IKUIGBE UZUAZỌ
Enwenọ Ikpe 70 nọ Mẹ rọ Gọ Jihova No Evaọ Cuba
UKPE 1947 a yẹ omẹ evaọ orẹwho owowoma jọ nọ ame ọ wariẹ họ nọ a re se Cuba. Cuba ọ rrọ udevie abade Caribbean avọ abade Atlantic. Ọsẹgboni mẹ a yẹ emetẹ ivẹ tu omẹ. Iwhre jọ nọ a re se Esmeralda, ọsẹgboni mẹ, te omai emọ esa na ma jẹ rria.
Oma u dhẹ omai evaọ iwhre nọ ma jẹ rria na. Ma jẹ rria kẹle imoni mai, te ọsẹ mẹ ologbo avọ oni mẹ ologbo. Ma jẹ ruẹ emu re ziezi. Eva ọvo e jẹ were omai.
Okenọ mẹ jọ oware wọhọ ikpe isoi ọsẹgboni mẹ a ro mu Ebaibol họ ewuhrẹ. Yọ oniọvo jọ nọ a re se Walton Jones o je wuhrẹ ai. Oniọvo nana o wo ọwhọ usi uwoma ota gaga. Ọ rẹ sae nya oware wọhọ euwa ikpe soso re o te ti te omai oma. Oke kpobi nọ ọ tẹ nyaze uwou mai, enẹ mai kpobi ma re su wariẹe họ evaọ uwou ọsẹgboni mẹ ologbo. O re wuhrẹ omai Ebaibol te euwa buobu. Uwuhrẹ na o jẹ were ọsẹgboni mẹ gaga. Makọ inievo ọsẹ mẹ Pedro avọ Ela, uwuhrẹ na o jẹ were ae gaga. U kri hi a tẹ họ-ame. Enẹna Ela o fou kẹle ikpe udhusoi (100) no. Yọ o gbe bi ru ọkobaro evaọ Cuba.
Egọmeti o je kpokpo Isẹri Jihova evaọ Cuba ha. Oware nọ a mae rọ riẹ omai evaọ Cuba họ, ahwo nọ a rẹ wọ ẹkpa no uwou ruọ uwou, avọ ebe nọ a kwa fihọ ae eva nọ a re ro wuhrẹ ahwo Ebaibol. Ma jẹ hae rọ owotọ nya ẹwho na re. Oma o jẹ were omai gaga oke yena. Mẹ rẹ sai se oke yena “oke uwoma.” Uwhremu na “oke obẹbẹ” o tẹ ze.—2 Tim. 4:2.
OKE OBẸBẸ O TẸ ZE
Nọ mẹ jọ oware wọhọ ikpe isoi, ọsẹ mẹ avọ oniọvo riẹ a te kpohọ okokohọ evaọ ẹwho jọ. A tẹ jọ obei wo ifiva nọ a re se etaefọdo fikinọ ame nọ a da o woma ha. Nọ a kpozi, eto uzou oniọvo ọsẹ mẹ e tẹ fa no, rekọ o whu hu. Ọsẹ mẹ họ ọnọ o whu. Oke yena ikpe ọgbagbivẹ (32) ọvo ọ jọ.
Oni mẹ ọ tẹ rehọ omẹ avọ inievo mẹ, ma tẹ kwa bru oniọvo riẹ jọ nọ ọ jẹ rria iwhre nọ a re se Lombillo. Ere ma rọ kwa siọ imoni mai, gbe ọsẹ ologbo avọ oni ologbo mẹ ba. O da omai gaga. Rekọ mẹ avọ oni mẹ gbe inievo mẹ ma gbẹ jẹ gọ Jihova.
Mẹ họ-ame evaọ edẹ udhegbezeza Aria, ukpe 1957. Oria jọ nọ ame ọ rrọ nọ ọ kẹle Lombillo mẹ jọ họ-ame. Ikpe ikpe mẹ jọ. Oke yena a tẹ vuẹ omẹ nọ re ikpe ivẹ efa i te ti te, a ti mu Isẹri Jihova họ ekpokpo gaga evaọ Cuba, mẹ rẹ rọwo ho. Evaọ ukpe 1959, ahwo jọ a te le ahwo nọ a je su no egọmeti no, a te mu oghẹrẹ isuẹsu efa họ.
Ahwo ọkpokpọ nọ a ruọ esuo na a jẹ gba ahwo họ re a jọ isoja. Onana o jọ ẹbẹbẹ ologbo kẹ omai keme mai Isẹri Jihova evaọ akpọ na soso ma re wobọ kugbe isuẹsu hayo ẹmo-ofio ho. A te mu omai họ ekpokpo. A gbẹ jẹ kẹ omai uvẹ re ma gọ Jihova ha. U te epanọ a rọ ta nọ ma gbe kpohọ ewuhrẹ hayo ta usi uwoma ha. Yọ a mu inievo mai buobu fihọ uwou-odi. A jẹ lahiẹ ejọ, yọ a jẹ rọ ohọo kpe ae. Ẹsejọ, erao nọ a bru uriohọ họ a je ro there emu kẹ inievo jọ nọ e jọ uwou-odi, yọ a jẹ hae kẹ ae eware efa nọ azẹ ọ rrọ. Yọ Ebaibol ọ ta nọ ma rẹ re eware itieye na ha.
A maki je kpokpo omai na, ma gbe je kuomagbe gọ Jihova. (Hib. 10:25) Ẹsejọ obọ ẹwọ hayo eria efa jọ nọ ahwo a te jọ kaki muẹrohọ omai hi, ma jẹ hai jo ru ikokohọ. Oke jọ o jariẹ nọ oniọvo jọ o ro siobọno oria nọ o re jo thuru igodẹ kẹ omai re ma jọ etẹe ru okokohọ. Fiki oghẹrẹ nọ eware e jọ, ma sai su igodẹ na ruọ otafe je ru oria na fo re ma te ti muhọ họ. Kọ ere mai igodẹ Ọghẹnẹ te igodẹ na omarai, ma rọ jọ etẹe ru okokohọ na.—Mae. 2:12.
Inievo jọ e jẹ daoma gaga re ebe gbe eware efa e sai te omai obọ. Oke yena a re rekọdo eme okokohọ fihọ ekasẹte, a vẹ ghale ae kẹ inievo nọ e jọ eria avọ eria evaọ orẹwho na. Ẹsejọ inievo-emezae ivẹ ọvo a rẹ kẹ eme okokohọ na kpobi. A vẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ae, je rekọdo eme na kpobi. Inievo na a jẹ hae rekọdo eme na evaọ oghẹrẹ eria jọ nọ i siomano. Fikiere ẹsejọ nọ ma te bi kporo eme nọ a rekọdo na, ma rẹ jarai yo edo ọkpa nọ o bi bo hayo oghẹrẹ edo efa jọ nọ i re fou ohwo ehwẹ. Ẹsejọ eria nọ ma rẹ jọ ru okokohọ, ikpẹ e rẹ jariẹ hẹ. Fikiere a rẹ kọnẹte oware jọ kugbe ebasikoro. Oniọvo jọ ọ vẹ be thahe ebasikoro na evaọ oria ọvo, ikpẹ i ve lo ze. Nọ o tẹ bẹe no, omọfa o ve nwene iei. Kọ ere ma sai ro kporo ekasẹte nọ a rekọdo eme okokohọ na fihọ. Dede nọ ma wo uvẹ nọ ma jẹ rọ gọ Jihova ziezi wọhọ inievo mai nọ e jọ erẹwho efa ha, yọ dede nọ ma wo ebe nọ a wo gbe he, ma je wuhrẹ ẹme Ọghẹnẹ. Yọ eva e jẹ were omai nọ ma te kokohọ be gọ Jihova.—Neh. 8:10.
ME MU ỌKOBARO HỌ, ME WO AYE JE MU EMỌ HỌ EYẸ
Okenọ mẹ jọ ikpe ikpegberee (18) me ro mu ọkobaro oke-kpobi họ. Ẹwho jọ nọ a re se Florida mẹ jẹ jọ ru ọkobaro na. Nọ oware wọhọ ukpe ọvo o vrẹ no, a tẹ rọ omẹ mu ọkobaro obọdẹ. A te vi omẹ kpohọ okpẹwho nọ a re se Camagüey, nọ osu ubrotọ na ọ jọ. Obei mẹ jọ nyaku oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ a re se Emilia. Oniọvo na o wo erru gaga. Obọ Santiago de Cuba o no ze. Ma te mu usu họ. Oware wọhọ ukpe ọvo, mẹ tẹ rehọ iẹe.
(Ẹkpẹlobọ) Isukulu Odibọgba Uvie nọ mẹ avọ ekpako ukoko efa ma nya evaọ Camagüey nọ ọ rrọ Cuba, evaọ 1966
(Obọze) Ẹdẹ ehaa orọo mai evaọ ukpe 1967
Me te ti mu iruo họ evaọ ekọmpene egọmeti jọ nọ a rẹ jọ ru ishuga. Mẹ avọ aye mẹ ma gbẹ jẹ sai ru ọkobaro ho. Rekọ ma gwọlọ nọ ma re kpohọ usi uwoma je kpohọ ewuhrẹ ziezi. O tẹ so ẹe ze nọ mẹ rọ ta nọ a fi omẹ họ usu ahwo nọ a re ru iruo no ighọjọ esa aso rite ighọjọ ikpegbọvo ohiohiẹ. Re mẹ kpama evaọ irioke ilogbo, o rẹ bẹ omẹ gaga, rekọ ẹvẹ a re ruẹ na! Mẹ gba oma họ je ru ei. Yọ u ru nọ mẹ avọ aye mẹ ma je ro wo uvẹ kpohọ usi uwoma ziezi je kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi.
Evaọ ukpe 1969, aye mẹ o te yẹ ọmọzae, ma te mu odẹ kẹe inọ Gustavo. Ghele na, ukoko o rehọ omẹ mu ọsẹro okogho. Oke yena, whọ rẹ ruẹ esẹro okogho buobu evaọ Cuba nọ i yẹ emọ no, yọ a gbẹ rrọ iruo na. Kọ ere ma ro mu iruo na họ. Ma je ru eware buobu evaọ ukoko na, yọ eva e jẹ were omai gaga. Eva e were omẹ avọ aye mẹ inọ a kẹ omai iruo nọ ma rẹ rọ tuduhọ inievo mai awọ. Nọ oke o be nya na, ma te yẹ ọmọzae ọfa. Odẹ riẹ Obed. Ma te yẹ Abner tu ei. Nọ ikpe jọ e vrẹ no, ma te yẹ ọrọ ọmọtẹ nọ a re se Mahely.
Nọ mẹ tẹ kareghẹhọ okenọ me je ro ru iruo ọsẹro okogho na, eva ọvo e rẹ were omẹ keme Jihova ọ ghale inievo obọ Cuba na. Yọ Jihova o fiobọhọ kẹ omai nọ ma ro wuhrẹ emọ mai ziezi re a you rie. Obọnana jọ me gbiku oghẹrẹ nọ eware e jọ kẹ omẹ avọ aye mẹ Emilia okenọ mẹ jọ ọsẹro okogho.
OKENỌ EGỌMETI O JE KPOKPO OMAI
Eware i nwene okenọ egọmeti o je kpokpo omai na. Ma gbe je kpobọ Ọgwa Uvie kpohọ ewuhrẹ hẹ. A le imishọnare nọ e jọ orẹwho na kpo, a mu inievo-emezae buobu nọ e gbẹ rrọ uzoge fihọ uwou-odi. Yọ a kare uwou ogha mai nọ o rrọ Havana.
Okenọ mẹ jọ ọsẹro okogho nọ ukpe 1990 o vrẹ no
Fiki ukpokpoma na, Ẹdẹ-Ọmaha avọ Ẹdoka ọvo ma jẹ hae nyai rri ikoko. Ma te rri ukoko jọ no evaọ Ẹdẹ-Ọmaha avọ Ẹdoka, ma ve je zihe evaọ Ẹdẹ-Ọmaha avọ Ẹdoka ọfa. Ebasikoro ma jẹ hae mae dhẹ nọ ma tẹ be nya. Yọ umutho eware ma jẹ hae tọlọ lele oma re ipolisi gbe amọfa a gbẹ nọ omai enọ buobu hu. Oke yena a je ru re ahwo a riẹ nọ ọsẹro okogho ọ be nyaze he. Ma je ru wọhọ ẹsenọ ma be nyabru imoni mai. Fikiere nọ ahwo a tẹ ruẹ omai a jẹ daezọ họ. Ma jọ wọhọ uviuwou ọvo, inievo na a je dede omai rehọ ziezi. Rekọ ma jẹ hae kareghẹhọ nọ ma nya na, orọnikọ iku ma nyai gbe he, ma nyae tuduhọ ae awọ re a sae gọ Ọghẹnẹ ziezi. (Mak 10:29, 30) Ma jẹ yọroma gaga keme ẹsejọ ipolisi i re lele omai emu-emu. Ẹsejọ dede a re kru omai, a vẹ be nọ omai enọ. Yọ, inievo nọ ma jẹ hae rria uwou rai, ma gbẹ yọroma ha, a sai tube mu ai.—Rom 16:4.
Evaọ oke yena, inievo na a je fiobọhọ kẹ omai. Dede nọ a fe he, a jẹ rọ omonọ a wo fiobọhọ kẹ omai. Inwe nọ e jọ eria jọ nọ ma jẹ nya na, i bu wo umuo ho. Rekọ avọ ere ghele na, inievo na a jẹ rọ uwou inwe ọvo nọ a wo kẹ omai no, re ma sae wezẹ. Makọ inievo jọ nọ akpọ ọ jẹ bẹ, a rọwo nọ ma rria kugbe ai. Ẹsejọ dede, ma rẹ wha emu se ai nọ ma rẹ gbẹ re.
Ma tẹ be nyai rri ikoko, ma sae wha emọ mai kpobi lele oma ha. Ọmọ ọvo ma jẹ hae wha lele oma. Ma vẹ nyasiọ enọ i kiọkọ ba kẹ oni mẹ avọ oniọvo mẹ ọmọtẹ. Ọmọ nọ ma jẹ hae wha lele oma na u ru nọ ipolisi a gbẹ jẹ kiẹ otọ mai ga hrọ họ. Ẹsejọ ma jẹ hai si ebe jọ no fihọ otọ epante igbegbe ọmọ na, re ipolisi na a gbẹ kiẹ te obonọ ebe na e rrọ họ.
Evaọ ikpe yena kpobi, aye mẹ ọ daoma gaga nọ ọ jẹ rọ rẹrote emọ na. Obọ nọ o je fihọ kẹ omẹ o da omẹ ẹro fia. Mẹ make jọ ọsẹro okogho na, me je ru iruo jọ nọ me re ro wo umugho. Yọ mẹ daoma gaga re iruo na i gbe mi omẹ oke nọ me re ro ru iruo ọsẹro okogho na ha. Oghẹrẹ nọ me je ro ru ei họ, ẹsejọ me re ru akuava iruo nọ me je ru vẹre, re a sae kẹ omẹ uvẹ nọ mẹ gbẹ rọ ziọ iruo evaọ Ẹdẹ-Ọmaha avọ Ẹdoka ha. Nọ u te oke jọ no, a te fi omẹ họ ọnọ o wuzou iruo na. A tẹ ta nọ me re ru iruo ẹdẹ kpobi evaọ oka. U wo oghẹrẹ ovo nọ mẹ rẹ rọ se he. Rekọ oware nọ me ru họ, mẹ jẹ daoma ruẹ nọ ahwo nọ a jọ otọ mẹ a wo iruo nọ a re ru evaọ Ẹdẹ-Ọmaha gbe Ẹdoka re a gbẹ jọ ababọ iruo ho. Fikiere iruo na e jẹ nyaharo. U ru nọ ahwo nọ a wuzou mẹ a gbẹ rọ riẹ hẹ sọ mẹ jẹ hae nyavrẹ evaọ Ẹdẹ-Ọmaha avọ Ẹdoka.
EVA E WERE OMAI DEDE NỌ EWARE I NWENE KẸ OMAI
Okokohọ ubrotọ ọsosuọ nọ ma ru nọ egọmeti a kẹ omai uvẹ no evaọ ukpe 1994
Nọ u te ukpe 1994, inievo-emezae nọ e jẹ kobaro evaọ ukoko na evaọ Cuba, a te se omai esẹro okogho nọ i bu te udhone (80) obọdẹ ẹgwae jọ. Obọ Havana ma jọ gba ẹgwae na. Eva e were omai gaga keme mai kpobi ma ruẹ ẹro kri no. Ma kake jọ ẹgwae na ta kpahe eware jọ nọ ukoko na u nwene. A tẹ ta oware jọ nọ u gbe omai unu gaga. Anọ a gwọlọ rọ odẹ mai kpobi kẹ ahwo egọmeti! Kọ fikieme a je ru oware utioye?
Inievo na a ta nọ anwẹdẹ a be daoma lele ahwo egọmeti ta ẹme re a sae kẹ Isẹri Jihova uvẹ. Anọ ahwo egọmeti na a ta nọ a gwọlọ edẹ esẹro okogho na kpobi. Ma tẹ rọwo nọ a rọ edẹ mai kẹ ae. Nọ a rọ edẹ mai kẹ ae no, eware i te muhọ ewoma ze.
A tẹ te kẹ omai uvẹ nọ ma ro mu ewuhrẹ họ ẹnya evaọ obọ Ọgwa Uvie je mu usi uwoma họ ẹta no uwou ruọ uwou. A gbe je kpokpo omai hi nọ o make rọnọ a ri fi odẹ Isẹri Jihova họ otọ evaọ obọ egọmeti hi na. Uwhremu na ma tẹ te riẹ nọ kpakọ egọmeti a riẹ edẹ inievo jọ nọ e rrọ esẹro okogho. Rekọ a vuẹ omai nọ ma rọ edẹ mai nya re a rri sọ edẹ na e gba.
Evaọ amara Azie 1994, a tẹ te kẹ omai uvẹ re ma wariẹ rovie uwou ogha mai nọ a kare anwọ ikpe udhe (20) soso na. Eva e were omai gaga. Kọ ere ma rọ wariẹ rovie iei.
Nọ u te ukpe 1996, ukoko u te se omai nọ a gwọlọ nọ ma jọ Ebẹtẹle ru iruo. Oware na u gbe omẹ unu. Mẹ tẹ ta kẹ inievo nọ i se omẹ na nọ ‘whaọ, ma gbe wo emọ ivẹ nọ ma be rẹrote. Ma sae nyase ae ba ha.’ Inievo na a te roro ẹme na, a tẹ vuẹ omai nọ ma nyaze ghele. Kọ ere mai kpobi te emọ na te, ma rọ ruẹrẹ oma kpahe re ma kwa kpohọ uwou ogha nọ o rrọ Havana.
(Ẹkpẹlobọ) Oria nọ a re jo ko iwu oye aye mẹ ọ jọ je ru iruo evaọ uwou ogha Cuba, nọ ukpe 2000 o vrẹ no
(Obọze) Okenọ a jẹ rọ rehọ Ọgwa Okokohọ jọ mudhe evaọ ukpe 2012
Uzẹme riẹ họ, nọ ma kaki te obei, Ebẹtẹle e were omẹ hẹ. Fikinọ u kri no nọ me bi ro ru iruo ọsẹro okogho na, inievo na nọ mẹ be hae nyae ruẹ na o reria omẹ oma no. Fikiere o jẹ bẹ omẹ re mẹ keria ọfisi ru iruo. Rekọ aye mẹ gbe inievo efa nọ e rrọ Ebẹtẹle a fiobọhọ kẹ omẹ. Ẹmẹrera na Ebẹtẹle o te mu omẹ họ ẹwere. Ma be ta ẹme na, eva e be were omẹ inọ mẹ be jọ Ebẹtẹle ru iruo.
(Ẹkpẹlobọ) Ẹdẹ nọ ma ro nwrotọ no Isukulu Ebaibol Rọkẹ Ezae Ileleikristi avọ Eyae Rai evaọ ukpe 2013
(Obọze) Inievo nọ e jọ Ogbẹgwae Uwou Ogha Cuba evaọ ukpe 2013
Mẹ avọ aye mẹ kugbe ọmọtẹ mai avọ ọzae riẹ okenọ ma kpohọ okokohọ okogho jọ
Mẹ avọ aye mẹ ma be kpako no. Rekọ eva e be were omai nọ ma riẹ inievo buobu anwọ ikpe buobu nọ ma bi ro ru iruo Uvie na, yọ ma lele inievo buobu ru iruo no. Emọ mai nọ e rrọ ukoko na gbe iruọmọ mai nọ e rrọ ukoko na o be jẹ lẹliẹ eva were omai gaga wọhọ epanọ eva e jẹ were Jọn ukọ na, ọnọ ọ ta nọ: “Oware ofa nọ o rẹ kẹ omẹ oghọghọ vi onana o rrọ họ: re me yo nọ emọ mẹ a gbẹ be nya evaọ uzẹme na.”—3 Jọn 4.
Enwenọ ikpe ọgba (30) ena nọ ma be rọ jọ Ebẹtẹle ru iruo na. Owho gbe ẹyao e be kẹ omai uye gaga, rekọ avọ ere ghele na ma be daoma ru utho ẹgba mai evaọ iruo nọ a kẹ omai. Anwọ ikpe nana kpobi nọ ma bi ro ru iruo kẹ Jihova na, ebẹbẹ sa-sa i te omai no. Rekọ eva e be were omai keme anwọ oware wọhọ ikpe udhosa-gbikpe (70) ena nọ ma be rọ gọ “Ọghẹnẹ evawere na” evaọ Cuba.—1 Tim. 1:11; Ol. 97:1.