Rodina, které byla prokázána velká přízeň

NEBYLO by pro rodinu ctí, kdyby mezi jejími členy byl muž, který by se mohl postarat o to, aby navždy přestaly nemoce, bolest, nejistota a násilnosti? Před více než devatenácti sty lety existovala taková rodina. Byla to rodina, v níž se narodil Ježíš, Mesiáš neboli Kristus.

Proč byla této rodině ze všech ostatních tehdy žijících rodin prokázána tak velká přízeň? Bylo to snad pro zvláštní vážnost, které by se těšila následkem svého bohatství nebo pro nějaké vynikající výkony v římském světě? Mýlili bychom se, kdybychom si mysleli něco takového, protože Jehova nesoudí podle vnějšího vzezření, ale zkoumá srdce — pohnutky a přání srdce. (1. Sam. 16:7) Uvažujeme-li o biblické zprávě o příbuzných člověka Ježíše, pomůže nám to poznat, na co se stvořitel dívá u těch, které uznává jako své služebníky.

MARIE

Ježíš měl přijít z královského rodu Davidova. A byla to skromná, pokorná žena z Davidova rodu, totiž Marie, dcera Hélia, kterou Jehova vybral jako matku svého Syna. Když to bylo Marii oznámeno, odpověděla s přiměřenou skromností: „Hle, Jehovova otrokyně!“ Když měla otěhotnět jako zasnoubená panna, mohli přirozeně ostatní pochybovat o její ctnosti. A přece pokorně souhlasila s Boží vůlí a odpověděla andělu Gabrielovi: „Ať se se mnou stane podle tvého prohlášení.“ (Luk. 1:38) Silně věřila v Jehovu Boha, a to v ní zřejmě vzbudilo přesvědčení, že nikdy nemohou vzniknout nepříznivé důsledky, jestliže se někdo podrobí Jehovově vůli.

Marie byla oddána pravému uctívání. Jako žena neměla podle mojžíšovského zákona vlastně povinnost účastnit se v Jeruzalémě slavnosti pasach. A přece obvykle navštěvovala tuto slavnost spolu se svým manželem Josefem. (Luk. 2:41; 2. Mojž. 23:17; 34:23) Během let se nezměnilo její ocenění pro duchovní věci. Marie se dokonce stala věrně oddanou učednicí Ježíše Krista. Po Ježíšově odchodu do nebe se dále scházela s apoštoly a setrvávala s nimi a s ostatními v modlitbě. Zřejmě byla mezi oněmi asi 120 učedníky, na které byl vylit svatý duch o letnicích roku 33 n. l. — Skut. 1:14; 2:1–4.

JOSEF

Tesař Josef, Mariin manžel, byl spravedlivý muž, který rychle poslechl Boží pokyny. Ještě před tím, než uzavřel sňatek s Marií, dověděl se, že Marie je těhotná. Ačkoli ještě neznal všechny skutečnosti, chtěl s ní jednat co nejmilosrdněji. Proto chtěl Marii ušetřit veřejné pozornosti a chtěl náležitě zrušit zasnoubení, které bylo tehdy považováno za stejně závazné jako sňatek. Jakmile však poznal pravý stav věcí a ve snu dostal božský pokyn, bez váhání si Marii vzal za ženu. — Matouš 1:19–24.

Ze srovnání Lukáše 2:22–24 a 3. Mojžíšovou 12:8 je patrné, že Josef byl v hmotném ohledu chudý. A přece přicházel každý rok s celou svou rodinou do Jeruzaléma ke svátku pasach. (Luk. 2:41) Velmi si vážil duchovních věcí a to bylo zřejmě pro Ježíše příznivé prostředí, v němž mohl ‚růst a sílit a být naplněn moudrostí‘. (Luk. 2:40) Josef zřejmě naučil Ježíše tesařskému řemeslu. — Mat. 13:55; Mar. 6:3.

V Bibli není žádná zmínka o tom, jaký postoj měl Josef k Ježíšově kazatelské činnosti. Možná, že v době, kdy jeho adoptivní syn byl pokřtěn Janem Křtitelem, byl již Josef mrtev. Víme však jistě, že se již nedožil Ježíšovy popravy. Kdyby byl ještě naživu, sotva by byl Ježíš svěřil Marii do péče apoštola Jana. — Jan 19:26, 27.

NEVLASTNÍ BRATŘI A SESTRY

Ježíš byl sice Mariin „prvorozený“ syn, ale nebyl jediným synem v rodině. (Luk. 2:7) Podle biblické zprávy řekli ti, kteří Ježíše znali: „Odkud má tento člověk takovou moudrost a takové mocné skutky? Což to není syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub a Josef a Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má ten člověk všechny tyto věci?“ — Mat. 13:54–56.

Že Ježíš pocházel z rodiny, kde bylo více dětí, je také patrné z události, která se stala, když mu bylo asi dvanáct let. Po návštěvě slavnosti pasach v Jeruzalémě byla rodina na zpáteční cestě do Nazareta. Josef a Marie teprve po celodenní cestě zjistili, že s nimi Ježíš není. Předpokládali, že je v doprovodu příbuzných nebo známých. Kdyby se byli museli starat jen o jedno dítě, sotva bychom si dovedli představit, že by se mohlo stát něco takového. — Luk. 2:42–45.

Zpočátku po tři roky, kdy Ježíš sloužil na zemi, jeho nevlastní bratři v něj nevěřili. (Jan 7:5) Ale to se změnilo do letnic roku 33 n. l. Po svém vzkříšení „se zjevil Jakubovi“ — zřejmě jednomu ze svých nevlastních bratrů. To patrně přispělo k tomu, že nejen Jakub, ale také Ježíšovi ostatní nevlastní bratři došli k přesvědčení, že Ježíš je Mesiáš. Potom se Ježíšovi nevlastní bratři scházeli s jedenácti věrnými apoštoly a s jinými v jednom horním sále v Jeruzalémě a zřejmě byli mezi těmi, kteří obdrželi svatého ducha. — 1. Kor. 15:7; Skut. 1:14–26; 2:1–4.

Z Ježíšových nevlastních bratrů to byl zřejmě Jakub, který sloužil jako starší v jeruzalémském sboru a který napsal inspirovaný „dopis Jakubův“. (Skut. 12:17; Jak. 1:1) A Juda, jenž napsal dopis, který byl pojat do biblického kánonu, byl zřejmě Jakubův bratr. Žádný z obou pisatelů nechtěl nic získat ze svého příbuzenství s Ježíšem, ale oba pokorně uznávali, že jsou ‚otroci Ježíše Krista‘. — Jak. 1:1; Juda 1.

JINÍ PŘÍBUZNÍ

Ježíšova židovská matka Marie byla příbuzná Alžběty, která patřila ke kmeni Lévi a pocházela z kněžského rodu Áronova. Tato Alžběta a její manžel, kněz Zechariáš, byli bohabojní rodiče Jana Křtitele, předchůdce Ježíše Krista. (Luk. 1:36–40) Podle podání byly Mariina matka a matka Alžbětina tělesné sestry z kmene Lévi. To by znamenalo, že Marie a Alžběta byly sestřenice prvního stupně a Jan Křtitel a Ježíš že byli bratranci druhého stupně. Z Bible však nevyplývá, jaký stupeň příbuzenství byl mezi Marií a Alžbětou.

Salome, manželka Zebedeova a matka Jakuba a Jana, dvou apoštolů Ježíšových, byla možná Mariinou sestrou. Pro toto podání existuje určitá (i když ne jednoznačná) biblická podpora. U Jana 19:25 je řečeno: „U Ježíšova mučednického kůlu stála. . . jeho matka a sestra jeho matky; Kleofášova (Alfeova) manželka Marie a Marie Magdaléna.“ U Matouše 27:56 a Marka 15:40 je v souvislosti se stejnou situací zmínka o Salome neboli matce synů Zebedeových. Jestliže se tedy u Jana 19:25 mluví o stejných ženách, byla by Salome Mariinou sestrou. To by znamenalo, že Ježíšovi věrní apoštolové Jakub a Jan byli jeho bratranci.

Podle podání měl být Ježíš příbuzný ještě s jinou rodinou. Kleofáš neboli Alfeus, manžel „druhé Marie“, o němž se mluví u Jana 19:25, byl zřejmě Josefův bratr. Tudíž by byl další apoštol, totiž Jakub, syn Alfeův, Ježíšovým bratrancem. — Mat. 10:3; 27:56, 61; Skut. 1:13.

Bez ohledu na to, zda podání odpovídá skutečnosti, nebo ne, přece je možno říci, že k osobám, které jsou v Bibli jednoznačně označeny jako Ježíšovi příbuzní, patřili muži a ženy, vyznačující se vynikající vírou a neobyčejnou oddaností. Nešlo jim především o to, aby oslavovali sami sebe, ale aby ctili Boha. Jejich postoj byl podobný postoji, který projevila Marie, když řekla Alžbětě: „Má duše velebí Jehovu a můj duch se nemůže zdržet nesmírné radosti z Boha, mého Spasitele; protože pohlédl na nízké postavení své otrokyně. Neboť hle, od nyní mne všechny generace budou prohlašovat za šťastnou; ten mocný totiž pro mne učinil velké skutky a jeho jméno je svaté; pro generace za generacemi jeho milosrdenství spočívá na těch, kteří se jej bojí. Jednal mocně svou paží, daleko rozptýlil ty, kteří jsou domýšliví v úmyslu svého srdce. Sesadil s trůnu mocné muže a povýšil ponížené; plně nasytil hladové dobrými věcmi a ty, kteří předtím měli bohatství, poslal pryč s prázdnou. Přišel na pomoc Izraeli, svému služebníku, aby připomněl milosrdenství, tak jak mluvil našim předkům, Abrahámovi a jeho semeni, navždy.“ — Luk. 1:46–55.

Z toho, jakou rodinu Bůh vybral, aby se v ní narodil jeho Syn, je skutečně patrné, že hluboké ocenění svatých věcí má v jeho očích pravou cenu. Máš takové ocenění?

[Poznámka pod čarou]