Věčný život ve svobodě Božích synů

34. Jaký platný důvod pro rozvod vyložil Ježíš ve svém kázání na hoře?

³⁴ Ve svém kázání na hoře Ježíš řekl s poukazem na 5. Mojžíšovu 24:1: „Bylo též řečeno: ‚Kdokoli se rozvádí se svou ženou, nechť jí dá osvědčení rozvodu.‘ Ale pravím vám, že každý, kdo se rozvádí se svou ženou, kromě [parektós] z důvodu nečistoty, činí z ní cizoložnici; a kdokoli se ožení s rozvedenou [apolelyménen] ženou, dopouští se cizoložství.“ (Matouš 5:31, 32; RS; Mo; NAB) Úplná Bible: Americký překlad a Rotherhamova The Emphasised Bible používají místo slova „nečistota“ slova „nevěra“. Nečistota nebo nevěra provdané ženy znamená její cizoložství. Jiné moderní překlady Bible podávají původní řecké slovo porneíaa, které se zde vyskytuje, jako „smilstvo“. (NS; KB; Ži; Sý; AuP; AS) Avšak tohoto slova bylo někdy používáno v širším smyslu a zahrnovalo i cizoložství, nejen prostituci, placený pohlavní styk a smilstvo.

35. a) Proč se muž, který se ožení s ženou, rozvedenou z jiných důvodů než pro cizoložství, stává sám nemravným? b) Čemu vystavuje muž svou manželku, jestliže se s ní rozvede z jiných důvodů než pro smilstvo?

³⁵ Ježíšův výrok „kromě z důvodu nečistoty“ (neboli „nevěry“, „smilstva“) dokazuje, že všechny zákonné rozvody, které jsou povoleny z jiných důvodů než pro manželskou nečistotu neboli nevěru, nejsou dosti mocné v Božích očích, aby rozvázaly manželský svazek zákonně rozvedených osob. Takové rozvody, ačkoli jsou zákonné u césara a jiných ‚vyšších autorit‘, nejsou u Boha platné. A proto, jak Ježíš řekl, muž, který se ožení s ženou, rozvedenou z jiných důvodů než pro manželskou nečistotu neboli nevěru, dělá z té ženy cizoložnici a podílí se na jejím cizoložství. Jak to? Protože Bůh ji stále považuje za právoplatnou manželku jejího prvního zákonného manžela. A manžel, který se rozvádí se svou zákonnou ženou z nějakého jiného důvodu než pro cizoložství, „činí z ní cizoložnici“, to jest, vystavuje ji nebezpečí, že se stane cizoložnicí, jestliže se znovu vdá s dovolením césarových zákonů.b

36. a) O čem by se měl dobře přesvědčit křesťanský muž, než se ožení s rozvedenou ženou? b) Čemu se vystavují ti, kteří nejednají takto čistě, a proč?

³⁶ Proto se křesťan, který si přeje žít podle nové smlouvy zprostředkované Ježíšem Kristem, vystříhá sňatku s ženou, která byla rozvedena z jiných důvodů než pro své cizoložství. Nikdy by se necítil volným oženit se s ní před smrtí jejího prvního zákonného manžela, který se s ní rozvedl, nebo dříve než se její první zákonný manžel oženil s jinou ženou, čímž sám spáchal cizoložství a skutečně zrušil manželský svazek mezi sebou a svou první zákonnou ženou. Kdyby křesťan nezvolil tento čistý, cudný způsob jednání, vystavoval by se nebezpečí, že mu bude odňata pospolitost ‚Božím sborem‘. Je to proto, že žena, rozvedená z jiného důvodu než pro své cizoložství, je stále manželkou svého zákonného manžela a není volná, aby se znovu provdala, dokud tento její manžel nezemře nebo se neožení s jinou ženou, jak mu to dovolují césarovy zákony. (Římanům 7:1–3) Křesťan bude proto pečlivě pátrat, aby se dozvěděl, zda taková rozvedená osoba je podle Božího (ne césarova) zákona volná, aby vstoupila do nového manželství. Odmítne sňatek s rozvedenou ženou, která je podle Bible stále manželkou svého prvního zákonného manžela. Nebude toužit po ženě jiného muže. (2. Mojžíšova 20:17; Římanům 13:9) Jestliže se muž ožení s rozvedenou cizoložnou ženou, ožení se s nečistou osobou.

37. Jakého biblického měřítka ohledně uzavření sňatku s rozvedenou osobou se musejí všichni držet, aby byli přijatelní křesťanskému sboru?

³⁷ Proto věrný křesťan nebo člověk, který touží oddat se Bohu a dát se pokřtít ve vodě, bude mít na mysli, co Ježíš řekl farizeům, kteří se jej vyptávali na rozvod: „Kdokoli se rozvádí se svou manželkou vyjma [me, řecky] pro nečistotu, a ožení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ (Matouš 19:9, RS; Mo; NAB) Splatí Bohu, co patří Bohu, a odmítne vstoupit do manželství s ženou, která je sice zákonně rozvedená, ne však pro manželskou „nevěru“. (AP; Ro) Tak se prokáže hodným, aby zůstal v křesťanském sboru nebo aby byl pokřtěn ve vodě a uveden do sboru.

38. a) Uvolňuje zákonná rozluka nebo odloučení po vzájemné dohodě manželské druhy, aby měli pohlavní styky s jinými? b) Co říká apoštol Pavel o této věci v 1. Korintským 7:10, 11?

³⁸ Jestliže ovšem manželská dvojice dosáhne pouze zákonné rozluky, není ani jeden partner volný, aby měl pohlavní styky s někým jiným z druhého pohlaví. To by znamenalo páchat cizoložství, neboť jsou stále, a to i zákonně, manželem a manželkou. Jestliže se manželé odloučí na základě vzájemné dohody, tedy ne zákonnou rozlukou, váže je věrnost jejich manželským slibům i Boží zákon, aby se zachovávali mravně čistými a neměli žádné pohlavní styky s jinými z druhého pohlaví. Apoštol Pavel říká o této věci oddaným, pokřtěným křesťanům: „Provdaným dávám pokyny, ale ne já, nýbrž Pán, že by žena neměla odcházet od svého manžela; ale odejde-li skutečně, pak nechť zůstane nevdána nebo jinak ať se smíří opět se svým manželem; a manžel by neměl opouštět svou ženu.“ (1. Korintským 7:10, 11) Jestliže odejde on, musí rovněž zůstat neženatý. Jestliže shledá, že jeho pohlavní potřeby vyžadují uspokojení, bude se muset opět smířit se svou ženou, aby se vyvaroval cizoložství.

Plnění manželských povinností

39. Jak si mají křesťanští druhové navzájem splácet své manželské povinnosti a jakou inspirovanou radu k tomu dává apoštol Pavel?

³⁹ Křesťanští manželé a manželky by měli plnit k sobě navzájem své manželské povinnosti. Mělo by se to dít v lásce a s plným vzájemným ohledem v duchovním i tělesném smyslu, tedy bez ponížení a nepřirozených praktik. Inspirovaná rada apoštola Pavla k tomu zní: „Manžel nechť dává své ženě, co jí patří, ale stejně také žena svému manželovi. Žena nemá moc nad svým vlastním tělem, nýbrž její manžel; stejně ani manžel nemá moc nad svým vlastním tělem, nýbrž jeho žena. Neodpírejte si toho vzájemně, kromě po vzájemné dohodě na určitý čas, abyste věnovali čas modlitbám a opět se sešli, aby vás satan ustavičně nepokoušel pro váš nedostatek sebeovládání. Ale říkám to jako ústupek, nikoli jako nařízení. Ale přeji si, aby všichni byli jako já sám. Ale každý má svůj vlastní dar od Boha, jeden ten, druhý onen.“ — 1. Korintským 7:3–7.

40. a) Co ruší manželský svazek a uvolňuje pro nové manželství? b) Jestliže se křesťanská vdova rozhodne znovu se vdát, jaké biblické omezení by měla uznat?

⁴⁰ Smrt ruší manželský svazek a přežijící je volný k uzavření nového sňatku. Vdova je volná, aby přijala Boží dar přednosti nového manželství. (Římanům 7:1–3) Avšak jestliže je oddanou, pokřtěnou křesťankou, existuje hranice sféry, ve které se může znovu provdat. Apoštol Pavel to připomíná křesťanským vdovám slovy: „Žena je vázána po celou dobu, pokud její muž žije. Ale kdyby její manžel upadl do spánku smrti, je volná, aby se vdala za koho chce, jen v Pánu. Je však šťastnější, zůstane-li tak, jak je, podle mého mínění. Myslím jistě, že i já mám ducha Božího.“ — 1. Korintským 7:39, 40.

41. Z jakých důvodů by měl každý křesťan, který chce uzavřít sňatek, vstupovat do manželství „jen v Pánu“?

⁴¹ Je v zájmu duchovního bezpečí křesťanské vdovy a též v zájmu bezpečí kteréhokoli jiného křesťana, který chce vstoupit do manželství, aby uzavřel sňatek „jen v Pánu“. Jestliže si křesťan bere někoho, kdo není ve spojení s Pánem, vytváří si náboženské těžkosti a vystavuje se nebezpečí, že bude odtažen od spojení s Pánem k svému věčnému zničení. Jde proti apoštolské radě i proti dobrým příkladům schválených manželství, které jsou uvedeny v Božím Slově, a též proti pravidlům jednání, stanoveným v Jehovových příkazech jeho vyvolenému lidu v zákonné smlouvě skrze Mojžíše.

42. a) Jak se máme dívat na manželství a přednosti v něm? b) Koho by se měli manželé vždy snažit potěšit a proč?

⁴² Manželství a přednosti, jimž se těší muž a žena v manželském svazku, nejsou žádným hříchem v kterékoli době během přítomného systému věcí. (1. Korintským 7:28, 36) Křesťané, kteří chtějí využít tohoto podivuhodného Božího daru, mohou to učinit. Jestliže jej však již přijmou od Boha a podle jeho vůle a záměru, měli by potěšit tohoto velkého dárce tím, že budou zachovávat manželství počestné a manželské lóže neposkvrněné. (Židům 13:4) Jejich manželství tak bude odrážet čest a důstojnost Božího manželství s jeho univerzální organizací svatých nebeských duchovních tvorů, která je připodobněna k ženě. Bude též zrcadlit čistotu a svatost Kristova manželství s jeho nevěstou, věrným ‚Božím sborem‘.

[Poznámky pod čarou]