Chraň se před nebezpečím homosexuality
CHCEME-LI se vyhnout něčemu, co může mít tragické následky, měli bychom znát příčiny, jež k tomu mohou vést. Pokud jde o příčinu homosexuality, neexistuje žádná určitá a jednoznačná odpověď. Všeobecně se dnes uznává, že odpovědnost za homosexualitu nemají v první řadě fyzické faktory jako tělesná stavba nebo hormony. Co se tedy považuje za nejvýznamnější příčiny?
Dr. Albert Ellis pojednává ve své knize Homosexualita, její příčiny a léčení (angl., 1965) o některých možných příčinách. Zastává názor, že důležitou příčinou homosexuality je strach. Říká, že se mu podařilo vyléčit mnoho homosexuálů tím, že jim pomohl překonat tento podvědomě působící pocit nazývaný strach. Potvrzuje to doporučení Donalda Webstera Coryho, vůdce hnutí homosexuálních v Americe:
„Terapie by měla směřovat k odstranění jakéhokoli pocitu nepřátelství vůči druhému pohlaví a strachu před sexuálními nebo jinými styky s druhým pohlavím, . . . jsou pro to dva důvody: . . . pomoci homosexuálnímu, aby pochopil příčinu svého problému a nebojoval jen proti příznakům — jeho problém netkví ani tak v tom, že by jej přitahovali muži, jako v tom, že je na útěku před ženami.“
Může se také stát, že někdo byl jako mladistvý sveden homosexuálním člověkem a potom zůstane na této cestě. Odstrašující případ je oznámen z Vancouveru (Kanada), kde několik homosexuálů svedlo 35 chlapců ve věku od 10 do 14 let, a potom je zneužívali k nemravnosti spojené s obchodem.
V mnoha případech pozvali dospělí muži mladistvé na sklenku vína nebo kořalky, protože viděli, že mladí potom snadněji přistoupí na jejich nemravné požadavky. Také Boží Slovo říká: „Běda tomu, kterýž napájí bližního svého . . . tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.“ (Abakuk 2:15) Neznámí dospělí muži, kteří pozvou chlapce na sklenku vína nebo kořalky, nemohou tudíž mít čisté pohnutky.
ÚLOHA RODIČŮ
Mnozí dnes zastávají názor, že homosexualita mladého muže je snad následkem jednání otce a matky. Odborníci zastávají názor, že rodiče k tomu mohou dát podklad ještě dříve, než je dítěti šest let. Dr. Irving Bieber, který je mezinárodně uznávanou autoritou v tomto oboru, na příklad píše: „Zvláštní rodičovská konstelace — lhostejný otec a lhostejná matka — jsou dobrým předpokladem pro to, aby se syn stal homosexuálním.“ Dále píše: „Nevěřím, že by se syn muže, který miluje svou ženu a svého syna a podporuje mužnost svého syna, mohl stát prostitutem.“
Kromě toho dr. Bieber píše: „Je zřejmé, že otcové mají plně v moci zabránit, aby se jejich synové stali homosexuálními.“ Správně vychovaní chlapci se nebojí ženského pohlaví.
Pro homosexualitu tedy platí stejný předpis jako pro tolik jiných životních problémů: „Předcházet je lépe než léčit.“ Otec by měl mít podíl na životě svého syna, a měl by mu pomáhat, aby se v něm rozvinula silná mužská osobnost. Jak to může dělat? Především tak, že mu dává dobrý příklad. Apoštol Pavel o tom píše: „Zůstaňte bdělí, stůjte pevně ve víře, chovejte se jako muži, posilněte se.“ (1. Kor. 16:13, NS) Jednou z nejdůležitějších věcí je sebeovládání. Muž, který má silnou osobnost, nedá se vydráždit, ale je vyrovnaný, nezdůrazňuje city, ale je rozumný a má zájem o to, aby chránil členy své rodiny. Otec by měl vštěpovat svému synovi, že k ženskému pohlaví je třeba mít vážnost a je nutné je respektovat; svým slovům může dodat důrazu tím, že se podle toho chová ke své ženě.
Matka by měla respektovat svého muže jako hlavu a neměla by chtít své dítě připoutat k sobě všemi prostředky, neboli být panovačná, protože tak by se mohli její synové odcizit ženskému pohlaví.
Otec i matka také mohou své děti výslovně varovat před nebezpečím homosexuality. Znát tato nebezpečí je ochranou. Jestliže otcové a matky nepoučí syny o homosexualitě a nevarují je před ní, mohou se dostat do léčky homosexuálů.
ÚKOLY JEDNOTLIVCE
Rodiče musí splnit určité úkoly, ale i každý jednotlivec má určité povinnosti. Každý mladý člověk musí být na stráži před nebezpečím homosexuality. Nelze podceňovat pohlavní pud ani sexuální žádost ani nebezpečí, které na člověka číhá v tomto ohledu. Jestliže se někdo nebojí Boha a nemá lásku ke správnému jednání, která by působila jako zábrana, může se pokoušet o pohlavní uspokojení zvráceným jednáním. Čím více se smyslná osoba prohřešuje proti tomu, co je normální a správné, tím více ji může lákat zvrácenost. (1. Mojž. 8:21; Jer. 17:9, 10) Tento sklon mají homosexuální lidé, ale mimo jiné se tím také vysvětluje, proč je tolik otroků tohoto nepřirozeného sexuálního počínání.
Mladiství mají bezpochyby většinou odpor k homosexualitě, ale kdyby někdo u sebe pozoroval určitý sklon nebo zvědavost v tomto ohledu, musí tomu rozhodně odporovat a dbát rady apoštola Pavla: „Mějte odpor ke zlému.“ — Řím. 12:9, NS.
Mladiství učiní dobře, budou-li mít odpor k jednání, jímž je možno se dostat na cestu homosexuality. Dr. D. J. West o tom píše: „Líbání, mazlení, úzký tělesný vztah a vzájemná masturbace jsou obvyklé formy hry lásky, kterou mužští a ženští homosexuálové začínají svůj sexuální život.“
Je proto užitečné, uznáme-li že sebeerotisování neboli masturbace není nevinná kratochvíle, ale že to je jednání, které může vést k homosexuálnímu počínání. Jak to? Protože sebeuspokojování usnadňuje vzájemnou masturbaci, formu homosexuality, a ta se pak může zdát lákavější. Je ochranou pro mladistvého, jestliže upřímně bojuje proti sebeuspokojování.
Před nebezpečím homosexuality je také možno se chránit úvahou o tom, jaké psychické zatížení je s ní spojeno a jak je nepřirozená. Láska mezi stejnými pohlavími je sobecká a působí, že se člověk stává tvrdým, což je patrné ze způsobu, jak homosexuálové obtěžují cizí lidi, svádějí chlapce a znásilňují jiné ve vězeních. Je dokázáno, že zvrácené sexuální žádosti lze ovládat daleko obtížněji než normální.
VYMANIT SE Z NÍ
Mnozí homosexuálové tvrdí, že by se nemohli změnit. Ale mnozí lékaři dosvědčují, že se homosexuál může změnit, jestliže skutečně chce. V knize Homosexualita (angl.) vydané Badatelským výborem společnosti lékařů psychoanalytiků je psáno: „Každý homosexuál je latentně heterosexuální.“ Také Bible dosvědčuje, že se člověk může zbavit špinavých a zneuctívajících zvyklostí. Apoštol Pavel poukázal na to, že homosexuálové nezdědí Boží království, a potom říká: „A přece takoví byli někteří z vás, ale byli jste čistě umyti.“ — 1. Kor. 6:9–11, NS.
Homosexuál, který by se chtěl změnit, musí si stále říkat, že toto sexuální počínání je zavrženíhodné, bez ohledu na to, jak je snad pohodlné nebo eroticky příjemné. Musí si vzít k srdci radu: „Vy, kteří milujete Jehovu, mějte v nenávisti to, což zlého jest.“ Musí skutečně nenávidět zavrženíhodné „požitky“. Kromě toho musí ‚dále uvažovat [o tom, co] je čisté, o tom, co je ctnostné a hodné chvály‘. Kromě toho mu také bude pomocí, bude-li zaměstnávat svého ducha božskou pravdou, neboť Ježíš Kristus řekl: „Pravda vás osvobodí.“ — Žalm 97:10; Fil. 4:8, NS; Jan 8:32, NS.
Je velmi důležité, aby homosexuální člověk poznal, že se nemůže líbit Bohu, bude-li pokračovat v tomto odporném způsobu jednání. V očích Božích je tak špinavé, že osoby, které vedou takovýto zvrácený sexuální život, jsou v Bibli označovány jako psi. Zákon, který dal Bůh Izraelitům, zněl: „Nepřineseš mzdy nevěstky, a mzdy psa [mužského prostituta, Americký překlad] do domu Jehovy Boha svého z jakéhokoli slibu, nebo to obé ohavnost jest Jehovovi Bohu tvému.“ (5. Mojž. 23:18) Nikdo z lidí, kteří jsou srovnáváni s pouličními psy, živícími se zdechlinami, protože pěstují odporné věci, jako je mužská a ženská homosexualita, neobdrží věčný život v Božím novém systému věcí. (Zjev. 22:15) Jak je proto důležité, abychom se upřímně snažili líbit se Bohu a neměli nic společného s homosexuálním jednáním!
Člověk, který se snaží líbit se Bohu, nesmí se nechat odradit, jestliže se mu ihned nepodaří vymýtit ze svého myšlení každou nesprávnou myšlenku a tak se ovládat, aby v něm již nevznikl žádný nesprávný pocit. Ale musí v boji pokračovat. Skutečnost, že i apoštol Pavel přiznal, že nebyl vždy schopen činit to, co chtěl činit, měla by mu být útěchou. Pavel se však nevzdával boje. Nepoddával se svému tělu, ale ‚podmaňoval své tělo‘ a vedl je jako otroka, takže mohl říci: „Pro všechno mám sílu, skrze něj, který mi propůjčuje moc.“ — 1. Kor. 9:27; Fil. 4:13, NS; Řím. 7:13–25.
Velkou pomocí v tomto boji je modlitba k Jehovovi Bohu. Modli se k němu o odpuštění, o pomoc a zvláště o větší míru jeho svatého ducha. ‚Buď stálý v modlitbě.‘ — Řím. 12:12, NS; Fil. 4:6, 7.
Homosexuality přibývá, ačkoli je tento způsob života zavrženíhodný, nepřirozený a je spojen s těžkým psychickým zatížením. Kdo propadl tomuto způsobu života, může se od něj osvobodit, jestliže skutečně chce. Je v sázce věčný život. Proto vynalož všechno úsilí, abys nepřišel do tohoto nebezpečí; chraň se před nebezpečím homosexuality.