VAIRAA PAPAI NATIRARA Watchtower
Watchtower
VAIRAA PAPAI NATIRARA
Tahiti
ǎ,ě,ǐ,ǒ,ǔ,ˈ
  • ǎ
  • ě
  • ǐ
  • ǒ
  • ǔ
  • ˈ
  • BIBILIA
  • PAPAI
  • PUTUPUTURAA
  • wp16 Nº 2 api 14-15
  • Te mau pene e te mau irava: Na vai i tuu i roto i te Bibilia?

Aita e video no teie tuhaa.

Eiaha e inoino, te vai ra te tahi fifi e te video.

  • Te mau pene e te mau irava: Na vai i tuu i roto i te Bibilia?
  • Te Pare Tiairaa e faaite ra i te Basileia o Iehova (No te taata atoa) 2016
  • Upoo parau iti
  • Papai tei tuea
  • AORE E NUMERA NO TE FAAITE I TE MAU PENE E IRAVA
  • NA VAI I TUU I TE MAU NUMERA O TE MAU PENE?
  • NA VAI I TUU I TE MAU NUMERA O TE MAU IRAVA?
  • UA FAUFAAHIA TE FEIA HAAPII BIBILIA
  • Ia anaanatae atu â oe i te taio i te Bibilia
    Te Pare Tiairaa e faaite ra i te Basileia o Iehova (No te taata atoa) 2017
  • Te hoê taata nenei parau o tei vaiiho i ta ˈna tapao
    Te Pare Tiairaa te faaite ra i te Basileia o Iehova 1995
  • A3 Mea nafea te Bibilia i te taeraa mai ia tatou?
    Te Bibilia, Huriraa o te ao apî
  • Te Bibilia—ta tatou buka matamua
    Buka no te Haapiiraa o te taviniraa teotaratia
Ite hau atu â
Te Pare Tiairaa e faaite ra i te Basileia o Iehova (No te taata atoa) 2016
wp16 Nº 2 api 14-15
Te tahi tuhaa o te buka a Isaia no roto mai i te mau otaro o te miti Pohe

Te mau pene e te mau irava: Na vai i tuu i roto i te Bibilia?

A FERURI na e Kerisetiano oe i te senekele matamua. Ua tae mai te tahi rata a te aposetolo Paulo i te amuiraa. A taiohia ˈi te reira, ua tapao oe mea pinepine Paulo i te faahiti i “te parau moˈa i papaihia,” oia hoi te mau Papai Hebera. (Timoteo 2, 3:15) E na ô paha oe, ‘Hinaaro vau e ite roa teihea tera mau parau ta ˈna i faahiti!’ E ere roa ˈtu râ i te mea ohie. No te aha?

AORE E NUMERA NO TE FAAITE I TE MAU PENE E IRAVA

A hiˈo na mai te aha te huru o “te parau moˈa i papaihia” i te tau o Paulo. I nia i te hohoˈa, teie te tahi tuhaa o te buka a Isaia no roto mai i te mau otaro o te miti Pohe. Eaha ta oe e ite ra? Mea piripiri te papairaa e aita e tapao tomaraa! Aore roa e numera no te faaite i te mau pene e irava mai teie tau.

Aita te feia papai Bibilia i tatuhaa i ta ratou poroi na roto i te mau pene aore ra irava. Ua papai noa ratou i te taatoaraa o te poroi ta te Atua i faaite atu ia taio te taata i te taatoaraa o te Bibilia, eiaha râ te tahi noa tuhaa. Eita anei oe e na reira ia faatae atu te tahi taata here i te hoê rata faufaa? E taio iho â oe i te taatoaraa o te rata, eiaha râ maa tuhaa noa.

E ere râ i te mea ohie, aita anaˈe e pene aore ra e irava. Ia faahiti Paulo i te mau Papai moˈa, e parau noa o ˈna, “oia hoi tei papaihia” aore ra “mai ta Isaia hoi i parau i mutaa iho ra.” (Roma 3:10; 9:29) Mai te peu aita oe i matau i te faaohipa i “te parau moˈa i papaihia,” eita oe e ite nohea mai te mau parau ta ˈna i faahiti.

Hau atu â, aita “te parau moˈa i papaihia” o te faaite i te poroi a te Atua e itehia i roto hoê anaˈe buka. I te pae hopea o te senekele matamua, ua itehia te reira i roto 66 buka! No reira te rahiraa o te feia taio Bibilia o teie tau e mauruuru ai i te tuuraahia mai te mau numera no te mau pene e irava. E tauturu atu hoi te reira ia ite i te tahi manaˈo taa maitai mai te mau parau a Paulo i roto i ta ˈna mau rata.

E uiui paha oe, ‘Na vai i tuu i te mau numera o te mau pene e irava i roto i te Bibilia?’

NA VAI I TUU I TE MAU NUMERA O TE MAU PENE?

Na te ekalesiatiko Beretane Étienne Langton o tei riro i muri aˈe ei arii epikopo no Cantorbéry. Ua rave o ˈna i tera ohipa i te mau matahiti 1200 atu, e orometua o ˈna i te haapiiraa teitei o Pari i Farani.

Na mua ˈtu ia Langton, ua imi atoa vetahi e rave rau ravea no te tatuhaa i te Bibilia maoti te mau pene. Te tumu, no te faaohie i te maimiraa. Ua taa noa iho â ia oe, mea ohie aˈe ia imi i roto i te hoê pene, i te imi i roto i te hoê buka taatoa! Mai te buka a Isaia, e 66 hoi pene.

E fifi râ tei tupu i muri aˈe. Ua rahi roa hoi ta te tahi e te tahi faanahoraa e aita atoa to te reira e tuatiraa. Ei hiˈoraa, ua tuuhia fatata 50 pene no te evanelia a Mareko. Ia faaauhia i to teie tau, 16 noa ïa pene! I te tau o Langton i Pari, ua rave mai te mau piahi i te mau Bibilia o to ratou fenua. Aita râ te mau orometua e piahi i nehenehe e rave i te mau maimiraa. No te aha? No te mea mea taa ê te tatuhaaraa pene i roto i tera e tera Bibilia.

Ua feruri ïa Langton i te tahi faanahoraa apî no te tatuhaa i te mau pene. Te parauhia ra i roto i te tahi buka, “ua au roa te feia taio e papai parau [i ta ˈna faanahoraa] e ua farii-oioi-hia te reira ati aˈe ia Europa.” (The Book—A History of the Bible) Na ˈna i faanaho i te mau numera o te mau pene ta tatou e ite nei i roto i te rahiraa Bibilia o teie tau.

NA VAI I TUU I TE MAU NUMERA O TE MAU IRAVA?

E 300 matahiti i muri aˈe, ua faaohie atu â te tahi taata nenei papai no Farani o Robert Estienne i te maimiraa i roto i te Bibilia. Ua hinaaro oia ia nehenehe te taata atoa ia haapii i te reira. Ua taa ia ˈna mea faufaa ia rave i te hoê â faanahoraa no te mau pene e te mau irava.

Aita Robert i manaˈo e tatuhaa i te Bibilia maoti te mau irava anaˈe. Ua rave aˈena hoi vetahi i tera faanahoraa. Tau senekele na mua ˈtu, ua tatuhaa te feia papai ati Iuda i te taatoaraa o te mau Papai Hebera, te Faufaa Tahito, maoti te mau irava anaˈe. Eaha tei tupu? Eita atoa e nehenehe e rave i te maimiraa i roto i te Bibilia.

Ua tatuhaa Robert i te mau Papai Heleni Kerisetiano, te Faufaa Apî, maoti te tahi faanahoraa apî no te tuu i te numera o te mau irava. I muri iho, ua faatano oia i te tatuhaaraa o te mau Papai Hebera i faahitihia na mua ˈtu i ta ˈna faanahoraa. I 1553, ua pia oia na roto i te reo Farani i te Bibilia matamua to roto te Faufaa Tahito e te Faufaa Apî. Ua tatuhaahia te mau pene e irava mai te itehia ra i roto i te rahiraa Bibilia o teie tau. Ua faahapa vetahi i ta ˈna ohipa e ua parau ua faahuˈahuˈa-roa-hia te Bibilia na roto i te mau irava e aita e tuatiraa to te mau parau. Ua farii-oioi-hia râ ta ˈna faanahoraa e te tahi atu feia nenei Bibilia.

UA FAUFAAHIA TE FEIA HAAPII BIBILIA

Mea faufaa mau te mau numera o te mau pene e irava. Mea taa ê te mau irava atoa i roto i te Bibilia. E ere iho â te faanahoraa o te mau pene e irava i te mea faaurua e te Atua. I te tahi taime atoa, mea ê roa to ratou tâpûraahia. Mea ohie aˈe râ ia faahiti e ia faataa i te tahi irava ua ite anaˈe oe teihea te reira. Hoê â huru ia hinaaro tatou e faaite i te tahi tuhaa taa maitai o te irava o tei haaputapû i to tatou aau. E na reira atoa hoi tatou no te haamanaˈo i te tahi mau parau o te hoê buka.

Auaa ua tatuhaahia te Bibilia maoti te mau pene e irava. Ia haamanaˈo noa râ oe i te faufaaraa ia taa i te taatoaraa o te poroi ta te Atua i horoa mai. E tia atoa ia matau oe i te taio i te mau irava na mua ˈtu e muri aˈe no te taa i roto i teihea tupuraa i faahitihia ˈi te tahi parau. E tauturu mai te reira ia ite roa ˈtu â i te taatoaraa o “te parau moˈa i papaihia ra, o te parau ïa e paari ai oe e tae noa ˈtu i te ora.”—Timoteo 2, 3:15.

E nafea ia imi maoti te pene e te irava?

Hi‘oraa e faaite ra e nafea ia ite i te buka, te pene e te irava i roto i te Bibilia

E tauturu te pene e te irava ia ite i te tahi faahitiraa o te Bibilia. I roto i teie vea, ia papaihia Isaia 40:13, teie ïa te auraa:

  1.  te buka a Isaia

  2.  te pene 40

  3.  te irava 13

Teie te mau parau a Isaia:“Na vai i faaite i te Varua o Iehova; e no te mea oia te tahi aˈo ia ˈna, i faaite atu ai ia ˈna?” Ua faahiti Paulo i tera mau parau i roto i ta ˈna mau rata o te itehia i teie nei i roto i te Roma 11:34 e te Korinetia 1, 2:16.

    Papai reo Tahiti (1985-2026)
    Haere i rapae
    Haere i nia
    • Tahiti
    • Hapono
    • Ta oe e hinaaro
    • Copyright © 2026 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Parau no te faaohiparaa
    • Eita e puharahia
    • Maiti eaha te ore e puhara
    • JW.ORG
    • Haere i nia
    Hapono