„Kristus, syn živého Boha“

KDYŽ učedníci podali zprávu o tom, co o něm říkají lidé, Ježíš se zeptal: ‚Co však říkáte vy, kdo jsem?‘ Šimon Petr mu odpověděl a řekl: ‚Ty jsi ten Kristus, Syn živého Boha.‘“ — Mat. 16:15, 16.

Byl Petr sám, kdo dospěl k tomuto závěru? Rozhodně ne. Všimni si, kdo ještě k němu dospěl a na jakém základě.

RANÍ PODPOROVATELÉ: Jan Křtitel, učedníci Natanael, Marta a Saul z Tarsu. Ti všichni kromě jiných nazvali Ježíše Božím Synem. (Mat. 14:33; Jan 1:33,34,49; 11:27; Sk. 9:20) Jejich přesvědčení bylo posíleno, když viděli, jak se na Ježíšovi splňují proroctví, jež byla dána k určení totožnosti zaslíbeného Mesiáše.

RANÍ ODPŮRCI: Židé, kteří chtěli Ježíše zabít, o něm mluvili jako o Božím Synovi a stejně tak vojáci, kteří byli u jeho přibití na kůl. (Mat. 27:54; Jan 19:7) To sice nutně neznamená, že by tomu takoví odpůrci věřili, ale ukazuje to přinejmenším, že věděli, co jiní o Ježíšovi tvrdí; a nadpřirozené úkazy provázející jeho přibití na kůl zřejmě přivedly některé k novému zamyšlení nad jeho totožností.

ANDĚLÉ: Když anděl Gabriel ohlašoval Ježíšovo narození, nazval ho Božím Synem. (Luk. 1:32, 35) I lidé posedlí démony pod vlivem ničemných andělů volali: „Co máme s tebou společného, Synu Boží?“ (Mat. 8:28–32) Je zřejmé, že dík Ježíšově předlidské existenci věděli dobří a špatní andělé, kdo je.

JEŽÍŠ SÁM: Ježíš se nikdy nechlubil tím, že je Božím Synem, aby získal přízeň druhých nebo se vyžíval v prestiži, kterou s sebou nesl tento vztah. Většinou o sobě naopak pokorně mluvil jako o „Synu člověka“. (Mat. 12:40; Luk. 9:58) Při několika příležitostech však připustil, že je Boží Syn. — Jan 5:24,25; 10:36; 11:4.

JEHOVA BŮH: Kdo mohl určit Ježíšovu totožnost s větší autoritou než sám Jehova Bůh? Jehova dvakrát dosvědčil z nebe: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ — Mat. 3:17; 17:5.

Bůh Ježíše schválil — a co ty?

V prvním století přijaly tisíce lidí Ježíše jako toho, co byl: jako zaslíbeného Mesiáše neboli Krista, poslaného na zem, aby ospravedlnil Jehovovu svrchovanost a obětoval svůj život jako výkupné za lidstvo. (Mat. 20:28; Luk. 2:25–32; Jan 17:25, 26; 18:37) Kdyby si lidé nebyli jisti jeho totožností, stěží by měli pohnutku stát se Ježíšovými učedníky tváří v tvář trpkému odporu. Horlivě a odvážně se chopili díla, které jim svěřil, a činili „učedníky z lidí všech národů“. — Mat. 28:19.

Dnes vědí milióny Kristových učedníků, že Ježíš není žádným mýtem. Přijímají ho jako nebeského krále na trůně Božího zřízeného království, jenž se teď postupně ujímá moci nad zemí a jejími záležitostmi. Toto přicházející božské panství je vítanou zprávou, protože slibuje úlevu od problémů světa. Praví křesťané dokazují celým srdcem svou podporu Božího vyvoleného panovníka tím, že oznamují „toto dobré poselství o království“ jiným. — Mat. 24:14.

Ti, kdo podporují opatření království prostřednictvím „Krista, Syna živého Boha“, se dožijí věčných požehnání. Můžeš je získat i ty!

[Praporek na straně 7]

Milióny lidí, kteří si kdysi nebyli jisti Ježíšovou totožností, se dnes sjednotili a podporují ho jako panovníka Božího království