Kpo ɖo vǐvɛ́ xá Jexóva wɛ hwenu e a ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é

1-2. (a) Ényí a wá gbeta ɔ kɔn bo ná kplɔ́n wěma d’é jí ɔ, étɛ́ a ka ɖó ná kpo ɖo wiwa wɛ? (b) Étɛ́ ka nyí tínmɛ “kpo ɖo zɔnlin ɖi wɛ tlélé ɖo ali ɖokpó énɛ́ ɔ jí” tɔn? (Filípunu lɛ́ 3:16)

MƐSƐNTƆ́ Jexóva tɔn ɖé lɛ́ ko wá gbeta ɔ kɔn bá kplɔ́n wěma d’é jí, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ ényí yě yi wěmaxɔmɛ yi fó ɖó bǎ ɖé mɛ ɔ, yě ná lɛ́ kplɔ́n wěma d’é jí. Yě sixú lin ɖɔ wěma kplɔ́nkplɔ́n mɔ̌hun ná d’alɔ émí bɔ émí ná mɔ azɔ̌ e ná zɔ́n bɔ émí ná sɛn Jexóva bǐ mlɛ́mlɛ́ lěe émí kpé wú gbɔn é é. Ényí a wá gbeta ɔ kɔn bo ná kplɔ́n wěma d’é jí ɔ, nɛ̌ a ka sixú tɛ́n kpɔ́n bɔ hwi kpó Jexóva kpó ná kpo ɖo vǐvɛ́ wɛ gbɔn? (Ja. 4:8a) É ɖo wɛn ɖɔ, a ko mɔ mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn ɖé lɛ́ ɖo xwe e a bló ɖo wěmaxɔmɛ wá yi lɛ́ é mɛ. Din ɔ, é byɔ́ ɖɔ a ní “kpo ɖo zɔnlin ɖi wɛ tlélé ɖo ali ɖokpó énɛ́ ɔ jí,” énɛ́ wɛ nyí ɖɔ a ná kpo ɖo Jexóva sɛn wɛ kpó gbejíninɔ kpó lěe a ko bló gbɔn wá yi é.—Xa Filípunu lɛ́ 3:16.

² È nɔ zán xókwín Glɛ̌kigbe tɔn e è tínmɛ dó “zɔnlin ɖi wɛ tlélé ɖo ali ɖokpó énɛ́ ɔ jí” é hwɛhwɛ ɖo ahwanfunfun kpáxwé dó tínmɛ tito jí e sɔ́ja lɛ́ nɔ nɔ dó ɖe ahwanfɔ é. Ényí a wá gbeta ɔ kɔn bo ná kplɔ́n wěma d’é jí ɔ, a ɖó ná kpo ɖo “nukɔn yi wɛ” ɖo Jexóva sinsɛn mɛ, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ a ná nɔ te alǒ dó gǔdofɔ ǎ. Xóta élɔ́ ná ɖɔ xó dó nǔgbódodó Biblu tɔn e ná d’alɔ we é ɛnɛ wú. A dán nǔgbódodó énɛ́ lɛ́ ǎ. A ko zán yě wá yi, bo ná lɛ́ kpo ɖo yě zán wɛ hwenu e a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é, bo ná lɛ́ zán yě ɖo hwenu e a ná ko kplɔ́n fó gúdo é.

KPO ÐO NǓ E A NƆ WA DÓ NƆ GANJÍ ÐO GBIGBƆ LIXO LƐ́ É WA WƐ

3. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, wǔvɛ́ tɛ́ lɛ́ a ka sixú mɔ b’ɛ ná kunkplá nǔ e a nɔ wa gbe bǐ gbe lɛ́ é?

³ Wǔvɛ́ ɔ. Wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí sixú byɔ́ nǔ yɔ̌yɔ́ ɖěvo lɛ́ ɖ’así we b’ɛ ná wa nǔ dó nǔ e a ko nɔ wa gbe bǐ gbe lɛ́ é wú. Ðó a ná ba ná w’azɔ̌ ganjí ɖo wěmaxɔmɛ wútu ɔ, a sixú jɛ vɛ̌ dó nú lěe a nɔ sɛn Jexóva gbɔn é jí. A tlɛ sixú wá jɛ vɛ̌ dó nú kplé lɛ́ yiyi, alɔ ɖíɖó ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, Biblu kplɔ́nkplɔ́n mɛɖésúnɔ tɔn kpó ɖɛ xixo kpó jí.—Nǔɖe. 2:4.

4. Étɛ́ ka nyí tínmɛ è ní “ɖó nǔ gěgé bo ná wa ɖo Aklúnɔ sín azɔ̌ ɔ mɛ” tɔn? (1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 15:58)

⁴ Xa 1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 15:58. Cóbónú kɛkɛ́ afɔdókwín ná kpo ɖo yiyi wɛ ɔ, è ɖó ná kpo ɖo afɔ lílɛ́ wɛ. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, cóbónú a ná kpo ɖo nukɔn yi wɛ ɖo gbigbɔ lixo ɔ, a ɖó ná kpo ɖo gǎn dó wɛ, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ a ná ɖó “nǔ gěgé bo ná wa ɖo Aklúnɔ sín azɔ̌ ɔ mɛ,” énɛ́ wɛ nyí ɖo sinsɛnzɔ́ e wa nú Jexóva wɛ a ɖe é kɔn. Ényí hwenu ɖé lɛ́ zínzán ɖo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ kɔn kpowun wɛ nyí xó ɔ ǎ. Loɔ, nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ ɖó ná ɖo tají hú gǎn nú we. Nɔ flín ɖɔ Jexóva sinsɛn wɛ nyí nǔ tají hú gán ɔ ɖo gbɛ mɛ, ényí wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí ǎ. (Mat. 22:37) Nɔví nyɔ̌nu wínnyáwínnyá ɖé nɔ nyí Samantha, bo ɖɔ: “Un d’akpá nú nyiɖée ɖɔ ényí wěma kplɔ́nkplɔ́n ce ná d’avaja Jexóva e sɛn wɛ un ɖe é mɛ jɛ́n nyí ɔ, un ná jó wěmaxɔmɛ dó.”

5. Étɛ́ a ka sixú wa bo ná kpo ɖo kan ɖó dó nǔ wú wɛ ɖo Jexóva sinsɛn mɛ?

⁵ Nǔ e a sixú wa cóbó jɛ wěma kplɔ́n d’é jí jí é. Kú d’é jí ɖɔ Jexóva ná kpo ɖo tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ nɔ wɛ ɖo gbɛzán towe mɛ. Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Tuto tɛ́ un ka bló bo ná kpo ɖo kplé lɛ́ yí wɛ, alɔ ɖó ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ wɛ, bo lɛ́ kpo ɖo nǔ kplɔ́n wɛ nyiɖésúnɔ ɖo gbesisɔmɛ?’ (Joz. 1:8; Mat. 28:19, 20; Ebl. 10:25) Lɛ̌ lin tamɛ kpɔ́n: Nɛ̌ a ka wa gbɔn bo kpo ɖo ayi sɔ́ ɖó nǔ tají lɛ́ jí wɛ hwenu e a kpo ɖo wěmaxɔmɛ yi wɛ ɖo xwe e wá yi lɛ́ é mɛ é? Ényí a lin ɖɔ émí ɖó ná ko bló bɔ nǔ lɛ́ ná kpɔ́n te d’é jí wɛ ɔ, hǔzúhúzú tɛ́ lɛ́ a ka sixú bló din? Kán ɖ’é jí bo ná kpo ɖo kan ɖó dó nǔ wú wɛ ɖo Jexóva sinsɛn mɛ hwenu e a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é. Wlǐbo nú wěma kplɔ́nkplɔ́n towe, amɔ̌, ma nú é yí mawusinsɛn towe sín tɛn sín así we ó.a—Mat. 6:24.

6. Étɛ́ lɛ́ a ka sixú kanbyɔ́ hwiɖée hwenu e a ɖo hwiɖée gbéjé kpɔ́n wɛ é? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

⁶ Ée a ná ɖo wěma ɔ kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, nɔ gbéjé hwiɖée kpɔ́n hwɛhwɛ, bóyá ɖo sun ɖokpó ɖokpó mɛ, alǒ sín hweɖénu jɛ hweɖénu. Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Ayi ce ka kpo ɖo nǔ e ɖo tají hú gán lɛ́ é jí a?’ Ð’ayi wuntun akpágbanúmɛ tɔn lɛ́ wú. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, bóyá kplé lɛ́ gingɔn alǒ hwenu gbigbɔ wá húzú walɔ towe. Kabǐ kplé lɛ́ ná nɔ ɖo yiyi wɛ gaan bɔ a ná nɔ ɖo tamɛ lin dó azɔ̌zɔ́nmɛ wěmaxɔmɛ tɔn lɛ́ jí wɛ, alǒ kan jí kɛ́ɖɛ́ jɛ́n a ná nɔ yi kplé lɛ́ gbɔn. Wuntun akpágbanúmɛ tɔn ɖěvo wɛ nyí ɖɔ, ɖɛ xixo kpó Biblu xixa kpó ná jɛ aɖǔ sún jí, alǒ a ná nɔ ɖ’alɔ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ mɔ̌tɔn mɔ̌tɔn, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é ná wá húzú azɔ̌ bo ɖo kɔ jí nú we, bɔ a ná nɔ bá ná yá wǔ fó bá lɛ́ kɔ. Ényí a jɛ wuntun mɔ̌hun lɛ́ mɔ jí hǔn, yá wǔ wa nǔ. Ma nú wěma kplɔ́nkplɔ́n towe zɔ́n bónú a gɔn Jexóva sinsɛn sɔ́ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ó.

“NYA XƐ ÐO NǓWÚKPÍKPÉ TAMƐ LINLIN TƆN TOWE JÍ”

7. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, wǔvɛ́ e kunkplá lěe a nɔ lin nǔ gbɔn é tɛ́ lɛ́ a ka sixú mɔ?

⁷ Wǔvɛ́ ɔ. É sixú sín akpá e xwé kplɔ́n wěma d’é jí ɖe wɛ a ɖe é wú bɔ “tamɛ-núkplɔ́nmɛ lɛ́ kpó mɛblɛ́blɛ́xó vɔ̌tɔ́” gbɛ ɔ tɔn lɛ́ kpó ná wá xwetɔ́n ɖo nukɔn towe, káká jɛ linlin e ɖɔ ɖɔ Mawu ɖě kún tíin ó é kpó nǔ lɛ́ jɔ nú yěɖée kpó jí. (Koló. 2:8) Wěma kplɔ́nkplɔ́n énɛ́ sixú lɛ́ zɔ́n bɔ a jɛ ji ɖe dó hwiɖée wú zɛ xwé wú jí. Nɔví súnnu wínnyáwínnyá ɖokpó flín nǔ élɔ́: “Ényí lěe è ná bló gbɔn bɔ mǐ ná kpé nǔ wú ɖo ali tají ɖé nu é kɛ́ɖɛ́ wɛ è nɔ kplɔ́n mǐ ǎ; è nɔ lɛ́ kplɔ́n mǐ lěe mǐ ná lin tamɛ gbɔn é, bɔ hwɛhwɛ ɔ, é nɔ xo nǔ dó akpa ɖokpó ɔ mɛ xá linlin Jexóva tɔn ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, è nɔ kplɔ́n mǐ ɖɔ ényí gbɛ ná nyɔ́ nú mǐ ɔ, mǐɖésúnɔ wú wɛ é ná sín. Linlin mɔ̌hun nɔ xo Jexóva nyi kɛ́n, b’ɛ wá jɛ wǔvɛ́ nú mì jí hú gǎn nú má nɔ ɖeji dó wǔ tɔn.”

8. Étɛ́wú é ka ɖo tají ɖɔ a ní “nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí”? (Nǔnywɛ́xó 5:1, 2)

⁸ Xa Nǔnywɛ́xó 5:1, 2. Biblu gb’akpá nú we ɖɔ a ní “nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí.” Xɛ nyinya ɖo nǔɖé jí nɔ byɔ́ ɖɔ è ní cyɔ́n alɔ nǔ ɔ jí bónú nǔɖé ní ma wa nǔ dó wǔ tɔn alǒ xo yí sín mǐ sí ó. Nǔ ɖokpó ɔ wɛ mǐ ɖó ná bló nú nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn mǐtɔn. (1 Pi. 5:8) Gbigbɔ gbɛ ɔ tɔn sixú vɔ́ da nú nǔ e a ɖi nú nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn lɛ́, fí e gbɛ ɔ jɔ sín é, alǒ tlɛ vɔ́ da nú nǔ e a ɖi ɖɔ Mawu tíin é. Mɛ lɛ́ sixú nɔ xwlé linlin yětɔn mɛ ɖo ali ɖé nú cí nǔ ɖɔ linlin énɛ́ lɛ́ wɛ nyí linlin e “nyɔ́ hú gǎn” lɛ́ é ɖɔhun, amɔ̌, è ná ɖɔ ɔ, adingban wɛ. Nǔgbó ɔ, “xlonɔnú wɛ é nyí ɖo Mawu nukɔn.”—1 Kɔ. 3:18-20.

9. Étɛ́ a ka sixú wa dó nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí?

⁹ Nǔ e a sixú wa hwɛ̌ cóbó bɛ́ wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí é. Bo ná dó nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí hǔn, nǎ hlɔ̌nhlɔ́n nǔ e a ɖi nǔ ná bɔ yě jínjɔ́n Biblu jí lɛ́ é cóbó bɛ́ wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí. A sixú kan nǔ lěhun lɛ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Étɛ́wú un ka ɖi nǔ nú Mawu? Nɛ̌ un ka wa gbɔn bo tuun ɖɔ Biblu ɔ nyí Xó tɔn? Étɛ́ ka ná mì gǎnjɛwú ɖɔ nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn Biblu tɔn lɛ́ hú gǎn gbɛ ɔ tɔn lɛ́?’ Lɛ̌ lin tamɛ dó nǔ élɔ́ jí: É ɖo wɛn ɖɔ linlin gbɛ ɔ tɔn lɛ́ ko xwetɔ́n ɖo nukɔn towe hwenu e a ɖo wěmaxɔmɛ yi wɛ ɖo xwe ɖé lɛ́ ɖíe é. Nǔ e mɛ lɛ́ ɖi ɖɔ nǔ lɛ́ jɔ nú yěɖée é ka vɔ da nú nǔɖiɖi towe wɛ a? Gbɛ blíblí e wěmaxɔmɛvígbɛ́ towe lɛ́ nɔ zán é ka nɔ yá wǔ tɛ́n we kpɔ́n wɛ a? Ényí a mɔ ɖɔ émí hɛn ɔ, émí ná ko dó gǎn hú mɔ̌ wɛ ɔ, nɛ̌ a ka sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n nǔ e a ɖi nǔ ná lɛ́ é din gbɔn? Kán ɖ’é jí bá nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí, éé a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é.—2 Tim. 2:16-18.b

10. Nɛ̌ a ka sixú kpo ɖo xɛ nya ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí wɛ gbɔn?

¹⁰ Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, nɔ gbéjé hwiɖée kpɔ́n hwɛhwɛ. Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Gbɛ e mɛ e lɛ́ lɛ̌ dó mì lɛ́ é nɔ zán b’ɛ ma sɔgbe xá jló Mawu tɔn ǎ é ka ko ɖo nǔ wa dó wǔ ce wɛ wɛ a? Un ka sixú mɔ nǔ zɛ tamɛ-núkplɔ́nmɛ vɔ̌tɔ́ gbɛ ɔ tɔn lɛ́ wú a? Un ka kú d’é jí bǐ mlɛ́mlɛ́ ɖɔ Axɔ́súɖuto Mawu tɔn kɛ́ɖɛ́ jɛ́n sixú ɖe ɖɛ tagba gbɛ ɔ tɔn lɛ́ a?’ Bo ná dó nya xɛ ɖo nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn towe jí hǔn, kpo ɖo Xó Mawu tɔn kplɔ́ntɔ́ ɖagbe ɖé nyí wɛ. Biblu kplɔ́nkplɔ́n kpó tamɛ linlin kpó ná d’alɔ we bɔ a ná ná hlɔ̌nhlɔ́n kú e a kú d’é jí ɖɔ émí mɔ nǔgbó ɔ é.—1 Tim. 4:15.

ZǍN HWENU TOWE KPÓ NǓNYWƐ́ KPÓ

11. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, wǔvɛ́ e kunkplá lěe a ná zán hwenu towe gbɔn é tɛ́ a ka sixú mɔ?

¹¹ Wǔvɛ́ ɔ. Wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí sixú ɖu hwenu gěgé ɖo así we, tají ɔ, hwenu e a ɖo nǔ kplɔ́n wɛ nú tɛ́nkpɔ́n lɛ́ é, alǒ hwenu e è ɖó hwenu e a ɖó ná fó azɔ̌ ɖé dó é nú we é. Ényí a ma zán hwenu towe kpó nǔnywɛ́ kpó ǎ ɔ, linkpɔ́n sixú wá vun blá we, bɔ agbɔ̌n ná nɔ lɛ́ kpé we hwɛhwɛ. Énɛ́ wú wɛ é ɖo tají ɖɔ a ní kpé nukún dó lanmɛ ná nɔ ganjí towe kpó ganjíninɔ towe ɖo taglomɛ kpó wú.

12. Bo ná dó ɖe xlɛ́ ɖɔ a nɔ ‘zán hwenu towe ganjí’ ɔ, étɛ́ lɛ́ é ka ná byɔ́ ɖɔ a ní nɔ wa? (Efɛ́zinu lɛ́ 5:15, 16)

¹² Xa Efɛ́zinu lɛ́ 5:15, 16. É sixú vɛ́ wǔ bɔ è ná ‘zán hwenu mɛtɔn ganjí.’ A ɖó ná nɔ jlɛ̌ jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ényí ayi sísɔ́ ɖó wěma kplɔ́nkplɔ́n towe jí ná bo tlɛ ɖo tají nú we ɔ, a ɖó ná ba hwenu bo zán ɖó kpɔ́ xá nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ towe lɛ́ kpó mɛ e ɖo xwédo towe mɛ lɛ́ é kpó. (Ðɛh. 133:1; Nǔx. 18:1) Hudó gbigbɔ tɔn towe lɛ́ sín do súsú ɖó ná ɖo tají nú we hú gǎn. (Mat. 6:33) A sixú lɛ́ ɖó azɔ̌ ɖé lɛ́ bo ná wa ɖo xwédo towe mɛ, bo ná lɛ́ kpé nukún dó agbazazɔ́ ɖé wú. Gɔ́ ná ɔ, a ɖó ná nɔ gbɔjɛ ganjí bo ná nɔ lɛ́ ba lanmɛ kpɔ́n, bá dó sixú ɖo ganjí ɖo agbaza mɛ. (Nǔt. 4:6; 1 Tim. 4:8) Tuto ɖagbe wɛ nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ nɔ byɔ́.

13. Étɛ́ a ka sixú wa bá dó zán hwenu towe ganjí?

¹³ Nǔ e a sixú wa hwɛ̌ cóbó jɛ wěma kplɔ́n d’é jí jí é. Biblu ɖɔ ɖɔ ényí è kú hǔn bo to nǔ e wa gbé è ja é ɔ, è nɔ mɔ nu tɔn. (Nǔx. 21:5) Énɛ́ hinhɛn ayi mɛ ná zɔ́n bɔ a ná bló tuto e ɖo jlɛ̌ jí lɛ́ é, cóbó jɛ wěma kplɔ́n d’é jí jí. Tamɛ linlin dó nǔkanbyɔ́ élɔ́ lɛ́ jí sixú d’alɔ we: Nɛ̌ a ka zán hwenu towe ganjí ɖo xwe e a zán wá yi ɖo wěmaxɔmɛ yiyi towe hwenu lɛ́ é mɛ gbɔn? Ényí a mɔ ɖɔ émí sixú ko bló b’ɛ ná kpɔ́n te hú mɔ̌ ɔ, hǔzúhúzú tɛ́ lɛ́ a ka sixú bló din? Tɛ́n kpɔ́n bo ɖó acɛ dó hwenu towe jí, bo ma lɔn nú hwenu towe ɖó acɛ dó jí towe ó.c

14. Nǔ tɛ́ lɛ́ a ka sixú kanbyɔ́ dó gbéjé hwiɖée kpɔ́n?

¹⁴ Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, nɔ gbéjé hwiɖée kpɔ́n hwɛhwɛ. Nɔ kan nǔ élɔ́ lɛ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Tuto ce ka hun ali nú mì bɔ un nɔ d’amlɔ ganjí bo nɔ lɛ́ ba lanmɛ kpɔ́n a? Un ka lɛ́ kpo ɖo hwenu mɔ bo zán ɖó kpɔ́ xá nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ ce lɛ́ wɛ a? Un ka sixú nɔ fó azɔ̌zɔ́nmɛ ce lɛ́ kpó azɔ̌ ɖěvo lɛ́ kpó dó hwenu a? É ma nyí mɔ̌ ǎ ɔ, nǔ e un ɖó bá wa lɛ́ é wɛ sukpɔ́ dín a, alǒ un nɔ sɔ́ nǔ ɖó nǎ nǎ mɛ wú wɛ a? Mɛ ɖěvo lɛ́, káká jɛ mɛ e ɖo xwédo ce mɛ lɛ́ é jí ka nɔ lin ɖɔ un ɖó ná bló hǔzúhúzú lɛ́ wɛ a?’ Ényí é byɔ́ ɖɔ a ní bló hǔzúhúzú lɛ́ ɖo tuto towe wú alǒ tɛ́n kpɔ́n bo tɛ́ dó tuto ɔ wú hú gǎn wɛ nyí hǔn, yǎ wǔ wa nǔ. A tlɛ sixú ɖɔ xó xá mɛ ɖěvo e nɔ kpé wú bo nɔ zán hwenu yětɔn ganjí lɛ́ é.—Nǔx. 11:14.

KPO ÐO “NǓNYWƐ́TƆ́ HÁ” DÓ WƐ

15. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, wǔvɛ́ tɛ́ a ka sixú mɔ?

¹⁵ Wǔvɛ́ ɔ. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, wěmaxɔmɛvígbɛ́ towe lɛ́ sixú ba ná xwe we dó ahwan yětɔn mɛ. A sixú ba ná gɔ́ nú yě. È ná ɖɔ ɔ, nǔ gěgé wɛ hwi kpó yě kpó ɖó ɖo bǔ, tají ɔ, ényí a nɔ zán hwenu gěgé xá yě ɖo klási ɔ nɛ́. A tlɛ sixú mɔ ɖɔ nǔ e émí kpó wěmaxɔmɛvígbɛ́ émítɔn lɛ́ kpó ɖó ɖo bǔ é hú ée émí kpó nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ émítɔn ɖé lɛ́ kpó ɖó ɖo bǔ é. É ɖo mɔ̌ có, a ɖó ná ɖó ayi te. Nǔgbó wɛ ɖɔ hwi kpó wěmaxɔmɛvígbɛ́ towe lɛ́ kpó ɖo klási ɖokpó ɔ, amɔ̌, nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn mitɔn lɛ́ nyí ɖokpó ɔ ǎ. Bɔ lě do a nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá yě sɔ é ɔ, mɔ̌ do wɛ lěe yě nɔ lin nǔ gbɔn é sixú wa nǔ dó wǔ we sɔ. (1 Kɔ. 15:33) Michael, éé kplɔ́n lɛtlíkizɔ́ nú xwe ɛnɛ bo fó é mɔ ɖɔ nǔgbó wɛ xó énɛ́ nyí. É ɖɔ: “Un nɔ zán ganxixo 40 jɛjí ɖo aklúnɔzángbla ɖokpó mɛ xá azɔ̌gbɛ́ ce ɖěɖěe nɔ kpɔ́n video ɖěɖěe klisánwun ma ɖó ná kpɔ́n ǎ lɛ́ é, bo nɔ ɖótó han ɖěɖěe klisánwun ma ɖó ná ɖótó ǎ lɛ́ é, lobo nɔ ɖɔ xó gblégblé lɛ́ é, bɔ nǔ énɛ́ lɛ́ jɛ nǔ wa dó linlin ce wú jí.”

16. Étɛ́ Nǔnywɛ́xó 13:20 ka kplɔ́n mǐ?

¹⁶ Xa Nǔnywɛ́xó 13:20. Biblu gb’akpá nú mǐ dó awǒvinú e ɖo gbɛ̌ nyanya lɛ́ dídó mɛ é wú. Amɔ̌, é ɖɔ “mɛ e nɔ dó nǔnywɛ́tɔ́ há é ná húzú nǔnywɛ́tɔ́.” Nǔkplɔ́nmɛ ɔ ɖo wɛn: Mɛ e mǐ nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá lɛ́ é sixú wa nǔ dó mǐ wú, alǒ wa ɖagbe nú mǐ. Kpo ɖo gbɛ̌ dó xá mɛ ɖěɖěe nǔ towe nɔ ɖu ayi mɛ ná tawun lɛ́ é, énɛ́ wɛ nyí mɛ ɖěɖěe nɔ sɛn Jexóva kpó ayi yětɔn bǐ kpó hwiɖɔhun lɛ́ é wɛ.—Ðɛh. 101:6, 7; 119:63.

17. Étɛ́ a ka sixú wa bá nyi alɔ nú gbɛ̌ nyanya dídó?

¹⁷ Nǔ e a sixú wa cóbó bɛ́ wěma kplɔ́nkplɔ́n d’é jí é. Wǎ gbeta dogbó ɖěɖěe a ná ɖó ayǐ dó gbɛ̌ e a ná dó lɛ́ é wú é tɔn kɔn. Kúnnuɖetɔ́ ɖé nɔ nyí Trenton, bo ɖɔ: “Un nɔ nyɔ́ xomɛ dó azɔ̌mɛvígbɛ́ ce lɛ́ wú, amɔ̌, un nɔ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá yě ɖo wěmaxɔmɛ gúdo ǎ. Un nɔ kpɔ́n yě dó mɔ xɔ́ntɔn vívɛ́ ce lɛ́ ǎ, wěmaxɔmɛvígbɛ́ ce lɛ́ wɛ yě nyí kpowun.” Dogbó tɛ́ lɛ́ a ka ná ɖ’ayǐ? Bo ná dó mɔ xósin nú nǔkanbyɔ́ énɛ́ ɔ, lin tamɛ dó nǔ élɔ́ jí: Dogbó tɛ́ lɛ́ a ka ɖ’ayǐ ɖo xwe e a dó kplɔ́n wěma ná wá yi lɛ́ é mɛ? Ényí a lin ɖɔ émí hɛn ɔ, émí ná ko bló b’ɛ ná kpɔ́n te hú mɔ̌ ɖ’ayǐ wɛ ɔ, hǔzúhúzú tɛ́ lɛ́ a ka sixú bló din? Kán ɖ’é jí bá kpo ɖo “nǔnywɛ́tɔ́ há” dó wɛ, bá lɛ́ kpo ɖo alɔ nyi nú gbɛ̌dídó xá mɛ ɖěɖěe ma yí wǎn nú Jexóva ǎ lɛ́ é wɛ.d

18. Nǔ tɛ́ lɛ́ a ka ɖó ná kanbyɔ́ hwiɖée? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

¹⁸ Ényí azǎn ɖo jijɛ wɛ hǔn, nɔ gbéjé hwiɖée kpɔ́n. Nɔ kan nǔ élɔ́ lɛ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Un ka ɖo vǐvɛ́ xá wěmaxɔmɛvígbɛ́ ce lɛ́ dín wɛ wɛ a? Lěe yě nɔ ɖɔ xó gbɔn é, lěe yě nɔ lin nǔ gbɔn é kpó lěe yě nɔ wa nǔ gbɔn é kpó ka ɖo nǔ wa dó wǔtu ce wɛ wɛ a? Kancícá e ɖo nyi kpó yě kpó tɛ́ntin é ka ná nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ a?’ (Ðɛh. 1:1) Ényí a ɖ’ayi hǔzúhúzú e ma sɔgbe ǎ lɛ́ é wú hǔn, yǎ wǔ wa nǔ. Tɛ́n kpɔ́n bónú xɔ́ntɔn ɖagbe e a ná zun lɛ́ é ní ɖo mɛ e yí wǎn nú Jexóva hwiɖɔhun lɛ́ é mɛ. Gɔ́ ná ɔ, ma nɔ xo nǔ kpɔ́n dó kúnnu ɖiɖe nú wěmaxɔmɛvígbɛ́ towe lɛ́ wú ó. Hwi wɛ ɖo tɛn ɖagbe hú gǎn ɔ mɛ bá d’alɔ yě nú yě ná kplɔ́n nǔgbó ɔ.

SƆ́ NǓ Ð’AYǏ

19. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, nɛ̌ a ka sixú sɔ́ nǔ nú hwiɖée bá ɖu ɖo tagba e a ná mɔ ɖo gbigbɔ lixo lɛ́ é jí gbɔn? Jlɛ̌ dó nǔɖé wú.

¹⁹ Mɛ e ɖó nǔnywɛ́ é nɔ sɔ́ nǔ nú éɖée cóbó nɔ yi zunkan mɛ. É sixú tuun wǔvɛ́ e ɖo te kpɔ́n ɛ lɛ́ é bǐ ǎ có, é ka nɔ sɔ́ nǔ nú éɖée ganjí, nɔ dó awu e jɛxá é, bo nɔ lɛ́ tuun nǔ e gbé nya wɛ é ɖe é, énɛ́ wɛ nyí fí e é xwe é. Ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é ɔ, hwi lɔ sixú wa nǔ ɖokpó ɔ. Kpo ɖo dǒ lí wɛ ɖo nǔɖiɖi mɛ, bo “fɔ ahwanfunnú e Mawu ná [mǐ] lɛ́ é bǐ kplá,” lobo nya nǔɖé gbé, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ a ná xɔ susu nú nyǐkɔ Jexóva tɔn ɖo nǔ bǐ mɛ, é ná nyí wezun kínkán ɖo dɔkun alǒ mɛ nukúnɖéjí nyínyí gúdo ǎ.—Efɛ́. 6:11-13; 1 Kɔ. 9:26, 27; 10:31.

20. Nɛ̌ a ka sixú “ɖo kpínkpɔ́n wɛ ɖɔ émí ka ɖo nǔɖiɖi ɔ mɛ a jí” gbɔn?

²⁰ Biblu dó wǔsyɛ́n élɔ́ lanmɛ nú mǐ: “Mi ní nɔ ɖo kpínkpɔ́n wɛ ɖɔ émí ka ɖo nǔɖiɖi ɔ mɛ a jí; mi ní nɔ ɖo nǔ e miɖésúnɔ nyí é gbéjé kpɔ́n wɛ.” (2 Kɔ. 13:5) A sixú bló mɔ̌ ée a ná ɖo wěma kplɔ́n d’é jí wɛ é. Nɔ gbéjé hwiɖée kpɔ́n hwɛhwɛ ɖo akpá e xwé xóta élɔ́ ɖɔ xó dó lɛ́ é. A ka ɖó tuto gbigbɔ tɔn ɖagbe ɖé a? A ka ɖo xɛ nya ɖo linlin towe jí wɛ sín nǔnywɛ́ enyíi gbɛ élɔ́ tɔn sí a? A ka ɖo hwenu towe zán wɛ kpó nǔnywɛ́ kpó a? A ka ɖo xɔ́ntɔn zun xá nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ towe lɛ́ wɛ, bo ɖo alɔ nyi nú gbɛ̌ nyanya lɛ́ wɛ a? Ényí a na bo ɖo wěmaxɔmɛ, azɔ̌watɛn, alǒ fí ɖěvo ɖěbǔ ɔ, nǔkanbyɔ́ ɖé lɛ́ nɛ́ bɔ a ɖó ná kanbyɔ́ hwiɖée. Kán ɖ’é jí bá kpo ɖo dǒ lí wɛ ɖo nǔɖiɖi mɛ, ényí a na bo ɖo ninɔmɛ ɖěbǔ mɛ ɔ nɛ́. A sixú kú d’é jí ɖɔ Jexóva ná kɔn nyɔ̌ná dó gǎn e a ná dó bá wa mɔ̌ é jí.—Nǔx. 3:5, 6.