Jak můžeme přispět k šťastnému rodinnému životu
„Ať i každý z vás osobně miluje svou manželku tak jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít hlubokou úctu ke svému manželovi.“ — Efezským 5:33.
1, 2. Co každý očekává od manželství, čeho se má vyvarovat a ke komu se mnozí obracejí o pomoc?
ŠŤASTNÉ manželství! Kdo z nás lidí by nechtěl být šťasten v tomto Bohem založeném uspořádání? I v nedokonalém, starostmi přeplněném světě existují lidé, kteří našli pravé štěstí v manželství. Byli schopni vyvarovat se rozdělení, problémů a zármutku, které v dnešním světě převládají. Ale jak? Snad tím, že se řídili množstvím manželských rádců, jejichž krajně rozdílné názory se dnes všude uveřejňují?
2 Před staletími napsal jeden moudrý muž: „Dělání mnohých knih nemá žádného konce“, a skutečně se zdá, jako by nikdy neustalo psaní knih o manželství a podobných námětech. (Kaz. 12:12) Psychologové, psychiatři, lékaři a jiní vyjadřují protichůdné názory na to, jak je možné být v manželství šťasten. V novinách a časopisech se pravidelně zveřejňují sloupce s radami pro ty, kteří mají v lásce problémy. Těžkostí však přibývá a ze statistik o uzavírání sňatků a rozvodech je vidět, že velké procento lidí se uchyluje k rozluce nebo rozvodu, protože nenašli štěstí. Ale ti, kteří mají tyto problémy, mohou čerpat odvahu. Zakladatel manželství nám říká, jak můžeme v tomto božském uspořádání i v nejednotném světě najít štěstí a spokojenost.
3. Jaké otázky o manželství jsou nadhozeny a z jakého zdroje je možné čerpat radu?
3 Je tvé manželství šťastné? Našel jsi ve společenství se svým životním druhem radost, kterou jsi očekával? Když jsi již mnoho let ženatý, raduješ se stále ještě „s manželkou svého mládí“? (Přísl. 5:18) Nebo máš problémy? Je-li tomu tak, chtěl bys jistě rád poznat pramen, z něhož můžeš čerpat skutečně rozumnou radu. Tento pramen nebude moci přirozeně odstranit všechny těžkosti, které tě v tomto nedokonalém světě potkaly, ale může ti pomoci problémům čelit a ukáže ti, co můžeš ty sám dělat, abys upevnil své manželství. Tímto pramenem je Boží slovo, Bible. Obsahuje radu, která pomůže všem těm, kdo jsou ochotni podle ní zařídit svůj život. Uvažujme nyní o některých problémech dnešních manželství a podívejme se, jak Boží slovo může pomoci člověku, aby se s nimi vypořádal k požehnání celého rodinného uspořádání. — Žalm 19:7, 8; 19:8, 9, KB.
MUŽ — HLAVA
4. a) Jak smýšlejí mnohé ženy o postavení muže jako hlavy v manželství? b) Jaký úkol podle Bible připadá muži jako hlavě?
4 Mnohé ženy se dnes zlobí, že muži je v manželství uděleno přednostní postavení. Některé to označují jako „mužský šovinismus“, to jest vychloubačný, přepjatý názor muže, který chce jako hlava stát nad ženou. Chtěli bychom však předem zdůraznit, že mužský šovinismus neboli vychloubačný postoj manžela v rodině není výsledkem učení Bible. V 1. Mojžíšově 3:16 sice čteme, že žena bude mít touhu po svém manželovi a on bude nad ní panovat, ale Bible jasně ukazuje, že Bůh neměl v úmyslu, aby se žena stala otrokyní muže. Muž má spíše zaujímat postavení hlavy neboli toho, kdo má dozor nad svou manželkou a rodinou, kterou společně založí. V dobách starých Hebrejců, o jejichž dějinách Bible podává mnoho zpráv, existovaly bohabojné, inteligentní a schopné ženy, které byly poddány své hlavě, svému manželovi, a přece měly velkou svobodu jednání; byly na svém místě šťastné a Jehova Bůh jim žehnal a použil je zvláštním způsobem. Některé z mnoha věrných žen, o nichž je v Bibli zmínka, jsou Sára, Rebeka, Rút, Anna, Ester, Alžběta a Marie, Ježíšova matka.
5, 6. a) Jak se podle 1. Korintským 11:3 provádí autorita? b) Co říkají apoštolové Petr a Pavel o tom, jak by měl manžel jednat ve svém postavení hlavy?
5 Křesťanská řecká písma ukazují jednoznačně, jakou úlohu má muž jako hlava v manželství. Obraťme se nejprve k těmto informacím a poznáme, jak je dnes můžeme uplatnit při manželských problémech.
6 Podle 1. Korintským 11:3 napsal apoštol Pavel sboru v Korintě: „Chci však, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus; hlavou pak ženy je muž; hlavou Kristovou je Bůh.“ Těmito slovy ukazuje, jak se provádí autorita v křesťanském sboru: Od Jehovy ke Kristu, k muži a k ženě. Ale jak by měl muž jednat ve svém postavení hlavy? V Efezským 5:28 čteme: „Rovněž tak mají manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe.“ A apoštol Petr k tomu ještě dodává: „Vy, manželé, bydlete s nimi [svými manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, (totiž) ženské nádobě.“ — 1. Petra 3:7.
7. Jak někdy smýšlejí manželky o manželech a jaké otázky si má manžel klást o svém postavení hlavy?
7 To je tedy rada svatého ducha manželům pro jednání s manželkami, jimž jsou hlavou. Zní to velmi jednoduše. Ale velký problém je, že manžel, i když chce být hlavou rodiny, pro nedokonalost a vrozené sobectví neprojevuje vždy nutnou lásku a ohleduplnost ke své manželce, slabší nádobě. Manželka potom často říká, že má pocit, že ji manžel nemiluje a myslí jen na vlastní zábavu a uspokojení. V takovém případě by se měl manžel, člen křesťanského sboru, znovu prozkoumat a podívat se skutečnosti do očí. Ptej se: Miluji svou manželku jako sám sebe? Prokazuji jí čest jako slabší, ženské nádobě? Nebo se zajímám pouze o vlastní uspokojení a o to, co chci? Beru v úvahu její potřeby a přání? Když dojde k rozhodování, vyslechnu ji, nebo učiním všechna rozhodnutí bez ohledu na její případná přání?
8, 9. V jakém ohledu se má manžel ptát, zda správně vykonává postavení hlavy?
8 Podívejme se, v jakém ohledu se může manžel jako hlava chovat nesprávně, a tím mohou vzniknout problémy, které ovlivní manželské štěstí. Dejme tomu, že oba manželé se podílejí na křesťanské naději a jsou oddanými, pokřtěnými služebníky nejvyššího Boha Jehovy. Myslíš na to, aby ses jako manžel stýkal nejen se svými příbuznými, ale i s příbuznými své manželky? Nebo máš špatnou náladu, když přijdou její příbuzní nebo když ty je navštívíš? Pokud ti to okolnosti dovolují, máš stejný zájem o manželčiny příbuzné, jako chceš, aby ona měla o tvé?
9 A jak je tomu s dobou odpočinku? Musí rodina vždy dělat to, co ty chceš? Zeptáš se manželky, co by se jí líbilo, místo abys učinil svévolné rozhodnutí? Jak by bylo hezké, kdyby se manželé společně posadili a plánovali, kde chtějí strávit dny své dovolené, místo aby manžel prosazoval svou autoritu a konal rozhodnutí bez porady s manželkou!
10. Na co by měl myslet křesťanský manžel, pokud jde o výchovu dětí?
10 Podívejme se také, jakou úlohu hraje muž jako hlava při výchově dětí. Přenecháváš výchovu dětí výhradně své manželce? Když jsou děti hodné, jsou to tvé děti, a když nejsou hodné, jsou její? K pravému štěstí a radosti v rodině přispívá, jestliže se oba společně snažíte vychovávat děti. Apoštol Pavel napsal Efezanům: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože to je spravedlivé.“ (Ef. 6:1) Vidíme, že mají příkaz poslouchat oba rodiče, ne jen jednoho z nich. Další rada Efezanům zněla: „A vy, otcové, nedrážděte své děti, ale nadále je vychovávejte v kázni a usměrňujte jejich mysl k Jehovovi.“ A překlad Nového zákona od dr. Petrů říká: „A vy, otcové, nedrážděte svoje děti ke hněvu, ale ve výchově užívejte kázně a napomínání z pověření Páně.“ — Ef. 6:4.
11. Co zanedbávají někteří manželé ve svém postavení hlavy a nač si proto stěžují jejich manželky?
11 Křesťanský manžel má vážně dbát na to, aby převzal úlohu hlavy danou mu Bohem. Manželky si často stěžují, ze jejich manželé nečiní žádné rozhodnutí, ale všechno přenechávají jim. To je ovšem ta nejlehčí cesta, cesta nejmenšího odporu. Křesťanští manželé, to by znamenalo, že se vyhýbáte odpovědnosti před Jehovou, kterou vám dal! Bůh a jeho Slovo vyžadují od křesťanského manžela, aby převzal vedení, jak mu bylo určeno v teokratickém uspořádání.
12. a) Proč žena není šťastná, když přejímá v rodině úlohu hlavy? b) Snižuje její postavení to, že se podřizuje manželovi?
12 Když manžel nechá všechno běžet a nepřiměje se, aby učinil rozhodnutí, a když musí odpovědnost převzít manželka, radost mizí. Ačkoli některé ženy, které ztratily manžela, musí místo něj vést rodinu, je žena daleko lépe vyzbrojena k tomu, aby poskytovala podporu, než aby hrála úlohu hlavy rodiny. Bůh ji tak stvořil. Měla být doplňkem muže, jeho partnerkou, a v této úloze je nejšťastnější. Vzpomínáme si ještě na to, co řekl Jehova, když bylo zřejmé, že zde není pro muže společník mezi všemi ostatními pozemskými tvory? Zpráva zní: „A Jehova Bůh dále řekl: ‚Pro člověka není dobré, aby byl dále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.‘ “ (1. Mojž. 2:18) Žena tedy měla být pomocnicí muže. Tím zaujala vynikající postavení. V Příslovích, kde se mluví o Ježíšovi v jeho předlidské existenci jako o „moudrosti“, se říká, že byl vedle Jehovy jako „mistr v díle“. (Přísl. 8:30) Manželé, spolupracujte také se svou manželkou jako s cennou pomocnicí, žádejte ji o radu, ptejte se na její názor a mínění, a pak převezměte vedení rodiny a rozhodujte v důležitějších otázkách. Tak můžete přispět k pravému štěstí v manželství. To neznamená, že byste všechno museli dělat sami. Ale mějte na mysli, že vaše rodina od vás očekává, že rozhodnete, co se má dělat a kdo to má dělat. Když se správně spolupracuje, působí jak vedení prostřednictvím hlavy, tak i podřízenost k požehnání v manželském svazku.
PODŘÍZENOST MANŽELKY
13. Stane se žena otrokyní svého manžela biblickou podřízeností? Odůvodni svou odpověď.
13 Když se nyní obrátíme k trochu ožehavému námětu podřízenosti manželky manželovi, všimněme si nejprve, co o tom řekl apoštol Pavel efezskému sboru: „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu.“ A apoštol Petr řekl: „Podobně vy, manželky, buďte podřízeny vlastním manželům.“ (Ef. 5:22; 1. Petra 3:1) V době emancipace žen vyvolávají tato slova u mnohých žen odpor. Ale nemusí tomu tak být. Jestliže žena skutečně miluje svého manžela a muž přejímá povinnosti křesťanského manžela (o některých z nich mluvil tento článek, i když jsme nemohli objasnit všechny situace), pak pro ni může být radostí se mu podřídit. To není žádné otroctví. Spíše vykonává svůj úkol daný Bohem a to přispívá k jejímu štěstí a radosti. Co tedy má dělat křesťanská manželka, aby manželství bylo šťastné?
14. a) Proč některým manželkám připadá zatěžko být podřízené svým manželům? b) Proč se dá uplatnit Petrova rada v 1. Petra 3:2 i na ženy, které mají věřícího manžela?
14 Snad budou nutné některé změny její osobnosti, stejně jako manžel musí učinit nějaké změny. Má-li žena sklon být nezávislá a také se sama o sebe může postarat, je jí snad zatěžko být podřízena manželovi. Možná, že bude muset poněkud přizpůsobit své názory, nebo se dokonce násilím změnit, aby mohla přispět svým podílem ke šťastnému společenství. Jestliže má manžela, který dosud nebyl tak ohleduplný, jak by si přála, nabízí se jí možnost, aby zlepšila situaci. Apoštol Petr řekl, že ženy, které mají nevěřícího manžela, mohou mu pomoci tím, že se mu podřídí s cudným chováním a hlubokou úctou. (1. Petra 3:2) Je daleko jednodušší, jestliže manžel je Bohu oddaný, pokřtěný křesťan a společně s manželkou slouží Jehovovi.
15. Jak může manželka získat uznání manžela ve své úloze domácí paní?
15 Manželky mohou své manžely získat mnoha způsoby. Například tím, že se starají o byt. Jestliže dbají o čistotu a pořádek, mohou povzbudit manžela, aby také on správně vykonával svůj úkol. Těší tě úloha domácí paní? Je manžel hrdý na byt, když vítá přátele, kteří jej navštíví? Může být na škodu manželskému štěstí, jestliže byt vypadá nepořádně, špinavé nádobí z předešlého dne je ve dřezu, nábytek je pokryt tlustou vrstvou prachu a očím návštěvníka se naskýtá obraz všeobecného nepořádku. Přirozeně může manžel někdy sám pomoci při uklízení. Ale nyní mluvíme o možnostech, jak pomoci manželovi, aby na tebe mohl být hrdý jako na milující a oddanou manželku.
16. Jakou odpovědnost má manželka, které je svěřen rodinný rozpočet?
16 Mysleme také na rodinný rozpočet. Snažíš se, abys nepřekročila své finanční možnosti? Jestliže ti manžel svěří peníze na domácnost, takže můžeš nakupovat potraviny a zaplatit účty, myslíš na to, abys vyšla, nebo jsi lehkomyslná, protože počítáš s tím, že ti manžel dá v případě nutnosti více peněz? Muž se jistě má snažit, aby se ve finančním ohledu dostatečně staral o rodinu. Ale když se musí šetřit, měli by to dělat oba manželé v zájmu celé rodiny. — Přísl. 31:10–31.
17. Jak může manželka projevit zájem o odpovědnosti svého manžela (aniž vyzvídá v oblastech, které on možná musí udržet v tajnosti) a tak pěstovat dobrou výměnu myšlenek?
17 Důležité je také, abys pěstovala s manželem volnou výměnu myšlenek. Tento úkol opět nepadá pouze na manželku, ale oba manželé se o to mají snažit. Jsou však určité věci, v nichž manželka může pomoci, jestliže nepátrá po záležitostech soukromého charakteru, zejména má-li manžel nějakou odpovědnost ve sboru. Žena může mluvit se svým manželem o jeho denní práci, o problémech, v nichž mu může pomoci, nebo mu může vyprávět, jak strávila den s dětmi nebo co zažila v kazatelské službě. Takový zájem o život druhého je požehnaný a přispívá ke štěstí rodiny. — Přísl. 16:24.
18. Jmenuj některé jiné problémy, které brání jednotě rodiny a o nichž ještě můžeme uvažovat?
18 Dosud jsme mluvili o dvou důležitých činitelích, které podporují jednotu rodiny: o úloze manžela jako hlavy v tomto božském uspořádání a o podřízenosti manželky, jak je ukázána v Bibli. Ale je ještě mnoho dalších činitelů, které vyžadují naši pozornost při úvaze o rodinném životě. Například soužití se svárlivým manželským druhem, výchova dětí a také manželský intimní život, o němž mluví apoštol Pavel, když říká, že každý má dát druhému to, co mu patří. (1. Kor. 7:3–5) Protože úvaha o těchto věcech je zajímavá, bude o nich k našemu užitku blíže pojednáno v příštím článku.