Hunnyahunnya e nɔ tíin ɖo toxóɖiɖɔ linu lɛ́ é bló bɔ nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn ɖokpó ɖo jijɛnu wɛ
Mɛ lɛ́ nɔ klán gbe tawun ɖo toxóɖiɖɔ linu ɖo égbé. Nú nǔ e kan sɛ́n e nɔ ɖɔ nǔ dó gbɛzínzán gbe bǐ gbe tɔn yětɔn wú lɛ́ é ɔ, yě nɔ se nǔ jɛ yěɖée gbe mɛ ǎ, bo nɔ ɖe gbe e yě klán ɖo toxóɖiɖɔ linu é xlɛ́ syɛ́nsyɛ́n. Mɛ e nɔ ɖe sɛ́n lɛ́ tɔ́n ɖo acɛkpikpa lɛ́ mɛ lɛ́ é kpó gǎn ɖěvo lɛ́ kpó nɔ klán gbe xá yěɖée lɛ́ syɛ́nsyɛ́n hwɛhwɛ, bɔ yě mɛ ɖě nɔ ba ná ɖótó linlin mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn bo yí gbe ná ǎ. Kínklán mɔ̌hun lɛ́ nɔ dɔn hunnyahunnya wá ɖo toxóɖiɖɔ linu, bo sixú zɔ́n bɔ é ná vɛ́ wǔ nú acɛkpikpa ɖé bónú é ná wa azɔ̌ e é ɖó ná wa é.
Amɔ̌, hunnyahunnya e ɖo tíntíin wɛ ɖo États-Unis kpó Royaume-Uni kpó ɖo toxóɖiɖɔ linu é ɖo tají tawun. Étɛ́wú? Ðó Biblu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ hunnyahunnya mɔ̌hun ná tíin ɖo to we énɛ́ lɛ́ mɛ, bɔ hwenɛ́nu pɛ́ɛ́ wɛ acɛkpikpa Mawu tɔn ná bló bɔ hǔzúhúzú ná tíin ɖo ayǐkúngban ɔ jí.
Hunnyahunnya lɛ́ ná tín ɖo toxóɖiɖɔ linu “ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ”
Nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn e jí wǔ é ɖé ɖo wěma Daniyɛ́li tɔn mɛ. Ðo nǔɖɔɖayǐ énɛ́ mɛ ɔ, Mawu ɖe “nǔ e ɖo nǎ jɛ wɛ ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ é xlɛ́,” bɔ hwenu e Daniyɛ́li wlán xó énɛ́ lɛ́ é ɔ, azǎn énɛ́ lɛ́ kpo ɖo nukɔn ja bo nyí hwenu ɖé, bɔ hǔzúhúzú tají lɛ́ ná tíin nú gbɛtɔ́ lɛ́.—Daniyɛ́li 2:28.
Dlɔ̌ ɖé mɛ wɛ Mawu ɖe nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn énɛ́ xlɛ́ axɔ́sú Babilɔ́nu tɔn ɖe. Ðo dlɔ̌ énɛ́ mɛ ɔ, axɔ́sú ɔ mɔ bǒcyɔ e è sɔ́ gan vovo dó bló ná é jinganjingan ɖé. Nukɔnmɛ ɔ, gbeyíɖɔ Daniyɛ́li tínmɛ ɖɔ sín ta káká wá yi afɔ ɔ, bǒcyɔ ɔ nɔ te nú acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ gbɛ ɔ tɔn ɖěɖěe ná wá kpa acɛ lɛ́ é.a Gǔdo mɛ ɔ, awǐnnya ɖokpó ná wá xo bǒcyɔ ɔ; bǒcyɔ ɔ nɔ te nú Axɔ́súɖuto alǒ acɛkpikpa e Mawu ɖó ayǐ é ɖé.—Daniyɛ́li 2:36-45.
Sɔgbe xá nǔɖɔɖayǐ énɛ́ ɔ, Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná ɖyɔ́ acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ bǐ. Axɔ́súɖuto ɖokpó énɛ́ ɔ wɛ Jezu kplɔ́n ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ xo ɖɛ bo byɔ́ hwenu e é ɖɔ: “Axɔ́súɖuto towe ní wá” é.—Matíe 6:10.
Akpáxwé nǔɖɔɖayǐ ɔ tɔn tɛ́ ka ɖɔ hunnyahunnya toxóɖiɖɔ tɔn xó? Ðǒ ayi wú ɖɔ “gan kpó ko kpó” wɛ è sɔ́ dó bló afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn lɛ́ ná. (Daniyɛ́li 2:33) Xokplé gan kpó ko kpó tɔn énɛ́ gbɔn vo nú gan syɛ́nsyɛ́n e è sɔ́ dó bló bǒcyɔ ɔ sín akpáxwé e kpó lɛ́ é ná é, bɔ énɛ́ xlɛ́ ɖɔ é ná nyí acɛkpikpa agbɔ̌nnɔ gbɛ ɔ tɔn ɖé bo ná gbɔn vo nú ɖě lɛ́. Gbɔn nɛ̌ é? Nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn tínmɛ ɖɔ:
Lěe Nǔɖɔɖayǐ ɔ xlɛ́ gbɔn é ɔ, hunnyahunnya ná tíin ɖo acɛkpikpa agbɔ̌nnɔ gbɛ ɔ tɔn e nɔ te nú afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn lɛ́ é tɛ́ntin ɖo toxóɖiɖɔ linu. Toví acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ gbɛ ɔ tɔn énɛ́ tɔn lɛ́ ná nɔ wa nǔ e ná zɔ́n bɔ é ná vɔ́ da lɛ́ é.
Nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn ɖo jijɛnu wɛ ɖo égbé
Afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn lɛ́ nɔ te nú acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ gbɛ ɔ tɔn e ɖo acɛ kpa wɛ din é, énɛ́ wɛ nyí akɔjijɛ e ɖo États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɛ́ntin é. Nɛ̌ nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo azǎn mǐtɔn gbe din lɛ́ é ka xlɛ́ mɔ̌ gbɔn?
“Gan kpó ko kpó” wɛ è sɔ́ dó bló afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn lɛ́ ná; xokplé nǔ énɛ́ lɛ́ tɔn zɔ́n bɔ afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn vɔ́ da. (Daniyɛ́li 2:42) Ðo égbé ɔ, kínklán e ɖo acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɔn sín toví lɛ́ tɛ́ntin é zɔ́n bɔ acɛkpikpa yětɔn vɔ́ da. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kínklán nɔ ɖo toví lɛ́ tɛ́ntin ɖo to we lɛ́ bǐ mɛ. Toví lɛ́ nɔ fɔ́n gǔ, bo nɔ jɛ hun dó acɛ yětɔn lɛ́ jí syɛ́nsyɛ́n. Gǎn ɖěɖěe toví lɛ́ nɔ sɔ́ lɛ́ é nɔ kpé wú bo nɔ ɖó gbe kpɔ́ dó tagba lɛ́ ɖiɖeɖɛ wú hwebǐnu ǎ. Ðó acɛkpikpa we lɛ́ bǐ sín toví lɛ́ klán sɔmɔ̌ wútu ɔ, yě nɔ kpé wú hwebǐnu bo nɔ bló nǔ e yě wá gbeta ɔ kɔn bá wa lɛ́ é ǎ.
È ɖɔ lěe acɛkpikpa lɛ́ ná cí é ɖ’ayǐ ɖo Daniyɛ́li wěmata 2gɔ́ ɔ mɛ
Tínmɛ ɖěvo ɖěɖěe è ná dó nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn sín gǒflɛ́mɛ ɖé lɛ́ wú é kpó lěe yě ɖo jijɛnu wɛ ɖo égbé gbɔn é kpó ɖé lɛ́ ɖíe:
Nǔɖɔɖayǐ ɔ: “Axɔ́súɖuto ɔ sín gbe ná nɔ kpɔ́ ǎ, amɔ̌, è ná mɔ syɛ́nsyɛ́n e gan nɔ ɖó é ɖě ɖ’é mɛ.”—Daniyɛ́li 2:41.
Tínmɛ tɔn: Kínklán ɖo acɛkpikpa États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɔn ɖésúnɔ lɛ́ mɛ có, yě mɛ we lɛ́ bǐ wɛ ɖó ahwankpá hlɔ̌nhlɔ́nnɔ e ɖó agbɔ̌n tawun lɛ́ é. Énɛ́ wú ɔ, yě sixú wa nǔ kpó acɛ kpó, kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó, b’ɛ ná syɛ́n gan ɖɔhun.
Jijɛnu tɔn
Ðo 2023 ɔ, è zɔn dó akwɛ́ nabí e to lɛ́ zán dó ahwankpá yětɔn lɛ́ tamɛ é jí bo slɛ́ yě ɖě jɛ ɖě gǔdo, bɛ́ sín mɛ e zán hú gǎn e jí; akwɛ́ nabí e États-Unis kpó Royaume-Uni kpó zán dó ahwankpá yětɔn lɛ́ tamɛ é sín kplékplé zɛ xokplé nabí e to 12 e bɔ dó yě wú lɛ́ é zán dó ahwankpá yětɔn lɛ́ tamɛ é tɔn wú.—Institut international de recherche sur la paix de Stockholm.
‘Nú nǔ e kan xɛ nyinya ɖo to mɛtɔn jí kpó hunjijɛ d’é jí kpó é ɔ, akɔjijɛ e ɖo États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɛ́ntin é wɛ nyí éé ɖó agbɔ̌n hú gǎn ɖo gbɛ ɔ mɛ é, bɔ yě nɔ lɛ́ zán nǔ yaɖéyaɖé e nǔnywɛ́ xwítíxwítí ɖe tɔ́n lɛ́ é dó wa mɔ̌. . . . Mǐ nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́, nɔ nɔ gǔdo nú mǐɖée, bo nɔ fun ahwan ɖó kpɔ́.’—Strategic command, Ministère de la défense du Royaume-Uni, avril 2024.
Nǔɖɔɖayǐ ɔ: “Lěe afɔví e ɖo afɔ lɛ́ nu é nyí gan kpó ko kpó gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ axɔ́súɖuto ɔ ná syɛ́n bo lɛ́ vɔ́ da gbɔn.”—Daniyɛ́li 2:42.
Tínmɛ tɔn: Ahwankpá États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɔn lɛ́ syɛ́n có, yě nɔ kpé wú bo nɔ wa nǔ e yě ba ná wa lɛ́ é hwebǐnu ǎ, ɖó lěe acɛkpikpa yětɔn lɛ́ nɔ w’azɔ̌ gbɔn é wú. Ényí mɛ e ɖo acɛkpikpa ɔ mɛ bo ba ɖɔ è ní wa nǔɖé lɛ́ é sín kɛ́n ma zɛ mɛ e ma ba nǔ ɔ ǎ lɛ́ é tɔn wú ǎ ɔ, acɛkpikpa ɔ nɔ sixú wa nǔ e é ɖó ná wa é ǎ.
Jijɛnu tɔn
‘Akɔwé ɖěɖěe nɔ ɖɔ xó dó toxóɖiɖɔ wú é ɖé lɛ́ ɖɔ ɖɔ kínklán e ɖo mɛ e ɖo acɛkpikpa États-Unis tɔn mɛ lɛ́ é tɛ́ntin é zɔ́n bɔ é nɔ vɛ́ wǔ nú États-Unis bónú é ná wa nǔ e é nɔ ɖɔ émí sixú wa lɛ́ é ɖi nǔ e kunkplá ayijayǐ alǒ ajɔ̌wiwa é mɔ̌.’—“The Wall Street Journal.”
‘Royaume-Uni mɔ tagba e é ma ko mɔ kpɔ́n gbeɖé ǎ é gěgé ɖo toxóɖiɖɔ linu, bɔ énɛ́ wa nǔ dó toxóɖɔtɔ́ lɛ́ wú. Wǎgbɔ tɔn ɔ, mɛ e nɔ w’azɔ̌ ɖo acɛkpikpa ɔ mɛ lɛ́ é sɔ́ nɔ kpé wú bo nɔ bló hǔzúhúzú e yě ɖó ná bló lɛ́ é dó d’alɔ toví lɛ́ ǎ.’—Institute for Government.
Nǔɖɔɖayǐ ɔ: “Yě [axɔ́súɖuto ɔ] kpó gbɛtɔ́ kpaa lɛ́ kpó ná cáká ɖó kpɔ́; amɔ̌, yě ná tɛ́ dó yěɖée lɛ́ wú ǎ.”—Daniyɛ́li 2:43, tínmɛ e ɖo do é.
Tínmɛ tɔn: Gbɛtɔ́ kpaa lɛ́ sixú ɖɔ nǔɖé lɛ́ dó nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo acɛkpikpa ɔ mɛ lɛ́ é wú, amɔ̌, nǔ e yě nɔ ɖɔ lɛ́ é nɔ jɛjí nú gǎn lɛ́ ganjí ǎ.
Jijɛnu tɔn
‘Égbé ɔ, mɛ e ɖo États-Unis lɛ́ é gěgé nɔ ɖó linlin agɔ dó toxóɖiɖɔ kpó toxóɖɔtɔ́ lɛ́ kpó wú’—Pew Research Center.
‘Égbé ɔ, mɛ lɛ́ sɔ́ nɔ ɖeji káká ɖé dó acɛkpikpa lɛ́ kpó toxóɖɔtɔ́ lɛ́ kpó wú ǎ; ji énɛ́ e yě ma nɔ ɖe ǎ é lɛ́ syɛ́n hú lěe é ɖe ɖo xwe 50 e wá yi lɛ́ é mɛ é.’—“ Centre national de recherche sociale.”
Lěe nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é
Lěe nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn xlɛ́ gbɔn é ɔ, akɔjijɛ États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɔn ná húzú acɛkpikpa e ɖó hlɔ̌nhlɔ́n hú gǎn ɖo gbɛ ɔ mɛ é, bo ná ɖo acɛ kpa wɛ hwenu e Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná ɖyɔ́ acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ bǐ é.—Daniyɛ́li 2:44.
Ðo nǔɖɔɖayǐ mɔ̌hun ɖěvo e ɖo wěma Nǔɖexlɛ́mɛ tɔn mɛ é mɛ ɔ, Biblu ɖe xlɛ́ ɖɔ “axɔ́sú e ɖo ayǐkúngban ɔ bǐ jí lɛ́ é” ná húzú kpan nukɔn Jexóvab Mawu ɖo ahwan Aamagedɔ́ni tɔn hwenu, énɛ́ wɛ nyí “ahwan e è ná fun ɖo Mawu Nǔbǐwúkpétɔ́ ɔ sín azǎn ɖaxó ɔ gbe é.” (Nǔɖexlɛ́mɛ 16:14, 16; 19:19-21) Ðo ahwan énɛ́ hwenu ɔ, Jexóva ná sú kún dó nú acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ bǐ. Bɔ nú é wa mɔ̌ ɔ, é ná gbídí acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ gbɛ ɔ tɔn éé nɔ te nú bǒcyɔ e xó Daniyɛ́li ɖɔ ɖo nǔɖɔɖayǐ tɔn mɛ é.
Nú a jló ná kplɔ́n nǔ d’é jí hǔn, kpɔ́n xóta “Étɛ́ ka nyí ahwan Aamagedɔ́ni tɔn?”
Nǔ e Daniyɛ́li ɖɔ ɖ’ayǐ dó hunnyahunnya e tín ɖo toxóɖiɖɔ linu é wú é ní hɛn le wá nú we
Biblu ko ɖɔ hunnyahunnya e ɖo tíntíin wɛ ɖo toxóɖiɖɔ linu ɖo États-Unis kpó Royaume-Uni kpó é ɖ’ayǐ nyi wɛn; nǔ kplɔ́nkplɔ́n dó énɛ́ wú ná d’alɔ we bɔ a ná mɔ nǔ e ɖo jijɛ wɛ ɖo égbé lɛ́ é ɖo ali ɖěvo nu.
A ná wá mɔ nǔ jɛ nǔ e wú Jezu ba ɖɔ ahwanvú émítɔn lɛ́ ní ɖó wǔ zɔ nú nǔ e kan toxóɖiɖɔ gbɛ élɔ́ tɔn lɛ́ é mɛ. (Jaan 17:16) A ná lɛ́ wá mɔ nǔ jɛ nǔ e wú Jezu e Mawu sɔ́, b’ɛ nyí axɔ́sú nú Axɔ́súɖuto Mawu tɔn é ɖɔ xó élɔ́ é mɛ: “Axɔ́súɖuto ce nyí gbɛ élɔ́ tɔn ǎ.”—Jaan 18:36.
A ná wá kú d’é jí ɖɔ zaanɖé din ɔ, Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná ɖyɔ́ nǔ lɛ́ bǐ, bo ná kɔn nyɔ̌ná dó gbɛtɔ́ lɛ́ jí lěe Mawu ko ɖɔ ɖ’ayǐ gbɔn é.—Nǔɖexlɛ́mɛ 21:3, 4.
A ná ɖeji dó sɔgúdo wú, bɔ ado sɔ́ ná nɔ hu we ɖě ɖɔ tagba e nɔ tíin ɖo akɔta lɛ́ tɛ́ntin é ná hɛn ayǐkúngban ɔ gblé ǎ.—Ðɛhan 37:11, 29.
Nǔɖɔɖayǐ Daniyɛ́li tɔn xlɛ́ ɖɔ acɛkpikpa États-Unis kpó Royaume-Uni kpó tɔn, éé nɔ te nú afɔ bǒcyɔ ɔ tɔn lɛ́ é wɛ ná nyí acɛkpikpa hlɔ̌nhlɔ́nnɔ gbɛ ɔ tɔn gǔdo tɔn e ná kp’acɛ dó gbɛtɔ́ lɛ́ jí é. Acɛkpikpa e ná bɔ d’é wú é wɛ nyí acɛkpikpa jǐxwé tɔn e nyɔ́ bɔ nǔ bǐ vɔ ɖ’é wú é, énɛ́ wɛ nyí Axɔ́súɖuto Mawu tɔn!
Bo ná ɖó mɔjɛmɛ ɖěvo lɛ́ dó nǔ e Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná wa nú gbɛtɔ́ lɛ́ é wú hǔn, kpɔ́n video Étɛ́ ka nyí Axɔ́súɖuto Mawu tɔn?
b Jexóva wɛ nyí nyǐkɔ Mawu tɔn ɖésú ɔ. (Ezayíi 42:8) Kpɔ́n xóta “Mɛ̌ ka nyí Jexóva?”