Zázraky, které Ježíš způsobil ve svém vlastním městě
NERADOVAL by ses, kdyby se tví příbuzní, kteří jsou nemocní, zase uzdravili? Nebyl bys nadšen, kdybys mohl pozorovat, jak hluší slyší, němí zpívají a slepí vidí, a kdybys mohl dokonce přivítat zemřelé? Nebyl bys proto šťastný? Říkáš snad, že se to nemůže nikdy stát? A přece se něco takového již jednou stalo!
Před více než 1900 roky žil muž, který působil takové zázraky, v zemi, jež je nyní známá jako republika Izrael. Jeho jméno bylo Ježíš. Biblická zpráva o jeho veřejném vystoupení na tomto území zní: „Když nastoupil do člunu, přeplavil se na druhou stranu (Galilejského moře) a přišel do svého vlastního města.“ — Mat. 9:1.
Které město však bylo Ježíšovým „vlastním městem“?
JEŽÍŠOVO „VLASTNÍ MĚSTO“
Leželo u Galilejského moře, protože když Ježíš opustil člun, šel do tohoto města. Byl to Betlém, kde se Ježíš narodil? To nebylo možné, protože Betlém neleží v blízkosti Galilejského moře, nýbrž je vzdálen od něho asi 90 kilometrů.
Byl snad Nazaret Ježíšovým „vlastním městem“? Ježíš tam vyrostl a naučil se tesařskému řemeslu. (Luk. 4:14; Jan 1:45; Mar. 6:3) Nazaret však také neleží v blízkosti Galilejského moře. Starý Nazaret ležel zřejmě tam, kde je dnes město En Nasira a od Galilejského moře se tam jde pěšky asi pět hodin.
Na začátku své kazatelské služby se Ježíš vrátil do Nazaretu a mluvil tam v synagóze. Lidé se však rozhněvali, vyhnali Ježíše z města a snažili se ho zabít. Ale Ježíš jim unikl. (Luk. 4:16–30) Bible říká, že když Ježíš musel opustit Nazaret, „přišel a usadil se v Kafarnaum u moře“. — Mat. 4:13.
Ano, Kafarnaum, ležící u Galilejského moře, kde Ježíš bydlel, bylo Ježíšovým „vlastním městem“.
MĚSTO, KDE ZPŮSOBIL MNOHO ZÁZRAKŮ
Když Ježíš kráčel blízko Kafarnaum podle Galilejského moře, vyzval první čtyři učedníky, aby jej následovali. Byli to Šimon Petr a jeho bratr Ondřej a Jakub a jeho bratr Jan. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou, a já způsobím, abyste se stali rybáři lidí.“ Všech pět pak vstoupilo do Kafarnaum. — Mar. 1:16–21.
Zde vyhledal Ježíš synagógu a uzdravil muže posedlého démonem. V Bibli čteme: „Oni vyšli okamžitě ze synagógy a vešli s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.“ (Mar. 1:22–29) Z toho je vidět, že Petr a Ondřej opustili své dřívější bydliště v Betsaidě a nyní bydleli v Kafarnaum. — Jan 1:44.
Petrova tchýně, která zřejmě bydlela u Petra a Ondřeje, byla nemocná a Ježíš ji uzdravil. V biblické zprávě čteme dále: „Když nastal večer a slunce zapadlo, začali mu lidé přinášet všechny nemocné a všechny posedlé démony, celé město se shromáždilo přímo přede dveřmi. A tak vyléčil mnoho těch, kteří byli nemocní různými chorobami, a vyhnal mnoho démonů.“ — Mar. 1:30–34.
Jak podivuhodné svědectví to bylo pro všechny lidi v Kafarnaum! Byli očitými svědky mnoha Ježíšových zázraků.
Pokud se Ježíš zdržoval v Kafarnaum, bydlel asi v domě Petra a Ondřeje. Tak se vztahuje také další část biblické zprávy na jejich dům: „Po několika dnech vstoupil opět do Kafarnauma povídalo se o něm, že je doma.“ — Mar. 2:1.
Když se lidé dozvěděli, že se Ježíš vrátil, proudili do domu. Bylo tam tolik lidí, že nejen stáli až ke dveřím, ale byli ještě i před domem. Tím byl vytvořen rámec pro opravdu podivuhodnou událost. Bible říká: „Přišli muži a ve čtyřech mu přinesli ochrnutého. Když jej však pro zástup nemohli přinést přímo k Ježíšovi. odstranili střechu nad místem, kde byl, a když udělali otvor, spustili nosítka, na nichž ležel ten ochrnutý.“
Co Ježíš udělal? Zlobil se? Naprosto ne! Učinili na něj dojem jejich víra a řekl ochrnutému: „Dítě, tvé hříchy jsou odpuštěny.“ Představ si to! Mohl Ježíš skutečně odpouštět hříchy?
Přítomní náboženští vůdcové tomu nevěřili a Ježíš věděl, co si myslí. Proto řekl: „‚Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc odpouštět hříchy na zemi,‘ řekl tomu ochrnutému: ‚Říkám ti: Vstaň, zvedni svá nosítka a jdi domů.‘ Nato skutečně vstal a ihned zvedl svá nosítka a vyšel přede všemi.“ — Mar. 2:2–12.
Toto uzdravení se stalo zřejmě z Boží síly. Později však učinil Ježíš ještě pozoruhodnější zázrak. Dcera Jaira, představeného synagógy v Kafarnaum, onemocněla a zemřela. Ježíš však vyhověl prosbě o pomoc a odebral se do mužova domu. Bible říká: „Uchopil ruku malého dítěte a řekl jí: . . . ‚Děvče, říkám ti, vstaň!‘ A děvče okamžitě vstalo a začalo chodit, neboť mu bylo dvanáct let. V tu chvíli byli bez sebe velkým nadšením.“ — Mar. 5:41, 42.
Lidé v Kafarnaum měli jistě dobré důvody uznat Ježíše jako Božího Syna. Udělali to však jen někteří z nich. Většina se zajímala jen o svůj osobní prospěch.
CO TO PRO NÁS ZNAMENÁ?
Kafarnaum již jako město neexistuje. Jeho trosky leží roztroušeny v délce jednoho a půl kilometru na severním břehu Galilejského moře. Je zajímavé, že tam byly vykopány zatím nejlépe zachované zbytky synagógy. I když se datují asi do druhého nebo třetího století n. l., zdá se, že byla tato synagóga postavena na místě synagógy dřívější, v níž snad osobně kázal Ježíš. Tyto zbytky tak připomínají mnohé zázraky, které Ježíš způsobil ve „svém vlastním městě“.
Je sice pravda, že uzdravení a vzkříšení, které učinil Ježíš v Kafarnaum, přinesla jen dočasný užitek, protože tito lidé nakonec opět onemocněli a zemřeli. Ježíš tím však poskytl důkaz, že lidé mohou být uzdraveni a dokonce opět vzkříšeni. Tím máme jistý základ pro víru, že to, co Ježíš učinil v malém rozsahu, může dělat v celosvětovém měřítku nyní, kdy byl vzkříšen a dosazen jako Boží nebeský král. Bude však skutečně používat svou moc tímto způsobem?
Ježíš nám to sám slíbil. Řekl: „Přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Věříš tomu? Jestliže ano, pak nejednej tak, jako obyvatelé Kafarnaum, kteří sice viděli, ale nebyli ochotni stát se Ježíšovými následovníky. Kéž tě na základě tvé víry přimějě vděčné srdce, abys miloval Ježíše a jeho nebeského Otce a sloužil jim! — Mat. 11:23, 24.