Lěe mǐ ná kpo ɖo gbejí nɔ wɛ gbɔn hwenu e mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn lɛ́ ná wá xwetɔ́n é

1-2. Étɛ́ ka jɛ hwenu e Jezu ɖo nǔ kplɔ́n mɛ wɛ ɖo Kafaanawúmu é?

“XÓ ÉNƐ́ syɛ́n dódó; mɛ̌ ka sixú ɖótó?” (Jaan 6:60) Nǔ e ahwanvú Jezu tɔn gěgé ɖɔ hwenu e Jezu ɖo nǔ kplɔ́n mɛ wɛ ɖo Kafaanawúmu é nɛ́. Jezu ko ɖɔ: “Ényí mi ma ɖu Gbɛtɔ́ví ɔ sín agbaza bo nu hun tɔn ǎ ɔ, mi ná mɔ gbɛ ǎ.” Bo ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Mɛ ɖěbǔ e ɖu agbaza ce bo nu hun ce é ná mɔ gbɛ mavɔmavɔ, bɔ un ná fɔ́n ɛ sín kú ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn ɔ gbe.”—Jaan 6:53, 54.

² Mɛ ɖěɖěe xó e Jezu ɖɔ lɛ́ é cí kliwun ná lɛ́ é lɛ́ kɔ sín gǔdo tɔn. Yě ɖi nǔ n’i ɖěbǔ ǎ wɛ a? É nyí mɔ̌ ǎ. Nǔgbó ɔ, cóbónú nǔ énɛ́ ná jɛ ɔ, nǔ e Jezu wa lɛ́ é jí wǔ nú yě mɛ ɖé lɛ́, káká jɛ ahwanvú tɔn lɛ́ jí, bɔ yě ɖɔ: “Gbeyíɖɔ e ɖó ná wá gbɛ ɔ mɛ é ɖíe nǔgbó nǔgbó.” (Jaan 6:14) Hǔn, é ɖo wɛn ɖɔ ahwanvú énɛ́ lɛ́ ko ɖó nǔɖiɖi nú Jezu ɖó bǎ ɖé mɛ. Amɔ̌, hwenu e nǔɖiɖi yětɔn gbɔn tɛ́nkpɔ́n nu é ɔ, yě sɔ́ nɔ gbejí n’i ǎ.

3. Nɛ̌ mɛsɛ́dó lɛ́ ka wa nǔ gbɔn ɖó xó e Jezu ɖɔ é wú? Étɛ́wú? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

³ Lěe mɛsɛ́dó lɛ́ wa nǔ gbɔn ɖó xó Jezu tɔn wú é gbɔn vo. Ée Jezu kanbyɔ́ yě ɖɔ yě lɔ ba ná yi ǎ é jí é ɔ, Piyɛ́ɛ yí gbe ɖɔ: “Aklúnɔ, mɛ̌ gɔ́n mǐ ka ná yi? Xó e nɔ ná gbɛ mavɔmavɔ mɛ é wɛ ɖo nu towe mɛ. Mǐ ɖi nǔ bo wá tuun ɖɔ hwi wɛ nyí Mɛ mímɛ́ Mawu tɔn ɔ.” (Jaan 6:68, 69) Ð’ayi wú ɖɔ Piyɛ́ɛ kún ɖɔ ɖɔ émí kpó mɛsɛ́dó ɖě lɛ́ kpo mɔ nukúnnú jɛ nǔ e ɖɔ wɛ Jezu ɖe bo ɖɔ yě ɖó ná ɖu agbaza émítɔn bo nu hun émítɔn é mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ ó. Ðěbǔ wɛ yě ná bo mɔ nukúnnú jɛ mɛ gbɔn hwe énɛ́ nu ɔ, yě wá gbeta ɔ kɔn bo ná nɔ gbejí nú Jezu. Étɛ́wú? Ðó nǔgbó e mɛ ɖěbǔ ma sixú gbɛ́ ǎ é jí wɛ nǔɖiɖi yětɔn jínjɔ́n, é wɛ nyí ɖɔ Jezu nyí “Klísu Mawu tɔn.”—Luk. 9:20, 35.

4. Nǔ tɛ́ lɛ́ ka sixú tɛ́n gbejí e mǐ ɖe nú Jexóva é kpɔ́n?

⁴ Gbejí e mǐ ɖe nú Jexóva é sixú gbɔn tɛ́nkpɔ́n mɛ ɖo ali gěgé nu. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ényí è jlá nukúnnúmɔjɛnǔmɛ e mǐ ɖó dó wěmafɔ ɖé wú é ɖó, alǒ è bló hǔzúhúzú ɖé ɖo nǔkplɔ́nkplɔ́n mɛ lɛ́ bónú yě ná húzú ahwanvú sín azɔ̌ mǐtɔn kpáxwé ɔ, nɛ̌ mǐ ka nɔ wa nǔ gbɔn? Alǒ ényí nukúnnú mimɔ jɛ nǔ e wú Jexóva nɔ tin bɔ mǐ nɔ se nǔ baɖabaɖa ɖé lɛ́ sín wǔvɛ́ e mɛ ɖo wǔ vɛ́ nú mǐ wɛ ɔ, nɛ̌ mǐ ka nɔ wa nǔ gbɔn? Nǔɖiɖi mǐtɔn sixú lɛ́ gbɔn tɛ́nkpɔ́n mɛ hwenu e xɔ́ntɔn vívɛ́ mǐtɔn klisánwun ɖé wa nǔɖé b’ɛ dó xomɛsin nú mǐ é, alǒ hwenu e mɛ e mǐ nɔ ɖó sísí ná é ɖé wa nǔ xá mǐ ɖo ali agɔ nu é.

5. Jlɛ̌ nǔ e wú mǐ ɖó ná bló bɔ nǔɖiɖi mǐtɔn ná lí dǒ é dó nǔɖé wú. (Kolósinu lɛ́ 1:23)

⁵ É ɖo tají ɖɔ mǐ ní bló bónú nǔɖiɖi mǐtɔn ní lí dǒ. Nǔjlɛ́dónǔwú ɖé ɖíe. Lin tamɛ dó xɔ e è gbá ɖo fí e ayǐkúngban nɔ yá wǔ dán wǔ ɖe é jí. Xɔ mɔ̌hun ɖó ná ɖó dodónu syɛ́nsyɛ́n bá dó sixú nɔ te. Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, cóbónú mǐ ná gbí dɔn ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn ɖěɖěe xó è ɖɔ ɖo akpáxwé e wá yi é mɛ é ɖɔhun mɛ ɔ, nǔɖiɖi mǐtɔn ɖó ná lí dǒ. Ényí mǐ kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná nǔɖiɖi mǐtɔn wɛ ɔ, mǐ ná kpo ɖo dǒ lí wɛ, bo ná kpo ɖo mɛsɛntɔ́ Jexóva tɔn gbejínɔtɔ́ lɛ́ nyí wɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ nukɔn.—1 Kɔ. 15:58; xa Kolósinu lɛ́ 1:23.

6. Étɛ́ ka d’alɔ mɛsɛ́dó lɛ́ bɔ yě nɔ gbejí nú Jezu?

⁶ Étɛ́ ka d’alɔ mɛsɛ́dó lɛ́ bɔ yě nɔ gbejí nú Jezu hwenu e mɛ gěgé ɖěvo lɛ́ jó è dó é? Mɛsɛ́dó lɛ́ kú d’é jí ɖɔ Jexóva wɛ é jɛxá ɖɔ è ní sɛn, ɖó é wɛ nyí Mɛ e dá nǔ lɛ́ bǐ é.Yě lɛ́ kú d’é jí ɖɔ Jezu nyí Vǐ Mawu tɔn, bɔ “xó e nɔ ná gbɛ mavɔmavɔ mɛ é” ɖo gɔ̌n tɔn, lobo lɛ́ kú d’é jí ɖɔ Jexóva ɖo gǔdo nú Jezu bǐ mlɛ́mlɛ́. Mǐ ko kplɔ́n nǔɖé lɛ́ dó Jexóva wú bɔ yě sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná kpo ɖo gbejí nɔ n’i wɛ ɖo hwenu vɛ́ wǔ lɛ́ mɛ. Mǐ ní ɖɔ xó dó nǔ énɛ́ lɛ́ atɔn wú. Yě wɛ nyí: (1) Jexóva wɛ nyí Mɛ e dá nǔ lɛ́ bǐ é. (2) Jexóva sín xó wɛ ɖo Biblu ɔ mɛ. (3) Jexóva ɖo gǔdo nú togun tɔn ɖo égbé. Ényí mǐ ɖeji dó nǔgbó énɛ́ lɛ́ wú bǐ mlɛ́mlɛ́ ɔ, mǐ ná kpo ɖo gbejí nɔ wɛ hwenu e mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn lɛ́ ná wá xwetɔ́n é.

JEXÓVA WƐ NYÍ GBƐÐÓTƆ́ Ɔ

7. Étɛ́ Nǔɖexlɛ́mɛ 4:11 ka flín mǐ? Étɛ́ ka sixú jɛ hwenu e mǐ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn lɛ́ mɛ é?

⁷ Xa Nǔɖexlɛ́mɛ 4:11. Wěmafɔ énɛ́ flín mǐ ɖɔ Jexóva wɛ nyí Mɛ e dá nǔ lɛ́ bǐ é. Nǔgbó énɛ́ kɔ́kɔ́ɖɔ́kɔ́ zɔ́n bɔ é jɛxá ɖɔ è ní sɛn ɛ. Ényí mǐ lin tamɛ dó hlɔ̌nhlɔ́n aditi e é ɖó é jí ɔ, mǐ nɔ kú d’é jí ɖɔ é hɛn ɔ, é ná hwlɛ́n mǐ sín tagba lɛ́ bǐ mɛ. É ɖo mɔ̌ có, Satáan nɔ fúnfún adingbanxó ɖěɖěe ná zɔ́n bɔ è ná xo nǔ kpɔ́n ɖɔ Mawu ka tíin nǔgbó a jí lɛ́ é kpé. Nǔnywɛ́xwítíxwítízɔ́watɔ́ lɛ́ tlɛ sixú ɖɔ ɖɔ gbɛ ɔ jɔ nú éɖée wɛ. Ényí mǐ ma kú d’é jí syɛ́nsyɛ́n ɖɔ Jexóva wɛ nyí Gbɛɖótɔ́ ɔ, bo yí wǎn nú mǐ ǎ ɔ, mǐ sixú jɛ nǔ xo kpɔ́n jí ɖɔ é ka tíin nǔgbó, bo ná lɛ́ d’alɔ mǐ hwenu e mǐ ná ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n nǔɖiɖi tɔn lɛ́ mɔ wɛ é a jí.—Ebl. 11:6.

8-9. Ényí a jɛ nǔ xo kpɔ́n jí ɖɔ Jexóva jɛ́n ka nyí Gbɛɖótɔ́ ɔ a jí ɔ, étɛ́ a ka ɖó ná wa? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

⁸ Ényí a jɛ nǔ xo kpɔ́n jí ɖɔ Jexóva jɛ́n ka nyí Gbɛɖótɔ́ ɔ a jí hǔn, yǎ wǔ wa nǔɖé. Ba do nú nǔ kpó sɔxwixwe kpó ɖo wěma mǐtɔn lɛ́ mɛ dó kúnnuɖenú ɖěɖěe xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ Jexóva wɛ dá nǔ lɛ́ bǐ é jí. A hɛn ɔ, a ná mɔ nǔ ɖěɖěe ná hlɔ̌nhlɔ́n nǔɖiɖi mɛtɔn bo kunkplá xó énɛ́ é gěgé ɖo alɔnuwéma La vie a-t-elle été créée? kpó Cinq questions à se poser sur l’origine de la vie kpó mɛ. Mɔjɛmɛ ɖěvo lɛ́ lɛ́vɔ́ ɖo xóta ɖěbɔdóɖěwú “Dǎ wɛ è dá a?” mɛ, ɖo jw.org jí. Nɔví nyɔ̌nu wínnyáwínnyá ɖé nɔ nyí Jessica bo nɔ nɔ États-Unis bo ɖɔ: “Ée un xa alɔnuwéma Origine de la vie ɔ gúdo é ɔ, un kú d’é jí ɖɔ kúnnuɖenú ɖěɖěe xó è ɖɔ lɛ́ é xlɛ́ ɖɔ Gbɛɖótɔ́ nǔnywɛ́tɔ́ ɖé tíin. Un ko tuun nǔ énɛ́ lɛ́ ɖ’ayǐ, amɔ̌, ée un lɛ́ vɔ́ alɔnuwéma énɛ́ xa gúdo é ɔ, é d’alɔ mì bɔ un tlɛ lɛ́ kú dó nǔ énɛ́ lɛ́ jí hú gǎn.” Gɔ́ ná ɔ, wěma Y a-t-il un Créateur qui se soucie de vous? vívɔ́ xa ko hɛn le wá nú mɛ gěgé. A sixú ko xa wěma énɛ́. Amɔ̌, étɛ́wú a ma ka ná lɛ́vɔ́ xa ǎ?

⁹ Ðo nǔkplɔ́nkplɔ́n mɛɖésúnɔ tɔn towe e ja é hwenu ɔ, a hɛn ɔ, a ná gbéjé kúnnuɖenú ɖěɖěe xlɛ́ ɖɔ Mawu tíin lɛ́ é kpɔ́n. É nyí alɔ kɛ́ɖɛ́ wɛ dobanúnǔ towe ná dó we nú a ná ná hlɔ̌nhlɔ́n nǔ e a ɖi ɖɔ Jexóva tíin é ǎ, loɔ, é ná lɛ́ tá wěziza dó mɛ alɔkpa e é nyí é jí nú we. (Hlɔ̌. 1:20) Gɔ́ ná ɔ, a ná kpé wú bo zán nǔ e a kplɔ́n lɛ́ é dó d’alɔ mɛ ɖěvo e ɖo nǔ xo kpɔ́n wɛ ɖɔ Mawu ka tíin a jí lɛ́ é. Nǔ tají ɔ ɖíe: Jexóva ná mǐ kúnnuɖenú e xlɛ́ ɖɔ é wɛ dá mǐ é gěgé.

Nebula: IAC/RGO/David Malin Images; fish and car: Mercedes-Benz USA; plane: Kristen Bartlett/University of Florida

JEXÓVA WƐ NYÍ DǑWÁTƆ́ BIBLU TƆN

10. Étɛ́wú Biblu ka ɖo tají tawun nú mǐ? (2 Timɔtée 3:16, 17)

¹⁰ Xa 2 Timɔtée 3:16, 17. Biblu ɔ, wɛn ɖé wɛ é nyí bo gosín Jexóva gɔ́n nú gbɛtɔ́ lɛ́. É ná xósin nú nǔkanbyɔ́ tají gbɛ mɛ tɔn lɛ́, bo lɛ́ ɖɔ nǔ e jlǒ Jexóva tɔn nyí é kpó nǔ e é ba ɖɔ mǐ ní wa é kpó nú mǐ. Mǐ ɖi nǔ ɖɔ Jexóva wɛ nyí Dǒwátɔ́ Biblu tɔn, bɔ énɛ́ zɔ́n bɔ Biblu ɔ nyí wěma tají hú gǎn ɔ ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ. Mǐ ná tɛ́n kpɔ́n bo mɔ nǔ jɛ Xó tɔn mɛ, bo wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ bo zán.

11. Étɛ́ ka zɔ́n bɔ a kú d’é jí ɖɔ Mawu wɛ nyí Dǒwátɔ́ Biblu tɔn?

¹¹ Étɛ́wú mǐ ka kú d’é jí ɖɔ Jexóva wɛ nyí Dǒwátɔ́ Biblu tɔn? Hwɛjijɔ lɛ́ gégé. Xó Mawu tɔn sɔgbe ɖo hwenuxó linu. (Luk. 3:1, 2) Nǔ e é ɖɔ dó wɛ̌kɛ́ ɔ wú é lɔ sɔgbe. (Jɔb. 26:7) Satáan nɔ dó gǎn maxamaxa lɛ́ bo ná sú Biblu ɔ sín kún dó có, Biblu ɔ wɛ ka nyí wěma e tíin hú gǎn hwebǐnu ɖo gbɛ ɔ mɛ é. Súnnu 40 mɔ̌ wɛ wlán Biblu ɔ ɖo xwe 1600 mɔ̌ vlamɛ; é ɖo mɔ̌ có, nǔ e ɖ’é mɛ lɛ́ é xo nǔ dó akpa ɖokpó ɔ mɛ. Wěɖexámɛ e ma nɔ cá ǎ lɛ́ é wɛ ɖ’é mɛ, bo ko d’alɔ gbɛtɔ́ lǐvi mɔ̌kpán ɖo gbɛ zínzán gbe bǐ gbe tɔn yětɔn mɛ. (Nǔx. 13:20; 15:21; Mat. 7:12) Gɔ́ ná ɔ, nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn tootóbú e ko jɛnu lɛ́ é nyí kúnnuɖenú e xlɛ́ ɖɔ è sixú gán jɛ Biblu wú é. (Joz. 23:14) É ɖo wɛn ɖɔ, Mawu gɔ́n wɛ Biblu ɔ gosín nǔgbó!

12. Ényí mǐ jɛ nǔ xo kpɔ́n jí ɖɔ nǔ e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é ɔ, Mawu gɔ́n jɛ́n yě ka gosín dóó a jí ɔ, étɛ́ mǐ ka ɖó ná wa?

¹² Ényí mǐ jɛ nǔ xo kpɔ́n jí ɖɔ nǔ e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é ɔ, Mawu gɔ́n jɛ́n yě gosín dóó a jí ɔ, étɛ́ mǐ ka ɖó ná wa? Mǐ ɖó ná xo ɖɛ dó xó ɔ tamɛ azɔn gěgé, lobo wa nǔ sɔgbe xá ɖɛ mǐtɔn lɛ́. Ðǒ ayi nǔ e nɔví súnnu wínnyáwínnyá e nɔ nyí Jordan, bɔ è kplɔ́n ɛ ɖo nǔgbó ɔ mɛ é ɖɔ é wú: “Ényí è ko ɖɔ nǔɖé nú mì kpowun ɔ, un nɔ ɖi nǔ ná afɔjíafɔjí ǎ. Un nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ kú d’é jí ɖɔ nǔ e un ɖi nǔ ná lɛ́ é sɔgbe nǔgbó nǔgbó. Un ma ná wa yɛ ǎ ɔ, un nɔ xo nǔ kpɔ́n hweɖélɛ́nu. Amɔ̌, ényí nǔ nyí mɔ̌ ɔ, un nɔ wa nǔ e wú un kpé é bǐ bo nɔ ba do nú nǔ ɖo wěma mǐtɔn lɛ́ mɛ, bá dó mɔ xósin nú nǔkanbyɔ́ ce lɛ́, bo nɔ ɖe ɖɛ nǔxokpɔ́n ce lɛ́.” Ényí mǐ kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná kú e mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva wɛ nyí Dǒwátɔ́ Biblu ɔ tɔn é wɛ ɔ, mǐ ná ná hlɔ̌nhlɔ́n nǔɖiɖi mǐtɔn.—1 Kɔ. 3:12, 13.

JEXÓVA ÐO GǓDO NÚ TOGUN TƆN ÐO ÉGBÉ

13. Ényí mǐ jɛ nǔ xo kpɔ́n dó togun e nyí togun Mawu tɔn ɖo égbé é wú jí ɔ, étɛ́ mǐ ka ɖó ná wa?

¹³ Ényí mǐ jɛ nǔ xo kpɔ́n jí dó nǔjɔnǔ mɛ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ wɛ nyí togun e gúdo Mawu ɖe ɖo égbé é a jí ɔ, mǐ ná lɔn nú nǔxokpɔ́n mɔ̌hun ná jínjɔ́n ayǐ bǐ ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, mǐ ɖó ná kan nǔ lěhun lɛ́ byɔ́ dó wínnyɔ́ ɖɔ nú nǔxokpɔ́n mǐtɔn lɛ́: ‘Mɛ̌ mɛ̌ é ka ɖo nǔ e wú yě kpé é bǐ wa wɛ nǔgbó nǔgbó bá zán gbɛ sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́? Tutoblónúnǔ tɛ́ ka sɔ́ nǔ e é ɖi nǔ ná lɛ́ é jínjɔ́n Biblu kɛ́ɖɛ́ jí?’ (2 Tim. 4:3, 4) ‘Mɛ ɖětɛ́ lɛ́ ka ɖo jlǒ Jexóva tɔn wa wɛ ɖo égbé?’—Mat. 7:20, 21.

14. Nɛ̌ Mawu ka nɔ zán Kúnnuɖetɔ́ tɔn lɛ́ bɔ yě nɔ bló bɔ Matíe 24:14 nɔ jɛnu gbɔn?

¹⁴ Mǐ sixú kan nǔ élɔ́ byɔ́ mǐɖée dó mɛ ɖěɖěe ɖo jlǒ Mawu tɔn wa wɛ ɖo égbé lɛ́ é wú: ‘Mɛ̌ mɛ̌ é ka ɖo wɛnɖagbejíjlázɔ́ e Jezu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ è ná wa ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn lɛ́ mɛ é wa wɛ?’ (Mat. 24:14) Xósin ɔ ɖo wɛn. Mawu ɖo togun tɔn, énɛ́ wɛ nyí Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ zán wɛ, bɔ yě ɖo wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ wa wɛ. Mǐɖokpónɔ wɛ ɖo wɛn ɖagbe Axɔ́súɖuto Mawu tɔn tɔn jlá wɛ gbɔn to 240 jɛjí mɛ. Mǐ bɛ́ azɔ̌ énɛ́ din é ɔ, é ko yi xwe 100 jɛjí. Ɛɛn, wɛnɖagbejíjlá kpó nǔkplɔ́nkplɔ́n mɛ lɛ́ kpó sín azɔ̌ ɔ kpo ɖo azɔ̌ tají hú gǎn ɔ nyí nú mǐ wɛ.—Mat. 28:19, 20.

15. Nɛ̌ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ka nɔ jɔ fún dó cí klɔ́klɔ́ sín nyǐkɔ Mawu tɔn wú mɛ ɖo égbé gbɔn? (Matíe 6:9; Ezayíi 43:10)

¹⁵ Xa Matíe 6:9 kpó Ezayíi 43:10 kpó. Nyǐkɔ Mawu tɔn ɖésú Jexóva ɔ wɛ è dó tuun mǐ ná, bɔ mǐ nɔ gó ɖó Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ e è nɔ ylɔ́ mǐ ɖɔ é wú. Égbé ɔ, gěgé mɛ e ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é tɔn tuun nyǐkɔ énɛ́ ǎ, amɔ̌, mǐdɛɛ lɛ́ dó gǎn bo sɔ́ ɖó tɛn e mɛ é ɖó ná nɔ é ɖo Biblu ɔ mɛ. Azɔn 7000 jɛjí wɛ é tɔ́n ɖo nǔwlánwlán dodó Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn tɔn mɛ.

16. Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖɔ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ se tónú nú sɛ́n e ɖo Jaan 13:34, 35 mɛ é? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)

¹⁶ Xa Jaan 13:34, 35. Wǎngbɛ́númɛ kpó kínklán kpó wɛ gɔ́ gbɛ élɔ́ mɛ có, wǎnyíyí kpó bǔninɔ kpó ɖo kplékplé nɔví lɛ́ tɔn mǐtɔn mɛ; nǔjíwǔ ɖé wɛ énɛ́ nyí. Awa vovo gbɛ ɔ tɔn lɛ́ xwé wɛ mǐ gosín, ɛɛn, xá vovo lɛ́ mɛ wɛ mǐ gosín bo lɛ́ yí kplɔ́n vovo. É ɖo mɔ̌ có, mǐ nɔ wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ bo nɔ bló bɔ fífá kpó wǎnyíyí kpó nɔ ɖo tɛ́ntin mǐtɔn. Ðo tomɛyiyi towe lɛ́ hwenu ɔ, a ka ko bló kplé ɖo agun ɖěvo mɛ kpɔ́n a? Hweɖévonu e a ná yi é ɔ, lin tamɛ dó wǎnyíyí kpó bǔninɔ kpó e ɖo nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ tɛ́ntin é jí. Mɔ̌ wiwa ná xlɛ́ we nyi wɛn ɖɔ Jexóva wɛ ɖo Kúnnuɖetɔ́ tɔn lɛ́ zán wɛ nǔgbó dó ɖo jlǒ tɔn wa wɛ ɖo égbé. Énɛ́ hinhɛn ayi mɛ sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nɔ gbejí nú Jexóva hwenu e nǔ ɖěbǔ ná tɛ́n nǔɖiɖi mǐtɔn kpɔ́n é.

MA JÓ JEXÓVA DÓ GBEÐÉ Ó

17-18. Ninɔmɛ vɛ́ wǔ tɛ́ lɛ́ mɛ mǐ ka sixú gbɔn? Amɔ̌, étɛ́ mǐ ka sixú ɖɔ kpó jiɖiɖe kpó?

¹⁷ Hwenu e syɛ́n bo vɛ́ wǔ bɔ è ná ɖí xwi xá lɛ́ é mɛ nɔ gbɛ ɖe wɛ mǐ ɖe, énɛ́ wú ɔ, mǐ mɛ ɖě ná gɔn wǔvɛ́ lɛ́ mɔ ɖo azǎn gǔdo gúdo tɔn élɔ́ lɛ́ mɛ ǎ. (2 Tim. 3:1, 13) Mǐ sixú mɔ tagba syɛ́nsyɛ́n ɖěvo lɛ́. Tutoblónúnǔ Mawu tɔn sixú wá gbeta ɖé lɛ́ kɔn bɔ mǐ ná gɔn nukúnnú mɔ jɛ yě mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́. Alǒ mǐ sixú mɔ ɖɔ nɔví súnnu alǒ nɔví nyɔ̌nu mǐtɔn ɖé kún mɔ nǔ jɛ lěe nǔ cí nú mǐ é mɛ ó, kabǐ dó xomɛsin nú mǐ. Mǐ sixú nɔ ma tuun ali e nu mǐ ná ɖe ɖɛ tagba mǐtɔn ɖe afɔjíafɔjí é, alǒ sixú nɔ ma mɔ nǔ jɛ nǔ e wú nǔɖé ɖo jijɛ wɛ é wú.

¹⁸ Ényí ninɔmɛ énɛ́ lɛ́ ná bo zɔ́n bónú nǔ cí ɖěbǔ nú mǐ, bɔ mǐ ka kú d’é jí ɖɔ Jexóva wɛ nyí Gbɛɖótɔ́ ɔ, bɔ Biblu nyí Xó tɔn, lobɔ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nyí togun tɔn ɔ, mǐ sixú kpo ɖo gbejí nɔ n’i wɛ hwebǐnu. Lěe Piyɛ́ɛ ɖɔ nú Jezu gbɔn é ɔ, mǐ lɔ sixú ɖɔ nú Jexóva ɖɔ: “Mɛ̌ gɔ́n mǐ ka ná yi? Xó e nɔ ná gbɛ mavɔmavɔ mɛ é wɛ ɖo nu towe mɛ.”