Zprávy a jejich hlubší význam

Kompromisy místo zásad

● Pod nadpisem „Demokratický vykupitel?“ napsal novinář James A. Wechsler v listu „New York Post“, že kazatel Billy Graham prohlásil, že je ochoten spolupracovat v delším televizním vysílání, při němž mají být posluchači vyzýváni, aby poskytovali příspěvky pro demokratickou stranu. Jeden mluvčí této strany řekl, že Grahamovo dřívější úzké spojení s bývalým prezidentem Nixonem je „jedním z lepších důvodů, proč má být přijat do programu“. Wechsler vysvětlil, že Graham svou účastí na televizním vysílání ukazuje, že „nynější republikánskou vládu považuje za věc minulosti a rozhodl se přinejmenším zajistit si svůj ‚duchovní kapitál‘“ tím, že se zajímá o obě velké strany. Wechsler to označil jako příklad „lichocení a morálního kompromisu“, což jsou rozhodující vlastnosti, jde-li o úspěch při „veřejné podívané spojené s obchodem“.

Asi ve stejné době bylo řečeno v hlášení z Bruselu: „Evangelista Billy Graham dnes řekl, že se zastává ordinace kvalifikovaných homosexuálů, ale prozatím raději nevyjadřuje svůj postoj k ordinaci žen.“ Graham prý řekl, že homosexuály je nutno „vzít v úvahu na základě osobních zásluh“ a že by měli „přijmout Ježíše Krista a upustit od svých hříchů“. Ale vysvětlení, co znamenají jeho slova, přenechal svému pomocníku, který později řekl, že odvrátit se od hříchů zahrnuje také, aby přestali s homosexuálním jednáním. Proč to však nevyjádřil jasně hned na začátku? V Bibli je homosexualita odsouzena naprosto otevřeně. — Řím. 1:26, 27; 1. Kor. 6:9, 10; 1. Tim. 1:10.

K ordinaci žen Graham řekl, že „není připraven na to, aby zaujal určitý postoj“. Bible však také jednoznačně vyjadřuje svůj postoj k otázce, zda by ženy měly učit v křesťanském sboru. (1. Kor. 14:33, 34; 1. Tim. 2:12) Jednoznačný postoj k mravním otázkám by byl v dnešní době spíše na místě než dvojznačnost a nerozhodnost. Neboť „jestliže výzva trubkou nezazní jasně, kdo se připraví k bitvě“? — 1. Kor. 14:8.

Alkoholismus a Židé

● Víno bylo u Hebrejců v biblických dobách všeobecně užívaným stolním nápojem. Později bylo také pravidelně používáno při židovské slavnosti pasach. Vedlo to snad k tomu, že by mnozí Židé podléhali alkoholismu? Nikoli, důkazy svědčí o opaku, a je tomu tak i dnes. Nedávno byla například podána zpráva o jedné univerzitní studii, při níž byl zkoumán rozsah alkoholismu mezi Židy ve Spojených státech. Z této studie vyplývá, že v obyvatelstvu všeobecně je alkoholikem každý čtrnáctý člověk, u Židů však jen každý dvoustý. Ve zprávě je mimo jiné řečeno, že ve studii je nízké procento alkoholiků mezi Židy vysvětlováno tím, že jsou mezi nimi „pevná rodinná pouta a že víno je náboženským symbolem a pije se od mládí“.