Pravé náboženství — jak je poznat?
„Abyste byli naplněni přesným poznáním jeho vůle. . . Tím se mu budete plně líbit.“ — Kolosenským 1:9, 10.
1–4. a) Co si mnozí lidé uvědomují vzhledem k posuzování náboženských otázek? (Sk. 18:12–17) b) Jak snad také můžeš smýšlet ty nebo jiní?
KDYBY se dva lidé přeli o to, které náboženství je pravé, a požádali tě, abys rozhodl, kdo má pravdu, chtěl bys to učinit?
2 Málo věcí je tak sporných jako náboženství. Dějiny poskytují pozoruhodný příklad, v němž vystupoval jeden z raných křesťanských vůdců, apoštol Pavel. Po výtržnosti, která vznikla pro různé náboženské názory, byl Pavel uvězněn. Jeho případ byl vyslýchán Festem, guvernérem římské provincie Judeje. Pavlovými žalobci byli židovští náboženští vůdcové, včetně velekněze Ananiáše. Festus později podával zprávu králi Herodovi Agrippovi II. o tom, co se stalo:
3 „Když žalobci [proti Pavlovi] vystoupili, nepřednesli žádná obvinění ze špatných věcí, které jsem u něho předpokládal. Měli s ním pouze nějaké spory o jejich vlastním uctívání božstva.“ — Sk. 25:18, 19.
4 Jak můžeš dobře pozorovat, guvernér Festus nebyl ochotný nechat se zaplést do náboženského sporu. Mnozí lidé si uvědomují, že by nebylo moudré buď tvrdit, že se zastávají pravého náboženství, nebo se snažit rozhodnout, je-li nějaké náboženství opravdu pravé. Asi jsi už slyšel zdánlivě moudrý a liberální názor: ‚Nechte každého věřit, čemu chce. Ve všech náboženstvích je něco dobrého.‘
5. Proč se dá říci, že každý jednotlivec se musí vyrovnat s otázkou náboženství?
5 Nicméně se to týká nás všech — je to věc, které se osobně nemůžeme vyhnout. Přes vzrůstající důraz na vědeckost a přes ateismus v komunistických zemích je náboženství součástí naší vnitřní osobnosti. Jak to vyjadřuje jedna encyklopedie:
„Z celého lidstva, které existovalo v každé době a na celé zeměkouli, není jediná věrohodná výjimka toho, že by lidé, puzeni vnitřním impulsem a vedeni zjevením nebo tradicí, neuctívali něco, o čem věří, že je nějakou vyšší bytostí.“
6, 7. Jaké důvody k hledání pravého náboženství má každý člověk?
6 V knize „Náboženství a filozofie“ (angl.) se říká o náboženství starověku: „Vznik světa a místo člověka v něm byly tak záhadné jako smrt. Vysvětlení těchto otázek jsou velmi rozdílná, ale jsou stále základem moderního náboženství. Ačkoli věda může vysvětlit mnoho jevů přítomnosti, všude lidé stále hledají naději, která přesahuje několik desítek let osobní existence.“
7 Pokud jde o odpovědi na tyto základní otázky a o budoucí naději, nechceme se spolehnout na blud nebo mýtus. Proto máme důvod prozkoumat otázku, jak poznáme pravé náboženství.
8. Jaké myšlenky mohou člověku procházet myslí, když uvažuje o vesmíru?
8 Podle ateistů žádný Bůh neexistuje, zatímco agnostikové říkají, že to nikdo neví; jsme prostě zde. Ale jsou tyto názory uspokojující, nebo odpovídají skutečnostem? Někteří souhlasí s filozofem a historikem Willem Durantem, který prý řekl:
„Cítím stvořitelovu hnací sílu ve všem živém a jsem přesvědčen, že je něco podobného dokonce v atomu, ve všech jeho vybuchujících elektronech. Atom není mrtvá věc. Je to věc. . . pulsující životem. A proto nemohu věřit, že vesmír je stroj. Stroj nepulsuje životem. Stojí dokonale tiše, dokud jej něco živého neuvede do chodu.“
Mnozí lidé, dokonce někteří agnostikové, se chopili takových myšlenek při hledání odpovědi na otázku života a logicky dovozovali, že tato vyšší inteligence, tento stvořitel, poskytuje odpovědi nebo informace svému stvoření podobně, jako my lidé to děláme svým dětem.
HLEDÁNÍ PRAVÉHO NÁBOŽENSTVÍ
9. Proč jednal jistý Peršan rozumně, když se radil s Biblí? (Job 35:9–11)
9 Ti, kteří upřímně hledají pravdu, obyčejně poznávají, že musí existovat Bůh a že je rozumné se domnívat, že tento Bůh odhaluje svou vůli a poskytuje odpovědi na to, proč jsme zde, co je život a jakou máme budoucnost. Zamysli se nad případem jednoho Peršana žijícího v Západním Berlíně. Před lety byl jeho otec vlivným politikem, ale po politickém zvratu odešel s rodinou do Ruska, kde jeho syn studoval a stal se inženýrem. Během času se mladý muž přestěhoval do Východního Berlína, ale potom požádal o azyl v Západním Berlíně. Říká:
„Ačkoli jsem patřil k východnímu náboženství, nikdy jsem nebyl nábožensky aktivní. Avšak od svého dětství jsem věřil v Boha a často jsem přemýšlel o smyslu života a proč je tolik náboženství. V létě 1975 jsem potkal dva svědky Jehovovy a mluvil jsem s nimi o tom. Z jejich výkladů jsem mohl poznat, že Bible je inspirovaná Bohem. Navštívili mě v bytě a diskutovali jsme o různostech náboženství. Zanechali mi knihu „Co učinilo náboženství pro lidstvo?“. Její vysvětlení založené na Bibli přineslo změnu do mého celého názoru na život. To, co jsem se naučil, a změny, které byly způsobeny v mém myšlení a jednání, udělaly mi velkou radost.“
Jak bylo rozumné, že tento inženýr uvažoval o Bibli! Bible obsahuje nejstarší a nejrozšířenější svaté spisy. Jen ona se zabývá otázkami, na které potřebujeme odpověď: Proč jsme zde? Proč umíráme? Co přinese budoucnost?
10. Co je možné říci k otázce, zda všechna náboženství, která používají Bibli, učí v podstatě totéž?
10 Jak reaguješ, když slyšíš o Bibli? Říkáš, že ‚většina lidí, kteří přijímají Bibli, věří v základě totéž‘? I když tak mnozí smýšlejí, není to tak. Stejně jako západoberlínský inženýr, milióny upřímných, inteligentních lidí, kteří se snaží najít pravé náboženství, vědí, že jsou velké rozdíly mezi naukami a praxí různých náboženství, která tvrdí, že jsou založena na Bibli. Ano, také mezi většinou těchto náboženství a samotnou Biblí jsou velké rozdíly. Tyto rozdíly mohou ovlivnit celý tvůj postoj k životu a náboženství. Když si nyní povšimneme několika základních věcí, můžeš přezkoumat své náboženství nebo své názory na víru. Můžeš se zeptat: ‚Zajímám se skutečně osobně o to, abych poznal pravé uctívání?‘ Zjistíš-li, že tvé názory nebo zvyky se neshodují s pravým náboženstvím, zamysli se vážně nad tím, co budeš dělat.
11. Proč bychom měli být všichni ochotni změnit své názory a své chování?
11 Žádný, kdo zná Bibli, by neměl být překvapen, když pozná, že jeho názory nebo chování se musí změnit. Ježíš Kristus například řekl o některých velmi nábožensky založených lidech své doby: „Jejich bohoslužba je bezcenná; hlásají nauky, které nejsou ničím jiným než lidskými příkazy.“ (Mat. 15:9, Bruns) Také to není jen věcí nauk. Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, napsal: „Víra bez skutků je mrtvá“ a „Když si někdo myslí, že je nábožný, ale přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, je na omylu a jeho nábožnost nemá cenu.“ — Jak. 2:26; 1:26, Petrů.
KLÍČOVÁ ZPRÁVA
12, 13. Jaké podrobnosti, které by mohly pomoci tomu, kdo hledá pravé náboženství, obsahuje zpráva o Adamovi a Evě?
12 Když se mluví o pravém náboženství, myslí mnozí lidé především na to, co Ježíš učil a udělal. Ale než se tím budeme zabývat, věnujme pozornost první knize Bible, 1. Mojžíšově neboli Genesi. Lidé celkem všude vědí, co říká o Adamovi a Evě. 1 když se tato zpráva zdá být velmi jednoduchá, obsahuje klíčové texty, které nám pomohou při hledání zvláštních rysů pravého náboženství.
13 Krátce řečeno, První Mojžíšova nám sděluje, že Bůh stvořil člověka přímo tím, že jej vytvořil z prvků země a pak „vdechl do jeho nosu dech života, a člověk se stal živou duší“. (1. Mojž. 2:7) Stvořitel označil jeden ze stromů zahrady, kde Adam žil, za symbol poznání dobrého a zlého a přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst do sytosti. Ale pokud jde o strom poznání dobrého a zlého, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojž. 2:16, 17) Bůh tak poukázal na své právo určit, co je dobré a co je zlé. Adam nemusel zjistit bolestnými zkušenostmi a chybami, co je dobré a co špatné neboli co je správné a co nesprávné náboženství. Stvořitel učinil také ženu, Evu, a představil ji Adamovi jako jeho stálou družku. Čteme: „Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojž. 2:24) Když chceme poznat pravé náboženství, můžeme se z této známé zprávy mnoho naučit.
14. Jak je možné s někým rozumně diskutovat o zprávě v 1. Mojžíšově a o evoluční teorii?
14 Především, Bible říká jasně, že člověk byl stvořen přímo Bohem. (1. Mojž. 2:7) Neříká, že se člověk během miliónů let vyvinul z nějaké formy zvířecího života. Jak to víme? Protože ze zprávy jednoznačně vysvítá, že se zvířata měla rozmnožovat „podle svého druhu“. (1. Mojž. 1:21, 24) Je pravda, že je velká rozmanitost uvnitř druhů zvířat, jako je například mnoho typů a velikostí mezi kočkami. Avšak Boží zákon předepsal hranice, takže se zvířata nemohla vyvíjet z jednoho zvířecího druhu do jiného zvířecího druhu, nebo dokonce v člověka, v nejvyšší stvořený druh na zemi. Také nikdy nebyly nalezeny přechodové formy života. Přijímá tvé náboženství biblickou zprávu, nebo podporuje rozšířenou, ale nedokázanou evoluční teorii?
15. Co nám říká 1. Mojžíšova o životě a vyhlídkách Adama a Evy? (1. Mojž. 1:28)
15 Jako další poznáváme, že Adam byl stvořen s vyhlídkou na nekonečný život zde na zemi. Bůh řekl, že nebude-li poslouchat, jistě zemře. I opak je jasný. Bude-li poslouchat Boha, nezemře. Bude stále žít zde na zemi. Jako co? Jako lidská duše. Nečetli jsme, že „člověk se stal živou duší“? — 1. Mojž. 2:7.
16–18. Jak je možné použít to, co říká 1. Mojžíšova o lidské duši, smrti a možnosti života po smrti, abychom ukázali, které náboženství je pravé?
16 Tyto skutečnosti jsou významné, protože mnoho náboženství učí, že každý člověk má v sobě nesmrtelnou duši. To byla důležitá nauka ve starém Egyptě a Babylónu, a i dnes je součástí mnoha náboženství. Ale souhlasí to s tím, co Genesis říká o Adamovi? Vůbec ne. Adam v sobě neměl nesmrtelnou duši — byl duší. A co se mělo stát při jeho smrti? Měl dostat nesmrtelný život jako duch? Ne! Bůh řekl, že se navrátí do půdy země, „neboť jsi prach a do prachu se vrátíš“. (1. Mojž. 3:19) Adamova smrt měla být trestem za porušení Božího zákona, ne stupněm k nesmrtelnému životu někde jinde.
17 Nyní se tedy ptej: ‚Učilo mě tomu moje náboženství?‘ Bible nikde neříká, že lidé mají nesmrtelnou duši, která žije po smrti těla. Dává nám lepší naději: Bůh může přivést člověka zpět k životu jako duši tím, že jej vzkřísí buď k životu na zemi nebo v duchovní sféře. — Sk. 24:15; 1. Kor. 15:35–38.
18 Podle toho, co jsme četli v Genesi, souhlasí tvé náboženství s myšlenkou, že bylo Božím předsevzetím, aby lidé žili nekonečně na zemi? Mnohá velká náboženství obracejí pozornost na budoucí život v nebi, v nirváně nebo podobně. Jedním rysem pravého náboženství je přijetí biblického učení, že země je domovem člověka, kde podle Božího předsevzetí má žít člověk věčně. — Iz. 45:18.
TAKÉ CHOVÁNÍ HRAJE ÚLOHU
19, 20. Jak je možné použít to, co říká 1. Mojžíšova o stromu poznání dobrého a zlého, abychom někomu pomohli poznat praktiky běžné v jeho náboženství? (2. Mojž. 20:15; Joz. 7:20–25)
19 Měli bychom si rovněž povšimnout, že pravé náboženství, jak je zjeveno v 1. Mojžíšově, zahrnuje též chování, nejen určité nauky nebo názory víry.
20 Když Adam a Eva porušili Boží zákon o ovoci stromu, nejvážnější stránkou hříchu byla jejich neposlušnost. Myslel jsi již však někdy na to, že současně si přivlastnili, co jim nepatřilo? V určitém smyslu se to může označit jako krádež. Pro svou neposlušnost, pro hřích spojený s krádeží, byli vyhnáni ze zahrady pravého uctívání. Je známé, že krádež je odsuzována většinou náboženství. Ale jak to vypadá v praxi? Co se stane s nekajícným zlodějem, ať už je to pouhý kapsář či hospodářský zločinec, který podvádí veřejnost nebo defrauduje v obchodě? Jsou nenapravitelní zloději vyháněni z „lůna církve“, jako Bůh vyhnal Adama? Uvažuj jednou o tom!
21. Jak to, co se říká v druhé kapitole 1. Mojžíšovy o manželství, odporuje tomu, co je v mnohých náboženstvích běžné? (1. Mojž. 20:1–9)
21 Uvažujme také o sňatku. Ačkoli jsme se dosud zabývali zprávou o Adamovi a Evě, můžeme se již na základě toho, co tam bylo řečeno o jejich soudržnosti, zeptat: ‚Jak smýšlí má církev o sňatku a rozvodu? Očekává se, že manžel a manželka zůstanou spolu, nebo se mohou kdykoli a podle přání dát rozvést?‘ O Bohu je řečeno, že ‚nenávidí rozvod‘. (Mal. 2:16) Odpovídá tento postoj postoji náboženských obcí a také náboženství, jehož jsi členem?
NOE A PRAVÉ NÁBOŽENSTVÍ
22, 23. Jak je možné argumentovat, pokud jde o Noemovo jednání a zprávu o potopě, abychom ukázali, které náboženství je pravé? (Ezech. 14:14; Žid. 11:7)
22 Přejděme nyní k jiné biblické zprávě, která nám pomůže poznat pravé náboženství. Jedná o Noemovi, o němž je řečeno: „Noe chodil s pravým Bohem.“ V době, kdy „na zemi vzrostla špatnost člověka a každý sklon myšlenek jeho srdce byl trvale jen špatný“, si Noe neponechával pravé náboženství jen pro sebe. Nepovažoval je za soukromou věc. Byl „kazatelem spravedlnosti“. Bible nám zjevuje, že Bůh přivodil potopu, aby zničil zlé, ale zachoval Noema, jeho manželku, jeho tři syny a jejich manželky. — 1. Mojž. 6:5 až 8:2; 2. Petra 2:5.
23 Někdo může namítnout, že zpráva o Noemovi a potopě je pouze báj nebo nějaká alegorie. Jak o tom smýšlí tvá církev? Jestliže se zeptáš některého z duchovních, řekne, že biblická zpráva o Noemovi a potopě je sice zajímavá, ale nesmí se brát doslovně? Když ano, pak by to bylo významné, protože by se tím stavěl proti Ježíši Kristu, zakladateli křesťanství. Ježíš přijal zprávu o Noemovi a celosvětové potopě jako historickou skutečnost, a stejně tak i jeho apoštolové. — Luk. 17:26,27; 1. Petra 3:20.
24–26. Jaké příkazy dal Bůh Noemovi a proč jsou pozoruhodné?
24 Podle zprávy v 1. Mojžíšově, kapitole 9, dal Bůh Noemovi a jeho rodině, když opustili archu, v níž přežili potopu, několik důrazných příkazů, které nám dnes pomohou poznat pravé náboženství. Čteme:
„Každé pohybující se zvíře, jež je živé, může vám sloužit za pokrm. Jako zelené rostlinstvo, dávám vám to všechno. Pouze maso s jeho duší — jeho krví — nebudete jíst. A kromě toho budu vyžadovat zpět vaši krev vašich duší. . . Kdokoli prolije lidskou krev, člověkem bude prolita jeho vlastní krev, neboť k Božímu obrazu učinil člověka.“ — 1. Mojž. 9:3–6.
25 Bůh vyslovil tato slova sice před tisíciletími, ale přece tehdy začala nová epocha lidských dějin. Proto jsou tato slova velmi důležitá pro zjištění pravého náboženství. Noe se stal prostřednictvím svých synů praotcem celého lidstva. To, co Bůh přikázal Noemovi, platí tedy ještě dnes pro všechny lidi.
26 Co znamenaly tyto příkazy pro Noema a jeho rodinu? Předně neměli jíst maso, které ještě obsahuje krev. Bylo zakázáno jíst krev, která představuje život zvířete jako duše. Také bylo Noemovi řečeno, že je zakázáno lidi vraždit. Jako Noemovi potomci musí si tedy celé lidstvo náležitě vážit krve a života, pokud chce mít Boží schválení.
27. Čeho si ještě máme povšimnout při hledání pravého náboženství a proč bychom měli očekávat soulad?
27 Ačkoli jsme dosud uvažovali pouze o dvou nejstarších biblických zprávách, můžeme již určit některá poznávací znamení pravého náboženství. Protože máme všichni vnitřní potřebu něco uctívat, může nám být již velmi užitečné to, co jsme se dozvěděli. Další pomoc pro určení pravého náboženství získáme, jestliže si všimneme toho, co učil Ježíš Kristus a jeho apoštolové na počátku křesťanství. Tak poznáme, že mezi úvodními a dalšími částmi Bible je soulad, což je rovněž známkou pravého náboženství.