E tia i te taatoaraa ia amo i te hopoia i mua i te Atua
“E amo tatou tataitahi i te hopoia no ˈna iho i mua i te Atua.”—ROMA 14:12, MN.
1. Eaha te mau otia i tuuhia i nia i te tiamâraa o Adamu raua o Eva?
UA POIETE te Atua ra o Iehova i to tatou na metua matamua, o Adamu raua o Eva, ma te tiamâraa ia maiti. Noa ˈtu e tei raro iti aˈe raua i te mau melahi, e feia poietehia maramarama raua o te nehenehe e rave i te mau faaotiraa paari. (Salamo 8:4, 5) Aita râ teie tiamâraa i horoahia mai e te Atua, i faatia ia raua ia faaoti no raua iho. E hopoia ta raua i mua i to raua Poiete, e hoê â huru hopoia tei noaa i ta raua mau tamarii atoa.
2. Eaha te hopoia ta Iehova e fatata roa i te titau, e no te aha?
2 Te piri atu nei tatou i te hopea o teie faanahoraa o te mau mea ino, e e titau Iehova i te hopoia i nia i te fenua nei. (A faaau e te Roma 9:28.) Fatata roa, e titauhia te mau taata paieti ore ia amo i te hopoia i mua i te Atua ra o Iehova, no te haapauraa i te mau faufaa o te fenua nei, te haapoheraa i te taata, e te hamani-ino-raa iho â râ i ta ˈna mau tavini.—Apokalupo 6:10; 11:18.
3. Eaha te mau uiraa ta tatou e tuatapapa?
3 I mua i teie tupuraa teiaha, e mea maitai ia feruri tatou i te mau huru raveraa tia a Iehova i nia i ta ˈna mau mea poietehia i tahito ra. Nafea te mau Papai ia tauturu ia tatou tataitahi, ia amo i te hoê hopoia maitai i mua i to tatou ra Poiete? Eaha te mau hiˈoraa o te nehenehe e tauturu ia tatou, e teihea te ore e tia ia tatou ia pee?
E hopoia ta te mau melahi
4. Nafea tatou e ite ai e e hopoia ta te mau melahi i mua i te Atua no ta ratou ohipa e rave?
4 E hopoia ta te mau melahi a Iehova i nia i te raˈi mai ia tatou atoa nei. Hou te Diluvi i te tau o Noa ra, ua rave mai vetahi mau melahi faaroo ore i te mau tino taata no te taoto i te mau vahine. Ei feia e tiamâraa to ratou ia maiti, ua nehenehe teie mau taata varua e rave i teie faaotiraa, tera râ, ua titau mai te Atua ia ratou i te hopoia. I to teie mau melahi faaroo ore hoˈiraa ˈtu i roto i te ao varua, aita Iehova i faatia ia ratou ia fanaˈo faahou i to ratou tiaraa tahito. Te na ô maira te pǐpǐ ra o Iuda e, ‘ua tapeahia ratou i te fifi matara ore i raro aˈe i te pouri, e tae noa ˈtu i te haavaraa i te mahana rahi ra.’—Iuda 6.
5. Eaha te toparaa i roohia i nia ia Satani e ta ˈna mau demoni, e nafea ia faatitiaifarohia te hopoia no to ratou orureraa?
5 O te Diabolo ra o Satani te arii o teie mau melahi faaroo ore, oia hoi demoni. (Mataio 12:24-26) Ua orure teie melahi ino ra i to ˈna Poiete e ua faahapa oia i te tia-mau-raa o te mana arii o Iehova. Ua aratai Satani i to tatou na metua matamua i roto i te hara, e ua pohe ihora raua. (Genese 3:1-7, 17-19) Noa ˈtu e ua faatia Iehova ia Satani ia tomo mai i roto i te mau aua no te raˈi no te tahi area taime i muri iho, ua tohu râ te buka Bibilia a te Apokalupo e, i te tau i faataahia e te Atua, e hurihia mai taua melahi ino ra i raro na te hiti o te fenua. Te faaite ra te mau haapapuraa e ua tupu te reira i muri noa ˈˈe i te noaaraa mai ia Iesu Mesia te mana o te Basileia i te matahiti 1914 ra. I te pae hopea, e roohia te Diabolo e ta ˈna mau demoni i te haamouraa mure ore. I te mea e ua faaafaro-roa-hia te parau no te tiaraa mana arii, i tera taime, e faatitiaifarohia ïa te hopoia no te orureraa hau ma te tia.—Ioba 1:6-12; 2:1-7; Apokalupo 12:7-9; 20:10.
E hopoia ta te Tamaiti a te Atua
6. Nafea Iesu ia hiˈo i ta ˈna iho hopoia i mua i to ˈna ra Metua?
6 Ua horoa mai Iesu Mesia, te Tamaiti a te Atua, i te hoê hiˈoraa maitai roa! Ei taata tia roa tei tuea noa e o Adamu, ua oaoa roa Iesu i te raveraa i te hinaaro o te Atua. Ua oaoa roa atoa oia i te amo i te hopoia no to ˈna auraroraa i te ture a Iehova. Teie ta te papai salamo i tohu ma te tano roa no nia ia ˈna: “E mea au na ˈu te rave i to oe hinaaro, e tau Atua; te vai nei hoi ta oe ture tei roto i to ˈu nei aau.”—Salamo 40:8; Hebera 10:6-9.
7. Ia ˈna i pure na mua iti noa ˈˈe i to ˈna poheraa, eaha ta Iesu i nehenehe e parau ia au i te Ioane 17:4, 5?
7 Noa ˈtu te patoiraa ino mau ta Iesu i faaruru, ua rave noa oia i te hinaaro o te Atua e ua tapea oia i to ˈna tiaraa hapa ore e tae noa ˈtu i te pohe i nia i te pou haamauiuiraa. Mea na reira to ˈna aufauraa i te hoo ia tiamâ mai te huitaata nei i te mau faahopearaa haapohe o te hara a Adamu. (Mataio 20:28) No reira, na mua iti noa ˈˈe i to ˈna poheraa, ua nehenehe o Iesu e pure ma te tiaturi e: “Ua haamaitai au ia oe i te ao nei; ua oti ia ˈu te ohipa ta oe i ho mai na ˈu e rave ra. E teie nei, e tau Metua, e haamaitai mai oe ia ˈu i mua i to aro na i te maitai no ˈu ia oe hou teie nei ao ra.” (Ioane 17:4, 5) Ua nehenehe o Iesu e faahiti i teie mau parau i to ˈna Metua i nia i te raˈi ra, no te mea ua upootia oia i te tamataraa o te hopoia i titauhia mai e ua fariihia mai oia e te Atua.
8. (a) Mea nafea to Paulo faaiteraa e e tia ia tatou ia amo i ta tatou iho hopoia i mua i te Atua ra o Iehova? (b) Eaha te mea e tauturu ia tatou ia fariihia mai tatou e te Atua?
8 E ere tatou mai te taata tia roa ra o Iesu Mesia, e feia tia ore hoi tatou. Tera râ, e hopoia ta tatou i mua i te Atua. Ua parau te aposetolo Paulo e: “Eaha râ hoi oe i faahapa ˈi i to taeae? e eaha hoi oe i vahavaha ˈtu ai i to taeae? e tia atoa hoi tatou i mua i te haavaraa a te Mesia ra. Ua papaihia hoi e, Te na ô maira Iehova, Te ora nei au, e hope te mau turi atoa i te tuu i raro i mua ia ˈu, e hope te mau vaha atoa i te faˈi i te parau i te Atua ra. E teie nei, [e amo tatou tataitahi i te hopoia no ˈna iho i mua i te Atua].” (Roma 14:10-12; MN) Ia nehenehe tatou e na reira e ia fariihia mai tatou e Iehova, ua horoa mai oia ma te aroha na tatou, te hoê haava manaˈo, e ta ˈna atoa Parau faauruahia mai, oia hoi te Bibilia, no te aratai ia tatou i te mea ta tatou e parau e ta tatou e rave. (Roma 2:14, 15; Timoteo 2, 3:16, 17) Na te faaohipa-hua-raa i te mau faanahoraa a Iehova i te pae varua e te peeraa i to tatou haava manaˈo i haapiihia e te Bibilia, e tauturu ia tatou ia fariihia mai tatou e te Atua. (Mataio 24:45-47) O te varua moˈa o Iehova, oia hoi to ˈna puai ohipa, te tahi atu pu e noaa mai ai te puai e te aratairaa. Ia ohipa tatou ia au i te aratairaa a te varua e te aveia e horoahia maira e to tatou haava manaˈo i haapiihia e te Bibilia, mea na reira tatou e faaite ai e aita tatou ‘e patoi ra i te Atua,’ tei mua ia ˈna hoi tatou e amo ai i te hopoia no te mau ohipa atoa ta tatou e rave.—Tesalonia 1, 4:3-8; Petero 1, 3:16, 21.
E hopoia ta te mau nunaa
9. O vai te mau ati Edoma, e eaha tei roohia i nia ia ratou no to ratou huru i nia ia Iseraela?
9 Te titau nei Iehova i te hopoia i te mau nunaa. (Ieremia 25:12-14; Zephania 3:6, 7) A rave na i te hiˈoraa o te basileia no Edoma i tahito ra, tei te pae apatoa o te Miti Pohe e i te pae apatoerau o te Ooa no Aqaba. E nunaa ati Sema te ati Edoma, e fetii hoi ratou e te ati Iseraela. Noa ˈtu e o Esau, te mootua a Aberahama, te tupuna o te ati Edoma, aita te ati Iseraela i faatiahia ia na roto atu i te fenua o Edoma na nia “i te eˈatia a te arii ra” a haere ai ratou i te Fenua i Tǎpǔhia. (Numera 20:14-21) I te roaraa o te mau senekele, ua rahi roa te au ore o Edoma e ua riro roa mai ei riri aroha ore no Iseraela. I te pae hopea, ua titauhia te hopoia ia Edoma i to ratou turairaa i to Babulonia ia haamou ia Ierusalema i te matahiti 607 hou to tatou tau. (Salamo 137:7) I te senekele ono hou to tatou tau, ua haru aˈera te mau nuu Babulonia arataihia e te Arii ra o Nabonide ia Edoma, e ua vai ano noa ˈtura teie fenua, mai ta Iehova iho i faaoti.—Ieremia 49:20; Obadia 9-11.
10. Eaha te huru o Moabi i nia i te mau Iseraela, e mea nafea to Iehova titauraa i te hopoia ia Moabi?
10 Hoê â huru no Moabi. Tei te pae apatoerau o Edoma te basileia no Moabi e i te pae hitia o te râ o te Miti Pohe. Hou te mau Iseraela a tomo ai i roto i te Fenua i Tǎpǔhia, aita te ati Moabi i farii maitai ia ratou inaha, ua horoa noa ˈtu ratou i te pane e te pape na to Iseraela ia hoonahia ratou. (Deuteronomi 23:3, 4) Ua tarahu te Arii no Moabi ra o Balaka i te peropheta ra o Balaama no te faaino ia Iseraela, e ua faaohipahia te mau vahine Moabi no te faahema i te mau tane Iseraela ia topa ratou i roto i te taiata e te peu haamori idolo. (Numera 22:2-8; 25:1-9) Tera râ, aita te riri o Moabi ia Iseraela i vai itea-ore-hia e Iehova. Mai tei tohuhia mai, ua roohia o Moabi i te anoraa i te rima o Babulonia. (Ieremia 9:25, 26; Zephania 2:8-11) Oia, ua titau te Atua i te hopoia ia Moabi.
11. Ua riro o Moabi raua Amona mai teihea mau oire, e eaha ta te mau parau tohu Bibilia e faaite ra no nia i teie faanahoraa o te mau mea ino?
11 E ere o Moabi anaˈe, o Amona atoa râ tei titauhia i te hopoia i mua i te Atua. Ua faaite atea o Iehova e: “E riro mau Moabi mai ia Sodoma, e riro hoi te tamarii a Amona mai ia Gomora; ei vahi faaruehia no te iriaeo, e te apoo miti, ei vahi ano e a muri noa ˈtu.” (Zephania 2:9) Ua vavahihia te mau fenua o Moabi e o Amona, mai ta te Atua i haamou na i te mau oire o Sodoma raua o Gomora. Ia au i te Taiete Ihifenua no Lonedona, te parau nei te tahi feia maimi e ua itea mai ia ratou te mau oire paparari o Sodoma raua o Gomora i te pae hitia o te râ o te Miti Pohe. Inaha, noa ˈtu eaha te mau haapapuraa e iteahia mai, e turu noa ïa te reira i te mau parau tohu a te Bibilia e faaite ra e e titau atoa te Atua ra o Iehova i te hopoia i teie faanahoraa o te mau mea ino.—Petero 2, 3:6-12.
12. Noa ˈtu e ua titauhia o Iseraela i te hopoia i mua i te Atua no ta ˈna mau hara i rave, eaha tei tohuhia mai no nia i te hoê toea ati Iuda?
12 Noa ˈtu e ua haamaitai-rahi-hia o Iseraela e Iehova, ua titau-atoa-hia oia ia amo i te hopoia i mua i te Atua no ta ˈna mau hara i rave. I to Iesu Mesia haereraa mai i te nunaa ra o Iseraela, ua patoi te rahiraa ia ˈna. O te hoê noa toea tei faatupu i te faaroo e tei riro mai ei pǐpǐ na ˈna. Ua faaohipa Paulo i te tahi mau parau tohu i nia i teie toea ati Iuda ia ˈna i papai e: “Te pii hua ra hoi Isaia ia Iseraela e, Mai te one tahatai noa iho â ta Iseraela tamarii ia taio ra, o te tahi pae â te ora. Te faaoti nei hoi oia e te ooti poto nei i ta ˈna ohipa ma te parau-tia: e ohipa poto hoi ta Iehova e rave i te fenua nei. Mai ta Isaia hoi i parau i mutaa iho ra e, Ahiri Iehova sabaota aore i vaiiho i te huaai no tatou, ua au tatou ia Sodoma, e ua faarirohia mai ia Gomora ra.” (Roma 9:27-29; Isaia 1:9; 10:22, 23) Ua faahiti te aposetolo i te hiˈoraa o te mau 7 000 taata i te tau o Elia o tei ore i haamori ia Baala, e ua parau oia i muri iho e: “Oia atoa i teie nei, te vai nei te tahi pae no te maitiraa a te aroha mau ra.” (Roma 11:5) Ua amuihia mai i roto i taua toea ra, te mau taata e hopoia ta ratou tataitahi i mua i te Atua.
Mau hiˈoraa o te hopoia a te taata tataitahi
13. Eaha tei roohia i nia ia Kaina i to te Atua titauraa ia amo oia i te hopoia no to ˈna taparahiraa i to ˈna teina ra o Abela?
13 Te faahiti ra te Bibilia e rave rahi hiˈoraa o te hopoia a te taata tataitahi i mua i te Atua ra o Iehova. A rave na i te hiˈoraa o Kaina, te tamaiti matahiapo a Adamu. Ua pûpû raua to ˈna teina ra o Abela i te tusia na Iehova. Ua fariihia te tusia a Abela e te Atua, area ta Kaina ra, aita ïa. I te taime a titauhia ˈi oia ia amo i te hopoia no to ˈna taparahi-pohe-raa i to ˈna teina, ua parau atura o Kaina i te Atua ma te aau etaeta e: “O vau anei te tiai i tau teina?” No ta ˈna hara i rave, ua tiahihia o Kaina i “te fenua [Hororaa, MN] ra i Noda, i te pae i te hitia o te râ i Edene ra.” Aita oia i faaite i te tatarahapa mau no ta ˈna ohipa taparahi taata, hoê noa mea ta ˈna i tatarahapa oia hoi te utua tano i roohia e ana.—Genese 4:3-16.
14. Mea nafea te hopoia a te taata tataitahi i mua i te Atua i te haapapuraahia na roto i te hiˈoraa o te tahuˈa rahi ra o Eli e ta ˈna nau tamaiti?
14 No nia i te hopoia a te taata tataitahi i mua i te Atua, te vai atoa ra te hiˈoraa o te tahuˈa rahi no Iseraela ra o Eli. E rave na ta ˈna nau tamaiti, o Hophini raua o Phinehasa, i te toroa tahuˈa, tera râ “e hapa ta raua i te parau-tia ore i nia i te taata, e te paieti ore i mua i te Atua, e aita raua i taiâ i te rave i te mau huru ino atoa,” o ta te taata tuatapapa aamu ra o Josèphe ïa e parau ra. Aita teie nau “pue taata taiata” i haapao ia Iehova, e haerea viivii to raua, e ua rave raua i te peu faufau mau. (Samuela 1, 1:3; 2:12-17, 22-25) Na nia i to ˈna tiaraa metua tane e tahuˈa rahi no Iseraela, e hopoia na Eli i te aˈoraa ia raua, ua tamaˈi mǎrû noa ˈtu râ oia ia raua. ‘E rahi hoi to Eli faatura i to ˈna tamarii ia Iehova.’ (Samuela 1, 2:29) Ua faautuahia te fare o Eli. Ua pohe na tamaiti i te hoê â mahana e to raua metua tane, e i te pae hopea, ua ore roa to ratou fetii autahuˈa. Ua titauhia ïa te hopoia e ua titiaifaro.—Samuela 1, 3:13, 14; 4:11, 17, 18.
15. No te aha o Ionatana, te tamaiti a te Arii ra o Saula, i haamaitaihia ˈi?
15 Ua vaiiho mai o Ionatana, te tamaiti a te Arii ra o Saula, i te hoê hiˈoraa taa ê roa. I muri noa ˈˈe i to Davida taparahiraa ia Golia, “ati roa aˈera te aau o Ionatana i te aau o Davida,” e ua fafau ihora raua i te hoê faufaa o te auhoaraa. (Samuela 1, 18:1, 3) E au ra e ua papu ia Ionatana e aita te varua o te Atua i nia faahou ia Saula, aita râ to ˈna iho itoito no te haamoriraa mau i iti mai. (Samuela 1, 16:14) Aita roa ˈtu o Ionatana i faaea i te haafaufaa i te mana o Davida no ǒ mai i te Atua ra. Ua taa ia Ionatana i ta ˈna hopoia i mua i te Atua, e ua haamaitai mai Iehova ia ˈna no to ˈna haerea maitai roa na roto i te haapaoraa e ia vai noa to ˈna huaai i te mau ui a muri.—Paraleipomeno 1, 8:33-40.
Te hopoia i roto i te amuiraa kerisetiano
16. O vai o Tito, e no te aha e parauhia ˈi e ua amo oia i te hoê hiˈoraa maitai no ˈna iho i mua i te Atua?
16 E parau maitai to roto i te mau Papai Heleni Kerisetiano no nia i te mau tane e te mau vahine e rave rahi, e hopoia maitai ta ratou i amo. Ei hiˈoraa, te vai ra te Kerisetiano Heleni ra o Tito. Te parauhia ra e ua riro mai oia ei Kerisetiano i te taime o te tere mitionare matamua a Paulo i Kupero. I te mea e ua tia ˈtu te tahi mau ati Iuda e mau peroseluto no Kupero i Ierusalema i te Penetekose o te matahiti 33 o to tatou tau, peneiaˈe ua tapae atu te Kerisetianoraa i taua motu ra tau taime noa i muri iho. (Ohipa 11:19) Noa ˈtu râ, ua riro o Tito ei hoa rave ohipa haapao maitai no Paulo. Ua haere oia na muri ia Paulo e o Baranaba i Ierusalema i te area o te matahiti 49 o to tatou tau, i te taime a faatitiaifarohia ˈi te parau faufaa roa no nia i te peritomeraa. I te mea e e taata peritome-ore-hia o Tito, ua haapapu atu â te reira i te parau a Paulo oia hoi, eita e tia i te feia i farii i te Kerisetianoraa, ia vai i raro aˈe i te Ture a Mose. (Galatia 2:1-3) Te haapapuhia ra te taviniraa maitai roa a Tito i roto i te mau Papai, e ua faatae atoa ˈtu o Paulo ia ˈna i te hoê rata faauruahia e te Atua. (Korinetia 2, 7:6; Tito 1:1-4) E au ra e, e tae roa ˈtu i te hopea o ta ˈna hororaa i nia i te fenua nei, ua tamau noa Tito i te amo i te hopoia maitai no ˈna iho i mua i te Atua.
17. Eaha te hopoia ta Timoteo i amo no ˈna iho, e eaha te faahopearaa o teie hiˈoraa i nia ia tatou?
17 O Timoteo te tahi atu taata itoito o tei amo i te hopoia maitai no ˈna iho i mua i te Atua ra o Iehova. Noa ˈtu e ua maˈi-rii-hia o Timoteo, ua faaite oia i “te faaroo haavare ore” e ua ‘tavini oia e o Paulo no te faahaereraa i te parau apî maitai i mua.’ Ua nehenehe atura te aposetolo e parau atu i te mau Kerisetiano no Philipi e: “Aita hoi a ˈu e taata mai ia [Timoteo] atoa te aau, i te haapao mau i ta outou na.” (Timoteo 2, 1:5; Philipi 2:20, 22, MN; Timoteo 1, 5:23) I mua i te mau paruparu o te taata nei e vetahi atu mau tamataraa, e nehenehe atoa tatou e faaite i te faaroo haavare ore e e amo i te hopoia no tatou iho ma te fariihia mai e te Atua.
18. O vai o Ludia, e eaha te huru o ta ˈna i faaite?
18 E vahine paieti o Ludia tei amo i te hopoia maitai roa no ˈna iho i mua i te Atua. Tei rotopu oia e to ˈna utuafare i te feia matamua i Europa o tei farii i te Kerisetianoraa na roto i to Paulo taviniraa i Philipi i te area o te matahiti 50 o to tatou tau. No Tuatira o Ludia, e eita e ore e e peroseluto ati Iuda oia, tera râ, peneiaˈe te vai ra vetahi mau ati Iuda, aita râ e sunago, i Philipi. Ua haaputuputu oia e te tahi atu mau vahine faaroo na te pae pape i reira hoi to Paulo paraparauraa mai ia ratou. Riro mai nei o Ludia ei Kerisetiano e ua faahepo ihora oia ia Paulo e to ˈna mau hoa ia parahi i to ˈna ra fare. (Ohipa 16:12-15) Ua riro noâ te farii maitai ta Ludia i faaite ei tapao no te mau Kerisetiano mau.
19. Ua amo Doreka i te hoê hopoia maitai roa no ˈna iho i mua i te Atua no teihea mau ohipa maitatai?
19 O Doreka te tahi atu vahine o tei amo i te hopoia maitai no ˈna iho i mua i te Atua ra o Iehova. I to ˈna poheraa, ua haere atu o Petero i Iopa na roto i te aniraa a te mau pǐpǐ e faaea ra i reira. “Ua aratai [na taata e piti i farerei ia Petero] ia ˈna i roto i taua piha i nia ra; ua tia noa maira te mau vahine ivi i pihai iho ia ˈna ma te oto, e te faaiteraa mai i te mau ahu fafao e te ahu pu i hamanihia e Doreka, ia ˈna i parahi e ratou atoa ra.” Ua faatia-faahou-hia mai o Doreka. Tera râ, e haamanaˈohia anei oia no to ˈna noa huru hamani maitai? Eita. E “pǐpǐ” oia o tei faaô atoa i roto i te ohipa faariroraa i te taata ei pǐpǐ. I teie mahana, ‘te rahi atoa nei’ ta te mau vahine kerisetiano ‘ohipa maitai e rave, e te horoa i te taoˈa.’ Te oaoa atoa nei ratou i te apiti ma te itoito i roto i te pororaa i te parau apî maitai o te Basileia e te ohipa faariroraa i te taata ei pǐpǐ.—Ohipa 9:36-42; Mataio 24:14; 28:19, 20.
20. Eaha te mau uiraa te tia ia tatou ia aniani ia tatou iho?
20 Te faaite papu maitai ra te Bibilia e e tia i te mau nunaa e te taata tataitahi ia amo i te hopoia i mua i te Fatu Mana hope ra o Iehova. (Zephania 1:7) Mai te peu e ua pûpû tatou ia tatou iho no te Atua, e tia ia tatou ia aniani ia tatou iho e, ‘Mea nafea vau ia hiˈo i ta ˈu mau haamaitairaa e ta ˈu mau hopoia taa ê i horoahia mai e te Atua? Eaha te huru hopoia o ta ˈu e amo nei no ˈu iho nei i mua i te Atua ra o Iehova e ia Iesu Mesia?’
Eaha ta outou e pahono?
◻ Nafea outou ia haapapu e e hopoia ta te mau melahi e ta te Tamaiti a te Atua i mua ia Iehova?
◻ Eaha te mau hiˈoraa no roto i te Bibilia e faaite ra e e titau te Atua i te hopoia i te mau nunaa?
◻ Eaha ta te Bibilia e parau ra no nia i te hopoia a te taata tataitahi i mua i te Atua?
◻ O vai vetahi mau taata i roto i te Bibilia o tei amo i te hopoia maitai roa i mua i te Atua ra o Iehova?
[Hohoˈa i te api 10]
Ua amo Iesu Mesia i te hoê hopoia maitai roa no ˈna iho i mua i to ˈna Metua i te raˈi ra
[Hohoˈa i te api 15]
Mai ia Doreka, te amo nei te mau vahine kerisetiano i teie mahana i te hopoia maitai no ratou iho i mua i te Atua ra o Iehova
[Faaiteraa i te fatu o te hohoˈa i te api 13]
The Death of Abel/The Doré Bible Illustrations/Dover Publications, Inc.