‘Hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te’
MƐSƐ́DÓ Pɔ́lu ɖe wě élɔ́ xá klisánwun e ɖo Efɛ́zi lɛ́ é: “Mi nɔ mɔ miɖée gbɔ ɖo wǎnyíyí mɛ, lobo nɔ lɛ́ wa nǔ e wú mi kpé é bǐ, bo hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mi ɖe é ɖó te, gbɔn fífá mɛ ninɔ xá miɖée lɛ́ gblamɛ.”—Efɛ́. 4:2, 3.
Bǔninɔ e sín vǐví mǐ nɔ ɖu é ɔ, “gbigbɔ ɔ” wɛ nyí tɔn. Énɛ́ xlɛ́ ɖɔ hlɔ̌nhlɔ́n e Mawu nɔ sɔ́ dó w’azɔ̌ é wú wɛ é nɔ sín. Amɔ̌, lěe Pɔ́lu ɖɔ gbɔn é ɔ, é byɔ́ ɖɔ è ní hɛn bǔninɔ mǐtɔn ɖó te. Mɛ̌ mɛ̌ e ka ná wa mɔ̌? Klisánwun ɖokpó ɖokpó wɛ ɖó ná dó gǎn bo ‘hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te.’
Bo ná dó jlɛ́ dó nǔɖé wú ɔ, mǐ ní ɖɔ ɖɔ mɛɖé ná mɔ̌to yɔ̌yɔ́ ɖé we. Mɛ̌ ka ná kpé nukún d’é wú b’ɛ ná ɖo ganjí? Xósin ɔ ɖo wɛn. Ényí a gɔn nukún kpé dó mɔ̌to ɔ wú bónú é gblé ɔ, a sixú dó hwɛ mɛ e ná we é ǎ.
Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, nǔgbó wɛ ɖɔ bǔninɔ klisánwun tɔn mǐtɔn ɔ, nǔníná ɖé wɛ é nyí bo gosín Mawu gɔ́n, amɔ̌, mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó sín azɔ̌ wɛ é nyí ɖɔ mǐ ná hɛn ɖo te. Ényí mǐ kpó nɔví súnnu ɖé alǒ nɔví nyɔ̌nu ɖé kpó ma ɖo nyanɛ́nyanɛ́ mɛ ǎ ɔ, mǐ ɖó ná kanbyɔ́ mǐɖée ɖɔ: ‘Un ka ɖo azɔ̌ e nyí ce é wa wɛ bo ná dó hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te gbɔn xó ɔ ɖiɖeɖɛ gblamɛ a?’
‘WA NǓ E WÚ A KPÉ É BǏ’ DÓ HƐN BǓNINƆ MǏTƆN ÐÓ TE
Lěe Pɔ́lu ɖɔ gbɔn é ɔ, hweɖélɛ́nu sixú wá su b’ɛ byɔ́ ɖɔ mǐ ní dó gǎn syɛ́nsyɛ́n cóbá hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te. Ninɔmɛ e mɛ é sixú byɔ́ mɔ̌ ɖe tawun é wɛ nyí hwenu e nɔví súnnu alǒ nɔví nyɔ̌nu ɖé jɛ agɔ dó mǐ é. Hwebǐnu wɛ bǔninɔ mǐtɔn hinhɛn ɖó te nɔ byɔ́ ɖɔ mǐ ní yi mɔ mɛ ɔ, bo ɖɔ xó xá ɛ dó xó ɔ wú a? É nyí mɔ̌ dandan ǎ. Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Mɔ̌ wiwa ná zɔ́n bɔ ninɔmɛ ɔ ná kpɔ́n te d’é jí wɛ a alǒ é ná lɛ́ vántán d’é jí?’ Hweɖélɛ́nu ɔ, nǔnywɛ́ sín afɔ e è sixú ɖe é wɛ nyí ɖɔ è ní wɔn ya nú xó ɔ kpowun alǒ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ.—Nǔx. 19:11; Mak. 11:25.
Kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Mɔ̌ wiwa ná zɔ́n bɔ ninɔmɛ ɔ ná kpɔ́n te d’é jí wɛ a alǒ é ná lɛ́ vántán d’é jí?’
Lěe mɛsɛ́dó Pɔ́lu wlán gbɔn é ɔ, mi nú mǐ ní ‘nɔ mɔ mǐɖée gbɔ ɖo wǎnyíyí mɛ.’ (Efɛ́. 4:2) Wěma alɔdlɛ́ndónǔ tɔn ɖé ɖɔ ɖɔ è sixú lɛ́ tínmɛ nukɛgbe énɛ́ dó “è ní nɔ yí yě ɖó lěe yě ɖe é.” Tínmɛ énɛ́ tɔn wɛ nyí ɖɔ mǐ nɔ yí gbe ɖɔ nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ ɔ, hwɛhutɔ́ wɛ yě nyí mǐɖɔhun. É ɖo wɛn ɖɔ mǐ ɖo gǎn dó wɛ bo ná sɔ́ “gbɛtɔ́ yɔ̌yɔ́” ɔ dó. (Efɛ́. 4:23, 24) É ɖo mɔ̌ có, mǐ mɛ ɖěbǔ sixú wa mɔ̌ bɔ nǔ bǐ vɔ ɖ’é wú ǎ. (Hlɔ̌. 3:23) Ényí mǐ yí gbe nú nǔgbó énɛ́ ɔ, é ná bɔ wǔ nú mǐ hú gǎn bɔ mǐ ná nɔ ɖó suúlu dó mǐɖée wú, nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mǐɖée bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, mǐ ná ‘hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te.’
Ényí mǐ dó hwɛ gbɔ xá mɛ ɖěvo lɛ́, é ná bo tlɛ nyí ɖo ayi mǐtɔn mɛ ɔ, mǐ ná kpo ɖo ‘fífá mɛ ninɔ xá mǐɖée lɛ́’ sín vǐví ɖu wɛ. Xókwín Glɛ̌kigbe tɔn e è tínmɛ dó “fífá mɛ ninɔ” ɖo Efɛ́zinu lɛ́ 4:3 mɛ é wɛ è tínmɛ dó “kan lɛ́” ɖo Kolósinu lɛ́ 2:19 mɛ. Kan énɛ́ lɛ́ nɔ dɛ bo nɔ cá gǒflɛ́mɛ ɖě dó ɖěvo wú. Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, fífá kpó wǎnyíyí e mǐ ɖó nú nɔví mǐtɔn lɛ́ é kpó nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ kpo ɖo vǐvɛ́ xá yě wɛ, ényí gbemanɔkpɔ́ ɖěbǔ ná bo ɖo mǐ kpó yě kpó tɛ́ntin ɔ nɛ́.
Énɛ́ wú ɔ, ényí nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ ɖé jɛ agɔ dó we, dó xomɛsin nú we alǒ dó akpɔ nú we hǔn, tɛ́n kpɔ́n bo ma mɔ xó ɖɔ dó wǔ tɔn ó, loɔ, se wǔvɛ́ xá ɛ. (Koló. 3:12) Ðó hwɛhutɔ́ wɛ gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ nyí wútu ɔ, é ɖo wɛn ɖɔ hwi lɔ ná ko jɛ agɔ dó mɛɖé ɖo hweɖénu. Énɛ́ hinhɛn ayi mɛ ná d’alɔ we bɔ a ná w’azɔ̌ e nyí towe é bo ná ‘hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te.’