Nepokojný Kypr slyší „dobré poselství“
PO PUČI, který v červenci 1974 svrhl vládu, vnikla turecká armáda na Kypr. Od té doby uplynulo již téměř sedm let a severní polovinu země (asi čtyřicet procent rozlohy) stále drží Turci. Tisíce lidí prchly do Anglie, Austrálie, Kanady a Řecka. Asi 200 000 řeckých uprchlíků se přestěhovalo ze severní části Kypru na jih.
Soudilo by se, že takovými okolnostmi utrpí hospodářství země. Jižní Kypr ale hospodářsky vzkvétá. Nové domy, hotely a úřady rostou jako houby po dešti. Existuje zde nebezpečí hmotařství.
KÁZÁNÍ KRÁLOVSTVÍ NA KYPRU
Ježíš Kristus jednou řekl: „Musím oznamovat dobré poselství o Božím království, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:43) Svědkové Jehovovi na Kypru se snaží předávat toto „dobré poselství“ obyvatelům tohoto nepokojného ostrova.
Ačkoli turecké síly okupující sever zakázaly činnost svědků Jehovových, na jihu jsou patrné znamenité pokroky. Asi 300 uprchlých svědků ze severního Kypru se přestěhovalo na jih. Mnohým se podařilo získat domy, jež původně patřily Turkům, kteří se opět přestěhovali na sever.
Při rozdělení země se odbočka svědků Jehovových ve městě Nikózii octla na hranici mezi severním a jižním Kyprem. Protože to byla nebezpečná oblast, bylo rozhodnuto přestěhovat zařízení budovy do města Limassolu. Malá skupinka svědků vstoupila s nasazením života do budovy odbočky a zavřela okenice na straně obrácené k tureckým oddílům. Pak shromáždili nábytek a kancelářské vybavení, spustili je z okna a přenesli přes ploty okolních opuštěných domů. Věci potom naložili do čekajících aut a odvezli je z nebezpečné oblasti. Silnici před budovou odbočky použít nemohli, protože byla pro turecké oddíly snadným terčem.
V minulosti mnozí Kypřané vůbec neslyšeli o svědcích Jehovových. Ale tak tomu už není. V roce 1980 byl vrcholný počet svědků podílejících se na kázání království 1 008, což je pěkný vzrůst oproti loňským 962 zvěstovatelům království. Jedno staré turecké kino v Limassolu dnes slouží svědkům Jehovovým jako sjezdový sál a jedné jeho části se používá jako sálu království. Na Kypru je teď 12 sborů.
PŘEKONÁVÁNÍ ODPORU V RODINĚ
O účinku, který bude mít křesťanství na některé lidi, prohlásil Ježíš: „Přišel jsem totiž rozdělit člověka proti jeho otci a dceru proti její matce a mladou manželku proti její tchyni. Vskutku nepřátelé člověka budou lidé z jeho vlastní domácnosti.“ (Mat. 10:35, 36) V nové době se to prokázalo i zde na Kypru. Mladá žena, která se poprvé setkala se svědky Jehovovými v roce 1975, vypráví:
„Měla jsem vážné obtíže a nevycházela jsem se svým manželem, takže jsem ho v dubnu 1975 opustila a přestěhovala se k příbuzným do Limassolu. Svědkové Jehovovi pravidelně navštěvovali tuto rodinu a já jsem si brzo uvědomila, že o Bibli nic nevím. Svědkové si povšimli mého zájmu o Boží slovo a zahájili se mnou pravidelné biblické studium. Potíže s mým manželem zatím rostly tak, že jsem se málem nervově zhroutila. Jedné noci jsem se ve velkém rozrušení rozhodla číst publikaci Společnosti Strážná věž, která vysvětluje základní biblické nauky. Můj zájem byl tak veliký, že jsem knihu četla až do čtyř hodin ráno, kdy jsem ji dočetla.“
Brzy nato se tato žena zúčastnila krajského sjezdu svědků Jehovových. O křesťanském chování, které tam pozorovala, prohlásila: „Myslela jsem, že jsem v ráji!“
Pak ale začal odpor. „Když jsem přišla ze sjezdu domů,“ vypráví, „matka mě zbila. I manžel se stavěl proti mně, a právě tak i mnozí jiní z rodiny. Ze strachu, že bych jí poškodila pověst, kdybych se stala svědkyní, vyhrožovala matka dokonce sebevraždou. Jedna z mých sester však projevila zájem o Bibli a začala studovat se svědky Jehovovými. Proto se proti nám dvěma obrátili další členové rodiny. Zničili nám knihy a svědkům, kteří s námi studovali, vyhrožovali smrtí.“
To, čemu se tato žena učila při studiu Bible, vedlo k tomu, že se snažila smířit se s manželem, od kterého se odloučila. Opatřili si byt a začala se svými dvěma dětmi opět žít společně s manželem. Tím ale odpor proti jejímu biblickému studiu neskončil. „Když jsem se vracela z křesťanského shromáždění,“ vypráví, „mnohokrát se stalo, že manžel zamkl dveře. Když mě konečně pustil dovnitř, čekalo na mne i na děti bití.“
Bible vybízí křesťany, aby neopláceli zlým za zlé, ale projevovali shovívavost. (Řím. 12:17, 18) Mladá žena se snažila dbát této biblické rady. Ukazuje, čím nakonec byla odměněna:
„Po dlouhých třech letech jsem byla pokřtěna v dubnu 1978. Od té doby mi Jehova stále žehná. Postoj mého manžela se změnil a začal studovat Bibli. Jsme sjednocená rodina. Má sestra je už pokřtěná. I postoj jejího manžela se změnil. Projevil zájem o biblické studium a účastní se shromáždění v sále království. I moji rodiče se změnili. Předtím mě odmítali dál považovat za dceru. Nyní však pokládají takové rozhodnutí za pošetilé a nechtějí ztrácet své děti jen proto, co si druzí pomyslí. Všichni moji příbuzní se teď chtějí poučovat o Bibli.“
Osoby, které se v životě řídí tím, co učil Ježíš, znamenitě působí na druhé. (Mat. 5:16) Při jedné příležitosti prohlašoval právník u soudu, že jeho klient už nebude krást a lhát. Soudce odpověděl: „Stal se váš klient svědkem Jehovovým?“
Mnozí se sice dál staví proti biblické vzdělávací činnosti svědků Jehovových, ale osoby, které milují biblickou pravdu, stále přicházejí a příznivě reagují. To je pro svědky Jehovovy znamenitá pobídka, aby se dál dělili o „dobré poselství“ s obyvateli Kypru.