“ Yọrọ Okugbe Ọvo nọ Ẹzi na Ọ be Wha Ze”
PỌL ukọ na ọ ta kẹ Ileleikristi nọ e jọ obọ Ẹfisọs inọ: “Wha rọ uyoyou thihakọ kẹ ohwohwo, jẹ daoma gaga re wha yọrọ okugbe ọvo nọ ẹzi na ọ be wha ze evaọ udhedhẹ nọ o be gba owhai kugbe na.”—Ẹf. 4:2, 3.
“Okugbe ọvo” nọ ma wo evaọ ukoko na “ẹzi” Ọghẹnẹ ọ wha riẹ ze. O gbẹ rrọ ọye he udhedhẹ na o rẹ jariẹ hẹ. Rekọ wọhọ epanọ Pọl ọ ta, mai ọvo ma re ru re udhedhẹ na ọ sae tọ. Koyehọ re udhedhẹ na o sae tọ, mai omomọvo ọ rẹ “yọrọ okugbe ọvo nọ ẹzi na ọ be wha ze” na.
Dae rehọ iẹe nọ ohwo jọ ọ dẹ omoto ọkpokpọ dhidhidhi kẹ owhẹ. Kọ ogbẹrọnọ whẹ whọ rẹ rẹrote omoto na re ọ tọ kẹ owhẹ? Ẹhẹ! Nọ o tẹ via nọ whọ rẹrote omoto na ha, ọ tẹ raha, orọnikọ ohwo nọ ọ dẹ riẹ kẹ owhẹ na ọ wha riẹ ze he.
Epọvo na re, Ọghẹnẹ ọye o ru nọ udhedhẹ o sae rọ rrọ ukoko na. Fikiere re udhedhẹ na o gbẹ raha no ho, mai omomọvo ọ rẹ daoma re udhedhẹ na o gbẹ jariẹ. Otẹrọnọ ma gbe bi lele oniọvo jọ riẹ yeri ziezi hi, ma nọ omamai nọ: ‘Kọ mẹ gbẹ daoma ku ẹme na họ re okugbe ọ sae jọ ukoko na?’
“DAOMA GAGA” RE WHỌ YỌRỌ OKUGBE NA
Wọhọ epanọ Pọl ọ ta na ma rẹ daoma re udhedhẹ na o jariẹ. Rekọ ẹsejọ o rẹ nwane lọhọ tere he, maero otẹrọnọ oniọvo jọ o ru oware nọ o kẹ omai uye gaga. Oghẹrẹ kpobi nọ o rrọ kẹhẹ, ma rẹ daoma epa kpobi nọ udhedhẹ na o rẹ rọ jariẹ. Kọ oke kpobi o nwane gwọlọ nọ ma rẹ nyabru oniọvo nọ o ru omai thọ re ma vuẹe oware nọ o ru na? Ijo. Nọ omara nọ, ‘Kọ nọ mẹ tẹ nya ma te sai ku ẹme na họ dhedhẹ binikọ ẹme na ọ te ga vi epanọ o rrọ na?’ Evaọ ẹsejọ oware nọ o mai woma họ, ma rẹ kpairoro vrẹ ẹme na jẹ rọvrẹ oniọvo na.—Itẹ 19:11; Mak 11:25
Nọ omara nọ, ‘Kọ nọ mẹ tẹ nya ma te sai ku ẹme na họ dhedhẹ binikọ ẹme na ọ te ga vi epanọ o rrọ na?’
Pọl ukọ na ọ ta nọ ma gbẹ rọ “uyoyou thihakọ kẹ ohwohwo.” (Ẹf. 4:2) Obe jọ o ta nọ ẹme yena nọ Pọl ọ ta na o dhesẹ nọ “ma rehọ ahwo na epanọ a rrọ.” Koyehọ ma rẹ rehọ inievo mai na inọ, wọhọ epanọ ma gba ha na, ere a gba gbe he. Mai kpobi ma be daoma “whẹ uruemu okpokpọ na họ oma.” (Ẹf. 4:23, 24) Rekọ fiki uzioraha nọ ma reuku riẹ na eware e rẹ thọ omai obọ ẹsejọ. (Rom 3:23) Nọ ma tẹ riẹ no nọ mai ohwo ọvo ọ gba ha, u re ru nọ ma gbe ro fi inievo mai họ eva ha. Ma vẹ te rọvrẹ ai. Yọ oyena u ti ru nọ ma te rọ “yọrọ okugbe ọvo nọ ẹzi na ọ be wha ze” na.
“Udhedhẹ nọ o be gba [omai] kugbe” evaọ ukoko na o rẹ gbẹ jariẹ nọ ma tẹ be rọvrẹ inievo mai, je si oware nọ a ru omai na no eva. Ẹme Griki nọ a fa ẹme na “udhedhẹ nọ o be gba” omai kugbe na no ze evaọ Ahwo Ẹfisọs 4:3 na, oye ọvona a fa “iriẹ-oma” nọ a ta ẹme riẹ evaọ Ahwo Kọlọsi 2:19 no ze. Iriẹ-oma e rọ gaga gaga. Eye i kru igbegbe nọ e rrọ omai oma kugbe. Ere ọvona re, nọ ma tẹ be daoma re udhedhẹ o jọ udevie mai, je you inievo mai, u re ru nọ ma rẹ rọ kẹle ohwohwo gaga o tẹ make rọnọ a ru omai oware nọ o da omai.
Fikiere, otẹrọnọ oniọvo jọ o ru owhẹ oware nọ o kẹ owhẹ uye hayo oware nọ o da owhẹ gaga, jọ ohrọ oniọvo na o re owhẹ ukpenọ whọ rẹ rọ ekpehre ubiẹro rri rie. (Kọl. 3:12) Fikinọ ma gba ha na o sae jọnọ who bi ru oware nọ o be kẹ inievo efa uye re. Nọ whọ tẹ riẹ nọ ẹsejọ whọ be hai ru inievo efa thọ, u ti ru nọ whọ te rọ daoma “yọrọ okugbe ọvo nọ ẹzi na ọ be wha ze” nọ ọ rrọ ukoko na.