25.–31. LEDNA 2027
PÍSEŇ Č. 107 Boží vzor lásky
Jak můžeš rozvíjet přátelství s bratry a sestrami
„Opravdový přítel miluje v každé době.“ (PŘÍSL. 17:17)
HLAVNÍ MYŠLENKA
Ukážeme si, proč potřebujeme dobré přátele, jak je můžeme získat a jak být sami dobří přátelé.
1., 2. Co je pro hodně lidí těžké?
VŠICHNI potřebujeme dobré přátele – někoho, kdo nás bude mít rád a bude nás podporovat ve chvílích dobrých i zlých. A určitě máme skvělý pocit, když jsme i my pro druhé dobří přátelé. (Sk. 20:35) Pro naše duchovní i citové zdraví je důležité mít za přátele ty, se kterými se přátelí Jehova a Ježíš. (Žalm 119:63) Je ale smutné, že žijeme ve světě, kde je pro hodně lidí těžké si opravdová přátelství vytvořit nebo udržet. A někteří z nás to můžou mít stejně.
2 Co můžeme dělat pro to, aby bratři a sestry byli naši blízcí přátelé? Může nám pomoct třeba něco z toho, co jsme si v minulém článku řekli o přátelství s Jehovou a Ježíšem. V tomto článku se podíváme na pět klíčů, které nám otevřou cestu k hlubokým přátelstvím. Nejdřív si ale ukážeme, jaké překážky by nám v tom mohly bránit a jak je překonat.
PŘEKÁŽKY NA CESTĚ K PŘÁTELSTVÍ
3. Co by nám mohlo bránit v tom, abychom získali blízké přátele, a jak to můžeme překonat?
3 Člověk je ponořený sám do sebe. Hodně lidí se dneska zajímá jenom o sebe. (2. Tim. 3:1, 2) Ale někoho takového si za přítele vybere jen málokdo. Jestli chceme mít dobré přátele, nesmíme se zaměřovat sami na sebe. Měli bychom se naučit o naše bratry a sestry opravdově zajímat. Apoštol Pavel napsal: „Nemyslete jen na to, co je dobré pro vás, ale také na to, co je dobré pro druhé.“ (Filip. 2:3, 4)
4. Proč bychom se neměli izolovat? (2. Jana 12; viz taky obrázky)
4 Člověk se izoluje. Když se druhých straníme, může to v nás vyvolávat úzkost a smutek. Časem to může ovlivnit naše psychické a duchovní zdraví. (Přísl. 18:1) I když je samota občas dobrá, neměli bychom se často věnovat věcem, které by nás od druhých izolovaly. Někteří třeba hledají přátele hlavně na sociálních sítích. Proč to může být problém? Protože i když s těmi lidmi možná máme společné zájmy, nemůžeme je tímto způsobem dobře poznat. A bez toho dobré přátelství nevznikne. Proto je potřeba s lidmi trávit čas osobně. (Přečti 2. Jana 12.) Když to tak budeme dělat, prospěje to nám i jim. (Hebr. 10:24, 25)
Snaž se s druhými trávit čas osobně (4. odstavec)
5. Proč je důležité mluvit s druhými o svých pocitech?
5 Někteří se izolují citově. Zdráhají se s druhými mluvit o tom, co si myslí a co cítí, a radši si to nechávají pro sebe. Bible neříká, že se druhým musíme svěřovat se všemi svými pocity, i s těmi nejhlubšími. (Přísl. 13:3; Kaz. 3:7) Ale Jehova nás vytvořil tak, že to, co cítíme, potřebujeme s někým sdílet. Takže když o svých pocitech nikdy nemluvíme, může být těžké najít si dobré přátele. Když se ale rozhodneš, že se někomu otevřeš, možná ho to potěší, protože uvidí, že mu důvěřuješ. Vaše přátelství to může posílit. Ježíš neměl problém mluvit o svých pocitech se svými učedníky. (Luk. 19:41; Jan 11:35) Díky tomu měl hodně dobrých přátel. (Jan 15:15)
6. Co můžeme dělat, když jsme plaší? (Viz taky rámeček „Co dělat, když jsi plachý“.)
6 Člověk je plachý. Někteří z nás jsou ve společnosti druhých nesví a mají obavy z toho, jak působí. Jestli s takovými pocity bojuješ i ty, pros Jehovu, aby ti s tím pomohl, a pak jdi svým modlitbám naproti. (Filip. 2:13) Zaměřuj se na to, proč máš svoje bratry a sestry rád, a snaž se jim svoji lásku dávat najevo. (Jan 15:12) Dej si třeba za cíl, že na shromáždění zajdeš za někým, koho dobře neznáš. Můžeš se na něho usmát, pozdravit ho a jednoduše se ho zeptat, jak se dneska měl. Pak dobře poslouchej, co ti říká.
7. Jak se možná občas cítíme a co s tím můžeme dělat?
7 Člověk se cítí emočně vyčerpaný. Někdy to může být tak, že už jenom zvládat každodenní povinnosti je skoro nad naše síly. Můžeme mít pocit, že na přátele už nemáme kapacitu. Je pravda, že někdy potřebujeme být sami a odpočinout si. (Kaz. 4:6) Zároveň ale potřebujeme přátele. A abychom s někým navázali přátelství, je potřeba s ním trávit čas. Takže i když jsi unavený a myslíš si, že už nemáš na to, být s druhými, snaž se s bratry a sestrami trávit čas. Může to být první krok k novým přátelstvím. Možná tě překvapí, kolik síly ti pak takové vztahy dodají. Budou tě emočně a duchovně nabíjet. (Přísl. 11:25)
8. a) Proč bychom se měli přátelit s různými lidmi? b) Co se učíme z toho, co napsal apoštol Pavel o Timoteovi? (Filipanům 2:19–22)
8 Člověk má pocit, že nemá moc možností. Možná se nám zdá, že kolem sebe nemáme moc lidí, se kterými bychom se mohli přátelit. Ve sboru třeba není nikdo v našem věku nebo se stejnými zájmy. Ale je to podobné jako s rostlinou. Když je v příliš malém květináči, může časem přestat růst. Podobně když se při výběru přátel omezíme jenom na ty, kdo jsou stejně staří, pochází ze stejného prostředí nebo mají stejné zájmy, zpomalí se náš duchovní růst. Apoštol Pavel a Timoteus byli dobří přátelé, i když každý pocházel z úplně jiného prostředí. Když mezi svými přáteli máme různorodé lidi, náš život je mnohem bohatší. (Přečti Filipanům 2:19–22.) S Jehovovou pomocí dokážeme překonat jakékoli překážky, které by našim přátelstvím mohly stát v cestě.
PĚT KLÍČŮ K PŘÁTELSTVÍ
9. Proč nás přátelství něco stojí?
9 Často se říká, že aby člověk měl přátele, sám musí být dobrý přítel. A to nás něco stojí. Rozebereme si teď pět klíčů, které nám pomůžou si dobré přátele najít a udržet: 1. buď věrný, 2. buď vděčný, 3. dávej najevo lásku, 4. odpouštěj a 5. buď štědrý.
10. Proč bychom měli být svým přátelům věrní a jak to můžeme dělat?
10 Buď věrný. Jehova je „plný věrné lásky“. (2. Mojž. 34:6) Svoje přátele neopouští, i když dělají chyby. Aby z nás měl Jehova radost, musíme být i my věrní svým přátelům. (Mich. 6:8, poznámky pod čarou) Znamená to, že při nich stojíme v časech dobrých i zlých. (Přísl. 18:24; Řím. 12:15) Mluvíme o nich hezky. A když je to potřeba, bráníme jejich pověst. (Žalm 15:3) Když jsme jim věrní, bude je to motivovat, aby byli věrní i oni nám. Někdo z nich pro nás možná bude jednou riskovat život. (Řím. 16:3, 4)
11. a) Proč je pro přátelství tak důležitá vděčnost? b) Jak Ježíš ukázal, že je vděčnost důležitá? (Lukáš 17:11–18; viz taky obrázky)
11 Buď vděčný. Když chceme mít dobré přátele, je naprosto nezbytné, abychom byli vděční. Proč? Jen máloco je pro přátelství takovou překážkou jako nevděk. Vděčný člověk si všímá toho, co pro něj druzí dělají, a nebere to jako samozřejmost. A vždycky myslí na to, aby poděkoval. (Přečti Lukáše 17:11–18; Kol. 3:15) Když jsme svým přátelům vděční za to, co pro nás dělají, máme jeden druhého čím dál radši a naše přátelství se prohlubuje.
Muž, kterého Ježíš uzdravil z malomocenství, se za ním vrátil, aby mu poděkoval. I ty dávej najevo vděčnost těm, kdo pro tebe něco udělali (11. odstavec)a
12. Co se o tom, jak dávat najevo lásku, učíme od Jehovy a Ježíše? (Jan 11:3, 5, 33–36; 13:1)
12 Dávej najevo lásku. Když chceme mít dobré přátele, je důležité jim dávat najevo, že je máme rádi. (2. Kor. 6:12, 13; 1. Petra 4:8) Dokonalý příklad nám v tom dali Jehova a Ježíš. I když Ježíš věděl, že ho jeho Otec miluje, určitě ho moc potěšilo, když slyšel, jak o něm řekl, že je jeho „milovaný Syn“. (Luk. 3:22) I nám Jehova říká, že nás miluje. A jeho lásku cítíme taky z toho, co pro nás dělá. To všechno nás k němu přitahuje. (Jer. 31:3) I Ježíš dával svým přátelům najevo, že je má rád. „Projevoval jim lásku až do konce.“ (Přečti Jana 11:3, 5, 33–36; 13:1.) A je to motivovalo, aby to dělali stejně. Například apoštol Petr řekl Ježíšovi, že ho má rád. (Jan 21:15–17)
13. Jak můžeme svým přátelům dávat najevo, že je máme rádi?
13 Jehovu a Ježíše můžeme napodobovat tak, že svým přátelům dáváme najevo lásku. (Řím. 12:10; 1. Petra 1:22) Nebojíme se jim říct, že je máme rádi. Chválíme je za jejich hezké vlastnosti. Jsme připravení jim pomáhat. A máme je natolik rádi, že se nebojíme upozornit je na něco, co by měli změnit. (Přísl. 27:9) Dávat najevo lásku je klíč k tomu, abychom si přátele našli a udrželi.
14. Proč je tak důležité přátelům odpouštět?
14 Odpouštěj. Když nebudeme ochotní druhým odpouštět, žádné přátele si neudržíme. Jehova od nás nečeká dokonalost, a tak bychom ji od druhých neměli čekat ani my. I dobří přátelé nám občas ublíží. (Kaz. 7:21, 22) Co uděláme, když se to stane? Budeme jako Jehova a odpustíme jim? Jestli nebudeme usilovat „o to, co vede k pokoji“, můžeme přijít o přátelství, do kterého jsme tolik investovali. (Řím. 14:19) Když nebudeme druhým odpouštět, nejspíš se z nás stanou věčně naštvaní, zahořklí a osamělí lidé. Ale když to budeme ochotně dělat, odměnou nám budou hluboká přátelství. (Přísl. 17:9)
15. Co dalšího můžeme pro svoje přátele dělat?
15 Buď štědrý. Jestli chceš mít dobré přátele, štědře jim věnuj svůj čas a pozornost a děl se s nimi o to, co máš. (Přísl. 11:25; Luk. 6:38) I drobnosti – jako třeba pozvání na něco malého k jídlu, nabídka odvozu nebo to, že budeš trpělivě naslouchat – můžou vaše přátelství posílit. Když budeš ochotný druhým dávat kus sebe sama, vždycky budeš mít dobré přátele.
SNAŽ SE BÝT PRO DRUHÉ DOBRÝ PŘÍTEL
16. Proč potřebujeme dobré přátele?
16 Bez dobrých přátel se neobejdeme. Jsme díky nim šťastnější, pomáhají nám věrně sloužit Jehovovi a podporují nás „v každé době“, i v „čase tísně“. (Přísl. 17:17; 2. Kor. 7:5–7)
17. Díky čemu naše přátelství nemusí nikdy skončit? (Viz rámeček „Přátelé na celý život“.)
17 Snaž se překonávat překážky, které by ti v přátelství s druhými mohly bránit. Pamatuj na to, jaké jsou klíče k tomu, abys měl opravdové přátele. A buď vděčný za přátele, které už máš. Schopnost navazovat přátelství a mít s druhými blízké vztahy je nádherný dárek od Jehovy. Přátelství s těmi, kdo ho milují, můžou trvat věčně!
PÍSEŇ Č. 154 Láska nikdy neselhává
a POPIS OBRÁZKU: Muž, který byl malomocný, děkuje Ježíšovi za to, že ho uzdravil. Podobně si jedna starší sestra našla čas na to, aby poděkovala manželům, kteří jí pomohli.