Radost, která čeká na ty, kdo najdou pravdu
JEDEN Fin našel doma na půdě knihu The Divine Plan of the Ages (Božský plán věků). Hned ji začal číst a zakrátko si říkal ‚To je pravda, to je pravda‘. Když sešel z půdy, řekl své manželce: „Našel jsem pravé náboženství.“
Tento příběh je neobvyklý v tom, jak muž pravdu nalezl. Ale mnoho svědků Jehovových by mohlo vyprávět, že zareagovali podobně. Všichni vám mohou říci, jakou radost jim přineslo poznání, že našli pravdu. Příběhy, které budou následovat, to potvrzují.
Skutečné biblické učení přináší radost
Margarita Königerová vyrůstala v Německu v Mnichově v době druhé světové války. Často vídala rozbombardované a hořící domy. Ve válce jí zemřel bratr. Když chodila na katolické mše, slýchala modlitby za německé vojáky a za führera, Hitlera. Po válce dostala v rámci výměnného studentského programu stipendium na univerzitě ve Spojených státech. Zjistila, že k ní jsou lidé velmi přátelští, a chtěla vědět, co během války nutilo lidi, jejichž přirozenou touhou je žít v míru, aby si nedůvěřovali a nenáviděli se. Když se vrátila do Mnichova, potkala svědky Jehovovy a díky tomu, že s ní začali studovat Bibli, našla odpovědi na své otázky. Říká: „Ukázali mi v Bibli, že jsou tu také ničemné duchovní síly . . . Bible je nazývá ‚světovládci‘ a také říká, že Satan ‚zavádí na scestí celou obydlenou zemi‘ . . . Když posoudíme, jak bezbožně a ďábelsky národy a lidé jednají, je tato odpověď velmi rozumná a uspokojivá.“ (Efezanům 6:12; Zjevení 12:9)
Margarita pokračuje: „Poznala jsem, jak chce Bůh vyřešit problémy země, a to mi přineslo velkou radost. Ne, nezpůsobí to žádná lidská ideologie či vláda, jak říkají světští pedagogové. Bible ukazuje, že správu pozemských záležitostí převezme nová nebeská vláda . . . Ježíš Kristus učil své následovníky, aby se modlili: ‚Ať přijde tvé království‘ . . . Začala jsem chápat, že toto království je skutečná vláda a že jenom ta je schopna zavést opravdový celosvětový mír.“ Skoro třicet let sloužila Margarita jako misionářka v pěti afrických zemích, posledních devatenáct let oznamuje pravdu pokorným lidem ve městě Ouagadougou v Burkině Faso.
Margaritin příběh není ojedinělý. Mnoho lidí reagovalo právě tak, když zjistili, že na obou stranách bitevní linie se duchovenstvo křesťanstva modlí o vítězství. Upřímní lidé vidí, jak rozumné je biblické vysvětlení, že Bůh nemá nic společného s válkami, které lidé vedou, ale že války vznikají proto, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. Lidé, kteří hledají pravdu, poznávají, že praví křesťané nemají být „částí světa“ — v záležitostech světa mají zůstat neutrální. Když tito noví zájemci poznají, že právě svědkové Jehovovi zaujali takový postoj, začínají být přesvědčeni, že našli pravdu. Když postupně poznávají, proč Bůh připouští ničemnost a jak způsobí na zemi mír a spravedlivé poměry prostřednictvím svého Království, nacházejí naději a radost. (1. Jana 5:19; Jan 17:16; Matouš 6:9, 10)
Skutečné biblické zásady přinášejí radost
Daniel Rosero z Ekvádoru cítil, že život nemá smysl, a tak začal pít. Církev, do které patřil, mu říkala, že jediné, na co se může těšit, je smrt a ohnivé peklo. Odpověděl: „Když mám shořet, tak mě nechte pít!“ Měl osmičlennou rodinu, o kterou se nestaral, a neustále se pral se svou manželkou Delilou. Jedno nedělní ráno však nastal zvrat. Navštívili je svědkové Jehovovi a začali s nimi studovat Bibli. Když Daniel poprvé navštívil krajský sjezd svědků Jehovových, uvědomil si, že našel pravdu. Říká: „Ta organizace mě nadchla. Bylo tam spousta lidí a všichni spolu dobře vycházeli. Byla mezi nimi vidět láska. Nikdo nekouřil. Nikdo nemluvil sprostě . . . Vzpomínám si, že jsem si říkal ‚To je pravda!‘ Co na mě zapůsobilo, nebyl strach ze smrti ani strach z konce světa. Byla to čistota organizace.“
Všichni Roserovi se stali svědky Jehovovými. Tím, že začali uplatňovat biblické zásady, se zlepšil jejich rodinný život i ekonomická situace. Delila Roserová říká: „Víte, za všechno vděčím biblické pravdě. Kdo ví, kde by byly moje děti bez Božího slova? Všech sedm dětí je pokřtěných a jsou pevné. Pravda pro mě znamenala úplně nový život, nové štěstí.“
Příběh Roserových však není ojedinělý. V dnešní době má problémy mnoho lidí. Jedním důvodem je, že se už morální měřítka Bible nerespektují tak, jak to bývalo v dřívějších generacích. Tímto trendem se řídí většina náboženství — buď ve jménu tolerance, nebo proto, že cítí, jak s měnící se dobou odcházejí staré morální hodnoty. A tak museli Roserovi stejně jako jiní lidé tápat bez biblických rad. Když však takoví pokorní lidé pochopí, jak se Bůh dívá na morálku a rodinný život, bez váhání uplatní, co poznávají. Z jejich příběhů vidíme, jak dobré výsledky to má.
Radost se musí pěstovat
To však neznamená, že křesťan je neustále ve stavu euforie. Je jasné, že těžkosti, které lidi běžně potkávají — nezaměstnanost, nemoci a smrt —, se nevyhýbají ani křesťanům. Křesťané musí také neustále bojovat proti své vlastní nedokonalosti a slabosti. Biblická zpráva říká, že Lot „byl značně stísněn tím, že si lidé vzdorující zákonu libovali v nevázaném chování“ ve městě Sodoma. Věrní křesťané se nemohou zbavit podobných pocitů, když vidí, jak je ničemnost rozšířená. (2. Petra 2:7, 8)
Ale lidé, kteří našli pravdu, mají velkou výhodu. Například když je věřící člověk smutný z toho, že mu někdo zemřel, nemusí truchlit „právě jako i ostatní, kteří nemají žádnou naději“. Jeho smutek nebude bezmezný. To platí i v případě jiných problémů. Když člověk najde pravdu, ví, že dnešní těžkosti jsou jen dočasné. S nadějí se těžkosti snášejí lépe. Také pomáhá vyrovnaný způsob života. (1. Tesaloničanům 4:13)
Pavel křesťany nabádal: „Vždy se radujte v Pánu. Chci ještě jednou říci: Radujte se!“ (Filipanům 4:4) Z toho vidíme, že radost sice může mít každý, ale je také možné ji nemít. Překážkou mohou být starosti v tomto starém systému věcí. Bible nám ještě říká, že radost, jedno z ovoce Božího ducha, musíme pěstovat. (Galaťanům 5:22) Když budete stále poznávat pravdu a připomínat si, co dobrého vám to po duchovní stránce přineslo, nebudete radost ztrácet. Až přijde doba, kdy Bůh lidem ‚setře každou slzu z očí‘ a kdy nebude „truchlení ani křik ani bolest“, bude naše radost ještě větší. (Zjevení 21:4)
[Obrázky na straně 8]
Na mnoho lidí zapůsobí, jakou radostí a dobrou organizací se vyznačují sjezdy svědků Jehovových