9. kapitola
Místo muže a ženy v Božím uspořádání
1. a) Co pomáhalo zbožným mužům a ženám, aby plnili úlohu, kterou měli hrát na zemi? b) Zamýšlel Bůh, aby muž a žena vzájemně soutěžili, či co?
MUŽ byl určen, aby na zemi zastával slavné místo. Žena po boku mužově byla určena, aby na zemi zaujímala důstojné, vznešené místo. Ne všichni muži a ženy selhali, pokud jde o tento účel svého stvoření. Od prvního století lidské existence si zbožní muži a ženy dobře počínali v plnění úlohy, kterou měli na zemi hrát, a to přes velké nevýhody. Dělali to s pomocí svého Stvořitele; a jeho slovo, mluvené a psané, mělo mocný účinek na jejich životy. Stvořitel nezamýšlel, aby muž a žena byli rivaly nebo konkurenty, ale aby spolupracovali, aby žena pomáhala muži. Šlechetné ženy, které si vážily svého místa a své přednosti, pomáhaly dokonce i Božímu jednozplozenému Synovi, když zde byl jako člověk, jako syn panenské dívky.
2. a) Jak ukazuje způsob stvoření první ženy jednotu, která měla být mezi muži a ženami? b) Jaké vlastnosti zázračně odráželi první muž a žena?
2 Muž a žena měli být jeden pro druhého. Po celou šestitisíciletou lidskou historii se neobešli jeden bez druhého. Aby byl dán základ pro nedělitelnou jednotu v lidské rodině mužů a žen, byla žena stvořena jako kost z mužovy kosti a maso z mužova masa. Ve skutečnosti na tom, že krásná, dokonalá první žena byla vytvořena z žebra, které Stvořitel vyňal z boku hezkého, dokonalého muže, není nic směšného, ale vše je v tom moudré a účelné. (1. Mojžíšova 2:18, 24) První muž nebyl životodárným otcem první ženy, ale jak dokonalý muž, tak dokonalá žena byli bezhříšnými, bezúhonnými dětmi Boha, nebeského Otce. Žádní jiní živí tvorové na zemi nevykazovali tak viditelně nepředstižitelnou odbornost jeho tvůrčí schopnosti a moudrost a moc, spravedlnost a lásku jeho božských vlastností. Dokonalá žena se svými hojnými dlouhými vlasy nepotřebovala žádnou jinou pokrývku hlavy. Dokonalý muž ve vší své mužské vznešenosti vyvstával jako hodný úcty, protože byl začátkem Božího lidského stvoření, pozemskou viditelnou hlavou lidské rodiny.
3, 4. Co se dozvídáme v 1. Korintským 11:7–15 o vzájemném vztahu muže a ženy a o jejich vztahu k Bohu?
3 Nerozlučnost muže a ženy, jejich vzájemná závislost a Bohem dané místo každého z nich vzhledem k jejich Stvořiteli jsou výslovně stanoveny ve Stvořitelově psaném Slovu. Bůh inspiroval apoštola Pavla, aby to vše vyjádřil řečí, která dodává námětu důstojnosti a dává uvedeným věcem jejich správné hodnoty:
4 „Muž by si neměl pokrývat hlavu, neboť je Božím obrazem a slávou, ale žena je slávou mužovou. Neboť muž není ze ženy, ale žena z muže; a co více, muž nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže. Proto by žena měla mít na hlavě znak autority pro anděly. Mimo to, ve spojení s Pánem není ani žena bez muže, ani muž bez ženy. Neboť jako je žena z muže, tak i muž je skrze ženu, ale všechny věci jsou z Boha. Suďte sami: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? Což vás neučí už sama příroda, že má-li muž dlouhé vlasy, je to pro něj k necti, ale má-li žena dlouhé vlasy, je to pro ni k slávě? Protože vlasy jsou jí dány místo pokrývky hlavy.“ — 1. Korintským 11:7–15.
5. a) Kdy má křesťanská žena nosit na hlavě „znak autority“ a co to znamená? b) V jakém smyslu se to děje „pro anděly“? c) Je to pro ženu ponižující?
5 Proto není bez významu, že jestliže se oddaná, pokřtěná křesťanská žena modlí hlasitě před mlčícím, naslouchajícím sborem Božího lidu, má pokrývku hlavy neboli závoj, jak to bylo zvykem ve dnech apoštola Pavla. Její pokrývka hlavy neboli závoj je ‚znakem autority na její hlavě‘, znamení, že nad ní je někdo s autoritou, totiž muž, který je „Božím obrazem a slávou“. Svatí andělé, kteří jsou členy Boží, ženě podobné nebeské univerzální organizace, pozorují tento „znak autority“ na ženině hlavě a připomínají si svou vlastní podřízenost velkému manželovi, nejvyššímu Bohu Jehovovi. (1. Petra 1:12) Nepovažují tento „znak autority“ na ženině hlavě za něco potupného nebo ponižujícího nebo utlačujícího. Tento znak pouze ukazuje, že žena uznává významné místo, do něhož ji Bůh postavil vzhledem k muži. Toto postavení jí skýtá mnohé příležitosti služby a otvírá jí velké pole užitečné činnosti.
6. a) Komu je podle Bible podřízen muž jako hlavě? b) Odkdy byl muž poctěn odpovědností nad ženou a jak to ukazuje apoštol Pavel?
6 Ačkoli muž nemusí nosit na hlavě „znak autority“, musí uznávat, že je pod Kristem a že je podřízen Bohu. „Chci však, abyste věděli“, píše apoštol Pavel v 1. Korintským 11:3, „že hlavou každého muže je Kristus; hlavou pak ženy je muž; hlavou pak Kristovou je Bůh.“ V souladu s tímto pravidlem Bůh obšťastnil a poctil muže odpovědností nad ženou. Bylo to tak od začátku lidských dějin. Když apoštol Pavel psal dozorci Timoteovi o organizačních uspořádáních pro sbor, uvedl: „Nedovoluji ženě . . . vykonávat autoritu nad mužem, ale aby byla v tichosti. Neboť nejprve byl stvořen Adam, potom Eva.“ (1. Timoteovi 2:12, 13) Bůh a Kristus se pevně drží tohoto pravidla.