Čtvrtá kniha Mojžíšova — (Numeri)

1 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi v pustině* Sinaj,+ ve stanu setkání,+ první den druhého měsíce v druhém roce jejich vyjití z egyptské země,+ a řekl: 2 „Zjistěte úhrnný počet+ celého shromáždění izraelských synů podle jejich rodin, podle domu jejich otců, podle počtu jmen, všechny muže, hlavu po hlavě z nich,* 3 od dvacetiletých výše,+ každého, kdo v Izraeli vychází do vojska.+ Měli byste je, ty a Áron, sepsat podle jejich vojsk.

4 A nějací muži by měli být s vámi, jeden muž za kmen; každý je hlavou domu svých otců.+ 5 A to jsou jména mužů, kteří budou stát s vámi: z Rubena+ Elicur,+ syn Šedeurův; 6 ze Simeona+ Šelumiel,+ syn Curišaddaiův; 7 z Judy+ Nachšon,+ syn Amminadabův; 8 z Isachara+ Netanel,+ syn Cuarův; 9 ze Zebulona+ Eliab,+ syn Chelonův; 10 ze synů Josefa:+ z Efrajima+ Elišama, syn Ammihudův; z Manasseho+ Gamaliel, syn Pedahcurův; 11 z Benjamína+ Abidan,+ syn Gideoniho; 12 z Dana+ Achiezer,+ syn Ammišaddaiův; 13 z Ašera+ Pagiel,+ syn Okranův; 14 z Gada+ Eljasaf,+ syn Deuelův;*+ 15 z Naftaliho+ Achira,+ syn Enanův. 16 To jsou ti povolaní ze shromáždění, náčelníci*+ kmenů svých otců. Jsou hlavami izraelských tisíců.“+

17 Mojžíš a Áron tedy vzali tyto muže, kteří byli jmenovitě určeni. 18 A shromáždili celé shromáždění první den druhého měsíce, aby dali potvrdit jejich původ,+ pokud jde o jejich rodiny v domě jejich otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše,+ hlavu po hlavě z nich, 19 právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi; a přistoupil k tomu, aby je sepsal+ v pustině Sinaj.

20 A synové Rubena, Izraelova prvorozeného,+ jejich narození podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen, hlava po hlavě z nich, všichni muži od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 21 těch sepsaných z nich z kmene Ruben bylo čtyřicet šest tisíc pět set.+

22 Ze synů Simeona,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, těch sepsaných z něho podle počtu jmen, hlava po hlavě z nich, všech mužů od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 23 těch sepsaných z nich z kmene Simeon bylo padesát devět tisíc tři sta.+

24 Ze synů Gada,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 25 těch sepsaných z nich z kmene Gad+ bylo čtyřicet pět tisíc šest set padesát.+

26 Ze synů Judy,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 27 těch sepsaných z nich z kmene Juda bylo sedmdesát čtyři tisíce šest set.+

28 Ze synů Isachara,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 29 těch sepsaných z nich z kmene Isachar bylo padesát čtyři tisíce čtyři sta.+

30 Ze synů Zebulona,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 31 těch sepsaných z nich z kmene Zebulon bylo padesát sedm tisíc čtyři sta.+

32 Ze synů Josefa: ze synů Efrajima,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 33 těch sepsaných z nich z kmene Efrajim+ bylo čtyřicet tisíc pět set.+

34 Ze synů Manasseho,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 35 těch sepsaných z nich z kmene Manasse bylo třicet dva tisíce dvě stě.+

36 Ze synů Benjamína,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 37 těch sepsaných z nich z kmene Benjamín bylo třicet pět tisíc čtyři sta.+

38 Ze synů Dana,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 39 těch sepsaných z nich z kmene Dan bylo šedesát dva tisíce sedm set.+

40 Ze synů Ašera,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 41 těch sepsaných z nich z kmene Ašer bylo čtyřicet jeden tisíc pět set.+

42 Ze synů* Naftaliho,+ jejich narozených podle svých rodin v domě svých otců, podle počtu jmen od dvacetiletých výše, každý, kdo vychází do vojska, 43 těch sepsaných z nich z kmene Naftali bylo padesát tři tisíce čtyři sta.+

44 To jsou ti sepsaní, které sepsal Mojžíš společně s Áronem a náčelníky Izraele, dvanácti muži. Každý z nich zastupoval dům svých otců. 45 A všech těch sepsaných z izraelských synů podle domu svých otců od dvacetiletých výše, každý, kdo v Izraeli vycházel do vojska, bylo, 46 ano, všech těch sepsaných bylo šest set tři tisíce pět set padesát.+

47 Levité+ podle kmene svých otců však mezi nimi sepsáni nebyli.+ 48 Jehova podle toho promluvil k Mojžíšovi a řekl: 49 „Jenom kmen Levi nesepíšeš a jejich úhrnný počet nezaneseš mezi izraelské syny.+ 50 A sám ustanov Levity nad svatostánkem Svědectví+ a nade vším jeho náčiním a nade vším, co k němu patří.*+ Sami budou nosit svatostánek a všechno jeho náčiní+ a sami budou u něho sloužit;+ a mají okolo svatostánku tábořit.+ 51 A kdykoli se svatostánek vydává [na cestu], Levité by jej měli složit;+ a když se svatostánek utáboří, Levité by jej měli postavit; a kterýkoli cizí člověk* by se přiblížil, měl by být usmrcen.+

52 A izraelští synové se utáboří každý s ohledem na svůj tábor,* a každý muž podle svého [trojkmenného] oddílu,*+ podle jejich vojsk. 53 A Levité by se měli utábořit okolo svatostánku Svědectví, aby nepovstalo žádné rozhořčení+ proti shromáždění izraelských synů; a Levité budou dodržovat službu náležící svatostánku Svědectví.“+

54 A izraelští synové přistoupili k tomu, aby učinili podle všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi. Učinili [to] právě tak.+

2 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 2 „Izraelští synové by se měli utábořit každý muž podle svého [trojkmenného] oddílu,+ podle znamení* pro dům svých otců. Měli by se utábořit kolem dokola před stanem setkání.

3 A ti tábořící východně, směrem k východu slunce, budou [trojkmenným] oddílem Judova tábora ve svých vojskách, a náčelníkem pro syny Judy je Nachšon,+ syn Amminadabův. 4 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je sedmdesát čtyři tisíce šest set.+ 5 A ti tábořící vedle něho budou kmen Isachar,+ a náčelníkem pro syny Isachara je Netanel,+ syn Cuarův. 6 A jeho vojska a jeho sepsaných je padesát čtyři tisíce čtyři sta.+ 7 A kmen Zebulon; a náčelníkem pro kmen Zebulon je Eliab,+ syn Chelonův. 8 A jeho vojska a jeho sepsaných je padesát sedm tisíc čtyři sta.+

9 Všech sepsaných z Judova tábora je sto osmdesát šest tisíc čtyři sta v jejich vojskách. Měli by se vydávat [na cestu] první.+

10 [Trojkmenný] oddíl Rubenova+ tábora bude ve svých vojskách směrem k jihu, a náčelníkem pro syny Rubena je Elicur,+ syn Šedeurův. 11 A jeho vojska a jeho sepsaných je čtyřicet šest tisíc pět set.+ 12 A ti tábořící vedle něho budou kmen Simeon, a náčelníkem pro syny Simeona je Šelumiel,+ syn Curišaddaiův. 13 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je padesát devět tisíc tři sta.+ 14 A kmen Gad; a náčelníkem pro syny Gada je Eljasaf,+ syn Reuelův.* 15 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je čtyřicet pět tisíc šest set padesát.+

16 Všech sepsaných z Rubenova tábora je sto padesát jeden tisíc čtyři sta padesát v jejich vojskách, a měli by se vydávat [na cestu] druzí.+

17 Když se vydá [na cestu] stan setkání,+ bude tábor Levitů+ uprostřed táborů.

Právě jak by se měli utábořit, tak by se měli vydávat [na cestu],+ každý na svém místě podle svých [trojkmenných] oddílů.

18 [Trojkmenný] oddíl Efrajimova+ tábora ve svých vojskách bude směrem k západu, a náčelníkem pro syny Efrajima je Elišama,+ syn Ammihudův. 19 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je čtyřicet tisíc pět set.+ 20 A vedle něho bude kmen Manasse,+ a náčelníkem pro syny Manasseho je Gamaliel,+ syn Pedahcurův. 21 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je třicet dva tisíce dvě stě.+ 22 A kmen Benjamín; a náčelníkem pro syny Benjamína+ je Abidan,+ syn Gideoniho. 23 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je třicet pět tisíc čtyři sta.+

24 Všech sepsaných z Efrajimova tábora je sto osm tisíc jedno sto v jejich vojskách, a měli by se vydávat [na cestu] třetí.+

25 [Trojkmenný] oddíl Danova tábora bude směrem k severu ve svých vojskách, a náčelníkem pro syny Dana je Achiezer,+ syn Ammišaddaiův. 26 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je šedesát dva tisíce sedm set.+ 27 A ti tábořící vedle něho budou kmen Ašer, a náčelníkem pro syny Ašera je Pagiel,+ syn Okranův. 28 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je čtyřicet jeden tisíc pět set.+ 29 A kmen Naftali;+ a náčelníkem pro syny Naftaliho je Achira,+ syn Enanův. 30 A jeho vojska a těch sepsaných z nich je padesát tři tisíce čtyři sta.+

31 Všech sepsaných z Danova tábora je sto padesát sedm tisíc šest set. Měli by se vydávat [na cestu] poslední+ — podle svých* [trojkmenných] oddílů.“

32 To byli ti sepsaní z izraelských synů podle domu svých otců; všech sepsaných z táborů v jejich vojskách bylo šest set tři tisíce pět set padesát.+ 33 Ale Levité mezi izraelskými syny sepsáni nebyli,+ právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal. 34 A izraelští synové přistoupili k tomu, aby učinili podle všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi.+ Tak tábořili ve svých [trojkmenných] oddílech+ a tak se vydávali [na cestu],+ každý ve svých rodinách s ohledem na dům svých otců.

3 A to byly generace* Áronovy a Mojžíšovy v den, kdy Jehova mluvil s Mojžíšem na hoře Sinaj.+ 2 A to byla jména Áronových synů: prvorozený Nadab a Abihu,+ Eleazar+ a Itamar.+ 3 To byla jména Áronových synů, pomazaných kněží, jejichž ruce byly naplněny mocí, aby působili jako kněží.+ 4 Nadab a Abihu však zemřeli před Jehovou, když v pustině Sinaj obětovali před Jehovou nedovolený oheň;+ a neměli žádné syny. Avšak Eleazar+ a Itamar+ dále působili jako kněží spolu se svým otcem Áronem.

5 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 6 „Přiveď kmen Levi+ a postavíš je před kněze Árona, a budou mu sloužit.+ 7 A budou dodržovat svůj závazek vůči němu a svůj závazek vůči celému shromáždění před stanem setkání tím, že budou vykonávat službu svatostánku. 8 A budou se starat o všechno náčiní+ stanu setkání, dokonce o závazek izraelských synů tím, že budou vykonávat službu svatostánku.+ 9 A dáš Levity Áronovi a jeho synům. Jsou daní,* dáni z izraelských synů jemu.+ 10 A měl bys ustanovit Árona a jeho syny, a budou se starat o své kněžství;+ a kterýkoli cizí člověk* by se přiblížil, měl by být usmrcen.“+

11 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 12 „Pokud jde o mne, pohleď, já opravdu beru Levity z izraelských synů místo všech prvorozených+ z izraelských synů, kteří otvírají lůno; a Levité se stanou mými. 13 Každý prvorozený je totiž můj.+ V den, kdy jsem udeřil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ posvětil jsem si každého prvorozeného v Izraeli, od člověka po zvíře.+ Měli by se stát mými. Já jsem Jehova.“

14 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi v pustině Sinaj+ a řekl: 15 „Sepiš syny Leviho podle domu jejich otců, po jejich rodinách. Měl bys sepsat každého muže od jednoměsíčního výše.“+ 16 A Mojžíš je začal na Jehovovo nařízení sepisovat, právě jak mu bylo přikázáno. 17 A to byli synové Leviho+ podle svých jmen: Geršon, Kehat a Merari.+

18 A to byla jména Geršonových synů po jejich rodinách: Libni a Šimei.+

19 A Kehatovi+ synové po svých rodinách byli Amram a Jicchar,+ Hebron a Uzziel.

20 A synové Merariho+ po svých rodinách byli Machli+ a Muši.+

To byly rodiny Levitů podle domu jejich otců.

21 Z Geršona byla rodina Libniovců+ a rodina Šimeiovců.+ To byly rodiny Geršonovců. 22 Jejich sepsaných bylo podle počtu všech mužů od jednoměsíčního výše.+ Jejich sepsaných bylo sedm tisíc pět set.+ 23 Rodiny Geršonovců byly za svatostánkem.+ Tábořily na západě. 24 A náčelníkem otcovského domu pro Geršonovce byl Eljasaf, syn Laelův. 25 A závazkem synů Geršona+ ve stanu setkání byl svatostánek a stan,+ jeho přikrytí+ a zástěna+ vchodu do stanu setkání 26 a závěsy+ nádvoří a zástěna+ vchodu do nádvoří, které je kolem dokola svatostánku a oltáře, a jeho stanové šňůry,+ pro všechnu jeho službu.

27 A z Kehata byla rodina Amramovců a rodina Jiccharovců a rodina Hebronovců a rodina Uzzielovců. To byly rodiny Kehatovců.+ 28 V počtu všech mužů od jednoměsíčního výše bylo osm tisíc šest* set, kteří se starali o závazek vůči svatému místu.+ 29 Rodiny synů Kehata tábořily po straně svatostánku k jihu.+ 30 A náčelníkem otcovského domu pro rodiny Kehatovců byl Elicafan, syn Uzzielův.+ 31 A jejich závazkem+ byla Truhla+ a stůl+ a svícen+ a oltáře+ a náčiní+ svatého místa, jímž sloužívali, a zástěna+ a všechna její služba.

32 A náčelníkem náčelníků Levitů byl Eleazar,+ syn kněze Árona, který měl dozor nad těmi, kdo se starali o závazek vůči svatému místu.

33 Z Merariho byla rodina Machliovců+ a rodina Mušiovců.+ To byly rodiny Merariho.+ 34 A jejich sepsaných podle počtu všech mužů od jednoměsíčního výše bylo šest tisíc dvě stě.+ 35 A náčelníkem otcovského domu pro rodiny Merariho byl Curiel, syn Abichajilův. Tábořili po straně svatostánku směrem k severu.+ 36 A dozor, k němuž byli synové Merariho zavázáni, byl [dozor] nad dílcovými rámy+ svatostánku a jeho tyčemi+ a jeho sloupy+ a jeho zásuvnými podstavci a veškerým jeho náčiním+ a veškerou jeho službou,+ 37 a sloupy+ kolem dokola nádvoří a jejich zásuvnými podstavci+ a jejich stanovými kolíky a jejich stanovými šňůrami.

38 A ti, kdo tábořili před svatostánkem směrem k východu, před stanem setkání směrem k východu slunce, byli Mojžíš a Áron a jeho synové, ti, kdo se starali o závazek vůči svatyni+ jako o závazek pro izraelské syny. A kterýkoli cizí člověk* by se přiblížil, byl by usmrcen.+

39 Všech sepsaných z Levitů, jež sepsali Mojžíš a Áron* na Jehovovo nařízení po jejich rodinách, všech mužů od jednoměsíčního výše bylo dvaadvacet tisíc.

40 Potom řekl Jehova Mojžíšovi: „Sepiš všechny prvorozené muže z izraelských synů od jednoměsíčního výše+ a zjisti počet jejich jmen. 41 A vezmeš pro mne Levity — já jsem Jehova — místo všech prvorozených mezi izraelskými syny,+ a domácí zvířata Levitů místo všech prvorozených mezi domácími zvířaty izraelských synů.“+ 42 A Mojžíš, právě jak mu Jehova přikázal, přistoupil k tomu, aby sepsal všechny prvorozené mezi izraelskými syny. 43 A všech prvorozených mužů podle počtu jmen, od jednoměsíčního výše, jejich sepsaných bylo dvaadvacet tisíc dvě stě sedmdesát tři.

44 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 45 „Vezmi Levity místo všech prvorozených mezi izraelskými syny, a domácí zvířata Levitů místo jejich domácích zvířat; a Levité se stanou mými.+ Já jsem Jehova. 46 A jako výkupní cenu+ těch dvou set sedmdesáti tří z prvorozených izraelských synů, kteří přesahují [počet] Levitů,+ 47 vezmeš pět šekelů za každého jednotlivce.+ Měl bys to vzít v šekelu svatého místa. Šekel je dvacet gera.+ 48 A peníze dáš Áronovi a jeho synům jako výkupní cenu těch, kteří přesahují jejich [počet].“ 49 Mojžíš tedy vzal peníze výplatní ceny od těch, kdo přesáhli výkupní cenu Levitů. 50 Vzal peníze od prvorozených z izraelských synů, tisíc tři sta šedesát pět šekelů* v šekelu svatého místa. 51 Potom dal Mojžíš peníze výkupní ceny Áronovi a jeho synům podle Jehovova nařízení, právě jak Jehova Mojžíšovi přikázal.

4 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 2 „Bude zjištěn* úhrnný počet synů Kehata+ ze synů Leviho, podle jejich rodin v domě svých otců, 3 od třicetiletých*+ výše do padesátiletých,+ všech, kteří vcházejí do služební skupiny,*+ aby konali práci ve stanu setkání.

4 To je služba synů Kehata ve stanu setkání.+ Je to něco nejsvětějšího: 5 A Áron a jeho synové vejdou, když je tábor na odchodu, a sejmou zastiňující oponu+ a přikryjí s ní truhlu+ svědectví. 6 A dají přes ni pokrývku z tuleních kůží+ a navrch rozprostřou celou modrou látku a zasunou její tyče.+

7 A rozprostřou modrou látku přes stůl+ pro chléb vystavení a naloží na něj mísy+ a poháry a misky+ a džbánky pro tekuté oběti; a stálý chléb+ by na něm měl zůstat. 8 A rozprostřou přes ně červcovou šarlatovou látku+ a přikryjí jej pokrývkou z tuleních kůží+ a zasunou jeho tyče.+ 9 A vezmou modrou látku a přikryjí svícen+ svítidla a jeho lampy+ a jeho zhasínadla+ a jeho nádoby na oheň+ a všechny jeho nádoby na olej,+ jimiž mu pravidelně slouží. 10 A dají jej a všechno jeho náčiní do pokrývky z tuleních kůží+ a dají jej na tyč. 11 A přes zlatý oltář+ rozprostřou modrou látku a přikryjí jej pokrývkou z tuleních kůží+ a zasunou jeho tyče.+ 12 A vezmou všechno náčiní+ služby, s nímž pravidelně slouží na svatém místě, a dají je do modré látky a přikryjí je pokrývkou z tuleních kůží+ a dají je na tyč.

13 A odklidí tučný popel z oltáře+ a rozprostřou přes něj látku z vlny obarvené na červenofialovo. 14 A dají na něj všechno jeho náčiní, s nímž u něho pravidelně slouží, nádoby na oheň, vidličky a lopatky a misky, všechno náčiní oltáře;+ a rozprostřou přes něj pokrývku z tuleních kůží a zasunou jeho tyče.*+

15 A Áron a jeho synové dokončí přikrývání svatého místa+ a všeho náčiní+ svatého místa, když je tábor na odchodu, a potom vejdou synové Kehata, aby je nesli,+ ale nedotknou+ se svatého místa, aby proto nemuseli zemřít. Tyto věci jsou nákladem synů Kehata ve stanu setkání.+

16 A Áronův syn Eleazar má dozor+ nad olejem+ svítidla a vonným kadidlem+ a stálou obilnou obětí+ a olejem pomazání,+ dozor nad celým svatostánkem a vším, co je v něm, totiž nad svatým místem a jeho náčiním.“

17 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 18 „Ať není kmen rodin Kehatovců+ z Levitů odříznut. 19 Ale dělejte to pro ně, aby vskutku zůstali naživu a nezemřeli, protože se přiblížili k nejsvětějším věcem.+ Vstoupí Áron a jeho synové a určí je, každého k jeho službě a k jeho nákladu. 20 A nevstoupí, aby neviděli svaté věci ani na nejkratší okamžik času,* a aby tak nemuseli zemřít.“+

21 Potom Jehova mluvil k Mojžíšovi a řekl: 22 „Bude zjištěn* úhrnný počet synů Geršona,+ ano jich, po domu jejich otců podle jejich rodin. 23 Sepíšeš je od třicetiletých výše až do padesátiletých,+ všechny, kteří přicházejí, aby vstoupili do služební skupiny a prokazovali službu ve stanu setkání. 24 To je služba rodin Geršonovců, pokud jde o službu a pokud jde o nošení.+ 25 A budou nosit stanové látky+ svatostánku a stan setkání,+ jeho přikrytí+ a pokrývku z tuleních kůží,+ která je na něm svrchu, a zástěnu+ vchodu do stanu setkání 26 a závěsy+ nádvoří a vstupní zástěnu+ brány nádvoří, které je kolem dokola svatostánku a oltáře, a jejich stanové šňůry a všechno jejich služební náčiní a všechny věci, s nimiž* se pravidelně koná práce. Tak budou sloužit. 27 Celá služba synů Geršonovců,+ pokud jde o všechny jejich náklady a celou jejich službu, by se měla konat podle nařízení Árona a jeho synů,+ a určíte jim všechny jejich náklady podle závazku.* 28 To je služba rodin synů Geršonovců+ ve stanu setkání, a jejich závazná služba je pod rukou Itamara,+ syna kněze Árona.

29 Pokud jde o syny Merariho,+ sepíšeš je po jejich rodinách v domě jejich otců. 30 Sepíšeš je od třicetiletých výše až do padesátiletých, všechny, kteří vstupují do služební skupiny, aby prokazovali službu stanu setkání.+ 31 A to je jejich závazek, jejich náklad+ podle celé jejich služby ve stanu setkání: dílcové rámy+ svatostánku a jeho tyče+ a jeho sloupy+ a jeho zásuvné podstavce+ 32 a sloupy+ kolem dokola nádvoří a jejich zásuvné podstavce+ a jejich stanové kolíky+ a jejich stanové šňůry spolu se vším jejich vybavením a celou jejich službou. A jmenovitě jim určíte vybavení, za které jsou odpovědni, jako jejich náklad.+ 33 To je služba rodin synů Merariho+ podle celé jejich služby ve stanu setkání, pod rukou Itamara, syna kněze Árona.“+

34 A Mojžíš a Áron a náčelníci+ shromáždění přistoupili k tomu, aby sepsali syny Kehatovců+ po jejich rodinách a po domě jejich otců, 35 od třicetiletých+ výše až do padesátiletých,+ všechny, kteří vstupovali do služební skupiny pro službu ve stanu setkání.+ 36 A těch sepsaných z nich po jejich rodinách bylo dva tisíce sedm set padesát.+ 37 To jsou ti sepsaní+ z rodin Kehatovců, všichni, kteří sloužili ve stanu setkání, které sepsali Mojžíš a Áron na Jehovovo nařízení prostřednictvím Mojžíše.

38 Pokud jde o sepsané ze synů Geršona+ po jejich rodinách a po domě jejich otců, 39 od třicetiletých výše až do padesátiletých, všech, kteří vstupovali do služební skupiny pro službu ve stanu setkání,+ 40 těch sepsaných z nich po jejich rodinách po domě jejich otců bylo dva tisíce šest set třicet.+ 41 To byli ti sepsaní z rodin synů Geršona, všichni, kteří sloužili ve stanu setkání, které Mojžíš a Áron sepsali na Jehovovo nařízení.+

42 Pokud jde o sepsané z rodin synů Merariho po jejich rodinách po domě jejich otců, 43 od třicetiletých výše až do padesátiletých, všech, kteří vstupovali do služební skupiny pro službu ve stanu setkání,+ 44 těch sepsaných z nich po jejich rodinách bylo tři tisíce dvě stě.+ 45 To byli ti sepsaní z rodin synů Merariho, které sepsali Mojžíš a Áron na Jehovovo nařízení prostřednictvím Mojžíše.+

46 Všech sepsaných, které sepsali Mojžíš a Áron a izraelští náčelníci jako Levity po jejich rodinách a po domě jejich otců, 47 od třicetiletých výše až do padesátiletých,+ všech, kteří přicházeli prokazovat namáhavou službu a službu nošení nákladů ve stanu setkání,+ 48 jejich sepsaných bylo osm tisíc pět set osmdesát.+ 49 Na Jehovovo nařízení byli sepsáni* prostřednictvím Mojžíše, každý podle své služby a svého nákladu; a byli sepsáni, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.+

5 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Přikaž izraelským synům, aby poslali z tábora ven každou malomocnou osobu+ a každého, kdo má výtok,+ a každého nečistého kvůli duši, která skonala.*+ 3 Ať muže, nebo ženu, měli byste je poslat ven. Měli byste je poslat mimo tábor,+ aby nenakazili+ tábory těch, uprostřed nichž stanuji.“+ 4 A izraelští synové přistoupili k tomu, aby tak učinili, ano poslali je mimo tábor. Právě jak mluvil Jehova k Mojžíšovi, tak izraelští synové učinili.

5 A Jehova nadále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 6 „Mluv k izraelským synům: ‚Pokud jde o muže nebo ženu, v případě, že spáchají jakýkoli ze všech lidských hříchů, takže se dopustí skutku nevěry proti Jehovovi, ta duše se také provinila.+ 7 A vyznají+ svůj hřích, který spáchali, a on vrátí částku za svou vinu v plnosti, také k ní přidá pětinu z ní,+ a dá to tomu, komu ukřivdil. 8 Jestliže však ten druhý nemá žádného blízkého příbuzného,* jemuž by se částka za vinu vrátila, [pak] částka za vinu, která se vrací Jehovovi, patří knězi,* vyjma berana smíření, jímž za něho vykoná smíření.+

9 A každý příspěvek+ ze všech svatých věcí+ izraelských synů, jejž předloží knězi, by měl připadnout jemu.+ 10 A svaté věci každého zůstanou jeho. Cokoli by každý dal knězi, to připadne jemu.‘“

11 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 12 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚V případě, že manželka kteréhokoli muže odbočí, takže se proti němu dopustí skutku nevěry,+ 13 a skutečně s ní leží jiný muž a má výron semene+ a bylo to utajeno před očima jejího manžela+ a zůstalo [to] neodhaleno, a ona, ze své strany, se poskvrnila, ale není proti ní svědek, a ona nebyla přistižena, 14 a přišel na něho duch žárlivosti+ a začal podezřívat věrnost své manželky, a ona se ve skutečnosti poskvrnila, nebo na něho přišel duch žárlivosti a začal podezřívat věrnost své manželky, ale ona se ve skutečnosti neposkvrnila, 15 potom ten muž přivede svou manželku ke knězi+ a přinese spolu s ní její obětní dar, desetinu efa* ječné mouky. Nenalije na ni olej ani na ni nedá vonnou pryskyřici,+ protože je to obilná oběť žárlivosti, pamětní obilná oběť připomínající provinění.

16 A kněz ji předvede a přiměje ji, aby se postavila před Jehovou.+ 17 A kněz nabere svatou vodu* do hliněné nádoby, a kněz vezme trochu prachu, který je na podlaze svatostánku, a dá jej do vody. 18 A kněz ženu přiměje, aby se postavila před Jehovou, a rozpustí ženě vlasy na hlavě a dá jí do dlaní pamětní obilnou oběť, totiž obilnou oběť žárlivosti,+ a v ruce kněze by měla být hořká voda, jež přináší kletbu.+

19 A kněz ji přiměje k přísaze a řekne ženě: „Jestliže s tebou neležel žádný muž a jestliže jsi neodbočila v žádné nečistotě, zatímco [jsi] pod svým manželem,+ buď volná od účinku této hořké vody, jež přináší kletbu. 20 Ale ty, v případě, že jsi odbočila, zatímco [jsi] pod svým manželem,+ a v případě, že ses poskvrnila a nějaký muž kromě tvého manžela do tebe zavedl svůj semenný výron+ —“ 21 Kněz nyní přiměje ženu přísahat přísahou, jež zahrnuje prokletí,+ a kněz ženě řekne: „Kéž tě Jehova vystaví jako prokletí a jako přísahu uprostřed tvého lidu tím, že ti Jehova nechá odpadnout stehno+ a otéci břicho. 22 A tato voda, jež přináší kletbu, vnikne do tvých střev, aby způsobila, že ti oteče břicho a odpadne stehno.“ Žena na to řekne: „Amen! Amen!“*

23 A kněz napíše tato prokletí do knihy+ a setře je do hořké vody.+ 24 A přiměje ženu, aby vypila hořkou vodu, která přináší kletbu,+ a voda, která přináší kletbu, do ní vnikne jako něco hořkého. 25 A kněz vezme z ženiny ruky obilnou oběť+ žárlivosti a bude pohupovat obilnou obětí sem a tam před Jehovou a přinese ji k oltáři. 26 A kněz uchopí trochu obilné oběti jako připomínku+ z ní a nechá ji dýmat na oltáři, a potom ženu přiměje, aby vodu vypila. 27 Když ji přiměl, aby vodu vypila, stane se také, jestliže se poskvrnila tím, že se dopustila skutku nevěry vůči svému manželovi,+ že voda, která přináší kletbu, pak do ní vnikne jako něco hořkého, a oteče jí břicho a odpadne jí stehno, a žena se stane prokletím mezi svým lidem.+ 28 Jestliže se však žena neposkvrnila, ale je čistá, pak bude osvobozena od takového trestu;+ a otěhotní semenem.

29 To je zákon o žárlivosti,+ kde žena odbočí,+ zatímco [je] pod svým manželem,+ a opravdu se poskvrní, 30 nebo v případě muže, kde na něho přijde duch žárlivosti, a on opravdu podezřívá svou manželku z nevěry; a přiměje manželku, aby se postavila před Jehovou, a kněz vůči ní provede celý tento zákon. 31 A muž nebude vinen proviněním, ale ta manželka se za své provinění zodpoví.‘“

6 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚V případě, že muž nebo žena složí zvláštní slavnostní slib, že bude žít Jehovovi jako Nazirejec,*+ 3 měl by se zdržovat vína a opojného nápoje. Neměl by pít vinný ocet ani ocet z opojného nápoje+ ani pít žádnou tekutinu vyrobenou z hroznů ani jíst hrozny buď čerstvé nebo sušené. 4 Všechny dny svého nazirejství by neměl jíst vůbec nic, co se dělá z vinné révy, od nezralých hroznů po slupky.*

5 Všechny dny slavnostního slibu svého nazirejství by mu po hlavě neměla přejet břitva;+ dokud se nevyplní dny, kdy by měl být oddělen Jehovovi, měl by se prokazovat [jako] svatý tím, že si nechává růst kadeře vlasů+ na hlavě. 6 Všechny dny, kdy se drží [jako] oddělený Jehovovi, nesmí přijít k jakékoli mrtvé duši.*+ 7 Nesmí se poskvrnit ani pro svého otce, ani pro svou matku, ani pro svého bratra, ani pro svou sestru, když zemřou,+ protože na jeho hlavě je znamení jeho nazirejství jeho Bohu.

8 Všechny dny svého nazirejství je svatý Jehovovi. 9 Ale v případě, že by někdo umírající zcela náhle zemřel vedle něho,+ takže poskvrnil hlavu svého nazirejství, pak si oholí+ hlavu v den, kdy stanoví své očištění. Měl by si ji oholit sedmý den. 10 A osmý den by měl knězi přinést dvě hrdličky nebo dva mladé holuby* ke vchodu do stanu setkání.+ 11 A kněz s jedním naloží jako s obětí za hřích+ a s druhým jako se zápalnou obětí+ a vykoná za něho smíření, neboť zhřešil kvůli [mrtvé] duši.* Pak toho dne posvětí svou hlavu. 12 A bude žít Jehovovi jako Nazirejec+ po dny svého nazirejství a přivede mladého berana v jeho prvním roce jako oběť za vinu;+ a předchozí dny zůstanou nepočítány, protože své nazirejství poskvrnil.*

13 To je zákon o Nazirejci: V den, kdy se vyplní dny jeho nazirejství,+ bude přiveden* ke vchodu do stanu setkání. 14 A jako svůj obětní dar Jehovovi předloží jednoho zdravého mladého berana v jeho prvním roce jako zápalnou oběť+ a jednu zdravou ovečku v jejím prvním roce jako oběť za hřích+ a jednoho zdravého berana jako oběť společenství+ 15 a koš nekvašených prstencovitých chlebů z jemné mouky+ zvlhčené olejem+ a nekvašené oplatky potřené olejem+ a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti.+ 16 A kněz je předloží před Jehovou a dá jeho oběť za hřích a jeho zápalnou oběť.+ 17 A dá berana jako oběť společenství+ Jehovovi spolu s košem nekvašených chlebů; a kněz dá jeho obilnou oběť+ a jeho tekutou oběť.

18 A Nazirejec oholí+ hlavu svého nazirejství u vchodu do stanu setkání a vezme vlasy hlavy svého nazirejství a dá je na oheň, který je pod obětí společenství. 19 A kněz vezme z berana vařené+ rameno a jeden nekvašený prstencovitý chléb z koše a jednu nekvašenou oplatku+ a položí je Nazirejci na dlaně potom, co oholil znamení svého nazirejství. 20 A kněz jimi bude pohupovat sem a tam jakožto obětí pohupování před Jehovou.+ Je to něco svatého pro kněze spolu s hrudí+ oběti pohupování a nohou příspěvku.+ A potom smí Nazirejec pít víno.+

21 To je zákon o Nazirejci,+ který slavnostně slíbí — jeho oběť Jehovovi kvůli jeho nazirejství, kromě toho, co si může dovolit. Tak by měl činit podle svého slavnostního slibu, který by učinil, kvůli zákonu svého nazirejství.‘“

22 Potom Jehova mluvil k Mojžíšovi a řekl: 23 „Mluv k Áronovi a jeho synům a řekni: ‚Takto byste měli žehnat+ izraelským synům a říkat* jim:

24 „Kéž ti Jehova požehná+ a zachová tě.+

25 Kéž Jehova rozzáří k tobě svůj obličej+ a kéž ti prokáže přízeň.+

26 Kéž Jehova k tobě pozvedne svůj obličej+ a udělí ti pokoj.“‘+

27 A oni položí na izraelské syny mé jméno,+ abych jim sám požehnal.“+

7 A stalo se v den, kdy Mojžíš dostavěl svatostánek,+ že přistoupil k tomu, aby ho pomazal+ a aby posvětil jej a všechno jeho zařízení* a oltář a všechno jeho náčiní. Tak je pomazal a posvětil.+ 2 Potom izraelští náčelníci,+ hlavy domu svých otců, učinili předložení,+ neboť byli náčelníky kmenů a stáli nad sepsanými, 3 a přivezli svůj obětní dar před Jehovu — šest krytých vozů a dvanáct [kusů] skotu, vůz na dva náčelníky a býka na každého; a předložili je před svatostánkem. 4 Na to Jehova řekl Mojžíšovi: 5 „Přijmi je od nich, jelikož budou sloužit ke konání služby stanu setkání; a dáš je Levitům, každému úměrně k jeho vlastní službě.“

6 A tak Mojžíš vozy a skot přijal a dal je Levitům. 7 Dva vozy a čtyři [kusy] skotu dal synům Geršona úměrně k jejich službě+ 8 a čtyři vozy a osm [kusů] skotu dal synům Merariho úměrně k jejich službě,+ pod rukou Itamara, syna kněze Árona.+ 9 Ale synům Kehata nedal žádné, protože na nich byla služba svatého místa.+ Ti nosili svoje na rameni.+

10 Nyní učinili náčelníci své předložení při* zasvěcení+ oltáře v den, kdy byl pomazán, a náčelníci předložili svůj obětní dar před oltářem. 11 Jehova tedy řekl Mojžíšovi: „Jeden náčelník jeden den a druhý náčelník druhý den, tak budou předkládat svůj obětní dar pro zasvěcení oltáře.“+

12 A tím, kdo svůj obětní dar předložil první den, se prokázal být Nachšon,+ syn Amminadabův, z kmene Juda. 13 A jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů,* jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa,+ obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 14 jeden desetišekelový zlatý pohár* plný kadidla;+ 15 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 16 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 17 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Nachšona, syna Amminadabova.+

18 Druhý den učinil předložení Netanel,+ syn Cuarův, náčelník Isachara. 19 Jako svůj obětní dar předložil jednu stříbrnou mísu, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jednu sedmdesátišekelovou stříbrnou misku podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 20 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 21 jednoho mladého býka, jednoho berana, jednoho beránka v jeho prvním roce na zápalnou oběť;+ 22 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 23 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Netanela, syna Cuarova.

24 Třetí den byl náčelník synů Zebulona, Eliab,+ syn Chelonův. 25 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť; 26 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 27 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 28 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 29 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Eliaba, syna Chelonova.+

30 Čtvrtý den byl náčelník pro syny Rubena, Elicur,+ syn Šedeurův. 31 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 32 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 33 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 34 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 35 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Elicura, syna Šedeurova.+

36 Pátý den byl náčelník pro syny Simeona, Šelumiel,+ syn Curišaddaiův. 37 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 38 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 39 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 40 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 41 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Šelumiela, syna Curišaddaiova.+

42 Šestý den byl náčelník pro syny Gada, Eljasaf,+ syn Deuelův. 43 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 44 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla;+ 45 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 46 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 47 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Eljasafa, syna Deuelova.+

48 Sedmý den byl náčelník pro syny Efrajima, Elišama,+ syn Ammihudův. 49 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 50 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 51 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 52 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 53 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Elišamy, syna Ammihudova.+

54 Osmý den byl náčelník pro syny Manasseho, Gamaliel,+ syn Pedahcurův. 55 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 56 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla;+ 57 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 58 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 59 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Gamaliela, syna Pedahcurova.+

60 Devátý den byl náčelník+ pro syny Benjamína, Abidan,+ syn Gideoniho. 61 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 62 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 63 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 64 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 65 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Abidana, syna Gideoniho.+

66 Desátý den byl náčelník pro syny Dana, Achiezer,+ syn Ammišaddaiův. 67 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 68 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla; 69 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 70 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 71 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Achiezera, syna Ammišaddaiova.+

72 Jedenáctý den byl náčelník pro syny Ašera, Pagiel,+ syn Okranův. 73 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 74 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla;+ 75 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 76 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 77 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Pagiela, syna Okranova.+

78 Dvanáctý den byl náčelník pro syny Naftaliho, Achira,+ syn Enanův. 79 Jeho obětním darem byla jedna stříbrná mísa, jejíž váha byla sto třicet šekelů, jedna sedmdesátišekelová stříbrná miska podle šekelu svatého místa, obě plné jemné mouky zvlhčené olejem na obilnou oběť;+ 80 jeden desetišekelový zlatý pohár plný kadidla;+ 81 jeden mladý býk, jeden beran, jeden beránek ve svém prvním roce na zápalnou oběť;+ 82 jedno kůzle na oběť za hřích;+ 83 a na oběť společenství+ dva [kusy] skotu, pět beranů, pět kozlů, pět beránků, každý roční. To byl obětní dar Achiry, syna Enanova.+

84 Zasvěcovacím obětním darem+ oltáře ze strany izraelských náčelníků+ v den, kdy byl pomazán, bylo toto: dvanáct stříbrných mís, dvanáct stříbrných misek,+ dvanáct zlatých pohárů; 85 sto třicet šekelů na každou stříbrnou mísu a sedmdesát na každou misku, [takže] všeho stříbra nádob bylo dva tisíce čtyři sta šekelů podle šekelu svatého místa;+ 86 dvanáct zlatých pohárů+ plných kadidla bylo po deseti šekelech na pohár podle šekelu svatého místa, [takže] všeho zlata pohárů bylo sto dvacet šekelů; 87 všeho skotu na zápalnou oběť+ bylo dvanáct býků, dvanáct beranů, dvanáct beránků, každý roční, a jejich obilné oběti+ a dvanáct kůzlat na oběť za hřích;+ 88 a všeho skotu oběti společenství+ bylo čtyřiadvacet býků, šedesát beranů, šedesát kozlů, šedesát beránků, každý roční. To byl zasvěcovací obětní dar+ oltáře potom, co byl pomazán.+

89 Kdykoli nyní Mojžíš vešel do stanu setkání, aby s ním mluvil,+ potom slýchal hlas,* jak s ním rozmlouvá z [místa] nad víkem,+ které bylo na truhle svědectví, z [místa] mezi dvěma cherubíny;+ a mluvíval k němu.

8 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k Áronovi a řekneš mu: ‚Kdykoli rozsvítíš lampy, sedm lamp by mělo ozařovat plochu před svícnem.‘“+ 3 A Áron tak začal činit. Rozsvěcel jeho lampy pro plochu před svícnem,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi. 4 A to bylo zpracování svícnu: Byla to tepaná práce ze zlata. Nahoru k jeho stranám a nahoru k jeho květům to byla tepaná práce.+ Podle vidění,+ které ukázal Mojžíšovi Jehova, tak udělal svícen.

5 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 6 „Vezmi Levity z izraelských synů, a očistíš je.+ 7 A tak bys jim měl učinit, abys je očistil: Postříkej je vodou očišťující hřích,+ a nechají si po celém těle přejet břitvu+ a vyperou své oděvy+ a očistí se.+ 8 Potom vezmou mladého býka+ a jeho obilnou oběť+ z jemné mouky zvlhčené olejem, a ty vezmeš jiného mladého býka na oběť za hřích.+ 9 A představíš Levity před stanem setkání a shromáždíš celé shromáždění izraelských synů.+ 10 A představíš Levity před Jehovou, a izraelští synové na Levity+ položí ruce.+ 11 A Áron způsobí, aby se Levité pohybovali sem a tam před Jehovou jako oběť pohupování+ od izraelských synů, a budou sloužit při konání Jehovovy služby.+

12 Potom Levité položí ruce na hlavy býků.+ Nato dej jednoho jako oběť za hřích a druhého jako zápalnou oběť Jehovovi, aby se vykonalo smíření za Levity.+ 13 A postavíš Levity před Árona a jeho syny a způsobíš, aby se pohybovali sem a tam jako oběť pohupování Jehovovi. 14 A oddělíš Levity z izraelských synů, a Levité se stanou mými.+ 15 A poté Levité vejdou, aby sloužili u stanu setkání.+ Očistíš je tedy a způsobíš, aby se pohybovali sem a tam jako oběť pohupování.+ 16 Jsou totiž daní,* dáni z izraelských synů mně.+ Vezmu si je místo těch, kteří otvírají všechna lůna, všech prvorozených z izraelských synů.+ 17 Každý prvorozený mezi izraelskými syny je totiž můj, od člověka i od zvířete.+ V den, kdy jsem postihl každého prvorozeného v egyptské zemi,+ jsem si je posvětil.+ 18 A vezmu Levity místo všech prvorozených mezi izraelskými syny.+ 19 A dám Levity jako dané z izraelských synů Áronovi a jeho synům,+ aby konali službu izraelských synů ve stanu setkání+ a konali smíření za izraelské syny, aby se mezi izraelskými syny nevyskytla žádná rána,+ protože se izraelští synové přibližují ke svatému místu.“

20 A Mojžíš a Áron a celé shromáždění izraelských synů přistoupili k tomu, aby tak Levitům učinili. Ve shodě se vším, co Jehova přikázal Mojžíšovi ohledně Levitů, tak jim izraelští synové učinili. 21 Levité se tedy očistili+ a vyprali své oděvy, načež Áron způsobil, aby se pohybovali sem a tam jako oběť pohupování před Jehovou.+ Nato za ně Áron vykonal smíření, aby je očistil.+ 22 Teprve potom Levité vešli, aby konali svou službu ve stanu setkání před Áronem a jeho syny.+ Právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi ohledně Levitů, tak jim učinili.

23 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 24 „To platí pro Levity:* Od pětadvacetiletého výše bude přicházet, aby vstoupil do společnosti ve službě stanu setkání. 25 Ale po [dosažení] věku padesáti let odstoupí ze služební společnosti a dál sloužit nebude. 26 A bude sloužit svým bratrům ve stanu setkání při obstarávání závazku, ale službu prokazovat nebude. Ve shodě s tím učiníš Levitům v jejich závazcích.“+

9 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi v pustině Sinaj, ve druhém roce jejich vyjití z egyptské země, v prvním měsíci,+ a řekl: 2 „Nyní by měli izraelští synové připravit oběť pasach+ v její ustanovený čas.+ 3 Měli byste ji připravit v její ustanovený čas čtrnáctý den v tomto měsíci, mezi dvěma večery.*+ Měli byste ji připravit podle všech jejích ustanovení a všech jejích předepsaných postupů.“+

4 Mojžíš tedy mluvil k izraelským synům, aby připravili oběť pasach. 5 Potom v pustině Sinaj připravili oběť pasach v prvním měsíci, čtrnáctý den měsíce, mezi dvěma večery. Podle všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi, tak izraelští synové učinili.+

6 Nyní tu byli muži, kteří se znečistili lidskou duší,*+ takže nebyli schopni toho dne připravit oběť pasach. Předstoupili tedy toho dne před Mojžíše a Árona.+ 7 Potom mu* ti muži řekli: „Jsme nečistí lidskou duší. Proč by se nám mělo bránit v předložení obětního daru Jehovovi v jeho ustanovený čas uprostřed izraelských synů?“+ 8 Na to jim Mojžíš řekl: „Stůjte tam a nechte mě vyslechnout, co mi snad ohledně vás Jehova přikáže.“+

9 Nato Jehova mluvil k Mojžíšovi a řekl: 10 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚I kdyby byl kterýkoli muž z vás nebo z vašich generací nečistý duší*+ nebo pryč na daleké* cestě, i on připraví oběť pasach Jehovovi. 11 Měli by ji připravit ve druhém měsíci,+ čtrnáctý den, mezi dvěma večery. Měli by ji jíst spolu s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.+ 12 Nenechají z ní nic do rána+ a neměli by v ní zlámat žádnou kost.+ Měli by ji připravit podle celého ustanovení pro pasach.+ 13 Ale když byl muž čistý nebo nebyl na cestě a zanedbal přípravu oběti pasach, ta duše pak bude odříznuta ze svého lidu,+ protože nepředložil Jehovův obětní dar v jeho ustanovený čas. Ten muž bude odpovídat za svůj hřích.+

14 A v případě, že by u vás přebýval cizí usedlík jako [někdo] cizí, také připraví oběť pasach Jehovovi.+ Podle ustanovení pro pasach a podle jeho předepsaného postupu, tak by měl učinit.+ Mělo by pro vás existovat jedno ustanovení jak pro cizího usedlíka, tak pro rodáka ze země.‘“+

15 Nyní v den, kdy byl postaven svatostánek,+ přikryl svatostánek stanu Svědectví+ oblak, ale večer zůstávalo nad svatostánkem něco, co vypadalo jako oheň,+ až do rána. 16 Tak to neustále pokračovalo: oblak jej přikrýval ve dne,* a zdání ohně v noci.+ 17 A kdykoli se oblak z [místa] nad stanem vznesl, izraelští synové hned potom odtáhli,*+ a na místě, kde oblak přebýval, tam se vždy izraelští synové utábořili.+ 18 Na Jehovovo nařízení izraelští synové vždy odtáhli a na Jehovovo nařízení se vždy utábořili.+ Po všechny dny, kdy oblak přebýval nad svatostánkem, zůstávali utábořeni. 19 A když oblak prodloužil své zastavení nad svatostánkem na mnoho dnů, izraelští synové také dodržovali svůj závazek vůči Jehovovi, že by neměli táhnout pryč.+ 20 A někdy* pobýval oblak nad svatostánkem několik dní. Na Jehovovo nařízení+ zůstávali utábořeni a na Jehovovo nařízení vždy odtáhli. 21 A někdy pobýval oblak+ od večera do rána; a ráno se oblak zvedl a oni odtáhli. Ať se oblak zvedl ve dne, nebo v noci, také odtáhli.+ 22 Ať to bylo na dva dny, nebo na měsíc, nebo na více dnů,* během nichž oblak prodloužil své zastavení nad svatostánkem, takže nad ním přebýval, izraelští synové zůstali utábořeni a netáhli pryč, ale když se zvedl, vždy odtáhli.+ 23 Na Jehovovo nařízení se vždy utábořili a na Jehovovo nařízení vždy odtáhli. Na Jehovovo nařízení prostřednictvím Mojžíše dodržovali svůj závazek+ vůči Jehovovi.+

10 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Udělej si dvě trubky*+ ze stříbra. Uděláš je tepanou prací a budou ti k službám pro svolávání+ shromáždění a pro zrušení táborů. 3 A zatroubí se na obě, a celé shromáždění dodrží svou schůzku s tebou u vchodu do stanu setkání.+ 4 A kdyby se zatroubilo jen na jednu, dodrží rovněž svou schůzku s tebou náčelníci jako hlavy izraelských tisíců.+

5 A zatroubíte kolísavým zadutím, a odtáhnou tábory těch, kteří táboří východně.+ 6 A zatroubíte kolísavým zadutím podruhé, a odtáhnou tábory těch, kteří táboří jižně.*+ Mělo by se zatroubit kolísavým zadutím pokaždé, kdy jeden z nich táhne pryč.

7 A když se svolává sbor, měli byste zatroubit,+ ale nesmíte dát zaznít kolísavému zadutí. 8 A na trubky by měli troubit+ Áronovi synové, kněží, a jejich používání bude sloužit jako ustanovení pro vás na neurčitý čas během vašich generací.

9 A v případě, že byste ve své zemi vstoupili do války proti utlačovateli, který vás týrá,+ dáte také zaznít na trubky válečnému poplachu,+ a jistě budete připomenuti před Jehovou, svým Bohem, a budete zachráněni před svými nepřáteli.+

10 A v den svého radování+ a ve svých svátečních obdobích+ a na začátku svých měsíců+ budete troubit na trubky nad svými zápalnými oběťmi+ a svými oběťmi společenství;+ a jejich používání bude sloužit jako památka* pro vás před vaším Bohem. Já jsem Jehova, váš Bůh.“+

11 A stalo se, že ve druhém roce, ve druhém měsíci, dvacátý den v měsíci,+ se oblak zvedl z [místa] nad svatostánkem+ Svědectví. 12 A izraelští synové odtáhli z pustiny Sinaj způsobem svých odchodů,+ a oblak začal přebývat v pustině Paran.+ 13 A poprvé odtáhli podle Jehovova nařízení prostřednictvím Mojžíše.+

14 První ze všech tedy odtáhl [trojkmenný] oddíl* tábora synů Judy ve svých vojskách,+ a nad jeho vojskem byl Nachšon,+ syn Amminadabův. 15 A nad vojskem kmene synů Isachara byl Netanel,+ syn Cuarův. 16 A nad vojskem kmene synů Zebulona byl Eliab, syn Chelonův.+

17 A svatostánek byl složen,+ a synové Geršona+ a synové Merariho+ jako nosiči svatostánku odtáhli.

18 A odtáhl [trojkmenný] oddíl Rubenova+ tábora ve svých vojskách, a nad jeho vojskem byl Elicur,+ syn Šedeurův. 19 A nad vojskem kmene synů Simeona+ byl Šelumiel,+ syn Curišaddaiův. 20 A nad vojskem kmene synů Gada byl Eljasaf,+ syn Deuelův.

21 A odtáhli Kehatovci jako nosiči svatyně,+ neboť do času, než přijdou, budou mít svatostánek postavený.

22 A odtáhl [trojkmenný] oddíl tábora synů Efrajima+ ve svých vojskách, a nad jeho vojskem byl Elišama,+ syn Ammihudův. 23 A nad vojskem kmene synů Manasseho+ byl Gamaliel,+ syn Pedahcurův. 24 A nad vojskem kmene synů Benjamína+ byl Abidan,+ syn Gideoniho.

25 A [trojkmenný] oddíl tábora synů Dana,+ který tvořil zadní stráž+ pro všechny tábory v jejich vojskách, odtáhl, a nad jeho vojskem byl Achiezer,+ syn Ammišaddaiův. 26 A nad vojskem kmene synů Ašera+ byl Pagiel,+ syn Okranův. 27 A nad vojskem kmene synů Naftaliho+ byl Achira,+ syn Enanův. 28 Takové byly odchody izraelských synů v jejich vojskách, když táhli pryč.+

29 Potom řekl Mojžíš Chobabovi, synovi Midianity Reuela,+ Mojžíšova tchána:* „Táhneme pryč k místu, o němž Jehova řekl: ‚Dám vám je.‘+ Pojď přece s námi, a jistě ti budeme činit dobro,+ protože Jehova mluvil ohledně Izraele dobré.“+ 30 Ale on mu řekl: „Nepůjdu [s vámi], ale půjdu do své vlastní země+ a ke svým příbuzným.“ 31 Na to řekl: „Prosím, neopouštěj nás, protože nám budeš sloužit jako oči, neboť dobře víš, kde se můžeme v pustině utábořit. 32 A stane se v případě, že bys s námi snad šel,+ ano, stane se, že jakou dobrotou učiní Jehova dobře nám, my zase učiníme dobro tobě.“

33 Odpochodovali tedy od Jehovovy hory+ na tři dny cesty, a truhla Jehovovy smlouvy+ pochodovala před nimi na tři dny cesty, aby se pro ně vyhledalo místo odpočinku.+ 34 A Jehovův oblak+ byl za dne nad nimi, když vypochodovali z tábořiště.

35 A stávalo se, když se Truhla vydávala [na cestu], že Mojžíš říkával: „Povstaň přece, Jehovo; a ať jsou rozptýleni tvoji nepřátelé;+ a ti, kdo tě silně nenávidí, ať před tebou prchnou.“+ 36 A když spočinula, říkával: „Vrať se přece, Jehovo, k myriádám* izraelských tisíců.“*+

11 Nyní se lid stal jakoby lidmi, kteří mají něco zlého, nač si stěžovat Jehovovi do uší.+ Když to Jehova uslyšel, tehdy se rozpálil jeho hněv, a začal proti nim planout Jehovův oheň a stravovat některé na nejzazším konci tábora.+ 2 Když začal lid volat k Mojžíšovi, tehdy úpěnlivě poprosil Jehovu,+ a oheň pohasl. 3 A jméno toho místa bylo nazváno* Tabera,*+ protože proti nim plál Jehovův oheň.

4 A smíšený zástup,*+ který byl v jejich středu, vyjádřil sobeckou touhu,+ a také izraelští synové opět začali plakat a říkat: „Kdo nám dá k jídlu maso?+ 5 Jak vzpomínáme na ryby, které jsme zadarmo jídávali v Egyptě,+ na okurky a vodní melouny a pór a cibuli a česnek! 6 Ale teď je naše duše vysušená. Před očima nemáme vůbec nic než tu mannu.“+

7 Manna+ byla mimochodem jako semeno koriandru+ a její vzhled* se podobal vzhledu klejopryskyřice.+ 8 Lid se rozprostřel, a sbírali ji+ a mleli ji v ručních mlýncích nebo ji roztloukali v hmoždíři a vařili ji v hrncích na vaření+ nebo z ní dělali kulaté koláče, a její chuť se prokázala být jako chuť sladkého koláče potřeného olejem.+ 9 A když se v noci snášela na tábor rosa, snášela se manna.+

10 A Mojžíš uslyšel, jak lid ve svých rodinách pláče, každý muž u vchodu do svého stanu. A Jehovův hněv se začal velmi rozpalovat,+ a v Mojžíšových očích to bylo špatné.+ 11 Nato řekl Mojžíš Jehovovi: „Proč jsi způsobil svému sluhovi* zlo, a proč jsem nenalezl přízeň ve tvých očích, když jsi na mne naložil náklad celého tohoto lidu?+ 12 Počal jsem všechen ten lid já? Jsem to já, kdo je porodil, takže bys mi řekl: ‚Nes je v náručí,+ právě jako nosí opatrovník kojence‘,+ na půdu, o níž jsi přísahal jejich praotcům?+ 13 Odkud mám [vzít] maso, abych [je] dal celému tomu lidu? Vždyť ke mně pláčou a říkají: ‚Dej nám přece maso a nech nás najíst!‘ 14 Nejsem schopen sám o sobě nést všechen tenhle lid, protože je pro mne příliš těžký.+ 15 Jestliže mi tedy činíš takhle, prosím, zabij mě* nadobro,+ pokud jsem ve tvých očích našel přízeň, a nenechávej mě hledět na mé neštěstí.“*

16 Jehova zase řekl Mojžíšovi: „Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších mužů,+ o nichž vskutku víš, že jsou staršími muži lidu a jejich úředníky,+ a vezmeš je ke stanu setkání, a postaví se tam s tebou. 17 A budu muset sestoupit+ a mluvit tam s tebou;+ a budu muset odejmout něco z ducha,+ který je na tobě, a vložit jej na ně, a budou ti muset pomáhat nést náklad lidu, abys jej nenesl jen ty sám.+ 18 A lidu bys měl říci: ‚Posvěťte se k zítřku,+ jelikož jistě budete jíst maso, protože jste plakali Jehovovi do uší+ a říkali: „Kdo nám dá k jídlu maso, neboť v Egyptě nám bylo dobře?“+ A Jehova vám jistě dá maso, a vskutku budete jíst.+ 19 Budete jíst, ne jeden den ani dva dny ani pět dní ani deset dní ani dvacet dní, 20 ale až do měsíce dnů, až vám to poleze z chřípí a zhnusí se vám to,+ právě protože jste zavrhli Jehovu, který je ve vašem středu, a plakali jste před ním a říkali: „Proč jsme vyšli z Egypta?“‘“+

21 Potom řekl Mojžíš: „Lidu, uprostřed něhož jsem, je šest set tisíc pěších mužů,+ a přece ty — ty jsi řekl: ‚Dám jim maso, a jistě budou jíst po měsíc dnů‘! 22 Budou pro ně poražena stáda bravu a stáda dobytka, aby to pro ně stačilo?+ Nebo se pro ně pochytají všechny ryby z moře, aby to pro ně stačilo?“

23 Na to Jehova řekl Mojžíšovi: „Zkrátila se snad Jehovova ruka?+ Teď uvidíš, zda tě postihne, co říkám, nebo ne.“+

24 Potom Mojžíš vyšel a mluvil k lidu Jehovova slova. A shromáždil sedmdesát mužů ze starších mužů lidu a přistoupil k tomu, aby je rozestavil okolo stanu.+ 25 Pak Jehova sestoupil v oblaku+ a mluvil k němu+ a odňal něco z ducha,+ který byl na něm, a vložil jej na každého ze sedmdesáti starších mužů.* A stalo se, že jakmile se na nich duch usadil, pak přistoupili k tomu, aby si počínali jako proroci; ale znovu to už neučinili.*+

26 A dva z mužů zůstali v táboře. Jeden se jmenoval Eldad a druhý se jmenoval Medad. A duch se na nich začal usazovat, jelikož byli mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu. Přistoupili tedy k tomu, aby si v táboře počínali jako proroci. 27 A jeden mladý muž se rozběhl a podal zprávu Mojžíšovi. Řekl: „Eldad a Medad si v táboře počínají jako proroci!“ 28 Nato odvětil Jozue,* syn Nunův, Mojžíšův služebník+ od své mladé mužnosti, a řekl: „Můj pane, Mojžíši, zadrž je!“+ 29 Mojžíš mu však řekl: „Žárlíš pro mě? Ne, přál bych si,* aby všichni z Jehovova lidu byli proroky, protože by na ně Jehova vložil svého ducha!“*+ 30 Později se Mojžíš odebral do tábora, on a izraelští starší muži.

31 A propukl vítr*+ od Jehovy a přiháněl od moře křepelky+ a nechal je padat nad táborem asi na den cesty sem a asi na den cesty tam, všude kolem tábora, a asi dva lokte nad povrch země.* 32 Tehdy se lid celý ten den a celou noc a celý další den zvedal a stále sbíral křepelky. Ten, kdo sebral nejméně, nashromáždil deset chomerů,*+ a rozprostírali si je doširoka* všude kolem tábora. 33 Ještě měli maso mezi zuby,+ než se dalo rozžvýkat, když proti lidu vzplanul Jehovův hněv+ a Jehova začal lid postihovat převelkým pobitím.+

34 Jméno toho místa bylo nazváno Kibrot-hattaava,*+ protože tam pohřbili lidi, kteří projevili sobeckou dychtivost.+ 35 Z Kibrot-hattaavy odtáhl lid k Chacerotu, a v Chacerotu zůstali.+

12 Nyní začali Miriam a Áron mluvit proti Mojžíšovi kvůli kušitské* manželce, kterou si vzal, protože si vzal kušitskou manželku.+ 2 A stále říkali: „Mluvil Jehova jen skrze jediného Mojžíše? Nemluvil také skrze nás?“+ A Jehova naslouchal.+ 3 A muž Mojžíš byl daleko nejmírnější*+ ze všech lidí, kteří byli na povrchu zemské půdy.

4 Pak řekl náhle Jehova Mojžíšovi a Áronovi a Miriam: „Vyjděte, vy tři, ke stanu setkání.“ Ti tři tedy vyšli. 5 Potom sestoupil Jehova v oblačném sloupu+ a stanul u vchodu do stanu a zavolal Árona a Miriam. Na to oba vyšli. 6 A přikročil k tomu, aby řekl: „Slyšte, prosím, má slova. Kdyby byl nějaký váš prorok pro Jehovu, dal bych se mu poznat ve vidění.+ Mluvil bych k němu ve snu.+ 7 Ne tak můj sluha Mojžíš!+ Je mu svěřen celý můj dům.*+ 8 Mluvím k němu od úst k ústům+ — tak mu ukazuji —, a ne skrze hádanky;+ a vidí Jehovův zjev.+ Proč jste se tedy nebáli mluvit proti mému sluhovi, proti Mojžíšovi?“+

9 A Jehovův hněv se proti nim rozpálil a on odešel. 10 A oblak se odvrátil z [místa] nad stanem, a pohleďme, Miriam byla postižena malomocenstvím, bílá jako sníh.+ Potom se Áron otočil k Miriam, a pohleďme, byla postižena malomocenstvím.+ 11 Áron okamžitě řekl Mojžíšovi: „Omluv mě, můj pane! Nepřipisuj nám, prosím, ten hřích, v němž jsme jednali pošetile a jehož jsme se dopustili!+ 12 Prosím, ať nezůstává jako někdo mrtvý,+ jehož maso je v čase, kdy on vychází z lůna své matky,* zpola pohlceno!“ 13 A Mojžíš začal volat k Jehovovi a říkal: „Bože,* prosím! Prosím, uzdrav ji!“+

14 Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Kdyby jí otec plivl+ přímo do obličeje, nebyla by pokořena sedm dní? Ať je sedm dní v karanténě+ vně tábora,+ a potom ať je přijata [zpět].“+ 15 Miriam byla tudíž sedm dní v karanténě vně tábora+ a lid neodtáhl, dokud nebyla Miriam přijata [zpět]. 16 A potom lid odtáhl od Chacerotu+ a utábořil se v pustině Paran.+

13 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Vyšli muže, aby pro tebe vyzvídali v zemi Kanaán, kterou dávám izraelským synům.+ Vyšlete jednoho muže za každý kmen jeho otců, každý [ať je] náčelníkem+ mezi nimi.“

3 Mojžíš je tedy na Jehovovo nařízení vyslal z pustiny Paran.+ Všichni ti muži byli hlavami izraelských synů. 4 A to jsou jejich jména: z kmene Ruben Šammua, syn Zakkurův; 5 z kmene Simeon Šafat, syn Choriho; 6 z kmene Juda Kaleb,+ syn Jefunneho; 7 z kmene Isachar Jigal, syn Josefův; 8 z kmene Efrajim Hošea,*+ syn Nunův; 9 z kmene Benjamín Palti, syn Rafuův; 10 z kmene Zebulon Gaddiel, syn Sodiho; 11 z kmene Josef+ za kmen Manasse+ Gaddi, syn Susiho; 12 z kmene Dan Ammiel, syn Gemalliho; 13 z kmene Ašer Setur, syn Michaelův; 14 z kmene Naftali Nachbi, syn Vofsiho; 15 z kmene Gad Geuel, syn Makiho. 16 To jsou jména mužů, které Mojžíš poslal vyzvídat v zemi. A Mojžíš dále nazýval Hošeu, syna Nunova, Jehošuou.*+

17 Když je Mojžíš posílal vyzvídat v zemi Kanaán, přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Vyjděte tedy do Negebu,*+ a vyjdete do hornatého kraje.+ 18 A uvidíte, jaká je země+ a lid, který na ní bydlí, zda jsou silní nebo slabí, zda je jich málo nebo mnoho; 19 a jaká je země, v níž bydlí, zda je dobrá nebo špatná, a jaká jsou města, ve kterých bydlí, zda v tábořištích nebo v opevněních; 20 a jaká je země, zda tučná nebo hubená,+ zda jsou v ní stromy nebo ne. A projevíte se jako odvážní+ a vezmete trochu ovoce země.“ Dny byly nyní dny prvních zralých plodů z hroznů.+

21 Vyšli tedy a vyzvídali v zemi od pustiny Cin+ po Rechob,+ ke vstupu do Chamatu.+ 22 Když vyšli do Negebu,+ pak přišli k Hebronu.+ A tam byli Achiman, Šešai a Talmai,+ narození z Anaka.*+ Hebron+ byl mimochodem vystavěn sedm let před egyptským Coanem.+ 23 Když přišli k říčnímu údolí Eškol,+ tu přistoupili k tomu, aby odtud uřízli odnož s jedním vinným hroznem.+ A nesli ji na tyči dva z mužů, a také trochu granátových jablek+ a trochu fíků. 24 Nazvali* to místo říčním údolím Eškol*+ kvůli hroznu, který odtud izraelští synové uřízli.

25 Posléze se na konci čtyřiceti dnů+ vrátili z vyzvídání v zemi. 26 Kráčeli tedy a přišli k Mojžíšovi a Áronovi a celému shromáždění izraelských synů v pustině Paran u Kadeše.+ A přinesli jim a celému shromáždění zpět slovo a ukázali jim ovoce země. 27 A přikročili k tomu, aby mu podali zprávu a řekli: „Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás vyslal, a vskutku oplývá mlékem a medem,+ a toto je její ovoce.+ 28 Nicméně je skutečností, že lid, který v té zemi bydlí, je silný, a opevněná města jsou velmi velká;+ a také jsme tam viděli ty narozené z Anaka.+ 29 V zemi Negeb+ bydlí Amalekité,+ a Chetité a Jebusejci+ a Amorejci+ bydlí v hornatém kraji, a Kananejci+ bydlí u moře a po straně Jordánu.“

30 Potom se Kaleb+ pokusil utišit lid vůči Mojžíšovi a přikročil k tomu, aby řekl: „Okamžitě vyjděme a zcela jistě ji vezmeme do vlastnictví, protože nad ní určitě můžeme získat převahu.“+ 31 Ale muži, kteří vyšli s ním, řekli: „Nejsme schopni vyjít proti tomu lidu, protože jsou silnější než my.“+ 32 A dál vydávali izraelským synům špatnou zprávu+ o zemi, v níž vyzvídali, a říkali: „Země, kterou jsme prošli, abychom v ní vyzvídali, je země, která požírá své obyvatele; a všechen lid, který jsme uprostřed ní viděli, jsou muži mimořádné velikosti.+ 33 A viděli jsme tam Nefilim, syny Anaka,+ kteří jsou z Nefilim, takže jsme se stali ve svých vlastních očích podobnými lučním kobylkám, a takovými jsme se stali [i] v jejich očích.“+

14 Nato celé shromáždění pozvedlo hlas, a lid stále dával průchod svému hlasu a proplakal celou tu noc.+ 2 A všichni izraelští synové začali reptat proti Mojžíšovi a Áronovi,+ a celé shromáždění začalo proti nim říkat: „Kdybychom jen byli zemřeli v egyptské zemi nebo kdybychom jen byli zemřeli v téhle pustině! 3 A proč nás Jehova přivádí do téhle země, abychom padli mečem?+ Naše manželky a naši maličcí se stanou [předmětem] drancování.+ Není lepší, abychom se vrátili do Egypta?“+ 4 Dokonce si navzájem říkali: „Ustanovme si hlavu a vraťme se do Egypta!“+

5 Na to Mojžíš a Áron padli na tvář před celým sborem shromáždění izraelských synů.+ 6 A Jozue, syn Nunův,+ a Kaleb, syn Jefunneho,+ kteří byli z těch, kdo vyzvídali v zemi, si roztrhli oděvy+ 7 a přistoupili k tomu, aby celému shromáždění izraelských synů řekli toto: „Země, kterou jsme prošli, abychom v ní vyzvídali, je velmi, velmi dobrá země.+ 8 Jestliže v nás Jehova nalezl potěšení,+ potom nás do téhle země jistě uvede a dá nám ji, zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 9 Jen se nebouřete proti Jehovovi;+ a vy — nebojte se lidu té země,+ neboť jsou pro nás chlebem. Jejich záštita se od nich odvrátila,+ a Jehova je s námi.+ Nebojte se jich.“+

10 Celé shromáždění však hovořilo o tom, že je uházejí kameny.+ A Jehovova sláva se na stanu setkání objevila všem izraelským synům.+

11 Nakonec řekl Jehova Mojžíšovi: „Jak dlouho+ se mnou bude tento lid zacházet bez úcty+ a jak dlouho ve mne neuvěří přes všechna znamení, která jsem mezi nimi vykonal?+ 12 Nech mě, já je postihnu morem a zaženu je, a nech mě, já z tebe udělám národ větší a mocnější, než jsou oni.“+

13 Ale Mojžíš řekl Jehovovi: „Pak se Egypťané zcela jistě doslechnou, že jsi svou mocí vedl tento lid z jejich středu.+ 14 A zcela jistě to povědí obyvatelům této země. Slyšeli, že jsi mezi tímto lidem, Jehova,+ který se objevil tváří v tvář.*+ Jsi Jehova, a stojí nad nimi tvůj oblak a jdeš před nimi v oblačném sloupu za dne a v ohnivém sloupu za noci.+ 15 Kdybys tento lid usmrtil jako jednoho muže,+ potom by národy, které slyšely o tvém věhlasu, jistě řekly tak: 16 ‚Protože Jehova nebyl schopen uvést tento lid do země, o níž jim přísahal, přistoupil k tomu, aby je pobil v pustině.‘+ 17 A nyní, prosím, ať se tvá moc* stane velkou,+ Jehovo,* právě jak jsi mluvil a řekl: 18 ‚Jehova, pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti,*+ promíjející provinění a přestupek,+ ale rozhodně nezprostí trestu+ a přivede trest za provinění otců na syny, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.‘+ 19 Odpusť, prosím, provinění tohoto lidu podle velikosti své milující laskavosti, a právě jak jsi promíjel tomuto lidu od Egypta až posud.“+

20 Nato Jehova řekl: „Opravdu odpouštím podle tvého slova.+ 21 A na druhé straně, jakože žiji, celá země bude naplněna Jehovovou slávou.+ 22 Ale všichni muži, kteří viděli mou slávu+ a má znamení,+ která jsem vykonal v Egyptě a v pustině, a přesto mě už desetkrát zkoušeli+ a nenaslouchali mému hlasu,+ 23 nikdy neuvidí* zemi, o níž jsem přísahal jejich otcům, ano, všichni ti, kdo se mnou zacházejí bez úcty, ji neuvidí.+ 24 Pokud jde o mého sluhu Kaleba,+ protože se u něj prokázal být jiný duch, a stále mě cele následoval,+ jistě ho uvedu do země, kam šel, a jeho potomstvo ji vezme do vlastnictví.+ 25 Zatímco Amalekité a Kananejci+ bydlí v nížině, zítra se obraťte a odtáhněte na pochod k pustině cestou Rudého moře.“+

26 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 27 „Jak dlouho bude toto zlé shromáždění nadále proti mně reptat?+ Slyšel jsem reptání izraelských synů, že reptají proti mně.+ 28 Řekni jim: ‚„Jakože žiji,“ je Jehovův výrok, „jestli vám neudělám právě tak, jak jste mi mluvili do uší!+ 29 Vaše mrtvoly padnou v této pustině,+ ano, všichni vaši sepsaní z celého vašeho počtu od dvacetiletých výše, vy, kteří jste proti mně reptali.+ 30 Pokud jde o vás, vy nevstoupíte do země, v níž jsem pozvedl ruku [v přísaze],+ abych přebýval s vámi, vyjma Kaleba, syna Jefunneho, a Jozua, syna Nunova.+

31 A vaše maličké, o kterých jste řekli, že se stanou [předmětem] drancování,+ ty také jistě [do ní] uvedu, a vskutku poznají zemi, kterou jste zavrhli.+ 32 Ale mrtvoly vás samotných padnou v této pustině.+ 33 A vaši synové se stanou pastýři* v pustině [na] čtyřicet let+ a budou se muset zodpovídat z vašich skutků smilstva,*+ dokud nebude s vašimi mrtvolami v pustině konec.+ 34 Podle počtu dnů, kdy jste vyzvídali v zemi, čtyřiceti dnů,+ den za rok, den za rok,+ čtyřicet let se budete zodpovídat ze svých provinění,+ jelikož musíte poznat, co to znamená, když se odcizím.+

35 Já, Jehova, jsem mluvil, zda právě to neudělám celému tomuto zlému shromáždění,+ těm, kteří se proti mně shromáždili: V této pustině dospějí ke svému konci a tam zemřou.+ 36 A muži, které Mojžíš poslal vyzvídat v zemi a kteří, když se vrátili, začali podněcovat celé shromáždění k tomu, aby proti němu reptalo,* tím, že vydali špatnou zprávu proti té zemi,+ 37 ano, muži, kteří vydali špatnou zprávu o té zemi, zemřou metlou před Jehovou.+ 38 Ale Jozue, syn Nunův, a Kaleb, syn Jefunneho, budou jistě žít dál z těch mužů, kteří šli vyzvídat v zemi.“‘“+

39 Když Mojžíš přistoupil k tomu, aby mluvil tato slova ke všem izraelským synům, pak začal lid velice truchlit.+ 40 Navíc časně ráno vstali a pokoušeli se vyjít na vrcholek hory a říkali: „Tady jsme a musíme vyjít na místo, o němž se Jehova zmínil. Vždyť jsme zhřešili.“+ 41 Ale Mojžíš řekl: „Proč překračujete Jehovovo nařízení?+ Ale to se nepodaří. 42 Nevycházejte nahoru, protože Jehova není ve vašem středu, abyste nebyli poraženi před svými nepřáteli.+ 43 Jsou tam totiž před vámi Amalekité a Kananejci;+ a jistě padnete mečem, protože kvůli tomu, že jste se obrátili zpět od následování Jehovy, Jehova s vámi dál nebude.“+

44 Opovážili se však vyjít na vrcholek hory,+ ale truhla Jehovovy smlouvy a Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.+ 45 Pak sestoupili Amalekité+ a Kananejci, kteří bydleli na té hoře, a začali je bít a rozptýlili je až k Chormě.+

15 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům, a řekneš jim: ‚Až konečně přijdete do země svých bydlišť, kterou vám dávám,+ 3 a dáte ohnivou oběť Jehovovi,+ zápalný obětní dar+ nebo oběť k vykonání zvláštního slavnostního slibu nebo dobrovolně*+ nebo během svých období svátků,+ abyste přinesli uklidňující vůni Jehovovi,+ z dobytka nebo z bravu, 4 ten, kdo předkládá svůj obětní dar, předloží také Jehovovi obilnou oběť jemné mouky,+ desetinu efa,* zvlhčenou čtvrtinou hinu oleje. 5 A měl bys dát víno jako tekutou oběť,+ čtvrt hinu, spolu se zápalnou obětí nebo na oběť každého beránka. 6 Nebo na berana bys měl dát obilnou oběť dvou desetin jemné mouky zvlhčené třetinou hinu oleje. 7 A měl bys předložit víno jako tekutou oběť, třetinu hinu, jako uklidňující vůni Jehovovi.

8 Ale v případě, že bys dával samce ze stáda* jako zápalný obětní dar+ nebo oběť k vykonání zvláštního slavnostního slibu+ nebo oběti společenství Jehovovi,+ 9 spolu se samcem ze stáda se předloží také obilná oběť+ tří desetin jemné mouky zvlhčené polovinou hinu oleje. 10 A měl bys předložit víno jako tekutou oběť,+ půl hinu, jako ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi. 11 Tak by se mělo činit pro každého býka nebo pro každého berana nebo pro jednu hlavu mezi beránky nebo mezi kozami. 12 Ať byste dávali jakýkoli počet, měli byste tak učinit pro každého podle jejich počtu. 13 Každý rodák by je měl takto dát, když předkládá ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi.+

14 A v případě, že by s vámi přebýval [někdo] cizí jako cizí usedlík nebo ten, kdo je ve vašem středu po vaše generace, a dává ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi, právě jak byste měli činit vy, tak by měl činit on.+ 15 Vy, kteří jste ze sboru, a cizí usedlík, který přebývá jako [někdo] cizí, budete mít jedno ustanovení.+ Bude to ustanovení na neurčitý čas pro vaše generace. Cizí usedlík by se měl prokázat být před Jehovou stejný jako vy.*+ 16 Měl by se prokázat být jeden zákon a jedno soudcovské rozhodnutí pro vás a pro cizího usedlíka, který u vás přebývá jako [někdo] cizí.‘“+

17 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 18 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚Při vašem příchodu do země, kam vás vedu,+ 19 se také stane, až budete jíst cokoli z chleba země,+ že byste měli učinit příspěvek Jehovovi. 20 Měli byste učinit příspěvek prvního ovoce+ své hrubé mouky jakožto prstencovité chleby. Jako příspěvkem mlatu, tak byste tím měli přispět. 21 Trochu prvního ovoce své hrubé mouky byste měli dávat jako příspěvek Jehovovi po všechny své generace.

22 A v případě, že byste udělali chybu a nečinili všechna tato přikázání,+ která mluvil Jehova k Mojžíšovi, 23 všechno, co vám Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše ode dne, kdy Jehova přikázal, a nadále po vaše generace, 24 potom se stane, že pokud to bylo učiněno nedopatřením, daleko od očí shromáždění, celé shromáždění pak dá jednoho mladého býka jako zápalnou oběť pro uklidňující vůni Jehovovi, a svou obilnou oběť a svou tekutou oběť podle předepsaného postupu,+ a jedno kůzle jako oběť za hřích.+ 25 A kněz vykoná smíření+ za celé shromáždění izraelských synů, a bude jim odpuštěno; protože to byla chyba+ a oni, oni za svou chybu přinesli jako svůj obětní dar ohnivou oběť Jehovovi a svou oběť za hřích před Jehovu. 26 A bude odpuštěno+ celému shromáždění izraelských synů a cizímu usedlíkovi, který přebývá jako [někdo] cizí v jejich středu, protože to bylo nedopatřením ze strany celého lidu.

27 A kdyby nějaká duše nedopatřením zhřešila,+ pak předloží jako oběť za hřích kozu v jejím prvním roce.+ 28 A kněz vykoná smíření za duši, která skrze hřích neúmyslně učinila chybu před Jehovou, aby se tak za to vykonalo smíření, a bude jí odpuštěno.+ 29 Pokud jde o rodáka mezi izraelskými syny a cizího usedlíka, který v jejich středu přebývá jako [někdo] cizí, měl by se prokázat být pro vás jeden zákon ohledně toho, když se něco učiní neúmyslně.+

30 Ale duše, která něco učiní úmyslně,*+ ať je to rodák, nebo cizí usedlík, mluví-li utrhačně o Jehovovi,+ v tom případě bude ta duše odříznuta ze svého lidu.+ 31 Protože to bylo Jehovovo slovo, jímž opovrhla,+ a jeho přikázání, které porušila,+ ta duše by měla být zcela jistě odříznuta.+ Její vlastní provinění je na ní.‘“+

32 Zatímco izraelští synové zůstávali v pustině, jednou našli muže, jak v sabatní den sbírá kusy dřeva.+ 33 Potom ho ti, kdo ho našli, jak sbírá kusy dřeva, přivedli k Mojžíšovi a Áronovi a celému shromáždění. 34 Předali ho tedy do vazby,+ protože nebylo zřetelně stanoveno, co by se mu mělo udělat.

35 Časem řekl Jehova Mojžíšovi: „Ten muž by měl být zcela jistě usmrcen.+ Celé shromáždění ho vně tábora uhází* kameny.“+ 36 Celé shromáždění ho tedy vyvedlo ven z tábora a házelo po něm kameny, takže zemřel, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

37 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi toto: 38 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim, že si mají dělat třásňové okraje na suknicích svých oděvů po všechny své generace, a nad třásňový okraj suknice+ dají modrou šňůrku. 39 ‚A bude vám to sloužit jako třásňový okraj, a uvidíte jej a připomenete si všechna Jehovova přikázání+ a budete je činit a nebudete obcházet a následovat své srdce a své oči,+ jež následujete v nemravném styku.*+ 40 Účelem je, abyste si pamatovali a jistě činili všechna má přikázání a vskutku se prokázali být svatí svému Bohu.+ 41 Já jsem Jehova, váš Bůh, který vás vyvedl z egyptské země, abych se prokázal [jako] váš Bůh.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘“+

16 A Korach,+ syn Jicchara,+ syna Kehata,+ syna Leviho,+ přistoupil k tomu, aby se zvedl* spolu s Datanem+ a Abiramem,+ syny Eliabovými,+ a Onem, synem Peletha, syny Rubena.+ 2 A přistoupili k tomu, aby povstali před Mojžíšem, oni a dvě stě padesát mužů z izraelských synů, náčelníků shromáždění, povolaných ze setkání, věhlasných mužů.* 3 Shromáždili se tedy proti+ Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Už je toho od vás dost, protože všichni, celé shromáždění, jsou svatí,+ a Jehova je v jejich středu.+ Pročpak byste se měli pozvedat nad Jehovův sbor?“+

4 Když to Mojžíš uslyšel, ihned padl na tvář. 5 Potom mluvil ke Korachovi a k celému jeho shromáždění a řekl: „Ráno dá Jehova na vědomí, kdo mu patří+ a kdo je svatý+ a kdo se k němu bude přibližovat,+ a kohokoli by vyvolil,+ přiblíží se k němu. 6 Udělejte tohle: Vezměte si nádoby na oheň,+ Korach a celé jeho shromáždění,+ 7 a dejte do nich oheň a zítra na ně před Jehovou umístěte kadidlo, a stane se, že muž, kterého vyvolí Jehova,+ je ten svatý. Už je toho od vás dost, synové Leviho!“+

8 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl Korachovi: „Naslouchejte, prosím, synové Leviho. 9 Je to pro vás tak malá věc, že vás BŮH Izraele oddělil+ z izraelského shromáždění, aby vás představil sobě ke konání služby Jehovova svatostánku a abyste stáli před shromážděním a sloužili mu,+ 10 a že by tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Leviho, měl přivést blízko? Musíte se tedy také snažit zabezpečit si kněžství?+ 11 Proto jsi ty a celé tvé shromáždění, které se schází, proti Jehovovi.+ Pokud jde o Árona, co je on, že byste měli proti němu reptat?“+

12 Později Mojžíš poslal, aby zavolali Datana a Abirama,+ syny Eliabovy, ale ti řekli: „Nehodláme předstoupit!+ 13 Je to tak malá věc, že jsi nás přivedl ze země, která oplývá mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině,+ že by ses měl také až do krajnosti pokoušet hrát si na knížete nad námi?+ 14 Jak to je, nepřivedl jsi nás do žádné země, která oplývá mlékem a medem,+ abys nám dal dědictví pole a vinice. Chceš snad těm mužům vyloupat oči? Nehodláme předstoupit!“

15 Na to se Mojžíš velmi rozhněval a řekl Jehovovi: „Neobracej se, abys pohleděl na jejich obilnou oběť.+ Neodňal jsem jim ani jediného osla, ani jsem žádnému z nich neuškodil.“+

16 Potom řekl Mojžíš Korachovi:+ „Ty a celé tvé shromáždění, buďte zítra zde před Jehovou,+ ty a oni a Áron. 17 A každý si vezměte svou nádobu na oheň, a dáte na ně kadidlo, a každý předloží svou nádobu na oheň před Jehovou, dvě stě padesát nádob na oheň, a ty a Áron každý svou nádobu na oheň.“ 18 Každý tedy vzal svou nádobu na oheň, a dali na ně oheň a umístili na ně kadidlo a stáli u vchodu do stanu setkání spolu s Mojžíšem a Áronem. 19 Když proti nim Korach sebral celé shromáždění*+ u vchodu do stanu setkání, tehdy se celému shromáždění objevila Jehovova sláva.+

20 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 21 „Oddělte se+ ze středu tohoto shromáždění, abych je v mžiku zahubil.“+ 22 Na to padli na tvář a řekli: „Bože,* BOŽE* duchů těla každého druhu,+ zhřeší jen jeden muž, a rozhořčíš se proti celému shromáždění?“+

23 Jehova zase mluvil k Mojžíšovi a řekl: 24 „Mluv ke shromáždění a řekni: ‚Odejděte z okolí bydlišť* Koracha, Datana a Abirama!‘“+

25 Poté Mojžíš vstal a šel k Datanovi a Abiramovi a izraelští starší muži+ šli s ním. 26 Nato mluvil ke shromáždění a řekl: „Odbočte, prosím, z [místa] před stany těch ničemů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří,+ abyste nebyli smeteni v celém jejich hříchu.“ 27 Okamžitě odstoupili z [místa] před bydlištěm Koracha, Datana a Abirama, z každé strany, a Datan a Abiram vyšli, postavili se u vchodu do svých stanů spolu se svými manželkami a svými syny a svými maličkými.+

28 Nato Mojžíš řekl: „Podle toho poznáte, že mne poslal Jehova, abych činil všechny tyto skutky,+ že to není z mého vlastního srdce:+ 29 Jestliže tito lidé zemřou podle smrti všeho lidstva,* a ten trest bude na ně uveden trestem všeho lidstva,+ potom to není Jehova, kdo mne poslal.+ 30 Ale jestliže to bude něco stvořeného, co stvoří Jehova,+ a zemská půda musí otevřít ústa a spolkne je+ a všechno, co jim patří, a oni musí zaživa sejít do šeolu,*+ pak budete najisto vědět, že tito muži zacházeli s Jehovou neuctivě.“+

31 A jakmile domluvil všechna tato slova, stalo se, že zemská půda, jež byla pod nimi, se začala rozestupovat.+ 32 A země začala otevírat ústa a polykat je a jejich domácnosti a všechny lidi, kteří patřili Korachovi, a všechno zboží.*+ 33 Tak sešli oni a všichni, kteří k nim patřili, zaživa do šeolu, a zem je přikryla,+ takže zahynuli ze středu sboru.+ 34 A všichni Izraelité, kteří byli kolem dokola nich, prchali při jejich jekotu,* neboť začali říkat: „Bojíme se, že by nás země spolkla!“+ 35 A od Jehovy vyšel oheň+ a začal stravovat těch dvě stě padesát mužů obětujících kadidlo.*+

36 A Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 37 „Řekni Eleazarovi, synovi kněze Árona, že by měl vzít z požářiště nádoby na oheň:+ ‚A oheň rozptyl tamhle; neboť jsou svaté, 38 ano nádoby na oheň těch mužů, kteří zhřešili proti svým vlastním duším.+ A udělají z nich tenké kovové plíšky jako potažení pro oltář,+ protože je předložili před Jehovou, takže se staly svatými; a měly by sloužit jako znamení izraelským synům.‘“+ 39 Kněz Eleazar tudíž vzal měděné nádoby na oheň,+ jež předložili ti, kteří byli spáleni, a přistoupili k tomu, aby je rozklepali na potažení pro oltář 40 jako památku pro izraelské syny, aby žádný cizí+ muž, jenž není z potomstva Áronova, nepřistupoval, aby nechal před Jehovou dýmat kadidlo,+ a aby se nikdo nestal podobným Korachovi a jeho shromáždění,+ právě jak k němu mluvil Jehova prostřednictvím Mojžíše.

41 A hned příští den začalo celé shromáždění izraelských synů reptat proti Mojžíšovi a Áronovi+ a říkat: „Vy, vy jste usmrtili Jehovův lid.“ 42 A když se shromáždění sešlo proti Mojžíšovi a Áronovi, stalo se, že se pak obrátili ke stanu setkání; a pohleďme, přikrýval jej oblak a začala se objevovat Jehovova sláva.+

43 A Mojžíš a Áron přistoupili k tomu, aby přišli před stan setkání.+ 44 Potom Jehova mluvil k Mojžíšovi* a řekl: 45 „Vstaňte ze středu tohoto shromáždění, abych je v mžiku zahubil.“+ Na to padli na tvář.+ 46 Potom Mojžíš Áronovi řekl: „Vezmi nádobu na oheň a dej do ní oheň z oltáře+ a nalož kadidlo a jdi spěšně ke shromáždění a vykonej za ně smíření,+ protože od Jehovova obličeje vyšlo rozhořčení.+ Začala rána!“ 47 Áron ji hned vzal, právě jak mluvil Mojžíš, a rozběhl se doprostřed sboru; a pohleďme, mezi lidem začala rána. Naložil tedy kadidlo a začal konat za lid smíření. 48 A zůstal stát mezi mrtvými a živými.+ Nakonec se metla zastavila.+ 49 A [počet] mrtvých od té metly dosáhl čtrnácti tisíc sedmi set, kromě těch zemřelých kvůli Korachovi. 50 Když se konečně Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkání, metla byla zastavena.

17 Jehova nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a vezmi od nich jednu hůl+ za každý otcovský dům, ode všech jejich náčelníků,+ po domu jejich otců, dvanáct holí. Jméno každého napíšeš na jeho hůl. 3 A na hůl Leviho napíšeš Áronovo jméno, protože je jedna hůl pro hlavu domu jejich otců. 4 A uložíš je ve stanu setkání před Svědectvím,+ kde se vám pravidelně představuji.+ 5 A stane se, že hůl muže, jehož vyvolím,+ vypučí, a jistě utiším reptání+ izraelských synů proti mně, jímž reptají proti vám.“+

6 Mojžíš tedy mluvil k izraelským synům, a všichni jejich náčelníci mu dali hůl za každého náčelníka, hůl za každého náčelníka podle domu svých otců, dvanáct holí;+ a Áronova hůl byla mezi jejich holemi.+ 7 Potom Mojžíš uložil hole před Jehovou ve stanu Svědectví.+

8 A příští den, když Mojžíš vešel do stanu Svědectví, stalo se, pohleďme, Áronova hůl za dům Leviho vypučela a vyrážela pupeny a kvetoucí květy a nesla zralé mandle. 9 Mojžíš pak vynesl všechny hole z [místa] před Jehovou ke všem izraelským synům, a dívali se, a každý muž si bral svou vlastní hůl.

10 Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Dej Áronovu hůl+ zpátky před Svědectví jako něco, co se má uchovat na znamení+ synům vzpurnosti,+ aby ustalo jejich reptání proti mně, aby nezemřeli.“ 11 Mojžíš ihned učinil, právě jak mu Jehova přikázal. Učinil [to] právě tak.

12 A izraelští synové začali říkat Mojžíšovi toto: „Nyní zcela jistě vydechneme naposled, zcela jistě zahyneme, všichni zcela jistě zahyneme.+ 13 Kdokoli přistoupí,+ přiblíží se k Jehovovu svatostánku, zemře!+ Skončíme tím, že takto vydechneme naposled?“+

18 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Áronovi: „Ty a tvoji synové a s tebou dům tvého otce se budete zodpovídat z provinění proti svatyni,+ a ty a s tebou tvoji synové se budete zodpovídat z provinění proti svému kněžství.+ 2 A přiveď sem s sebou také své bratry z kmene Levi, rod svého otce, aby se k tobě připojili a sloužili ti,+ jak tobě, tak tvým synům s tebou, před stanem Svědectví.+ 3 A budou dodržovat svůj závazek k tobě a svůj závazek k celému stanu.+ Jen k náčiní svatého místa a k oltáři se nepřiblíží, aby nezemřeli+ ani oni, ani vy. 4 A připojí se k tobě a budou dodržovat svůj závazek ke stanu setkání ohledně veškeré služby stanu, a nesmí se k vám přiblížit žádný cizí člověk.+ 5 A budete dodržovat svůj závazek ke svatému místu+ a svůj závazek k oltáři,+ aby proti izraelským synům nenastalo žádné další rozhořčení.+ 6 A já, pohleď, já jsem vzal vaše bratry, Levity, z izraelských synů+ jako dar pro vás,+ jako ty dané Jehovovi, aby konali službu stanu setkání.+ 7 A ty a s tebou tvoji synové byste měli bedlivě střežit své kněžství, pokud jde o každou starost o oltář a pokud jde o to, co je uvnitř za oponou;+ a budete prokazovat službu.+ Jako dar služby dám vaše kněžství, a cizí člověk, jenž by se přiblížil, by měl být usmrcen.“+

8 A Jehova dál mluvil k Áronovi: „Pokud jde o mne, pohleď, já jsem ti dal do opatrování příspěvky, které jsou mi přinášeny.+ Ze všech svatých věcí izraelských synů jsem je dal tobě a tvým synům jako podíl, jako příděl na neurčitý čas.+ 9 To by se mělo stát tvým z nejsvětějších věcí, z ohnivé oběti: každý jejich obětní dar spolu s každou jejich obilnou obětí+ a každá jejich oběť za hřích+ a každá jejich oběť za vinu,+ kterou mi vrátí. Je to něco nejsvětějšího pro tebe a pro tvé syny. 10 Měl bys to jíst na nejsvětějším místě.+ Měl by to jíst každý muž.+ Mělo by se ti to stát něčím svatým.+ 11 A tobě patří toto: příspěvek+ jejich daru spolu se všemi oběťmi pohupování+ izraelských synů. Dal jsem je tobě a s tebou tvým synům a tvým dcerám+ jako příděl na neurčitý čas. Každý čistý ve tvém domě to smí jíst.+

12 Všechno nejlepší* z oleje a všechno nejlepší z mladého vína a zrní, jejich první ovoce,+ které budou dávat Jehovovi, dal jsem je tobě.+ 13 První zralé plody všeho, co je na jejich zemi, jež přinesou Jehovovi, to by se mělo stát tvým.+ Každý čistý ve tvém domě to smí jíst.

14 Každá zasvěcená věc* v Izraeli by se měla stát tvou.+

15 Všechno, co otvírá lůno,+ z těla každého druhu, co předloží Jehovovi, od člověka i od zvířete, by se mělo stát tvým. Prvorozeného z lidí bys však měl zcela jistě vyplatit;+ a měl bys vyplatit prvorozeného z nečistého zvířete.+ 16 A od jednoměsíčního výše bys to měl vyplatit výplatní cenou za to, podle odhadnuté hodnoty, pět stříbrných šekelů podle šekelu svatého místa.+ Je to dvacet gera.+ 17 Jen prvorozeného býka nebo prvorozeného beránka nebo prvorozeného kozla bys neměl vyplatit.+ Jsou něco svatého. Jejich krev+ bys měl vykropit na oltář a jejich tuk bys měl nechat dýmat jako ohnivou oběť pro uklidňující vůni Jehovovi.+ 18 A jejich maso by se mělo stát tvým. Jako hruď obětí pohupování a jako pravá noha by se to mělo stát tvým.+ 19 Všechny svaté příspěvky,+ jimiž budou izraelští synové přispívat Jehovovi, jsem dal tobě a s tebou tvým synům a tvým dcerám jako příděl na neurčitý čas.+ Je to smlouva soli na neurčitý čas před Jehovou pro tebe, a s tebou pro tvé potomstvo.“+

20 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Áronovi: „V jejich zemi nebudeš mít dědictví a v jejich středu se žádný podíl nestane tvým.+ Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví uprostřed izraelských synů.+

21 A synům Leviho jsem dal, pohleď, každý desátý díl+ v Izraeli jako dědictví oplátkou za jejich službu, kterou konají, za službu stanu setkání. 22 A izraelští synové by se již neměli přibližovat ke stanu setkání, aby si nepřivodili hřích, a tak nezemřeli.+ 23 A službu stanu setkání budou konat Levité a oni by se měli zodpovídat ze svého provinění.+ Je ustanovením na neurčitý čas během vašich generací, že by uprostřed izraelských synů neměli získat do vlastnictví dědictví.+ 24 Dal jsem totiž Levitům jako dědictví desátý díl od izraelských synů, jímž budou přispívat Jehovovi jako příspěvkem. Proto jsem jim řekl: ‚Neměli by získat do vlastnictví dědictví uprostřed izraelských synů.‘“+

25 Potom mluvil Jehova k Mojžíšovi a řekl: 26 „A měl bys mluvit k Levitům a řekneš jim: ‚Obdržíte od izraelských synů desátý díl, který jsem vám od nich dal jako vaše dědictví,+ a přispějete z něj jako příspěvkem Jehovovi desátým dílem desátého dílu.+ 27 A bude vám to počítáno za váš příspěvek, jako zrní z mlatu+ a jako plný výnos lisu na víno nebo na olej. 28 Tak budete také sami přispívat příspěvkem Jehovovi ze všech svých desátých dílů, které obdržíte od izraelských synů, a z nich dáte knězi Áronovi příspěvek Jehovovi. 29 Ze všech vám [připadajících] darů přispějete příspěvkem každého druhu Jehovovi, právě z toho nejlepšího,+ jako nějakou svatou věcí z nich.‘

30 A řekneš jim: ‚Když přispějete tím nejlepším z nich,+ pak to bude Levitům jistě počítáno za výnos mlatu a za výnos lisu na víno nebo na olej. 31 A budete to jíst na každém místě vy a vaše domácnost, protože je to vaše mzda oplátkou za vaši službu ve stanu setkání.+ 32 A nepřivodíte si kvůli tomu hřích, když z nich přispějete tím nejlepším, a neznesvětíte svaté věci izraelských synů, abyste nezemřeli.‘“+

19 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 2 „To je ustanovení zákona, které přikázal Jehova, když řekl: ‚Mluv k izraelským synům, že by pro tebe měli vzít zdravou červenou krávu,* v níž není vady+ a na kterou nepřišlo jho.+ 3 A dáte ji knězi Eleazarovi, a vyvede ji mimo tábor, a bude před ním poražena.* 4 Potom nabere kněz Eleazar prstem trochu její krve a trochu její krve stříkne sedmkrát přímo směrem k průčelí stanu setkání.+ 5 A kráva bude před jeho očima spálena.* Její kůže a její maso a její krev spolu s jejími lejny bude spálena.*+ 6 A kněz vezme cedrové dřevo+ a yzop+ a červcovou šarlatovou+ látku a hodí to doprostřed pálení krávy. 7 A kněz si vypere oděvy a vykoupe si tělo ve vodě a potom smí vejít do tábora; ale kněz bude muset být do večera nečistý.

8 A ten, kdo ji pálil, vypere si oděvy ve vodě a vykoupe si tělo ve vodě+ a bude muset být do večera nečistý.

9 A čistý muž sesbírá popel+ z krávy a uloží jej vně tábora na čisté místo; a bude sloužit shromáždění izraelských synů jako něco, co se bude uchovávat pro vodu k očišťování.*+ Je to oběť za hřích. 10 A ten, kdo sbíral popel z krávy, vypere si oděvy a bude muset být do večera nečistý.+

A bude to sloužit izraelským synům a cizímu usedlíkovi, který přebývá jako [někdo] cizí v jejich středu, jako ustanovení na neurčitý čas.+ 11 Kdokoli se dotkne mrtvoly jakékoli lidské duše,*+ bude také muset být nečistý sedm dnů.+ 12 Takový by se tím měl třetí den očistit+ a sedmý den bude čistý. Ale jestliže se třetí den neočistí, pak sedmý den nebude čistý. 13 Každý, kdo se dotkne mrtvoly, duše* jakéhokoli člověka, který by zemřel, a kdo se neočistí, poskvrnil Jehovův svatostánek,+ a ta duše* bude z Izraele odříznuta.+ Protože na něho nebyla vykropena voda k očišťování,+ zůstává nečistý. Stále je na něm jeho nečistota.+

14 To je zákon v případě, že by člověk zemřel ve stanu: Každý, kdo do stanu vejde, a každý, kdo ve stanu je, bude sedm dnů nečistý. 15 A každá otevřená nádoba,+ na níž není přivázáno* víko, je nečistá. 16 A každý, kdo by se dotkl na širém poli někoho zabitého+ mečem nebo mrtvoly nebo lidské kosti nebo pohřebního místa,+ bude sedm dnů nečistý. 17 A vezmou pro nečistého trochu prachu z pálení oběti za hřích a do nádoby dají na něj tekoucí vodu. 18 Pak vezme čistý muž+ yzop+ a namočí jej do té vody a postříká s ní stan a všechny nádoby a duše, které tam byly, a toho, kdo se dotkl kosti nebo zabitého nebo mrtvoly nebo pohřebního místa. 19 A čistá osoba tím postříká nečistého třetí den a sedmý den, a sedmý den ho očistí od hříchu;+ a on si vypere oděvy a vykoupe se ve vodě a večer bude čistý.

20 Ale muž, který by byl nečistý a který se neočistí, nuže, ta duše bude odříznuta ze středu sboru,+ protože je to Jehovova svatyně, co poskvrnil. Nebyla na něho vykropena voda k očišťování. Je nečistý.

21 A bude jim to sloužit jako ustanovení na neurčitý čas, že ten, kdo stříká vodu k očišťování, by si měl vyprat oděvy,+ také ten, kdo se dotkne vody k očišťování. Bude do večera nečistý. 22 A čehokoli se snad nečistý dotkne, [to] bude nečisté,+ a duše, jež se toho dotkne, bude do večera nečistá.‘“+

20 A izraelští synové, celé shromáždění, přistoupili k tomu, aby přišli v prvním měsíci do pustiny Cin,+ a lid se usídlil v Kadeši.+ Tam zemřela Miriam+ a tam byla pohřbena.

2 A nebyla voda pro shromáždění,+ a začali se scházet proti Mojžíšovi a Áronovi.+ 3 A lid se s Mojžíšem* hádal+ a říkal: „Kdybychom jen byli vydechli naposled, když naši bratři vydechli naposled před Jehovou!+ 4 A proč jste přivedli Jehovův sbor do téhle pustiny, abychom tu zemřeli my i naši soumaři?+ 5 A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste nás přivedli na tohle zlé místo?+ Není to místo semene a fíků a rév a granátových jablek+ a není tu voda k pití.“ 6 Tehdy přišli Mojžíš a Áron z [místa] před sborem ke vchodu do stanu setkání a padli na tvář,+ a začala se jim objevovat Jehovova sláva.+

7 Pak Jehova mluvil k Mojžíšovi a řekl: 8 „Vezmi hůl+ a svolej shromáždění, ty a tvůj bratr Áron, a před jejich očima promluvíte ke skalnímu útesu, aby vskutku dal* svou vodu; a vyvedeš pro ně vodu ze skalního útesu* a dáš shromáždění a jejich soumarům pít.“+

9 Mojžíš tedy vzal hůl z [místa] před Jehovou,+ právě jak mu přikázal. 10 Poté svolal Mojžíš a Áron sbor před skalní útes, a přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Slyšte nyní, vy buřiči!+ Máme vám vyvést vodu z tohoto skalního útesu?“+ 11 A tak Mojžíš pozvedl ruku a dvakrát udeřil svou holí do skalního útesu; a začalo vycházet mnoho vody, a shromáždění a jejich soumaři začali pít.+

12 Později řekl Jehova Mojžíšovi a Áronovi: „Protože jste neprojevili víru ve mne, abyste mě posvětili+ před očima izraelských synů, proto tento sbor neuvedete do země, kterou jim jistě dám.“+ 13 To jsou vody Meriba,*+ protože izraelští synové se hádali s Jehovou, takže byl mezi nimi posvěcen.*

14 Nato poslal Mojžíš z Kadeše posly k edomskému králi:+ „Tak řekl tvůj bratr Izrael:+ ‚Ty dobře znáš všechny potíže, které nás dostihly.+ 15 A naši otcové přistoupili k tomu, aby sešli do Egypta,+ a bydleli jsme dále v Egyptě mnoho dnů;+ a Egypťané začali nám a našim otcům škodit.+ 16 Nakonec jsme volali k Jehovovi,+ a slyšel náš hlas a poslal anděla+ a vyvedl nás z Egypta; a tady jsme v Kadeši, městě na nejzazším konci tvého území. 17 Nech nás, prosím, projít svou zemí. Neprojdeme polem ani vinicí a nebudeme pít vodu ze studny. Budeme pochodovat po králově cestě.+ Neuhneme napravo ani nalevo,+ dokud tvým územím neprojdeme.‘“

18 Edom mu však řekl: „Skrze mne neprojdeš, jinak bych ti musel vyjít vstříc s mečem.“ 19 Izraelští synové mu zase řekli: „Vyjdeme po silnici; a kdybychom já a má hospodářská zvířata pili tvou vodu, jistě ti také dám její hodnotu.+ Nechci víc než pěšky projít.“+ 20 Přesto řekl: „Neprojdeš.“+ A tak Edom+ vytáhl, aby se s ním střetl, s velmi mnohým lidem a silnou rukou. 21 Edom tedy odmítl povolit Izraeli, aby prošel jeho územím.+ Izrael se proto od něho odvrátil.+

22 A izraelští synové, celé shromáždění, přistoupili k tomu, aby odtáhli z Kadeše+ a přišli k hoře Hor.+ 23 Tehdy řekl Jehova Mojžíšovi a Áronovi na hoře Hor při pomezí edomské země toto: 24 „Áron bude připojen ke svému lidu,+ neboť nevstoupí do země, kterou jistě dám izraelským synům, kvůli tomu, že jste se vzbouřili proti mému nařízení ohledně vod Meriba.+ 25 Vezmi Árona a jeho syna Eleazara a přiveď je na horu Hor. 26 A svlékni Áronovi jeho oděvy,+ a oblékneš je jeho synovi Eleazarovi;+ a Áron bude připojen [ke svému lidu] a zemře tam.“+

27 Mojžíš tedy učinil, právě jak Jehova přikázal; a před očima celého shromáždění zlezli horu Hor. 28 Pak Mojžíš svlékl Áronovi jeho oděvy a oblékl je jeho synovi Eleazarovi, načež tam Áron na vrcholku hory zemřel.+ A Mojžíš a Eleazar z hory sestoupili. 29 A celé shromáždění uvidělo, že Áron vydechl naposled, a celý izraelský dům plakal pro Árona třicet dnů.+

21 A Kananejec, aradský král,+ který bydlel v Negebu,*+ nyní uslyšel, že Izrael přišel cestou Atarim, a začal s Izraelem bojovat a odvádět některé z nich jako zajatce. 2 Izrael tedy učinil slavnostní slib Jehovovi a řekl:+ „Jestliže mi zcela jistě dáš tento lid do ruky, také jistě zasvětím jejich města zničení.“+ 3 Jehova tedy naslouchal Izraelovu hlasu a Kananejce vydal; a zasvětili je a jejich města zničení. Proto nazvali to místo Chorma.*+

4 Zatímco dál postupovali od hory Hor+ cestou Rudého moře, aby obešli edomskou zemi,+ duše lidu se kvůli té cestě začala unavovat. 5 A lid stále mluvil proti Bohu+ a Mojžíšovi:+ „Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině?+ Vždyť není chléb a voda,+ a naše duše si zošklivila ten opovrženíhodný chléb.“+ 6 Jehova tedy poslal mezi lid jedovaté hady,*+ a kousali lidi, takže mnoho lidí z Izraele zemřelo.+

7 Konečně lid přišel k Mojžíšovi a řekl: „Zhřešili jsme,+ protože jsme mluvili proti Jehovovi a proti tobě. Přimluv se u Jehovy, aby od nás odstranil hady.“+ A Mojžíš se přimluvil ve prospěch lidu.+ 8 Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Udělej si ohnivého hada* a umísti ho na signální tyč. A stane se, když byl někdo uštknut, že se pak na něj musí podívat, a tak zůstane naživu.“+ 9 Mojžíš ihned udělal měděného hada+ a umístil jej na signální tyč;+ a opravdu se stalo, že uštkl-li had muže, a ten se upřeně zahleděl+ na měděného hada, potom zůstal naživu.+

10 Potom izraelští synové odtáhli a utábořili se v Obotu.+ 11 Nato odtáhli z Obotu a utábořili se v Ije-abarimu,*+ v pustině, která je směrem k popředí Moabu, směrem k východu slunce. 12 Odtamtud odtáhli a utábořili se u říčního údolí Zered.+ 13 Odtamtud odtáhli a tábořili v arnonském kraji,+ který je v pustině, jež se rozkládá od pomezí Amorejců; Arnon je totiž hranicí Moabu mezi Moabem a Amorejci. 14 Proto se říká v knize Jehovových válek:

„Vaheb* v Sufě a [ta] říční údolí Arnonu* 15 a ústí říčních údolí, které zahnulo směrem k sídlu Ar+ a opřelo se o pomezí Moabu.“

16 Odtamtud dále k Beeru.*+ To je studna, o níž Jehova řekl Mojžíšovi: „Shromáždi lid, a ať jim dám vodu.“+

Potom z pustiny dál k Mattaně. 19 A od Mattany dál k Nachalielu a od Nachalielu dál k Bamotu.+ 20 A od Bamotu dál do údolí, které je na moabském poli,+ u vrcholu Pisgy,+ a ten vyčnívá směrem k povrchu Ješimonu.*+

21 Izrael nyní poslal posly k Sichonovi,+ králi Amorejců, a řekl: 22 „Nech mě projít svou zemí. Nezabočíme do pole ani do vinice. Nebudeme pít vodu z žádné studny. Budeme pochodovat po králově cestě, dokud tvým územím neprojdeme.“+ 23 A Sichon Izraeli nedovolil, aby prošel jeho územím,+ ale Sichon shromáždil všechen svůj lid a vyšel Izraeli vstříc do pustiny, a přišel k Jahacu+ a začal s Izraelem bojovat. 24 Na to ho Izrael udeřil ostřím meče+ a vzal do vlastnictví jeho zemi+ od Arnonu+ po Jabbok,+ blízko synů Ammona; protože Jazer*+ je pomezím synů Ammona.+

25 Izrael tedy vzal všechna tato města a Izrael začal bydlet ve všech městech Amorejců,+ v Chešbonu+ a všech jeho závislých městečkách.* 26 Chešbon byl totiž Sichonovým+ městem. Ten byl králem Amorejců+ a to on dříve bojoval s moabským králem a vzal mu z ruky celou jeho zemi až po Arnon.+ 27 Proto říkávají ti, kdo říkají posměšné verše:*

31 A Izrael začal bydlet v zemi Amorejců.+ 32 Potom Mojžíš poslal některé vyzvídat do Jazeru.+ Dobyli tedy jeho závislá městečka a zbavili vlastnictví Amorejce, kteří tam byli.+ 33 Potom se obrátili a šli nahoru cestou Bašanu.+ Na to vyšel bašanský král Og,+ on a všechen jeho lid, aby se s nimi střetl v bitvě u Edrei.+ 34 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Neboj se ho,+ neboť ti jistě dám do ruky jeho a všechen jeho lid a jeho zemi;+ a učiníš mu, právě jak jsi učinil Sichonovi, králi Amorejců, který bydlíval v Chešbonu.“+ 35 Udeřili tedy jeho a jeho syny a všechen jeho lid, takže mu nezůstal nikdo přežijící;+ a vzali do vlastnictví jeho zemi.+

22 Potom izraelští synové odtáhli a utábořili se na moabských pouštních pláních+ na druhé straně Jordánu od Jericha. 2 A Balak,+ syn Cipporův, uviděl všechno, co udělal Izrael Amorejcům. 3 A Moab se lidu velmi polekal, protože jich bylo mnoho; a Moab se začal děsit izraelských synů až k nevolnosti.+ 4 A Moab přistoupil k tomu, aby řekl midianským starším mužům:+ „Nyní tento* sbor slízne celé naše okolí, jako býk slízne zelený porost z pole.“

A Balak,+ syn Cipporův, byl právě v té době moabským králem. 5 Poslal nyní posly k Balámovi,+ synovi Beorovu, do Petoru,+ který je u Řeky,*+ v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal, a řekl: „Pohleď, z Egypta vyšel lid. Pohleď, pokryli zemi, kam až se dohlédne,*+ a bydlí přímo přede mnou. 6 A nyní, prosím, opravdu přijď; proklej+ mi přece tento lid, neboť jsou mocnější než já. Snad budu schopen je udeřit a snad je vyženu ze země; vím totiž dobře, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“+

7 Moabští starší muži a midianští starší muži tedy cestovali s platy za věštění+ ve svých rukách a šli k Balámovi+ a mluvili k němu Balakova slova. 8 Na to jim řekl: „Přenocujte tu dnes, a jistě vám vrátím slovo, právě jak snad ke mně promluví Jehova.“+ Moabská knížata tudíž u Baláma zůstala.

9 Nato přišel k Balámovi Bůh a řekl:+ „Kdo jsou ti muži u tebe?“ 10 Balám tedy řekl [pravému] Bohu: „Poslal ke mně Balak,+ syn Cipporův, moabský král, a řekl:* 11 ‚Pohleď, lid, který přichází z Egypta, a pokrývají zemi, kam až oko dohlédne.+ Přijď přece nyní, opravdu je pro mne zatrať.+ Snad budu schopen proti nim bojovat a skutečně je vyženu.‘“ 12 Ale Bůh řekl Balámovi: „Nepůjdeš s nimi. Nebudeš ten lid proklínat,+ neboť jsou požehnaní.“+

13 Poté Balám ráno vstal a řekl Balakovým knížatům: „Jděte do své země, protože Jehova odmítl pustit mě s vámi.“ 14 Moabská knížata tedy vstala a přišla k Balakovi a řekla: „Balám odmítl s námi přijít.“+

15 Balak však zase poslal jiná knížata, ve větším počtu a ctihodnější než předešlá. 16 Přišli zase k Balámovi a řekli mu: „Tak řekl Balak, syn Cipporův: ‚Prosím, nedej se zdržet od příchodu ke mně. 17 Zcela jistě tě totiž velmi poctím+ a udělám všechno, co mi snad řekneš.+ Přijď tedy přece, prosím. Opravdu pro mne ten lid zatrať.‘“ 18 Ale Balám odpověděl a řekl Balakovým sluhům: „I kdyby mi měl dát Balak svůj dům plný stříbra a zlata, nebyl bych schopen překročit nařízení Jehovy, svého Boha, abych tak učinil něco malého nebo velkého.+ 19 A teď tu, prosím, zůstaňte také dnes v noci, abych věděl, co ke mně bude dále Jehova mluvit.“+

20 Potom přišel Bůh* v noci k Balámovi a řekl mu: „Jestliže tě ti muži přišli zavolat, vstaň, jdi s nimi. Ale smíš mluvit jen to slovo, které k tobě budu mluvit já.“+ 21 Poté Balám ráno vstal a osedlal svou oslici a šel s moabskými knížaty.+

22 A Boží* hněv začal planout, protože šel; a Jehovův anděl přistoupil k tomu, aby se postavil na cestě, aby mu odporoval.*+ A on jel na své oslici, a byli s ním jeho dva sloužící.* 23 A oslice uviděla Jehovova anděla stojícího na cestě s taseným mečem v ruce;+ a oslice se pokusila z cesty odbočit, aby zašla na pole, ale Balám začal oslici bít, aby ji otočil k cestě. 24 A Jehovův anděl stále stál na úzké cestě mezi vinicemi s kamennou zdí na té straně a s kamennou zdí na oné straně. 25 A oslice stále viděla Jehovova anděla, a začala se tlačit ke stěně a tak tlačit Balámovi ke stěně nohu; a zbil ji ještě víc.

26 Jehovův anděl nyní opět prošel kolem a stanul na úzkém místě, kde nebylo kam odbočit napravo ani nalevo. 27 Když oslice uviděla Jehovova anděla, nyní pod Balámem lehla; Balámův hněv tedy vzplanul,+ a bil oslici svou holí. 28 Nakonec Jehova otevřel oslici ústa+ a ona Balámovi řekla: „Co jsem ti udělala, že jsi mě už třikrát zbil?“+ 29 Na to Balám oslici řekl: „To protože jsi se mnou jednala necitelně. Kdyby jen byl v mé ruce meč, už bych tě teď zabil!“+ 30 Nato řekla oslice Balámovi: „Nejsem snad tvá oslice, na níž jezdíš celý svůj život až do tohoto dne? Dělávala jsem ti to snad někdy?“+ A tak řekl: „Ne!“ 31 A Jehova přistoupil k tomu, aby Balámovi odkryl oči,+ takže viděl Jehovova anděla stojícího na cestě s taseným mečem v ruce. Okamžitě se hluboce poklonil a vrhl se na tvář.

32 Potom mu Jehovův anděl řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Pohleď, já — já jsem vyšel klást odpor, protože tvá cesta byla naprosto* proti mé vůli.+ 33 A oslice mě uviděla a třikrát se pokusila přede mnou odbočit.+ Představ si, že by přede mnou neodbočila!* Vždyť teď bych byl zabil dokonce tebe,+ ale ji bych zachoval naživu.“ 34 Na to Balám řekl Jehovovu andělovi: „Zhřešil jsem,+ protože jsem nevěděl, že na cestě stojíš ty, aby ses se mnou střetl. A teď, jestliže je to v tvých očích špatné, nech mě odejít zpátky.“ 35 Ale Jehovův anděl Balámovi řekl: „Jdi s těmi muži;+ a nesmíš mluvit nic než to slovo, které k tobě budu mluvit já.“+ A Balám jel dál s Balakovými knížaty.

36 Když se Balak doslechl, že Balám přijel, ihned mu vyšel vstříc k moabskému městu, které je na břehu Arnonu, jenž je na nejzazším konci území.+ 37 Pak řekl Balak Balámovi: „Neposlal jsem výslovně za tebou, abych tě zavolal? Proč jsi ke mně nepřišel? Nejsem skutečně a opravdu schopen tě uctít?“+ 38 Balám na to Balakovi řekl: „Hle, teď jsem k tobě přišel. Budu vůbec schopen něco mluvit?+ To slovo, které mi do úst vloží Bůh, to budu mluvit.“+

39 Balám tedy šel s Balakem a přišli ke Kirjat-chucotu. 40 A Balak přistoupil k tomu, aby obětoval skot a ovce+ a aby poslal nějaké Balámovi a knížatům, která byla s ním. 41 A ráno se stalo, že Balak vzal Baláma a přivedl ho k Bamot-baalu,*+ aby odtamtud viděl* všechen lid.+

23 Potom řekl Balám Balakovi: „Vystavěj mi na tomhle místě sedm oltářů+ a přichystej mi na tomhle místě sedm býků a sedm beranů.“ 2 Balak okamžitě učinil, právě jak Balám mluvil. Nato Balak a Balám obětovali na každém oltáři* býka a berana.+ 3 A Balám přikročil k tomu, aby řekl Balakovi: „Postav se u své zápalné oběti+ a nech mě jít. Snad Jehova naváže styk a setká se se mnou.+ V tom případě ti jistě povím, cokoli mi ukáže.“ Šel tedy na holý pahorek.

4 Když Bůh navázal s Balámem styk,+ ten Mu pak řekl: „Postavil jsem sedm oltářů do řad a přistoupil jsem k tomu, abych obětoval býka a berana na každém oltáři.“+ 5 Jehova* tudíž vložil do Balámových+ úst slovo a řekl: „Vrať se k Balakovi, a to je to, co budeš mluvit.“+ 6 Vrátil se tedy k němu, a pohleďme, on a všechna moabská knížata byli postaveni u jeho zápalné oběti. 7 Pak se chopil svého příslovečného výroku+ a řekl:

11 Balak na to Balámovi řekl: „Co jsi mi to udělal? Vzal jsem tě, abys zatratil mé nepřátele, a hle, ty jsi jim až do krajnosti požehnal.“+ 12 Odpověděl zase a řekl: „Neměl bych dbát na to, abych mluvil, cokoli by mi do úst vložil Jehova?“+

13 Potom mu Balak řekl: „Pojď přece, prosím, se mnou na jiné místo, odkud je můžeš vidět. Uvidíš jen jejich nejzazší konec+ a neuvidíš je všechny. A odtamtud mi je zatrať.“+ 14 Vzal ho tedy na pole Cofim, na vrcholek Pisgy,+ a přistoupil k tomu, aby vystavěl sedm oltářů a aby na každém oltáři obětoval býka a berana.+ 15 Potom řekl Balakovi: „Postav se tady u své zápalné oběti, a pokud jde o mne, nech mne, ať tam s ním navážu styk.“ 16 Jehova* poté navázal s Balámem styk a vložil mu do úst slovo a řekl:+ „Vrať se k Balakovi,+ a to je to, co budeš mluvit.“ 17 Přišel tedy k němu, a pohleďme, stál u své zápalné oběti a moabská knížata s ním. Pak mu Balak řekl: „Co mluvil Jehova?“ 18 Na to se chopil svého příslovečného výroku a řekl:+

25 Balak na to řekl Balámovi: „Jestliže ho na jedné straně nemůžeš zcela zatratit, pak bys mu na druhé straně neměl vůbec žehnat.“ 26 Balám zase odpověděl a řekl Balakovi: „Nemluvil jsem k tobě a neříkal jsem: ‚Udělám všechno, co bude mluvit Jehova‘?“+

27 Pak řekl Balak Balámovi: „Prosím tě, pojď. Ať tě vezmu ještě na jiné místo. Snad to bude v očích [pravého] Boha správné, takže mi ho odtamtud jistě zatratíš.“+ 28 A tak vzal Balak Baláma na vrcholek Peoru, který hledí směrem k Ješimonu.+ 29 Nato řekl Balám+ Balakovi: „Vystavěj mi na tomhle místě sedm oltářů a připrav mi na tomhle místě sedm býků a sedm beranů.“+ 30 Balak tedy učinil, právě jak Balám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana.+

24 Když Balám uviděl, že je v Jehovových očích dobré žehnat Izraeli, neodešel jako jindy,+ aby přišel na nějaká neblahá znamení,*+ ale zaměřil svůj obličej k pustině. 2 Když Balám pozvedl oči a viděl Izrael stanující po svých kmenech,+ pak na něm spočinul Boží duch.+ 3 Chopil se tedy svého příslovečného výroku+ a řekl:

 5 Jak pohledné jsou tvé stany, Jákobe, tvá bydliště, Izraeli!+

10 Na to vzplanul proti Balámovi Balakův hněv, a on zatleskal,+ a Balak přikročil k tomu, aby řekl Balámovi: „Zavolal jsem tě, abys zatratil mé nepřátele,+ a pohleď, tys jim už třikrát požehnal do krajnosti. 11 A teď si běž na své místo. Říkal jsem si, že tě zcela jistě poctím,+ ale pohleď, Jehova tě zdržel od pocty.“

12 Balám zase řekl Balakovi: „Nemluvil jsem snad také ke tvým poslům, které jsi mi poslal, a neřekl jsem: 13 ‚I kdyby mi měl dát Balak svůj dům plný stříbra a zlata, nebyl bych schopen překročit Jehovovo nařízení, abych učinil něco dobrého nebo špatného ze svého vlastního srdce. Cokoli by mluvil Jehova, to budu mluvit‘?+ 14 A nyní, hle, odcházím ke svému lidu. Pojď přece, ať ti oznámím,+ co udělá tento lid tvému lidu potom, na konci dnů.“+ 15 Chopil se tedy svého příslovečného výroku+ a řekl:

20 Když uviděl Amaleka, pokračoval ve svém příslovečném výroku a přikročil k tomu, aby řekl:+

21 Když uviděl Kenity,+ pokračoval ve svém příslovečném výroku a přikročil k tomu, aby řekl:

„Trvanlivé je tvé obydlí, a postaven na skalním útesu je tvůj příbytek.*

25 Nato Balám vstal a šel a vrátil se ke svému místu.+ A Balak také odešel.

25 Nyní bydlel Izrael v Šittimu.+ Pak začal mít lid nemravný poměr s moabskými dcerami.+ 2 A ženy pozvaly lid k obětem svých bohů,+ a lid začal jíst a klanět se jejich bohům.+ 3 Tak se Izrael* přimkl k Baalovi z Peoru;*+ a proti Izraeli začal planout Jehovův hněv.+ 4 Proto řekl Jehova Mojžíšovi: „Vezmi všechny, [kdo jsou] hlavami* lidu, a vystav* je Jehovovi+ směrem k slunci, aby se od Izraele obrátil zpět Jehovův hořící hněv.“ 5 Nato řekl Mojžíš izraelským soudcům:+ „Každý z vás zabijte+ své muže, kteří se přimykají k Baalovi z Peoru.“

6 Avšak pohleďme, přišel muž+ z izraelských synů a přiváděl do blízkosti svých bratrů* midianskou ženu+ před očima Mojžíše a před očima celého shromáždění izraelských synů, zatímco plakali u vchodu do stanu setkání. 7 Když to zahlédl Pinechas,+ syn Eleazara, syna kněze Árona, ihned vstal zprostřed shromáždění a vzal do ruky kopí. 8 Pak šel za tím izraelským mužem do klenutého stanu* a probodl je oba, izraelského muže i tu ženu skrze její rodidla.* Na to se metla na izraelských synech zastavila.+ 9 A [počet] těch, kdo zemřeli metlou, dosáhl dvaceti čtyř tisíc.+

10 Potom mluvil Jehova k Mojžíšovi a řekl: 11 „Pinechas,+ syn Eleazara, syna kněze Árona, obrátil zpět mou zlobu od izraelských synů+ tím, že v jejich středu nestrpěl vůbec žádné soupeření se mnou,+ takže jsem ve svém trvání na výlučné oddanosti izraelské syny nezahubil.+ 12 Proto řekni: ‚Hle, dávám mu svou smlouvu pokoje. 13 A bude sloužit jako smlouva kněžství na neurčitý čas pro něho a jeho potomstvo po něm+ díky tomu, že nestrpěl žádné soupeření se svým Bohem+ a přistoupil k tomu, aby vykonal smíření za izraelské syny.‘“+

14 Mimochodem, ten smrtelně udeřený izraelský muž, který byl smrtelně udeřen s Midiankou, se jmenoval Zimri, syn Saluův, náčelník+ otcovského domu Simeonovců. 15 A ta smrtelně udeřená midianská žena se jmenovala Kozbi, dcera Curova;+ ten byl hlavou rodů otcovského domu v Midianu.+

16 Později mluvil Jehova k Mojžíšovi a řekl: 17 „Ať se na Midianity dotírá,* a udeříte je,+ 18 protože na vás dotírají svými vychytralými skutky,+ jichž se proti vám vychytrale dopustili v záležitosti Peoru+ a v záležitosti Kozbi,+ dcery midianského náčelníka, své sestry, která byla smrtelně udeřena+ v den metly kvůli záležitosti Peoru.“+

26 A stalo se po té metle,*+ že Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi a Eleazarovi, synovi kněze Árona: 2 „Zjistěte úhrnný počet celého shromáždění izraelských synů od dvacetiletých a výše podle domu jejich otců, všechny, kteří v Izraeli vycházejí do vojska.“+ 3 A Mojžíš a kněz Eleazar+ přistoupili k tomu, aby s nimi mluvili na moabských pouštních pláních+ při Jordánu u Jericha+ a řekli: 4 „[Zjistěte jejich úhrnný počet] od dvacetiletých a výše, právě jak přikázal Jehova Mojžíšovi.“+

A izraelští synové, kteří vyšli z egyptské země, byli: 5 Ruben, Izraelův prvorozený;+ Rubenovi synové: z Chanoka+ rodina Chanokovců; z Pallua+ rodina Palluovců; 6 z Checrona+ rodina Checronovců; z Karmiho+ rodina Karmiovců. 7 To byly rodiny Rubenovců, a jejich sepsaní dosáhli čtyřiceti tří tisíc sedmi set třiceti.+

8 A Palluův syn* byl Eliab. 9 A Eliabovi synové: Nemuel a Datan a Abiram. Tento Datan+ a Abiram+ byli povolanými ze shromáždění, kteří se pustili do zápasu proti Mojžíšovi a Áronovi v Korachově shromáždění,+ když se pustili do zápasu proti Jehovovi.

10 Potom země otevřela svá ústa a spolkla je.+ Pokud jde o Koracha, [ten zemřel] při smrti shromáždění, když oheň strávil dvě stě padesát mužů.*+ A stali se symbolem.+ 11 Korachovi synové však nezemřeli.+

12 Synové Simeona+ po svých rodinách: z Nemuela*+ rodina Nemuelovců; z Jamina+ rodina Jaminovců; z Jakina+ rodina Jakinovců; 13 ze Zeracha* rodina Zerachovců; ze Šaula+ rodina Šaulovců. 14 To byly rodiny Simeonovců: dvacet dva tisíce dvě stě.+

15 Synové Gada+ po svých rodinách: z Cefona* rodina Cefonovců; z Chaggiho rodina Chaggiovců; ze Šuniho rodina Šuniovců; 16 z Ozniho* rodina Ozniovců; z Eriho rodina Eriovců; 17 z Aroda* rodina Arodovců; z Areliho+ rodina Areliovců. 18 To byly rodiny synů Gada, jejich sepsaných: čtyřicet tisíc pět set.+

19 Judovi+ synové byli Er+ a Onan.+ Er a Onan však zemřeli v zemi Kanaán.+ 20 A synové Judy byli po svých rodinách: z Šely+ rodina Šelovců; z Perece+ rodina Perecovců; ze Zeracha+ rodina Zerachovců. 21 A synové Perece byli: z Checrona+ rodina Checronovců; z Chamula+ rodina Chamulovců. 22 To byly rodiny Judy,+ jejich sepsaných: sedmdesát šest tisíc pět set.+

23 Synové Isachara+ po svých rodinách byli: z Toly+ rodina Tolovců; z Puvy rodina Punitů; 24 z Jašuba* rodina Jašubovců; ze Šimrona+ rodina Šimronovců. 25 To byly rodiny Isachara, jejich sepsaných: šedesát čtyři tisíce tři sta.+

26 Synové Zebulona+ po svých rodinách byli: ze Sereda rodina Seredovců; z Elona rodina Elonovců; z Jachleela+ rodina Jachleelovců. 27 To byly rodiny Zebulonovců, jejich sepsaných: šedesát tisíc pět set.+

28 Synové Josefa+ po svých rodinách byli Manasse a Efrajim.+ 29 Synové Manasseho+ byli: z Makira+ rodina Makirovců. A Makir se stal otcem Gileadovým.+ Z Gileada rodina Gileadovců. 30 To byli synové Gileada: z Iezera+ rodina Iezerovců; z Cheleka rodina Chelekovců; 31 z Asriela rodina Asrielovců; ze Šekema rodina Šekemovců; 32 ze Šemidy+ rodina Šemidovců; z Chefera+ rodina Cheferovců. 33 A Celofchad, syn Cheferův, neměl syny, ale dcery,+ a Celofchadovy dcery se jmenovaly Machla a Noa, Chogla, Milka a Tirca.+ 34 To byly rodiny Manasseho, a jejich sepsaných bylo padesát dva tisíce sedm set.+

35 To byli synové Efrajima+ po svých rodinách: ze Šutelacha+ rodina Šutelachovců; z Bekera rodina Bekerovců, z Tachana+ rodina Tachanovců. 36 A to byli Šutelachovi synové: z Erana rodina Eranovců. 37 To byly rodiny synů Efrajima,+ jejich sepsaných: třicet dva tisíce pět set. To byli synové Josefa po svých rodinách.+

38 Synové Benjamína+ po svých rodinách byli: z Bely+ rodina Belovců; z Ašbela+ rodina Ašbelovců; z Achirama* rodina Achiramovců; 39 ze Šefufama* rodina Šufamovců; z Chufama*+ rodina Chufamovců. 40 Synové Belovi byli Ard a Naaman:+ [z Arda]* rodina Ardovců; z Naamana rodina Naamovců. 41 To byli synové Benjamína+ po svých rodinách, a jejich sepsaných bylo čtyřicet pět tisíc šest set.+

42 To byli synové Dana+ po svých rodinách: ze Šuchama* rodina Šuchamovců. To byly rodiny Dana+ po svých rodinách. 43 Všech rodin Šuchamovců, jejich sepsaných, bylo šedesát čtyři tisíce čtyři sta.+

44 Synové Ašera+ po svých rodinách byli: z Jimnaha+ rodina Jimnahovců, z Jišviho+ rodina Jišviovců; z Berii rodina Beriovců; 45 ze synů Berii: z Chebera rodina Cheberovců; z Malkiela+ rodina Malkielovců. 46 A Ašerova dcera se jmenovala Serach.+ 47 To byly rodiny synů Ašera,+ jejich sepsaných: padesát tři tisíce čtyři sta.+

48 Synové Naftaliho+ po svých rodinách byli: z Jachceela+ rodina Jachceelovců; z Guniho+ rodina Guniovců; 49 z Jecera+ rodina Jecerovců; ze Šillema+ rodina Šillemovců. 50 To byly rodiny Naftaliho+ po svých rodinách, a jejich sepsaných bylo čtyřicet pět tisíc čtyři sta.+

51 To byli sepsaní z izraelských synů: šest set jeden tisíc sedm set třicet.+

52 Potom mluvil Jehova k Mojžíšovi a řekl: 53 „Těmto by měla být země rozdělena na podíly jako dědictví podle počtu jmen.+ 54 Podle velkého počtu bys měl něčí dědictví zvětšit a podle nepatrného počtu bys měl něčí dědictví zmenšit.+ Dědictví každého by mělo být dáno úměrně k jeho sepsaným. 55 Země by měla být rozdělena na podíly pouze losem.+ Podle jmen kmenů svých otců by měli dostat dědictví. 56 Po určení losem by mělo být něčí dědictví rozděleno na podíly mezi mnohé a nečetné.“

57 A to byli sepsaní z Levitů+ po svých rodinách: z Geršona+ rodina Geršonovců; z Kehata+ rodina Kehatovců; z Merariho+ rodina Merariovců. 58 To byly rodiny Levitů:* rodina Libniovců,+ rodina Hebronovců,+ rodina Machliovců,+ rodina Mušiovců,+ rodina Korachovců.+

A Kehat+ se stal otcem Amrama.+ 59 A Amramova manželka se jmenovala Jokebed,+ dcera Leviho, kterou jeho manželka porodila* Levimu v Egyptě. Časem porodila Amramovi Árona a Mojžíše a jejich sestru Miriam.+ 60 Potom se Áronovi narodili Nadab a Abihu,+ Eleazar a Itamar.+ 61 Ale Nadab a Abihu zemřeli, protože předložili před Jehovou nedovolený oheň.+

62 A jejich sepsaní dosáhli dvaceti tří tisíc, všichni muži od jednoměsíčního výše.+ Nebyli totiž sepsáni mezi izraelské syny,+ protože jim mezi izraelskými syny nemělo být dáno žádné dědictví.+

63 To byli ti sepsaní Mojžíšem a knězem Eleazarem, když sepisovali izraelské syny na moabských pouštních pláních při Jordánu u Jericha.+ 64 Ale mezi nimi se neprokázal být žádný muž z těch sepsaných Mojžíšem a knězem Áronem, když sepisovali izraelské syny v pustině Sinaj.+ 65 Jehova totiž o nich řekl: „Zcela jistě zemřou v pustině.“+ Nezůstal z nich tedy žádný muž kromě Kaleba, syna Jefunneho, a Jozua, syna Nunova.+

27 Potom se přiblížily dcery Celofchada,+ syna Chefera, syna Gileada, syna Makira, syna Manasseho,+ z rodin Manasseho, syna Josefova. A to byla jména jeho dcer: Machla, Noa a Chogla a Milka a Tirca.+ 2 A přistoupily k tomu, aby se postavily před Mojžíše a před kněze Eleazara+ a před náčelníky a celé shromáždění u vchodu do stanu setkání a řekly: 3 „Náš otec zemřel v pustině,+ a přece se neprokázal být mezi tím shromážděním, totiž těmi, kdo se seřadili proti Jehovovi v Korachově shromáždění,+ ale zemřel pro svůj vlastní hřích;+ a neměl žádné syny. 4 Proč by mělo být jméno našeho otce odňato zprostřed jeho rodiny, protože neměl syna?+ Ach, dej nám vlastnictví uprostřed bratrů našeho otce.“+ 5 Na to Mojžíš předložil jejich případ před Jehovou.+

6 Jehova potom řekl Mojžíšovi toto: 7 „Celofchadovy dcery mluví správně. Rozhodně bys jim měl dát dědičné vlastnictví uprostřed bratrů jejich otce, a způsobíš, že na ně přejde dědictví jejich otce.+ 8 A měl bys mluvit k izraelským synům a říci: ‚V případě, že by nějaký muž zemřel, aniž měl syna, pak způsobíte, že jeho dědictví přejde na jeho dceru. 9 A jestliže nemá dceru, dáte pak jeho dědictví jeho bratrům. 10 A jestliže nemá bratry, dáte pak jeho dědictví bratrům jeho otce. 11 A jestliže jeho otec nemá bratry, dáte pak jeho dědictví jeho pokrevnímu příbuznému,+ který je mu z jeho rodiny nejbližší, a vezme je do vlastnictví. A bude to sloužit jako ustanovení podle soudcovského rozhodnutí pro izraelské syny, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.‘“

12 Poté řekl Jehova Mojžíšovi: „Vyjdi na tuto abarimskou* horu+ a podívej se na zemi, kterou jistě dám izraelským synům.+ 13 Až ji uvidíš, pak budeš připojen ke svému lidu,+ ano, ty, právě jako byl připojen tvůj bratr Áron,+ 14 jelikož jste se vzbouřili proti mému nařízení v pustině Cin, když se shromáždění hádalo ve vztahu k mému posvěcení*+ u vod před jejich očima.+ To jsou vody Meriba+ u Kadeše+ v pustině Cin.“+

15 Pak Mojžíš mluvil k Jehovovi a řekl: 16 „Ať Jehova, BŮH duchů+ všech druhů těla,*+ ustanoví nad shromážděním muže,+ 17 který před nimi bude vycházet a který před nimi bude vcházet a který je bude vyvádět a který je bude přivádět,+ aby se Jehovovo shromáždění nestalo podobným ovcím, které nemají pastýře.“+ 18 Jehova tedy řekl Mojžíšovi: „Vezmi si Jozua, syna Nunova, muže, v němž je duch,+ a vložíš na něho ruku;+ 19 a postavíš ho před kněze Eleazara a před celé shromáždění a před jejich očima ho pověříš.+ 20 A vložíš na něho něco ze své důstojnosti,+ aby mu celé shromáždění izraelských synů naslouchalo.+ 21 A bude stát před knězem Eleazarem, a on se bude v jeho prospěch dotazovat soudem Urim+ před Jehovou.+ Na jeho nařízení budou vycházet a na jeho nařízení budou vcházet, on a s ním všichni izraelští synové a celé shromáždění.“

22 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby učinil, právě jak mu Jehova přikázal. Vzal tedy Jozua a postavil ho před kněze Eleazara+ a před celé shromáždění 23 a vložil na něho ruce a pověřil ho,+ právě jak Jehova mluvil prostřednictvím Mojžíše.+

28 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Přikaž izraelským synům, a řekneš jim: ‚Měli byste dbát, abyste mi předkládali můj obětní dar, můj chléb,+ pro mé ohnivé oběti jako uklidňující vůni+ pro mne v jejich ustanovených časech.‘*+

3 A řekneš jim: ‚To je ohnivá oběť, kterou budete předkládat Jehovovi: dva zdravé roční beránky denně jako zápalnou oběť, neustále.+ 4 Jednoho beránka dáte ráno a druhého beránka dáte mezi dvěma večery*+ 5 spolu s desetinou efa+ jemné mouky jako obilnou obětí+ zvlhčenou čtvrtinou hinu vytlučeného oleje;+ 6 stálou zápalnou oběť,+ jež byla dána u hory Sinaj jako uklidňující vůně, ohnivá oběť Jehovovi,+ 7 spolu s její tekutou obětí,+ čtvrtinou hinu na každého beránka.+ Vylij na svatém místě tekutou oběť opojného nápoje+ Jehovovi. 8 A druhého beránka dáš mezi dvěma večery. Se stejnou obilnou obětí jako ráno a s jeho stejnou tekutou obětí jej dáš jako ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi.+

9 V sabatní den+ však budou dva zdraví roční beránci a dvě desetinné míry jemné mouky jako obilná oběť zvlhčená olejem, spolu s její tekutou obětí, 10 jako sabatní zápalná oběť ve svůj sabat* spolu se stálou zápalnou obětí+ a její tekutou obětí.+

11 A na začátku svých měsíců budete předkládat jako zápalnou oběť Jehovovi dva mladé býky a jednoho berana, sedm zdravých beránků, každého ročního,+ 12 a tři desetinné míry jemné mouky jako obilnou oběť+ zvlhčenou olejem na každého býka, a dvě desetinné míry jemné mouky jako obilnou oběť zvlhčenou olejem na jednoho berana,+ 13 a desetinnou míru jemné mouky jako obilnou oběť zvlhčenou olejem na každého beránka zvlášť jako zápalnou oběť, uklidňující vůni,+ ohnivou oběť Jehovovi. 14 A jako jejich tekuté oběti by mělo přijít půl+ hinu vína na býka a třetina+ hinu na berana a čtvrtina+ hinu na beránka.* To je měsíční zápalná oběť v jejím měsíci pro měsíce roku.+ 15 Také by mělo být dáno jedno kůzle+ jako oběť za hřích Jehovovi navíc ke stálé zápalné oběti spolu s její tekutou obětí.+

16 A v prvním měsíci, čtrnáctý den měsíce, bude Jehovův pasach.+ 17 A patnáctý den tohoto měsíce bude svátek. Sedm dnů se budou jíst nekvašené chleby.+ 18 První den bude svaté shromáždění.+ Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu.+ 19 A předložíte jako ohnivou oběť, zápalnou oběť+ Jehovovi, dva mladé býky a jednoho berana a sedm beránků, každého ročního.+ Měli by se prokázat být pro vás zdraví.+ 20 A jako jejich obilné oběti+ jemné mouky zvlhčené olejem dáte tři desetinné míry na býka a dvě desetinné míry+ na berana. 21 Dáte desetinnou míru+ na každého beránka ze sedmi beránků zvlášť; 22 a jednoho kozla oběti za hřích, aby se za vás vykonalo smíření.+ 23 Dáte je vedle ranní zápalné oběti, která je pro stálou+ zápalnou oběť.+ 24 Stejně to budete dávat denně po sedm dnů jako chléb,+ ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi.+ Mělo by se to dávat spolu se stálou zápalnou obětí a její tekutou obětí. 25 A sedmý den byste měli pořádat svaté shromáždění.+ Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu.+

26 A v den prvních zralých plodů,+ když předkládáte Jehovovi novou obilnou oběť ve svém svátku týdnů,+ měli byste pořádat svaté shromáždění. Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu.+ 27 A jako zápalnou oběť pro uklidňující vůni Jehovovi předložíte dva mladé býky, jednoho berana, sedm beránků, každého ročního;+ 28 a jako jejich obilnou oběť jemné mouky zvlhčené olejem tři desetinné míry na každého býka, dvě desetinné míry+ na jednoho berana, 29 desetinnou míru+ na každého beránka ze sedmi beránků zvlášť; 30 jedno kůzle, aby se za vás vykonalo smíření.+ 31 Dáte je vedle stálé zápalné oběti a její obilné oběti.+ Měli by se prokázat být pro vás zdraví,+ spolu s jejich tekutými oběťmi.+

29 A v sedmém měsíci, prvního toho měsíce, byste měli pořádat svaté shromáždění.+ Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu.+ Měl by se prokázat být pro vás dnem troubení na trubku.+ 2 A jako zápalnou oběť pro uklidňující vůni Jehovovi dáte jednoho mladého býka, jednoho berana, sedm beránků, každého ročního, zdravé;+ 3 a jejich obilnou oběť jemné mouky zvlhčené olejem, tři desetinné míry na býka, dvě desetinné míry na berana+ 4 a jednu desetinnou míru na každého beránka ze sedmi beránků;+ 5 a jednoho kozlíka jako oběť za hřích, aby se za vás vykonalo smíření;+ 6 vedle měsíční zápalné oběti+ a její obilné oběti+ a stálé zápalné oběti+ a její obilné oběti+ spolu s jejich tekutými oběťmi+ podle předepsaného postupu pro ně, jako uklidňující vůni, ohnivou oběť Jehovovi.+

7 A desátého tohoto sedmého měsíce byste měli pořádat svaté shromáždění,+ a budete trápit své duše.+ Nebudete konat práci žádného druhu.+ 8 A jako zápalnou oběť Jehovovi, jako uklidňující vůni, předložíte jednoho mladého býka, jednoho berana, sedm beránků, každého ročního.+ Měli by se prokázat být pro vás zdraví.+ 9 A jako jejich obilnou oběť jemné mouky zvlhčené olejem, tři desetinné míry na býka, dvě desetinné míry na jednoho berana,+ 10 desetinnou míru na každého beránka ze sedmi beránků zvlášť;+ 11 jedno kůzle jako oběť za hřích vedle smírčí oběti za hřích+ a stálé zápalné oběti a její obilné oběti spolu s jejich tekutými oběťmi.+

12 A patnáctý den sedmého měsíce+ byste měli pořádat svaté shromáždění.+ Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu+ a sedm dní budete slavit svátek Jehovovi.+ 13 A jako zápalnou oběť,+ ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi, předložíte třináct mladých býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního. Měli by se prokázat být zdraví.+ 14 A jako jejich obilnou oběť jemné mouky zvlhčené olejem, tři desetinné míry na každého býka ze třinácti býků, dvě desetinné míry na každého berana ze dvou beranů+ 15 a desetinnou míru* na každého beránka ze čtrnácti beránků;*+ 16 a jedno kůzle jako oběť za hřích, vedle stálé zápalné oběti, její obilné oběti a její tekuté oběti.+

17 A druhý den dvanáct mladých býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 18 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu;+ 19 a jedno kůzle jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti a její obilné oběti spolu s jejich tekutými oběťmi.+

20 A třetí den jedenáct býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 21 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu; 22 a jednoho kozla* jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti a její obilné oběti a její tekuté oběti.

23 A čtvrtý den deset býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 24 jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu;+ 25 a jedno kůzle jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti,+ její obilné oběti a její tekuté oběti.+

26 A pátý den devět býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 27 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu;+ 28 a jednoho kozla jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti a její obilné oběti a její tekuté oběti.+

29 A šestý den osm býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 30 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu;+ 31 a jednoho kozla jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti, její obilné oběti a jejích tekutých obětí.+

32 A sedmý den sedm býků, dva berany, čtrnáct beránků, každého ročního, zdravé;+ 33 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býky, berany a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu pro ně;+ 34 a jednoho kozla jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti, její obilné oběti a její tekuté oběti.+

35 A osmý den byste měli pořádat slavnostní shromáždění.+ Nebudete konat namáhavou práci žádného druhu.+ 36 A předložíte jako zápalnou oběť, ohnivou oběť uklidňující vůně Jehovovi, jednoho býka, jednoho berana, sedm beránků, každého ročního, zdravé;+ 37 a jejich obilnou oběť+ a jejich tekuté oběti+ pro býka, berana a beránky po jejich počtu podle předepsaného postupu;+ 38 a jednoho kozla jako oběť za hřích,+ vedle stálé zápalné oběti a její obilné oběti a její tekuté oběti.+

39 Ty dáte Jehovovi ve svých obdobích svátků+ kromě svých obětí slavnostního slibu+ a svých dobrovolných obětních darů+ jakožto své zápalné oběti+ a své obilné oběti+ a své tekuté oběti+ a své oběti společenství.‘“*+ 40 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby hovořil k izraelským synům podle všeho, co Jehova Mojžíšovi přikázal.+

30 Potom Mojžíš mluvil k hlavám+ kmenů izraelských synů a řekl: „To je to slovo, které přikázal Jehova: 2 V případě, že muž učiní Jehovovi slavnostní slib+ nebo přísahá přísahu,+ aby na svou duši uvázal slavnostní slib zdrženlivosti,+ neporuší své slovo.+ Měl by činit podle všeho, co vyšlo z jeho úst.+

3 A v případě, že učiní slavnostní slib Jehovovi žena+ nebo že se ona ve svém mládí* zaváže slavnostním slibem zdrženlivosti v domě svého otce, 4 a její otec skutečně slyší její slavnostní slib nebo její slavnostní slib zdrženlivosti, který uvázala na svou duši, a její otec vzhledem k ní opravdu mlčí, všechny její slavnostní sliby budou také trvat, a bude trvat každý slavnostní slib zdrženlivosti,+ který uvázala na svou duši. 5 Ale jestliže jí [to] otec zakázal v den, kdy slyšel všechny její slavnostní sliby nebo její slavnostní sliby zdrženlivosti, které uvázala na svou duši, nebude to trvat, ale Jehova jí odpustí, protože jí [to] otec zakázal.+

6 Ale jestliže snad přece patří manželovi, a spočívá na ní její slavnostní slib+ nebo neuvážený slib jejích rtů, který uvázala na svou duši, 7 a její manžel to skutečně slyší a mlčí vzhledem k ní v den, kdy to slyší,* budou také trvat její slavnostní sliby, nebo její slavnostní sliby zdrženlivosti, které uvázala na svou duši, budou trvat.+ 8 Ale jestliže jí [to] její manžel v den, kdy to slyší, zakáže,+ zrušil také její slavnostní slib, který na ní spočíval, nebo neuvážený slib jejích rtů, který uvázala na svou duši, a Jehova jí odpustí.+

9 V případě slavnostního slibu vdovy nebo rozvedené ženy, všechno, co uvázala na svou duši, bude trvat proti ní.

10 Jestliže však slavnostně slíbila nebo na svou duši přísahou uvázala slavnostní slib zdrženlivosti+ v domě svého manžela, 11 a její manžel to slyšel a mlčel vzhledem k ní, nezakázal jí [to];* a budou trvat všechny její slavnostní sliby, nebo jakýkoli slavnostní slib zdrženlivosti, který uvázala na svou duši, bude trvat. 12 Ale jestliže je její manžel naprosto zrušil v den, kdy slyšel jakékoli vyjádření jejích rtů jakožto její slavnostní sliby nebo jakožto slavnostní slib zdrženlivosti její duše, nebudou trvat.+ Její manžel je zrušil, a Jehova jí odpustí.+ 13 Jakýkoli slavnostní slib nebo jakoukoli přísahu slavnostního slibu zdrženlivosti, [vedoucí] k trápení duše,+ by měl její manžel potvrdit nebo by měl její manžel zrušit. 14 Ale jestliže její manžel vzhledem k ní naprosto mlčí ze dne na den, potvrdil také všechny její slavnostní sliby nebo všechny její slavnostní sliby zdrženlivosti, které na ní spočívají.+ Potvrdil je, protože vzhledem k ní mlčel v den, kdy je slyšel. 15 A jestliže je naprosto zruší potom, co je slyšel, také opravdu nese její* provinění.+

16 To jsou předpisy, které Jehova přikázal Mojžíšovi [ohledně vztahu] mezi manželem a jeho manželkou,+ mezi otcem a jeho dcerou v jejím mládí v otcově domě.“+

31 Jehova pak mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Ujmi se za izraelské syny pomsty+ na Midianitech.+ Potom budeš připojen ke svému lidu.“+

3 Mojžíš tedy mluvil k lidu a řekl: „Vyzbrojte* mezi sebou muže do vojska, aby sloužili proti Midianu, aby vykonali na Midianu Jehovovu pomstu.+ 4 Pošlete do vojska tisíc z každého kmene ze všech izraelských kmenů.“ 5 Z izraelských tisíců+ byl tudíž určen tisíc z kmene, dvanáct tisíc vyzbrojených do vojska.+

6 Potom je Mojžíš vyslal, tisíc z každého kmene, do vojska, je a Pinechase,+ syna kněze Eleazara, do vojska, a v jeho ruce bylo svaté náčiní a trubky+ k troubení výzev. 7 A svedli válku s Midianem, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi, a přistoupili k tomu, aby zabili každého muže.+ 8 A spolu s jinými zabitými zabili midianské krále, totiž Eviho a Rekema a Cura a Chura a Rebu, pět midianských králů;+ a zabili mečem Baláma,+ syna Beorova. 9 Ale midianské ženy a jejich maličké odvedli izraelští synové zajaté;+ a vydrancovali všechna jejich domácí zvířata a všechna jejich hospodářská zvířata a všechny jejich prostředky k obživě. 10 A všechna jejich města, v nichž se usadili,* a všechny jejich obezděné tábory spálili ohněm.+ 11 A pobrali všechnu kořist+ a všechen lup z lidí* a domácích zvířat. 12 A přivedli zajatce a lup a kořist k Mojžíšovi a knězi Eleazarovi a k shromáždění* izraelských synů, k táboru, na moabské pouštní pláně,+ které jsou při Jordánu u Jericha.

13 Nato jim Mojžíš a kněz Eleazar a všichni náčelníci shromáždění vyšli vstříc ven z tábora. 14 A Mojžíš se rozhořčil na ustanovené muže z bojových sil,+ velitele* tisíců a velitele set, kteří přicházeli z vojenské výpravy. 15 Mojžíš jim tedy řekl: „Zachovali jste naživu každou ženu?+ 16 Pohleďte, to ony na Balámovo slovo sloužily ke svedení izraelských synů, aby se dopustili nevěry*+ vůči Jehovovi v záležitosti Peoru,+ takže na Jehovovo shromáždění přišla metla.+ 17 A nyní zabijte každou [osobu] mužského [rodu] mezi maličkými a zabijte každou ženu, která měla styk s mužem tím, že ležela s nějakým mužem.+ 18 A zachovejte si naživu všechny maličké mezi ženami, které nepoznaly skutek ležet s nějakým mužem.+ 19 Pokud jde o vás, vy tábořte sedm dní vně tábora. Každý, kdo zabil duši,+ a každý, kdo se dotkl někoho zabitého,+ měli byste se sami očistit+ třetí den a sedmý den, vy a vaši zajatí. 20 A každý oděv a každý kožený předmět a všechno udělané z kozí srsti a každý dřevěný předmět byste si měli očistit od hříchu.“+

21 Kněz Eleazar pak řekl mužům z vojska, kteří šli do bitvy: „To je ustanovení zákona, které Jehova přikázal Mojžíšovi: 22 ‚Jen zlato a stříbro, měď, železo, cín a olovo, 23 všechno, co je zpracováno ohněm,*+ byste měli nechat projít ohněm, a bude to čisté. Jen by se to mělo očistit vodou k očišťování.+ A všechno, co není zpracováno ohněm,* byste měli nechat projít vodou.+ 24 A sedmý den si vyperete oděvy a budete čistí, a potom smíte přijít do tábora.‘“+

25 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Mojžíšovi toto: 26 „Zjisti úhrnný počet lupu, zajatce jak z lidí, tak z domácích zvířat, ty a kněz Eleazar a hlavy otců shromáždění. 27 A rozdělíš lup vedví mezi ty, kdo se zúčastnili bitvy, kdo vyšli na výpravu, a celý zbytek shromáždění.+ 28 A jako daň+ pro Jehovu odejmeš od válečníků, kteří vyšli na výpravu, jednu duši z pěti set, z lidí a ze skotu a z oslů a z bravu. 29 Měli byste* to vzít z jejich poloviny, a dáš to knězi Eleazarovi jako Jehovův příspěvek.+ 30 A z poloviny izraelských synů bys měl vzít jednu z padesáti,* z lidí, ze skotu, z oslů a z bravu, z každého druhu domácího zvířete, a dáš je Levitům,+ kteří dodržují závazek vůči Jehovovu svatostánku.“+

31 A Mojžíš a kněz Eleazar učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi. 32 A lup, zbytek vydrancovaného, co lid z výpravy vzal jako vydrancované, dosáhl šesti set sedmdesáti pěti tisíc [kusů] bravu 33 a sedmdesáti dvou tisíc [kusů] dobytka 34 a šedesáti jednoho tisíce oslů. 35 Pokud jde o lidské duše+ z žen, které neznaly skutek ležet s nějakým mužem,+ všech těch duší byly třicet dva tisíce. 36 A polovina, která byla podílem těch, kdo vyšli na výpravu, dosáhla počtu tří set třiceti sedmi tisíc pěti set [kusů] bravu. 37 A daň+ pro Jehovu ze stáda bravu dosáhla šesti set sedmdesáti pěti. 38 A dobytka bylo třicet šest tisíc [kusů], a z nich byla daň pro Jehovu sedmdesát dva. 39 A oslů bylo třicet tisíc pět set, a z nich byla daň pro Jehovu šedesát jeden. 40 A lidských duší bylo šestnáct tisíc, a z nich byla daň pro Jehovu třicet dvě duše. 41 Potom dal Mojžíš daň jako Jehovův příspěvek knězi Eleazarovi,+ právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.+

42 A z poloviny patřící izraelským synům, kterou Mojžíš oddělil od té, jež patřila mužům, kteří svedli válku: 43 Tedy polovina [patřící] shromáždění dosáhla z bravu tří set třiceti sedmi tisíc pěti set, 44 a dobytka [bylo] třicet šest tisíc 45 a oslů třicet tisíc pět set 46 a lidských duší šestnáct tisíc. 47 Potom vzal Mojžíš z poloviny patřící izraelským synům jednoho, který se měl vyjmout z padesáti,* z lidí a z domácích zvířat, a dal je Levitům,+ kteří dodržovali závazek+ vůči Jehovovu svatostánku, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

48 A ustanovení muži, kteří byli z tisíců vojska,+ velitelé tisíců a velitelé set,+ přistoupili k tomu, aby se přiblížili k Mojžíšovi 49 a aby řekli Mojžíšovi: „Tvoji sluhové zjistili úhrnný počet válečníků, kteří jsou nám svěřeni, a nebyla podána zpráva, že by jediný z nás scházel.+ 50 Předložme tedy každý, co nalezl, jako Jehovův obětní dar:+ zlaté předměty, nákotníkové řetízky a náramky, pečetní prsteny,+ náušnice a ženské ozdoby,+ abychom vykonali za své duše smíření před Jehovou.“

51 Mojžíš a kněz Eleazar tudíž od nich přijali zlato,+ všechny šperky. 52 A všechno zlato příspěvku, kterým přispěli Jehovovi, dosáhlo šestnácti tisíc sedmi set padesáti šekelů od velitelů tisíců a velitelů set. 53 Muži vojska si každý nabrali vydrancovaného pro sebe.+ 54 Mojžíš a kněz Eleazar tedy přijali zlato od velitelů tisíců a set a přinesli ho do stanu setkání jako památku+ pro izraelské syny před Jehovou.

32 A synové Rubena+ a synové Gada+ nyní měli početná hospodářská zvířata, ve skutečnosti velmi mnohá. A uviděli zemi Jazer+ a zemi Gilead, a pohleďme, to místo bylo místem pro hospodářská zvířata. 2 Synové Gada a synové Rubena tudíž přišli a řekli Mojžíšovi a knězi Eleazarovi a náčelníkům shromáždění toto: 3 „Atarot+ a Dibon+ a Jazer a Nimra+ a Chešbon+ a Eleale+ a Sebam a Nebo+ a Beon,+ 4 země, kterou Jehova porazil před izraelským shromážděním,+ je země pro hospodářská zvířata, a tvoji sluhové mají hospodářská zvířata.“+ 5 A přikročili k tomu, aby řekli: „Jestliže jsme ve tvých očích nalezli přízeň, ať je tato země dána tvým sluhům jako vlastnictví. Nenuť nás překročit Jordán.“+

6 Nato řekl Mojžíš synům Gada a synům Rubena: „Mají jít vaši bratři do války, zatímco vy si tu bydlíte?+ 7 A proč byste měli odrazovat izraelské syny od přechodu do země, kterou jim Jehova jistě dá? 8 Tak to udělali vaši otcové,+ když jsem je poslal z Kadeš-barneje,+ aby viděli zemi. 9 Když vyšli do říčního údolí Eškol+ a viděli zemi, pak odradili izraelské syny, aby nešli do země, kterou by jim byl Jehova určitě dal.+ 10 Toho dne proto vzplál Jehovův hněv, takže přísahal+ a řekl: 11 ‚Ti muži, kteří přitáhli z Egypta, od dvacetiletých výše,+ neuvidí půdu, o níž jsem přísahal* Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,+ protože mě cele nenásledovali, 12 kromě Kaleba,+ syna Kenizejce Jefunneho, a Jozua,+ syna Nunova, protože ti následovali Jehovu cele.‘ 13 A tak Jehovův hněv planul proti Izraeli, a on je přiměl, aby čtyřicet let putovali po pustině,+ dokud celá generace, která činila zlo v Jehovových očích, nedospěla ke svému konci.+ 14 A tu jste povstali na místě svých otců jako plemeno hříšných lidí, abyste ještě přidali* k Jehovovu hořícímu hněvu+ proti Izraeli. 15 V případě, že byste se obrátili zpět a nenásledovali ho,+ jistě by je pak ještě jednou ponechal déle v pustině,+ a jednali byste zhoubně s celým tímto lidem.“+

16 Později se k němu přiblížili a řekli: „Nech nás tu postavit kamenné ohrady pro stáda bravu pro naše hospodářská zvířata a města pro naše maličké. 17 Ale sami půjdeme vyzbrojeni v bitevním šiku před izraelskými syny+ až do té doby, kdy je přivedeme na jejich místo, zatímco naši maličcí budou bydlet ve městech s opevněními stranou od obličeje obyvatel země. 18 Nevrátíme se do svých domů, dokud si izraelští synové neopatří pozemkový majetek, každý své vlastní dědictví.+ 19 Nedostaneme totiž s nimi dědictví ze strany Jordánu a dále, protože naše dědictví nám přišlo ze strany Jordánu směrem k východu slunce.“+

20 Na to jim Mojžíš řekl: „Jestliže to učiníte, jestliže se před Jehovou vyzbrojíte do války+ 21 a každý vyzbrojený z vás opravdu přejde před Jehovou Jordán, dokud před sebou nezažene své nepřátele,+ 22 a země nebude skutečně podmaněna před Jehovou,+ a potom se vrátíte,+ také se vskutku prokážete [jako] bez viny proti Jehovovi a proti Izraeli; a tato země se stane vaší jako vlastnictví před Jehovou.+ 23 Ale jestliže tak neučiníte, jistě také zhřešíte proti Jehovovi.+ V tom případě vězte, že váš hřích vás dostihne.+ 24 Postavte si města pro své maličké a kamenné ohrady pro svá stáda bravu, a měli byste vykonat, co vyšlo z vašich úst.“+

25 Potom řekli synové Gada a synové Rubena Mojžíšovi toto: „Tvoji synové učiní, právě jak můj pán přikazuje.+ 26 Naši maličcí, naše manželky, naše hospodářská zvířata a všechna naše domácí zvířata zůstanou tam v gileadských městech,+ 27 ale tvoji sluhové, každý vyzbrojený do vojska, přejdou před Jehovou do války,+ právě jak můj pán mluví.“

28 Mojžíš tedy dal ohledně nich příkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Nunovu, a hlavám otců kmenů izraelských synů. 29 Mojžíš jim tedy řekl: „Jestliže s vámi synové Gada a synové Rubena přejdou Jordán před Jehovou, každý vyzbrojený do války,+ a země bude před vámi skutečně podmaněna, dáte jim pak zemi Gilead jako vlastnictví.+ 30 Ale jestliže s vámi nepřejdou vyzbrojeni,* pak se usadí ve vašem středu v zemi Kanaán.“+

31 Synové Gada a synové Rubena na to odpověděli a řekli: „Co Jehova mluvil k tvým sluhům, tak učiníme.+ 32 Sami před Jehovou přejdeme vyzbrojeni do země Kanaán,+ a vlastnictví našeho dědictví bude u nás* na této straně Jordánu.“+ 33 Na to jim, totiž synům Gada+ a synům Rubena+ a polovině kmene Josefova syna Manasseho,+ dal Mojžíš království Sichona,+ krále Amorejců, a království Oga,+ krále Bašanu, zemi, jež patřila ke svým městům v územích, a města té země kolem dokola.*

34 A synové Gada přistoupili k tomu, aby stavěli Dibon+ a Atarot+ a Aroer+ 35 a Atrot-šofan a Jazer+ a Jogbehu+ 36 a Bet-nimru+ a Bet-haran,+ města s opevněním,+ a kamenné ohrady pro stáda bravu.+ 37 A synové Rubena postavili Chešbon+ a Eleale+ a Kirjatajim+ 38 a Nebo+ a Baal-meon+ — jejich jména byla změněna — a Sibmu; a začali jména měst, jež postavili, nazývat svými vlastními jmény.*

39 A synové Makira,+ syna Manasseho, přistoupili k tomu, aby pochodovali do Gileadu a aby jej dobyli a aby zahnali Amorejce, kteří v něm byli. 40 Mojžíš tedy dal Gilead Makirovi, synovi Manasseho, a on se v něm usídlil.+ 41 A Jair, syn Manasseho, pochodoval a dobyl jejich stanové vesnice, a začal je nazývat Chavvot-jair.+ 42 A Nobach pochodoval a dobyl Kenat+ a jeho závislá městečka;* a začal je nazývat svým vlastním jménem Nobach.

33 To byly etapy izraelských synů, kteří vyšli z egyptské země+ ve svých vojskách+ rukou Mojžíšovou a Áronovou.+ 2 A Mojžíš na Jehovovo nařízení stále zaznamenával místa odchodu po jejich etapách; a to byly jejich etapy od jednoho místa odchodu ke druhému:+ 3 a přistoupili k tomu, aby odtáhli z Ramesesu v prvním měsíci, patnáctý den prvního měsíce.+ Přímo den po pasachu+ vyšli izraelští synové s pozvednutou rukou před očima všech Egypťanů.+ 4 Egypťané zatím pohřbívali ty, které Jehova mezi nimi udeřil, totiž všechny prvorozené;+ a Jehova vykonal soudy na jejich bozích.+

5 Tak izraelští synové odtáhli z Ramesesu+ a tábořili v Sukkotu.+ 6 Potom odtáhli ze Sukkotu a tábořili v Ethamu,+ který je na okraji pustiny. 7 Dále odtáhli z Ethamu a obrátili se zpět směrem k Pihachirotu,+ který je na dohled Baal-cefonu;+ a tábořili před Migdolem.+ 8 Potom z Pihachirotu* odtáhli a prošli středem moře+ do pustiny+ a pochodovali třídenní cestou v pustině Etham+ a utábořili se u Mary.+

9 Potom odtáhli od Mary a přišli k Elimu.+ V Elimu bylo dvanáct vodních zřídel a sedmdesát palem. Tábořili tam tedy. 10 Dále odtáhli z Elimu a tábořili u Rudého moře. 11 Potom odtáhli od Rudého moře a utábořili se v pustině Sin.+ 12 Pak odtáhli z pustiny Sin a utábořili se u Dofky. 13 Později odtáhli od Dofky a tábořili u Aluše. 14 Dále odtáhli od Aluše a tábořili v Refidimu.+ A neprokázala se tam být žádná pitná voda pro lid. 15 Potom z Refidimu odtáhli a tábořili v pustině Sinaj.+

16 Poté odtáhli z pustiny Sinaj a tábořili u Kibrot-hattaavy.+ 17 Pak odtáhli od Kibrot-hattaavy a tábořili v Chacerotu.+ 18 Nato odtáhli z Chacerotu a utábořili se v Ritmě. 19 Dále odtáhli z Ritmy a utábořili se v Rimmon-pereci. 20 Pak odtáhli z Rimmon-perece a tábořili v Libně. 21 Později odtáhli z Libny a tábořili v Risse. 22 Dále odtáhli z Rissy a tábořili v Kehelatě. 23 Potom odtáhli z Kehelaty a tábořili na hoře Šefer.

24 Nato odtáhli z hory Šefer a tábořili+ v Charadě. 25 Pak odtáhli z Charady a tábořili v Makhelotu. 26 Dále odtáhli+ z Makhelotu a tábořili v Tachatu. 27 Nato odtáhli z Tachatu a tábořili v Terachu. 28 Potom odtáhli z Terachu a tábořili v Mitce. 29 Později odtáhli z Mitky a tábořili v Chašmoně. 30 Dále odtáhli z Chašmony a tábořili v Moserotu. 31 Potom odtáhli z Moserotu a tábořili v Bene-jaakanu.+ 32 Nato odtáhli z Bene-jaakanu a tábořili v Chor-haggidgadu. 33 Dále odtáhli z Chor-haggidgadu a tábořili v Jotbatě.+ 34 Později odtáhli z Jotbaty a tábořili v Abroně. 35 Pak odtáhli z Abrony a tábořili v Ecjon-geberu.+ 36 Poté odtáhli z Ecjon-geberu a tábořili v pustině Cin,+ což je Kadeš.

37 Později odtáhli z Kadeše a tábořili na hoře Hor+ na pomezí edomské země. 38 A kněz Áron na Jehovovo nařízení přistoupil k tomu, aby vystoupil na horu Hor a aby tam zemřel ve čtyřicátém roce vyjití izraelských synů z egyptské země, v pátém měsíci, prvního toho měsíce.+ 39 A Áronovi, když zemřel na hoře Hor, bylo sto dvacet tři léta.

40 Nyní se doslechl o příchodu izraelských synů Kananejec, aradský král,+ jelikož bydlel v Negebu+ v zemi Kanaán.

41 Časem odtáhli z hory Hor+ a tábořili v Calmoně. 42 Potom odtáhli z Calmony a tábořili v Punonu. 43 Dále odtáhli z Punonu a tábořili v Obotu.+ 44 Pak odtáhli z Obotu a tábořili v Ije-abarimu* na pomezí Moabu.+ 45 Později z Ijimu odtáhli a tábořili v Dibon-gadu.+ 46 Poté odtáhli z Dibon-gadu a tábořili v Almon-diblatajimu. 47 Pak odtáhli z Almon-diblatajimu+ a tábořili v horách Abarim*+ před Nebem.+ 48 Konečně odtáhli z hor Abarim a utábořili se na moabských pouštních pláních+ při Jordánu u Jericha. 49 A dále tábořili u Jordánu od Bet-ješimotu+ po Abel-šittim+ na moabských pouštních pláních.

50 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi na moabských pouštních pláních při Jordánu u Jericha+ a řekl: 51 „Mluv k izraelským synům, a řekneš jim: ‚Překračujete Jordán do země Kanaán.+ 52 A vyženete před sebou všechny obyvatele* země a zničíte všechna jejich kamenná zobrazení,*+ a všechny jejich sochy z litého kovu+ byste měli zničit a všechny jejich posvátné výšiny byste měli vyhladit.+ 53 A vezmete do vlastnictví zemi a budete v ní bydlet, protože vám tu zemi jistě dám, abyste ji vzali do vlastnictví.+ 54 A rozdělíte si zemi losem+ na podíly podle svých rodin jako vlastnictví.+ Lidnatému byste měli zvětšit jeho dědictví, a skrovnému byste měli zmenšit jeho dědictví.+ Kam mu vyjde los, tam mu to připadne.+ Po kmenech svých otců byste si měli opatřit pozemkový majetek.+

55 Jestliže však před sebou nezaženete obyvatele země,+ pak ti, které z nich ponecháte, se jistě stanou jakoby ostny ve vašich očích a jakoby trny ve vašich bocích, a vskutku na vás budou dotírat v zemi, v níž budete bydlet.+ 56 A stane se, že právě jak jsem zamýšlel učinit jim, učiním vám.‘“+

34 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Přikaž izraelským synům, a řekneš jim: ‚Jdete do země Kanaán.+ To je ta země, která* vám připadne jako dědictví,+ země Kanaán podle svých hranic.+

3 A vaše jižní strana se prokáže být od pustiny Cin podle Edomu+ a vaše jižní hranice se prokáže být od nejzazšího konce Solného moře+ na východě. 4 A vaše hranice změní směr na jih od stoupání* Akrabbim+ a potáhne se napříč k Cinu a její ukončení* se prokáže být na jihu Kadeš-barneje;+ a vyjde k Chacar-addaru+ a přejde k Acmonu. 5 A u Acmonu hranice změní směr k říčnímu údolí Egypt+ a její ukončení se prokáže být u Moře.*+

6 Pokud jde o západní hranici,+ tou se pro vás prokáže být Velké moře a pobřeží. To se stane vaší západní hranicí.

7 A to se stane vaší severní hranicí: Od Velkého moře si hranici vytyčíte k hoře Hor.*+ 8 Od hory Hor vytyčíte hranici ke vstupu do Chamatu,+ a ukončení hranice se prokáže být u Cedadu.+ 9 A hranice vyjde k Zifronu,* a jejím ukončením se prokáže být Chacar-enan.+ To se stane vaší severní hranicí.

10 Pak si vyznačíte svou hranici na východě od Chacar-enanu k Šefamu. 11 A hranice sestupuje od Šefamu* k Rible,* na východ od Ajinu, a pomezí sestoupí a narazí na východní svah Kinneretského moře.*+ 12 A pomezí sestupuje k Jordánu a jeho ukončením se prokáže být Solné moře.+ To se stane vaší zemí+ podle jejích hranic všude kolem.‘“

13 Mojžíš tedy přikázal izraelským synům a řekl: „To je ta země, kterou si losem rozdělíte na podíly jako vlastnictví,+ právě jak Jehova přikázal dát devíti a půl kmenům.+ 14 Vždyť kmen synů Rubenovců podle domu svých otců a kmen synů Gadovců podle domu svých otců již vzaly, a polovina kmene Manasse vzala již své dědictví.+ 15 Ty dva a půl kmene již vzaly své dědictví z jordánského kraje u Jericha východně směrem k východu slunce.“+

16 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 17 „To jsou jména mužů, kteří vám rozdělí zemi k vlastnictví, kněz Eleazar+ a Jozue, syn Nunův.+ 18 A vezmete z každého kmene jednoho náčelníka, aby rozdělili zemi k vlastnictví.+ 19 A to jsou jména těch mužů: z kmene Juda+ Kaleb, syn Jefunneho;+ 20 a z kmene synů Simeona+ Šemuel, syn Ammihudův; 21 z kmene Benjamín+ Elidad, syn Kislonův; 22 a z kmene synů Dana+ náčelník Bukki, syn Jogliho; 23 ze synů Josefa,+ z kmene synů Manasseho+ náčelník Channiel, syn Efodův; 24 a z kmene synů Efrajima+ náčelník Kemuel, syn Šiftanův; 25 a z kmene synů Zebulona+ náčelník Elicafan, syn Parnakův; 26 a z kmene synů Isachara+ náčelník Paltiel, syn Azzanův; 27 a z kmene synů Ašera+ náčelník Achichud, syn Šelomiho; 28 a z kmene synů Naftaliho+ náčelník* Pedahel, syn Ammihudův.“ 29 To jsou ti, jimž Jehova přikázal, aby z izraelských synů udělali držitele pozemku v zemi Kanaán.+

35 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi na moabských pouštních pláních při Jordánu+ u Jericha a řekl: 2 „Dej izraelským synům příkaz, aby dali Levitům města+ k obývání z dědictví svého vlastnictví, a měli by dát Levitům pastvinu těch měst všude kolem nich.+ 3 A města jim budou sloužit k obývání, zatímco jejich pastviny budou sloužit pro jejich domácí zvířata a pro jejich zboží a pro všechna jejich divoká zvířata. 4 A pastviny těch měst, která dáte Levitům, budou od městské zdi a ven na tisíc* loket všude kolem. 5 A odměříte vně města na východní straně dva tisíce loket a na jižní straně dva tisíce loket a na západní straně dva tisíce loket a na severní straně dva tisíce loket, s městem uprostřed. To jim bude sloužit jako pastviny těch měst.

6 To jsou ta města, která dáte Levitům: šest útočištných měst,+ která dáte, aby tam uprchl ten, kdo zabil,*+ a mimo ně dáte dvaačtyřicet jiných měst. 7 Všech měst, která dáte Levitům, bude čtyřicet osm měst, spolu s jejich pastvinami.+ 8 Města, jež dáte, budou z vlastnictví izraelských synů.+ Z mnoha vezmete mnoho a z mála vezmete málo.+ Každý dá nějaká ze svých měst Levitům úměrně ke svému dědictví, jež vezme jako vlastnictví.“

9 A Jehova dále mluvil k Mojžíšovi a řekl: 10 „Mluv k izraelským synům, a řekneš jim: ‚Překračujete Jordán do země Kanaán.+ 11 A vyvolíte si příhodná města. Budou vám sloužit jako útočištná města, a uprchne tam ten, kdo zabil, kdo neúmyslně smrtelně udeří duši.+ 12 A města vám budou sloužit jako útočiště před krevním mstitelem,*+ aby ten, kdo zabil, nezemřel, dokud se nepostaví k soudu před shromáždění.+ 13 A města, která dáte, šest útočištných měst, vám budou k službám. 14 Tři města dáte na této straně Jordánu+ a tři města dáte v zemi Kanaán.+ Budou sloužit jako útočištná města. 15 Těch šest měst bude sloužit jako útočiště pro izraelské syny a pro cizího usedlíka+ a pro osadníka v jejich středu, aby tam uprchl kdokoli, kdo neúmyslně smrtelně udeří duši.+

16 A jestliže ho udeřil železným nástrojem, takže zemře, je vrah.+ Vrah by měl být zcela jistě usmrcen.+ 17 A jestliže ho udeřil malým kamenem,* jímž mohl zemřít, takže zemře, je vrah. Vrah by měl být zcela jistě usmrcen. 18 A jestliže* ho udeřil malým dřevěným nástrojem, jímž mohl zemřít, takže zemře, je vrah. Vrah by měl být zcela jistě usmrcen.

19 Mstitel krve+ vraha usmrtí. Když na něho připadne, sám ho usmrtí. 20 A jestliže ho v nenávisti strčil+ nebo po něm hodil, zatímco číhal,*+ aby zemřel, 21 nebo ho v nepřátelství udeřil rukou, aby zemřel, [pak] ten, kdo udeřil, by měl být zcela jistě usmrcen. Je vrah. Mstitel krve vraha usmrtí, když na něho připadne.+

22 Ale když ho strčil nečekaně, bez nepřátelství, nebo směrem k němu hodil nějaký předmět, aniž číhal,*+ 23 nebo nějaký kámen, jímž by mohl zemřít, aniž ho viděl, nebo by způsobil, aby na něj spadl, takže zemřel, zatímco s ním nebyl v nepřátelství a neusiloval o jeho zranění, 24 shromáždění pak rozsoudí mezi tím, kdo udeřil, a mstitelem krve podle těchto soudních výroků.+ 25 A shromáždění+ osvobodí toho, kdo zabil, z ruky mstitele krve, a shromáždění ho vrátí do jeho útočištného města, do něhož uprchl, a bude v něm bydlet až do smrti velekněze, který byl pomazán svatým olejem.+

26 Ale jestliže ten, kdo zabil, zcela jistě vyjde za hranici svého útočištného města, do něhož by uprchl, 27 a mstitel krve+ ho opravdu najde vně hranice jeho útočištného města a mstitel krve opravdu zabije toho, kdo zabil, nemá vinu krve. 28 Měl totiž bydlet ve svém útočištném městě až do smrti velekněze,+ a po smrti velekněze se ten, kdo zabil, smí vrátit do země svého vlastnictví. 29 A to vám bude sloužit jako soudní ustanovení po všechny vaše generace ve všech vašich bydlištích.

30 Každý, kdo smrtelně udeří duši, by měl být jako vrah+ zabit z úst svědků,+ a jeden svědek nesmí svědčit proti duši, aby zemřela. 31 A nevezmete výkupné za duši vraha,+ který si zaslouží zemřít, neboť by měl být zcela jistě usmrcen.+ 32 A nevezmete výkupné za toho, kdo uprchl do svého útočištného města, aby znovu bydlel v zemi před smrtí velekněze.*

33 A neznečistíte zemi, v níž jste,* protože je to krev, která znečišťuje zemi,+ a za zemi nesmí být žádné smíření, pokud jde o krev, jež na ni byla vylita, leda krví toho, kdo ji vylil.+ 34 A neposkvrníš zemi, v níž bydlíte, uprostřed níž přebývám; já, Jehova, totiž přebývám uprostřed izraelských synů.‘“+

36 A hlavy otců rodiny synů Gileada, syna Makira,+ syna Manasseho, z rodin Josefových synů, přistoupily k tomu, aby se přiblížily a promluvily před Mojžíšem* a náčelníky, hlavami otců* izraelských synů, 2 a řekly: „Jehova přikázal mému pánovi, aby dal zemi za dědictví izraelským synům losem;+ a mému pánovi bylo od Jehovy přikázáno, aby dal dědictví našeho bratra Celofchada jeho dcerám.+ 3 Kdyby je snad dostal za manželky kterýkoli* ze synů jiných kmenů izraelských synů, dědictví těch žen také bude odebráno z dědictví našich otců a bude přidáno k dědictví kmene,* k němuž by [pak] patřily, takže by bylo vzato z losu našeho dědictví.+ 4 Nyní, když pro izraelské syny nastane Jubileum,+ dědictví těch žen také bude přidáno k dědictví kmene, k němuž by [pak] patřily; takže jejich dědictví by bylo odebráno z dědictví kmene našich otců.“

5 Pak Mojžíš na Jehovovo nařízení přikázal izraelským synům a řekl: „Kmen synů Josefa mluví správně. 6 To je slovo, které Jehova přikázal pro Celofchadovy dcery,+ a řekl: ‚Smějí se stát manželkami toho, kdo je dobrý v jejich očích. Jen by se měly stát manželkami rodiny kmene svých otců.+ 7 A žádné dědictví izraelských synů by nemělo kolovat od kmene ke kmeni, protože izraelští synové by měli lpět každý na dědictví kmene svých praotců. 8 A každá dcera, jež dostává do vlastnictví dědictví z kmenů izraelských synů, by se měla stát manželkou jednoho z rodiny kmene svého otce,+ aby izraelští synové každý získali do vlastnictví dědictví svých praotců. 9 A žádné dědictví by nemělo kolovat od jednoho kmene k jinému kmeni, protože kmeny izraelských synů by měly lpět každý na svém vlastním dědictví.‘“

10 Právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi, tak učinily Celofchadovy dcery.+ 11 Machla, Tirca a Chogla a Milka a Noa, dcery Celofchadovy,+ se tedy staly manželkami synů otcových bratrů.* 12 Staly se manželkami některých z rodin synů Manasseho, syna Josefova, aby jejich dědictví zůstalo při kmenu rodiny jejich otce.

13 To jsou přikázání+ a soudcovská rozhodnutí, která přikázal Jehova prostřednictvím Mojžíše izraelským synům na moabských pouštních pláních při Jordánu u Jericha.+