Jak se svědkové Jehovovi chovají k těm, kdo už nepatří k jejich náboženství?
Ke všem se snažíme chovat hezky, uctivě a s láskou. Když se někdo ze svědků Jehovových přestane pravidelně zapojovat do uctívání Boha nebo se už do něj nezapojuje vůbec, zajímáme se o něj.a Snažíme se ho ujistit, že ho máme rádi, a pomoct mu, aby zase chtěl mít k Bohu blízký vztah. (Lukáš 15:4–7)
Někdy člověk může dělat věci, kvůli kterým je nutné ho od sboru oddělit. (1. Korinťanům 5:13) Svoje spoluvěřící ale máme upřímně rádi, a tak se takovému člověku snažíme co nejdřív pomoct, aby k tomu nedošlo a mohl ve sboru zůstat. A i když oddělený je, pořád se k němu chováme s láskou a úctou. Přesně jak nás k tomu vybízí Bible. (Marek 12:31; 1. Petra 2:17)
Co vede k tomu, že je někdo oddělený od sboru?
Bible jasně říká, že když se křesťan dopustí vážného hříchu a nechce se změnit, nemůže být dál součástí sboru.b (1. Korinťanům 5:11–13) Zároveň ukazuje, které hříchy jsou tak vážné, že kvůli nim může být člověk od sboru oddělený. Uvádí třeba takové věci jako je nevěra, opilství, vražda, domácí násilí a krádež. (1. Korinťanům 6:9, 10; Galaťanům 5:19–21; 1. Timoteovi 1:9, 10)
To, že někdo udělá vážnou chybu, ale automaticky neznamená, že bude od sboru oddělený. Sboroví staršíc se mu nejdřív snaží pomoct, aby svůj postoj a svoje chování změnil. (Římanům 2:4) Jsou při tom mírní, citliví a laskaví. (Galaťanům 6:1) Takový přístup mu může pomoct, aby si svoje chyby uvědomil, litoval jich a byl rozhodnutý je už neopakovat. (2. Timoteovi 2:24–26) Když ale všechny snahy selhávají a ten člověk dál dělá to, co je podle Bible špatné, musí být od sboru oddělen. Starší pak sboru jenom oznámí, že už není svědek Jehovův.
Když někdo udělá vážnou chybu, starší se mu snaží pomoct. Jsou při tom mírní, citliví a laskaví
K čemu dobrému to vede, když je člověk, který nechce svoje špatné chování změnit, od sboru oddělený? Jedna věc je, že sbor tak podporuje Boží pohled na morálku a chrání se před špatným vlivem toho člověka. (1. Korinťanům 5:6; 15:33; 1. Petra 1:16) Jeho samotného to ale zároveň může motivovat, aby se špatným chováním přestal a udělal potřebné změny. (Hebrejcům 12:11)
Jak se svědkové Jehovovi chovají k těm, kdo jsou oddělení od sboru?
Bible říká, aby se křesťané s někým, kdo je oddělený od sboru, „přestali stýkat“ a aby s takovým člověkem ani nejedli. (1. Korinťanům 5:11) Proto s ním netrávíme čas. To ale neznamená, že bychom ho úplně ignorovali. Chováme se k němu s úctou. Jsme rádi, když přijde na naše náboženská setkání, kde ho svědkové Jehovovi můžou přivítat.d Taky může starší požádat o duchovní pomoc.
Ti, kdo jsou oddělení od sboru, můžou dál chodit na naše shromáždění. A jsme rádi, když přijdou
A co v situaci, kdy je někdo oddělený od sboru, ale jeho manželský partner a děti, které s ním pořád bydlí, jsou dál svědkové Jehovovi? Je sice pravda, že už společně neuctívají Boha, ale na jejich rodinných vazbách se nic nemění. Pořád žijí v jedné domácnosti, takže manželství i rodina dál fungují normálně a všichni si mezi sebou projevují lásku.
Ten, kdo je oddělený, může starší poprosit, aby ho navštívili. Během takových návštěv mu laskavě ukážou, které biblické zásady se vztahují na jeho situaci, a budou se mu snažit pomoct k pokání. Citlivě se ho budou snažit motivovat, aby se vrátil k Bohu. (Zecharjáš 1:3) Pokud se svým špatným chováním přestane a ukáže, že upřímně chce žít podle toho, co říká Bible, může zase být součástí sboru. Ostatní ve sboru mu laskavě odpustí a utěší ho, stejně jako to kdysi v podobné situaci udělali křesťané v Korintu. (2. Korinťanům 2:6–8)
Jak to vidí ti, kdo byli dřív od sboru oddělení?
Někteří svědkové Jehovovi, kteří byli od sboru oddělení, ale pak se rozhodli vrátit k Bohu, k tomu řekli tohle:
„Byla jsem od sboru pryč spoustu let, takže když jsem se rozhodla, že se vrátím, myslela jsem si, že starší budou chtít vědět o všem, co jsem za tu dobu dělala. Oni ale jenom řekli: ‚Život jde dál. Nezaměřuj se na to, co bylo, ale na to, co bude.‘ Tehdy se mi hrozně ulevilo.“ (Maria, Spojené státy)
„Ve sboru měli obrovskou radost, když jsem se vrátil. Cítil jsem, že jim na mně záleží. Z toho, jak se ke mně bratři a sestry chovali, jsem cítil, že mi oni i Jehova odpustili, a díky tomu jsem dokázal jít dál. Starší tady byli vždycky pro mě, aby mi pomohli znovu se duchovně postavit na nohy. Utěšovali mě a pomáhali mi vidět, že Jehovovi na mně pořád záleží a že mě má pořád rád.“ (Malcom, Sierra Leone)
„Jehova svůj lid opravdu miluje, a tak si hlídá, aby jeho organizace zůstávala morálně čistá. A já jsem ráda, že to tak je. Chápu, že lidem mimo sbor to může připadat hodně přísné. Ale ve skutečnosti je to laskavé a je to potřeba. Jsem moc vděčná, že náš nebeský Otec je tak laskavý a milosrdný.“ (Sandi, Spojené státy)
a I když o dotyčném mluvíme v mužském rodě, informace v tomhle článku se vztahují jak na muže, tak na ženy.
b Dřív jsme o takových lidech mluvili jako o vyloučených. Teď místo toho říkáme, že jsou oddělení od sboru.
c Starší jsou zkušení křesťanští muži, kteří vyučují na základě Bible a kteří pomáhají Jehovovým služebníkům a povzbuzují je. Za svou práci nejsou placení. (1. Petra 5:1–3)
d Výjimečně se může stát, že někdo od svědků Jehovových odejde a aktivně se snaží sboru škodit nebo v něm propagovat špatné jednání. V takovém případě se držíme biblického příkazu „ani ho nezdravte“. (2. Jana 9–11)