Proč můžeme být šťastní, když nás druzí nenávidí

1. Co Ježíš řekl a proč nás to může překvapit?

V KÁZÁNÍ na hoře Ježíš řekl: „Šťastní jste, když vás lidé nenávidí.“ (Luk. 6:22) Tahle slova musela jeho posluchače překvapit. Vždyť nikdo nemá rád, když ho druzí nenávidí. Tak proč to řekl? To je dobrá otázka, protože Ježíšovy následovníky dneska hodně lidí nenávidí. V tomhle článku si ukážeme, proč to tak je a proč můžeme být i přesto šťastní.

PROČ NÁS DRUZÍ NENÁVIDÍ

2., 3. Jaký je jeden z důvodů, proč druzí pravé křesťany pronásledují, a jak bychom se měli na takové lidi kvůli tomu dívat? (Jan 16:2, 3)

² Nenávidí nás, protože sloužíme Jehovovi. Ježíš o těch, kdo budou jeho učedníky pronásledovat, nebo je dokonce zabijou, řekl: „Nepoznali ani Otce, ani mě.“ (Přečti Jana 16:2, 3.) Kdo ale může za to, že druzí Boží lid nenávidí? Je to Satan, „bůh tohoto systému“. (2. Kor. 4:3, 4) Je to on, kdo brání lidem, aby poznali pravdu o Jehovovi, a kdo je ovlivňuje, aby pronásledovali ty, kdo Jehovu znají a milují ho. (Jan 8:42–44) Když tohle víme, jaký vliv by to mělo mít na to, jak takové lidi vnímáme? Když chápeme, že je Satan oklamal, pomáhá nám to, abychom jim jejich nenávist neopláceli stejnou mincí.

³ Zamysli se nad příkladem Pavla,a který žije v zemi, kde je naše činnost zakázaná. Kvůli tomu, že věrně slouží Jehovovi, ho zatkli, krutě zbili, uvěznili a na několik měsíců skončil na samotce. Dneska říká: „Je mi jasné, že za pronásledováním stojí démoni. To oni se nám snaží bránit v uctívání Jehovy. Přijde mi, že většina těch, kdo pracují ve věznicích, s námi nemá problém, prostě dělají svoji práci.“ K jednomu bratrovi z Chorvatska se zase hodně špatně chovali jeho nevěřící rodiče. On to ale zvládl a říká: „Došlo mi, že můj skutečný nepřítel nejsou moji rodiče, ale Satan.“ (Ef. 6:12)

4. Co se můžeme naučit od Ježíše a Štěpána? (Viz taky obrázek.)

⁴ Když nás druzí pronásledují, není to tak, že bychom je nenáviděli. Vlastně je to tak, že se za ně chceme modlit. (Mat. 5:44) Něco se o tom můžeme naučit od Ježíše a učedníka Štěpána. Potom co římští vojáci přibili Ježíše na kůl, modlil se: „Otče, odpusť jim.“ (Luk. 23:34) Ježíš prosil Jehovu, aby odpustil vojákům, kteří měli za úkol ho popravit. Možná měl taky na mysli všechny ty lidi, které jeho nepřátelé navedli, aby křičeli, ať ho popraví. Ježíšovi bylo jasné, že ti lidi ve skutečnosti nevědí, co dělají. Podobně i učedník Štěpán prosil Boha, aby odpustil těm, kdo se ho chystali zabít. (Sk. 7:58–60) Vyslyšel Jehova jejich modlitby? Ano. Hodně z těch, kdo chtěli vidět Ježíše mrtvého, toho později litovali, uvěřili v něj a dali se pokřtít. (Sk. 2:36–41) A minimálně jeden člověk, který Štěpánovu vraždu schvaloval, se později stal křesťanem. Byl to Saul z Tarsu. Bylo mu moc líto těch hrozných věcí, které z nevědomosti udělal. (1. Tim. 1:13)

5. Co se učíš od Césara?

⁵ I dneska Jehova vyslýchá naše modlitby za ty, kdo nás pronásledují. Vezmi si, co zažil César, který žije ve Venezuele. Kvůli tomu, že je svědek Jehovův, se k němu jeho táta choval agresivně. César říká: „Moje maminka dělala všechno, co by správná manželka a máma měla dělat. I když měla Království vždycky na prvním místě, mého tatínka nikdy nezanedbávala. Mě a moje sourozence učila, abychom měli k tatínkovi vždycky úctu. Taky nás učila, abychom ho poslouchali, pokud po nás nebude chtít něco, s čím Jehova nesouhlasí.“ Po několika letech se Césarův táta začal měnit. César pokračuje: „Jednoho dne jsem se ze srdce modlil a pak jsem se tatínka zeptal, jestli bych s ním nemohl studovat Bibli. Ani nedokážu popsat, jak jsem se cítil, když řekl ano.“ Časem se Césarův tatínek dal pokřtít. Ne všichni se takhle změní, ale když někteří vidí naše slušné chování a to, že s nimi mluvíme uctivě, obměkčí je to. A to je něco, z čeho máme obrovskou radost! Přejeme si, aby si takoví lidé ještě našli cestu k Jehovovi, milosrdnému „Soudci celé země“. (1. Mojž. 18:25)

6. Z jakého dalšího důvodu nás podle Marka 13:13 druzí nenávidí?

⁶ Nenávidí nás, protože uznáváme Ježíše jako krále. Ježíš řekl, že pravé křesťany budou všichni lidé nenávidět „kvůli [jeho] jménu“. (Přečti Marka 13:13.) Co jeho jméno představuje? Jeho pověst a pravomoc, kterou má jako král Božího království. Lidé, kteří nás nenávidí, se spoléhají na vládce tohohle světa, a ne na Ježíše Krista, kterého Jehova vybral, aby vládl celému vesmíru. Ježíš vládne jako král Božího království od roku 1914. A už brzo odstraní všechny vlády, které ho jako krále odmítají uznat.

7., 8. Proč se někteří vysmívají Jehovovým služebníkům? (Jan 15:18–20; viz taky obrázky)

⁷ Nenávidí nás, protože se Satanovým světem nechceme mít nic společného. Ježíš řekl, že jeho následovníky budou nenávidět, protože nejsou „částí světa“. (Přečti Jana 15:18–20.) První křesťané nechtěli mít se světem nic společného. Ani my se nechceme chovat a mluvit jako lidi kolem nás. Nechceme tak ani přemýšlet. Kvůli tomu se hodně našim bratrům a sestrám druzí posmívají, ať už v práci, nebo ve škole. (1. Petra 4:3, 4) Máme ale radost, když se někteří časem změní a začnou si nás za naše chování vážit.

⁸ Jeden příklad. Ignacio, který je ze Střední Ameriky, chodil do školy, kde se mu jeden učitel celé roky vysmíval za to, že chce žít tak, jak si přeje Bůh. Krátce předtím, než Ignacio školu dokončil, se ho ten učitel zeptal, jak se během té doby dokázal držet toho, čemu věří, když mu kvůli tomu dělalo tolik lidí problémy. Ignacio mu řekl, že Boží zákony ho vlastně chrání. Pak ho pozval na shromáždění. Nevěřil svým očím, když ten učitel opravdu přišel. Ta atmosféra na něho tak zapůsobila, že na shromáždění začal chodit pravidelně. Když později studoval Bibli, sám zažil, jaké to je, když se mu druzí posmívají. Ale nevzdal to a nakonec se dal pokřtít.

9., 10. a) Čím dalším se jako křesťané lišíme od lidí v Satanově světě? b) Co se můžeme naučit od apoštola Pavla?

⁹ Od lidí v Satanově světě se taky odlišujeme tím, že jsme v politických otázkách neutrální a nezapojujeme se do válek. (Jan 18:36) Jako křesťané se řídíme radou v Římanům 13:1 a posloucháme zákony země, ve které žijeme. Protože jsme ale neutrální, nechceme, aby někdo volil nás, a ani my nikoho nevolíme. Jsme věrní Jehovovi a jeho království, ve kterém vládne Ježíš. Hodně svědků Jehovových je kvůli svojí víře ve vězení. I tak dál s druhými mluví o Bibli. Napodobují tím apoštola Pavla, kterého roky věznili – ať už doma, nebo ve vězení. (Sk. 24:27; 28:16, 30) O dobré zprávě mluvil se všemi, kdo si ho chtěli vyslechnout. Patřili k nim strážci ve vězeních, vládní úředníci, místodržitelé, králové, a možná dokonce lidé, kteří měli blízko k římskému císaři Neronovi. (Sk. 9:15)

¹⁰ Podobně naši bratři, kteří jsou ve vězení, kážou všem, kdo si je chtějí vyslechnout. Můžou to být soudci, vládní úředníci a dozorci. Například jeden bratr strávil ve vězení víc než šest let, protože se nechtěl zapojovat do politiky. Řekl, že tu dobu, kdy byl ve vězení, nevnímal jako trest, ale jako úkol od Jehovy najít lidi, kteří mají zájem se o něm něco dozvědět. Když nás Jehova tímhle způsobem použije, jsme šťastní. (Kol. 4:3) Pojďme se teď podívat na další důvody, proč můžeme být šťastní, i když nás druzí nenávidí za to, že sloužíme Jehovovi.

PROČ MŮŽEME BÝT ŠŤASTNÍ, KDYŽ NÁS DRUZÍ NENÁVIDÍ

11. Proč se dá říct, že pronásledování může posílit naši víru? Ukaž to na příkladu.

¹¹ Víme, že se tím splňují biblická proroctví. V úplně prvním proroctví, které je v Bibli, Jehova předpověděl, že Satan a jeho obrazní potomci, tedy ti, kdo ho budou následovat, budou nenávidět ty, kdo Jehovu milují a slouží mu. (1. Mojž. 3:15) Ježíš častokrát pravdivost těchhle prorockých slov potvrdil, jak je to vidět ze všech čtyř evangelií. (Mat. 10:22; Mar. 13:9–12; Luk. 6:22, 23; Jan 15:20) A potvrzují to i jiná místa v Bibli. (2. Tim. 3:12; Jak. 1:2; 1. Petra 4:12–14; Juda 3, 17–19) Takže když nás někdo začne pronásledovat, nepřekvapuje nás to. Naopak jsme šťastní, protože se tím plní biblická proroctví. Ujišťuje nás to, že sloužíme pravému Bohu. Sestra, která žije v zemi, kde je naše činnost omezená, říká: „Když jsem se Jehovovi zasvětila, bylo mi jasné, že se s pronásledováním dřív nebo později setkám. Takže zkoušky mě nezastrašily ani nepřekvapily.“ Její manžel byl jedním z mnoha lidí, kteří jí dělali problémy. Choval se k ní hrozně a spálil jí Bibli a biblické publikace. Její víra ale nezeslábla, naopak byla ještě silnější. (Heb. 10:39) Říká: „Pronásledování bylo předpovězeno, takže jsem věděla, že k tomu dojde. A když jsem to zažila, přesvědčilo mě to, že jsem v tom pravém náboženství.“

12. Co jednomu bratrovi pomohlo zvládnout pronásledování?

¹² S pronásledováním sice počítáme, ale i tak pro nás může být těžké, když přijde. O době, kterou jeden bratr strávil ve vězení, napsal: „Občas jsem byl na dně nebo hodně ve stresu, a tak jsem prostě jenom brečel.“ Co mu pomohlo to zvládnout? „Pokaždé jsem se modlil,“ řekl. „Každý den jsem začal modlitbou. A kdykoli během dne přišlo něco náročného, zase jsem se modlil. A když se ke mně někdo choval špatně a mě to vytočilo, zamknul jsem se na záchodě a modlil se.“ Bratr taky přemýšlel o spoustě lidí z minulosti a ze současnosti, kteří pronásledování zvládli. To mu pomohlo, aby vytrval a získal pokoj, který Ježíš slíbil svým následovníkům. (Jan 14:27; 16:33)

13. Co nám pomůže zvítězit nad nenávistí?

¹³ Naše láska k Jehovovi a k bratrům a sestrám je silnější než nenávist. Až do poslední chvíle tady na zemi Ježíš miloval svého Otce z celého srdce. A miloval i svoje přátele. (Jan 13:1; 15:13) Když na takové lásce budeme pracovat i my, dokážeme nad nenávistí zvítězit. Jak to? Hezky je to vidět z příkladu apoštola Pavla.

14. Co pomohlo Pavlovi zůstat věrný Jehovovi i tváří v tvář smrti?

¹⁴ Krátce předtím, než Pavla popravili, svému příteli Timoteovi napsal: „Bůh nám nedal ducha zbabělosti, ale ducha síly [a] lásky.“ (2. Tim. 1:7) Co tím myslel? To, že silná láska k Jehovovi může křesťanovi pomoct, aby zvládl hodně těžké situace. (2. Tim. 1:8) I když Pavel věděl, že ho možná zabijou proto, že slouží Jehovovi, měl ho tak rád, že mu to dodávalo odvahu zůstat mu věrný. (Sk. 20:22–24)

15. Jak je dneska vidět, že se naši bratři a sestry mají opravdu rádi? (Viz taky obrázek.)

¹⁵ Naše spoluvěřící, kteří jsou věrní tváří v tvář pronásledování, máme moc rádi. Spoustu bratrů a sester jim chce svoji lásku ukázat, i když tím sami riskují, že budou pronásledovaní. Takhle kvůli Pavlovi riskovali svůj život Aquila a Priscilla. (Řím. 16:3, 4) Například v Rusku hodně z nich chodí k soudu, aby tam povzbudili ty, kdo jsou zatčení. Když jedna sestra, která byla zatčená, viděla před soudem tu spoustu bratrů, kteří tam přišli, tak ji to dojalo, že chvíli ani nemohla mluvit. Jejich nesobecká láska ji posílila ve chvíli, kdy to nejvíc potřebovala. Můžeme být šťastní, že láska, kterou máme k Jehovovi a jeden k druhému, je silnější než nenávist!

16. Proč apoštol Petr řekl, že ti, se kterými se špatně zachází proto, že slouží Bohu, můžou být šťastní? (1. Petra 4:14)

¹⁶ Víme, že když vytrváváme, máme Boží schválení. (Přečti 1. Petra 4:14.) Apoštol Petr řekl, že když s námi druzí špatně zachází proto, že sloužíme Bohu, a my přesto vytrváváme, máme důvod být šťastní. Jak to? Je to totiž důkaz toho, že je na nás Boží duch. Petr věděl, jaké to je zvládat pronásledování a mít Boží schválení. Krátce po Letnicích roku 33 n. l. židovská chrámová stráž zatkla Petra a další apoštoly za to, že kázali. Petr ale svoji víru odvážně bránil. (Sk. 5:24–29) Ani potom, co jeho a další apoštoly zbičovali, nepřestali kázat. Naopak, radovali se, protože „měli tu čest snášet hanbu pro Ježíšovo jméno“. A stejnou radost můžeme mít i my, když navzdory zkouškám vytrváváme. (Sk. 5:40–42)

17. Co Ježíš řekl svým učedníkům večer před svojí smrtí?

¹⁷ Večer před svojí smrtí Ježíš svým učedníkům řekl: „Kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec a budu ho milovat i já.“ (Jan 14:21) Už se moc těšíme na dobu, kdy nás druzí za to, že sloužíme Bohu, budou milovat, a ne nenávidět. (2. Tes. 1:6–8) Než to tak bude, pamatujme, že máme spoustu důvodů, proč být šťastní, když nás druzí nenávidí.