Nɔ hɛn ayi dó lěe a nɔ ɖótó nǔ gbɔn é wú

1-2. (a) Étɛ́ Jexóva ka nɔ wa nú togun tɔn ɖo égbé? (Ðɛhan 23:1, 2, 5) (b) Étɛ́ lɛ́ mǐ ka ná gbéjé kpɔ́n ɖo xóta élɔ́ mɛ?

ÉGBÉ ɔ, Jexóva nɔ ná nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn gěgé mǐ. É ɖo wɛn ɖɔ mǐ ná yí xó nú Davídi e ji han bo ɖɔ xó élɔ́ é: ‘Jexóva wɛ nyí Lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ ce. Nǔɖé ná hwedó mì ǎ.’—Xa Ðɛhan 23:1, 2, 5.

² Ali e nu Jexóva nɔ ná nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn mǐ ɖe é ɖokpó wɛ nyí kplé mǐtɔn lɛ́. Ðo kplé énɛ́ lɛ́ jí ɔ, hwɛhwɛ wɛ è nɔ ɖɔ xó dó nǔ e mǐ ko tuun lɛ́ é jí. Mǐ ná bo tlɛ ko “lí dó ganjí ɖo nǔgbó ɔ mɛ ɔ,” mǐ ɖó hudó nǔflínmɛ énɛ́ lɛ́ tɔn. (2 Pi. 1:12) É ɖo mɔ̌ có, ényí nǔ e jí ɖɔ xó dó wɛ è ɖe ɖo tuto gbigbɔ tɔn énɛ́ domɛ é ɔ, nǔ e jí mǐ ko ɖɔ xó dó azɔn mɔ̌kpán wá yi é ɖé wɛ ɔ, é ka nɔ vɛ́ wǔ nú we bónú a ná wlí tó wú wɛ a? Ényí mɔ̌ ɔ, xóta élɔ́ sixú d’alɔ we. Mǐ ná gbéjé nǔ e wú mǐ ɖó ná nɔ tɛ́ tó ganjí ɖo kplé lɛ́ jí é kpɔ́n. Mǐ ná lɛ́ mɔ lěe mɛ ɖěɖěe nɔ kplɔ́n nǔ mɛ ɖo agun ɔ mɛ lɛ́ é sixú d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bɔ yě ná nɔ tɛ́ tó gbɔn é. Gɔ́ ná ɔ, mǐ ná ɖɔ xó dó wěɖexámɛ e sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nyí tóɖómɛtɔ́ ɖagbe é ɖé lɛ́ jí. Amɔ̌, jɛ nukɔn hwɛ̌ ɔ, mi nú mǐ ní ná xósin nú nǔkanbyɔ́ élɔ́: Mɛ̌ ka nɔ kplɔ́n nǔ mǐ ɖo kplé lɛ́ jí tawun?

NƆ FLÍN ÐƆ JEXÓVA WƐ ÐO NǓ KPLƆ́N MǏ WƐ

3. Nɛ̌ Jexóva ka nɔ ɖɔ xó nú mǐ gbɔn? Nɛ̌ mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ ka nɔ zán Xó tɔn ganjí gbɔn?

³ Jexóva nɔ ɖɔ xó nú mǐ gbɔn Xó tɔn Biblu ɔ gblamɛ. (2 Tim. 3:16, 17) Jezu tuun mɔ̌. É zán Xó Mawu tɔn kpó azɔ̌tuuntuun kpó sɔmɔ̌ bɔ tóɖóetɔ́ lɛ́ kan nǔ élɔ́ byɔ́: “Nya élɔ́ yi wěmaxɔmɛ ǎ, bɔ nɛ̌ é ka wa gbɔn bo tuun Nǔwlánwlán mímɛ́ lɛ́ sɔmɔ̌?” (Jaan 7: 15) Ényí Jezu ɖo Xó Mawu tɔn tínmɛ wɛ ɔ, xomɛ nɔ hun ayijlɔ́jlɔ́nɔ lɛ́ tawun. Klisánwun xwe kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn lɛ́ lɔ, ɖi mɛsɛ́dó Pɔ́lu kpó Apolósu kpó zán Mawuxówéma ɔ dó jlɛ́ xó dó xó wú xá mɛ ɖěvo lɛ́. (Mɛ. 17:2, 3; 18:24, 28) Mǐ mɛ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ tuun ɖɔ Biblu jí wɛ xóta mǐtɔn lɛ́, tito sunmɛ sunmɛ tɔn mǐtɔn lɛ́, xóɖiɖɔwéma mǐtɔn lɛ́ kpó video mǐtɔn lɛ́ kpó nɔ júnjɔ́n. Ali e nu Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ zán Biblu ɖo kplé yětɔn lɛ́ jí ɖe é nɔ jí wǔ nú jlǒɖótɔ́ gěgé. Mɛ ɖěɖěe nɔ ɖó alɔ ɖo kplé mɔ̌hun lɛ́ mɛ lɛ́ é nɔ sɔ́ nǔkplɔ́nmɛ yětɔn lɛ́ jínjɔ́n Xó Mawu tɔn jí. Xa kɛ́ɖɛ́ wɛ yě nɔ xa kpowun ǎ, loɔ, yě nɔ lɛ́ xlɛ́ kpléwátɔ́ lɛ́ lěe è sixú zán nǔ e é ɖɔ é gbɔn é.—Luk. 24:32.

4. Tínmɛ tɛ́ xókwín “ɖǒtó” kpó xógbe “hɛn ayi dó” kpó ka nɔ ɖó?

⁴ Azɔn mɔ̌kpán wɛ è zán xókwín “ɖǒtó” kpó xógbe “hɛn ayi dó” kpó ɖo Biblu mɛ, bɔ tínmɛ tɔn nɔ nyí è ní se tónú nú mɛɖé. Énɛ́ wú ɔ, ényí Jexóva ɖɔ xó nú mǐ gbɔn Xó tɔn gblamɛ ɖo kplé lɛ́ jí, bɔ mǐ wá mɔ nǔ jɛ jlǒ tɔn wú ɔ, é nɔ bɔ wǔ nú mǐ hú gǎn bɔ mǐ nɔ se tónú n’i. Mǐ sixú ɖeji ɖɔ ényí mǐ ɖótó Jexóva bo wa nǔ sɔgbe xá nǔ e mǐ se é ɔ, xomɛ nɔ hun i.—Nǔx. 27:11.

ÉTƐ́WÚ MǏ KA ÐÓ NÁ NƆ TƐ́ TÓ GANJÍ ÐO KPLÉ LƐ́ JÍ?

5. Étɛ́ wǎn e mǐ yí nú Jexóva é ka nɔ sísɛ́ mǐ bɔ mǐ nɔ wa? (Jaan 4:23, 24; 1 Jaan 5:3)

⁵ Mǐ nɔ tɛ́ tó ɖo kplé lɛ́ jí ɖó mǐ yí wǎn nú Jexóva wútu. (Mat. 22:37) Lě do mǐ kplɔ́n nǔ dó Jexóva wú sɔ é ɔ, mɔ̌ do wɛ wǎnyíyí e mǐ ɖó n’i é nɔ jɛjí sɔ. Wǎn énɛ́ e mǐ yí n’i é nɔ sísɛ́ mǐ bɔ mǐ nɔ ba ná ɖótó è, se tónú n’i bo lɛ́ sɛn ɛ lěe é ɖɔ gbɔn ɖo Xó tɔn mɛ é.—Xa Jaan 4:23, 24; 1 Jaan 5:3.

6. Ðo kplé mǐtɔn lɛ́ hwenu ɔ, étɛ́ mǐ ka nɔ kplɔ́n dó alɔ dídó mɛ ɖěvo lɛ́ wú?

⁶ Mǐ nɔ tɛ́ tó ɖo kplé lɛ́ jí ɖó mǐ yí wǎn nú mɛ lɛ́ wútu. (Mat. 22:39) Ðo kplé mǐtɔn lɛ́ jí ɔ, Jexóva nɔ kplɔ́n lěe mǐ ná d’alɔ nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ kpó mɛ ɖěɖěe ma ko tuun i ǎ lɛ́ é kpó gbɔn é mǐ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, alɔnuwéma Yǐ wǎn nú gbɛtɔ́ lɛ́: D’alɔ yě bónú yě ní húzú ahwanvú ko d’alɔ mǐ bɔ mǐ ko tɛ́n kpɔ́n bo ɖó jijɔ ɖěɖěe nɔ hɛn le wá nú mǐ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ lɛ́ é. É ka nɔ vɛ́ wǔ nú we bónú a ná nɔ bɛ́ xóɖɔɖókpɔ́ xɔ́ntɔn ɖɔhun xá mɛ lɛ́ wɛ a? Ényí mɔ̌ hǔn, nɔ ɖó ayi lěe nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó towe lɛ́ nɔ wa mɔ̌ ɖo azɔ̌ e è ɖe nú yě lɛ́ é hwenu ɖo kplé aklúnɔzángbla tɛ́ntin tɔn hwenu gbɔn é wú ganjí.

7. Étɛ́wú é ka ɖo tají ɖɔ mǐ ní kpo ɖo tó ɖó Jexóva wɛ?

⁷ Mǐ nɔ tɛ́ tó ɖo kplé lɛ́ jí ɖó mǐ ba ná ɖó gbɛzán awǎjijɛnɔ bo lɛ́ nɔ gbɛ káká sɔ́yi. Lěe Jexóva ko ɖɔ nú mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ gbɔn ɖo hwexónu é ɔ, ényí mǐ ba ná ɖó gbɛzán awǎjijɛnɔ bo lɛ́ nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɔ, mǐ ɖó ná se tónú n’i. (Sɛ́n. 32:44-47) Ényí mǐ nɔ tɛ́ tó ɖo kplé lɛ́ jí ɔ, è nɔ dó wǔsyɛ́n e sín hudó mǐ ɖó é lanmɛ nú mǐ, bɔ é nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ dɛ bo nɔ kpo ɖo te nɔ kpɔ́n gbɛ yɔ̌yɔ́ e ja é wɛ. (Hlɔ̌. 8:25) É ɖo tají ɖɔ mǐ ní nɔ ɖótó Jexóva din, ɖó azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ nɔ gbɛ ɖe wɛ mǐ ɖe, bɔ mǐ ɖó ná nɔ acéjí ɖo gbigbɔ lixo.—Mat. 24:42-44; Nǔɖe. 1:3.

LĚE È NÁ D’ALƆ MƐ ÐĚVO LƐ́ BƆ YĚ NÁ TƐ́ TÓ ÐO KPLÉ LƐ́ JÍ GBƆN É

8. Étɛ́wú nɔví súnnu ɖěɖěe nɔ kplɔ́n nǔ mɛ sín atáa jí lɛ́ é ka ɖó ná kpo ɖo blǒbló wɛ bɔ nǔwúkpíkpé xóɖiɖɔ tɔn yětɔn ná kpɔ́n te d’é jí?

⁸ Nɔví súnnu ɖěɖěe nɔ kplɔ́n nǔ mɛ ɖo atáa jí, tají ɔ, yě mɛ ɖěɖěe nɔ xwlé xóɖiɖɔ nú mɛ bǐ mɛ lɛ́ é ɖó ná kpo ɖo azɔ̌ wa ɖo nǔwúkpíkpé xóɖiɖɔ tɔn yětɔn wú wɛ. Nǔxwlémɛ e è sɔ́ nǔ ná ganjí, bɔ é lɛ́ jínjɔ́n Biblu jí é ɖó agbɔ̌n tawun bo ná dɔn mɛ lɛ́ wá nǔgbó ɔ mɛ, bo lɛ́ d’alɔ nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ lɛ́ bɔ yě ná nɔ nǔgbó ɔ mɛ. Énɛ́ wú ɔ, mɛ ɖěɖěe ɖó azɔ̌ ɖo kplé ɔ jí lɛ́ é ɖó ná sɔ́ nukún kpɛví dó kpɔ́n ɖagbe e azɔ̌ yětɔn sixú wa é ǎ. Ényí a ɖó wǔjɔmɛ énɛ́ hǔn, lin tamɛ dó lěe a sixú zán wlɛnwín vovo élɔ́ lɛ́ ɖo xóɖiɖɔ towe lɛ́ mɛ gbɔn é jí. Nǔgbó wɛ ɖɔ mɛ ɖěɖěe nɔ xwlé xóɖiɖɔ nú mɛ bǐ mɛ lɛ́ é wɛ wlɛnwín énɛ́ lɛ́ kan tlɔlɔ có, yě ka sixú lɛ́ kan mɛ ɖěbǔ e ɖó xóɖiɖɔ, alǒ ɖó azɔ̌ ɖo kplé ɔ jí é.—2 Tim. 4:2; Ti. 1:9.

9. Étɛ́ a ka sixú bló bɔ xóɖiɖɔ towe ná bɔkun bɔ è ná mɔ nukúnnú jɛ mɛ?

⁹ Blǒ bónú azɔ̌ towe ní za wě. Ðó xóɖɔtɔ́ wɛ nú we wútu ɔ, nǔ e ba wɛ a ɖe é wɛ nyí ɖɔ, a ná bló bɔ é ná bɔ wǔ nú mɛ lɛ́ bɔ yě ná xwedó we hwenu e a ɖo xó ɖɔ wɛ é. Ényí nǔxwlémɛ ɔ gɛ́dɛ́ dín ɔ, kpléwátɔ́ lɛ́ sín ayi sixú wá fɛ́ sín jí. Étɛ́ a ka sixú wa bɔ xóɖiɖɔ towe ná xwe ali ganjí? Wlɛnwín ɖé lɛ́ ɖíe: (1) Tɛ́n kpɔ́n bónú nǔ tají e jí ná ɖɔ xó dó wɛ a ɖe lɛ́ é ní za wě sín bǐbɛ́mɛ. (2) Gba jɛ̌ mɛ nú nǔ tají lɛ́ ɖokpó ɖokpó, ényí a ɖɔ xó dó nǔ tají ɖé jí hǔn, nɔ yi agbɔ̌n jí cóbó nɔ sɔ́ nǔ tají e bɔ d’é wú é sín nu ɖó te. (3) Vɔ̌ nǔ tají lɛ́ jí gbɔn kléwún ɖo tasúnáxó towe mɛ.

10. Étɛ́wú akpakpa ka ɖó ná sɔ́ we dó nǔ e xwlé mɛ wɛ a ɖe é wú?

¹⁰ Blǒ bónú akpakpa ní sɔ́ we dó nǔ e ná kplɔ́n mɛ wɛ a ɖe é wú. Ényí a ɖo xó ɖɔ dó nǔ e a yí wǎn ná lɛ́ é jí wɛ ɔ, a ná ɖɔ xó kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó. (Nǔx. 2:4, 5; Mɛ. 4:20) Lin tamɛ ganjí dó nǔ ɖěɖěe ɖo xóɖiɖɔ towe mɛ lɛ́ é kpó wěmafɔ e jí a ná ɖɔ xó dó lɛ́ é kpó jí bá dó yí wǎn nú nǔ tají ɖěɖěe kplɔ́n mɛ wɛ xóɖiɖɔ towe ɖe lɛ́ é. Nɔví súnnu ɖé nɔ nɔ États-Unis bo ko ɖó xwe 70 jɛjí cóbó ka kpo ɖo xóɖiɖɔ e é se ɖo wǐnnyáwínnyá mɛ é flín wɛ. É ɖɔ: “Un kpo ɖo lěe xóɖɔtɔ́ ɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ ní nɔ lin tamɛ ganjí hwenu e mǐ ɖo Xó Mawu tɔn xa wɛ é gbɔn é flín wɛ. É ɖɔ xó kpó jiɖiɖe kpó bo tínmɛ lěe è ná zán xó e é ɖɔ lɛ́ é gbɔn é nyi wɛn. Xóɖiɖɔ énɛ́ húzú gbɛzán ce, bo húzú lěe un nɔ xa Biblu gbɔn é kpó xɔ́ntɔn e un zun xá Jexóva é kpó.”

11. Étɛ́wú é ka nyɔ́ ɖɔ è ní ɖe wě tawun tawun e ɖo tlɔlɔ lɛ́ é xá mɛ hwenu e è ɖo xóɖiɖɔ xwlé mɛ wɛ é? (1 Timɔtée 4:13-16)

¹¹ Lin tamɛ dó hudó tóɖówetɔ́ lɛ́ tɔn jí, bo ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá yě. Zǎn Mawuxówéma ɔ bo dó dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú yě ɖo ali tawun tawun lɛ́ nu, bo lɛ́ ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá yě; ma ɖɔ xó mɔ̌ kpowun. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá Timɔtée bá dó d’alɔ ɛ bɔ é ná kpo ɖo dǒ lí wɛ ɖo gbigbɔ lixo hwenu e é ná ɖo azɔ̌ e è sɔ́ dó así n’i é wa wɛ ɖo Efɛ́zi é. (Xa 1 Timɔtée 4:13-16.) Lin tamɛ dó nǔ e hudó tóɖówetɔ́ lɛ́ é jí bo d’alɔ yě nú yě ní mɔ ali tawun tawun e nu yě sixú zán nǔ e yě se lɛ́ é ɖe ɖo gbɛzán yětɔn mɛ é.

12. Ényí è ɖo xóɖiɖɔ xwlé mɛ wɛ ɔ, aniwú xó ɖiɖɔ ɖo jɔwámɔ linu ka nyɔ́ hú gǎn?

¹² Nɔ sɔ́ gbe dó jǐ dó vɔ́ xóɖiɖɔ towe jí gbɔn bá dó sixú xwlé mɛ b’ɛ ná cí xóɖɔɖókpɔ́ ɖɔhun. Ényí a nɔ ɖɔ xó ɖo jɔwámɔ linu b’ɛ ma nyí ɖɔ a wlán xóɖiɖɔ ɔ bo ɖo xixa wɛ wɛ ǎ ɔ, é ná bɔ wǔ nú tóɖówetɔ́ lɛ́ hú gǎn bɔ yě ná ɖótó we bɔ nǔkplɔ́nmɛ ɔ ná lɛ́ byɔ́ ayi mɛ nú yě. Alɔnuwéma Ðǒ kan dó nǔxixa kpó mɛkplɔ́nkplɔ́n kpó wú ɖɔ: “Ðɔ xó tlɔlɔ ɖo jɔwámɔ linu, bónú é ní xlɛ́ lěe nǔ cí nú we dó xóta ɔ kpó tóɖówetɔ́ lɛ́ kpó wú é.” Ényí a ɖo xó ɖɔ sín ayi mɛ wɛ ɔ, nǔxwlémɛ towe ná ɖo gbɛ hú gǎn ɖo tóɖówetɔ́ lɛ́ nukúnmɛ, ná dɔn yě hú gǎn bo lɛ́ sɔ́ akpakpa yě hú gǎn.

13. Étɛ́wú mɛ e nɔ kplɔ́n nǔ mɛ ɖo agun ɔ mɛ lɛ́ é ka ɖó ná ba wěɖexámɛ ɖo xóɖɔtɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n lɛ́ é gɔ́n? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

¹³ Ba wěɖexámɛ xóɖɔtɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n é tɔn. Nɛ̌ a ka sixú wa énɛ́ gbɔn? Jɛ nukɔn nú xóɖiɖɔ ɔ, a sixú xwlé è nǔ ɖěɖěe sín kɛ́n a sɔ́ lɛ́ é, énɛ́ gúdo ɔ, a ná zɔn dó wě ɖěɖěe é ɖe xá we lɛ́ é jí dó xwlé xóɖiɖɔ ɔ mɛ. Gɔ́ ná ɔ, byɔ̌ ɛ ɖɔ é ní ɖótó we hwenu e a ná ɖo xóɖiɖɔ ɔ xwlé mɛ wɛ é, bo ná wá d’alɔ we bɔ a ná w’azɔ̌ ɖo nǔwúkpíkpé mɛkplɔ́nkplɔ́n tɔn towe wú. (Nǔx. 1:5) Mǐ nɔ ɖ’ayi nǔ e wú mǐ ná w’azɔ̌ ɖe é wú hwebǐnu ǎ, énɛ́ wú ɔ, nɔví súnnu ɔ sixú ɖɔ lěe mǐ ná bló gbɔn bɔ xóɖiɖɔ mǐtɔn ná bɔkun bɔ è ná mɔ nukúnnú jɛ mɛ bo lɛ́ zán gbɔn é nú mǐ. Mǐ ba ná w’azɔ̌ ɖo nǔwúkpíkpé xóɖiɖɔ kpó mɛkplɔ́nkplɔ́n kpó tɔn mǐtɔn wú bá dó sixú d’alɔ tóɖómǐtɔ́ lɛ́ bónú yě ná ɖu nǔ xɔ akwɛ́ e mǐ mɔ ɖo Xó Mawu tɔn mɛ lɛ́ é sín le.a

LĚE È NÁ TƐ́ TÓ GANJÍ ÐO KPLÉ LƐ́ JÍ GBƐN É

14. Étɛ́wú mǐ ka ɖó ná tɛ́n kpɔ́n bo ná kpɔ́n nǔ lɛ́ mɛ e wlán Ðɛhan 119​gɔ́ ɔ é ɖɔhun? (Ðɛhan 119:24, 111, 167)

¹⁴ Ényí nǔ e Jexóva nɔ flín mǐ lɛ́ é nɔ su nukún mǐtɔn mɛ tawun ɔ, mǐ ná nyí tóɖómɛtɔ́ ɖagbe. Mǐ ɖó hudó nǔflínmɛ Mawu tɔn lɛ́ tɔn bá dó ɖí xwi xá “hwenu [élɔ́ lɛ́] e syɛ́n bo vɛ́ wǔ bɔ è ná ɖí xwi xá lɛ́ é.” (2 Tim. 3:1) Ényí hweɖélɛ́nu ɔ, mǐ nɔ mɔ ɖɔ nǔ e mǐ ko se azɔn mɔ̌kpán wá yi lɛ́ é se wɛ mǐ lɛ́ ɖe ɔ, é ná nyɔ́ ɖɔ mǐ ní lin tamɛ dó lěe nǔ cí nú mɛ e wlán Ðɛhan 119​gɔ́ ɔ dó nǔflínmɛ Mawu tɔn lɛ́ wú é jí.—Xa Ðɛhan 119:24, 111, 167.

15. Nɛ̌ nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn e mǐ nɔ mɔ ɖo kplé lɛ́ jí é ka sixú kpo ɖo nukún mǐtɔn mɛ su wɛ gbɔn?

¹⁵ Mǐ ɖó ná kpo ɖo linlin ɖagbe ɖó dó nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn e mǐ nɔ mɔ é wú wɛ, lěe Izlayɛ́li ví lɛ́ ɖó ná ko kpo ɖo linlin e sɔgbe é ɖó dó mǎna e Jexóva nɔ ná yě hwenu e yě ɖo gbětótló mɛ é wú wɛ gbɔn é ɖɔhun. (Tín. 16:15, 31) É ɖo wɛn ɖɔ, ɖo bǐbɛ́mɛ ɔ, mǎna ɔ su nukún yětɔn mɛ. Jexóva gɔ́n wɛ é gosín. É víví bo lɛ́ xɔ gbɛ nú yě. Amɔ̌ nukɔnmɛ ɔ, agbɔ̌n wá kpé yě mɛ ɖé lɛ́ dó mǎna ɖuɖu gbe bǐ gbe wú. (Kɛ́n. 21:5) Étɛ́ ka nyí nǔkplɔ́nmɛ ɔ? Mǐ ɖó ná nɔ mɔ nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn e mǐ nɔ mɔ lɛ́ é dó mɔ nǔ yǎyá alǒ nǔ e ma ɖo tají ǎ lɛ́ é gbeɖé ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, mǐ ɖó ná yí gbe ɖɔ Jexóva wɛ nyí Jɔtɛn yětɔn. Mǐ ɖó ná flín ɖɔ tutoblónúnǔ Jexóva tɔn nɔ xwe sɔ bo nɔ sɔ́ nǔ nú yě. Nǔ e mǐ nɔ kplɔ́n lɛ́ é sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn bo lɛ́ nɔ gbɛ káká sɔ́yi.—Nǔx. 3:13, 16-18; Jaan 17:3.

16. Étɛ́ ka d’alɔ mɛ e ko sɛn Jexóva nú hwenu línlín é ɖé lɛ́ bɔ yě nɔ kpo ɖo tó tɛ́ wɛ ɖo kplé lɛ́ jí? (Kpɔ́n gbǎví “Wěɖexámɛ ɖé lɛ́ dó tóɖíɖó mɛ ganjí wú” ɔ lɔmɔ̌.)

¹⁶ Ényí mǐ nɔ xwédo wě tawun tawun e è nɔ ɖe xá mǐ lɛ́ é ɔ, mǐ sixú húzú tóɖómɛtɔ́ ɖagbe lɛ́. Ðǒ ayi nǔ e d’alɔ mɛ e ko sɛn Jexóva nú hwenu línlín bɔ yě nɔ ɖótó mɛ ganjí ɖo kplé lɛ́ jí é wú. Ashley e ko sɛn Jexóva nú xwe 30 jɛjí é ɖɔ: “Nǔ sísɔ́ nú kplé lɛ́ jɛ nukɔn nɔ d’alɔ bɔ è nɔ tɛ́ tó ganjí. Ényí un ma sɔ́ nǔ ǎ ɔ, xósin níná nɔ vɛ́ wǔ nú mì, bɔ ayi ce nɔ jɛ fí ɖěvo lɛ́ gbɔn jí.” József e ko sɛn Jexóva nú xwe 52 é ɖɔ: “Un nɔ yí wǎn nú tó ɖíɖó xóta e ko má mì lɛ́ é, ɖó un nɔ kpɔ́n nǔ lɛ́ ɖo ali ɖěvo nu, bɔ énɛ́ nɔ zɔ́n bɔ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e un nɔ ɖó dó yě wú é nɔ gɔ́ngɔ́n d’é jí.” É ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Ényí nɔví súnnu ɖé ma nyí xóɖɔtɔ́ nukúnɖéjí ǎ ɔ, un nɔ sɔ́ ayi ɖó lěe ɖɔ xó ɔ gbɔn wɛ é ɖe é jí ǎ, loɔ, un nɔ sɔ́ ayi ɖó nǔ e ɖɔ wɛ é ɖe bɔ é gosín Xó Mawu tɔn mɛ é jí.”

17. Étɛ́ lɛ́ a ka sixú wa bá tɛ́ tó ganjí ɖo kplé lɛ́ hwenu? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

¹⁷ Wěɖexámɛ élɔ́ lɛ́ ɖokpó alǒ gěgé ka sixú d’alɔ we bɔ a ná nɔ tɛ́ tó ganjí ɖo kplé lɛ́ jí a? (1) Ényí a nɔ ɖu nǔ cóbó nɔ yi kplé lɛ́ wɛ hǔn, ma ɖu nǔ e ná zɔ́n bɔ a ná d’amlɔ lɛ́ é ó. (2) Yǎ wǔ wá bo yi sɔ́ tɛnmɛ cóbónú tuto ɔ ní bɛ́. (3) Sɔ́ alǒkan, tablɛ́ti alǒ nǔ mɔ̌hun ɖěvo e a hɛn lɛ́ é ɖó alɔ e jí é ná nɔ bo ma ná fɛ́ ayi towe ɖo kplé ɔ hwenu ǎ é jí. (4) Lin tamɛ dó nǔ e jí ná ɖɔ xó dó wɛ è ɖe é jí jɛ nukɔn. (5) Sɔ́ ayi towe bǐ ɖó xóɖɔtɔ́ ɔ jí. (6) Sɔ́ kɛ́n nǔ tají lɛ́ tɔn ɖo kléwún mɛ alǒ ɖe desɛ́ɛn yětɔn. (7) Tɛ́n kpɔ́n bo lin tamɛ dó wěmafɔ tají lɛ́ jí bo kpɔ́n lěe yě cá kan xá yěɖée lɛ́ gbɔn é. (8) Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Nɛ̌ un ka sixú zán wěmafɔ énɛ́ lɛ́ dó d’alɔ mɛɖé ɖo agun ɔ mɛ alǒ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ gbɔn?’ (9) Ényí a yi kpléɖókpɔ́ lɛ́ domɛ hǔn, nɔ kpɔ́n xóta azǎn ɔ tɔn, nǔ e jí è ná ɖɔ xó dó lɛ́ é kpó wěmafɔ tají tají e ɖo xóɖiɖɔ lɛ́ ɖokpó ɖokpó mɛ é kpó jɛ nukɔn. (10) Sɔ́ nǔ nú ayi towe gbɔn nǔ élɔ́ lɛ́ wiwa gblamɛ: Jǐnjɔ́n ayǐ xwíí bo ɖótó nǔxixo sín video e nɔ dín jɛ nukɔn nú tuto ɔ é.

KPO ÐO TÓ ÐÓ JEXÓVA WƐ

18. Étɛ́wú mǐ ka ɖó ná kpo ɖo tó tɛ́ wɛ ɖo kplé lɛ́ jí?

¹⁸ Mǐ ɖó ná kpo ɖo tó tɛ́ wɛ ɖo kplé jí ɖó mɔ̌ wiwa ná zɔ́n bɔ Jexóva ná nɔ kplá mǐ “gbɔn ali ɖagbe jí.” (Ðɛh. 23:3; 31:3) Mǐ ɖó hudó wěɖexámɛ e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é tɔn bo ma wá zɛ gbě tɔjíhún e jɔhɔn d’alɔ mɛ é ɖɔhun ó. Énɛ́ wú ɔ, “nɔ hɛn ayi dó lěe [a] nɔ ɖótó nǔ gbɔn é wú” bo nɔ zán wěɖexámɛ e a mɔ ɖo kplé agun tɔn lɛ́ jí é. (Luk. 8:18) Mɛ ɖěɖěe nɔ ɖótó Jexóva lɛ́ é ná ɖó awǎjijɛ din bo lɛ́ nɔ gbɛ káká sɔ́yi.—Ðɛh. 119:2, 14.