Říjnový trh — „Nejstarší mezinárodní koňský trh v Evropě“

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V IRSKU

PŘED týdnem to bylo pokojné, tiché městečko, kde se lidé nerušeně zabývali svými běžnými povinnostmi. Avšak tento týden je tady zmatek. Městečko je přeplněné lidmi, protože asi 6 000 místních obyvatel zde hostí více než 50 000 návštěvníků. To, co budí největší pozornost, nejsou vlnící se davy lidí ani množství jarmarečních stánků, dokonce ani pestře oblečení pouliční komedianti. Jsou to koně! Jsou všude!

Kde to jsme? V městečku Ballinasloe, které leží asi 140 kilometrů na západ od irského hlavního města Dublinu. Čím to, že se toto obvykle poklidné místo tak výrazně změnilo? Koná se zde, jak organizátoři říkají, „nejstarší mezinárodní koňský trh v Evropě“ — Říjnový trh.

Proč v Ballinasloe?

Čím to, že je Říjnový trh tak populární? Zeptali jsme se na to George, místního chovatele, který zde už prodal mnoho koní. Říká: „V Ballinasloe může každý — jak bohatý, tak chudý — dát do prodeje jakéhokoli koně. Je to docela jednoduché.“ Ale v čem je to jiné? George vysvětluje: „Na mnoha jiných místech je obchod s koňmi velmi omezená a regulovaná činnost. Na některých veřejných aukcích se nabízejí k prodeji koně pouze jednoho plemene. A s takovou aukcí je obvykle spojeno mnoho náročné administrativní činnosti. V okolí není příliš mnoho koňských trhů, kam si může kdokoli přijít, dovést koně na travnaté prostranství tržiště a jednoduše koně prodat. Tady na Říjnovém trhu se obchoduje s koňmi do značné míry pořád stejně jako před dvěma nebo třemi sty lety — otevřeně, bez jakýchkoli formalit rovnou tady na travnatém prostranství.“

Se zájmem jsme se ptali: ‚Jak se Ballinasloe stalo střediskem takové horečné činnosti? Proč tu kupovali koně také obchodníci až z dalekého Ruska?‘ Odpověď na tyto otázky nám přináší krátký výlet zpátky do historie.

Někteří z významných irských králů se usadili a vládli v Taře, v místě asi 30 kilometrů severozápadně od Dublinu. Tara byla náboženským a později i politickým střediskem Irska. Lidé tam chodili platit daně a také se tam dozvídali, jaké nové zákony byly zavedeny. Co má Tara společného s Ballinasloe? Ballinasloe bylo postaveno poblíž říčního brodu na jedné z přirozených cest vedoucích do Tary ze západu. Tento říční brod, jenž ležel na místě výhodném pro předávání zpráv a výměnu zboží, vzdáleném asi den jízdy na koni od západního pobřeží, objevili lidé, kteří tudy cestovali do královského sídla a zpátky. Jak říkají organizátoři Říjnového trhu, ‚doklady o tom, že se v této oblasti obchodovalo s koňmi, pocházejí z dávné doby, až z pátého století n. l.‘

V mnohem pozdější době se Ballinasloe kvůli své strategicky výhodné poloze stalo ideálním místem pro velký, oficiálně uznávaný trh, který zde byl zaveden začátkem 18. století. Někteří chovatelé se vydávali na cestu přibližně o měsíc dříve, aby na něj v pořádku dovedli své koně a prodali je tam, i když to pro ně znamenalo urazit až 200 kilometrů. Koně se časem stali největší zdejší zajímavostí.

V okolí Ballinasloe je velmi úrodná půda a je to ideální prostředí pro chov hospodářského zvířectva. Zvířata, která se zde chovají, jsou statná, zdravá a plodná. „Irský kůň,“ vysvětluje spisovatel Mark Holdstock, „je velmi známý svou houževnatostí.“ Dále píše: „V této krajině se již stovky let daří chovat taková plemena, jako je irský tažný kůň, který během těch staletí zmohutněl.“

Potřeba koní

Obchod s koňmi je dodnes významným předmětem zájmu. Co způsobilo, že se koně stali tak důležitými? V 18. a v 19. století zemědělci v celém Irsku používali koně především k práci na poli. Potřebovali silné, spolehlivé koně, kteří by tahali pluhy v mnohdy mokré, rozbahněné půdě. Obrovská poptávka po koních však přicházela ještě odjinud. Vojsko potřebovalo silné koně, kteří by se nebáli bitevní vřavy a kteří by měli takovou sílu a odolnost, aby dokázali přepravovat těžké náklady v kopcovitém terénu. Všechny tyto vlastnosti měl irský tažný kůň, a tak byl velmi žádaný. Zkřížením irského tažného koně s anglickým plnokrevníkem vznikl nebojácný, temperamentní kůň, který se ideálně hodil pro jezdectvo.

Ve válce přišly o život tisíce koní stejně jako vojáků. Zástupci armád mnoha evropských zemí, dokonce až z Ruska, chtěli nahradit koně, o které přišli v mnoha bitvách v Evropě, a proto byli ochotni vydat se na cestu do Ballinasloe a tam koupit nové, spolehlivé plnokrevníky. V polovině 19. století se Říjnový trh stal „největším koňským trhem v Evropě“. „Podle neověřených zpráv,“ říká pan Holdstock, „polovina koní nasazených v bitvě u Waterloo byla koupena v Ballinasloe.“a

Metody obchodu s koňmi

Během 20. století tato mimořádná poptávka po koních samozřejmě rychle klesala. Jezdectvo vystřídala vojenská vozidla, a pluhy tažené koňmi byly nahrazeny traktory. V Ballinasloe obchodování s koňmi vlastně skoro přestalo. Avšak asi před 40 lety byl tento trh obnoven.

Jak se na zdejší obchodování s koňmi připravoval George, o němž byla zmínka již dříve? Říká: „Prostě jsem s koňmi, které jsem chtěl prodat, šel až na travnaté prostranství tržiště, a dříve či později ke mně někdo přišel a zeptal se, kolik za ně chci.“ George potom vysvětluje některá tajemství obchodu s koňmi: „Obvykle jsme chvíli smlouvali, mnohdy velmi hlasitě. Pokud kupec opravdu chtěl mého koně, dával si pozor, aby o něj neprojevil příliš velký zájem, ze strachu, že bych mohl cenu udržovat příliš vysoko. Možná odešel a později se vrátil s nadějí, že mezitím nikdo za koně nenabídl víc. Dokonce možná poslal svého kolegu, aby se mnou smlouval a tak mě zaměstnával, aby mi nikdo jiný nemohl dát nabídku. Nakonec jsme se dohodli na ceně a potvrdili to podáním ruky. Kupec obvykle přímo v hotovosti zaplatil a kůň tak okamžitě změnil majitele. Protože tam nebyla žádná centrální organizace, která by tento obchod nějak řídila, tak jakmile byly peníze předány, neexistovala žádná záruka.“

Pro nezasvěceného člověka by asi bylo obtížné poznat, který kůň je na prodej, a který není. George říká: „Je-li kůň na travnatém prostranství, je na prodej.“ Pak se zmiňuje o některých místních zvycích: „V minulosti — a někdy i dnes —, jestliže byl kůň prodán, položila se mu na zadek hrouda hlíny. Nebo si ho prostě nový majitel odvedl. Podle další staré tradice spojené s prodejem koní v Irsku obvykle potom, když kupec zaplatil za nového koně, prodávající mu dal nazpátek ‚peníze pro štěstí‘. Tento malý obnos byl vrácen po uzavření hlavní části obchodu. Předpokládalo se, že to koni i jeho novému majiteli přinese ‚štěstí‘.“

George upozorňuje: „Musíte koně a jejich cenu opravdu dobře znát. Normálně dostanete to, za co zaplatíte, a většina lidí odchází z trhu spokojena. Ale i zkušení obchodníci s koňmi musí být opatrní. Znám jednoho obchodníka, který prodal koně a pak si ještě před odchodem domů zašel k baru na několik skleniček. Nový majitel mezitím koni pročesal a přistřihl hřívu, čímž výrazně změnil jeho vzhled. ‚Nový‘ kůň byl předveden původnímu majiteli, který ho okamžitě koupil zpátky za mnohem vyšší cenu, protože si myslel, že to je jiný kůň. “

Tento trh má ještě jiné stinné stránky kromě nebezpečí, že nerozumně nakoupíte. George radí: „Dávejte pozor, kde stojíte! Nezapomeňte, že tam mnoho koní stojí těsně vedle sebe — možná nekonečné hodiny — a že z toho všeho, co se kolem nich děje, jsou mnozí nervózní a často rádi kopnou. Mnohokrát jsem viděl, jak se vyděšený kůň postavil na zadní, i když s ním zacházel zkušený koňař.“ Dále říká: „A kromě toho samozřejmě noste pořádné gumové holínky. To, do čeho šlapete, nemusí být bláto.“

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 16]

Strakatý kob čeká, až bude prodán

[Obrázek na straně 16 a 17]

Travnaté prostranství v Ballinasloe v den zahájení trhu

[Obrázek na straně 17]

Toto plemeno je kříženec irského tažného koně a anglického plnokrevníka