54 JỌN UKỌ NA
Ọ Gudu Evaọ Oke Obẹbẹ
OKENỌ Jọn ukọ na ọ kpako gaga no o kere nọ, “auwa urere na ma rrọ na.” Fikieme o ro kere ere? Keme ọ riẹ nọ oke ikọ na u bi te ekuhọ no. Ikpe buobu nọ e vrẹ, Jesu avọ Pọl ukọ na a vẹvẹ Ileleikristi unu inọ ikọ erue e te romavia. Nọ u muhọ ẹvia no, Jọn avọ ikọ Jesu efa nọ e jariẹ evaọ oke yena a jẹ da ikọ erue na ji. Rekọ nọ ikọ Jesu buobu i whu no, ikọ erue na i te mu ukoko na họ ẹraha no. (Mat. 7:15; Iruẹru 20:29, 30; 2 Tẹs. 2:6, 7) O wọhọ nọ Jọn họ ukọ Jesu urere nọ ọ jẹ da ikọ erue na ji. Dai roro epanọ o jariẹ oma nọ ọ be ruẹ ikọ erue nọ e be raha ikoko na unọjọ utọjọ. Oke yena o jọ oke obẹbẹ gaga. Ghele na Jọn ọ gbẹ gudu. Ọ kuvẹ re oma o lọhọ iẹe he.
Okenọ Jọn ọ kpako no, a kpokpo i rie. A mu rie fihọ ukoliko jọ, ọ tẹ jẹ ruẹ ikọ erue nọ e jẹ ruọ ikoko na. Kọ eme o fiobọhọ kẹe kru oma ga ghele?
Okenọ Jọn ọ make kpako vrẹ ikpe udhone-gbikpe (90) no, ọ gbẹ jẹ rọ ọwhọ ta ẹme “kpahe Ọghẹnẹ” yọ o bi ‘se isẹri kpahe Jesu.’ Fikiere a te mu ei kpohọ ukoliko Patmọs nọ ọ jọ Abade Aegean. Ukoliko na ọ jọ fọfọ, ọ tẹ jẹ jọ igbigbehru. Kọ eme o fiobọhọ kẹ Jọn nọ o gbe je ro roro nọ u re kẹe no ho? Ẹsejọhọ ọ jẹ kareghẹhọ eyaa nọ Jesu ọ ya inọ: “Rri! Mẹ rrọ kugbe owhai edẹ na kpobi rite oke urere uyero-akpọ na.”—Mat. 28:20.
Whaọ, u te ikpe udhosa (60) no nọ Jesu ọ rọ ya eyaa yena. Rekọ enẹna, Jọn ọ be te wariẹ ruẹ Jesu je yo eme riẹ evaọ edhere igbunu. Jesu o te dhesẹ oware igbunu jọ kẹ Jọn. Yọ oware nana nọ u no obọ Jihova ze na o te via evaọ obaro. Jesu o dhesẹ kẹ Jọn inọ evaọ “ẹdẹ Olori na,” ahwo ukoko Ileleikristi na a te wariẹ mu Jihova họ ẹgọ evaọ edhere uzẹme. Jesu o te je dhesẹ kẹe nọ o ti fiobọhọ kẹ ilele riẹ dikihẹ ga evaọ etoke obẹbẹ ologbo yena.
Eware nọ Jesu o je dhesẹ kẹ Jọn na, “eka” o ro dhesẹ ae kẹe. Yọ o sae jọ nọ Jọn o wo otoriẹ eware buobu nọ ọ jẹ ruẹ na ha. Rekọ u wo oware jọ nọ o jọ vevẹ kẹe. Oye họ, Jihova avọ Jesu a te daoma ruẹ nọ ikọ erue na a raha ukoko na no ho. Fikiere evaọ ẹdẹ Olori na, ahwo Ọghẹnẹ a te jọ buobu. Yọ ọ te rehọ emamọ eware buobu ghale ae. U te no ere no, a ti fi Setan kparobọ evaọ ẹmo nọ a ti fi evaọ obọ odhiwu. A ve ti gbolo iei fihọ otọakpọ. Ukuhọ riẹ a ve ti kpe Setan no bẹdẹ bẹdẹ. U mu omai ẹro nọ eruẹaruẹ nana e lẹliẹ Jọn kru udu ga. Ọ tẹ nabe robọ kotọ kere “eware kpobi nọ ọ ruẹ.”
O make jọ nọ a mu Jọn kpobọ Patmọs na, eva e gbe jẹ were iẹe ghele. Yọ ọwhọ nọ o wo kẹ egagọ uzẹme u kie kpotọ họ. Evaọ oke yena, Domitian nọ o je kpokpo Ileleikristi ọ jọ ọba Rom. Rekọ o wọhọ nọ okenọ o whu no, a te siobọno Jọn. U te oke jọ, Jọn o te no ukoliko na. O sae jọ nọ obọ Ẹfisọs o kpohọ. Nọ Jọn ọ kpako te oware wọhọ ikpe udhusoi (100) no, a tẹ kẹe iruo ilogbo efa jọ.
Jihova ọ kẹ Jọn ẹzi riẹ re o kere iku uzuazọ Jesu fihotọ. Yọ obe riẹ na o te jọ orọ avọ ene gbe orọ urere evaọ ebe Usi Uwoma na. Ẹsejọhọ ọ riẹ nọ a te ghale obe nana nọ o bi ti kere na fihọ ikoko na. Yọ o te lẹliẹ inievo buobu gudu je kru ẹrọwọ rai. Jọn ọ tẹ jẹ riẹ nọ o te lẹliẹ ewegrẹ Ileleikristi na mukpahe iẹe vi epaọ anwẹdẹ. Rekọ oyena o whaha e riẹ hẹ.
Whaọ oware wọhọ ikpe udhosa-gbikpe (70) e vrẹ no nọ Jesu o ro whu na. Kọ ẹvẹ Jọn ọ te sae rọ kareghẹhọ iku na kpobi? Ẹzi ọfuafo na o fiobọhọ kẹe kareghẹhọ ai vevẹ. O kere iku uzuazọ Jesu vevẹ, yọ i re duobọte ohwo udu. Eware buobu nọ o kere e rrọ obe Matiu, Mak, hayo Luk nọ a kake rehọ iẹe kere he. Wọhọ oriruo, Jọn ọvo họ ohwo nọ o kere nọ Jesu ọ kpare Lazarọs no uwhu ze, gbe nọ isu egagọ na a gba ẹgwae omuomu inọ a re kpe Lazarọs nọ ọ kpare ze na no. (Jọn 11:1-46; 12:10) Jọn o te je kere emamọ eware buobu nọ Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ evaọ aso nọ a ro viviei na, gbe olẹ nọ ọ lẹ kẹ ae. Obe Jọn na yọ okẹ ulogbo nọ Jihova ọ kẹ Ileleikristi kpobi!
Evaọ enwenọ oke ọvo yena, Jihova ọ kẹ Jọn ẹzi riẹ ro kere ileta esa jọ se ibe Ileleikristi riẹ. Ọ jọ ileta na ta ẹme ududu kpahe ikọ erue nọ e jẹ gwọlọ raha ukoko na evaọ oke yena. Ọ vẹvẹ Ileleikristi na unu inọ a kuomagbe ai vievie he. A tube yere ai dede he. Ileta esa Jọn na i te je wo eme nọ i dhesẹ uyoyou gbe eme nọ e rẹ kẹ ẹruore. Jọn o kere nọ “Ọghẹnẹ họ uyoyou.” Yọ Jọn ọ ginẹ rọ eme uduotahawọ gbe ehrẹ nọ o kere ro dhesẹ nọ Ọghẹnẹ ọ ginẹ rrọ yoyou. O te je kere kpahe epanọ eva e jẹ were iẹe te inọ ahwo nọ o fiobọhọ kẹ riẹ uzẹme na a gbẹ be “nya evaọ uzẹme na.” Yọ ileta na i fiobọhọ kẹ ibuobu ahwo yena nọ a gbẹ jẹ rọ nya evaọ uzẹme na.
Mai Ileleikristi nẹnẹ ma rẹ ruawa vievie he inọ oghẹrẹ oware nọ o via evaọ oke Jọn na o te wariẹ via. Uzẹme o rrọ inọ ikọ erue e sae gwọlọ vi uzou lahwe. Rekọ Jihova ọ ya eyaa nọ ọ te gbẹ kuvẹ re ikọ erue e raha ukoko na ofa vievie he wọhọ epanọ o jọ nọ Jọn o whu no. (Aiz. 54:17; Iruẹru 3:21) O make rrọ ere na, ebẹbẹ e sai te omai wọhọ epanọ o via kẹ Jọn na. A sai kpokpo omai. A sai mu omai fihọ uwou-odi dede. Rekọ joma lele oriruo Jọn. Joma gbaemu nọ ma rẹ gbẹ nya lele Ọghẹnẹ ududu ghelọ oware kpobi nọ o via kẹhẹ!
Se iku Ebaibol na:
Onọ nọ a rẹ ta ẹme kpahe:
Eme gbe eme Jọn o ru ro dhesẹ nọ ọ gudu?
Gbẹ Kiẹ Kodo
1. Eme o dhesẹ nọ Jọn o wo ọwhọ? (bt 33, ẹkpẹti ¶3-4)
2. Fikieme a rọ ta kpahe Jọn nọ o “kpohọ isukulu hu yọ [ọ] viodẹ hẹ”? (Iruẹru 4:13; w08 5/15 30 ¶6)
3. Jesu ọ ta nọ Jọn ọ te jariẹ bẹsenọ ọ rẹ nyaze. Oghẹrẹ vẹ o rọ jọ ere? (eme Ebaibol uwuhrẹ evaọ Jọn 21:22, nwtsty)
4. Ẹvẹ ma rọ riẹ nọ Jọn họ ohwo nọ o kere obe Usi Uwoma nọ a rọ odẹ riẹ se na? (it “Usi Uwoma Jọn” ¶2-8) Uwoho 1
Fondation Martin Bodmer, Cologny (Genève)
Uwoho 1: Ẹwẹ-obe anwae jọ nọ a kere anwọ oware wọhọ 200 C.E. nọ a jọ kpoka họ uzoẹme nọ o ta nọ “Usi Uwoma Jọn”
Roro Kpahe Eware nọ Who Wuhrẹ Noi Ze
Evaọ ebe Ebaibol nọ Jọn o kere na, ọ ta kpahe idhe nọ Jesu ọ rehọ uzuazọ riẹ dhe na hayo irere nọ idhe na e wha ze vrẹ isia udhusoi (100). Kọ ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ idhe Jesu na e da omai ẹro ziezi re?
O wọhọ nọ Jọn ọ kpako vrẹ ikpe udhone-gbikpe (90) no evaọ okenọ Jihova ọ rọ kẹe ẹzi riẹ kere ebe isoi evaọ Ebaibol na. Kọ eme onana u wuhrẹ omai kpahe epanọ Jihova o bi rri ahwo nọ a kpako no? Uwoho avọ 2
Uwoho 2
Oghẹrẹ sa-sa vẹ whọ sae rọ rehọ aro kele Jọn evaọ uzuazọ ra?
Roro Didi Kpahe Jihova avọ Oreva Riẹ
Eme me wuhrẹ kpahe Jihova evaọ iku nana?
Oghẹrẹ vẹ iku na i ro dhesẹ oware nọ Jihova ọ gwọlọ ru via?
A salọ Jọn re o lele Kristi su evaọ obọ odhiwu. Kọ emamọ iruemu vẹ o wo nọ o sai ru owhẹ ta nọ u woma nọ a salọ e riẹ?
Gbe Wuhrẹ Eware Efa
Kọ inievo-emezae gbe erọ emetẹ nọ e kpako no a sae gudu wọhọ epanọ Jọn o ru na?
Jọn o kere eware buobu kpahe uyoyou. Se re whọ ruẹ oware nọ ma sai wuhrẹ evaọ eware nọ o kere gbe oghẹrẹ uzuazọ nọ o yeri.
“Eware nọ Ma rẹ Sai Wuhrẹ Mi ‘Olele nọ Jesu O You’ Na” (w21.01 8-13)