„Předadventní soud“ — Nauka založená na Bibli?

DVAADVACÁTÝ říjen 1844 byl pro přibližně 50 000 lidí na východním pobřeží Spojených států dnem, kdy se mělo stát něco významného. Jejich duchovní vůdce, William Miller, řekl, že Ježíš Kristus se toho dne vrátí. Takzvaní milleristé čekali na místech svých shromáždění, až se setmělo. Dalšího dne pak začalo svítat, ale Pán nepřišel. Vrátili se domů rozčarováni a později ten den pojmenovali „Velké zklamání“.

Zklamání však brzo přešlo v nové naděje. Mladá Ellen Harmonová přesvědčila skupinku milleristů, že jí Bůh ve vidění potvrdil jejich výpočet. Tvrdila, že ten den se stala závažná událost: Kristus vstoupil „do nejsvětějšího místa v nebeské svatyni“.

O více než deset let později si adventistický kazatel James White (který se s Ellen Harmonovou oženil) vytvořil termín k popisu charakteru Ježíšova díla od října 1844. V časopise Review and Herald z 29. ledna 1857 White napsal, že Ježíš započal jakýsi „vyšetřovací soud“, známý také jako „předadventní soud“. A to nadále zůstává základní naukou sedmi milionů lidí, kteří si říkají adventisté sedmého dne.

Avšak někteří uznávaní učenci z církve adventistů sedmého dne (dále jen ASD) by rádi věděli, zda je nauka o „předadventním soudu“ založena na Bibli. Proč ji přezkoumávají? Kdybyste byl adventistou sedmého dne, tato otázka by se vás týkala. Nejprve si tedy ukažme, co to „předadventní soud“ je.

Co to je?

Tato nauka je údajně pevně zakotvena v Danielovi 8:14. Říká se tam: „Pravil mi: ‚Až do dvou tisíc tří set dnů; pak bude svatyně očištěna.‘“ (King James Version) Mnozí adventisté kvůli slovům „pak bude svatyně očištěna“ spojují tento verš s 16. kapitolou 3. Mojžíšovy. Tam je popsáno očišťování svatyně, které prováděl židovský velekněz v Den smíření. Adventisté spojují Danielova slova také s 9. kapitolou dopisu Hebrejcům, která popisuje Ježíše jako Většího velekněze v nebi. Jeden učenec ASD říká, že tato úvaha se zakládá na metodě „důkazových textů“. Najde se „jedno slovo, třeba svatyně, u Dan. 8:14, stejné slovo ve 3. Mojž. 16, opět totéž slovo v Hebr. 7, 8, 9“, z čehož plyne, „že na všech těchto místech se mluví o stejné věci“.

Adventisté uvažují takto: Izraelští kněží ve starověku vykonávali každodenní službu v chrámovém oddělení nazvaném Svatá, a to vedlo k odpuštění hříchů. Ve Dni smíření velekněz každoročně sloužil v Nejsvětější (nejvnitřnější místnosti chrámu), a to vedlo k vymazání hříchů. Vyvozují z toho, že Ježíšova kněžská služba v nebi má dvě fáze. První začala jeho vystoupením v prvním století, skončila v roce 1844 a vedla k odpuštění hříchů. Druhá, „soudní fáze“, začala 22. října 1844, stále pokračuje a skončí vymazáním hříchů. Jak k tomu dojde?

Říká se, že od roku 1844 Ježíš zkoumá záznamy o životě všech, kdo vyznávají, že jsou věřící (nejprve mrtvých a pak živých), aby rozhodl, zda si zaslouží věčný život. A toto zkoumání je „vyšetřovací“ či „předadventní soud“. Až budou lidé takto posouzeni, hříchy těch příznivě posouzených budou z knih vymazány. Ellen Whiteová však vysvětlila, že ti, kdo budou posouzeni nepříznivě, budou mít ‚své jméno vymazáno z knihy života‘. Tak tedy „bude rozhodnuto o osudu všech: život, nebo smrt“. Pak bude očišťování nebeské svatyně podle Daniela 8:14 završeno. To učí adventisté sedmého dne. Avšak jedna publikace ASD, Adventist Review, připouští: „Výraz vyšetřovací soud se v Bibli nevyskytuje.“

Neexistující lingvistický spoj

Tato nauka některé adventisty znepokojuje. „Dějiny ukazují,“ říká jeden pozorovatel, „že věrní vůdci v našich řadách prožívají mučivou úzkost, když přemýšlejí o tradiční nauce o vyšetřovacím soudu.“ V nedávných letech, pokračuje tento muž, přešly úzkosti v pochybnosti, protože učenci začínají „zpochybňovat mnohé pilíře našeho pojetí svatyně“. Prozkoumejme nyní dva z nich.

První pilíř: Existuje spojitost mezi osmou kapitolou Daniela a 16. kapitolou 3. Mojžíšovy. Tento výchozí předpoklad je oslaben hlavně dvěma problémy — jazykem a kontextem. Nejprve uvažujme o jazyce. Adventisté věří, že ‚očištění svatyně‘ v 8. kapitole Daniela je protiobrazem ‚očištění svatyně‘, o kterém se píše v 16. kapitole 3. Mojžíšovy. Podobnost těchto míst se zdála přijatelná do doby, než překladatelé zjistili, že slovo „očištěna“ v King James Version je chybným překladem tvaru hebrejského slovesa cadhaqʼ (znamená „být spravedlivý“), které se nachází u Daniela 8:14. Profesor teologie Anthony A. Hoekema napsal: „Je škoda, že se toto slovo přeložilo být očištěna, protože zde vůbec není použito hebrejské slovo, které se obvykle překládá jako očištěna [taher].“a To je použito ve 3. Mojžíšově, v 16. kapitole, kde King James Version překládá tvar slova taher jako „očistit“ a „být čistý“. (3. Mojžíšova 16:19, 30) Doktor Hoekema tedy dochází ke správnému závěru: „Kdyby Daniel chtěl poukázat na očišťování podobné tomu, které se provádělo ve Dni smíření, použil by místo slova cadhaqʼ [cadhaq] slovo taheer [taher].“ Avšak cadhaq ve 3. Mojžíšově nenajdeme, stejně jako nenajdeme taher u Daniela. Neexistuje zde žádná lingvistická spojitost.

Co ukazuje kontext?

Nyní uvažujme o kontextu. Adventisté tvrdí, že Daniel 8:14 je „kontextový ostrov“, který vůbec nesouvisí s předchozími verši. Přečtěte si ale Daniela 8:9–14 v doprovodném rámečku „Daniel 8:14 v kontextu“. Získali jste tentýž dojem? Verš 9 mluví o útočníkovi, malém rohu. Verše 10–12 ukazují, že tento útočník napadne svatyni. Ve verši 13 je otázka ‚Jak dlouho bude útok pokračovat?‘. A verš 14 odpovídá: „Do dvou tisíc tří set večerů a jiter; a svaté místo jistě bude uvedeno do svého správného stavu.“ Je jasné, že ve 13. verši je otázka, která je zodpovězena ve 14. verši. Teolog Desmond Ford říká: „Oddělit Dan. 8:14 od tohoto zvolání [‚Jak dlouho?‘, verš 13] je jako plavit se ve vykladačském moři bez kotvy.“b

Proč adventisté vytrhují verš 14 z kontextu? Aby se vyhnuli trapným závěrům. Kontext připisuje znečištění svatyně, o němž je řeč ve verši 14, činnosti malého rohu. Avšak nauka o „předadventním soudu“ připisuje znečištění svatyně Kristově činnosti. On údajně přenesl hříchy věřících do nebeské svatyně. Co by se tedy stalo, kdyby adventisté věřili této nauce a zároveň kontextu? Doktor Raymond F. Cottrell, adventista sedmého dne a bývalý spoluvydavatel SDA Bible Commentary (Biblický komentář od ASD), píše: „Kdybychom sami před sebou předstírali, že ADS vykládají Daniela 8:14 v kontextu, označili bychom tak Krista jako malý roh.“ Doktor Cottrell poctivě uznává: „Obojí, kontext i adventistický výklad, mít nemůžeme.“ Církev adventistů tedy musela v souvislosti s „předadventním soudem“ učinit volbu — přijmout buď tuto nauku, anebo kontext Daniela 8:14. Naneštěstí si zvolila to první, a odvrhla to druhé. Doktor Cottrell tedy říká, že se není co divit, když informovaní studenti Bible obviňují adventisty z toho, že „večtou do Písma“ to, co „nelze z Písma vyčíst“!

V roce 1967 dr. Cottrell připravil pro sobotní školu lekci o Danielovi, která byla rozeslána sborům ASD po celém světě. Bylo tam řečeno, že Daniel 8:14 souvisí s kontextem a že ‚očišťování‘ se netýká věřících. Je významné, že tato lekce se vůbec nezmiňuje o „vyšetřovacím soudu“.

Některé pozoruhodné odpovědi

Do jaké míry si adventisté uvědomují, že tento pilíř je příliš slabý na to, aby nauku o „předadventním soudu udržel“? Doktor Cottrell položil 27 předním adventistickým teologům otázku: ‚Jaké lingvistické či kontextové důvody byste uvedli pro spojování 8. kapitoly Daniela a 16. kapitoly 3. Mojžíšovy?‘ A odpověď?

„Všech 27 z nich potvrdilo, že pro uplatnění Dan. 8:14 na protiobrazný den smíření a na vyšetřovací soud žádné lingvistické ani kontextové důvody neexistují.“ Byli tedy dotázáni: ‚Máte pro to nějaké jiné důvody?‘ Většina adventistických učenců řekla, že jiné důvody nemají, pět z nich odpovědělo, že tuto spojitost převzali od Ellen Whiteové, a dva řekli, že tuto nauku zakládají na „šťastném omylu“ v překladu. Teolog Ford poznamenal: „Takové závěry učiněné výkvětem našich vzdělanců nám vlastně ukazují, že naše tradiční nauka o Dan. 8:14 je neobhájitelná.“

Pomůže dopis Hebrejcům?

Druhý pilíř: Daniel 8:14 je spojován s 9. kapitolou dopisu Hebrejcům. Teolog Ford říká: „Všechna naše raná díla čerpají při vysvětlování Dan. 8:14 hodně z Hebr. 9.“ Tato spojitost se zrodila po „Velkém zklamání“ v roce 1844. Millerista Hiram Edson hledal Boží vedení a upustil Bibli na stůl tak, aby se otevřela. A výsledek? Stála před ním 8. a 9. kapitola dopisu Hebrejcům. Ford říká: „Co vhodnějšího a symboličtějšího by adventisté mohli uvést na obhajobu svého tvrzení, že tyto kapitoly jsou klíčem k významu roku 1844 a Dan. 8:14!“

„Toto tvrzení je pro adventisty sedmého dne rozhodující,“ pokračuje dr. Ford ve své knize Daniel 8:14, the Day of Atonement, and the Investigative Judgment. „Jedině v Hebr. 9 . . . lze nalézt podrobné vysvětlení významu . . . nauky o svatyni, která je pro nás tak důležitá.“ Jistě, je to 9. kapitola Hebrejcům, která v „Novém zákoně“ vysvětluje prorocký význam 16. kapitoly 3. Mojžíšovy. Avšak adventisté také tvrdí, že to ve „Starém zákoně“ dělá i Daniel 8:14. Jsou-li obě tvrzení pravdivá, mělo by také existovat spojení mezi 9. kapitolou Hebrejcům a 8. kapitolou Daniela.

Desmond Ford si povšiml: „Při čtení Hebr. 9 okamžitě vycházejí najevo jisté věci. Není tam žádná zřetelná narážka na knihu Daniel, a určitě žádná na Dan. 8:14. . . . Kapitola se jako celek zabývá 3. Mojž. 16.“ Konstatoval: „Naši nauku o svatyni nelze nalézt v té jediné knize Nového zákona, která pojednává o významu služby ve svatyni. To uznávají známí adventističtí autoři po celém světě.“ I druhý pilíř je tedy příliš slabý na to, aby tuto problematickou nauku udržel.

Takový závěr však není vůbec nový. Doktor Cottrell říká, že po mnoho let „církevní odborníci na Bibli dobře věděli o exegetických problémech našeho konvenčního výkladu Daniela 8:14 a 9. kapitoly Hebrejcům“. Přibližně před osmdesáti lety napsal E. J. Waggoner, vlivný adventista sedmého dne: „Adventistická nauka o svatyni s jejím ‚vyšetřovacím soudem‘ . . . vlastně popírá smíření.“ (Confession of Faith [Vyznání víry]) Před více než třiceti lety byly takové problémy předneseny Generální konferenci, tedy vedení ASD.

Problémy uvázly na mrtvém bodě

Generální konference ustanovila „Výbor pro problémy v knize Daniel“. Výbor měl vypracovat zprávu o tom, jak vyřešit těžkosti soustředěné kolem Daniela 8:14. Čtrnáct členů výboru tuto otázku studovalo pět let, avšak nezaujali jednomyslné stanovisko. V roce 1980 pan Cottrell, člen tohoto výboru, řekl, že většina členů výboru si myslí, že adventistický výklad Daniela 8:14 se dá „uspokojivě potvrdit“ řadou „předpokladů“ a že na problémy by se „mělo zapomenout“. Dále doplnil: „Uvědomte si, že to byl Výbor pro problémy v knize Daniel, a přitom většina navrhovala, abychom na problémy zapomněli a nic o nich neříkali.“ To se vlastně rovná „doznání, že nemáme odpovědi“. Menšina z výboru tedy nepodpořila názor většiny a nebyla vydána žádná oficiální zpráva. Naukové problémy zůstaly nevyřešeny.

Doktor Cottrell o tomto stavu, kdy věc ustrnula na mrtvém bodě, řekl: „Nesrovnalost v Danielovi 8:14 stále trvá, protože jsme dosud nebyli ochotni čelit skutečnosti, že vůbec nějaký exegetický problém existuje. Tato nesrovnalost jen tak nepomine, jestliže budeme předstírat, že problém neexistuje, jestliže budeme své hlavy — jako jednotlivci či jako kolektiv — strkat do písku svých předpojatých názorů.“ (Spectrum, časopis který vydává Association of Adventist Forums.)

Doktor Cottrell adventisty vybízí, aby provedli „pečlivé přezkoumání základních předpokladů a zásad exegeze, na kterých jsme založili výklad tohoto pro adventisty nepostradatelného úseku Písma“. Povzbuzujeme adventisty, aby prozkoumali nauku o „předadventním soudu“, aby zjistili, zda její pilíře mají pevný základ v Bibli, či zda stojí na nestálém písku tradic.c Apoštol Pavel moudře naléhal: „Přesvědčte se o všem; držte se toho, co je znamenité.“ (1. Tesaloničanům 5:21)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 27]

Daniel 8:14 v kontextu

DANIEL 8:9: „A z jednoho z nich vzešel jiný roh, malý, a stále se velmi zvětšoval směrem k jihu a směrem k východu slunce a směrem k Okrase. 10 A stále se zvětšoval až k nebeskému vojsku, takže způsobil, že něco vojska a něco hvězd spadlo na zem, a on je pošlapal. 11 A vypínal se až ke Knížeti vojska, a byl od něho odňat stálý rys a bylo shozeno stanovené místo jeho svatyně. 12 A kvůli přestupku bylo postupně vydáno vojsko spolu se stálým rysem; a stále shazoval pravdu na zem, a jednal a měl úspěch.

13 A zaslechl jsem, jak mluví jistý svatý, a právě tomu, který mluvil, řekl jiný svatý: ‚Jak dlouhé bude vidění stálého rysu a přestupku, který působí zpustošení, aby se ze svatého místa i z vojska učinily věci, po kterých se šlape?‘ 14 Řekl mi tedy: ‚Do dvou tisíc tří set večerů a jiter; a svaté místo jistě bude uvedeno do svého správného stavu.‘ “ (Překlad Nového světa Svatých písem.)