6-12 JUILLET 2026
HAN 98 Biblu ɔ, Mawu gɔ́n wɛ é gosín
Étɛ́wú nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ka ɖo tají?
“Mi ní xwlé agbaza mitɔn . . . ; énɛ́ wɛ nyí sinsɛnzɔ́ mímɛ́ wiwa kpó nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn mitɔn kpó.”—HLƆ̌. 12:1.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Xóta élɔ́ ná tínmɛ nǔ e nɔ nyí nǔgbódodó é kpó lěe mǐ sixú ɖ’ayi nǔgbódodó lɛ́ wú gbɔn hwenu e mǐ ɖo Biblu xa wɛ é kpó.
1-2. (a) Étɛ́wú è ka ylɔ́ Biblu ɖɔ wěma xóxó? (b) Étɛ́wú Biblu ka kpo ɖo le hɛn wá wɛ káká jɛ égbé?
BIBLU ɔ wěma xóxó ɖé wɛ. È bɛ́ wlǎnwlán tɔn ɖo xwe 3500 mɔ̌ ɖíe, bo wá fó ɖo xwe 2000 mɔ̌ ɖíe. É ɖo mɔ̌ có, “xó Mawu tɔn” ɖo gbɛ, bo lɛ́ ɖó hlɔ̌nhlɔ́n káká jɛ égbé. (Ebl. 4:12; 2 Tim. 3:16, 17) Gbɛtɔ́ lǐvi mɔ̌kpán dó zǒgbe jí ɖɔ Biblu ko d’alɔ émí ɖo gbɛzán émítɔn mɛ.
2 Nɛ̌ wěma e ko dó xó sɔmɔ̌ é ka sixú kpo ɖo alɔ dó mɛ wɛ káká jɛ égbé gbɔn? Hwɛjijɔ tají we wú wɛ. Nukɔntɔn ɔ, “Mawu gbɛɖe ɔ,” éé nyí Mɛ e ɖó mǐ bo ɖó nǔnywɛ́ hú mɛ ɖěvo ɖěbǔ é, gɔ́n wɛ xó e ɖo Biblu ɔ mɛ é gosín. (1 Tim. 4:10; Hlɔ̌. 16:26, 27) Wegɔ́ ɔ, è wlán Biblu ɔ ɖo ali ɖé nu bɔ nǔgbódodó tɔn lɛ́ nɔ cá ǎ. È ná bo nɔ gbɛ hweɖébǔnu, alǒ ɖo wǔvɛ́ ɖěbǔ ɖí xwi xá wɛ ɔ, nǔgbódodó énɛ́ lɛ́ nɔ d’alɔ hwebǐnu.
3. Nǔkanbyɔ́ tɛ́ lɛ́ mǐ ka ná mɔ xósin ná ɖo xóta élɔ́ mɛ?
3 Étɛ́ ka nɔ nyí nǔgbódodó Biblu tɔn? Aniwú yě ka ɖo tají nú mǐ ɖo égbé? Ényí mǐ ɖo Biblu xa wɛ ɔ, nɛ̌ mǐ ka sixú tuun nǔgbódodó lɛ́ gbɔn? Xóta élɔ́ ná ná xósin nú nǔkanbyɔ́ énɛ́ lɛ́. Mǐ ná lɛ́ mɔ lěe nǔkplɔ́nmɛ Jezu tɔn lɛ́ tɛ ɖɛ̌ lěe nǔgbódodó lɛ́ xɔ akwɛ́ sɔ é gbɔn é jí.
ÉTƐ́ KA NƆ NYÍ NǓGBÓDODÓ BIBLU TƆN?
4. Étɛ́ nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ka nyí?
4 Nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ɔ, nǔgbó tají tají ɖěɖěe jí sɛ́n Mawu tɔn lɛ́ jínjɔ́n lɛ́ é wɛ. Hweɖélɛ́nu ɔ, nǔgbódodó ɖé sixú jɛ wě vaan ɖo sɛ́n ɖé mɛ. (Mat. 22:37) É ɖo mɔ̌ có, nǔgbódodó lɛ́ hú gǎn sɛ́n lɛ́. Sɛ́n lɛ́ nyinyi sixú ɖó dogbó. È sixú dó sɛ́n ɖé ɖo hwenu tají ɖé, alǒ ɖo ninɔmɛ tají ɖé mɛ. Amɔ̌, nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ nɔ ɖe linlin Jexóva tɔn xlɛ́ ɖo ali e gbló ada é nu. È hɛn ɔ, è ná ɖɔ ɖɔ nǔgbódodó lɛ́ ɔ, hwɛjijɔ e wú è dó sɛ́n ɖé é wɛ yě nyí. Hwɛjijɔ tají ɖé wú wɛ Jexóva nɔ dó sɛ́n tɔn lɛ́ ɖokpó ɖokpó. Amɔ̌, è sixú zán nǔgbódodó e jí sɛ́n lɛ́ jínjɔ́n é ɖo ninɔmɛ vovo mɛ hweɖébǔnu. (Ðɛh. 119:111) É sixú wá byɔ́ ɖɔ è ní ɖyɔ́ sɛ́n lɛ́, amɔ̌, nǔgbódodó lɛ́ nɔ cá ǎ, acɛ yětɔn ka nɔ lɛ́ kú ǎ.—Eza. 40:8.
5. Kpɔ́ndéwú tɛ́ è ka sixú ná dó tínmɛ vogbingbɔn e ɖo sɛ́n kpó nǔgbódodó kpó tɛ́ntin é? (Kpɔ́n ɖiɖe lɛ́ lɔmɔ̌.)
5 Bo ná dó d’alɔ mǐ bónú mǐ ná mɔ nukúnnú jɛ vogbingbɔn e ɖo sɛ́n lɛ́ kpó nǔgbódodó lɛ́ kpó tɛ́ntin é mɛ ganjí ɔ, mǐ ní kpɔ́n nǔjlɛ́dónǔwú élɔ́. Vǐnɔ ɖé sixú ɖɔ nú vǐ tɔn e ɖo vǔ é ɖɔ: ‘Ma ɖ’alɔ ganzɛ́n zozo wú ó.’ Gbeɖiɖe, alǒ sɛ́n wɛ énɛ́ nyí. Amɔ̌, nǔgbódodó alǒ linlin e ɖo sɛ́n énɛ́ gúdo é wɛ nyí ɖɔ: Ma nɔ ɖ’alɔ nǔ zozo ɖěbǔ wú ó, é ma nyí mɔ̌ ǎ ɔ, a ná ji myɔ. Ganzɛ́n zozo kɛ́ɖɛ́ jí wɛ nǔgbódodó énɛ́ nɔ te ɖó ǎ. É sixú kan gan e è nɔ dó li avɔ é (fer à repasser) zozo tɔn, myɔkán, alǒ nǔ zozo ɖěvo ɖěbǔ e sixú zɔ́n bɔ è ji myɔ é. Xwédo mɛ kɛ́ɖɛ́ wɛ è nɔ zán nǔgbódodó énɛ́ ɖe ǎ, loɔ, è nɔ lɛ́ zán ɖo fí ɖěvo ɖěbǔ. É ɖo wɛn ɖɔ, ényí vǐ ɔ ɖo susu wɛ ɔ, é ná wá zán ganzɛ́n. É ɖo mɔ̌ có, é ɖó ná kpo ɖo ayi ɖó te wɛ, bo ma wá ɖ’alɔ zozo tɔn wú, bo wá ji myɔ ó. Hǔn, sɛ́n ɔ hɛn ɔ, é ná ɖyɔ́, amɔ̌, nǔgbódodó e jí é jínjɔ́n é ɖyɔ́ ǎ.
Sɛ́n ɖé sixú ɖyɔ́, amɔ̌, nǔgbódodó e jí é jínjɔ́n é nɔ ɖyɔ́ ǎ (Kpɔ́n akpáxwé 5)
ÉTƐ́WÚ NǓGBÓDODÓ BIBLU TƆN LƐ́ KA ÐO TAJÍ?
6. (a) Étɛ́ Jexóva ka ná mǐ ɖo Xó tɔn mɛ? (b) Nɛ̌ Jexóva ka nɔ wlí yɛ̌yi nú mǐ gbɔn?
6 Ðó Jexóva yí wǎn nú mǐ wútu ɔ, é ɖe wě e ɖo tlɔlɔ é ɖé lɛ́ xá mǐ, bɔ yě nyí sɛ́n, bónú mǐ ná dó nyi alɔ nú awǒvinú. (Ja. 2:11) Gɔ́ ná ɔ, é nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ mɔ nukúnnú jɛ nǔgbódodó, alǒ linlin ɖěɖěe jí sɛ́n énɛ́ lɛ́ jínjɔ́n é mɛ. É nɔ gbɔn Xó tɔn gblamɛ bo nɔ ɖe wě xá mǐ ɖo akpáxwé gbɛzán mǐtɔn tɔn, éé wú sɛ́n ɖé ma ɖɔ xó dó tlɔlɔ ǎ é gěgé mɛ. Nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ wá gbeta ɖagbe lɛ́ kɔn ɖo gbɛ mɛ, bo nɔ lɛ́ wa nǔ e sɔgbe é. Nǔgbódodó énɛ́ lɛ́ nɔ xlɛ́ ɖɔ Jexóva nɔ wlí yɛ̌yi nú mǐ, bo ba ɖɔ mǐ ní zán mɛɖésúsíninɔ mǐtɔn dó wá gbeta ɖěɖěe nɔ xlɛ́ ɖɔ mǐ yí wǎn n’i, bo nɔ lɛ́ se tónú n’i lɛ́ é kɔn.—Ga. 5:13.
7. Nǎ kpɔ́ndéwú ɖé dó tínmɛ lě do nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ xɔ akwɛ́ sɔ é. (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
7 Bo ná dó jlɛ́ lěe nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ sixú d’alɔ mǐ gbɔn é dó nǔɖé wú ɔ, lin tamɛ dó wuntun e nɔ nɔ alita ɖo to ɖé lɛ́ mɛ é wú. Wuntun énɛ́ lɛ́ gěgé nɔ ɖɔ tó e è ná dɔn nú mɛ ɖěɖěe nɔ wɔn ya nú alitasɛ́n lɛ́ é nú mǐ. Wuntun énɛ́ lɛ́ sixú ɖɔ bǎ e mɛ wezun kínkán mɛtɔn ma ɖó ná zɛ ǎ é, alǒ fí e è ɖó ná gán hǔn ɖó é. É ɖo mɔ̌ có, wuntun ɖěvo lɛ́ nɔ gba akpá nú mɛ dó awǒvinú e sixú wá jɛ lɛ́ é wú. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, wuntun énɛ́ lɛ́ sixú gba akpá nú mɛ ɖɔ ali ɔ sixú ɖíɖí, alǒ kanlin lɛ́ sixú d’asá ali. Hǔnkuntɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n é nɔ ɖ’ayi te bo nɔ wa dɛ̌dɛ̌ hwenu e é mɔ wuntun ɖěɖěe nɔ gba akpá nú mɛ dó awǒvinú wú lɛ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ényí jǐ ɖo jija wɛ, alǒ amǔ sú ɔ, hǔnkuntɔ́ ɔ nɔ húzú lěe kun hǔn gbɔn wɛ é ɖe é sɔgbe xá ninɔmɛ nyanya énɛ́ lɛ́. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, klisánwun lɛ́ nɔ nyi alɔ nú nǔwalɔ ɖěbǔ e Xó Mawu tɔn gbɛ́ tlɔlɔ lɛ́ é bǐ mlɛ́mlɛ́, bo nɔ lɛ́ nyi alɔ nú linlin alǒ nǔwalɔ ɖěbǔ e ná zɔ́n bɔ yě ná gba sɛ́n Mawu tɔn lɛ́ é. Énɛ́ nɔ byɔ́ ayiɖote ɖo yě sí.
Wuntun e nɔ nɔ alita lɛ́ é gěgé nɔ gb’akpá nú hǔnkuntɔ́ lɛ́ dó awǒvinú ɖěɖěe sixú wá jɛ lɛ́ é wú. Nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ lɔ sixú d’alɔ mǐ ɖo ali ɖokpó ɔ nu (Kpɔ́n akpáxwé 7)
8. Sɔgbe xá Hlɔ̌manu lɛ́ 12:1, 2 ɔ, étɛ́ nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ biba ka sixú kplɔ́n mǐ bɔ mǐ ná nɔ wa?
8 É ɖo mɔ̌ có, nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ biba kpó gbɛ zínzán sɔgbe xá yě kpó nɔ hɛn le tají ɖěvo lɛ́ wá. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɔ̌ wiwa nɔ kplɔ́n azɔ̌ mǐ bɔ mǐ nɔ tuun linlin e Jexóva nɔ ɖó dó nǔ lɛ́ wú é. Ényí mǐ ɖo tan e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é xa wɛ ɔ, mǐ nɔ mɔ nǔkplɔ́nmɛ xɔ akwɛ́ lɛ́. Mǐ nɔ kan nǔ e wú Jexóva sɔ́ nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ lɛ́ dó Xó tɔn mɛ é kpó lěe mǐ sixú ɖu le yětɔn gbɔn é kpó byɔ́ mǐɖée. Mɔ̌ mɛ ɔ, mǐ nɔ kplɔ́n lěe mǐ ná zán “nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn” mǐtɔn dó sɛn Jexóva gbɔn é, lobo nɔ ɖe xlɛ́ ɖɔ “mǐ mɔ nǔ jɛ jlǒ Mawu tɔn wú; é nyɔ́ bɔ è sixú yí gbe ná, lobɔ nǔ bǐ lɛ́ vɔ ɖ’é wú.”—Xa Hlɔ̌manu lɛ́ 12:1, 2.a
9. Ényí mǐ nɔ zán gbɛ sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ɔ, le ɖěvo tɛ́ lɛ́ mǐ ka nɔ mɔ? (Eblée lɛ́ 5:13, 14)
9 Kplɔ́nkplɔ́n bo zán gbɛ sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ húzú klisánwun e zin é. Ényí mǐ zán gbɛ sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ɔ, xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jexóva é nɔ vɛ́ d’é jí. (Xa Eblée lɛ́ 5:13, 14.) É sixú byɔ́ ɖɔ è ní slɛ́ sɛ́n lɛ́ gbɛ́ɖɛ́ɖɛ́ nú yɔkpɔ́vú lɛ́, énɛ́ ɔ, yě ná tuun lěe yě ná wa nǔ gbɔn ɖo ninɔmɛ vovo lɛ́ mɛ é. Yě sixú se tónú nú sɛ́n énɛ́ lɛ́ kpowun, ɖó yě ɖo xɛsi ɖi nú tódɔnnúmɛ wɛ wútu. Jexóva nɔ wa nǔ xá mǐ yɔkpɔ́vú wɛ mǐ nyí ɖɔhun ǎ, loɔ, é nɔ wa nǔ xá mǐ mɛxó e ko zin lɛ́ é wɛ mǐ nyí ɖɔhun. É nɔ ɖeji ɖɔ mǐ ná wá gbeta e sɔgbe xá jlǒ émítɔn lɛ́ é kɔn, bɔ ényí mǐ wa mɔ̌ ɔ, xomɛ nɔ hun i tawun.—Ðɛh. 147:11; Nǔx. 23:15, 26; 27:11.
NƐ̌ MǏ KA SIXÚ TUUN NǓGBÓDODÓ BIBLU TƆN LƐ́ GBƆN?
10. Nɛ̌ mǐ ka sixú tuun nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ gbɔn?
10 Ényí mǐ ɖo Biblu xa wɛ bo ɖo nǔkplɔ́nmɛ lɛ́ ba wɛ ɔ, mǐ nɔ mɔ nǔgbódodó ɖěɖěe nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ mɔ nukúnnú jɛ lěe Jexóva nɔ lin nǔ gbɔn é kpó lěe nǔ nɔ cí n’i é kpó mɛ lɛ́ é. Ényí mǐ nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ba hwɛjijɔ ɖěɖěe wú é dó sɛ́n ɖé lɛ́ é ɔ, mǐ nɔ lɛ́ mɔ nǔgbódodó lɛ́. Lě do mǐ mɔ nǔ jɛ hwɛjijɔ lɛ́ wú sɔ é ɔ, mɔ̌ do wɛ mǐ nɔ tuun Jexóva sɔ. Amɔ̌, bo ná dó mɔ nukúnnú jɛ lěe Mawu nɔ lin nǔ gbɔn é mɛ ɔ, mǐ ɖó ná xo ɖɛ bo byɔ́ alɔdó tɔn, bo ɖó ná lɛ́ tɛ́n kpɔ́n bo ɖó nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn. (Nǔx. 2:10-12) Mǐ sixú kan nǔ lěhun lɛ́ byɔ́ mǐɖée: ‘Étɛ́wú Mawu ka dó sɛ́n élɔ́? Ényí Jexóva ma yí gbe nú walɔ élɔ́ ǎ ɔ, nɛ̌ nǔ ka ná cí n’i dó walɔ élɔ́ ɖɔhun ɖěvo wú? Étɛ́ tan Biblu tɔn élɔ́ ka kplɔ́n mì? Nɛ̌ un ka sixú zán ɖo gbɛzán ce mɛ gbɔn?’ Ényí mǐ mɔ hwɛjijɔ lɛ́, nǔkplɔ́nmɛ e jí sɛ́n lɛ́ jínjɔ́n lɛ́ é kpó nǔkplɔ́nmɛ e ɖo tan Biblu tɔn lɛ́ mɛ lɛ́ é kpó ɔ, mǐ ná kpé wú bo wá gbeta ɖagbe ɖěɖěe ná sɔgbe xá jlǒ Jexóva tɔn lɛ́ é kɔn ɖo gbɛ mɛ.
11. Ðo Mawuxóɖiɖɔ só jí tɔn ɔ mɛ ɔ, nɛ̌ Jezu ka ɖe lěe mǐ sixú mɔ nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ gbɔn é xlɛ́ gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
11 Ðo Mawuxóɖiɖɔ só jí tɔn ɔ hwenu ɔ, Jezu xlɛ́ mǐ lěe mǐ sixú mɔ nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ gbɔn é. Mǐ ní gbéjé kpɔ́ndéwú atɔn kpɔ́n. Ðo ninɔmɛ ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, Jezu nɔ to tínmɛ sɛ́n ɔ hwɛ̌. Énɛ́ gúdo ɔ, é nɔ wá ɖe linlin, alǒ nǔgbódodó e jí sɛ́n ɔ jínjɔ́n é xlɛ́. Ée mǐ ná ɖo tamɛ lin dó nǔ e Jezu ɖe xlɛ́ lɛ́ é jí wɛ é ɔ, mǐ ná mɔ lěe mǐ sixú zán nǔgbódodó énɛ́ lɛ́ ɖo égbé gbɔn é, bo ná lɛ́ mɔ le tawun tawun e nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ lɛ́ ná hɛn wá nú mǐ lɛ́ é.
Ðo Mawuxóɖiɖɔ só jí tɔn ɔ hwenu ɔ, Jezu xlɛ́ mǐ lěe mǐ sixú tuun nǔgbódodó Biblu tɔn ɖěɖěe jí sɛ́n Mawu tɔn lɛ́ jínjɔ́n é gbɔn é (Kpɔ́n akpáxwé 11)
12. Ðɔ nǔgbódodó e jí sɛ́n e ɖo Matíe 5:21, 22 mɛ é jínjɔ́n é ɖokpó. (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
12 Xa Matíe 5:21, 22. “A ɖó ná hu mɛ ǎ.” Nǔgbódodó tɛ́ mɔ̌ ka ɖo sɛ́n énɛ́ mɛ? Jexóva nɔ ba ɖɔ mǐ ní gbɛ́ wǎn nú mɛ ɖěvo lɛ́ ǎ; é nɔ ba ɖɔ mǐ ní ɖɔ nǔɖé, alǒ wa nǔɖé, kabǐ tlɛ lin nǔɖé b’ɛ ná ɖe xlɛ́ ɖɔ mǐ gbɛ́ wǎn nú mɛ ɖěvo lɛ́ ǎ. Jezu ɖe xlɛ́ ɖɔ ényí mɛɖé ma tlɛ hu mɛ ǎ, bo ka gbɛ́ wǎn nú nɔví tɔn hǔn, é ko ɖo afɔ tɛ nǔgbódodó énɛ́ jí wɛ. Ényí mɛɖé “fɔ́n bo ɖo xomɛ sin dó nɔví tɔn wɛ,” alǒ zun i ɔ, è ná dɔn mɛ e zun mɛ é yi “hwɛ nukɔn.” Nǔgbó ɔ, linlin kpó nǔwiwa kpó mɔ̌hun lɛ́ wɛ nɔ sísɛ́ mɛ bɔ è nɔ hu mɛ.—1 Jaan 3:15.
13. Nɛ̌ mǐ ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:21, 22 mɛ é ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
13 Nɛ̌ è ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:21, 22 mɛ é gbɔn ɖo égbé? Mǐ ɖó ná nyi alɔ nú mɛhɛndóxomɛ. (Lev. 19:18; Jɔb. 36:13) Aniwú? Ðó é sixú flɔ́ zo dó glɔ̌ nú wǎngbɛ́númɛ ɖo ayi mǐtɔn mɛ, b’ɛ ná zɔ́n bɔ mǐ ná ɖɔ alǒ wa nǔ e ná dó xomɛsin nú mɛ lɛ́ é. (Nǔx. 10:12) Mɛnúɖiɖɔ, alǒ cí kɔn dó mɛ wú dó hɛn nyǐkɔ ɖagbe mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn gblé ɖo nǔ énɛ́ lɛ́ mɛ. (Nǔx. 20:19; 25:23) Hwenu e Jezu kplɔ́n nǔ mɛ dó wǎngbɛ́númɛ wú é ɔ, Ɛntɛnɛ́ti, alǒkan kpó Ɔdinatɛ́ɛ kpó ko tíin ǎ. Amɔ̌, wěɖexámɛ Jezu tɔn ɖo kplɔ́nkplɔ́n mǐ wɛ ɖɔ mǐ kún ɖó ná zán alǒkan, alǒ Ɔdinatɛ́ɛ dó ɖɔ nǔ masɔgbe lɛ́ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú ó. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, lěe mǐ ma ná ba ná hu mɛ gbeɖé ǎ gbɔn é ɔ, mɔ̌ ɖokpó ɔ wɛ mǐ ma ná ba ná ɖɔ nǔɖé bá kɔ́n wi mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn ǎ é nɛ́.
(Kpɔ́n akpáxwé 12-13)
14. Nǔgbódodó tɛ́ ka ɖo sɛ́n e ɖo Matíe 5:27, 28 mɛ é glɔ́? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
14 Xa Matíe 5:27, 28. “A ɖó ná dó afɔ gbě alǒ ba nyɔ̌nu ɖěvo ǎ.” Nǔgbódodó tɛ́ ka ɖo sɛ́n énɛ́ glɔ́? É nyí nǔblíblíwiwa kɛ́ɖɛ́ wɛ Jexóva gbɛ́ wǎn ná ǎ, loɔ, é lɛ́ gbɛ́ wǎn nú linlin ɖěɖěe ná zɔ́n bɔ è ná wa nǔ blíblí lɛ́ é. Jezu tínmɛ ɖɔ ényí súnnu ɖé ko ɖó asi, bo lɛ́ kpo ɖo nyɔ̌nu ɖé kpɔ́n wɛ, énɛ́ wɛ nyí (nyɔ̌nu ɖěvo e ma nyí asi tɔn ǎ é) ɖo ali ɖé nu bá ɖó xó xá ɛ ɔ, é ko hu hwɛ. Énɛ́ wú ɔ, mǐ ɖó ná nyi alɔ nú linlin blíblí lɛ́ bǐ mlɛ́mlɛ́, ényí é tlɛ byɔ́ gǎndídó syɛ́nsyɛ́n ɖo mǐ sí ɔ nɛ́. (Mat. 5:29, 30) Nǔgbódodó énɛ́ lɛ́ kan klisánwun tlɛnnɔ lɛ́ lɔmɔ̌.
15. Nɛ̌ è ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:27, 28 mɛ é ɖo égbé gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
15 Nɛ̌ è ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:27, 28 mɛ é ɖo égbé gbɔn? Mǐ ɖó ná nyi alɔ nú tamɛ linlin dó nǔ blíblí lɛ́ jí. (2 Sam. 11:2-4; Jɔb. 31:1-3) É ɖo wɛn ɖɔ klisánwun e zin é ɖó ná nyi alɔ nú fɔtóo nǔblíblíwiwa tɔn alɔkpa ɖěbǔ. É ɖó ná ba hwɛjijɔ ɖɔ nǔblíblíwiwa kpɔ́n wɛ émí ɖe kpowun, lé émí kún ko ɖo nǔ nyanya ɖě wa wɛ ó ǎ. É nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ba hwɛjijɔ nú mɔ̌ wiwa, ɖɔ “fɔtóo nǔblíblíwiwa tɔn e ma syɛ́n sɔmɔ̌ ǎ,” bɔ mɛɖé lɛ́ nɔ mɔ ɖɔ é kún nɔ wa nǔ dó mɛ wú sɔ fɔtóo nǔblíblíwiwa tɔn alɔkpa ɖěvo lɛ́ ó é kpɔ́n wɛ émí ɖe kpowun ǎ. Ðo Jezu hwenu ɔ, alǒkan alǒ tablɛ́ti, fímu alǒ fɔtóo ɖě ɖe ǎ. É ɖo mɔ̌ có, Jezu kplɔ́n mǐ linlin e Jexóva nɔ ɖó dó ɖiɖe kpó video kpó ɖěɖěe mɛ nǔblíblíwiwa nɔ ɖe lɛ́ é wú é. Nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ d’alɔ mǐ bɔ mǐ mɔ nukúnnú jɛ mɛ ɖɔ ényí mǐ sɛ́ fɔtóo kpó video kpó blíblí lɛ́ dó mɛ ɖěvo lɛ́, ɖɔ xó blíblí lɛ́, alǒ wlán nǔ masɔgbe lɛ́ sɛ́ dó yě ɖo alǒkan jí ɔ, é kún ná nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ ɖěbǔ ó. Nǔgbódodó énɛ́ zínzán nɔ d’alɔ mɛ e ko wlí alɔ é bɔ é nɔ nɔ gbejí nú mɛ e é da é. (Mal. 2:15) É nɔ lɛ́ d’alɔ klisánwun lɛ́ bǐ, énɛ́ wɛ nyí mɛ e ko wlí alɔ é kpó mɛ e ɖo tlɛnmɛ é kpó bǐ bɔ yě nɔ nyi alɔ nú nǔ ɖěbǔ e sixú dɔn yě dó nǔblíblíwiwa mɛ é.—Nǔx. 5:3-14.
(Kpɔ́n akpáxwé 14-15)
16. Nǔgbódodó tɛ́ jí sɛ́n e ɖo Matíe 5:43, 44 mɛ é ka jínjɔ́n? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
16 Xa Matíe 5:43, 44. “A ɖó ná yí wǎn nú nɔzo towe.” Nǔgbódodó tɛ́ jí sɛ́n énɛ́ ka jínjɔ́n? Jexóva nɔ ba ɖɔ mǐ ní nɔ mɔ mɛ lɛ́ bǐ dó mɔ nɔzo mǐtɔn, bo yí wǎn nú yě. É blá wǔ ɖɔ Jwifu e nɔ gbɛ ɖo Jezu hwenu lɛ́ é nɔ tínmɛ gbeɖiɖe énɛ́ nyi agɔ, bo nɔ lin ɖɔ émí sixú gbɛ́ wǎn nú kɛntɔ́ émítɔn lɛ́. Amɔ̌, Jezu tuun ɖɔ é kún nyí nǔ e ɖɔ wɛ sɛ́n énɛ́ ɖe é nɛ́ ó. É tuun ɖɔ Tɔ́ émítɔn jǐxwé tɔn wǎnyíyínɔ ɔ nɔ ɖó nukún ɖɔ è ní mɔ mɛ lɛ́ bǐ dó mɔ nɔzo mɛtɔn, ényí yě ná bo ɖó sinmɛ agbaza tɔn ɖěbǔ, alǒ gosín akɔta ɖěbǔ mɛ ɔ nɛ́.—Mat. 5:45-48.
17. Le tɛ́ lɛ́ nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:43, 44 mɛ é zínzán ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ ka nɔ hɛn wá? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
17 Nɛ̌ mǐ ka sixú zán nǔgbódodó e ɖo Matíe 5:43, 44 mɛ é ɖo égbé gbɔn? Wǎn yí nú nɔzo ná zɔ́n bɔ mǐ ná ɖ’alɔ ɖo ahwan mɛ ǎ. (Eza. 2:4; Micée 4:3) É ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná wa nǔ xá mɛ e ɖó sinmɛ agbaza tɔn ɖěvo, gosín akɔta ɖěvo mɛ, alǒ ɖo sinsɛn ɖěvo mɛ lɛ́ é kpó xomɛnyínyɔ́ kpó. (Mɛ. 10:34, 35) É ná lɛ́ d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná sɔ́ hwɛ kɛ mɛ ɖěɖěe jɛ agɔ dó mǐ, alǒ jɛ agɔ dó mɛ e mǐ yí wǎn ná é ɖé é.—Mat. 18:21, 22; Mak. 11:25; Luk. 17:3, 4.
(Kpɔ́n akpáxwé 16-17)
KÁN Ð’É JÍ BÁ ZÁN GBƐ SƆGBE XÁ NǓGBÓDODÓ BIBLU TƆN LƐ́
18. (a) Étɛ́ mǐ ka ɖó ná kán ɖ’é jí bá wa? (b) Étɛ́ jí mǐ ka ná ɖɔ xó dó ɖo xóta e bɔ d’é wú é mɛ?
18 É víví nú mǐ ɖɔ Jexóva kún nɔ wa nǔ xá mǐ yɔkpɔ́vú wɛ mǐ nyí ɖɔhun ó, loɔ, é nɔ wa nǔ xá mǐ mɛxó wɛ mǐ nyí ɖɔhun! É ba ɖɔ mǐ ní nɔ zán nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ dó wá gbeta e nǔnywɛ́ kpé lɛ́ é kɔn. (1 Kɔ. 14:20) Ée mǐ ná ɖo gbeta énɛ́ lɛ́ kɔn wá wɛ é ɔ, mi nú mǐ ní kán ɖ’é jí bo ná “nɔ ɖo nukúnnú mɔ jɛ nǔ e nyí jlǒ Jexóva tɔn é mɛ wɛ.” (Efɛ́. 5:17) Wǎn e mǐ yí nú Jexóva é ná nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nɔ wá gbeta ɖěɖěe sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn lɛ́ é kɔn, é ná nyí ɖó xɛsi ɖi nú tódɔnnúmɛ wú ǎ. Amɔ̌, nǔ ɖěvo ɖe bo sixú d’alɔ mǐ ɖo azɔ̌ énɛ́ kɔn. Ayixa mǐtɔn wɛ. Nǔ e jí mǐ ná ɖɔ xó dó ɖo xóta e bɔ d’é wú é mɛ é nɛ́.
HAN 95 Wěziza ɔ ɖo hǐnhɔ́n d’é jí wɛ
a Hwɛhwɛ wɛ é nɔ byɔ́ ɖɔ klisánwun lɛ́ ní xwe sɔ bo lin tamɛ dó nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ jí. Mǐ ɖó ná tuun lěe nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ cá kan xá yěɖée lɛ́ gbɔn é kpó lěe yě sixú kan gbeta e kɔn mǐ sixú wá lɛ́ é gbɔn é kpó. Mǐ sixú zán nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn e Mawu ná mǐ é dó wá gbeta ɖěɖěe ná nyɔ́ nukún tɔn mɛ b’ɛ ná kɔn nyɔ̌ná d’é jí lɛ́ é kɔn. Ðo xwe kanweko nukɔntɔn ɔ mɛ ɔ, nǔ yɔ̌yɔ́ wɛ mawusinsɛn alɔkpa énɛ́ nyí nú Jwifu e wá húzú klisánwun lɛ́ é gěgé. Sɛ́n e sinsɛngán lɛ́ ɖ’ayǐ lɛ́ é gěgé wɛ yě ko nɔ xwedó ɖo gbɛzán yětɔn mɛ ɖ’ayǐ.