KUV LUB NEEJ
Ua Yehauvas Tes Hauj Lwm Yuav Luag Muaj 70 Xyoo Hauv Teb Chaws Khunpas
KUV yug nyob hauv lub pov txwv Kalinpi-ees (Caribbean Island) uas zoo nkauj heev hauv teb chaws Khunpas (Cuba), yog nyob ntawm tus dej hiav txwv Kalinpi-ees (Caribbean Sea) thiab dej hiav txwv Alastiv (Atlantic Ocean) sib tshuam. Tom qab yug kuv tag, kuv niam thiab kuv txiv kuj yug tau kuv ob tug muam. Peb tsev neeg nyob hauv lub zos hu ua Amaslau (Esmeralda).
Peb kev ua neej nyob hauv lub zos ntawd nyob tau kaj siab lug. Peb kuj nyob ze peb tsev neeg thiab peb ib txhia txheeb ze. Peb muaj txaus noj txaus haus ua neej muaj kev zoo siab.
Thaum kuv muaj kwv lam li tsib xyoos, kuv niam thiab kuv txiv pib kawm Vajlugkub nrog tus kwv tij Vovteem Ntsoos (Walton Jones). Nws yog ib tug uas kub siab lug tshaj tawm txoj xov zoo. Nws taug ko taw deb kwv lam li kaum txoos teev mam tuaj txog peb lub zos. Txhua zaus nws tuaj, coob tus hauv peb tsev neeg sib sau nyob ua ke hauv kuv pog thiab kuv yawg lub tsev tham txog phau Vajlugkub. Kuv niam thiab kuv txiv nrog rau kuv tus txiv ntxawm Pesdaus (Pedro) thiab kuv tus phauj Aslam (Ela) nyiam tej uas lawv kawm kawg li, tsis ntev xwb ces lawv ua kev cai raus dej los ua Yehauvas ib tug Tim Khawv. Tam sim no kuv tus phauj Aslam twb yuav muaj 100 xyoo, nws yog ib tug tho kev nyob hauv teb chaws Khunpas.
Thaum lub sij hawm ntawd, Yehauvas cov Tim Khawv muaj kev ywj pheej teev tiam Yehauvas nyob hauv teb chaws Khunpas. Peb yeej nqa peb tej hnab ntim tej ntaub ntawv Vajlugkub puv nkaus mus tshaj tawm ib lub qhov rooj rau ib lub, thiab tib neeg yeej paub peb zoo. Peb taug ko taw tas li! Thaum ntawd yog “lub caij nyoog zoo” uas peb ua Yehauvas tes hauj lwm mas kuv nyiam kawg li. Tiam sis muaj “lub caij nyoog phem” los txog.—2 Timautes 4:2.
KEV NYUAJ SIAB
Tib lub xyoo uas thaum kuv tseem muaj tsib xyoos, kuv txiv thiab kuv tus txiv ntxawm mus koom ib lub rooj sib txoos nyob rau lwm lub pov txwv. Tu siab kawg tias, thaum nkawd mus nkawd haus tau tej dej tsis huv muaj kab mob. Kuv nco tau tias, thaum nkawd rov los txog tsev, kuv tus txiv ntxawm mob plaub hau hle tag, tiam sis nws tsis tuag. Tab sis, kuv txiv tau tas sim neej lawm. Kuv txiv nyuam qhuav muaj 32 xyoos xwb.
Tom qab uas kuv txiv tuag tas, kuv niam txiav txim siab coj peb mus caum kuv tus dab laug lawv, nyob rau lub zos hu ua Lamnpeyaum (Lombillo). Peb tau tso peb tsev neeg, tso kuv pog kuv yawg uas peb hlub heev li tseg. Txawm li los kuv niam nrog rau kuv ob tug muam thiab kuv yeej teev tiam Yehauvas twj ywm.
Nyob rau lub 8 Hli tim 26 xyoo 1957, kuv thiaj ua kev cai raus dej hauv ib lub pas dej uas yog neeg ua, nyob ze ntawm lub zos Lamnpeyaum. Thaum ntawd kuv muaj kaum xyoo. Tsis ntev tom qab kiag ntawd, uas twb tsis tau muaj ob lub xyoos, Yehauvas Cov Tim Khawv lub neej cia li hloov hlo nyob hauv teb chaws Khunpas. Nyob rau xyoo 1959, cov nom tswv raug muab tshem tawm tsis pub ua nom kav lawm, ces kev cai koos tsham pib sawv kav.
Txoj kev kav tshiab no xav kom muaj tub rog coob coob kom thiaj muaj zog. Yog li qhov no ua teeb meem rau Yehauvas cov tib neeg, vim peb tsis tuaj ib roog nom tswv twg tog thiab tsis koom tes mus ua ib tug tub rog. Yeeb vim li no, peb thiaj mus tshaj tawm tsis tau ywj siab thiab mus koom tsis tau peb tej kev sib txoos zoo li yav tas los lawm. Nom tswv txawm pib txwv peb tes hauj lwm thiab coj coob tus kwv tij mus kaw hauv tsev loj cuj. Lawv muab peb ib co kwv tij ntaus sab kawg li thiab tsis pub zaub mov rau lawv noj. Qee lub sij hawm cov zaub mov muaj ntshav xyaw rau hauv, uas phau Vajlugkub qhia tias noj tsis tau.
Txawm yuav nyuaj npaum twg los, peb yeej tseem tuaj sib sau pe hawm Yehauvas ua ke tsis tseg tsis tu. (Henplais 10:25) Peb kuj ua tej rooj sib txoos nyob rau tom tej teb los sis nyob rau lwm qhov chaw hauv peb lub teb chaws. Kuv tseem nco tau tias, muaj ib tug kwv tij cia peb ua rooj sib txoos nyob rau hauv nws lub txhab uas yog qhov chaw kaw nws cov yaj. Peb twb tu thiab coj cov yaj tawm mus rau sab nraum zoov tsis ncav sij hawm, ces peb cia li ua lub rooj sib txoos muaj cov yaj nrog peb sawv daws.—Mikhas 2:12.
Peb ris txiaj ntsig tsis txawj tag rau cov kwv tij uas siv zog muab Vajtswv Txoj Lus coj los txhawb peb txoj kev ntseeg nyob rau lub caij ntawd. Xws li, cov kwv tij muab cov lus qhuab qhia hauv cov rooj sib txoos kaw cia, ces lawv muab xa mus rau cov kwv tij nkauj muam nyob thoob plaws teb chaws Khunpas kom lawv thiaj tau hnov cov lus qhuab qhia. Tej thaud, tsuas muaj ob tug kwv tij yog ob tug uas npaj thiab cev lus qhuab qhia, thiab muab kaw cia xwb. Thiab vim yog nkawd yuav tau nyiag kaw nyob rau tej qho chaw uas tsis muaj leej twg paub, ces thaum peb mloog peb yeej hnov lau qaib qua, hnov tej lub suab nrov cuag li cas. Yog thaum peb ua rooj sib txoos nyob rau tej thaj chaw uas tsis muaj hluav taws xob, ces ib tug kwv tij yuav tau tuam lub tsheb kauj vab uas twb muab txuas rau ib lub twj lawm, kom thiaj ua tau hluav taws xob. Ua li no, thiaj tso tau cov lus qhuab qhia uas muab kaw lawd rau sawv daws mloog. Peb tsis tau kev ywj pheej thiab tsis muaj tej ntaub ntawv Vajlugkub li nyob rau lwm lub teb chaws, txawm li los peb yeej tsis tu ncua ib yam dab tsi ntawm sab kev ntseeg. Thiab peb txhua tus yeej txaus siab hlo teev tiam Yehauvas ua ke.—Nehemis 8:10.
WB THO KEV THIAB UA NIAM UA TXIV
Thaum kuv muaj 18 xyoo, kuv yog ib tug tho kev nyob hauv lub zos Falau-idas (Florida). Ces tau ib xyoos tom qab kiag xwb, lawv muab kuv tsa ua ib tug tho kev tshwj xeeb nyob rau hauv lub nroog Kamaves (Camagüey) uas yog lub tuam ceeb nroog. Kuv thiaj ntsib kuv tus poj niam Emiyias (Emilia), nws nyob hauv lub tuam ceeb nroog Xeetis-ankaus de Khunpas (Santiago de Cuba). Wb thiaj pib sib tham ces tau ib xyoos tom qab, wb thiaj sib sau los ua neej.
(Sab laug) Kev Kawm Rau Cov Txwj Laus—nyob hauv lub nroog Kamaves, teb chaws Khunpas, xyoo 1966
(Sab xis) Hnub wb sib yuav, xyoo 1967
Kuv thiaj pib ua hauj lwm khwv noj khwv haus hauv ib lub tuam txhab ua piam thaj. Lub tuam txhab no yog ib lub ntawm ntau lub uas cov nom tswv yog cov tswv cuab. Kuv poj niam wb thiaj tsis tho kev lawm. Txawm li los, wb yeej siv wb lub sij hawm kom ntau li ntau tau mus ua Vajtswv tes hauj lwm. Kuv sawv mus ua hauj lwm peb teev sawv ntxov mus txog kaum ib teev sawv ntxov. Kuv tsis nyiam sawv ntxov kiag li, tiam sis yog kuv ua li no, kuv thiaj muaj sij hawm mus tshaj tawm thiab mus koom kev sib txoos nrog kuv tus poj niam Emiyias.
Los rau xyoo 1969, kuv poj niam thiaj yug tau wb thawj tug tub Nkuxatavaus (Gustavo). Tib lub sij hawm ntawd, kuv raug txib kom mus ua tes hauj lwm puv ntoob, uas yog mus ncig xyuas cov thaj tsam. Nyob rau lub caij ntawd, hauv teb chaws Khunpas, txawm yus yuav tau saib xyuas yus tsev neeg los yus yeej tseem ua tau ib tug ncig xyuas thaj tsam, yeej nquag muaj li no. Thaum ntawd kuv khwv kawg nkaus los kuv kuj muaj kev zoo siab kawg li thiab. Kuv poj niam thiab kuv yeej zoo siab kawg li tias, wb tseem muaj lub cib fim los ua tes hauj lwm ncig xyuas cov kwv tij nkauj muam sawv daws. Ces lub sij hawm uas wb tseem ua wb tes hauj lwm ncig xyuas cov kwv tij nkauj muam, kuv tus poj niam ho yug tau wb ob tug tub, Aunpes (Obed) thiab Esnaws (Abner) thiab wb tus ntxhais, Mahalis (Mahely).
Thaum kuv tig rov mus saib lub sij hawm uas wb ua tes hauj lwm ncig xyuas thaj tsam, wb yeej pom tias Yehauvas tau foom koob hmoov ntau kawg li rau cov kwv tij nkauj muam nyob rau teb chaws Khunpas, mas ua rau wb zoo siab kawg nkaus li. Thiab wb pom tias Yehauvas yeej pab wb cob qhia wb cov me nyuam kom loj hlob los mus hlub Yehauvas. Cia kuv mam piav qhia tias, thaum wb ua tes hauj lwm ncig xyuas thaj tsam, wb lub neej zoo li cas.
TES HAUJ LWM NCIG XYUAS RAUG TXWV
Los rau xyoo 60 mus rau 70 tawm ntawd, peb tes hauj lwm raug txwv mas nyuaj kawg li. Peb cov Tsev Nceeg Vaj los raug kaw. Cov kwv tij nkauj muam uas tshaj tawm txawv teb chaws los raug muab xa rov qab mus rau lawv lub teb chaws. Coob tus kwv tij hluas raug ntes coj mus kaw hauv tsev loj cuj. Thiab ceg npe-ee nyob hauv lub nroog Havana tseem raug kaw lawm thiab.
Ua tes hauj lwm ncig xyuas, xyoo 1990 tawm
Vim peb tes hauj lwm raug txwv lawm ces wb tsuas mus ncig xyuas tau cov kwv tij nkauj muam rau ob hnub so xwb. Yog li wb thiaj mus xyuas cov koom txoos ob zaug rau ob hnub so. Wb yeej tsis nqa ntau yam nrog wb, wb caij tsheb kauj vab xwb, ua li no cov tub ceev xwm thiaj tsis paub tias wb ua dab tsi. Wb nyiag mus xyuas cov kwv tij nkauj muam, ces wb coj yam ntxwv zoo li tsuas mus tsham tej nruab ze xwb. Qhov uas wb ua li ntawd kuj tsis nyuaj luaj twg. Wb nrog cov kwv tij nkauj muam sib raug zoo cuag li ib tse neeg mas tej lub sij hawm wb twb tsis nco qab tias, yog wb mus ncig xyuas txhawb cov kwv tij nkauj muam txoj kev ntseeg lawm. (Malakaus 10:29, 30) Wb yuav tau ceev faj tiag tiag. Muaj ntau zaus cov tub ceev xwm caum wb qab thiab thom wb txog ntau yam. Yog tias wb raug ntes ces tus kwv tij uas wb mus so hauv nws tsev yuav raug ntes tib yam nkaus.—Loos 16:4.
Nyob rau lub caij ntawd, txawm cov kwv tij nkauj muam twb txom txom nyem los, lawv ua siab dawb siab zoo kawg li rau wb. Nyob rau tej thaj tsam muaj yoov tshaj cum coob heev, cov kwv tij tsuas muaj tib lub vij tsam rau lawv siv xwb los, lawv tuaj yeem muab rau wb siv kom wb thiaj pw tau. Hos lwm cov kwv tij nkauj muam twb tsis muaj noj muaj haus, los lawv tseem zoo siab hlo tos txais wb mus nrog lawv nyob thiab pub rau wb noj wb haus. Qee zaus wb yeej nqa zaub mov mus rau tsev neeg uas wb mus so tau noj.
Thaum wb mus ncig xyuas cov koom txoos wb coj tsis tau tag nrho wb cov me nyuam nrog wb mus. Tej thaum wb tsuas coj li ib tug nrog wb mus xwb, hos cia cov nrog kuv niam thiab kuv tus muam nyob. Thaum wb coj wb tus me ab nrog wb mus mas haj yam zoo. Rau qhov tias tej thaud, cov tub ceev xwm los tshawb wb, tab sis wb twb muab cov ntaub ntawv Vajlugkub zais rau hauv wb tus me ab lub hnab uas ntim cov ntaub qhwv quav qhwv zis lawm. Yog ib lub hnab uas cov tub ceev xwm tsis quav ntsej tshawb.
Kuv qhuas kuv tus poj niam heev, nws siv zog tu wb cov me nyuam thiab siv zog txhawb kuv tes hauj lwm ncig xyuas thaj tsam. Kuv yeej yuav tau ua tib zoo txawj ntsuas kuv lub sij hawm kom zoo, kom kuv thiaj khwv tau noj tau haus rau kuv tsev neeg, thiab ua tau kuv tes hauj lwm ncig xyuas cov kwv tij nkauj muam. Kuv ua li no li cas? Tej lub lim tiam kuv ua hauj lwm ib ob zaug ntau dua li qhov uas kuv niaj zaus ua, kom kuv thiaj tau so rau ob hnub so. Ces tom qab no, kuv txoj hauj lwm hloov lawm. Kuv tau los ua ib tug uas saib xyuas ib pab neeg ua hauj lwm, tiam sis kuv yuav tau ua hauj lwm xya hnub nkaus, lawv tsis kam kuv hloov lub sij hawm li. Tiam sis yog tias kuv nrhiav tau hauj lwm kom txaus rau pab neeg uas kuv saib xyuas ua rau ob hnub so, ces kuv mus ncig xyuas cov kwv tij nkauj muam los lawv yuav tsis qhia rau leeg twg paub. Tam li kuv paub mas kuv cov los pav yeej tsis paub tias kuv tsis mus ua hauj lwm rau ob hnub so li!
TXAWM TES HAUJ LWM HLOOV LOS TSEEM MUAJ TAUS KEV ZOO SIAB
Thawj lub rooj sib txoos loj tom qab raug txwv, xyoo 1994
Nyob rau xyoo 1994, muaj ib hnub cov kwv tij uas yog cov saib xyuas, txawm hais kom tag nrho 80 tus kwv tij uas yog cov ncig xyuas thaj tsam nyob hauv teb chaws Khunpas, mus sib sab laj nyob hauv lub nroog Havana. Peb zoo siab kawg li tias twb tau ntau lub xyoo dhau mus lawm peb mam tau tuaj sib ntsib thawj zaug! Thaum peb tuaj sib sab laj lawv qhia rau peb tias lub koom haum tau hloov me ntsis lawm. Ces lawv mam qhia ib yam uas ua rau peb xav tsis thoob li. Cov kwv tij hais tias lawv yuav tau qhia peb cov npe mus rau nom tswv! Vim li cas lawv thiaj ua li ntawd?
Cov kwv tij qhia rau peb tias lawv twb tau mus tham nrog cov nom tswv lawm, lawv ua li no kom cov nom tswv thiab Yehauvas Cov Tim Khawv thiaj muaj kev sib nkag siab. Yog li cov nom tswv xav tau txhua tus kwv tij uas yog cov ncig xyuas thaj tsam cov npe. Peb thiaj li xav tias muab peb cov npe mus los tau. Tom qab ntawd, cov nom tswv thiab peb thiaj muaj kev sib nkag siab.
Ces peb thiaj mus koom tau peb tej kev sib txoos thiab mus tshaj tawm tau lawm. Tiam sis nom tswv tseem tsis tau tso cai rau peb rau npe kom muaj ntaub muaj ntawv los ua tau ib txoj kev ntseeg nyob rau lub teb chaws no. Tom qab no peb mam paub tias nom tswv twb xub paub ib txhia kwv tij uas yog cov ncig xyuas thaj tsam cov npe lawm, tiam sis lawv tsuas xav kom peb xa cov npe mus seb puas muaj tseeb li xwb.
Nyob rau lub 9 Hlis xyoo 1994, nom tswv tso cai rau peb rov tsim tsa kom muaj ceg Npe-ee. Peb kuj rov tsim tsa tib lub tsev uas raug kaw tau 20 lub xyoo dhau los lawm.
Ces los rau xyoo 1996, kuv poj niam Emiyias wb thiaj tau txais ib tsab xov tooj caw kom wb mus ua hauj lwm nyob hauv Npe-ee. Yeej ua rau kuv tsis pom qab xav li, tiam sis kuv qhia ncaj qha rau cov kwv tij paub tias kuv tseem tshuav ob tug me nyuam uas kuv yuav tau saib xyuas. Cov kwv tij thiaj coj mus ua tib zoo xav tiam sis lawv pom tias lawv tseem xav kom wb mus ua hauj lwm hauv Npe-ee. Yog li peb tsev neeg zoo siab hlo ua li cov kwv tij hais. Peb thiaj npaj tsiv mus nyob hauv Npe-ee hauv lub nroog Havana.
(Sab laug) Emiyias nyob hauv chav xaws khaub ncaws hauv ceg Npe-ee Khunpas, xyoo 2000 tawm
(Sab xis) Muab lub Tsev Rooj Sib Txoos fij rau Vajtswv, xyoo 2012
Qhov tseeb tiag, thaum xub thawj, kuv tsis nyiam ua hauj lwm nyob hauv Npe-ee. Kuv ua hauj lwm ncig xyuas cov kwv tij nkauj muam tau ntau lub xyoos ces kuv lub siab nyob rawv rau tes hauj lwm ntawd. Yog li nyuaj rau kuv zaum ntawm kuv lub rooj ua hauj lwm ib hnub dhau ib hnub. Tiam sis cov kwv tij nkauj muam hauv Npe-ee thiab qhov tseem ceeb tshaj yog kuv tus poj niam, pab kom kuv yoog tau kuv tes hauj lwm. Ntev mus ntev tuaj, kuv thiaj li mam muaj kev zoo siab. Nim no, kuv zoo siab heev tau ua hauj lwm nyob hauv Npe-ee.
(Sab laug) Kawm tiav rau Kev Kawm Vajlugkub Rau Cov Txij Nkawm, xyoo 2013
(Sab xis) Pab Uas Saib Xyuas Ceg Npe-ee Khunpas, xyoo 2013
Tom ib lub rooj sib txoos nrog wb tus ntxhais thiab tus vauv
Kuv tus poj niam Emiyias thiab kuv twb laus tag lawm. Thaum wb rov xav txog tias wb tau muaj lub cib fim ua tes hauj lwm ncig xyuas thaj tsam tau ntau lub xyoos, pab cov kwv tij nkauj muam thiab tau los paub lawv coob tus, mas tsis muaj ib yam yuav ua rau wb zoo tshaj ntawd. Wb kuj zoo siab tsis txawj tag pom wb cov me nyuam thiab wb cov xeeb ntxwv teev tiam Yehauvas. Wb ob niam txiv xav tib yam li thaum Yauhas hais tias: “Tsis muaj ib yam dabtsi ua rau kuv zoo siab tshaj qhov uas kuv hnov hais tias kuv cov menyuam ua lawv lub neej raws li qhov tseeb.”—3 Yauhas 4.
Kuv thiab kuv tus poj niam Emiyias twb ua hauj lwm nyob hauv Npe-ee yuav muaj 30 xyoo lawm. Txawm wb twb laus muaj mob ntsuav los wb yeej rau siab ntso ua wb tes hauj lwm. Nyob rau ncua sij hawm uas wb ua Yehauvas tes hauj lwm, wb yeej tau ntsib ntau yam teeb meem. Tiam sis wb zoo siab kawg nkaus li tias, wb tau ua hauj lwm rau “Vajtswv tus muaj kev zoo siab” tau yuav luag muaj 70 lub xyoos nyob rau lub pov txwv hauv teb chaws Khunpas!—1 Timautes 1:11; Phau Ntawv Nkauj 97:1.