Wǎ gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú

1-2. (a) Gbeta tɛ́ lɛ́ kɔn é ka sixú byɔ́ ɖɔ mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ ní wá? (b) Étɛ́ ka nyí tínmɛ xógbe “wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí” tɔn? (Kpɔ́n “Tínmɛ ɖé lɛ́.”)

“AZƆ̌ tɛ́ a ka ba ná wa hwenu e a ná su é?” Ényí mɛ wínnyáwínnyá wɛ nú we ɔ, è sixú ko kan nǔ énɛ́ byɔ́ we azɔn gěgé. Azɔ̌ ɖagbe hú gǎn e a sixú wa é wɛ nyí sinsɛnzɔ́ hwebǐnu tɔn. É ɖo mɔ̌ có, é ná lɛ́ byɔ́ ɖɔ a ní kpé nukún dó hwiɖée wú ɖo akwɛ́ linu. (2 Tɛ. 3:10) É ɖo wɛn ɖɔ, a ko lin tamɛ dó agbazazɔ́ e a sixú wá wa ɖo nukɔnmɛ é jí.

² Bo ná dó mɔ azɔ̌ ɔ, mɛ wínnyáwínnyá ɖé lɛ́ tíin bɔ mɛjitɔ́ yětɔn lɛ́ nɔ ɖe wě xá yě hwɛhwɛ bɔ yě nɔ wá gbeta ɔ kɔn bá kplɔ́n wěma d’é jí, ényí yě ko yi wěmaxɔmɛ ɖó bǎ ɖé mɛ ɖo fí e yě nɔ nɔ é ɔ nɛ́.a A sixú ko kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ émí ka ɖó ná kplɔ́n wěma d’é jí wɛ a jí. Ényí mɔ̌ wɛ nyí ɔ, wěma alɔkpa tɛ́ a ka ná kplɔ́n? Xóta élɔ́ ná ɖɔ xó dó nǔgbódodó Biblu tɔn ɖěɖěe sixú d’alɔ we bɔ a ná lin tamɛ kpɔ́n ganjí dó nǔ e kplɔ́n gbé a ja lɛ́ é jí é wú. Tamɛ linlin ganjí nɔ zɔ́n bɔ è nɔ wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn. Nǔgbó wɛ ɖɔ mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ wɛ nyí mɛ nukɔntɔn e è hɛn dó ayi mɛ dó sɔ́ nǔ nú xóta élɔ́ é, amɔ̌, é sixú lɛ́ d’alɔ klisánwun e ɖo tamɛ lin dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú wɛ é ɖěbǔ. Nǔgbódodó lɛ́ sixú lɛ́ d’alɔ mɛjitɔ́ lɛ́ bɔ yě ná xlɛ́ ali vǐ yětɔn lɛ́.

A KA ÐÓ NÁ KPLƆ́N WĚMA D’É JÍ WƐ A?

3. Étɛ́wú klisánwun ɖé lɛ́ ka sixú da kpɔ́n ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí wɛ a jí?

³ Ðo xá ɖé lɛ́ mɛ ɔ, é byɔ́ ɖɔ è ní kplɔ́n wěma d’é jí cóbó mɔ azɔ̌ e ná zɔ́n bɔ è ná sú hudó mɛtɔn lɛ́ sín do lɛ́ é ǎ. Ðo xá ɖěvo lɛ́ mɛ ɔ, wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí sixú d’alɔ mɛɖé b’ɛ ná mɔ azɔ̌ e kpé akwɛ́ alǒ ma ná ɖu hwenu gěgé ɖo así tɔn ǎ é. Énɛ́ sixú hun ali nú klisánwunb ɖé b’ɛ ná zán hwenu d’é jí ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, alǒ ɖo tutoblónúnǔ ɔ sín azɔ̌ ɖěvo lɛ́ kɔn. É ɖo mɔ̌ có, wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí sixú byɔ́ vɔ̌sísá ɖé lɛ́ ɖo klisánwun ɖé sí bo lɛ́ hɛn wǔvɛ́ ɖěvo lɛ́ wá.

4. Ényí klisánwun ɖé ná kplɔ́n wěma d’é jí ɔ, mɛ̌ ka ɖó ná wá gbeta tɔn kɔn? (Kpɔ́n tínmɛ e ɖo do é lɔmɔ̌.)

⁴ Biblu ɖɔ ɖɔ mɛ ɖokpó ɖokpó wɛ ɖó ná “hɛn agban éɖésúnɔ tɔn.” (Ga. 6:5, kpɔ́n tínmɛ Biblu nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn tɔn.) Hǔn, klisánwun e ko nyí mɛxó é ɖokpó ɖokpó wɛ ná wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí alǒ gbɔ.c Mɛjitɔ́ lɛ́ lɔ sín azɔ̌ wɛ é nyí ɖɔ yě ní wá gbeta e kan vǐ yětɔn kpɛví lɛ́ sín wěma kplɔ́nkplɔ́n lɛ́ é kɔn. (Efɛ́. 6:1) Gɔ́ ná ɔ, wěɖexámɛ yětɔn lɛ́ sixú d’alɔ vǐ yětɔn b’ɛ ná wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé é kɔn hwenu e é ko nyí mɛxó é.—Nǔx. 22:6.

5. Hwetɛ́nu mɛɖé ka ɖó ná jɛ tamɛ lin dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú jí? Étɛ́wú? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

⁵ Hwɛhwɛ ɔ, cóbónú mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ ná yi wěmaxɔmɛ yi fó ɖó bǎ ɖé mɛ ɔ, yě ɖó ná wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí alǒ gbɔ. É ɖo wɛn ɖɔ, nǔnywɛ́nú wɛ é nyí ɖɔ mɛ wínnyáwínnyá ɖé ní ɖɔ xó dó xóta énɛ́ wú xá mɛjitɔ́ tɔn lɛ́ ganjí cóbó wá gbeta ɖé kɔn. Énɛ́ ná zɔ́n bɔ yě ná mɔ hwenu dó w’azɔ̌ ɖó kpɔ́, bo lɛ́ ba do nú nǔ dó azɔ̌ vovo e sín ali hɛn ɔ, é ná hun n’i lɛ́ é wú. Mɔ̌ mɛ ɔ, yě sixú mɔ ɖɔ vǐ ɔ sixú kplɔ́n nǔ tawun tawun ɖé lɛ́ ɖo wěmaxɔmɛ b’ɛ ná d’alɔ ɛ nú wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí ɖo sɔgúdo alǒ nú azɔ̌ mimɔ. Yě ka ɖó ná ko wá gbeta ɖé kɔn cóbɔ vǐ ɔ ná yi wěmaxɔmɛ yi fó ɖó bǎ ɖé mɛ wɛ a? É nyí mɔ̌ dandan ǎ. (Nǔx. 21:5) Mɛ wínnyáwínnyá ɖé lɛ́ ko wá gbeta ɔ kɔn bo yi wěmaxɔmɛ fó, mɔ azɔ̌ bo ko bɛ́ gběxosín-alijítɔ́zɔ́ cóbó lɛ́ wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí. Mɛɖé tlɛ sixú wá gbeta mɔ̌hun kɔn ɖo nukɔnmɛ ɖo gbɛzán tɔn mɛ.

6. Étɛ́ ka sixú d’alɔ mɛɖé bɔ é ná wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé é kɔn dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú?

⁶ Étɛ́ ka sixú d’alɔ we bɔ a ná wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé é kɔn dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú? Kú d’é jí ɖɔ émí xo ɖɛ dó xó ɔ tamɛ. (Ja. 1:5) Gɔ́ ná ɔ, lin tamɛ dó afɔ élɔ́ lɛ́ ɖiɖe jí. Nukɔntɔn, gbějé nǔ e ɖo sísɛ́ sísɛ́ we wɛ lɛ́ é kpɔ́n dó nǔjɔnǔ mɛ. (Ðɛh. 26:2) Wegɔ́, xwe sɔ bo da wěma alɔkpa e ná kplɔ́n d’é jí wɛ a ɖe é kpɔ́n. (Nǔx. 14:15) Mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó afɔɖiɖe énɛ́ lɛ́ ɖokpó ɖokpó jí.

GBĚJÉ NǓ E ÐO SÍSƐ́ SÍSƐ́ WE WƐ LƐ́ É KPƆ́N

7. Étɛ́ wú klisánwun lɛ́ ka ɖó ná ɖó ayi te dó hwenu e yě ɖo gbǐgbéjé kpɔ́n wɛ ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí alǒ gbɔ a jí é?

⁷ Ényí a ɖo biba wɛ bo ná kplɔ́n wěma d’é jí ɔ, nǔ tají e a sixú kanbyɔ́ hwiɖée é ɖokpó ɖíe: ‘Étɛ́wú un ka ba ná kplɔ́n wěma d’é jí ɖo akpá élɔ́ xwé?’ Mɛ gěgé nɔ ba ná kplɔ́n wěma d’é jí ɖó yě ba ná mɔ azɔ̌ e sín vǐví yě ná ɖu alǒ éé kpé akwɛ́ tawun é wútu. Linlin énɛ́ lɛ́ nylá wɛ a? É nyí mɔ̌ dandan ǎ. (1 Tim. 5:8) Amɔ̌, Biblu gba akpá nú mǐ dó akwɛ́ sísɔ́ dó ɖó nǔ e ɖo tají hú gǎn é, alǒ linlin ɖɔ akwɛ́ kɛ́ɖɛ́ wɛ ná nya xɛ ɖo mǐ jí wú. (Nǔx. 23:4, 5; 1 Tim. 6:8-10; 1 Jaan 2:17) Ényí linlin mǐtɔn wɛ nyí ɖɔ mǐ ná jɛ dɔkun alǒ nyí mɛ nukúnɖéjí ɔ, mǐ sixú wá mɔ ɖɔ nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ wɛ nyí nǔ yǎyá, bo tlɛ sixú lɛ́ jɛ zɔ nú Jexóva.

8-9. (a) Linlin tɛ́ klisánwun lɛ́ ka ɖó ná ɖó dó wěma kplɔ́nkplɔ́n wú? (Matíe 6:33) (b) Étɛ́ xó e Josefina, Morine kpó Iris kpó ɖɔ lɛ́ é ka kplɔ́n we?

⁸ Bɔ linlin tɛ́ a ka ɖó ná ɖó dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú lo? Nǔ ɖěbǔ ɖó ná ɖo tají nú mǐ hú Jexóva sinsɛn ǎ. (Mat. 22:37, 38; Filí. 3:8) Énɛ́ wú ɔ, nɔ mɔ wěma kplɔ́nkplɔ́n dó mɔ nǔ e ná d’alɔ we bɔ a ná kpé nukún dó hwiɖée wú bá dó sixú sɛn Jexóva bǐ mlɛ́mlɛ́ é.—Xa Matíe 6:33.

⁹ Ðǒ ayi nǔ e d’alɔ klisánwun ɖé lɛ́ bɔ yě kpo ɖo linlin e sɔgbe é ɖó dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú wɛ é wú. Josefina e nɔ nɔ Chili é ɖɔ: “Nǔ e ná d’alɔ mì bɔ un ná kpé nukún dó nyiɖée wú bo ná dó sixú sɛn Jexóva bǐ mlɛ́mlɛ́ lěe é nyɔ́ bló gbɔn é wɛ wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí nyí nú mì. Wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wɛ ɖo tají hú gǎn nú mì ǎ, loɔ xɔ́ntɔn e un zun xá Jexóva é wɛ.” Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nyí Morine bo wá gbeta ɔ kɔn bá kplɔ́n azɔ̌ nú xwe ɖokpó bá húzú ɖablánúmɛtɔ́. Étɛ́wú? É ɖɔ: “Sinsɛnzɔ́ wiwa ɖo fí e hudó sukpɔ́ ɖe hú gǎn é wɛ nyí nǔ e gbé nya wɛ un ɖe é. Énɛ́ wú ɔ, un ba azɔ̌ e un ná kplɔ́n b’ɛ ná d’alɔ mì bɔ un ná kpé nǔ énɛ́ e gbé nya wɛ un ɖe é wú é. Ée un kplɔ́n azɔ̌ ɔ fó é ɔ, un nɔ blá ɖa nú mɛ lɛ́, bo sɛ akwɛ́ kpɛɖé xwe nú tɛnsisɛ ɔ. Bɔ ée un sɛ tɛn yi fí e hudó sukpɔ́ ɖe é ɔ, azɔ̌ énɛ́ e un kplɔ́n é d’alɔ mì bɔ un nɔ mɔ azɔ̌ wa.” Iris e kplɔ́n wěma nú hwenu gěgé bá dó nyí aɖǔzɔ́watɔ́ é ɖɔ: “Wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí ɖó nyɔ̌ná tɔn lɛ́, amɔ̌, é sixú zɔ́n gbeɖé bónú è ɖó awǎjijɛ jɔ awǎjijɛ ǎ. É byɔ́ ɖɔ è ní lɛ xó gle ǎ: Ényí a sɔ́ Jexóva ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖo gbɛzán towe mɛ ɔ, gbɛzán towe ná ɖó nu, bɔ a ná lɛ́ ɖó awǎjijɛ jɔ awǎjijɛ jɛ́n wɛ.” Nǔgbó ɔ, ényí xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jexóva é wɛ nyí nǔ e ɖo tají hú gǎn ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ é ɔ, mǐ ná wá gbeta e ná zɔ́n bɔ mǐ ná ɖó awǎjijɛ káká sɔ́yi lɛ́ é kɔn.

DA WĚMA ALƆKPA E NÁ KPLƆ́N WƐ A ÐE É KPƆ́N

10. Ényí è ɖo dida kpɔ́n wɛ ɖɔ è ná kplɔ́n wěma d’é jí alǒ gbɔ wɛ a jí ɔ, nɛ̌ è ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Sɛ́nflínmɛ 32:29 mɛ é gbɔn?

¹⁰ Azɔ̌ ɖé sixú ko ɖo ayi mɛ nú we bɔ a lin ɖɔ émí ná kplɔ́n. Amɔ̌, é ɖo tají ɖɔ a ní lɛ́ lin tamɛ dó azɔ̌ ɖěvo lɛ́ jí. É sixú nyí azɔ̌ énɛ́ ɖɔhun ɖěvo alǒ éé gbɔn vo ná bǐ sésé é. (Sɔ́ jlɛ́ dó Nǔnywɛ́xó 18:17 wú.) Égbé ɔ, wlɛnwín nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn ɖé lɛ́ ɖe bo tíin ɖ’ayǐ ǎ, ɖi wěma kplɔ́nkplɔ́n gbɔn kan jí. Lɛ̌ flín bo gbéjé kpɔ́n ɖɔ émí sixú kpé nukún dó émíɖée wú ma kplɔ́n wěma d’é jí a jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Johanna e nɔ nɔ Finlande é kplɔ́n wěma ɖě d’é jí ǎ. É ɖɔ: “Ée un fó wěmaxɔmɛ é ɔ, un jɛ azɔ̌ hwenu kléwún ɖé tɔn wa jí, bo lɛ́ bɛ́ gběxosín-alijítɔ́zɔ́. Azɔ̌ vovo lɛ́ wɛ un wa, bo mɔ lěe Jexóva nɔ ɖe akpá e é dó ɖɔ émí ná kpé nukún dó hudó mǐtɔn lɛ́ wú é gbɔn é hwebǐnu.” Flín ɖɔ gbeta e kɔn a ná wá dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú lɛ́ é bǐ, é wɛ nyí ɖɔ a ná kplɔ́n d’é jí wɛ a kpó alɔkpa e a ná kplɔ́n d’é jí é kpó bǐ wɛ ɖó nyɔ̌ná tɔn lɛ́ kpó wǔvɛ́ tɔn lɛ́ kpó. Énɛ́ wú ɔ, kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Nyɔ̌ná lɛ́ ka hú gǎn wǔvɛ́ lɛ́ a?’ (Xa Sɛ́nflínmɛ 32:29; 1 Kɔ. 10:23) Mǐ ní gbéjé nǔ ɖěɖěe ná d’alɔ we bɔ a ná ná xósin nú nǔkanbyɔ́ énɛ́ lɛ́ é ɖé lɛ́ kpɔ́n.

11. Étɛ́wú é ka ɖo tají ɖɔ è ní gbéjé hwenu e wěma kplɔ́nkplɔ́n alǒ azɔ̌ kplɔ́nkplɔ́n ná ɖu é kpɔ́n? (Kpɔ́n ɖiɖe lɛ́ lɔmɔ̌.)

¹¹ Táan nabí e é ná nɔ ɖu é. Gbějé ganxixo nabí e a ná nɔ zán ɖo aklúnɔzángbla ɖokpó ɖokpó mɛ ɖo azɔ̌ ɔ mɛ, bo lɛ́ wa azɔ̌zɔ́nmɛ lɛ́ é kpɔ́n. A ná kpo ɖo hwenu mɔ nú nǔ gbigbɔ tɔn e a nɔ wa lɛ́ é kpó azɔ̌ e a ɖó ɖo xwédo mɛ lɛ́ é kpó wɛ a? (Filí. 1:10) Azɔ̌ ɔ sixú zɔ́n bɔ nǔ ná nɔ ci kɔ nú we tawun ɖo taglomɛ bɔ a sɔ́ ná sixú nɔ sɔ́ nǔ nú kplé lɛ́, alǒ kplɔ́n nǔ ǎ wɛ a? Nǔ e xá Jeroz e nɔ nɔ Inde é nɛ́. É ɖɔ: “Ayi sísɔ́ ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ jí wá jɛ wǔ vɛ́ nú mì jí. Hweɖélɛ́nu ɔ, un nɔ gɔn kplé lɛ́. Ée un kpɔ́n gǔdo sɛ́ dó é ɔ, un wá mɔ ɖɔ é kún byɔ́ ɖɔ má zán hwenu kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó dó azɔ̌ énɛ́ takúnmɛ ó.” Amɔ̌, azɔ̌ ɖé lɛ́ tíin bɔ yě kplɔ́nkplɔ́n nɔ ɖu hwenu sɔmɔ̌ ǎ; è nɔ yi azɔ̌mɛ gbe bǐ gbe ǎ, ɖěvo lɛ́ ka nɔ byɔ́ azɔ̌zɔ́nmɛ káká ɖé ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, wěma kplɔ́nkplɔ́n e sín gbeta kɔn Rabeca e nɔ nɔ Mozambique é wá é d’awǎjijɛ n’i. É ɖɔ: “Ganxixo we jɛ́n azɔ̌ ɔ mɛ nɔ byɔ́ ɖo kéze ɖokpó mɛ. Énɛ́ zɔ́n bɔ un kpo ɖo gběxosín-alijítɔ́ hwebǐnu tɔn sín azɔ̌ ce wa wɛ.”

12. Nɛ̌ mɛɖé ka sixú zán hwenu tɔn ganjí ɖo wěma kplɔ́nkplɔ́n kpáxwé gbɔn? (Nǔnywɛ́tɔ́xó 12:1)

¹² Táan nabí e a ná bló hwɛ̌ cóbó fó é. Lin tamɛ dó sun nabí alǒ xwe nabí e a ná bló cóbó ná fó é jí. Wěma kplɔ́nkplɔ́n énɛ́ ka ná xlɛ́ ɖɔ a ɖo hwenu towe zán wɛ ganjí a? (Efɛ́. 5:15-17) Ényí mɛ wínnyáwínnyá wɛ nú we ɔ, tuto wěma kplɔ́nkplɔ́n ɔ tɔn ka ná hun ali nú we bɔ a ná ná nǔ ɖagbe hú gǎn e a ɖó é Jexóva ɖo wínnyáwínnyá hwenu towe, bóyá ɖo sinsɛnzɔ́ hwebǐnu tɔn mɛ a? (Xa Nǔnywɛ́tɔ́xó 12:1.) Ali ɖěvo e nu a ná kplɔ́n azɔ̌ ɖokpó ɔ ɖe b’ɛ ma ná lín sɔmɔ̌ ǎ lɛ́ é ka ɖe a? Ði kpɔ́ndéwú ɔ, wěmaxɔmɛ ɖé lɛ́, alǒ azɔ̌kplɔ́ntɛn ɖé lɛ́ sixú zɔ́n bɔ a ná yá wǔ ɖó nǔwúkpíkpé e sín hudó a ɖó lɛ́ é, ma zán akwɛ́ sɔ lěe é nɔ nyí gbɔn ɖo kplɔ́nyijǐ-alavɔ lɛ́ é. Mario e nɔ nɔ Chili é ɖɔ: “Un wá gbeta ɔ kɔn bo ná kplɔ́n azɔ̌ e ná ɖu xwe we nú mì, bo ma ka ná ɖu akwɛ́ sɔ má yi bo yi kplɔ́n ɖo kplɔ́nyijǐ-alavɔ ǎ é ɖé. Azɔn ɛnɛ géé jɛ́n un nɔ yi azɔ̌ mɛ ɖo aklúnɔzángbla ɖokpó mɛ, b’ɛ zɔ́n bɔ un ɖo azɔ̌ ɔ mɛ yi wɛ cóbó ka lɛ́ nyí gběxosín-alijítɔ́.”

13. Nɛ̌ fí e mɛɖé ná nɔ bá dó kplɔ́n wěma d’é jí é ka sixú wa nǔ dó wǔ tɔn gbɔn?

¹³ Fí e kplɔ́n ɖe gbé a xwe é. A sixú kplɔ́n wěma ɔ ɖo fí e ma lín dó xwé towe ǎ é. Amɔ̌, ényí toxo ɖěvo mɛ wɛ a ka ná yi kplɔ́n ɖe ɔ ka lo? Alǒ, ényí é byɔ́ ɖɔ a ní nɔ dɔ́ kplɔ́nyijǐ-alavɔxwé ɔ ka lo? Tuun ɖɔ xwédo towe mɛ gigosín sixú wa nǔ dó wǔ we tawun ɖo gbigbɔ lixo, tají ɔ, ényí mɛ e kpó hwi kpó ma ɖi nǔ nú nǔ ɖokpó ɔ lɛ́ ǎ é kpó hwi kpó wɛ ja xɔ ɖokpó ɔ mɛ nɔ gbé ɔ nɛ́. (Nǔx. 22:3; 1 Kɔ. 15:33) Matias e nɔ nɔ Mozambique é kplɔ́n azɔ̌ e ma vɛ́ axi dín ǎ é ɖé nú xwe ɖokpó bo fó. Amɔ̌, gbeta tɔn wá vɛ́ n’i. Étɛ́wú? É ɖɔ: “Un ɖó ná zán hwenu ce bǐ ɖo wěmaxɔmɛ e è nɔ dɔ́ é. Gbe bǐ gbe wɛ un nɔ ɖibla wa nǔ nyanya. Nyɛ mɔ ɖɔ é ná nyɔ́ ɖɔ a ní ma yí gbe nú wěma kplɔ́nkplɔ́n e ná zɔ́n bɔ a ná nɔ zɔ nú xwédo towe é ó.” Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nɔ Russie bo ɖɔ: “Kpɔ́ e un nɔ nɔ xá mɛjitɔ́ ce lɛ́ b’ɛ ma nyí ɖɔ kplɔ́nyijǐ-alavɔxwé ɔ gbe wɛ un nɔ dɔ́ ǎ é zɔ́n bɔ un nyi alɔ nú awǒvinú lɛ́ kpó mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ kpó.” A tlɛ hɛn ɔ, a ná kplɔ́n wěma gbɔn kan jí.

14. Nɛ̌ nǔgbódodó e ɖo Luki 14:28 mɛ é ka sixú d’alɔ we hwenu e a ɖo gbǐgbéjé kpɔ́n wɛ ɖɔ émí ná kplɔ́n wěma d’é jí wɛ a jí é gbɔn?

¹⁴ Akwɛ́ e é ná ɖu é. Wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖé lɛ́ nɔ vɛ́ axi sɔmɔ̌ ǎ, alǒ acɛkpikpa ɔ wɛ ná kpé nukún dó akwɛ́zínzán e é ná byɔ́ é wú. Ðo ninɔmɛ mɔ̌hun mɛ ɔ, wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí sixú nyí ali e bɔ wǔ bɔ a ná gbɔn dó ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ kpó nǔwúkpíkpé kpó e ná d’alɔ we bɔ a ná mɔ azɔ̌ é. Amɔ̌, ɖo ninɔmɛ ɖěvo lɛ́ mɛ ɔ, wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí nɔ vɛ́ akwɛ́ tawun. É sixú lɛ́ byɔ́ akwɛ́zínzán ɖěvo e ma ɖo tlɔlɔ ǎ lɛ́ é, bóyá a ná yí mɛ̌si b’ɛ ná kplɔ́n nǔ we bónú è ná mɔ tɛn bo dó yí we. Wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖé lɛ́ nɔ dɔn axɔ́ e wěmaxɔmɛví lɛ́ ɖó ná sú nú xwe mɔ̌kpán lɛ́ é nyi kɔ nú yě. Gbeta e kɔn Adilson e nɔ nɔ Mozambique é wá ɖo wěma kplɔ́nkplɔ́n kpáxwé é wá vɛ́ n’i. É ɖɔ: “Xwédo ce sɔ́ nǔɖuɖu kpó nǔ dandan tɔn ɖěvo lɛ́ kpó dó sá vɔ̌ nú xwe ɛnɛ e un dó kplɔ́n wěma ná é.” Ée a ná ɖo wěmaxɔmɛ e a ná yi é, alǒ azɔ̌ e a ná kplɔ́n é gbéjé kpɔ́n wɛ é ɔ, kan nǔ élɔ́ lɛ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Akwɛ́ nabí é ka ná ɖu? Xwédo ce alǒ nyiɖésúnɔ ka ná sixú kpé wú bo sú a? Wlɛnwín e ma vɛ́ axi sɔmɔ̌ ǎ é ɖěvo ɖe a?’ (Xa Luki 14:28.) ‘Ényí axɔ́ wɛ un ɖu ɔ, hwenu nabí é ka ná byɔ́ ɖo así ce cóbɔ un ná sú fó? Azɔ̌ e un ná wá mɔ é ka ná kpé akwɛ́ sɔmɔ̌ bɔ un ná kpé nukún dó nyiɖée wú bo lɛ́ sú axɔ́ ɔ a?’—Nǔx. 22:7.

15. Étɛ́wú a ka ɖó ná lin tamɛ dó azɔ̌ sín ali e sixú hun nú we lɛ́ é jí cóbó wá gbeta wěma e a ná kplɔ́n é tɔn kɔn?

¹⁵ Azɔ̌ sín ali e ná hun lɛ́ é. Lin tamɛ dó azɔ̌ e sín hudó mɛ lɛ́ nɔ ɖó ɖo fí e a nɔ nɔ é, alǒ fí e ba ná nɔ wɛ a ɖe é jí. Nǔ e a kplɔ́n é ka ná wá d’alɔ we bɔ a ná mɔ azɔ̌ a? Azɔ̌ ɖé lɛ́ tíin bɔ è nɔ kplɔ́n nǔ e sín hudó è ɖó tawun bo ná mɔ azɔ̌ lɛ́ é mɛ ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, nǔnywɛ́ wěma jí tɔn wɛ è nɔ ná mɛ hú gǎn. (Koló. 2:8) Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nɔ Inde bo ɖɔ: “Nǔ e un kplɔ́n e d’alɔ mì bónú má ɖó nǔwúkpíkpé tawun tawun e ná zɔ́n bɔ è ná yí mì d’azɔ̌ mɛ lɛ́ é ǎ. Wǎgbɔ tɔn ɔ, un mɔ nǔ e un kplɔ́n é sín azɔ̌ ǎ.” Wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖěvo lɛ́ tíin bɔ azɔ̌ sín ali e yě nɔ hun lɛ́ é nɔ sukpɔ́ ǎ. Sublime e nɔ nɔ République centrafricaine é kplɔ́n lěe è nɔ bló xɔmɛfánú (Climatiseur) ɖó gbɔn é. É ɖo mɔ̌ có, é ɖɔ: “Fí e un nɔ nɔ é ɔ, gěgé mɛ lɛ́ tɔn wɛ nɔ bló nǔ yětɔn lɛ́ ɖó yěɖésúnɔ, énɛ́ wú ɔ, azɔ̌ mimɔ sixú vɛ́ wǔ.”

16. Étɛ́wú é ka nyɔ́ ɖɔ è ní lin tamɛ dó azɔ̌ alɔkpa e è ná wa hwenu e è ná kplɔ́n wěma fó é jí?

¹⁶ Lɛ̌ lin tamɛ dó azɔ̌ alɔkpa e a ba ná mɔ é jí. A ka ná ɖu vǐví tɔn a? (Nǔt. 3:12, 13) Nɛ̌ azɔ̌ ɔ mɛ ka ná cí? Azɔ̌xwé e è tuun ɖɔ ayimajayǐ, agbahwlɛ́nhwlɛ́n alǒ linkpɔ́n ɖe é wɛ a? Sunzánfókwɛ́ nabí è ka ná ɖu tawun? É ka ná kpé bɔ a ná kpé nukún dó hwiɖée wú a? Azɔ̌ ɔ wiwa ná byɔ́ ɖɔ a ɖó ná lɛ́ kplɔ́n wěma d’é jí wɛ a? Tají hú gǎn ɔ, é ka ná hun ali nú we bɔ a ná sɔ́ nǔ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn lɛ́ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ a? (Nǔt. 12:13) Nǔgbó wɛ ɖɔ ényí azɔ̌ ma nyɔ́ mɔ ǎ ɔ, mǐ sixú dó su ǎ. Amɔ̌, gbeta e kɔn a ná wá dó wěma kplɔ́nkplɔ́n wú é sixú kunkplá azɔ̌ sín ali e ná wá hun nú we ɖo nukɔnmɛ lɛ́ é. Tabitha e nɔ nɔ Inde é kplɔ́n nǔtitɔzɔ́ nú sun ayizɛ́n. É ɖɔ: “Un lin ɖɔ nǔ titɔ ná d’alɔ mǐ bɔ un ná wa gběxosín-alijítɔ́zɔ́. Azɔ̌ ɖé wɛ, bɔ mɛ lɛ́ nɔ ɖó hudó tɔn jɛ́n wɛ, é ná d’alɔ bɔ un ná húzú tuto ce lɛ́ sɔgbe xá hudó ce lɛ́, bǐbɛ́ tɔn ka ná lɛ́ byɔ́ akwɛ́ ɖo así ce dín ǎ.” Azɔ̌ énɛ́ e Tabitha kplɔ́n é nɔ d’alɔ ɛ b’ɛ nɔ kpé wú bo nɔ wa gběxosín-alijítɔ́zɔ́ tɔn.

17. (a) Nɛ̌ klisánwun ɖé ka sixú mɔ mɔjɛmɛ e sín hudó é ɖó bá dó sixú wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé é kɔn dó wěma kplɔ́nkplɔ́n wú é gbɔn? (b) Nǔgbódodó Biblu tɔn tɛ́ lɛ́ ka tá wěziza dó gbeta énɛ́ jí? (Kpɔ́n gbǎví “Nǔgbódodó Biblu tɔn e a ná gbéjé kpɔ́n lɛ́ é.”)

¹⁷ Mǐ ko ɖɔ xó dó nǔ e è ɖó ná gbéjé kpɔ́n dó wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí wú é ɖé lɛ́ jí. Nɛ̌ a ka sixú mɔ mɔjɛmɛ e sín hudó a ɖó bá dó wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé é kɔn gbɔn? Yi azɔ̌xwé ɖěɖěe nɔ kplɔ́n azɔ̌ mɛ lɛ́ é alǒ yi tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn yětɔn jí, bo ba do nú nǔ dó azɔ̌ ɖěɖěe tíin lɛ́ é wú. Kpɔ́n azɔ̌ ɖěɖěe è sixú wá wa ɖo nǔ e ba ná bló wɛ a ɖe é kpáxwé lɛ́ é. A sixú lɛ́ kan nǔ byɔ́ mɛ̌ ɖěɖěe ko kplɔ́n azɔ̌ mɔ̌hun fó alǒ nɔ wa azɔ̌ ɖo ali mɔ̌hun nu lɛ́ é. (Nǔx. 13:10) Kanbyɔ́ yě ɖɔ: “Nyɔ̌ná tɛ́ lɛ́ ka ɖo wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖo akpá énɛ́ xwé, alǒ ɖo azɔ̌wiwa ɖo akpá énɛ́ xwé mɛ? Wǔvɛ́ tɛ́ lɛ́ ka ɖ’é mɛ?” Ðɔ xó xá mɛ ɖěvo e ɖo Jexóva sɛn wɛ kpó awǎjijɛ kpó lɛ́ é. (Nǔx. 15:22) Wěma kplɔ́nkplɔ́n tɛ́ alǒ azɔ̌ tɛ́ lɛ́ sín wě yě ka ɖe xá we? Yě tlɛ sixú kɛ nu dó azɔ̌ e jí a ma ko lin tamɛ dó ǎ é wú nú we.

18. Étɛ́ mǐ ka ɖó ná nɔ flín?

¹⁸ Lěe mǐ ko ɖɔ gbɔn wá yi é ɔ, wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí ɖó nyɔ̌ná tɔn lɛ́ kpó wǔvɛ́ tɔn lɛ́ kpó. Énɛ́ wú ɔ, xo ɖɛ bo gbéjé ali e hun nú we lɛ́ é kpɔ́n. Flín ɖɔ wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí kún xlɛ́ ɖɔ nǔ bǐ ná nyɔ́ nú we ɖo agbaza lixo ó, ali ɖokpó e nu a ná ɖó awǎjijɛ jɔ awǎjijɛ ɖe é wɛ nyí ɖɔ a ní zun xɔ́ntɔn vívɛ́ xá Jexóva. (Ðɛh. 16:9, 11) Jexóva ná nɔ kpé nukún dó mɛtɔn lɛ́ wú hwebǐnu, é ná bo nyí bǎ ɖěbǔ mɛ wɛ yě yi wěmaxɔmɛ ɖó ɔ nɛ́. (Ebl. 13:5) Din ɔ, ényí gbeta ɔ kɔn wɛ a ka ko wá bá kplɔ́n wěma d’é jí ɔ ka lo? Étɛ́ ka sixú d’alɔ we bɔ a ná kpo ɖo vǐvɛ́ xá Jexóva wɛ ɖo wěma kplɔ́nkplɔ́n ɔ hwenu? Mǐ ná ɖɔ xó dó énɛ́ jí ɖo xóta e bɔ d’é wú é mɛ.