Jaká je naděje pro mrtvé?

JEDNA mladá rodina jela na dovolenou na východní pobřeží Jižní Afriky. Rodiče manželky cestovali v jiném autě před nimi. Najednou jim praskla pneumatika. Když se na kraji silnice připravovali, aby si pneumatiku vyměnili, narazil do obou aut opilý řidič. Starší muž i jeho manželka zemřeli. Mladší muž zemřel za několik dnů. Jeho manželka měla zlomená žebra a další zranění. Dítě mělo natolik poškozený mozek, že ochrnulo.

Pro tuto nešťastnou rodinu to byla nesmírná tragédie. Když sestra mladé manželky, Carolann, uslyšela tu zprávu, naprosto otupěla. Podobné katastrofy se dějí ve všech zemích. Zármutkem postižení příbuzní a přátelé často uvažují: ‚Jsou tito mrtví skutečně mrtví‘, a nebo. . .

‚JSOU MRTVÍ NAŽIVU?‘

Téměř všechna náboženství učí, že duše je nesmrtelná. Jejich přívrženci tedy věří, že ti, kteří zemřeli, nejsou ve skutečnosti mrtví, ale že jsou stále naživu v nebi, v očistci nebo v pekle. Podle toho, co učí mnoho církví, lidé, kteří jsou v pekle, strašně trpí po celou věčnost. Chce však Bůh lásky doopravdy postihovat své stvoření takovým utrpením? — 1. Jana 4:8.

Zřejmě to nechce, ale jak si tím můžeme být jisti? Důkladně přemýšlej nad následujícím biblickým důkazem. „Jehova Bůh přistoupil k vytvoření člověka z prachu zemské půdy a vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ (1. Mojžíšova 2:7) Říká snad inspirovaný výrok, že první člověk, Adam, dostal duši? Ne, stal se duší, živou osobou. Potvrdil to apoštol Pavel, když napsal: „Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou.‘“ — 1. Korinťanům 15:45, EP.

Může lidská duše umřít? Prorok Ezekiel napsal: „Všechny duše — patří mně. Jak duše otcova, tak duše synova — patří mně. Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4, 20; Kazatel 9:5, 10) Zřejmě tedy — jestliže je duše mrtvá, nemůže člověk nic vědět a ani nemůže trpět. Apoštol Petr ve svém prvním veřejném proslovu po letnicích roku 33 n. l. prohlásil: „Opravdu, jakákoli duše, která nenaslouchá tomu prorokovi [Ježíšovi], bude zcela vyhlazena z lidu.“ Duše je tedy smrtelná. — Skutky 3:23.

OŽIJÍ OPĚT MRTVÍ?

Všichni, kteří věří, že je Bible pravdivá, vědí, že Kristus zemřel a třetí den byl vzkříšen. (Skutky 10:39, 40) Jak se to mohlo stát? Mocí Božího svatého ducha.

Bylo Ježíšovo vzkříšení nějakou výjimkou? Nebylo. Pavel napsal sboru v Korintu: „Kristus však byl vzbuzen z mrtvých, první ovoce z těch, kteří usnuli ve smrti. Poněvadž je totiž smrt skrze člověka, vzkříšení z mrtvých je také skrze člověka. . . v Kristu.“ (1. Korinťanům 15:20–22) Mnozí lidé tedy budou vzkříšeni z mrtvých. Ježíš také řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří konali dobré věci, ke vzkříšení života.“ (Jan 5:28, 29) To dává záruku na vzkříšení miliónů lidí.

Jestliže výše uvedené vysvětlení vzbudilo tvůj zájem, snad se zeptáš: ‚Pro koho je určeno vzkříšení a kdy nastane?‘ Uvažujme tedy o těchto životně důležitých otázkách.