ARIA 17-23, 2026
OLE AVỌ 90 Ma rẹ Tuduhọ Ohwohwo Awọ
Epanọ Ma Sai ro Lele Inievo Mai Riẹ Yeri Ẹsikpobi
“Wha whẹ eware nana họ oma: ọdawẹ avọ uvi uyoyou, uwowou, omaurokpotọ, ẹwolẹ, gbe odiri.”—KỌL. 3:12.
OWARE NỌ A JARIẸ TA KPAHE
Oware nọ ma re ru re ma sai gbe lele inievo mai riẹ yeri nọ ebẹbẹ jọ e tẹ make roma lahwe.
1. Diẹse ma sae jọ ruẹ emamọ egbẹnyusu?
U WO ole ukoko na jọ nọ uzoẹme riẹ o ta nọ “Uvi Egbẹnyusu.” Eme nọ i mu rie họ họ: ‘Egbẹnyusu i re fiobọhọ kẹ omai, je ru oma sasa omai. Mai kpobi na ma gwọlọ egbẹnyusu, nọ ma rẹ gbẹ jọ kugbe.’ Kọ eware nọ e via kẹ owhẹ no e lẹliẹ owhẹ ruẹ nọ uzẹme ọvo o rrọ ẹme yena? Oware riẹ u woma kẹhẹ nọ Jihova ọ rọ kẹ omai emamọ inievo nọ ma rẹ sai lele nya usu. (Ol. 119:63) Mai kpobi na uviuwou Jihova ma rrọ, yọ ma you ohwohwo.
2. Ẹvẹ usu mai avọ inievo ukoko na o rẹ jọ?
2 Nọ ma rrọ ukoko na, orọnikọ thakpinọ ma riẹ ohwohwo no ọvo ho. Rekọ ma gwọlọ nọ ma re wo usu okpekpe kugbe inievo na. Uviuwou ọvona mai kpobi ma rrọ yọ ma you Jihova avọ Jesu, kọ ẹvẹ ma gbẹ kẹle ohwohwo ho! (Jọn 13:35) Rekọ re mai avọ inievo ukoko na ma sae jọ egbẹnyusu ekpekpe, ma rẹ rọ abọ mu oma ha. Yọ ma tẹ maki mu usu kugbe inievo mai no, ẹsejọ eware jọ e rẹ gwọlọ fi ohẹriẹ họ udevie mai keme ma gba ha.
3. Fikieme ma rẹ rọ kẹle inievo jọ vi inievo efa?
3 Ma riẹ nọ ma rẹ kẹle inievo jọ vi inievo jọ. Kọ eme ọ rẹ whae ze na? Ẹsejọhọ eware nọ e rẹ were owhẹ eye e rẹ were oniọvo yena hayo enwenọ oghẹrẹ uruemu ọvona wha wo. Rekọ u re wo inievo jọ nọ ma rẹ nwane riẹ lele yeri ziezi hi. Ẹsejọ ma re wo ẹmẹwhọ evaọ udevie mai, o vẹ so ẹe ze nọ ma gbe ro lele ae wou tere he. Ẹsejọ dede ma rẹ gbẹ gwọlọ lele inievo jọ ru eware kugbe he keme ma rẹ kake rọwo gba ha. Yọ usu nọ ma wo kugbe oniọvo jọ o sai godo nọ oniọvo na ọ tẹ be mọ gaga hayo o te wo oghẹrẹ ẹbẹbẹ ọfa jọ. Fikiere ma te jọ uzoẹme nana ta ẹme kpahe epanọ ma sae rọ rehọ aro kele Jesu, ma vẹ sae gbẹ kẹle inievo mai ghelọ oware kpobi nọ o via kẹhẹ. Rekọ ma te kake ta ẹme kpahe epanọ emamọ uruemu nọ Oleleikristi o re wo o sai ro fiobọhọ kẹ omai lele inievo mai riẹ yeri ẹsikpobi.
EMAMỌ URUEMU JỌ NỌ U RE FIOBỌHỌ KẸ OMAI YERIKUGBE ZIEZI
4. Eme o re fiobọhọ kẹ omai riẹ yerikugbe inievo na?
4 Oware jọ nọ o rẹ lẹliẹ omai riẹ yerikugbe inievo mai ẹsikpobi họ, nọ ma tẹ be hai roro kpahe eware iwoma nọ a bi ru. Ma tẹ be hae jọ kugbe inievo mai, ma te ruẹ emamọ uruemu nọ a wo. Pọl ukọ na ọ jẹ hae gwọlọ nọ ọ rẹ jọ kugbe inievo ukoko na. O kere se inievo obọ Tẹsalonika nọ: “Ma dawo edhere kpobi re ma ruẹ owhai fiki isiuru egaga nọ ma wo kpahe owhai.” (1 Tẹs. 2:17) Inievo buobu a rẹ gwọlọ jọ kugbe egbẹnyusu rai evaọ ukoko na re a lele ae ta ẹme ovao dhe ovao, orọnọ ifonu hu, keme a ruẹ nọ ere a mae rọ kẹle ohwohwo. Yọ uvẹ jọ nọ ma rẹ rọ jọ kugbe inievo mai họ, nọ ma te kpohọ ewuhrẹ, usi uwoma, ikokohọ ilogbo gbe esese. Rekọ ma tẹ be hae jọ kugbe inievo mai, oyena ọvo u re ru nọ ebẹbẹ nọ e rẹ sai fi ohẹriẹ họ udevie mai e gbẹ romavia ha ha.
5. Eme o re fiobọhọ kẹ omai re ma sai yerikugbe inievo mai ziezi? Kẹ oriruo. (Ahwo Kọlọsi 3:12)
5 Ma te wo uruemu nọ u fo nọ Oleleikristi o re wo, ma ti gbe lele inievo mai yeri ziezi o tẹ make rọnọ oware jọ o be gwọlọ fi ohẹriẹ họ udevie mai. (Se Ahwo Kọlọsi 3:12.) Ma te wo omaurokpotọ, odiri, uwowou, gbe ọdawẹ, ma ti gbe yerikugbe inievo mai ziezi ghelọ oware kpobi nọ o via kẹhẹ. Wọhọ epanọ ọyẹle o re ru nọ ẹjini omoto o re ro ruiruo ziezi na, ere emamọ uruemu Oleleikristi nọ ma re wo o rẹ lẹliẹ usu mai avọ inievo mai jọ ziezi. Obọnana ma te ta ẹme kpahe eware esa jọ nọ e rẹ sae wha ohẹriẹ fihọ udevie mai avọ inievo mai. Ma te ruẹ epanọ ma sae rọ rehọ aro kele Jesu wo omaurokpotọ, odiri, uwowou, gbe ohrọ-oriọ. Yọ ma te ruẹ epanọ eware yena e sai ro fiobọhọ kẹ omai gbẹ kẹle inievo mai.
NỌ WHA GBE RRI OWARE JỌ OGHẸRẸ ỌVONA HA
6. Eme o sai noi ze nọ ma te wo ọvuọ iroro riẹ?
6 Oghẹrẹ nọ o sae rọ wha ohẹriẹ ze. Nọ imava a te wo ọvuọ iroro riẹ kpahe oware jọ, ẹsejọhọ ọjọ o ti roro nọ ọmẹ na ọye ọ gba, yọ ọdekọ o bi roro nọ ọriẹ na ọye ọ gba. Ma rehọ iẹe nọ inievo-emezae ivẹ jọ nọ e rrọ utu usi uwoma ota ọvona a wo ọvuọ iroro riẹ kpahe oghẹrẹ nọ o mai woma nọ a re ro ru ẹkwotọ usi uwoma ota rai. Ọjọ o bi roro nọ onọ ọ ta ze na ọ mai woma, yọ ọnọ o kiọkọ o bi roro nọ ọriẹ o mai woma. A gbẹ riẹ ru hu, ẹme na ọ sae kẹre ẹtẹ, u ve ti fi ẹwhọ họ udevie rai. Keme ẹsejọhọ ọjọ ọ te rọwo kie kẹ ọjọ họ fiki omorro. A gbẹ rọ udu kpotọ ta ẹme na ziezi re a ku ei họ dhedhẹ hẹ, a sai fi ẹme na họ eva. Nọ oke o be nya na, a vẹ be kẹnoma kẹ ohwohwo, yọ usu rai u godo no ye. Kọ eme o wha onana kpobi ze na? Ẹme jọ nọ u te oware ovo ho!
7. Eme Jesu o ru ro wuhrẹ ilele riẹ omaurokpotọ re a sai ku avro nọ a jẹ hae vro na họ?
7 Rọ aro kele Jesu wo omaurokpotọ. Jesu o wuhrẹ ilele riẹ emamọ uruemu jọ nọ u wuzou gaga nọ a re wo re a sai lele ohwohwo rria dhedhẹ, oye họ omaurokpotọ. Ilele na a jẹ hae vro avro gaga kpahe ohwo nọ ọ mae rro evaọ usu rai. Iroro omorro e dowọ muotọ no evaọ udu rai. Fikiere Jesu o te wuhrẹ ae nọ a rẹ daoma rri amọfa inọ a rro vi ae. (Mat. 20:25-28) Oware nọ u ti fiobọhọ kẹ ai wo omaurokpotọ Jesu o je wuhrẹ ae na. Makọ evaọ aso urere nọ Jesu ọ jọ kugbe ilele riẹ taure a te ti mu ei, Jesu o ru oware nọ odibo o re ru, ọ wozẹ awọ ikọ na. Ọ tẹ rọ ere “fi oriruo hotọ” kẹ ae. (Jọn 13:3-5, 12-16) Jesu ọ rọ ere wuhrẹ ae oware nọ u ti fiobọhọ kẹ ae riẹ yerikugbe ohwohwo. A te bi gine rri amọfa inọ a rro vi ae, a te rọwo fihọ oware nọ omọfa ọ ta ze nọ o gbẹ maki kiehọ ae oma ha. A te whọ kuoma ha fikinọ a wo ọvuọ iroro riẹ kpahe oware jọ, fikiere a te kẹnoma kẹ ohwohwo ho.
8. Ẹvẹ omaurokpotọ o sai ro fiobọhọ kẹ omai riẹ yerikugbe inievo mai? (Ahwo Kọlọsi 3:13) (Rri iwoho na re.)
8 Ẹvẹ whọ sae gbẹ rọ riẹ yerikugbe inievo na? Who te wo omaurokpotọ, whọ te rọ eware jọ nọ i te oware ovo ho ro si ikẹ hẹ, yọ whọ te rọvrẹ. (Se Ahwo Kọlọsi 3:13.) Fikinọ who wo omaurokpotọ, whọ te rọ ofu kpahe ẹme he nọ ẹme jọ ọ tẹ rrọ otọ, yọ u ti ru nọ who ti ro lele amọfa riẹ yeri. (Ol. 4:4) Ohwo na ọ tẹ make ta eme jọ nọ i fo ho kẹ owhẹ, kareghẹhọ nọ mai kpobi na ma rẹ ta thọ ẹsejọ. (Ọtausi. 7:21, 22) Nọ omara nọ, ‘Kọ ikẹ nọ me re si re a riẹ nọ ọnọ mẹ ta ze na oye o mai woma u gine wuzou te udhedhẹ nọ o rrọ udevie mẹ avọ ohwo na?’ Whọ sae kpairoro vrẹ ọra na, whọ vẹ rehọ ọnọ ohwo na ọ ta ze na, ukpọ ẹme. Whọ vẹ jẹ daoma re who gbe roro kpahe ẹme na ha hayo wariẹ vi ei notọ ze ẹdẹfa ha.
Omaurokpotọ o sai fiobọhọ kẹ owhẹ rri eware jọ vo jẹ rọvrẹ amọfa (Rri edhe-ẹme avọ 8)a
9. Ẹvẹ omaurokpotọ o sai ro fiobọhọ kẹ owhẹ nọ ẹme jọ o te bi si otọ? (Itẹ 17:9)
9 Omaurokpotọ o sai je fiobọhọ kẹ owhẹ nọ ẹme jọ o te bi si otọ evaọ udevie ra avọ oniọvo jọ. Who du si ikẹ hẹ inọ ọnọ whọ be ta na oye o gba. (Se Itẹ 17:9; 1 Kọr. 6:7) U ti woma re whọ dhogbo epanọ whẹ avọ oniọvo na wha re ro ku ẹme na họ dhedhẹ. Whọ tẹ nyabru oniọvo na re wha ku ẹme na họ, wha sai ku ẹme na họ no. O via ere kẹ inievo buobu no. (Ol. 34:14) Whọ tẹ nyabru ei, whọ sae ta nọ: ‘Niọvo, joma kuvẹ re ẹme nana ọ fa usu mai hi. Kọ ma gbe ku ẹme na họ dhedhẹ re ma jọ epanọ ma jọ?’ Jọ u no owhẹ eva ze inọ whọ rẹ rọwo nọ who ru thọ, whọ rẹ rọwo nọ oware na o kẹ oniọvo na uye, who ve je wounu kẹe. Yọ o te wounu kẹ owhẹ, rọvrẹ riẹ ababọ eme ithethei. (Luk 17:3, 4) Whọ tẹ be nyabru oniọvo jọ fiki ẹme jọ, orọnikọ whọ rẹ nya re wha riẹ ohwo nọ o ru thọ gbe ohwo nọ ọ riẹ ru hu, rekọ epanọ wha re ro ku ẹme na họ dhedhẹ, wha vẹ wariẹ jọ epanọ wha jọ vẹre.—Itẹ 18:24.
NỌ OGHẸRẸ NỌ INIEVO JỌ A RRỌ O GBẸ WERE OMAI HI
10. Eme u re ru ei bẹ kẹ omai re ma lele inievo mai yeri ziezi?
10 Oghẹrẹ nọ o sae rọ wha ohẹriẹ ze. Inievo jọ a gbẹ nwane wọhọ omai hi, o sae bẹ re ma lele ae riẹ yeri ziezi. Ẹsejọhọ a wo uruemu jọ nọ u kiehọ omai oma ha. Ejọ e sae jariẹ nọ a rẹ nwane sasa oma tere he. O sae jọ nọ a rrọ ere fiki oghẹrẹ oria nọ a jọ yọrọ ae hayo fiki eware nọ a ru rai oke jọ. Rekọ ejọ, a tẹ rrọ oria, whọ rẹ riẹ keme a re fibo ho. Ẹsejọhọ whẹ yọ ohwo nọ ọ rẹ sasa oma gaga, rekọ oniọvo jọ ọ riẹ nọ ọ rẹ kake ta ẹme he. Hayo whọ rẹ gwọlọ jọ omora, rekọ oniọvo jọ ọ riẹ nọ ọ rẹ gwọlọ kuomagbe ahwo gaga.
11. Eme u ru nọ Jesu ọ sai ro yerikugbe ahwo ziezi dede nọ ahwo na a wọhọ ọyomariẹ hẹ?
11 Rọ aro kele Jesu wo odiri. Ahwo nọ uruemu rai o wọhọ orọ Jesu hu, Jesu ọ jẹ hai se ae gboma. Jemis avọ Jọn yọ ahwo otiọye na jọ. A ta kẹ Jesu nọ ọ kẹ ae ọkwa ulogbo evaọ Uvie na. Oware nọ a ru na u dhesẹ nọ a wo omorro yọ a jẹ gwọlọ ekwa. (Mak 10:35-37) Rekọ Jesu yọ ohwo nọ o wo omaurokpotọ. Ọ romakpotọ te epanọ ọ rọ nyasiọ ọkwa ulogbo nọ o wo evaọ obọ odhiwu ba, ọ tẹ ziọ obọ otọakpọ obonẹ. (Fil. 2:5-8) Whọ ruẹ na! Uruemu Jesu avọ orọ Jemis avọ Jọn o jọ epọvo na vievie he. Avọ ere ghele na, Jesu o wo odiri, o thihakọ kẹ ae gbe amọfa.
12. Eme o fiobọhọ kẹ Jesu thihakọ kẹ ilele riẹ?
12 Jesu ọ jẹ hai rẹro nọ ilele riẹ a te nwani ru thọ họ họ. Ọ riẹ nọ Jemis avọ Jọn ọvo a wo iroro ọkwa ha, rekọ te ilele efa buobu. (Mak 9:34) Isu egagọ oke yena a ru nọ iroro ọkwa gbe ẹzi ‘mẹ rẹ jọ ohwo ọsosuọ’ o rọ jọ otọ gaga. Oghẹrẹ oria utioye Jesu gbe ilele riẹ a jọ rro te ahwo. Fikiere Jesu ọ riẹ nọ ilele riẹ a rẹ siọ iroro itieye na ba ewo ho. Jesu o wo odiri, yọ o je thihakọ kẹ ilele riẹ. Ọ riẹ nọ u ti kri re ẹzi omorro gbe iroro ọkwa i te ti no ae oma, keme u kri no nọ a ro wo oghẹrẹ iroro itieye na.—Mak 10:42-45.
13. Ma te bi thihakọ kẹ inievo mai, ẹvẹ o sai ro fiobọhọ kẹ omai yerikugbe ae ziezi? (Ahwo Ẹfisọs 4:2)
13 Ẹvẹ whọ sae gbẹ rọ riẹ yerikugbe inievo na? Otẹrọnọ inievo jọ a wo oghẹrẹ uruemu jọ nọ u kiehọ owhẹ oma ha, gbe thihakọ kẹ ae. (Itẹ 14:29) Mai kpobi na ma wo ọvuọ uruemu riẹ. Oye o rẹ whae ze nọ ma re ro ru oghẹrẹ eware jọ na. Ejọ nọ ma re ru na, orọnọ e nwane thọ họ, rekọ e rẹ kẹ amọfa uye. Ghele na, a bi thihakọ kẹ omai yọ o be were omai. Ere ma re thihakọ kẹ ae re. (Se Ahwo Ẹfisọs 4:2.) Ma re roro nọ ohwo kpobi ọ te nwane jọ wọhọ omai hi. Ma rehọ iẹe nọ oniọvo jọ ọ rẹ dhomovuọ, ọ rẹ kake ta ẹme he. Rekọ otẹrọnọ ẹmẹsejọ o re kuomagbe ahwo je lele ahwo ta ẹme, kọ u gbe dhesẹ nọ ọ be daoma? Hayo dae rehọ iẹe nọ oniọvo jọ ọ rẹ ta ẹme gaga, yọ ọ rẹ gwọlọ kuomagbe ahwo gaga. Rekọ whẹ nọ whọ rrọ ere he na, daoma thihakọ kẹ ohwo yena. Ma riẹ nọ ma te sae nwane kẹle oniọvo kpobi gaga ha. Rekọ ma rẹ kareghẹhọ nọ makọ inievo nọ uruemu rai o rrọ oghẹrẹ ovona ha, a sae riẹ yerikugbe ghele.
14. Eme odiri o re fiobọhọ kẹ omai muẹrohọ?
14 Ma te wo odiri, ma ti muẹrohọ uruemu ezi nọ inievo mai a wo, kọ oye ma ti roro kpahe. Ma gbẹ te nwane daezọ uruemu rai jọ nọ u kiehọ omai oma ha ha, ma vẹ te sai go kẹle ae. Joma wariẹ roro kpahe Jemis avọ Jọn. Ginọ uzẹme nọ a yare Jesu nọ ọ kẹ ae ọkwa ulogbo evaọ Uvie na. Rekọ who te rri rie ziezi, ẹme yena nọ a ta na u dhesẹ nọ u gine mu ae ẹro inọ Uvie na o te ze. Yọ Jesu omariẹ o muẹrohọ nọ a wo ẹrọwọ gaga. Mai omamai, ma tẹ be hai muẹrohọ oware uwoma jọ evaọ oma inievo mai, yọ Jesu avọ Ọsẹ riẹ ma be rọ aro kele na.
15. Eme o re fiobọhọ kẹ omai yerikugbe inievo nọ uruemu rai u kiehọ omai oma ha?
15 Olẹ họ oware nọ o mai wuzou nọ u ti fiobọhọ kẹ omai riẹ yerikugbe inievo nọ uruemu rai u kiehọ omai oma ha. Roro kpahe oware jọ nọ oniọvo otiọye na ọ sai ru nọ o rẹ dha owhẹ eva. Whọ vẹ lẹ re whọ sae rọ udu kpotọ nọ oware utioye na o tẹ via. Kareghẹhọ nọ Jihova nọ ọ ma omai na ọ riẹ nọ mai kpobi na ma rrọ epọvo na ha. Fikiere ọ riẹ oghẹrẹ nọ whọ rrọ, yọ o ti fiobọhọ kẹ owhẹ gbe thihakọ kẹ oniọvo na. Yọ otẹrọnọ ohwo jọ o ru oware nọ o were owhẹ hẹ, lẹ se Jihova re ọ kẹ owhẹ ẹzi ọfuafo riẹ. Whọ vẹ sai kru omara je thihakọ kẹ ohwo na.—Luk 11:13; Gal. 5:22, 23.
NỌ EWARE E TẸ RRỌ OGHẸRẸ JỌ KẸ INIEVO MAI
16. Eme inievo mai a re ru ẹsejọ nọ eware e tẹ rrọ oghẹrẹ jọ kẹ ae?
16 Oghẹrẹ nọ o sae rọ wha ohẹriẹ ze. Inievo mai a tẹ be mọ gaga, hayo nọ eva e gbẹ be were ae he fiki eware nọ e via kẹ ae, ẹsejọhọ oghẹrẹ nọ a ti ru o te were omai hi. Ẹsejọ a te gwọlọ nọ ohwo ọvo o kpokpo ai hi, hayo oware nọ o rẹ dha ae eva u re gbe tulo ho. Yọ a sae kpahe oghẹrẹ ẹme jọ kẹ omai nọ o rẹ da omai, hayo ru oware nọ o rẹ kẹ omai uye. (Job 6:2, 3) Ẹsejọhọ fikinọ ma riẹ oghẹrẹ nọ ẹbẹbẹ na ọ be yawo oniọvo na oma te he, ma gbẹ riẹ ru hu, ma ti roro nọ orọ oniọvo na o nwane ga hrọ.
17. Eme who wuhrẹ no oghẹrẹ nọ Jesu ọ rọ rehọ unu kpotọ ta ẹme kẹ Batimiọs ze?
17 Rọ aro kele Jesu jọ wowou je roro kẹ amọfa. Jesu ọ jọ wowou yọ ọ jẹ hae re ohrọ ahwo nọ uye o be bẹ, makọ ahwo nọ ọ riẹ ẹdẹvo ho. Wọhọ oriruo, joma gbiku oware nọ o via ẹdẹ jọ nọ ọzae jọ nọ o tuaro nọ a re se Batimiọs o je sei inọ o siwi ei. Batimiọs o je bo gaga, o bo te epanọ ahwo jọ a jẹ rọ ta kẹe nọ o fibo. Rekọ fikinọ ọ jẹ gwọlọ oghẹrẹ kpobi nọ Jesu o re ro siwi ei, o te bo ga viere. Ẹsejọhọ ebo nọ Batimiọs o je bo na o jẹ voho ahwo jọ oma. Rekọ ‘ohrọ riẹ o re Jesu.’ (Mat. 20:34; Mak 10:46-52) Jesu ọ rọ unu kpotọ ta ẹme kẹ Batimiọs. Ọ vuẹ riẹ nọ o wo ẹrọwọ. O te ru nọ ibiaro riẹ i ro rovie.
18. Eme ma re ru nọ ma tẹ ruẹ oniọvo nọ ọ be mọ hayo nọ eva e be were he? (1 Ahwo Tẹsalonika 5:14)
18 Ẹvẹ whọ sae gbẹ rọ riẹ yerikugbe inievo na? Jọ wowou jẹ hae re ohrọ ahwo. Whọ tẹ rrọ ere, u ti ru nọ whọ te rọ “ta eme omosasọ” kẹ inievo nọ e be mọ, hayo nọ eva e be were he fiki ẹbẹbẹ jọ. (Se 1 Ahwo Tẹsalonika 5:14.) Kareghẹhọ nọ emamọ ogbẹnyusu o re fiobọhọ kẹ ogbẹnyusu riẹ oke kpobi, te “oke idhọvẹ.” (Itẹ 17:17) Emamọ ogbẹnyusu ọ tẹ ruẹ nọ oware jọ o be kẹ ogbẹnyusu riẹ uye, ohrọ riẹ o rẹ re iẹe. O ve je ru oware jọ ro fiobọhọ kẹe, hayo ọ sae ta ẹme nọ ọ rẹ sasa iẹe oma kẹe.
19. Eme who re ru nọ u re dhesẹ nọ whọ rrọ wowou je wo ohrọ-oriọ? (Rri iwoho na re.)
19 Eme jọ whọ rẹ sai ru nọ u re dhesẹ nọ whọ rrọ wowou je wo ohrọ-oriọ? Ma riẹ nọ who wo ogaga nọ whọ te sai ro siwi ẹyao oniọvo na hayo si iroro nọ o bi roro na no udu riẹ hẹ. Rekọ whọ sae daoma riẹ oghẹrẹ nọ ẹbẹbẹ na o be kẹe uye te. (Mat. 7:12; 1 Pita 3:8) Gaviezọ kẹe ziezi nọ ọ tẹ be ta oware nọ o be kẹe uye. O tẹ lọhọ, daoma ta ẹme jọ kẹe nọ ọ rẹ sasa iẹe oma. (Itẹ 12:25) Who du roro nọ whọ riẹ oware kpobi nọ o be via ha nọ who gbe ri yo ẹme nọ ọ be ta totọ je roro didi kpahe iẹe no ho. (Itẹ 18:13) Daoma thihakọ kẹe. Whọ nwani roro nọ ọ te ta ẹme nọ ọ rẹ kẹ owhẹ uye he he.—Ẹf. 4:32.
Emamọ ogbẹnyusu ọ rẹ jọ wowou jẹ ta ẹme nọ ọ rẹ sasa ogbẹnyusu riẹ oma (Rri edhe-ẹme avọ 19)
20. Oghẹrẹ ogbẹnyusu vẹ whọ gwọlọ jọ kẹ oniọvo ra?
20 Eva e be were omai gaga nọ ma ro wo emamọ inievo nọ e rrọ egbẹnyusu mai. Rekọ joma kareghẹhọ nọ, fikinọ ma gba ha na, ma sai ru oware nọ o rẹ kẹ ohwohwo uye. Evaọ usu mai na, mai ahwo buobu, eware egaga e via kẹ omai no evaọ akpọ. Rekọ avọ ere ghele na, ma be daoma yerikugbe ohwohwo ziezi. Ma wo omaurokpotọ, ma bi thihakọ kẹ ohwohwo, ma rrọ wowou, yọ ohrọ inievo mai o be re omai. Fikiere joma daoma gbẹ jọ emamọ egbẹnyusu kẹ inievo mai.
OLE AVỌ 124 Ma Hai Yoẹme
a UWOHO NA: Oniọvo-ọmọzae nọ ọ kpako no na avọ ọrọ ọmaha na a wo ọvuọ iroro riẹ kpahe oghẹrẹ nọ a re ro ru ẹkwotọ usi uwoma ota rai. Rekọ uwhremu na eva e be were aimava nọ a rrọ usi uwoma na.