Vzkříšení života a vzkříšení soudu
1, 2. Proč Ježíšovo prohlášení, že mu byla dána soudní pravomoc, není příliš podivuhodné, než abychom mu mohli věřit?
V BOŽÍM „určeném“ dni jeho Syn použije „daru života“. (Jan 5:26, Knox) Vzkřísí mrtvé lidi, na něž se vztahuje dobrodiní jeho výkupní oběti. Ten „den“ bude čas soudu, ale nebude trvat 24 hodin. Bude to období 1 000 let, jež bylo ustanoveno pro Kristovo panství. (Zjev. 20:4–6) Souzení bude mít pro některé za následek život a jiným přinese soudcovský rozsudek zničení. Zní nám to podivuhodně, žijeme-li dnes v době, kdy dochází k tolika justičním omylům a kdy je v náboženstvích tolik nedorozumění ohledně Božího dne soudu? Pro Židy, kteří v Ježíšově době dodržovali sabat, to znělo podivuhodně.
2 Ježíš jim proto řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří činili špatné věci, ke vzkříšení soudu. Nemohu dělat sám od sebe vůbec nic; jak slyším [od Otce jako nejvyššího soudce], tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vlastní vůli, ale vůli toho, jenž mě poslal.“ — Jan 5:28–30.
3. Jak se ti, kteří přešli ze smrti do života a nad nimiž nebyl vynesen záporný soud, liší od těch, o nichž Ježíš mluvil u Jana 5:28, 29, a jaká třída lidí to musí být?
3 Než Ježíš řekl výše uvedená slova, mluvil u Jana 5:24, 25 o jiných „mrtvých“, pro něž již začala „hodina“, aby ožili. O takto označených lidech bylo řečeno, že byli „mrtví“, ale nebyli „v pamětních hrobkách“. Dokonce tehdy slyšeli „slovo“, které mluvil Boží Syn, a věřili tomu, který jej poslal. Tak přecházeli ze smrti do života a neměl se na ně vztahovat záporný soud. Tito lidé, kteří dbali hlasu Božího Syna, přešli ze smrti do života, a proto o nich bylo řečeno, že žijí a že mají vyhlídku na věčný život. Musí to být ti, kteří se stávají nebeskými spoludědici Ježíše Krista, totiž 144 000, jimž je poskytnuto vzkříšení do duchovní říše, aby byli v království s ním.
4. Jaké pověření je dáno 144 000 Kristových spoludědiců, místo aby byli souzeni?
4 Těchto 144 000 spoludědiců Ježíše Krista nebude souzeno, ale budou místo toho sedět s ním na soudcovských trůnech. Ve Zjevení 20:4 je řečeno, že „jim byla dána moc, aby soudili“. Jejich vzkříšení je označováno jako „první vzkříšení“. Jsou jím okamžitě vzkříšeni do nebeského stavu. — Zjev. 20:6.
5. Kdy začalo období soudu sboru duchovního izraele a co řekl Ježíš o tom, jakou budou mít výsadu v jeho království?
5 Těchto 144 000 prožívalo soudní období již dříve, když byli na zemi. Toto období začalo při zrodu křesťanského sboru duchovních izraelitů v den letnic roku 33 n. l. Toto soudní období pokračuje až do chvíle, kdy bude sbor Božích duchovních synů úplný. (1. Petra 4:17, 18) O jejich nádherné budoucnosti řekl Ježíš v noci pasach roku 33 n. l. svým věrným apoštolům: „Já s vámi činím smlouvu, jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, o království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct kmenů Izraele.“ (Luk. 22:29, 30) Místo aby byli souzeni během Kristova tisíciletého panství, budou se s ním tedy podílet na souzení vykoupeného lidstva.
6. Co bude nutné, aby pro lidstvo všeobecně mohl být čas soudu, a jak bude zničen hádes?
6 Aby vykoupené lidstvo všeobecně mohlo zde na zemi žít v čase soudu, je nutné, aby nastalo vzkříšení ‚všech v pamětních hrobkách‘. Ježíš to potvrdil, když u Jana 5:28–30 řekl, že přijde „hodina“, v níž všichni tito lidé uslyší jeho hlas a budou na něj reagovat. Povolá je z jejich hrobů stejně, jako v Betánii zavolal na svého přítele, který byl pohřben: „Lazare, pojď ven!“ (Jan 11:43, 44) Tato „hodina“ přijde během tisíciletého panství Ježíše Krista, kdy bude vládnout se svými 144 000 oslavenými spoludědici. (Zjev. 20:6, 11–14) Během tohoto panství má být zničen hádes neboli všeobecný hrob lidstva, protože z něho mají vyjít všichni vykoupení mrtví lidé. To znamená vzkříšení!
7. Které dvě třídy potom budou přicházet v úvahu a stane se to hned na začátku programu vzkříšení?
7 Ježíš prohlásil, že potom budou přicházet v úvahu dvě třídy. Nebude tomu však hned na začátku programu vzkříšení, protože všichni vykoupení mrtví nevyjdou z pamětních hrobek v téže době. Ježíš mluvil 1. o těch, „kteří činili dobré věci“ a 2. o těch, „kteří činili špatné věci“. Tak nejsou označeni vzkříšení jednotlivci ve chvíli, kdy vycházejí z pamětních hrobek. Proč to můžeme říci?
8. a) Protože „Beránek Boží“ zemřel, aby sňal hřích světa, co se lidem nestane tím, že budou vzkříšeni z mrtvých? b) Ale jak na ně přece bude působit jejich dřívější život a proč?
8 V otázce, jakými se stanou tito vzkříšení lidé, není rozhodující to, čím byli před svou smrtí. To je pravda, protože pokutu za svou hříšnost zaplatili při smrti. (Řím. 6:23) Ježíš Kristus také zemřel jako „Beránek Boží“, aby ‚sňal hřích světa‘. (Jan 1:29; 1. Jana 2:2) To, co on „snímá“, nemůže tedy být vzkříšenému světu lidí připsáno k tíži po jejich vzkříšení z mrtvých. Proto apoštol Pavel napsal: „Abychom již nebyli nadále otroky hříchu. Vždyť kdo zemřel, byl osvobozen od svého hříchu.“ (Řím. 6:6, 7) Proti žádanému vykoupenému člověku nemůže být po vzkříšení vedeno „druhé trestní řízení“, a nemůže být znovu potrestán za to, co dělal před svou smrtí. Pro vzkříšené lidi tedy bude rozhodující, jakým způsobem potom využijí svého života, když jim bude dovoleno, aby začali znovu pod Kristovým tisíciletým královstvím. V době, kdy spí ve smrti, nedochází ovšem k žádné změně jejich osobnosti. Proto způsob jejich života a jednání během nynějšího zlého systému věcí ovlivní jejich sklony nebo postoj ke Kristovu království.
9. Jaké dvě možnosti budou mít lidé vzhledem k tomu, že na ně bude působit jejich dřívější životní vzor?
9 Ano, dřívější životní vzor bude vzkříšené ovlivňovat, pokud jde o to, jak se přizpůsobí požadavkům na spravedlnost, které budou platné pod královstvím, a ovlivní také jejich pokrok k získání dokonalého lidského života na zemi. Potom budou možné dva výsledky. Jak to ukázal Ježíš u Jana 5:28, 29, buď se přikloní k tomu, aby dělali věci dobré, nebo budou dělat věci špatné. K čemu to povede?
10. Co znamená „život“ ve výrazu „vzkříšení života“?
10 Ježíš poukázal na tyto výsledky, když mluvil o „vzkříšení života“ a „vzkříšení soudu“. Slovem „život“ nemínil Ježíš v této souvislosti míru života, kterou budou mít jednotliví lidé, když vyjdou z pamětních hrobek. Jinak by „vzkříšení života“ měli nejen ti, kteří budou činit dobré věci, ale takové vzkříšení by měli také ti, kteří budou činit špatné věci, protože také oni začnou tím, že budou na zemi oživeni. Proto výraz „život“ u Jana 5:29 znamená dokonalost života, jíž dosáhnou někteří lidé na konci Kristova panství tím, že budou neustále dělat dobré věci, protože budou poslouchat jeho království a jeho soudcovskou pravomoc.
11. Co znamená „soud“ ve výrazu „vzkříšení soudu“?
11 Podobně „soud“ znázorňuje to, k čemu dospějí jiní lidé buď během tisíciletého „dne soudu“ nebo na jeho konci. Výraz „soud“ u Jana 5:29 znamená opak „života“. Proto tento výraz znamená odsuzující soud, odsouzení těch, kteří budou činit špatné věci, k věčnému zničení. To je zničení duše i těla v gehenně. — Mat. 10:28.
12. Jaké jsou tedy dva možné konečné výsledky pro člověka, který byl vzkříšen pod Kristovým královstvím?
12 Jestliže tedy někdo bude vzkříšen pod Kristovým královstvím, jsou pro něj dvě konečné možnosti: buď dosáhne dokonalého lidského života, nebo bude výsledkem soud, který bude znamenat ztrátu veškerého života. Velmi pěkně to vyjadřuje „Americký překlad“, kde je u Jana 5:29 řečeno: „Vyjdou ke vzkříšení a životu, a . . . ke vzkříšení a soudu.“
13, 14. a) Co uslyší Ježíš dříve, než on a jeho spolusoudci vynesou soud? b) Proč během tisíciletí nebude možné žádné odvolání proti takovému Kristovu soudu?
13 Ježíš Kristus a jeho spolusoudci budou během tisíciletého panství ve svém soudcovském postavení spravedliví ke všem lidem. Ježíš řekl: „Jak slyším, tak soudím.“ — Jan 5:30.
14 Co Ježíš slyší od Jehovy Boha, nejvyšší spravedlnosti, to vkládá do svého vlastního soudu. Bude odpovídat prorockému popisu, v němž je znázorněn jako soudce a k jehož napsání inspiroval jeho nebeský Otec Izaiáše v kapitole 11, verších prvním až pátém. 144 000 spolusoudců budou ve svém postavení napodobovat Ježíše Krista. Skutečně bude vykonáván Jehovův soud, protože jeho Syn Ježíš Kristus bude stále usilovat o to, aby konal vůli svého Otce, a ne svou vlastní vůli. Proti takovému soudu vynesenému Ježíšem Kristem nebude existovat žádné odvolání k vyššímu soudu. Na konci 1 000 let svého soudcovského úřadu bude moci předat toto království nejvyššímu soudci a nikdo jej nebude moci obvinit z nějakého nezákonného postupu v jeho úřadu. (1. Kor. 15:24–28) Od té chvíle bude Jehova Bůh řídit věci tak, aby došlo k závěrečné, rozhodující zkoušce všech lidí, které mu jeho Syn předá. — Zjev. 20:7–15.
„VELKÝ ZÁSTUP“ A VZKŘÍŠENÍ
15. Koho mínil Pavel označením „mrtví“, když slavnostně napomínal Timotea skrze Krista Ježíše, který je určen, aby soudil živé i mrtvé?
15 Blížící se den soudu by mělo vzít celé lidstvo v úvahu. (Sk. 17:30, 31) S náležitým uznáním této skutečnosti psal apoštol Pavel svému někdejšímu misionářskému spolupracovníku Timoteovi: „Slavnostně ti ukládám před Bohem a Kristem Ježíšem, který je určen k tomu, aby soudil živé a mrtvé.“ (2. Tim. 4:1) Výrazem „mrtvé“ poukazuje Pavel na ty, kteří jsou „v pamětních hrobkách“ a kteří jsou ‚pohřbeni ve vodě‘. Ale kdo jsou ti lidé, které Pavel označuje jako „živé“?
16. Na koho se obzvláště vztahuje označení „živí“?
16 Budou to ti lidé na zemi, kteří přežijí nadcházející „velké soužení“ a spoutání satana ďábla a jeho démonů. Ti budou stále naživu na zemi, až začne Kristovo tisíciletí panství nad jeho pozemskou říší. Právě o těchto lidech mluví apoštol Pavel, o těch, kteří se tehdy stanou Kristovými poddanými s nadějí na věčný život v pozemském ráji. Někteří z pomazaného ostatku budoucích Kristových spoludědiců také přežijí, ale zda začnou působit jako soudci na zemi před tím, než budou přeneseni do nebeského království, to se teprve uvidí. (1. Tess. 4:15–17; 2. Petra 3:11–14) Ale „velký zástup“ Kristových „jiných ovcí“ přežije „velké soužení“ spolu s ostatkem duchovních izraelitů a vstoupí živý do tisíciletí. Zjevení 7:9–17 dokazuje pravdivost tohoto tvrzení.
17. Jak víme, zda bude Země zbavena všech obyvatel při úplném konci tohoto systému věcí?
17 Z toho všeho poznáváme, že naše planeta Země nebude při úplném konci tohoto systému věcí zbavena všech obyvatel. „Velký zástup“ Kristových „jiných ovcí“ budou tedy ti „živí“, kteří zde budou na začátku tisíciletého dne soudu.
18. Co bude podivuhodného na tomto „velkém zástupu“ lidí, kteří přežijí „soužení“, a proč?
18 Je podivuhodné, že tento „velký zástup“ lidí, kteří přežijí „soužení“, nikdy neprožije vzkříšení. Nikdy nezemřou a jejich tělo se nerozpadne, a proto nebude zapotřebí, aby je král Ježíš Kristus povolal z pamětních hrobek. Pro způsob, jak v minulosti jednali s pomazaným ostatkem Kristových duchovních bratrů, byli tito lidé podobní ovcím uvedeni na Královu pravici přízně a on jim na začátku svého tisíciletého panství řekne: „Pojďte vy, kteří máte požehnání mého Otce, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa.“ Tak budou uvedeni na cestu k získání dokonalého lidského života na rajské zemi. (Mat. 25:31–46; Jan 10:16) Budou mít velkou výsadu, že zde budou moci být, až panující „Syn člověka“, Ježíš Kristus, začne povolávat ty kteří jsou v pamětních hrobkách, aby byli vzkříšeni, což jim poskytne příležitost k získání věčného života na zemi.