UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • wcg uzou 40 ẹwẹ. 180-183
  • Ọ Wariẹ Bọ Igbẹhẹ Jerusalẹm

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Ọ Wariẹ Bọ Igbẹhẹ Jerusalẹm
  • Gudu nọ Who bi Lele Ọghẹnẹ
  • Izoẹme-Esese
  • Onọ O Wọhọ E Riẹ
  • Gbẹ Kiẹ Kodo
  • Roro Kpahe Eware nọ Who Wuhrẹ Noi Ze
  • Roro Didi Kpahe Jihova avọ Oreva Riẹ
  • Gbe Wuhrẹ Eware Efa
  • ‘Wha Hae Rehọ Ewoma Fi Eyoma Kparobọ’
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2007
  • Oruvẹ no Obe Nehemaya Ze
    Uwou-Eroro Na Nọ U Bi Whowho Uvie Jihova—2006
  • Igbẹhẹ Jerusalẹm
    Eware nọ Whọ rẹ Sai Wuhrẹ Evaọ Ebaibol Na
  • Igbẹhẹ Jerusalem
    Obe Ikuigbe Ebaibol Mẹ
Ruẹ Efa
Gudu nọ Who bi Lele Ọghẹnẹ
wcg uzou 40 ẹwẹ. 180-183

40 NEHEMAYA

Ọ Wariẹ Bọ Igbẹhẹ Jerusalẹm

Onọ A Printi
Onọ A Printi

NEHEMAYA ọ jẹ rria okpẹwho Pasia nọ a re se Shushan. Rekọ obọ Jerusalẹm nọ o thabọ gaga iroro riẹ e jọ. Okpẹwho Jerusalẹm ọ were riẹ gaga. Keme etẹe etẹmpol Jihova ọ jọ. Ikpe buobu nọ i kpemu, ahwo Babilọn a raha Jerusalẹm. A te mu ahwo Ọghẹnẹ kpohọ igbo. Rekọ ma be ta ẹme na, a zihe kpobọ Jerusalẹm no. Dede na, a re sae wariẹ bọ igbẹhẹ riẹ hẹ. Yọ nọ orọnọ okpẹwho na o wo igbẹhẹ hẹ na, ahwo buobu a jẹ gwọlọ rria ae he fiki ozọ. O tẹ whae ze nọ a gbẹ jẹ sae gọ Jihova ziezi hi.

Nehemaya ọ jọ ohwo ologbo evaọ uvie Pasia. Yọ Atazazis ovie na o fievahọ iẹe gaga. Rekọ oware nọ o mae jọ Nehemaya oja họ epanọ o re ro ru eva were Jihova. Ẹdẹ jọ, oniọvo Nehemaya ọ tẹ kpahe iẹe. Ọ tẹ ta kẹe nọ obọ Jerusalẹm o woma vievie he, inọ ahwo a rrọ “uyero oja.” A re wariẹ bọ igbẹhẹ okpẹwho na ha. Yọ o be wha “omovuọ” se ahwo na gaga.

Nọ Nehemaya o yo ẹme na, o kẹ riẹ uye gaga. Ọyomariẹ o kere evaọ Ebaibol na nọ: “Mẹ tẹ keria otọ muhọ ẹviẹ je bi weri evaọ edẹ buobu.” O jọ etẹe kuhọ họ. Nehemaya ọ tẹ lẹ se Jihova. Ọ tẹ be lẹe nọ ọ kareghẹhọ ahwo riẹ re o je fiobọhọ kẹ ae. Nọ edẹ jọ e vrẹ no, nọ Nehemaya ọ wọ enwaene se Atazazis ovie na, ovie na ọ tẹ nọe oware nọ o ro mu ovao họ. Ozọ o tẹ dina mu Nehemaya, rekọ ọ vuẹ ovie na oware nọ o rọ rrọ ere. Ọ vuẹ ovie na nọ eware e rrọ yoyoma evaọ obọ Jerusalẹm. Fikiere Atazazis ọ tẹ nọe oware nọ ọ gwọlọ nọ o ru kẹe. Nehemaya o kere nọ: “Mẹ tẹ nwane lẹ se Ọghẹnẹ odhiwu na.” Kẹsena ọ tẹ vuẹ ovie ologbo na inọ ọ gwọlọ nọ ọ kẹe uvẹ re o kpobọ Jerusalẹm evaọ omoke jọ, re ọ wariẹ bọ igbẹhẹ Jerusalẹm gbe inuethẹ riẹ. Ovie na ọ tẹ kẹ Nehemaya uvẹ re o ru oware kpobi nọ ọ yare!

Nehemaya o te kpobọ Jerusalẹm. Erẹ na o rehọ edẹ buobu, yọ ozọ o jọ edhere na gaga re. Nọ Nehemaya o te obei te edẹ esa no, ọ tẹ kpama evaọ aso re ọ nyae ruẹ epanọ igbẹhẹ na e raha te. Kẹsena o te se ahwo na, ọ tẹ tuduhọ ae awọ re a mu iruo na họ. Nehemaya ọ rọ abọ muoma je rri ahwo na ha, rekọ o kuomagbe iruo na. U te no ere no, ahwo Ju buobu a fialoma via re a ru iruo na. Te ikpahwo-esuo gbe amọfa nọ i fe. Yọ emetẹ ohwo ologbo jọ evaọ usu ahwo Ju na dede a kuomagbe ọsẹ rai je ru iruo na.

Rekọ ahwo Ju na a wo ewegrẹ buobu. Ewegrẹ nana a jẹ gwọlọ nọ ahwo Ju na a rẹ wariẹ bọ igbẹhẹ Jerusalẹm ho. Fikiere, a tẹ jẹ hwẹ ae, bi se ae ẹkoko. Ohwo jọ evaọ usu ewegrẹ na dede ọ ta inọ, nọ uruakọ gheghe ọ tẹ gadiẹ ugbẹhẹ nọ Nehemaya avọ ahwo riẹ a be bọ na, o re zurie fihọ otọ. Rekọ Nehemaya ọ daezọ rai hi. Ukpoye, ọ jẹ tuduhọ ahwo nọ a je ru iruo na awọ ọvo.

Nehemaya ọ wariẹ bọ igbẹhẹ Jerusalẹm o make jọ nọ ewegrẹ a jẹ hwẹe, a je sei ẹkoko, a te je ru epanọ a rẹ rọ wha ozọ fihọ iẹe ẹro

Eva e tẹ dha ewegrẹ na vrẹ ere. A tẹ jẹ gwọlọ epanọ a rẹ rọ whaha iruo na. Nọ a bọ ugbẹhẹ na te udevie no, a te yo nọ ewegrẹ na a gwọlọ wọ ẹmo bru ae ziọ Jerusalẹm! Nehemaya ọ tẹ jowọ jọ kpata kpata re ọ sae thọ okpẹwho na. Nọ ewegrẹ na a ruẹ nọ omaa rai u bi ti ruiruo ho, a tẹ siọ oware nọ a jẹ te gwọlọ na ba eru. No umuo oke yena vrẹ, Nehemaya avọ abọvo ahwo nọ a gbe je ru iruo na a te kru izuẹ bi ro rou igbẹhẹ na. Yọ abọvo ahwo na a be bọ ugbẹhẹ na vrẹ. Rekọ ewegrẹ na a jọ etẹe serihọ họ. A tẹ jiroro oware ofa nọ a re ru re a whaha iruo na.

Nehemaya avọ ethabọ riẹ nọ a be nya wariẹ re a rri epanọ iruo ebabọ igbẹhẹ Jerusalẹm na e be nya. A bi rri ezae avọ eyae nọ e be ruẹrẹ eware nọ a bi ro ru iruo na họ. Ejọ e gadiẹ ewewe bi ru iruo.

Ewegrẹ na a tẹ haya ọruẹaro ọrue jọ re ọ nyae vuẹ Nehemaya nọ ewegrẹ a gwọlọ nyaze ti kpei no. Fikiere, jọ ọ dhẹ nyai dhere obọ etẹmpol. A jẹ gwọlọ rọ ere fi Nehemaya họ ẹme. Keme uzi Ọghẹnẹ o ta nọ, izerẹ ọvo e rẹ ruọ eva etẹmpol na. Nehemaya ọ rọwo nọ o re kpobọ etẹmpol na ha. Fikinọ Nehemaya ọ gudu, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Kọ u fo nọ ohwo wọhọ omẹ na ọ rẹ dhẹ?” Nehemaya o te je ru iruo riẹ vrẹ ọvo. Keme ọ riẹ nọ oware nọ ahwo Ju na a bi ru na o were Jihova. Yọ Jihova o gine fiobọhọ kẹ ae. Fikiere evaọ edẹ udhuvẹ gbe ikpegbivẹ (52) ọvo, a tẹ wariẹ bọ ugbẹhẹ na soso re. Oma o tẹ vuọ ewegrẹ na avọ enọ i je kpokpo ai gholo gbolo.

Oware ofa o jariẹ re nọ o jọ gwọlọ nọ Nehemaya ọ rẹ gudu. Oye họ re o fiobọhọ kẹ ahwo Ju na re a gọ Jihova evaọ edhere nọ o rẹ were Jihova. Wọhọ oriruo, edafe i je kienyẹ iyogbe. Evaọ oghẹrẹ vẹ? A te momo igho kẹ ae, a re mi ai isuo buobu. Fikinọ oware na u woma ha, Nehemaya ọ tẹ whọku ae gaga. Ọ vuẹ rai nọ oware nọ a bi ru na u woma vievie he. Evaọ oke ofa nọ o yo nọ ezae ahwo Ju na jọ a bi wo eyae erẹwho efa, ọ ta kẹ ae ududu inọ oware nọ a bi ru na u woma vievie he. Inọ a be raha uzi Jihova.

U te no ere no, u wo oke jọ nọ Nehemaya ọ rọ sasa ahwo na oma. Wọhọ oriruo, nọ a wariẹ bọ ugbẹhẹ na re no, ahwo na a te kokohọ re a gaviezọ kẹ uzi Jihova. Nọ a yo uzi na no, o tẹ jẹ da ae gaga inọ a raha uzi Jihova no. Fikiere Nehemaya ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Oghọghọ Jihova họ oria omofọwẹ rai.” Nehemaya ọ riẹ nọ ohwo ọ tẹ be gọ Ọghẹnẹ nọ o wo evawere na, ẹsiẹe o re gine ro wo oghọghọ. Orọnikọ igbẹhẹ nọ a ma wariẹ ohwo họ họ oware nọ o rẹ sae ginẹ thọe he. Rekọ oghọghọ nọ Jihova ọ rẹ kẹ. Yọ rite inẹnẹ na, Jihova o gbe bi ru omai wo oghọghọ, re ma sae gudu nọ ebẹbẹ i te te omai hayo nọ a tẹ be wọso omai.

Se iku Ebaibol na:

  • Nehemaya 1:1–6:19; 8:1-18; 13:23-31

Onọ nọ a rẹ ta ẹme kpahe:

Eme gbe eme Nehemaya o ru ro dhesẹ nọ ọ gudu?

Gbẹ Kiẹ Kodo

  1. 1. Oghẹrẹ iruo vẹ Nehemaya o je ru kẹ ovie na? (w10 7/1 9 ¶5-7) Uwoho 1

    National Museum of Iran, Tehran, Iran/Bridgeman Images

    Uwoho 1: Uwoho ahwo Pasia nọ a kare fihọ utho nọ a jọ dhesẹ ọwọ-egho Dariọs Ologbo na, ọnọ ọ jọ ọsẹ-ode Atazazis

  2. 2. Oghẹrẹ vẹ emetẹ Shalọm a ro wo ohẹriẹ no ezae nọ a riodẹ evaọ Tekoa? (Neh. 3:5, 12; w19.10 23 ¶11)

  3. 3. Oghẹrẹ vẹ ahwo nọ a jẹ wọ ewha na a jẹ rọ rehọ “obọ ọvo ru iruo yọ a rọ obọ nọ u kiọkọ kru okwakwa ẹmo”? (Neh. 4:17, 18; w06 2/1 28 ¶1) Uwoho avọ 2

    Ohwo nọ ọ jọ usu ahwo nọ a jẹ bọ igbẹhẹ na. Ọ wọ ekete fihọ ẹkoko nọ ọ rọ obọ ọvo kru. Yọ ọ rọ obọ nọ o kiọkọ kru ọgbọdọ nọ o thuru fihọ eku.

    Uwoho 2

  4. 4. Fikieme o jẹ rọ kẹ Nehemaya uye inọ emọ ahwo Ju na jọ a jẹ sae ta ẹvẹrẹ Hibru hu? (Neh. 13:23-27; w16.10 14 ¶4)

Roro Kpahe Eware nọ Who Wuhrẹ Noi Ze

  • Eme ekpako ukoko a sai wuhrẹ mi Nehemaya evaọ ẹme . . .

    • eva nọ a re fihọ Jihova? (Neh. 1:4-11; 4:14; 13:1-3)

    • iruo nọ a re lele inievo efa ru evaọ ukoko na? (Neh. 4:15, 21-23)

    • ezọ nọ a rẹ gaviẹ kẹ amọfa evaọ ukoko na? (Neh. 5:1-7) Uwoho avọ 3

      Inievo-emetẹ ivẹ jọ e be ta oware nọ o be kẹ ae uye kẹ ọkpako ukoko jọ evaọ obọ Ọgwa Uvie. Yọ ọkpako na ọ be nabe gaviezọ kẹ ae. Whọ rẹ jọ ovao ọkpako na ruẹ nọ o wo ororokẹ rọ kẹ ae.

      Uwoho 3

  • Nehemaya o je ru iruo ilogbo evaọ uwou ovie Pasia. Rekọ ọ nyasiọ iruo na ba re ọ sai ru iruo Jihova ziezi. Yọ Ọghẹnẹ ọ ghale riẹ ziezi. Eme ma sai wuhrẹ no onana ze?

  • Oghẹrẹ ọfa vẹ whọ sae rọ rehọ aro kele Nehemaya gudu?

Roro Didi Kpahe Jihova avọ Oreva Riẹ

  • Eme me wuhrẹ kpahe Jihova evaọ iku nana?

  • Oghẹrẹ vẹ iku na i ro dhesẹ oware nọ Jihova ọ gwọlọ ru via?

  • Nọ a tẹ kpare Nehemaya ze no, enọ vẹ mẹ te nọe?

Gbe Wuhrẹ Eware Efa

Okenọ Nehemaya ọ lẹ, Jihova o yo olẹ riẹ. Eme u wuhrẹ omai kpahe oghẹrẹ nọ Jihova ọ rẹ rọ kuyo olẹ mai?

“Ọghẹnẹ O Yo Olẹ Riẹ” (Izoẹme sa-sa evaọ itanẹte “Ikuigbe Ebaibol”)

Evaọ ividio nana, rri epanọ Nehemaya o ro dhesẹ nọ ọ gudu evaọ okenọ ewegrẹ a jẹ rọ edhere kpobi wọso ẹe.

Nehemaya: ‘Oghọghọ Jihova Họ Ogaga Ra’—Abọ 1—Amabọ Jọ Riẹ (5:22)

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2026)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2026 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa