Kdo má skutečně pravdu?
„Způsob, abych chodil ve tvé pravdě, a uč mne, neboť jsi Bůh mé záchrany.“ — Žalm 25:5.
1. Jaký je význam slova pravda a proč můžeme říci, že Jehova je základem pravdy?
SLOVO pravda je definováno jako to, co souhlasí s fakty, se skutečností. Označuje to, co je správné a pravé. Zdroj neboli základ pravdy je všemohoucí stvořitel vesmíru, Jehova Bůh. Po všech stránkách zná pravdu o svém stvoření. Ví, co je správné a co je špatné, co je dobré a co je zlé. Zná rovněž pravdu o tom, co se stalo v minulosti a proč se to stalo, stejně jako zná význam současných světových poměrů. Zná také pravdu o budoucnosti, protože vždy určoval, jaká bude. — Iz. 14:24.
2. Jak Bible popisuje Jehovovu pravdomluvnost?
2 Z těchto důvodů popisuje žalmista stvořitele jako ‚Jehovu, Boha pravdy‘. (Žalm 31:5; 31:6, „KB“) Když tedy Bůh mluví, jsou jeho slova vždy důvěryhodná: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Když vydává předpisy pro lidské chování, jsou vždy správné: „Všechna tvá přikázání jsou pravda.“ (Žalm 119:151) Když něco slibuje, můžeme se na to spolehnout: „Ani jeden slib neselhal ze všech dobrých slibů, které Jehova dal. . . , všechno se splnilo.“ (Joz. 21:45) Bible tedy prohlašuje o Bohu: „Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty, Králi věčnosti.“ — Zjev. 15:3.
CHODIT V PRAVDĚ
3, 4. a) Jak člověk chodí v pravdě? b) Proč Jehova chce, aby lidé chodili v pravdě?
3 Je logické, že by Bůh pravdy chtěl, aby jeho lidské stvoření chodilo v pravdě. Jak se to má udělat? Tím, že získáme přesné poznání o tom, kdo je Bůh a jaká jsou jeho předsevzetí, budeme se potom učit, co chce, abychom dělali, a budeme to dělat. (Jan 17:3; 1. Jana 2:3, 4) To tedy znamená, aby se chození v pravdě stalo způsobem života, „tou cestou“, jak to vyjadřuje Bible. — Sk. 9:2.
4 Jedním důvodem, proč Bůh chce, aby lidé chodili v pravdě, je, že to stvořiteli přináší slávu a radost, když jeho lidské stvoření zrcadlí jeho znamenité vlastnosti. (Srovnej 1. Mojž. 1:26, 27; Přísloví 23:24, 25.) Dalším důvodem je to, že Bůh ví, co je pro lidi nejlepší, protože je stvořil. Proto ti, kteří se řídí jeho předpisy, přinášejí největší užitek, dokonce věčný užitek, sobě i druhým. (Iz. 48:17) Ještě dalším důvodem pro to, abychom chodili v pravdě, je to, že můžeme mít výsadu spolupracovat s těmi, které Bůh používá k informování lidí, kteří hledají pravdu, o svých předsevzetích. Bible říká: „Svrchovaný Pán Jehova neučiní nic, dokud nezjeví svou důvěrnou věc svým služebníkům, prorokům.“ — Ámos 3:7.
5. Jaký je další životně důležitý důvod pro to, aby člověk chodil v pravdě?
5 Je ještě další životně důležitý důvod pro to, aby lidé chodili v pravdě. Člověk, který to dělá, se otevřeně hlásí k Jehovovu univerzálnímu panství a podporuje jeho oprávněnost. Ta byla popřena duchovním tvorem, který se stal buřičem, satanem ďáblem. (1. Mojž. 3:1–4; Zjev. 12:9) Jeho námitka obsahovala výsměch, že Bůh není schopen vytvořit lidi, kteří by zůstali věrně oddaní Bohu a jeho pravdě. (Job 1:6–12) Když se někdo pod tlakem pevně zastává pravdy, ukazuje tedy, že existují ryzí lidé, kteří nesleví z toho, co je správné. (Přísl. 27:11) Na druhé straně člověk, který nechodí v pravdě, dělá mnohem více, než že pouze chodí v omylu. Ať už úmyslně či neúmyslně připouští, aby se připojil k satanovi, „otci lži“, „bohu tohoto světa“, který „zaslepil mysl nevěřících“. — Jan 8:44; 2. Kor. 4:4.
6. Jak bude pravda pevně založena na celé zemi? Čti Přísloví 12:19.
6 Bůh pravdy však stanovil časovou hranici, do které připouští nepravdu a špatnosti, které má za následek. (Přísl. 12:19; Kaz. 3:1) Bůh zamýšlí, až vyprší vymezený čas, že vyhladí z existence tento satanský systém a s ním ty, kteří jej podporují a kteří mu dávají přednost. (Dan. 2:44; Zjev. 19:17–21) Ježíš předpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.“ (Mat. 15:13) Tak upraví cestu Božímu novému systému, ‚v němž bude bydlet spravedlnost‘. (2. Petra 3:13) To bude znamenat, že společnost na zemi bude založena na pravdě a že země bude obydlena pouze lidmi, kteří budou milovat pravdu!
7. Jestliže milujeme pravdu, jaký bychom měli mít postoj?
7 Jestliže tedy milujeme to, co je správné, a chceme žít v Božím novém pořádku, je nezbytně nutné, abychom chodili v pravdě. Měli bychom mít stejný postoj jako žalmista, který se modlil: „Způsob, abych poznal tvé vlastní cesty, Jehovo; uč mne svým stezkám. Způsob, abych chodil ve tvé pravdě, a uč mne.“ (Žalm 25:4, 5) Podobně bychom měli dbát rady proroka Samuela, kterou dal kdysi Izraelitům: „Neodvrátíte se, abyste šli za neskutečnostmi, které nejsou nijak užitečné a které neosvobozují. . . Jen se bojte Jehovy a budete mu sloužit v pravdě celým srdcem.“ — 1. Sam. 12:21, 24.
‚VZORY‘ PRO NAŠI DOBU
8, 9. a) Jaký měl Izrael proti okolním národům užitek z toho, ze chodil v pravdě? b) Co se stalo, když Izrael přestal chodit v pravdě?
8 Boží jednání s lidmi v minulosti nám dává vzory neboli příklady. Z nich se učíme, jak Bůh skutečně jednal s těmi, kteří chodili v pravdě a kteří v ní nechodili. (1. Kor. 10:11; Řím. 15:4) Jedním vzorem, z něhož se můžeme učit, je starý Izrael. Byl poctěn tím, že dostal Boží zákony. Dokud Izraelité chodili v pravdě, měli bohaté požehnání. Nepadli například za kořist nepřátelským národům. (5. Mojž. 28:7) Měli bohatou úrodu a početná stáda. (5. Mojž. 11:8–15) Jejich společenský systém byl tak řádně a vysoce rozvinutý, že nepotřebovali vězení. (2. Mojž. 22:1–15) Nepotkávaly je nakažlivé nemoci, které postihovaly bezbožné národy. (5. Mojž. 7:15) A kdyby byli dále chodili v pravdě, stali by se „nejpožehnanějším ze všech národů“, jak jim slíbil Jehova. (5. Mojž. 7:14) Na druhé straně si povšimněme nízkého způsobu života okolních kanaánských národů, jak o něm píše Henry H. Halley ve své knize „Bible Handbook“ (1955, str. 157):
„Kanaanité uctívali své bohy morální bezuzdností, která byla jejich obřadem, a potom stejným bohům přinášeli oběť tím, že zabíjeli své prvorozené děti.
Zdá se, že se Kanaán stal ve velké míře jakousi Sodomou a Gomorou v celonárodním měřítku. . . Měla civilizace s takovou špinavou ohavností a surovostí právo na další existenci?. . .
Archeologové, kteří kopají v troskách kanaánských měst, se diví, že je Bůh nezničil dříve, než to udělal.“
9 Izrael však přestal dále chodit v pravdě. To mělo za následek, že Bůh tomuto národu odňal svou podporu. Proto Ježíš řekl Izraelitům v chrámě: „Hle, váš dům je vám zanechán.“ (Mat. 23:38) Ježíš také prohlásil: „Boží království vám bude odňato a bude dáno národu, který přináší jeho ovoce.“ (Mat. 21:43) Už dále neměli být Božím vyvoleným národem, jeho svědky.
10. Jak se v prvním století projevil nový duchovní národ?
10 V prvním století našeho letopočtu Bůh vybudoval nový duchovní národ. Byl to křesťanský sbor, organizace vytvořená z lidí mnoha různých národností. (Sk. 10:34, 35; 13:46) Ježíš, Bohem jmenovaný mluvčí, položil základ pro tento sbor, neboť prohlásil: „Já jsem ta cesta a pravda a život.“ (Jan 14:6) Tím, co učil a vykonával, dokázal, že skutečně má pravdu a Boží podporu. (Mat. 3:16, 17; 15:30, 31; Sk. 2:22) Křesťané prvního století dokázali totéž tak, že se jasně projevili jako Boží křesťanští svědkové. (Sk. 1:8; 2:1–4, 43) Apoštol Pavel řekl o pravdě, která nyní proudí prostřednictvím těchto křesťanů: „Nám však to Bůh zjevil svým duchem.“ A zase naopak poznamenal: „Tuto moudrost nepoznal žádný z vládců tohoto systému věcí.“ (1. Kor. 2:8, 10) Musela vyjít tak, jak řekl Ježíš: „Skryl jsi [Bože] tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil jsi je děckám.“ — Mat. 11:25.
11, 12. a) Jak Bible předpověděla obnovu pravého uctívání v naší době? b) Proč došlo k této obnově?
11 Na konci prvního století učinil Bůh něco jiného. Ukončil zápis inspirovaného Písma, které mělo být později používáno jako základ pro určování pravdy. (2. Tim. 3:16, 17) Do úplného Písma byla zahrnuta mnohá proroctví, předem napsané dějiny. (2. Petra 1:21) Tato proroctví ukázala, že po smrti apoštolů nastane období odpadnutí od pravdy. (Sk. 20:29) Ukázala však také, že později, během „závěrečné části dnů“, právě před koncem tohoto systému, bude obnoveno pravé uctívání. (Iz. 2:1–4; Mich. 3:12 až 4:5) Ježíš poznamenal, že lidé budou shromážděni do dvou skupin: ti, kteří činili dobro Kristovým bratrům a kteří chodí v pravdě, budou odměněni „věčným životem“, a ti, kteří jim nečinili dobro, půjdou do „věčného odříznutí“. — Mat. 25:31–46; 2. Jana 4; 3. Jana 3, 4.
12 Shromažďovací a nové organizování křesťanského sboru v moderních dobách mělo několik důvodů. Jednak to bylo proto, aby dostal jednotné poučení od Boha: „Bude nás poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách,“ říká Izaiášovo proroctví 2:3 (také Micheáš 4:2). Tito Boží služebníci se měli tím, že chodili v pravdě, zastávat spravedlnosti jeho vlády, přinášet mu slávu a radost a sobě mnoho užitku. (Přísl. 12:22) Za to je Bůh použil jako své novodobé svědky a vyzbrojil je k tomu, aby přinášeli jeho poselství této současné generaci.
13. Míval Jehova obvykle v některé době na zemi více než jednu organizaci?
13 Použil by Bůh více než jednu organizaci, aby rozdělovala jeho pravdy v těchto „posledních dnech“? Nuže, použil Bůh vůbec někdy více než jednu organizaci během některého soudního období? Měly v Noemových dnech nějaké jiné lodi, kromě Noemovy archy, Boží ochranu a přežili v nich lidé potopu? Ne, potopu přečkala pouze archa a její obyvatelé. (1. Petra 3:20) Byly v prvním století dvě křesťanské organizace? Ne, Bůh jednal pouze s jednou. Tak také v našich dnech je jen „jeden Pán, jedna víra, jeden křest“. (Ef. 4:5) Může existovat pouze jedna sjednocená organizace, vytvořená tak, aby ‚všichni mluvili souhlasně a aby mezi nimi nebyly různice‘, jak je zřejmé z Pavlových slov. — 1. Kor. 1:10.
„PODLE JEJICH OVOCE“
14. Jak někdo může rozhodnout, kdo má dnes skutečně pravdu?
14 Jak můžeme určit, kdo dnes skutečně má pravdu, tedy způsobilost, aby jej Bůh použil jako třídu svých svědků na zemi? Základní zásadu pro rozlišování pravdy od lži stanovil Ježíš, když řekl: „Poznáte je podle jejich ovoce. . . Každý dobrý strom nese pěkné ovoce, ale každý zkažený strom nese bezcenné ovoce.“ (Mat. 7:16, 17) Ano, musely by zde být „plody“ neboli důkaz, že Boží mocný svatý duch vždy podporoval tento lid. A jaký druh ovoce by tato Boží moc vytvářela v těchto služebnících? Boží slovo odpovídá: „Ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, víra, mírnost, sebeovládání.“ — Gal. 5:22, 23.
15. Jakým způsobem je láska k Bohu spojena s jeho jménem?
15 Zvláště si povšimni prvního „ovoce“, lásky. Jeden způsob, jak ji Boží praví služebníci musí projevovat, podle Ježíšova vyjádření je: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mat. 22:37) Láska k Bohu se projevuje mnoha způsoby. Jeden z těchto způsobů je láska k Božímu jménu. (Žid. 6:10; Žalm 69:36; 69:37, „KB“; 119:132) Tito křesťané, kteří byli vybráni z celého světa, se opravdu musí stát ‚lidem pro jeho jméno‘. (Sk. 15:14–18) Kdo jsou ti, kteří dnes podporují Boží jméno (v češtině „Jehova“) a oznamují je po celé zemi? — Iz. 43:10–12.
16. Jak se projevuje láska k Bohu ve spojení se zájmy království?
16 Láska k Bohu také znamená věřit v jeho nastupující vládu pro celou zemi, v jeho nebeské království a mluvit o něm. Ježíš nás učil modlit se: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 6:9, 10) Kdo dnes v celém lidstvu činí Boží království ústřední naukou svého učení a kázání, jako to činil Ježíš? Kdo navštěvuje lidi v jejich domovech, aby jim řekl, co uskuteční Boží království na zemi? Kdo plní Ježíšovo pověření, o němž se zmínil, když předpověděl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“? — Mat. 24:14.
17. Jakým jiným způsobem se projevuje láska k Bohu?
17 Láska k Bohu se projevuje ještě jiným způsobem — poslušností všech jeho zákonů. (1. Jana 5:3) Je-li rozpor mezi Božími a lidskými zákony, pro ty, kteří skutečně mají pravdu, platí biblické pravidlo: „Musíme poslouchat Boha jako vládce spíše než lidi.“ (Sk. 5:29) Pouze ti, kdo to dělají, dostávají podporu „svatého ducha, jehož Bůh dal těm, kteří jej poslouchají jako vládce“. (Sk. 5:32) Když křesťané poslouchají Boží zákony, nejsou například dnes „částí světa“. Jsou neutrální v politických záležitostech tohoto světa, tak jako Ježíš a křesťané v prvním století. (Luk. 4:5–8; Jan 6:15; 15:19; 17:14–16) Kdo jsou ti, kteří se v dnešní době oddělují od světa a jeho politické zkaženosti, jeho násilí a jeho nemorálnosti, kteří jsou dokonce ochotni trpět žalář nebo smrt, protože jdou v Ježíšových šlépějích? — 1. Petra 2:21; viz též Židům, kapitolu 13.
18. Uveď další znamení totožnosti těch, kdo skutečně mají pravdu.
18 Je ještě jiná stránka tohoto „ovoce“ ducha, lásky. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Mnoho dalších textů rovněž ukazuje, že taková láska bude jasným znamením totožnosti pravých Božích služebníků. Například:
„Podle toho se poznají Boží děti a ďáblovy děti: Žádný, kdo nekoná spravedlnost, nepochází z Boha, ani ten, kdo nemiluje svého bratra. . . máme [se] navzájem milovat, ne jako Kain, který pocházel z toho zlého a zabil svého bratra.“ — 1. Jana 3:10–12.
„Jestliže někdo prohlašuje: ‚Miluji Boha,‘ a přece nenávidí svého bratra, je lhář. Ten totiž, kdo nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.“ — 1. Jana 4:20, 21.
Která mezinárodní skupina lidí dokazuje tento druh vzájemné lásky, nejen slovy, ale i skutky? Která skupina se během posledního sta let vyhýbala v době války vraždění spoluvěřících z jiných národů a nedovolila, aby mezi nimi vznikly rasové, národnostní, kulturní nebo ekonomické předsudky?
KDO MÁ DNES SKUTEČNĚ PRAVDU?
19. Kdo dnes má skutečně pravdu a proč bys to řekl?
19 Co říkají důkazy, pokud jde o toto životně důležité ovoce Božího ducha, lásku? Kdo ji opravdu má? Kde vidíme velký zástup lidí ze všech různých národností a ras, kteří jsou spojeni v Jehovově jménu, aby mu oddaně sloužili a aby jiným vyprávěli o jeho království? Ano, kde nacházíme pravé světové bratrství spojené láskou? (Zjev. 7:9, 10; Kol. 3:14) Náboženská publikace „Interpretation“ poznamenává v kapitole nazvané „Bible a moderní náboženství: Svědkové Jehovovi“:
„Svou organizací a svědeckou prací se dostávají [svědkové Jehovovi] k primitivní křesťanské společnosti blíže než jakákoli jiná skupina.
Vyhýbají se světu, pocit naléhavosti ve vydávání svědectví a odolnost vůči útokům světa jsou toho druhu, že mohou pocházet pouze od těch, kteří pevně věří, že jsou mezi vyvolenými, a bezvýhradně se oddali Bohu.
Málo jiných skupin tak rozsáhle používá Písmo ve svém poselství, v ústním i písemném, jako oni. Na rozdíl od nich, málo jiných skupin dostává od toho, co nazýváme laickým stavem, tak velké množství služby v práci celé organizace.“
20. Co by měli dělat všichni ti, kteří mají lásku k pravdě?
20 Nestranné zkoumání Božího slova, jeho porovnávání s učením a činností svědků Jehovových, dokáže, že Boží duch je skutečně podporuje a že Bůh je dnes používá jako svůj nástroj k hlásání pravdy. Všichni lidé, kteří mají lásku k pravdě, jsou proto zváni, aby zkoumali tvrzení, že svědkové Jehovovi skutečně mají pravdu. Jestliže to učiní, napodobí jednání lidí, kteří v prvním století naslouchali kázání apoštolů: „Přijali slovo s nanejvýš chtivou myslí a denně pečlivě zkoumali Písma, zda tomu tak je.“ — Sk. 17:11.