jako provaz; a řetízky podobné provazu připevníš k obroučkám.+

15 A náprsník soudu+ uděláš zpracováním vyšívače. Uděláš jej zpracováním jako efod. Uděláš jej ze zlata, z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a z červcové šarlatové látky a z jemného krouceného lnu.+ 16 Měl by být čtvercový, když se přeloží, jeho délka je píď* a jeho šířka je píď.+ 17 A zaplníš jej výplní z kamenů, budou tam čtyři řady kamenů.+ Řada z rubínu,+ topasu+ a smaragdu+ je první řada. 18 A druhá řada je tyrkys,+ safír+ a jaspis.+ 19 A třetí řada je kámen lešʹem,* achát*+ a ametyst.+ 20 A čtvrtá řada je chryzolit*+ a onyx+ a jadeit. V jejich výplních by měla být zlatá lůžka.+ 21 A kameny by měly být podle jmen Izraelových synů, dvanáct podle jejich jmen.+ Měly by být vyryty [jako] na pečeti, každý podle svého jména, pro dvanáct kmenů.+

22 A na náprsníku uděláš vinuté řetízky z ryzího zlata zpracované jako provaz.+ 23 A na náprsníku uděláš dva zlaté kroužky+ a dáš ty dva kroužky na dva nejzazší konce náprsníku. 24 A ty dva zlaté provazy provlékneš těmi dvěma kroužky na nejzazších koncích náprsníku.+ 25 A dva konce těch dvou provazů provlékneš dvěma obroučkami a dáš je na nárameníky efodu, na jeho přední stranu.+ 26 A uděláš dva zlaté kroužky a vsadíš je na dva nejzazší konce náprsníku na jeho okraj, který je na straně směrem k efodu dovnitř.+ 27 A uděláš dva zlaté kroužky a dáš je na ty dva nárameníky efodu zespodu na jeho přední stranu, blízko jeho místa spojení, nad pásem efodu.+ 28 A modrou šňůrkou přiváží náprsník za jeho kroužky ke kroužkům efodu, aby zůstával nad pásem efodu a aby se náprsník na povrchu efodu neposouval.+

29 A Áron bude neustále nosit na náprsníku soudu na svém srdci jména Izraelových synů, když bude vcházet do Svaté, jako památku před Jehovou. 30 A do náprsníku soudu dáš Urim+ a Tummim,* a prokážou se být na Áronově srdci, když bude vcházet před Jehovu; a Áron bude neustále před Jehovou nosit soudy*+ izraelských synů na svém srdci.

31 A efodový plášť bez rukávů uděláš úplně z modré příze.+ 32 A nahoře uprostřed bude mít otvor.* Jeho otvor by měl mít kolem dokola obrubu, výrobek toho, kdo pracuje na stavu. Měla by na něm být jako otvor drátěné košile, aby se netrhal.+ 33 A na jeho lemu uděláš granátová jablka z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky, na jeho lemu kolem dokola, a zlaté zvonky+ mezi nimi kolem dokola; 34 zlatý zvonek a granátové jablko, zlatý zvonek a granátové jablko na lemu* pláště bez rukávů kolem dokola.+ 35 A bude na Áronovi, aby mohl sloužit, a zvuk od něho bude slyšet, když bude vcházet do svatyně* před Jehovu a když bude vycházet, aby nezemřel.+

36 A uděláš zářící destičku z ryzího zlata a vyryješ na ni, [jako je] vyryto na pečeti: ‚Svatost patří Jehovovi‘.+ 37 A připevníš ji modrou šňůrkou, a bude na turbanu.+ A měla by být na přední straně turbanu. 38 A bude na Áronově čele, a Áron bude odpovídat za provinění spáchané proti svatým předmětům,+ které izraelští synové posvětí, což jsou všechny jejich svaté dary; a neustále zůstane na jeho čele, aby bylo pro ně získáno schválení+ před Jehovou.

39 A utkáš kostkovaným vzorem roucho z jemného plátna a uděláš turban z jemného plátna+ a uděláš šerpu,+ prací tkalce.

40 A pro Áronovy syny uděláš roucha+ a uděláš jim šerpy a uděláš jim pokrývky hlavy+ pro slávu a krásu.+ 41 A oblečeš do nich svého bratra Árona a s ním jeho syny a pomažeš je+ a naplníš jejich ruku mocí*+ a posvětíš je, a budou pro mne působit jako kněží. 42 A uděláš jim lněné spodky, aby se přikrylo nahé tělo.+ Mají sahat od boků a ke stehnům. 43 A Áron a jeho synové je budou mít na sobě, když vcházejí do stanu setkání nebo když jdou blíž k oltáři sloužit na svatém místě, aby si nepřivodili provinění a jistě nezemřeli. To je pro něj a pro jeho potomstvo po něm ustanovení na neurčitý čas.+

29 A takto s nimi máš učinit, abys je posvětil, aby pro mne působili jako kněží: Vezmi mladého býka* a dva berany,+ zdravé,+ 2 a nekvašený chléb a nekvašené prstencovité chleby zvlhčené olejem a nekvašené oplatky potřené olejem.+ Uděláš je z jemné pšeničné mouky. 3 A dáš je do koše a předložíš je v koši,+ a rovněž býka a dva berany.

4 A představíš Árona a jeho syny u vchodu+ do stanu setkání, a umyješ je vodou.+ 5 Potom vezmeš oděvy+ a oblečeš Árona do roucha a do efodového pláště bez rukávů a do efodu a náprsníku a těsně mu jej uvážeš pásem efodu.+ 6 A na hlavu mu nasadíš turban a na turban dáš svaté znamení zasvěcení.*+ 7 A vezmeš olej pomazání+ a vyliješ mu jej na hlavu a pomažeš ho.+

8 Potom přivedeš jeho syny blíž a oblečeš jim roucha.+ 9 A opášeš je šerpami, Árona stejně jako jeho syny, a ovineš jim pokrývku hlavy; a kněžství připadne jim jako ustanovení na neurčitý čas.*+ Tak naplníš ruku Árona a ruku jeho synů mocí.+

10 Nyní předložíš před stanem setkání býka, a Áron a jeho synové vloží ruce býkovi na hlavu.+ 11 A porazíš býka před Jehovou u vchodu do stanu setkání.+ 12 A vezmeš trochu býčí krve+ a prstem ji dáš na rohy oltáře+ a celý zbytek krve vyliješ u spodku oltáře.+ 13 A vezmeš všechen tuk,+ který pokrývá střeva,+ a přívěsek na játrech+ a dvě ledviny a tuk, který je na nich, a necháš je na oltáři dýmat.+ 14 Ale maso býka a jeho kůži a jeho lejna spálíš ohněm vně tábora.+ Je to oběť za hřích.

15 Pak vezmeš jednoho berana+ a Áron a jeho synové vloží ruce beranovi na hlavu.+ 16 A berana porazíš a vezmeš jeho krev a pokropíš jí oltář kolem dokola.+ 17 A berana rozsekáš na kusy a jeho střeva a jeho holeně umyješ+ a dáš jeho kusy k sobě a k jeho hlavě. 18 A celého berana necháš na oltáři dýmat. Je to zápalná oběť+ Jehovovi, uklidňující vůně.+ Je to ohnivá oběť* Jehovovi.

19 Dále vezmeš druhého berana, a Áron a jeho synové vloží ruce beranovi na hlavu.+ 20 A berana porazíš a vezmeš trochu jeho krve a dáš ji Áronovi na lalůček pravého ucha a na lalůček pravého ucha jeho synů a na palec jejich pravé ruky a na palec jejich pravé nohy,+ a krví pokropíš oltář kolem dokola. 21 A vezmeš trochu krve, která je na oltáři, a trochu oleje pomazání+ a postříkáš tím Árona a jeho oděvy a s ním jeho syny a oděvy jeho synů, aby on a jeho oděvy a s ním jeho synové a oděvy jeho synů byli vskutku svatí.+

22 A z berana vezmeš tuk a tučný ocas+ a tuk, který pokrývá střeva, a přívěsek jater a dvě ledviny a tuk, který je na nich, a pravou nohu,+ neboť je to beran slavnostního uvedení;*+ 23 také kulatý chléb a prstencovitý chléb z chleba potřeného olejem a oplatku z koše nekvašených chlebů, který je před Jehovou.+ 24 A všechny je umístíš Áronovi do dlaní a do dlaní jeho synů+ a budeš jimi pohupovat sem a tam jakožto obětí pohupování před Jehovou.+ 25 A vezmeš jim je z rukou a necháš je na oltáři dýmat na zápalné oběti jako uklidňující vůni před Jehovou.+ Je to ohnivá oběť Jehovovi.+

26 A vezmeš hruď berana slavnostního uvedení,+ která je pro Árona, a budeš jí pohupovat sem a tam jakožto obětí pohupování před Jehovou, a stane se tvým podílem. 27 A posvětíš hruď+ oběti pohupování a nohu posvátného podílu,* jímž se pohupovalo a kterým se přispělo z berana slavnostního uvedení,+ z toho, co bylo pro Árona, a z toho, co bylo pro jeho syny. 28 A podle předpisu to připadne Áronovi a jeho synům na neurčitý čas, aby to izraelští synové prováděli, protože to je posvátný podíl,+ a stane se to posvátným podílem, který mají dávat izraelští synové. Z jejich obětí společenství*+ je to jejich posvátný podíl pro Jehovu.

29 A svaté oděvy,+ které jsou Áronovy, budou sloužit jeho synům+ po něm, aby v nich byli pomazáváni+ a aby v nich byla jejich ruka naplněna mocí.+ 30 Sedm dnů+ je bude nosit kněz, který z jeho synů nastoupí po něm a který bude vcházet do stanu setkání, aby sloužil na svatém místě.

31 A vezmeš berana slavnostního uvedení a jeho maso uvaříš na svatém místě.+ 32 A Áron a jeho synové budou jíst beraní maso a chléb,+ který je v koši u vchodu do stanu setkání. 33 A budou jíst věci, jimiž bylo vykonáno smíření,* aby byla jejich ruka naplněna mocí, aby byli posvěceni.+ Ale cizí člověk* je nesmí jíst, protože jsou něčím svatým.+ 34 A kdyby nějaké maso z oběti slavnostního uvedení a z chleba zbylo do rána, pak to, co zbylo, spálíš ohněm.+ Nebude se to jíst, protože je to něco svatého.

35 A takto učiníš Áronovi a jeho synům podle všeho, co jsem ti přikázal.+ Bude ti trvat sedm dnů, než naplníš jejich ruku mocí.+ 36 A ke smíření budeš denně obětovat býka oběti za hřích+ a oltář očistíš od hříchu tím, že nad ním vykonáš smíření a pomažeš jej,+ abys jej posvětil. 37 Bude ti trvat sedm dnů, než vykonáš smíření nad oltářem, a posvětíš jej,+ aby se vskutku stal nejsvětějším oltářem.+ Kdokoli* se dotkne oltáře, má být svatý.+

38 A na oltáři budeš obětovat: mladé berany, každého ročního, dva denně, neustále.+ 39 A jednoho mladého berana* budeš obětovat ráno+ a druhého mladého berana budeš obětovat mezi dvěma večery.*+ 40 A pro prvního mladého berana bude desátý díl míry efa* jemné mouky+ zvlhčené čtvrtinou hinu* vytlučeného oleje a tekutá oběť+ ze čtvrtiny hinu vína. 41 A druhého mladého berana budeš obětovat mezi dvěma večery. Dáš ho s obilnou obětí,+ jako [je] ta ranní, a s příslušnou tekutou obětí jako uklidňující vůni, ohnivou oběť Jehovovi. 42 Je to stálá+ zápalná oběť po všechny vaše generace u vchodu do stanu setkání před Jehovou, kde se vám budu představovat, abych tam s tebou mluvil.+

43 A budu se tam představovat izraelským synům, a jistě to* bude posvěceno* mou slávou.+ 44 A posvětím stan setkání a oltář; a posvětím+ Árona a jeho syny, aby pro mne působili jako kněží. 45 A budu stanovat uprostřed izraelských synů a prokáži se být jejich Bohem.+ 46 A jistě poznají, že já jsem Jehova, jejich Bůh, který je vyvedl z egyptské země, abych stanoval uprostřed nich.+ Já jsem Jehova, jejich Bůh.+

30 A uděláš oltář jako místo pro pálení kadidla;+ uděláš ho z akáciového dřeva. 2 Měl by být čtvercový, loket na délku a loket na šířku, a jeho výška dva lokte. Jeho rohy z něho vyčnívají.+ 3 A potáhneš ho ryzím zlatem, jeho vrchní část a jeho strany* kolem dokola a jeho rohy; a uděláš k němu kolem dokola zlatou obrubu.+ 4 Uděláš k němu také dva zlaté kruhy. Uděláš je pod jeho obrubou na jeho dvou stranách, na jeho dvou protilehlých stranách, jelikož budou sloužit jako opěry pro tyče, na nichž se bude nosit.+ 5 A tyče uděláš z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem.+ 6 A dáš ho před oponu, která je blízko truhly svědectví,+ před víko, které je nad Svědectvím, kde se ti budu představovat.+

7 A Áron na něm nechá dýmat+ vonné kadidlo.+ Ráno co ráno je nechá dýmat, když bude upravovat lampy.+ 8 A když Áron rozsvítí lampy mezi dvěma večery, nechá je dýmat. Je to kadidlo neustále před Jehovou během vašich generací. 9 Nebudete na něm obětovat nedovolené* kadidlo+ ani zápalnou oběť ani obilnou oběť;* a nevyliješ na něj tekutou oběť. 10 A jednou za rok vykoná Áron na jeho rozích smíření.+ Jednou v roce během vašich generací trochou krve z usmiřující oběti za hřích+ vykoná za něj smíření. Je to Jehovovi nejsvětější.“

11 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 12 „Kdykoli budeš zjišťovat úhrnný počet izraelských synů při jejich sčítání,*+ každý dá Jehovovi výkupné* za svou duši,* když* je budeš sčítat,+ aby na ně nepřišla žádná rána, když budou sčítáni.+ 13 Toto dají všichni ti, kdo přecházejí k sečteným: půl šekelu podle šekelu* svatého místa.*+ Dvacet gera* rovná se šekelu. Půl šekelu je příspěvek Jehovovi.+ 14 Každý, kdo přechází k těm, kdo jsou sepsáni od dvaceti let a výše, dá Jehovův příspěvek.+ 15 Bohatý by neměl dát více a ponížený nedá méně než půl šekelu,+ aby byl dán Jehovův příspěvek, aby tak bylo vykonáno smíření za vaše duše.+ 16 A vezmeš od izraelských synů stříbrné peníze za smíření a dáš je ve prospěch služby stanu setkání,+ aby vskutku sloužily jako památka před Jehovou pro izraelské syny, aby bylo vykonáno smíření za vaše duše.“

17 A Jehova ještě mluvil k Mojžíšovi a řekl: 18 „Na mytí uděláš měděnou nádrž* a její měděný podstavec+ a postavíš ji mezi stan setkání a oltář a dáš do ní vodu.+ 19 A Áron a jeho synové si v ní budou mýt ruce a nohy.+ 20 Když budou vcházet do stanu setkání, umyjí se vodou, aby nezemřeli, nebo když půjdou blíž k oltáři, aby sloužili tím, že nechávají dýmat ohnivou oběť Jehovovi.+ 21 A budou si mýt ruce a nohy, aby nezemřeli;+ a bude to sloužit jako předpis pro ně na neurčitý čas, pro něho a jeho potomstvo po všechny jejich generace.“+

22 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 23 „Pokud jde o tebe, ty si vezmi nejvybranější vonné látky:+ myrhu+ ve ztuhlých kapkách,* pět set jednotek, a sladkou skořici,+ polovinu toho množství, dvě stě padesát jednotek, a sladký puškvorec,+ dvě stě padesát jednotek, 24 a kasiovou skořici,+ pět set jednotek podle šekelu svatého místa,+ a hin olivového oleje.+ 25 Potom z toho uděláš svatý olej pomazání, mast, směs, která je dílem výrobce mastí.+ Má to být svatý olej pomazání.+

26 A pomažeš jím stan setkání+ a truhlu svědectví 27 a stůl a všechno jeho náčiní a svícen a jeho náčiní a oltář pro kadidlo 28 a oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní a nádrž a její stojan. 29 A posvětíš je, aby se vskutku staly nejsvětějšími.+ Kdokoli* se jich dotkne, má být svatý.+ 30 A pomažeš Árona+ a jeho syny+ a posvětíš je, aby pro mne působili jako kněží.+

31 A promluvíš k izraelským synům a řekneš: ‚To má být dále svatým olejem pomazání pro mne během vašich generací.+ 32 Nemá se vtírat do těla lidí, a podle jeho složení nesmíš udělat žádný jemu podobný. Je to něco svatého. Má to pro vás být dále něčím svatým. 33 Kdokoli udělá tomu podobnou mast a kdo trochu z ní dá na cizího člověka,* bude odříznut ze svého lidu.‘“+

34 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Vezmi si vonné látky:+ kapky myrhové pryskyřice a onychu a vonnou galbanovou klovatinu a čistou vonnou pryskyřici.+ Každého by měl být stejný podíl. 35 A uděláš z toho kadidlo,+ kořennou směs, dílo výrobce mastí, osolené,+ čisté, něco svatého. 36 A něco z toho roztlučeš na jemný prášek a trochu ho dáš před Svědectví ve stanu setkání,+ kde se ti budu představovat.+ To by vám mělo být nejsvětější. 37 A kadidlo, které uděláš v tomto složení, si neuděláte pro sebe.+ Pro tebe to má být dále jako něco svatého Jehovovi.+ 38 Kdokoli udělá nějaké tomu podobné, aby se těšil z jeho vůně, bude ze svého lidu odříznut.“+

31 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Pohleď, já povolávám jmenovitě Becalela,+ syna Uriho, syna Chura z kmene Juda.+ 3 A naplním ho Božím duchem, v moudrosti a v porozumění a v poznání a v každém druhu řemeslné zručnosti,+ 4 pro navrhování plánů, pro práci se zlatem a stříbrem a mědí+ 5 a pro opracování kamenů, aby je vsadil,+ a pro práci se dřevem, aby udělal výrobky všeho druhu.+ 6 Pokud jde o mne, pohleď, já k němu dávám* Achisamakova syna Oholiaba z kmene Dan,+ a do srdce každého, kdo je moudrého srdce, já dávám moudrost, aby vskutku udělali všechno, co jsem ti přikázal:+ 7 stan setkání+ a Truhlu+ pro svědectví a víko, které je na ní,+ a všechno náčiní stanu 8 a stůl a jeho náčiní+ a svícen z ryzího zlata a všechno jeho náčiní+ a oltář pro kadidlo+ 9 a oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní+ a nádrž a její stojan+ 10 a pletené oděvy* a svaté oděvy pro kněze Árona a oděvy jeho synů, aby působili jako kněží;+ 11 a olej pomazání a vonné kadidlo pro svatyni.+ Udělají [to]* podle všeho, co jsem ti přikázal.“

12 A Jehova ještě řekl Mojžíšovi: 13 „Pokud jde o tebe, ty promluv k izraelským synům a řekni: ‚Zejména máte dodržovat mé sabaty,+ neboť je to znamení mezi mnou a vámi během vašich generací, abyste věděli, že já, Jehova, vás posvěcuji.*+ 14 A budete dodržovat sabat, neboť je pro vás něčím svatým.+ Kdo ho znesvětí, bude rozhodně usmrcen.+ V případě, že v něm bude někdo konat práci, pak bude ta duše odříznuta ze středu svého lidu.+ 15 Šest dnů se smí pracovat, ale sedmý den je sabat úplného odpočinku.*+ Je to něco svatého Jehovovi. Kdokoli bude v sabatním dnu konat práci, bude rozhodně usmrcen. 16 A izraelští synové budou dodržovat sabat tak, aby se během jejich generací sabat uskutečňoval. To je smlouva na neurčitý čas.+ 17 Mezi mnou a izraelskými syny je to znamení na neurčitý čas,+ protože v šesti dnech Jehova udělal nebesa a zemi a sedmý den odpočíval* a přistoupil k tomu, aby se občerstvil.‘“+

18 A jakmile s ním na hoře Sinaj domluvil, přistoupil k tomu, aby dal Mojžíšovi dvě tabulky Svědectví,+ kamenné tabulky popsané Božím prstem.+

32 Mezitím lid uviděl, že Mojžíš si dává na čas, než sestoupí z hory.+ Lid se tedy shromáždil kolem Árona a řekl mu: „Vstaň, udělej nám boha,* který půjde před námi,+ protože pokud jde o toho Mojžíše, muže, který nás vedl z egyptské země,+ jistě nevíme, co se mu stalo.“ 2 Na to jim Áron řekl: „Strhněte zlaté náušnice,+ které mají v uších vaše manželky, vaši synové a vaše dcery, a přineste mi je.“ 3 A všechen lid začal strhávat zlaté náušnice, které měli v uších, a přinášeli je Áronovi. 4 Vzal potom [zlato]* z jejich rukou a utvářel je+ ryteckým nástrojem a přistoupil k tomu, aby z něho udělal litou sochu telete.+ A začali* říkat: „To je tvůj Bůh,* Izraeli, který tě vedl z egyptské země.“+

5 Když to Áron uviděl, vystavěl před ní oltář. Nakonec Áron zvolal a řekl: „Zítra bude svátek Jehovovi.“ 6 Nazítří tedy časně vstali a začali obětovat zápalné oběti a předkládat oběti společenství. Potom se lid posadil, aby jedl a pil. Nato vstali, aby se pobavili.+

7 Jehova nyní Mojžíšovi řekl: „Jdi, sestup, protože tvůj lid, který jsi vedl z egyptské země, jedná zhoubně.+ 8 Spěšně odbočili z cesty, po které jsem jim přikázal jít.+ Udělali si litou sochu telete a stále se jí klanějí a obětují jí a říkají: ‚To je tvůj Bůh,* Izraeli, který tě vedl z egyptské země.‘“+ 9 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Pohlédl jsem na tento lid a hle, je to lid tvrdošíjný.+ 10 Nech mě tedy nyní, aby proti nim vzplanul můj hněv a abych je zahubil,+ a z tebe abych udělal velký národ.“+

11 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby obměkčil obličej Jehovy,+ svého Boha, a aby řekl: „Proč by měl, Jehovo, vzplanout tvůj hněv+ proti tvému lidu, který jsi vyvedl z egyptské země velkou mocí a silnou rukou? 12 Proč by měli Egypťané+ říkat: ‚Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je zabil v horách a vyhubil je z povrchu zemské půdy‘?+ Odvrať se od svého hořícího hněvu+ a pociťuj lítost+ nad zlem proti svému lidu. 13 Vzpomeň si na Abrahama, Izáka a Izraela, své sluhy, jimž jsi při sobě samém přísahal,+ když jsi jim řekl: ‚Rozmnožím vaše semeno* jako nebeské hvězdy+ a celou tuto zemi, kterou jsem označil, dám vašemu semeni,+ aby ji vskutku vzali do vlastnictví na neurčitý čas.‘“+

14 A Jehova začal cítit lítost nad zlem, o němž mluvil, že je učiní svému lidu.+

15 Potom se Mojžíš obrátil a sešel z hory+ se dvěma tabulkami Svědectví+ v ruce, tabulkami popsanými po obou stranách. Byly popsány na té i oné straně. 16 A ty tabulky byly zpracováním Božím, a písmo bylo Boží písmo vyryté na tabulky.+ 17 A Jozue* začal slyšet hluk lidu, protože křičeli, a přistoupil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „V táboře je hluk bitvy.“+ 18 Ale on řekl:

19 Jakmile se tedy přiblížil k táboru a mohl vidět tele+ a tance, stalo se, že Mojžíšův hněv začal planout, a on ihned odhodil tabulky z rukou a roztříštil je na úpatí hory.+ 20 Potom vzal tele, které udělali, a spálil je ohněm a drtil je, až bylo najemno,+ načež je rozptýlil po povrchu vod+ a přiměl izraelské syny, aby to pili.+ 21 Potom Mojžíš řekl Áronovi: „Co ti tento lid udělal, že jsi na něj přivedl velký hřích?“ 22 Na to Áron řekl: „Ať nevzplane hněv mého pána. Sám dobře znáš tento lid, že jsou nakloněni ke zlému.+ 23 Řekli mi tedy: ‚Udělej nám boha,* který půjde před námi,+ protože pokud jde o toho Mojžíše, muže, který nás vedl z egyptské země, jistě nevíme, co se mu stalo.‘ 24 Řekl jsem jim tudíž: ‚Kdo má nějaké zlato? Strhnou je ze sebe, aby mi je dali!‘ A přistoupil jsem k tomu, abych je hodil do ohně, a vyšlo tohle tele.“

25 A Mojžíš uviděl, že se lid stal nevázaným, protože je Áron nechal jednat nevázaně,+ k potupě mezi jejich protivníky.+ 26 Mojžíš se pak postavil v bráně tábora a řekl: „Kdo je na Jehovově straně?* Ke mně!“+ A všichni synové Leviho se k němu začali shromažďovat. 27 Řekl jim nyní: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Připněte si každý z vás k boku meč. Projděte a vraťte se od brány k bráně v táboře a každý zabijte svého bratra a každý svého bližního a každý svého důvěrného známého.‘“+ 28 A synové Leviho+ přistoupili k tomu, aby udělali, co Mojžíš řekl, takže toho dne padlo z lidu asi tři* tisíce mužů. 29 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl: „Naplňte si dnes ruku mocí* pro Jehovu,+ protože každý z vás je proti svému vlastnímu synovi a svému vlastnímu bratrovi,+ a aby vám dnes udělil požehnání.“+

30 A hned příštího dne se stalo, že Mojžíš přistoupil k tomu, aby řekl lidu: „Vy — vy jste zhřešili velkým hříchem,+ a vyjdu nyní k Jehovovi. Snad mohu odčinit váš hřích.“+ 31 Mojžíš se tedy vrátil k Jehovovi a řekl: „Ach, tento lid však hřešil velkým hříchem tím, že si udělali boha* ze zlata!+ 32 Ale jestliže nyní promineš jejich hřích+ — a jestliže ne, vymaž mě,+ prosím, ze své knihy,+ kterou píšeš.“ 33 Jehova však Mojžíšovi řekl: „Kdokoli proti mně hřešil, toho vymažu ze své knihy.+ 34 A nyní pojď, veď lid, kam jsem ti pověděl. Pohleď, můj anděl půjde před tebou,+ a v den, kdy přivedu trest, jistě na ně přivedu trest za jejich hřích.“+ 35 A Jehova začal stíhat lid ranami, protože udělali tele, které udělal Áron.+

33 A Jehova ještě řekl Mojžíšovi: „Jdi, vytáhni odtud, ty a lid, který jsi vedl z egyptské země,+ do země, o níž jsem přísahal* Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: ‚Dám ji tvému semeni.‘+ 2 A pošlu před tebou anděla+ a vyženu Kananejce, Amorejce a Chetity a Perizejce, Chivijce a Jebusejce;+ 3 do země,* která oplývá mlékem a medem,+ neboť nevejdu do tvého středu, protože jsi tvrdošíjný lid,+ abych tě na cestě nezahubil.“+

4 Když lid uslyšel toto zlé slovo, začal truchlit;+ a nikdo z nich si nenavlékl své ozdoby. 5 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Řekni izraelským synům: ‚Jste tvrdošíjný lid.+ V jediném okamžiku+ bych mohl vejít do tvého středu a jistě tě zahubit. Sundej si tedy své ozdoby, jelikož chci poznat, co ti udělám.‘“+ 6 A izraelští synové ze sebe svlékali ozdoby před horou Choreb.+

7 Pokud jde o Mojžíše, ten přistoupil k tomu, aby odstranil svůj stan,* a postavil ho vně tábora, daleko od tábora; a nazval ho stanem setkání. A stalo se, že každý, kdo se dotazoval Jehovy,+ vycházel ke stanu setkání, který byl vně tábora. 8 A jakmile Mojžíš vyšel ke stanu, stalo se, že všechen lid povstával,+ a každý se postavil u vchodu do svého vlastního stanu, a upřeně hleděli za Mojžíšem, dokud nevešel do stanu. 9 Jakmile Mojžíš vešel do stanu, stalo se také, že sestupoval oblačný sloup+ a stál u vchodu do stanu, a on mluvil+ s Mojžíšem. 10 A všechen lid viděl oblačný sloup+ stojící u vchodu do stanu a všechen lid vstal a každý se poklonil u vchodu do svého vlastního stanu.+ 11 A Jehova mluvil s Mojžíšem tváří v tvář,+ právě jako muž mluvívá se svým bližním. Když se vrátil do tábora, jeho služebník+ Jozue, Nunův syn,+ se jako sloužící* nevzdaloval ze středu stanu.

12 Mojžíš nyní Jehovovi řekl: „Vidíš, ty mi říkáš: ‚Veď tento lid‘, ale sám jsi mi nedal vědět, koho pošleš se mnou. Nadto jsi sám řekl: ‚Opravdu tě znám jménem,+ a kromě toho jsi našel přízeň v mých očích.‘ 13 A jestliže jsem, prosím, našel přízeň v tvých očích,+ prosím, dej mi nyní poznat své cesty,+ abych tě znal, abych našel přízeň v tvých očích. A uvaž,* že tento národ je tvým lidem.“+ 14 Řekl tedy: „Má vlastní osoba* půjde s sebou,*+ a jistě ti dám odpočinek.“*+ 15 Na to mu řekl: „Nepůjde-li tvá vlastní osoba* s sebou, neveď nás odtud. 16 A podle čeho se pozná, že jsem našel přízeň v tvých očích, já a tvůj lid? Ne snad podle toho, že jdeš s námi,+ takže já a tvůj lid jsme odlišeni od každého jiného lidu, který je na povrchu zemské půdy?“+

17 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Také tuto věc, o níž jsi mluvil, učiním,+ protože jsi našel přízeň v mých očích a znám tě jménem.“ 18 Na to řekl: „Způsob, prosím, abych viděl tvou slávu.“+ 19 Řekl však: „Sám způsobím, aby před tvým obličejem přešla všechna má dobrota,+ a oznámím* před tebou Jehovovo jméno;+ a projevím přízeň tomu,* komu projevím přízeň, a projevím milosrdenství tomu, komu projevím milosrdenství.“+ 20 A dodal: „Nejsi schopen vidět můj obličej, protože žádný člověk* mě nemůže vidět, a přesto žít.“+

21 A Jehova dále řekl: „Tady je u mne místo, a postavíš se na skálu. 22 A musí se stát, že zatímco bude míjet má sláva, umístím tě do díry ve skále a položím přes tebe svou dlaň jako zástěnu, dokud nepřejdu kolem. 23 Nato odejmu svou dlaň, a vskutku uvidíš má záda.* Ale můj obličej nemůže být spatřen.“+

34 Jehova potom Mojžíšovi řekl: „Vytesej si dvě kamenné tabulky jako ty první,+ a napíšu na tabulky slova,* která se objevila na prvních tabulkách,+ které jsi roztříštil.+ 2 A přichystej se na ráno, jelikož ráno vyjdeš na horu Sinaj a postavíš se tam u mne na vrcholku hory.+ 3 Ale nikdo nesmí s tebou vyjít, a také ať nikoho jiného není vidět na celé hoře.+ A co víc, před tou horou by se neměl pást žádný brav ani dobytek.“+

4 Mojžíš tedy vytesal dvě kamenné tabulky jako ty první a vstal časně ráno a vyšel na horu Sinaj, právě jak mu Jehova přikázal, a ty dvě kamenné tabulky držel v ruce. 5 A Jehova přistoupil k tomu, aby sestoupil+ v oblaku a postavil se tam u něho a oznámil* Jehovovo jméno.+ 6 A Jehova procházel před jeho obličejem a oznamoval:* „Jehova, Jehova, Bůh* milosrdný+ a milostivý,+ pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti*+ a pravdě,*+ 7 zachovávající milující laskavost pro tisíce,+ promíjející provinění a přestupek a hřích,+ ale rozhodně nezprostí trestu,+ a přivede trest za provinění otců na syny a na vnuky, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.“*+

8 Mojžíš ihned spěchal, aby se hluboce poklonil k zemi, a vrhl se [k zemi].+ 9 Potom řekl: „Jestliže jsem nyní našel přízeň v tvých očích, Jehovo,* prosím, ať jde Jehova* s sebou v našem středu,+ protože je to tvrdošíjný lid,+ a musíš odpustit naše provinění a náš hřích+ a vezmeš nás za své vlastnictví.“+ 10 Řekl na to: „Hle, uzavírám smlouvu: Před vším tvým lidem učiním podivuhodné věci, které nikdy nebyly stvořeny na celé zemi ani mezi všemi národy;+ a všechen lid, v jehož středu jsi, vskutku uvidí Jehovovo dílo, protože to, co s tebou činím, vzbuzuje bázeň.+

11 Ty, ty dodržuj, co ti dnes přikazuji.+ Hle, vyháním před tebou Amorejce a Kananejce a Chetity a Perizejce a Chivijce a Jebusejce.+ 12 Dávej si pozor, abys neuzavřel smlouvu s obyvateli země, do níž jdeš,+ aby se to neprokázalo v tvém středu [jako] léčka.+ 13 Ale jejich oltáře máte strhnout a jejich posvátné sloupy máte roztříštit a jejich posvátné kůly* máte podetnout.+ 14 Nevrhneš se totiž [k zemi] před jiným bohem,*+ protože Jehova, jehož jméno je Žárlivý,* on je žárlivým Bohem;*+ 15 abys neuzavřel nějakou smlouvu s obyvateli té země, jelikož jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy*+ a budou obětovat svým bohům,+ a někdo tě jistě pozve, a jistě budeš jíst něco z jeho oběti.+ 16 Potom budeš muset brát pro své syny některé z jejich* dcer,+ a jejich dcery jistě budou mít nemravný styk* se svými bohy a přimějí tvé syny, aby měli nemravný styk s jejich bohy.+

17 Neuděláš si lité bohy [jako] modly.+

18 Máš dodržovat svátek nekvašených chlebů.+ Budeš jíst nekvašené chleby, právě jak jsem ti přikázal, sedm dnů v ustanovený čas v měsíci abibu,*+ protože právě v měsíci abibu jsi vyšel z Egypta.

19 Všechno, co první otvírá lůno, je moje,+ a — pokud jde o všechna tvá hospodářská zvířata — prvotina samce z býka a z ovce.+ 20 A prvotinu z osla máš vyplatit ovcí.+ Ale jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz. Každého prvorozeného ze svých synů máš vyplatit.+ A neobjeví se přede mnou s prázdnýma rukama.+

21 Šest dnů máš pracovat,* ale sedmý den budeš dodržovat sabat.*+ V čase orby a ve žni budeš dodržovat sabat.+

22 A svůj svátek týdnů* budeš slavit s prvními zralými plody pšeničné žně,+ a svátek sklizně* na přelomu roku.+

23 Třikrát v roce se má každý muž z vás objevit před [pravým] Pánem, Jehovou,* BOHEM Izraele.+ 24 Vyženu totiž národy z [místa] před tebou,+ a tvé území udělám prostorné;+ a nikdo nezatouží po tvé zemi, zatímco třikrát v roce vyjdeš, abys viděl obličej Jehovy, svého Boha.+

25 Krev mé oběti nebudeš porážet spolu s tím, co je kvašené.+ A oběť svátku pasach by neměla zůstat přes noc do rána.+

26 Nejlepší první zralé plody+ ze své půdy máš přinést do domu Jehovy, svého Boha.+

Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.“+

27 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Zapiš si tato slova,+ protože podle těchto slov opravdu uzavírám smlouvu s tebou a Izraelem.“+ 28 A zůstal tam u Jehovy čtyřicet dnů a čtyřicet nocí. Nejedl žádný chléb a nepil žádnou vodu.+ A on* přistoupil k tomu, aby napsal slova smlouvy, Deset slov,* na tabulky.+

29 A když Mojžíš sestoupil z hory Sinaj, stalo se, že v Mojžíšově ruce byly dvě tabulky Svědectví, když sestoupil z hory,+ a Mojžíš nevěděl, že kůže jeho obličeje vyzařuje paprsky, protože mluvil s ním.+ 30 Když Áron a všichni izraelští synové uviděli Mojžíše, tu pohleďme, kůže jeho obličeje vyzařovala paprsky, a je zachvacoval strach přiblížit se k němu.+

31 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby na ně zavolal. Áron a všichni náčelníci* ve shromáždění se k němu tedy vrátili, a Mojžíš k nim začal mluvit. 32 Teprve potom se k němu přiblížili všichni izraelští synové, a začal jim přikazovat všechno, co s ním Jehova mluvil na hoře Sinaj.+ 33 [Vždy], když s nimi Mojžíš domluvil, dával si přes obličej závoj.+ 34 Ale když Mojžíš vcházel před Jehovu, aby s ním mluvil, snímal si závoj, dokud nevyšel.+ A vyšel a mluvil k izraelským synům, co mu bylo přikázáno.+ 35 A izraelští synové viděli Mojžíšův obličej, že kůže Mojžíšova obličeje vyzařovala paprsky;+ a Mojžíš si dal opět na obličej závoj, dokud nevešel, aby s ním mluvil.+

35 Mojžíš později svolal celé shromáždění izraelských synů a řekl jim: „To jsou slova,* která Jehova přikázal, abyste je činili:+ 2 Šest dnů se smí konat práce,+ ale sedmý den se vám stane něčím svatým, sabatem úplného odpočinku Jehovovi. Kdokoli v něm bude konat práci, bude usmrcen.+ 3 V sabatním dnu si v žádném ze svých bydlišť nerozděláte oheň.“

4 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl celému shromáždění izraelských synů: „To je slovo, které Jehova přikázal, když řekl: 5 ‚Vyberte mezi sebou příspěvek pro Jehovu.+ Ať jej přinese každý ochotného srdce+ jako Jehovův příspěvek, a sice zlato a stříbro a měď+ 6 a modrou přízi a vlnu obarvenou na červenofialovo a červcovou šarlatovou látku a jemné plátno a kozí srst+ 7 a beraní kůže obarvené na červeno a tulení kůže a akáciové dřevo 8 a olej pro svítidlo a balzámový olej na olej pomazání a na vonné kadidlo+ 9 a onyxy a kameny k vsazení pro efod+ a do náprsníku.+

10 A ať všichni moudrého srdce+ mezi vámi přijdou a udělají všechno, co Jehova přikázal, 11 a sice svatostánek s jeho stanem a jeho přikrytím, jeho háčky a jeho dílcové rámy,* jeho tyče, jeho sloupy a jeho zásuvné podstavce; 12 Truhlu+ a její tyče,+ víko+ a oponu+ zástěny; 13 stůl+ a jeho tyče a všechno jeho náčiní a chléb vystavení;*+ 14 a svícen+ k osvětlení a jeho náčiní a jeho lampy a olej+ pro osvětlení;* 15 a oltář pro kadidlo+ a jeho tyče; a olej pomazání a vonné kadidlo;+ a vstupní zástěnu vchodu do svatostánku; 16 oltář+ pro zápalnou oběť a měděnou mřížku, která je k němu, jeho tyče a všechno jeho náčiní; nádrž*+ a její stojan; 17 závěsy nádvoří,+ jeho sloupy a jeho zásuvné podstavce; a zástěnu brány nádvoří; 18 stanové kolíky svatostánku a stanové kolíky nádvoří a jejich šňůry;+ 19 pletené oděvy*+ pro službu ve svatyni, svaté oděvy+ pro kněze Árona a oděvy jeho synů, aby působili jako kněží.‘“

20 Celé shromáždění izraelských synů vyšlo tedy z [místa] před Mojžíšem. 21 Potom přišli, každý, koho pobízelo jeho srdce,+ a přinesli, každý, jehož duch ho podněcoval, Jehovův příspěvek na dílo stanu setkání a na všechnu jeho službu a na svaté oděvy. 22 A stále přicházeli, muži spolu se ženami, každý ochotného srdce. Přinášeli brože* a náušnice a prsteny a ženské ozdoby, všechny druhy zlatých předmětů, totiž každý, kdo Jehovovi předložil oběť pohupování ze zlata.+ 23 A všichni, u nichž se našla modrá příze a vlna obarvená na červenofialovo a červcová šarlatová látka a jemné plátno a kozí srst a beraní kůže obarvené na červeno a tulení kůže, to přinesli.+ 24 Všichni, kdo přispívali příspěvkem stříbra a mědi, přinesli Jehovův příspěvek, a všichni, u nichž se našlo akáciové dřevo na celé dílo služby, je přinesli.

25 A všechny ženy, které měly moudré srdce,+ ručně předly a přinášely jako přízi modrou nit a vlnu obarvenou na červenofialovo, červcovou šarlatovou látku a jemné plátno. 26 A všechny ženy, jejichž srdce je pobízelo moudrostí, spřádaly kozí srst.

27 A náčelníci přinášeli onyxy a kameny k vsazení pro efod a náprsník+ 28 a balzámový olej a olej pro osvětlení a na olej pomazání a na vonné kadidlo.+ 29 Každý muž a každá žena, jejichž srdce je podněcovalo, aby něco přinesli na celé dílo, jež Jehova přikázal, aby se vykonalo prostřednictvím Mojžíše, tak učinili; izraelští synové přinesli Jehovovi dobrovolný obětní dar.+

30 Potom Mojžíš řekl izraelským synům: „Podívejte se, Jehova povolal jmenovitě Becalela,+ syna Uriho, syna Chura z kmene Juda. 31 A přistoupil k tomu, aby ho naplnil Božím duchem, v moudrosti, v porozumění a v poznání a v každém druhu řemeslné zručnosti 32 a pro navrhování plánů, pro práci se zlatem a stříbrem a mědí+ 33 a pro opracování kamenů, aby je vsadil, a pro práci se dřevem, aby udělal důmyslné výrobky všeho druhu.+ 34 A vložil mu do srdce to, že by měl vyučovat on a Achisamakův syn Oholiab+ z kmene Dan. 35 Naplnil je moudrostí srdce,+ aby konali všechnu práci řemeslníka a vyšívače+ a tkalce, v modré přízi a vlně obarvené na červenofialovo, v červcové šarlatové látce a jemném plátně, a [dílo] toho, kdo pracuje na stavu, mužů konajících každý druh práce a navrhování plánů.

36 A Becalel bude pracovat, také Oholiab+ a každý muž moudrého srdce, jemuž dal Jehova moudrost+ a porozumění+ v těchto věcech, aby poznali, jak konat všechnu práci svaté služby podle všeho, co Jehova přikázal.“+

2 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby povolal Becalela a Oholiaba a každého muže moudrého srdce, do jehož srdce Jehova dal moudrost,+ každého, jehož srdce ho pobízelo k tomu, aby se přiblížil k práci a konal ji.+ 3 Nato vzali z [místa] před Mojžíšem celý příspěvek,+ který přinesli izraelští synové na dílo svaté služby, aby se vykonalo, a pokud jde o ně, stále mu přinášeli ráno co ráno dobrovolný obětní dar.

4 A všichni moudří, kteří konali všechno svaté dílo, začali přicházet, jeden muž za druhým, od své práce, kterou konali, 5 a říkali Mojžíšovi: „Lidé nosí mnohem víc, než co vyžaduje služba pro dílo, které Jehova přikázal vykonat.“ 6 Mojžíš tedy přikázal, aby nechali táborem předávat ohlášení, jež znělo: „Muži a ženy, nevyrábějte nic dalšího na svatý příspěvek.“ Tak bylo lidem zabráněno, aby to přinášeli. 7 A všeho se prokázalo být dost na celou práci, která se měla vykonat, a více než dost.

8 A všichni moudrého srdce+ mezi těmi, kdo konali dílo, se dali do zhotovování svatostánku,+ deseti stanových látek z jemného krouceného lnu a modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky; udělal* je s cherubíny, prací vyšívače. 9 Délka každé stanové látky byla dvacet osm loket a šířka každé stanové látky čtyři lokte. Pro všechny stanové látky byla jedna míra. 10 Potom spojil pět stanových látek jednu s druhou,+ a pět jiných stanových látek spojil jednu s druhou. 11 Nato udělal poutka z modré příze na okraji jedné stanové látky na konci pro spojení. Totéž udělal na okraji krajní stanové látky na druhém místě spojení.+ 12 Udělal padesát poutek na jedné stanové látce a udělal padesát poutek na nejzazším konci stanové látky, která byla na druhém místě spojení, poutka byla jedno proti druhému.+ 13 Nakonec udělal padesát zlatých háčků a spojil stanové látky jednu s druhou háčky, takže se z toho stal jeden svatostánek.+

14 A přikročil k tomu, aby udělal stanové látky z kozí srsti pro stan nad svatostánkem. Bylo to jedenáct stanových látek, které udělal.+ 15 Délka každé stanové látky byla třicet loket a šířka každé stanové látky čtyři lokte. Pro těch jedenáct stanových látek byla jedna míra.+ 16 Potom k sobě spojil pět stanových látek zvlášť a jiných šest stanových látek zvlášť.+ 17 Dále udělal padesát poutek na okraji krajní stanové látky na místě spojení a udělal padesát poutek na okraji té druhé stanové látky, kterou s ní spojil.+ 18 Nato udělal padesát měděných háčků, aby stan spojil k sobě, aby se stal jedním kusem.+

19 A přistoupil k tomu, aby udělal přikrytí pro stan z beraních kůží obarvených na červeno a přikrytí z tuleních kůží+ navrch.+

20 Potom udělal pro svatostánek dílcové rámy z akáciového dřeva,+ na stojato. 21 Deset loket byla délka dílcového rámu a jeden loket a půl šířka každého dílcového rámu.+ 22 Každý dílcový rám měl dva čepy, hodící se jeden k druhému. Tak to udělal se všemi dílcovými rámy svatostánku.+ 23 Udělal tedy dílcové rámy pro svatostánek, dvacet dílcových rámů na stranu směrem k Negebu, k jihu.+ 24 A udělal čtyřicet stříbrných zásuvných podstavců pod dvacet dílcových rámů, dva zásuvné podstavce pod jeden dílcový rám s jeho dvěma čepy a dva zásuvné podstavce pod druhý dílcový rám s jeho dvěma čepy.+ 25 A pro druhou stranu svatostánku, severní stranu, udělal dvacet dílcových rámů+ 26 a jejich čtyřicet stříbrných zásuvných podstavců, dva zásuvné podstavce pod jeden dílcový rám a dva zásuvné podstavce pod druhý dílcový rám.+

27 A pro zadní části svatostánku na západ* udělal šest dílcových rámů.+ 28 A dva dílcové rámy udělal jako rohové podpěry svatostánku na jeho dvou zadních částech.+ 29 A prokázaly se být na spodku zdvojenými a šly souběžně až na vrcholek každého z nich u prvního kruhu. Tak to udělal s oběma, s těmi dvěma rohovými podpěrami.+ 30 Dohromady tedy bylo osm dílcových rámů a šestnáct jejich stříbrných zásuvných podstavců, dva zásuvné podstavce vedle dvou zásuvných podstavců pod každým dílcovým rámem.+

31 A přikročil k tomu, aby udělal tyče z akáciového dřeva, pět pro dílcové rámy jedné strany svatostánku+ 32 a pět tyčí pro dílcové rámy druhé strany svatostánku a pět tyčí pro dílcové rámy svatostánku pro dvě zadní části na západ.+ 33 Potom udělal prostřední tyč, aby probíhala středem dílcových rámů z jednoho konce na druhý.+ 34 A dílcové rámy potáhl zlatem a jejich kruhy udělal ze zlata jako opěry pro tyče, a přikročil k tomu, aby potáhl tyče zlatem.+

35 A přistoupil k tomu, aby udělal oponu+ z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu. Udělal ji s cherubíny,+ prací vyšívače. 36 Potom pro ni udělal čtyři akáciové sloupy a potáhl je zlatem, jejich kolíky byly ze zlata, a odlil pro ně čtyři stříbrné zásuvné podstavce.+ 37 A přikročil k tomu, aby udělal zástěnu pro vchod do stanu z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu, prací tkalce,+ 38 a jejích pět sloupů a jejich kolíky. A jejich vrcholky a jejich spoje potáhl zlatem, ale jejich pět zásuvných podstavců bylo z mědi.+

37 Becalel+ nyní udělal Truhlu+ z akáciového dřeva. Dva a půl lokte byla její délka a loket a půl její šířka a loket a půl její výška.+ 2 Pak ji uvnitř a vně potáhl ryzím zlatem a kolem dokola pro ni udělal zlatou obrubu.+ 3 Potom pro ni odlil čtyři zlaté kruhy nad její čtyři nohy, dva kruhy na její jedné straně a dva kruhy na její druhé straně.+ 4 Nato udělal z akáciového dřeva tyče a potáhl je zlatem.+ 5 Pak provlékl tyče kruhy po stranách Truhly k nošení Truhly.+

6 A přikročil k tomu, aby udělal víko*+ z ryzího zlata. Dva a půl lokte byla jeho délka a loket a půl jeho šířka.+ 7 Mimoto udělal dva zlaté cherubíny. Vytepal je na obou koncích víka.+ 8 Jeden cherubín byl na konci tam a druhý cherubín na konci tady. Udělal cherubíny na víku na obou jeho koncích.+ 9 A byli to cherubíni rozprostírající dvě křídla vzhůru, stínící svými křídly víko,+ a jejich obličeje byly jeden k druhému. Obličeje cherubínů se prokázaly být směrem k víku.+

10 A přistoupil k tomu, aby udělal stůl z akáciového dřeva.+ Dva lokte byla jeho délka a loket jeho šířka a loket a půl jeho výška.+ 11 Potáhl jej potom ryzím zlatem a udělal pro něj kolem dokola zlatou obrubu.+ 12 Nato pro něj udělal kolem dokola lištu na šířku dlaně a pro jeho lištu udělal zlatou obrubu kolem dokola.+ 13 Mimoto pro něj odlil čtyři zlaté kruhy a dal kruhy na čtyři rohy, které byly pro čtyři nohy.+ 14 Kruhy se prokázaly být blízko u lišty jako opěry pro tyče k nošení stolu.+ 15 Pak udělal z akáciového dřeva tyče k nošení stolu a potáhl je zlatem.+ 16 Udělal potom z ryzího zlata náčiní, které je na stole, jeho mísy a jeho poháry a jeho misky a jeho konvice, jimiž se budou vylévat [úlitby].*+

17 Pak udělal z ryzího zlata svícen.+ Svícen vytepal. Vyčnívaly z něho jeho strany a jeho ramena, jeho kalíšky, jeho knoflíky a jeho květy.+ 18 A z jeho stran vybíhalo šest ramen, tři ramena svícnu z jeho jedné strany a tři ramena svícnu z jeho druhé strany.+ 19 Tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy byly na jedné řadě ramen, střídavě s knoflíky a květy; a tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy byly na druhé řadě ramen střídavě s knoflíky a květy. Tak to bylo s šesti rameny vybíhajícími ze svícnu.+ 20 A na svícnu byly čtyři kalíšky tvarované jako mandloňové květy střídavě s jeho knoflíky a jeho květy.+ 21 A knoflík pod dvěma rameny z něho vyčníval, a knoflík pod dvěma jinými rameny z něho vyčníval, a knoflík pod dvěma dalšími rameny z něho vyčníval, pro šest ramen vybíhajících ze svícnu.+ 22 Jejich knoflíky a jejich ramena z něho vyčnívaly. To vše byl jeden kus tepané práce, z ryzího zlata.+ 23 Potom udělal z ryzího zlata jeho sedm lamp a jeho zhasínadla a jeho nádoby na oheň.+ 24 Udělal jej a všechno jeho náčiní z talentu ryzího zlata.

25 A nyní udělal z akáciového dřeva+ oltář pro kadidlo.+ Loket* byla jeho délka a loket jeho šířka, byl čtvercový, a dva lokte byla jeho výška. Jeho rohy z něho vyčnívaly.+ 26 Pak jej potáhl ryzím zlatem, jeho vrchní část a jeho strany kolem dokola a jeho rohy, a udělal k němu kolem dokola zlatou obrubu.+ 27 A udělal pro něj dva zlaté kruhy pod jeho obrubou na jeho dvou stranách, na jeho dvou protilehlých stranách, jako opěry pro tyče, na nichž se bude nosit.+ 28 Potom udělal z akáciového dřeva tyče a potáhl je zlatem.+ 29 Navíc udělal svatý olej pomazání+ a čisté, vonné kadidlo,+ práci výrobce mastí.

38 A přikročil k tomu, aby udělal z akáciového dřeva oltář pro zápalnou oběť. Pět loket byla jeho délka a pět loket jeho šířka, byl čtvercový, a tři lokte byla jeho výška.+ 2 Pak udělal jeho rohy+ na jeho čtyřech rozích. Jeho rohy z něho vyčnívaly. Nato jej potáhl mědí.+ 3 Potom udělal všechno náčiní oltáře, plechové nádoby a lopatky a misky, vidličky a nádoby na oheň. Všechno jeho náčiní udělal z mědi.+ 4 Mimoto udělal pro oltář mřížku, měděné síťoví, pod jeho lištou, dole směrem k jeho středu.+ 5 Pak odlil čtyři kruhy na čtyřech nejzazších koncích blízko měděné mřížky, jako opěry pro tyče. 6 Potom udělal z akáciového dřeva tyče a potáhl je mědí.+ 7 Nato dal tyče do kruhů po stranách oltáře, aby ho na nich nosili.+ Udělal jej [jako] dutou truhlici z prken.+

8 Potom udělal měděnou nádrž*+ a její měděný stojan za použití zrcadel* sloužících žen, které konaly organizovanou službu* u vchodu do stanu setkání.+

9 A přistoupil k tomu, aby udělal nádvoří.+ Pro stranu směrem k Negebu, k jihu, byly závěsy nádvoří z jemného krouceného lnu, na sto loket.+ 10 Jejich dvacet sloupů a jejich dvacet zásuvných podstavců bylo z mědi. Kolíky sloupů a jejich spoje* byly ze stříbra.+ 11 Také pro severní stranu bylo sto loket. Jejich dvacet sloupů a jejich dvacet zásuvných podstavců bylo z mědi. Kolíky sloupů a jejich spoje byly ze stříbra.+ 12 Ale pro západní stranu byly závěsy na padesát loket. Jejich sloupů bylo deset a jejich zásuvných podstavců deset.+ Kolíky sloupů a jejich spoje byly ze stříbra. 13 A pro východní stranu směrem k východu slunce bylo padesát loket.+ 14 Závěsy byly na patnáct loket na jednom křídle.* Jejich sloupy byly tři a jejich zásuvné podstavce tři.+ 15 A pro druhé křídlo, na této stejně jako na oné straně brány nádvoří, byly závěsy na patnáct loket. Jejich sloupy byly tři a jejich zásuvné podstavce byly tři.+ 16 Všechny závěsy kolem dokola nádvoří byly z jemného krouceného lnu. 17 A zásuvné podstavce sloupů byly z mědi. Kolíky sloupů a jejich spoje byly ze stříbra, a potažení jejich vrcholků bylo ze stříbra, a pro všechny sloupy nádvoří bylo stříbrné spojování.+

18 A zástěna brány nádvoří byla prací tkalce, z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu,+ a délka byla dvacet loket a výška v celé její míře byla pět loket, stejně jako u závěsů nádvoří.+ 19 A jejich čtyři sloupy a jejich čtyři zásuvné podstavce byly z mědi. Jejich kolíky byly ze stříbra a potažení jejich hlavic a jejich spojů bylo ze stříbra. 20 A všechny stanové kolíky pro svatostánek a pro nádvoří kolem dokola byly z mědi.+

21 Následují sepsané věci svatostánku, svatostánku Svědectví,+ jehož soupis byl pořízen z Mojžíšova příkazu jako služba Levitů+ pod vedením Itamara,+ syna kněze Árona. 22 A Becalel,+ syn Uriho, syn Chura z kmene Juda, udělal všechno, co Jehova přikázal Mojžíšovi. 23 A byl s ním Achisamakův syn Oholiab+ z kmene Dan, řemeslník a vyšívač a tkadlec v modré přízi a vlně obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látce a jemném plátně.

24 Všechno zlato,* které bylo použito pro práci na celém díle svatého místa, dosáhlo obnosu zlata oběti pohupování,+ dvaceti devíti talentů a sedmi set třiceti šekelů podle šekelu+ svatého místa.+ 25 A stříbra těch, kdo byli sepsáni ve shromáždění, bylo sto talentů a tisíc sedm set sedmdesát pět šekelů podle šekelu svatého místa. 26 Půl šekelu* na jednotlivce* bylo polovina šekelu podle šekelu svatého místa, za každého muže, který přecházel k těm, kdo byli sepsáni od dvacetiletých a výše,+ a dosáhl šesti set tří tisíc pěti set padesáti.+

27 A sto talentů stříbra se použilo na odlévání zásuvných podstavců svatého místa a zásuvných podstavců opony. Sto zásuvných podstavců se rovnalo stu talentů, talent na zásuvný podstavec.+ 28 A z tisíce sedmi set sedmdesáti pěti šekelů* udělal kolíky pro sloupy a potáhl jejich vrcholky a pospojoval je.

29 A mědi oběti pohupování bylo sedmdesát talentů a dva tisíce čtyři sta šekelů. 30 A přistoupil k tomu, aby z ní udělal zásuvné podstavce ke vchodu do stanu setkání a měděný oltář a měděnou mřížku, která k němu patřila, a všechno náčiní oltáře 31 a zásuvné podstavce kolem dokola nádvoří a zásuvné podstavce brány nádvoří a všechny stanové kolíky svatostánku a všechny stanové kolíky+ kolem dokola nádvoří.

39 A z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky+ udělali pletené oděvy*+ pro službu na svatém místě.+ Udělali tedy svaté oděvy,+ které byly pro Árona, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

2 Udělal tudíž efod+ ze zlata, modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu. 3 Potom vytepali zlaté destičky na tenké plátky, a nastříhal nitě, aby [je] vpracoval mezi modrou přízi a vlnu obarvenou na červenofialovo a červcovou šarlatovou látku a jemné plátno, jako práci vyšívače.+ 4 Udělali k němu nárameníky, které byly spojeny. Bylo to spojeno na dvou nejzazších koncích. 5 A pás, který byl na něm, aby jej těsně svazoval, byl z téhož materiálu podle zpracování, ze zlata, modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

6 Pak udělali sadu onyxů+ se zlatými obroučkami, vyrytých, [jako je] vyryto na pečeti, podle jmen Izraelových synů.+ 7 Umístil je tedy na nárameníky efodu jako pamětní kameny+ pro izraelské syny, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi. 8 Potom udělal zpracováním vyšívače náprsník,+ zpracovaný jako efod, ze zlata, modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky a jemného krouceného lnu.+ 9 Prokázal se být čtvercovým, když byl přeložen. Náprsník udělali dlouhý na píď a široký na píď, když byl přeložen.+ 10 Potom ho zaplnili čtyřmi řadami kamenů. Řada z rubínu, topasu a smaragdu byla první řada.+ 11 A druhá+ řada byla tyrkys, safír+ a jaspis.+ 12 A třetí+ řada byla kámen lešʹem,* achát* a ametyst. 13 A čtvrtá+ řada byla chryzolit* a onyx+ a jadeit. Byly vsazeny se zlatými obroučkami do svých výplní. 14 A kameny byly podle jmen Izraelových synů. Bylo jich dvanáct podle jejich jmen, vyryté [jako] na pečeti, každý podle svého jména, pro dvanáct kmenů.+

15 A přistoupili k tomu, aby udělali na náprsníku vinuté řetízky z ryzího zlata zpracované jako provaz.+ 16 Nato udělali dvě zlaté obroučky a dva zlaté kroužky a dali ty dva kroužky na dva nejzazší konce náprsníku.+ 17 Potom provlékli dva zlaté provazy dvěma kroužky na nejzazších koncích náprsníku.+ 18 A provlékli konce těch dvou provazů dvěma obroučkami. Pak je dali na nárameníky efodu, na jeho přední stranu.+ 19 Dále udělali dva zlaté kroužky a vsadili je na dva nejzazší konce náprsníku na jeho okraj, který je na straně směrem k efodu dovnitř.+ 20 Pak udělali dva zlaté kroužky a dali je na ty dva nárameníky efodu zespodu, na jeho přední stranu, blízko jeho místa spojení nad pásem efodu.+ 21 Nakonec modrou šňůrkou přivázali náprsník za jeho kroužky ke kroužkům efodu, aby zůstával nad pásem efodu a aby se náprsník na povrchu efodu neposouval, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.+

22 Pak udělal efodový plášť+ bez rukávů, zpracováním toho, kdo pracuje na stavu, celý z modré příze. 23 A otvor pláště bez rukávů byl v jeho středu, jako [je] otvor drátěné košile. Jeho otvor měl obrubu kolem dokola, aby se netrhal.+ 24 Udělali pak na lemu pláště bez rukávů granátová jablka z modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky, skroucené dohromady.+ 25 Dále udělali zvonky z ryzího zlata a dali zvonky mezi granátová jablka+ na lemu pláště bez rukávů kolem dokola, mezi granátová jablka; 26 zvonek a granátové jablko, zvonek a granátové jablko na lemu pláště bez rukávů kolem dokola,+ pro službu, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

27 Dále udělali roucha z jemného plátna+ pro Árona a jeho syny, zpracováním toho, kdo pracuje na stavu, 28 a turban+ z jemného plátna a ozdobné pokrývky hlavy+ z jemného plátna a lněné spodky+ z jemného krouceného lnu 29 a šerpu+ z jemného krouceného lnu a modré příze a vlny obarvené na červenofialovo a červcové šarlatové látky, prací tkalce, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

30 Nakonec udělali zářící destičku z ryzího zlata, svaté znamení zasvěcení,* a vepsali na ni nápis, vyrytý [jako] na pečeti: „Svatost patří Jehovovi“.*+ 31 Potom k ní dali šňůrku z modré příze, aby ji dali nahoru na turban,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

32 Tak byla dokončena všechna práce* pro svatostánek stanu setkání tím, že izraelští synové činili všechno podle toho, co Jehova přikázal Mojžíšovi.+ Učinili [to] právě tak.

33 A přistoupili k tomu, aby přinesli svatostánek+ k Mojžíšovi, stan+ a všechno jeho náčiní,+ jeho háčky,+ jeho dílcové rámy,+ jeho tyče+ a jeho sloupy a jeho zásuvné podstavce+ 34 a jeho přikrytí z beraních kůží+ obarvených na červeno a jeho přikrytí z tuleních kůží+ a oponu zástěny+ 35 a truhlu+ svědectví a její tyče+ a víko*+ 36 a stůl,+ všechno jeho náčiní+ a chléb vystavení,* 37 svícen+ z ryzího zlata, jeho lampy, řadu lamp,+ a všechno jeho náčiní+ a olej pro osvětlení+ 38 a zlatý oltář+ a olej pomazání+ a vonné kadidlo+ a zástěnu+ pro vchod do stanu, 39 měděný oltář+ a měděnou mřížku,+ která k němu patřila, jeho tyče+ a všechno jeho náčiní,+ nádrž+ a její stojan,+ 40 závěsy+ nádvoří, jeho sloupy+ a jeho zásuvné podstavce+ a zástěnu+ pro bránu nádvoří, jeho stanové šňůry+ a jeho stanové kolíky+ a všechno náčiní+ pro službu ve svatostánku, pro stan setkání, 41 pletené oděvy+ pro službu ve svatyni, svaté+ oděvy pro kněze Árona a oděvy jeho synů, aby působili jako kněží.+

42 Podle všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi, tak izraelští synové vykonali všechnu službu.+ 43 A Mojžíš uviděl celé dílo, a pohleďme, vykonali je, právě jak Jehova přikázal. Tak [je] vykonali. Mojžíš jim tudíž požehnal.+

40 Potom Jehova promluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „V den prvního měsíce,+ prvního toho měsíce, máš postavit svatostánek stanu setkání.+ 3 A umístíš v něm truhlu svědectví+ a přístup k Truhle uzavřeš oponou.+ 4 A vneseš stůl+ a upravíš jeho uspořádání, a vneseš svícen+ a rozsvítíš jeho lampy.+ 5 A zlatý oltář pro kadidlo+ dáš před truhlu svědectví, a dáš na místo vstupní zástěnu pro svatostánek.+

6 A oltář pro zápalnou oběť+ dáš před vchod do svatostánku stanu setkání, 7 a nádrž dáš mezi stan setkání a oltář, a dáš do ní vodu.+ 8 A kolem dokola umístíš nádvoří+ a pověsíš zástěnu+ brány nádvoří. 9 A vezmeš olej pomazání+ a pomažeš svatostánek a všechno, co v něm je,+ a posvětíš jej a všechno jeho náčiní, a tak se stane něčím svatým. 10 A pomažeš oltář pro zápalnou oběť a všechno jeho náčiní, a posvětíš oltář,+ a tak se stane nejsvětějším oltářem.+ 11 A pomažeš nádrž a její stojan a posvětíš ji.

12 Potom přivedeš Árona a jeho syny ke vchodu do stanu setkání a umyješ je vodou.+ 13 A Árona oblečeš do svatých oděvů+ a pomažeš ho+ a posvětíš ho a bude pro mne působit jako kněz. 14 Potom přivedeš jeho syny a oblečeš jim roucha.+ 15 A pomažeš je, právě jako jsi pomazal jejich otce,+ a tak budou pro mne působit jako kněží, a jejich pomazání jim bude trvale sloužit jako kněžství na neurčitý čas během jejich generací.“+

16 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby učinil všechno podle toho, co mu Jehova přikázal.+ Učinil [to] právě tak.

17 Stalo se tedy, že svatostánek byl postaven v prvním měsíci druhého roku, prvního dne měsíce.+ 18 Když Mojžíš přistoupil k tomu, aby postavil svatostánek, položil jeho zásuvné podstavce+ a umístil jeho dílcové rámy+ a zasunul jeho tyče+ a postavil jeho sloupy.+ 19 Potom přes svatostánek rozprostřel stan+ a umístil nahoru nad něj přikrytí+ stanu, právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

20 Nato vzal Svědectví+ a vložil je do Truhly+ a umístil k Truhle tyče,+ a nahoru na Truhlu+ položil víko.+ 21 Potom vnesl Truhlu do svatostánku a dal oponu zástěny+ na místo a uzavřel přístup k truhle svědectví,+ právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

22 Pak dal do stanu setkání stůl+ na stranu svatostánku k severu, vně opony, 23 a uspořádal na něj řadu chlebů+ před Jehovou, právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

24 Potom ve stanu setkání umístil svícen+ před stolem, na straně svatostánku k jihu.* 25 Nato rozsvítil lampy+ před Jehovou, právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

26 Dále umístil ve stanu setkání zlatý oltář+ před oponu, 27 aby na něm nechal* dýmat vonné kadidlo,+ právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

28 Nakonec dal na místo vstupní zástěnu+ svatostánku.

29 A oltář pro zápalnou oběť+ umístil u vchodu do svatostánku stanu setkání, aby na něm obětoval zápalnou oběť+ a obilnou oběť, právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.

30 Potom umístil mezi stan setkání a oltář nádrž, a dal do ní vodu na mytí.+ 31 A Mojžíš a Áron a jeho synové si v ní myli ruce a nohy. 32 Když vcházeli do stanu setkání a když přicházeli blíž k oltáři, umývali se,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

33 Nakonec postavil nádvoří+ kolem dokola svatostánku a oltář a pověsil zástěnu brány nádvoří.+

Tak Mojžíš dokončil dílo. 34 A oblak+ začal zakrývat stan setkání a Jehovova sláva naplnila svatostánek. 35 A Mojžíš nebyl schopen vejít do stanu setkání, protože nad ním přebýval oblak,+ a Jehovova sláva naplnila svatostánek.+

36 A když se oblak pozvedl z [místa] nad svatostánkem, izraelští synové rušili tábor na všech svých etapách cesty.+ 37 Jestliže se však oblak nepozvedl, potom tábor nezrušili až do dne, kdy se pozvedl.+ 38 Jehovův oblak byl totiž nad svatostánkem ve dne, a v noci nad ním zůstával oheň před zrakem celého izraelského domu na všech jeho etapách cesty.+