Jak cenný je tvůj život?
PRO většinu lidí je život něčím drahocenným. Bez života by nebylo nic. Jiným život nepřipadá tak důležitý. Jsou ochotni jej dát v sázku pro pomíjivou slávu nebo zábavu. A přece většina lidí, u nichž se zdá, že život nemá pro ně příliš velkou cenu, snaží se z něho v krátkém čase vyzískat pokud možno nejvíc zábavy nebo slávy. Tím ukazují, že by vlastně rádi žili dlouho, kdyby to mohlo být za dobrých podmínek. Ale za nynějších špatných okolností nevidí možnost dlouhého a šťastného života.
Jak se dívá stvořitel na život, který dal lidem? Považuje jej za velmi vzácný, za poklad. On sám má život v plné míže a ví, co je a čím může být. Proto dává lidstvu prostřednictvím svého Syna Ježíše Krista příležitost k věčnému životu a nechce, aby někdo ztratil tento velkolepý dar. — Jan 6:51.
Jak mnoho si ceníš svého života? Chtěl bys jej prodloužit? Bůh dává ujištění o vysvobození ze zániku těm, kteří využívají jeho opatření k získání života. Snad nyní zemřou pro nemoc nebo z jiných důvodů, ale mohou být jisti, že budou vzkříšeni k životu na zemi během přicházejícího tisíciletého panství Ježíše Krista. (Jan 5:28, 29) Bůh vysvobodí a ochrání mnohé, milióny lidí, pro život na spravedlivé „nové zemi“, která je již blízko. — 2. Petra 3:13; Zjev. 20:4, 6; 7:9–17.
Nedá se říci, že každý jednotlivec, který slouží Bohu, má zaručeno, že zůstane na živu a přežije zničení tohoto světa, které musí předcházet Kristovu tisíciletému panství míru. (2. Petra 3:10–13; Zjev. 19:19–21; 20:1–4) Ve svém psaném Slově nás Bůh ujišťuje (a Bůh nemůže lhát), že svůj lid jako celek ochrání a uchová pro život na spravedlivé „nové zemi“. (Tit. 1:2) Chce, aby ŽIL a neumíral a navždy se radoval z plnosti života. — Ezech. 18:23, 32.
VZÍT „POHÁR VELKÉ ZÁCHRANY“
Bůh, který tak miluje svůj lid, inspiroval jednoho ze svých žalmistů, aby psal o své zkušenosti. (Zdá se ostatně, že žalmista psal o sobě jakoby jménem celého izraelského národa.) Byl v postavení, kdy byl jeho život na pokraji zničení nepřáteli Boha a jeho lidu. Avšak Bůh jej zachránil před smrtí. Apoštol Pavel citoval žalmistova slova za žalmu 116:10 a použil je na sebe a své spolukřesťany. (2. Kor. 4:13) Žalmista řekl radostně, plný vděčnosti:
„Jak mám Jehovovi splatit všechna jeho dobrodiní, které mi prokázal? Pohár velké záchrany vezmu a budu vzývat jméno Jehovovo. Své slavnostní sliby Jehovovi splním, ano, před vším jeho lidem.“ — Žalm 116:12–14.
Tento nádherný 116. žalm se dá dnes uplatnit na ostatek Kristových pomazaných učedníků, a to od roku 1919, kdy unikli těžkostem a nebezpečí první světové války. Čeká je však ještě větší vysvobození, stejně jako „velký zástup“ Kristových „jiných ovcí“, totiž vysvobození z „velkého soužení“. Až je Bůh vysvobodí od nebezpečí odstranění zlých ve „velkém soužení“, budou mít konečně pokoj. (Přísl. 21:18) Pak následuje tisícileté panství Božího mesiášského království, kdy věrně oddaní, kteří patří k „velkému zástupu“ ze Zjevení 7:9–17, budou navždy zachováni naživu na očištěné zemi.
Žalmista mluvil o „poháru“. Pohár obsahuje něco, co se buď může pít, nebo také může vylít Jehovovi Bohu jako „oběť nápoje“, jak to bylo činěno v žalmistově době. (4. Mojž. 28:7; Fil. 2:17) Jehova nabízí svému lidu „pohár velké záchrany“ tím, že jej zachová ve „velkém soužení“. (Zjev. 7:14) Během tisíce let Mesiášova celosvětového panství budou pít „velkou záchranu“, která je již opatřena, a těšit se ze života „v zemích těch, kteří žijí“. (Žalm 116:9) Přitom budou prosit Jehovu prostřednictvím jeho Mesiáše, aby jim žehnal v jejich úsilí a vedl je.
SPLNIT JEHOVOVI SLAVNOSTNÍ SLIBY
Co jsou „slavnostní sliby“, které mají vysvobození splnit Jehovovi? Když byli bezprostředně ohroženi smrtí od Božích nepřátel, učinili Bohu nějakou přísahu, nějaký slavnostní slib s přáním, aby byli Bohem zachráněni? Jestliže ano, pak ovšem splní „slavnostní sliby“ Jehovovi, protože on jednal podle jejich slibů a zachoval je naživu. Budou činit to, co slavnostně slíbili, a sice „před jeho celým lidem“. Tím budou veřejně velebit jeho jméno.
Žalmista pokračuje a mluví plný vděčnosti o Jehovově ochraně a zdůrazňuje, jakou cenu Jehova přisuzuje životu těch, kteří žijí podle jeho spravedlivých zásad. „Drahocenná je v Jehovových očích smrt jeho věrně oddaných. Ach, Jehovo, vždyť jsem tvůj služebník. Jsem tvůj služebník, syn tvé otrokyně, uvolnil jsi má pouta.“ (Žalm 116:15, 16) Žalmista byl vděčný, protože poznal, že Jehova jej považuje za věrně oddaného, a proto jej ochránil. Byl v krajním nebezpečí života, ale Jehova uvolnil jeho pouta, kterými — jak se zdálo — byl spoután až k smrti. Nazval se „synem (Jehovovy) otrokyně“, což mělo prostě naznačovat, že patří k Jehovovu lidu. Poznal, že jej Jehova považuje za svého loajálního služebníka.
SMRT VĚRNĚ ODDANÝCH JE „DRAHOCENNÁ“
Jak dalece je „drahocenná v Jehovových očích“ smrt jeho věrně oddaných? Stejně jako žalmista jsou pro Jehovu drahocennými otroky. Milující laskavost Boha k jeho služebníkovi jej přiměla, že mu zachránil život. Lidský život má v Jehovových očích obzvláštní cenu, když jej člověk používá správným způsobem, jako jeho věrný ctitel. Jehova považuje smrt celého společenství svých věrně oddaných za příliš drahou, než aby ji připustil. Je samozřejmé, že věrně oddaní vyjádří za to své ocenění a vděčnost, neboť život má pro ně nesmírnou cenu. Je to Jehovova podivuhodná vlastnost, že má tak hluboký zájem o životy svých služebníků. Cena za jejich smrt je pro něj příliš vysoká. Proto nepřipustí, aby zemřeli. Řím. 8:35–39.
Nejenže se tím projevuje Jehovova velká láska, ale též jeho úcta ke spravedlnosti ve vesmíru, a to k užitku všech jeho tvorů. Kdyby připustil, aby jeho nepřátelé zvítězili nad jeho věrným lidem a smetli jej s povrchu země, byla by to potupa jeho univerzální svrchovanosti, jeho panství nad nebem a zemí. On je stvořitel Země a stvořil ji pro své věrně oddané. (Iz. 45:18) Kdyby nebyl schopen zachovat naživu skupinu svých věrných na zemi i za těžkého, záludného útoku jeho nepřátel, zdálo by se, že jeho nepřátelé jsou mocnější než on a mají právo určovat, kdo má na zemi věčně žít. Bůh nepřipustí, aby byla uvedena v pochybnost jeho panovnická moc nad zemí nebo dokonce jeho univerzální svrchovanost a aby bylo pohaněno jeho jméno.
Kromě toho, kdyby Jehova nechal všechny své věrné vyhladit ze země, nezůstal by nikdo v nádvořích jeho velkého duchovního chrámu, která jsou zde na zemi. Také by nebyl položen základ pro „novou zemi“, spravedlivou lidskou společnost, která má žít pod „novým nebem“. (Zjev. 21:1) Mohlo by začít tisícileté panství Mesiáše bez pozemských poddaných? Ne! Smrt celé skupiny Božích věrných na zemi by byla pro Jehovu příliš drahocenná, příliš nákladná. Pro úctu k němu samému by byla příliš drahá, než aby ji dovolil.
OBĚŤ DÍKŮ
Ti, kteří přežijí „soužení“, vyjadřují Jehovovi ze srdce chválu a vděčnost, protože zachránil „velký zástup“ „jiných ovcí“ pro život na zemi, splnil své předsevzetí a dodržel své sliby, že učiní zemi místem spravedlnosti. Jehova chce, aby žili, stejně jako oni sami chtějí žít a radovat se ze života. Jako žalmista budou říkat spolu s ostatkem duchovních izraelitů:
„Tobě budu obětovat oběť díků a budu vzyvat jméno Jehovovo. Své slavnostní sliby splním Jehovovi, ano před vším jeho lidem, na nádvořích Jehovova domu, uprostřed tebe, Jeruzaléme. Chvalte Jah.“ — Žalm 116:17–19.
Pomazaný ostatek a „velký zástup“, kteří společně přežijí „velké soužení“, budou přinášet Jehovovi oběť díků a chvály za své vysvobození. Budou to činit ve stejném duchu jako Noe a jeho rodina, kteří obětovali velkou oběť díků, když byli uchráněni při celosvětové potopě. (1. Mojž. 8:20, 21) „Velký zástup“ na zemi zažije pak ještě větší radost, když budou vzkříšeny miliardy lidí, kteří dostanou příležitost, aby také získali žádoucí cenu života. — Zj. 20:11–15.
Jak si ceníš svého života? Myslíš, že by se vyplatilo žít na pokojné, krásné zemi, v dokonalém zdraví a beze strachu ze smrti, a to navždy? Nynější život je někdy obtížný, ale Jehova, který ví, jak nádherný může být život za příznivých okolností, má v úmyslu takové okolnosti vytvořit. Chtěl by, aby si nikdo nedal ujít příležitost, kterou poskytuje svým Slovem, Biblí.
Když víme, jaké má Jehova s námi předsevzetí, můžeme jej poznat a milovat a stát se jeho loajálními poddanými se šťastnou vyhlídkou do budoucnosti. Je jediným pramenem života, skutečného života, pro který stvořil lidstvo. Proto vidíme, jak vhodné je zvolání žalmistovo: „Chvalte Jah!“ Tento výraz zní v hebrejštině „Hallelujah!“ a vyskytuje se často v hebrejských spisech. Jeho řeckou formu najdeme na konci poslední knihy Bible, ve Zjevení neboli Apokalypse. (Zj. 19:1–6) Ti, kteří oznamují Boží jméno, jsou svděky Jehovovy vznešenosti, milující laskavosti a velikosti.
Dnešní křesťané přinášejí chválu prostřednictvím velkého velekněze Ježíše Krista v Jehovově duchovním chrámu. Tento chrám není pozemská stavba. Shromažďují se však ke studiu Bible a uctívání v místnostech, které nazývají „sály království“. Kromě toho vedou se zájemci bezplatné domácí biblické studium v jejich domovech. Všichni, kdo milují život, se mohou nyní k nim připojit ve studiu Božího slova a mohou se více naučit o Božím předsevzetí a jeho slibech. Mohou se s nimi připojit v pravém uctívání. Pak budou mít šťastnou vyhlídku, že přežijí a získají věčný život.