Dobré využití času ke studiu přináší radost
ABYCHOM měli radost ze studia a co nejvíce se naučili, k tomu nepotřebujeme nezbytně více času. Jde o něco jiného, důležitějšího — jak využijeme čas určený ke studiu.
Lidé, kteří mají radost z osobního studia a přitom se též hodně naučí, nepotřebují nutně více času než ti, kteří nestudují tak rádi. Rozdíl je v tom, že lépe využijí čas použitý ke studiu. Počínají si při studiu obratně.
Někomu připadá studium těžké, protože špatně čte, nezná cizí řeč nebo se správně neučí. Když studující přemůže tyto těžkosti, může daleko lépe využít čas, který používá ke studiu a studium mu též dělá více radosti.
Tyto těžkosti mohou být překonány, ale stojí to námahu. Tak je to obyčejně se vším, co je nové. Naučil ses jako dítě přes noc chodit? Jistě to trvalo měsíce a přitom jsi mnohokrát upadl. Nyní umíš chodit bez velké námahy. Jsi-li hospodyně, pak si jistě pamatuješ, jak zpočátku, když jsi ještě neuměla moc vařit, jsi někdy byla zoufalá, protože se ti něco nedařilo. Ale bylo by neštěstí pro tvou rodinu, kdyby ses dále nebyla snažila něčemu se naučit. Hraješ-li na některý hudební nástroj, pak víš, že ti tvé první pokusy a stálé cvičení nepůsobilo právě mnoho radosti. Ale protože jsi dále vytrvale cvičil, naučil ses konečně tak dobře hrát, že ti to dnes dělá radost.
Podobně je tomu s tvými studijními zvyky. Nemůžeš očekávat, že je zlepšíš, když se — zvlášť na začátku — nenamáháš. Ale během času ti to připadne lehčí, dokonce se ti stane zvykem, že při studiu správně postupuješ. Pak budeš moci ze svého osobního studia mnohem více těžit a bude tě víc těšit.
Chtěl bys vědět, kdo ti nejvíce může pomoci, abys zlepšil své studijní zvyky? Kdo by ti lépe mohl pomoci než ten, který ti dal schopnost přemýšlet? Protože studium jakékoli biblické látky souvisí s Jehovou a látka je výsledkem působení jeho ducha a jeho organizace, bylo by správné, kdybys napřed poprosil Jehovu o pomoc. Ježíš řekl: „Neustále proste a bude vám dáno; neustále hledejte a naleznete; neustále tlučte a bude vám otevřeno . . . Otec v nebesích dá svatého ducha těm, kteří jej prosí.“ — Luk. 11:9–13, NS.
RYCHLOST ČTENÍ
Některým lidem připadá studium zvlášť těžké, protože špatně čtou. Tomu může být odpomoženo CVIKEM. Chtěla bys dobře vařit? CVIČ! Chtěl bys dobře hrát na hudební nástroj? CVIČ! Chtěl bys dobře číst? CVIČ!
Ale přitom bys měl dávat pozor na odpovídající základní pravidla. Špatní čtenáři mají například zvyk, že jejich oči utkví na každém slově, nebo dokonce na každé slabice. Proto pokračují jen velmi pomalu a také stěží pochopí smysl. Dobrý čtenář přečte jedním pohledem více slov. Spočine očima pouze několikrát na tak dlouhé řádce, jakou právě čteš. Špatný čtenář se zastaví mnohem častěji.
Čteš pomalu? Jestliže ano, pak se uč číst rychleji. Přinuť se pojmout jedním pohledem nejméně dvě menší slova a pak více, můžeš-li. Zpočátku při tom ztratíš něco ze smyslu, ale brzy si zvykneš číst rychleji a rozumět přečtenému právě tak dobře jako dřív. Během času se v tomto ohledu ještě zlepšíš, protože nebudeš číst jen slova nebo slabiky, nýbrž celé myšlenky.
Když se chceš naučit pojmout jedním pohledem více slov, musíš si zvyknout číst dále, i když ti ušlo slovo. Při lehké četbě by ses měl vyvarovat toho, abys něco četl ještě jednou, protože to by tě pouze zdržovalo.
Vyvaruj se též při lehčí četbě vyslovovat slyšitelně jednotlivá slova nebo jen pohybovat rty. Když narazíš na slovo, které neznáš, pak přečti nejprve článek nebo alespoň odstavec do konce, než si je vyhledáš ve slovníku.
Co však, když je čtená látka zvlášť těžká? Měli bychom v tomto případě také tak rychle číst? Když se například připravuješ na týdenní studium Strážné věže, měl bys při čtení postupovat jinak. Měl bys látku rychle pročíst, když jsi dostal časopis, ale při přípravě na studium bys měl číst pomaleji a zpracovat jeden odstavec po druhém a přemýšlet o přečteném. Při tomto druhu látky, stejně jako při čtení Bible, může být velmi užitečné ‚číst tlumeným hlasem‘. Máš tím zaměstnané uši, ústa i oči a to ti pomáhá, aby ses na látku zcela soustředil. — Joz. 1:8.
Je tedy rozdíl, čteme-li něco zábavného, co můžeme přečíst daleko rychleji, nebo studujeme-li určitou učební látku, kterou bychom měli číst podstatně pomaleji. Dobrý čtenář může přečíst za minutu nejméně 1 000 slov lehké látky; při hlubokém studiu čte jen nejvýš 100 slov za minutu. Proto si nemysli, že můžeš postupovat při těžké látce právě tak jako při lehčí.
STUDIJNÍ PODMÍNKY
Dříve než začneme studovat, měli bychom si utvořit správné podmínky.
V bytě je mnohé, co nás může rozptylovat. Když takové věci pečlivě neodstraníš, brzy tě rozptýlí. Měl bys pokud možno studovat v prostředí, v němž nevidíš ani neslyšíš nic, co by tě mohlo zajímat. To zahrnuje rozmluvy, televizi a dokonce i příjemnou hudbu z rádia.
Ačkoli se může zdát, že krásná hudba v pozadí je příjemná, může přece dostatečně odvrátit naši pozornost a ztížit přemýšlení. Námaha, které je zapotřebí k soustředění na učební látku, působí únavně. Příjemná hudba může též uspávat. Poslouchat hudbu, televizi a vést zajímavé rozhovory, to vše má svůj čas, ale ne tehdy, když se má studovat.
Když používáme ke spánku měkké postele a podušky, není dobré lehnout si do postele nebo se posadit do příliš pohodlného křesla, máme-li intenzívně studovat. Máme si sice udělat pohodlí, ale ne přílišné, abychom se neuvolnili tolik, že bychom usnuli. A jsme-li již unavení nebo ospalí, bylo by dobře chvíli se prospat nebo si odpočinout nebo si dát osvěžující sprchu nebo obojí, dříve než začneme studovat.
Máme-li usilovně studovat, bylo by nejlepší sednout si k jednoduchému stolu, jako bychom chtěli pracovat, neboť studium je práce. Kromě nutných pomůcek ke studiu mělo by na něm ležet co nejméně. Světlo by mělo být dobré, ale ne příliš ostré. Teplota místnosti by měla být pokud možno příjemná, ale nemělo by být příliš teplo, abychom nebyli ospalí.
KOLIK LÁTKY
Lidé zběhlí ve studiu proberou najednou celou látku, která je určena k týdennímu studiu Strážné věže. Když ale ještě neumíš dlouho usilovně studovat, pak se soustřeď pouze na část látky určené ke studiu.
Můžeš si zvolit část, která se ti zvlášť líbí, nebo snad začátek. Prober důkladně tuto látku. Zbytek pak do jisté míry poznáš, když při shromáždění pozorně sleduješ komentáře druhých. Když prostuduješ alespoň jednu část tak, jak se má studovat, pak se naučíš správně studovat. Během času budeš moci probrat vždy více, až konečně zvládneš všechno.
Měli bychom se snažit pokračovat co nejrychleji a probrat co nejvíc látky? Ne. Proč ne? Protože není v prvé řadě důležité probrat co nejvíc látky. Kolik z obsahu studované látky vnikne do srdce — což má být nejdůležitější —, když jej pouze zběžně pročteme? Co je lepší, učební látku jen rychle prolétnout a málo nebo vůbec nic se nenaučit a nezapamatovat si — nebo se soustředit pouze na jednu část, ale nechat vniknout myšlenky hluboko do srdce? Co bychom měli z výborného jídla, kdybychom k němu měli jen čichat, ale nejíst je?
PLODNÉ STUDIUM
Jak bychom si měli počínat, abychom lépe pochopili obtížnější látku, na příklad látku ve Strážné věži? Všimni si následujících pěti bodů:
1. Rychle přelétni látku. Nejprve zjisti přesně, co se bude v tomto týdnu studovat. Pohlédni na titul článku, aby ses dozvěděl téma. Přečti si biblický text uvedený pod titulem, který podporuje téma, a konečně krátce přelétni podtituly článku. Tak získáš všeobecnou představu o obsahu a poznáš, jak je látka uspořádána. Tento pohled by neměl trvat déle než třicet až šedesát vteřin.
2. Čti otázku patřící k odstavci. Dříve než začneš číst odstavec, přečti si otázku nebo otázky na konci stránky. Tím se obrátí tvá pozornost na hlavní myšlenky v odstavci.
3. Čti odstavec. Můžeš číst tiše, ale ještě lepší je, když čteš hlasitě, to jest tlumeným hlasem, protože se nesnažíš spěchat. Buď při čtení aktivní, ne pasivní. Vyhledávej odpověď na otázku. Přemýšlej o látce. „Srdce spravedlivého přemýšlí, jak odpovědět.“ (Přísl. 15:28, NS) Ptej se: „Jak se tyto myšlenky dají spojit s tím, co již vím? Jak dalece bych měl změnit svůj postoj nebo svůj způsob života, abych byl v souladu s tím, co čtu?“ Takové bádání a přemýšlení vyžaduje zájem a způsobuje, že myšlenky vniknou do srdce. Když jsi takto přečetl odstavce, můžeš si přečíst udané, ale nevypsané texty, a vyhledat si neznámá slova ve slovníku.
4. Odpověz na otázku. Pak si přečti ještě jednou otázku. Umíš dát odpověď svými slovy a uměl bys vysvětlit hlavní myšlenku někomu jinému? Jestliže ano, pak jsi ji pochopil. Jestliže ne, měl by sis odstavec přečíst ještě jednou, abys našel odpověď. Je také dobré podtrhnout si odpověď, a sice jen hlavní slova nebo určité výrazy. Kromě toho si můžeš podtrhnout jednu nebo dvě další zajímavé myšlenky. Ale neměli bychom podtrhnout v odstavci příliš mnoho, jinak nám dá práci najít hlavní myšlenku.
5. Opakování. Když jsi prostudoval celou látku nebo tolik, kolik ti dovoluje čas, projdi ji ještě jednou, abys získal celkový obraz. Prozkoumej myšlenky, které jsi podtrhl, a přemýšlej, jak se hodí k podtitulku, pod nímž je tento odstavec. Konečné opakování ti pomůže vštípit si dobře jednotlivé myšlenky. Opakování je klíčem k učení. Když máš příležitost mluvit s někým o látce, vtiskne se ti do mysli ještě více všechno, co o ní víš. — Žid. 5:14.
Nyní jsi připraven na týdenní studium Strážné věže a budeš z něj mít mnohem více radosti. Pak již nejsi pasivní posluchač, ale účastníš se. Pak nepropadneš též špatnému zvyku, který mají někteří lidé, že během předčítání odstavce čtou následující odstavec, aby našli odpověď. Tento špatný zvyk brání sledovat předčítání, které přispívá k tomu, aby se myšlenky odstavce ještě hlouběji vtiskly do mysli.
Když sleduješ předčítání, slyšíš též, jak jsou obtížná slova správně vyslovována. Učíš se také správně spojovat slova a to vše ti pomáhá, aby ses zlepšil v mluvení. Proto sleduj předčítajícího a nečti již následující odstavec.
Co však, když jsi nemohl předem nastudovat ostatní látku, která se probírá při shromáždění? Co bys měl dělat, když jsi na příklad nemohl prostudovat celou látku pro teokratickou školu kazatelské služby? Když již trávíš hodinu ve škole, nebylo by dobré, abys věnoval svou plnou pozornost tomu, o čem se mluví? Tak bys v určitém smyslu látku studoval tím, že by ses učil z toho, co říkají jiní. Když jsi již přítomen, mohl bys lépe využít svůj čas?
VÝHODY
Když při studiu správně postupuješ, nejen se zlepšíš ve čtení, nýbrž též ve výběru a používání slov i v gramatice. Víc se naučíš a víc si zapamatuješ, protože pak budeš mít Jehovovo Slovo nejen v hlavě, nýbrž také v srdci.
Budeš moci lépe posuzovat, až budeš stát před důležitými rozhodnutími nebo otázkami, co je správné nebo nesprávné. Zvětšíš a posílíš svůj štít víry, který tě ochraňuje před zlými vlivy tohoto světa. Budeš mít lepší proslovy a při shromážděních a domácích biblických studiích budeš dávat budující komentáře. Ano, čím více se učíš, tím lépe budeš s to vyložit jiným lidem důvody své naděje v království. — 1. Petra 3:15.
Když se naučíš lépe studovat, budeš duchovně silný; nezůstaneš duchovním nemluvnětem. Upevníš své kroky na cestě, která vede k věčnému životu v Jehovově novém pořádku. Studuj pilně! „Snaž se ze všech sil, aby ses představil Bohu jako osvědčený, jako dělník, za něhož není třeba se stydět, jenž správně zachází se slovem pravdy.“ — 2. Tim. 2:15, NS.
Pak můžeš náležet k šťastným, o nichž říká žalmista: „V zákoně Jehovově je jeho potěšení a tlumeným hlasem čte v jeho zákoně dnem i nocí.“ — Žalm 1:2, NS.