4.–10. LEDNA 2027
PÍSEŇ Č. 36 Střež své srdce
Chceš dělat radost Jehovovi? Škol si svoje svědomí
„Uvědomujte si, jaká je Jehovova vůle.“ (EF. 5:17)
HLAVNÍ MYŠLENKA
Jak si školit a chránit svoje svědomí, abychom věděli, co si Jehova přeje, a dělali mu radost tím, jak se rozhodujeme a co děláme.
1. Co je svědomí a jak nám může pomáhat, abychom dělali radost Jehovovi?
OD JEHOVY jsme dostali úžasný dar, kterým je svědomí. (Řím. 2:14, 15) Je to schopnost hodnotit svoje postoje a chování a posoudit, jestli jsou správné nebo špatné. Když na naše svědomí působí dobré věci, pomůže nám, abychom se dobře rozhodovali a dělali Jehovovi radost. Ale je důležité pamatovat taky na to, že spousta věcí na něj může mít špatný vliv.
2. K čemu nám slouží svědomí?
2 Dobře vyškolené svědomí dokáže víc než jenom zhodnotit, jestli jsme něco udělali dobře nebo špatně. Taky nám může pomoct, abychom se špatnému jednání vyhýbali a „[lnuli] k tomu, co je dobré“. (Řím. 12:9) V tomto článku si ukážeme, jak nás může naše svědomí chránit. Taky budeme mluvit o tom, co všechno na něj může mít vliv.
SVĚDOMÍ TĚ MŮŽE CHRÁNIT
3., 4. a) V čem se svědomí podobá detektoru kouře a v čem se liší? (Viz taky obrázek.) b) Na příkladu ukaž, jak nás biblicky školené svědomí může chránit.
3 Svědomí se dá přirovnat k detektoru kouře. Obojí tě může upozornit na nebezpečí, ale je mezi nimi jeden podstatný rozdíl. Detektor spustí alarm až potom, co zachytí kouř. Do té doby už oheň možná způsobil nějaké škody. Zato svědomí, které je školené Biblí, může spustit alarm ještě předtím, než uděláme něco špatného a poškodíme svůj vztah s Jehovou. Takže funguje daleko líp. Může nás upozornit na hrozící nebezpečí a tak nás ochránit, abychom se nevydali na cestu, která by nás mohla dovést k vážnému hříchu.
4 Představ si následující situaci. Mladý bratr se přestěhuje na nové místo. Je jasné, že si tam chce najít kamarády. Ve sboru je pár lidí v jeho věku. Pozvou ho na jednu akci a on tam rád jde. Na té akci si ale všimne, že někteří mluví o nemravných věcech a přehánějí to s alkoholem. Bude se s nimi chtít kamarádit? Samozřejmě že ne. Jeho svědomí spustilo alarm a on to varování poslechne. Toto včasné varování mu zabrání v tom, aby se vydal na cestu, která by mohla skončit vážným hříchem. (Jak. 1:14, 15)
Svědomí může fungovat podobně jako detektor kouře, ale mnohem líp (3. odstavec)
5., 6. Co mohlo Adamovi a Evě pomoct, aby poslechli Jehovu?
5 V některých situacích nám Jehova jasně říká, co je správné a co špatné. (Iz. 33:22) Přesně tak to bylo v případě Adama a Evy. Bůh jim řekl, že není správné jíst ovoce ze stromu poznání dobrého a špatného. (1. Mojž. 2:17) Dokonce jim přikázal, aby se toho stromu ani nedotýkali. (1. Mojž. 3:3) Pak ale had řekl Evě, že se jim bude dařit líp, když Jehovu neposlechnou. Eva věděla, že sníst to ovoce by bylo špatné. Neměla na hada dát. Očividně se ale rozhodla svoje svědomí ignorovat. Nechala se hadem ovlivnit a zhřešila proti Bohu.
6 A co Adam? „Nebyl to [on], kdo byl oklamán.“ (1. Tim. 2:14) Jeho svědomí ho mělo vést k tomu, aby poslechl Jehovu bez ohledu na to, co provedla Eva. Udělal ale to, o čem věděl, že je špatné, a ovoce snědl. Kvůli tomu, že naši první rodiče Jehovu neposlechli, „vstoupil do světa hřích…, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili“. (Řím. 5:12) Z jejich špatného příkladu se můžeme poučit. Jestli nechceme zhřešit, musíme poslouchat svoje svědomí.
JAK TO VIDÍ JEHOVA?
7. Co se učíme z Efezanům 5:15–17?
7 Někdy nám Jehova jasně říká, co je správné a co ne, stejně jako to bylo v případě Adama a Evy. Jindy nenajdeme v Bibli žádný konkrétní zákon, který by nám říkal, co máme udělat. A tak musíme chápat, „jaká je Jehovova vůle“. (Přečti Efezanům 5:15–17.) To, jak se rozhodneme, Jehovovi buď udělá radost, nebo ho to zklame. A právě naše svědomí nám pomáhá chápat, co si Jehova přeje, a jednat podle toho.
8. Jak je možné, že se dva křesťané v podobné situaci rozhodnou jinak a oba dva budou mít čisté svědomí?
8 Co nám pomůže se rozhodnout, když se na nějakou situaci nevztahuje žádný biblický zákon? Je to naše biblicky školené svědomí. Člověk často musí zvážit různé věci, třeba proč chce něco udělat a jaké jsou místní zvyky. Proto se dva křesťané v podobné situaci můžou rozhodnout jinak. Ale pokud jsou jejich rozhodnutí v souladu s biblickými zásadami, oba můžou mít čisté svědomí a udělat radost Jehovovi.
9. Jak se dají na situaci těch dvou bratrů uplatnit slova z Galaťanům 6:4? (Viz taky obrázky.)
9 Představ si dva duchovně zralé křesťany. Každého z nich jeho zaměstnavatel pozval na pracovní akci. Během večeře dojde na přípitek. Oba žijí v zemích, kde je zvykem si na něco připít nebo přiťuknout a považuje se to za slušnost. Jeden bratr se k přípitku připojí, protože chápe, že se tím jenom oslavuje to, co se firmě povedlo. Ten druhý bratr se k přípitku nepřipojí, protože jeho zaměstnavatel ve své řeči zmíní něco, co by mohlo zavánět nacionalismem. Bratr má strach, že by v tu chvíli nebyl neutrální. I když se každý z těch bratrů rozhodl jinak, oba měli za cíl udělat Jehovovi radost a jednat v souladu s jeho vůlí. (Přečti Galaťanům 6:4.)
Když je naše svědomí dobře vyškolené, pomůže nám správně se rozhodnout (9. odstavec)a
CVIČ SVOJI ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST
10., 11. Jak nám podle Hebrejcům 5:13, 14 „hutný pokrm“ pomáhá školit si svoje svědomí?
10 Hebrejcům 5:13, 14 nám říká něco o tom, jak si můžeme školit svoje svědomí. (Přečti.) I když se v těch verších slovo „svědomí“ neobjevuje, dozvídáme se z nich, že bychom se měli učit, jak „rozeznat dobré od špatného“. A přesně to je úloha svědomí. Jestli si ho máme školit, potřebujeme „hutný pokrm“. Co si pod tím představit?
11 „Hutný pokrm“ jsou hluboké biblické pravdy, kterým můžou rozumět jenom duchovně „zralí lidé“. (1. Kor. 2:14, 15) Jsou to například biblické zásady. Můžeme o nich uvažovat, když v Bibli pro nějakou situaci není žádný konkrétní zákon. Pomůžou nám rozhodnout se tak, abychom Jehovovi udělali radost. (Přísl. 2:4, 5)
12. Co znamenají výrazy „zralí lidé“ a „používáním“, které jsou v Hebrejcům 5:14?
12 Duchovně „zralí lidé“, to znamená ti, kdo si školí svoje svědomí pomocí biblických zásad, chápou, jaký Jehova je a jak přemýšlí. Díky tomu si dokážou představit, jak na něho asi zapůsobí to, co chtějí udělat. O biblických zásadách přemýšlí vždycky, než se rozhodnou. A tak „používáním“ cvičí svoji rozlišovací schopnost, aby dokázali rozeznat dobré od špatného.
DÁVEJ SI POZOR NA TO, CO BY MOHLO MÍT NA TVOJE SVĚDOMÍ ŠPATNÝ VLIV
13. Co by se mohlo stát, kdybychom si svoje svědomí neškolili?
13 Svědomí není neomylný rádce. Když si ho neškolíme pomocí biblických zásad, ovlivní ho něco jiného. (1. Tim. 4:1, 2) Můžou to být třeba falešné náboženské nauky, předsudky nebo špatné touhy. (Iz. 5:20) Působit na něj můžou i naše negativní vlastnosti jako chamtivost, pýcha nebo sobectví. Kdybychom dovolili, aby něco takového mělo na naše svědomí vliv, byl by z něj špatný rádce.
14. a) Proč se Adam s Evou rozhodli špatně, i když věděli, co je správné? b) O kom dalším z Bible víme, že si neškolil svoje svědomí? (Viz rámeček „Neškolili si svoje svědomí“.)
14 Zamyslíme se teď, jak to bylo v případě Evy. Zdá se, že se nechala ovlivnit chamtivostí a pýchou a kvůli tomu přestala mít správný pohled na to, kdo má právo určovat, co je dobré a co špatné. Přestala být spokojená s tím vším, co od Jehovy měla, a chtěla být jako on. A co Adam? Zachoval se sobecky. Bylo pro něho důležitější být s Evou než udělat to, co se líbí Jehovovi. V Bibli můžeme číst i o dalších lidech, kteří Jehovu dobře znali, ale dovolili, aby na jejich svědomí měla vliv chamtivost, pýcha nebo sobectví.
15. Co dalšího může mít na naše svědomí negativní vliv a k čemu nás Bible vybízí?
15 Na naše svědomí může mít negativní vliv i špatná společnost. (1. Kor. 15:33) Lidé, kteří se nezajímají o Boha a nezáleží jim na tom, co je podle něj správné a co špatné, pro nás můžou představovat velké nebezpečí. Takoví lidé žijí „v neužitečnosti své mysli“ a jsou „myšlenkově ve tmě“. A právě proto nás před nimi Bible varuje. (Ef. 4:17–19) Je moc důležité se od nich držet dál. (2. Tim. 3:1–5)
DOVOL JEHOVOVI, ABY TVAROVAL TVOJE SVĚDOMÍ
16. V jakých situacích nám může svědomí zvlášť pomoct? (Viz rámeček „Hranice tvého svědomí“.)
16 I když jsme nedokonalí, naše svědomí nám může pomáhat, abychom dělali radost Jehovovi. Zvlášť ho můžeme potřebovat v situacích, na které se nevztahují žádné biblické zákony. (1. Kor. 10:31) Ale aby fungovalo správně, musíme si ho školit pomocí biblických zásad. Takové svědomí nám pomůže být vyrovnaní a dělat radost Jehovovi.
17. Jak nás podle Římanům 12:2 Jehova vyučuje?
17 Když jsme ochotní nechat se Jehovou školit a dovolíme mu, aby přetvářel naši mysl, může nás učit přemýšlet jako on. (Iz. 64:8; přečti Římanům 12:2) Máme k tomu celou Bibli, ze které se dozvídáme, jak v průběhu dějin jednal se svými služebníky. (2. Tim. 3:16) A o tom, jak přemýšlí, se nejvíc dozvídáme, když studujeme, co říkal a dělal Ježíš. (1. Kor. 2:16)
18. Co nám pomůže být šťastní a dělat Jehovovi radost?
18 Co tedy můžeme dělat, aby naše svědomí správně fungovalo? Vyhýbáme se všemu, co by na něj mohlo mít špatný vliv. A taky si ho školíme tím, že do hloubky studujeme Bibli. Díky tomu dokážeme rozlišit, co je dobré a co špatné. (Žalm 1:1–3) Když to budeme dělat, budeme šťastní a spokojení a budeme Jehovovi sloužit „s čistým svědomím“. (2. Tim. 1:3)
PÍSEŇ Č. 159 Oslavujme Jehovu
a POPIS OBRÁZKU: Na prvním obrázku je bratr s kolegy na pracovní večeři a nemá problém si s nimi přiťuknout. Na druhém obrázku se bratr rozhodl, že se k přípitku nepřidá, protože v něm zaznělo něco, co zavánělo nacionalismem.