Co se to děje s mladými lidmi?

TU DOBROU, nebo tu špatnou — kterou zprávu chcete slyšet jako první? Mnozí lidé si zvolí nejprve tu špatnou, protože doufají, že ta dobrá jim zůstane déle v mysli.

Při zkoumání toho, co se děje s mladými lidmi, se nejprve zamysleme nad současnou situací. Starší lidé se obvykle vyjadřují, že dnešní mladí lidé nejsou jako mládež v minulosti. Mladí lidé zase oponují všem tvrzením, že snad nedosahují mravní úrovně minulých generací. Avšak vnímaví pozorovatelé lidské společnosti se shodují v tom, že dnešní mladí lidé jsou odlišní.

V čem se liší?

Ačkoli lidé obecně soudí, že by se mladí lidé měli chovat slušně, měli by mít smysl pro odpovědnost a úctu k druhým, skutečnost se od těchto ideálů často značně liší. Podle jednoho průzkumu, jehož výsledky publikoval londýnský The Independent, si mladí lidé „vytvářejí ‚nového ducha vzpoury‘ proti světu, o němž si myslí, že je značně zklamal“. Tento ‚nový duch vzpoury‘ je patrný ze zjištění, že více mladých lidí dnes ani nechce být považováno za „rozumné a odpovědné“. Chtějí vypadat spíše jako „bouřliví a nevypočitatelní“.

Například v letech 1950 až 1993 vzrostl v Británii počet zaznamenaných zločinů desetinásobně — a většinu z nich spáchali mladí lidé. Ruku v ruce s tím jde šířící se zneužívání drog a alkoholu. A londýnské The Times uvádějí, že téměř všechny vyspělé země zažily „od doby druhé světové války podstatný nárůst počtu psycho-sociálních poruch mladých lidí“. David J. Smith, profesor kriminologie, říká, že tyto poruchy „nesouvisejí prostě jen se ztrátou majetku nebo rostoucím blahobytem“. Výzkumy ukazují, že propast mezi mladými a staršími lidmi je nyní širší.

Děti a dospívající se dnes potýkají s rostoucím stresem. Sebevraždy, úspěšné či neúspěšné, jsou běžným jevem. Skotský Herald, který vychází v Glasgow, uvedl, že děti mladší dvanácti let se pokoušejí se zabít dvakrát častěji než před deseti lety. I starší děti vede zoufalství k témuž cíli. „To jsou u mladých lidí extrémní důsledky přívalu psychiatrických problémů, které mají větší rozsah, než zvládnou služby, jež mají mladým pomáhat,“ píše se v listu.

Čí je to vina?

Pro dospělé je snadné odsoudit mladé lidé za jejich „zvrácené“ názory. Buďme ale poctiví, nenesou na tom, co se dnes děje s mladými lidmi, velkou část viny dospělí? Mladí často poukazují na to, že okolí na ně vyvíjí nátlak, že je rodiče zanedbávají a že mají nedostatek životních vzorů. „Deprese se v celé populaci nevyskytuje o nic více než před třiceti lety,“ tvrdí profesor sir Michael Rutter, ředitel Oddělení dětské psychiatrie při Britské výzkumné lékařské radě. „Jenže,“ upřesňuje, „se zvýšil její výskyt mezi dospívajícími a mladými dospělými. . . . Bezpochyby v tom hraje roli rozpad rodin; ne jen rozvody, ale obecně rozšířené neshody a konflikty mezi dospělými.“

Jedna badatelka prohlašuje, že mladí lidé „zavrhují konvenčnost“. Proč? „Protože konvence pro ně ztratily smysl.“ Vezměme si třeba měnící se názory na úlohu pohlaví. Mnoho mladých žen si osvojuje spíše mužské vlastnosti, agresivitu a násilnost, kdežto mladí muži se stávají zženštilými. To se opravdu velmi liší od norem minulosti.

Proč jsme nyní svědky takovýchto pronikavých změn? A jaká je ta dobrá zpráva o mladých lidech? Jak si mohou zabezpečit budoucnost? V dalším článku si na tyto otázky odpovíme.