Jozue

1 A stalo se po smrti Mojžíše, Jehovova sluhy,* že Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Jozuovi,*+ synu Nunovu, služebníkovi*+ Mojžíše: 2 „Můj sluha Mojžíš je mrtev;+ a nyní vstaň, překroč tento Jordán, ty a všechen tento lid, do země, kterou dávám jim, izraelským synům.+ 3 Každé místo, na které šlápne chodidlo vaší nohy, vám určitě dám, právě jak jsem slíbil Mojžíšovi.+ 4 Vaše území se prokáže být od pustiny a tohoto* Libanonu k veliké řece, řece Eufrat, to je celá země Chetitů,+ a k Velkému moři směrem k západu slunce.+ 5 Nikdo se před tebe pevně nepostaví po všechny dny tvého života.+ Právě jako jsem se prokázal být s Mojžíšem, prokážu se být s tebou.+ Ani tě neopustím, ani tě zcela nezanechám.+ 6 Buď odvážný a silný,+ protože jsi to ty, kdo způsobí, že tento lid zdědí zemi,+ o níž jsem jejich praotcům přísahal, že jim [ji] dám.+

7 Jen buď odvážný a velmi silný, abys dbal na to, abys jednal podle celého zákona, který ti přikázal můj sluha Mojžíš.+ Neodbočuj od něho napravo ani nalevo,+ abys jednal moudře všude, kam půjdeš.+ 8 Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst,+ a budeš v ní číst polohlasem dnem a nocí, abys dbal na to, abys jednal podle všeho, co je v ní napsáno,+ neboť potom učiníš svou cestu úspěšnou a pak budeš jednat moudře.+ 9 Nepřikazoval jsem ti?+ Buď odvážný a silný. Nebuď otřesen ani se neděs,+ neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“+

10 A Jozue přistoupil k tomu, aby přikázal úředníkům lidu a řekl: 11 „Projděte středem tábora a přikažte lidu a řekněte: ‚Přichystejte si zásoby potravin, protože od nynějška za tři dny překročíte tento Jordán, abyste vešli a vzali do vlastnictví zemi, kterou vám dává Jehova, váš Bůh, abyste ji vzali do vlastnictví.‘“+

12 A Rubenovcům a Gadovcům a polovině kmene Manasse Jozue řekl: 13 „Ať je pamatováno* na slovo, které vám přikázal Jehovův sluha Mojžíš,+ když řekl: ‚Jehova, váš Bůh, vám dává odpočinek a dal vám tuto zemi. 14 Vaše manželky, vaši maličcí a vaše hospodářská zvířata budou bydlet v zemi, kterou vám dal Mojžíš na této straně Jordánu;+ ale vy, muži, přejdete v bitevním šiku+ před svými bratry, všichni stateční, silní muži,+ a budete jim pomáhat. 15 Teprve až Jehova dá nejprve odpočinek vašim bratrům stejně jako vám, a oni také vezmou do vlastnictví zemi, kterou jim dává Jehova, váš Bůh,+ také se vrátíte do země ve vašem držení a vezmete ji do vlastnictví,+ tu, kterou vám dal Jehovův sluha Mojžíš na straně Jordánu směrem k východu slunce.‘“+

16 Odpověděli proto Jozuovi a řekli: „Uděláme všechno, co jsi nám přikázal, a kamkoli bys nás poslal, půjdeme.+ 17 Jako jsme naslouchali Mojžíšovi ve všem, tak budeme naslouchat tobě. Jen ať se Jehova, tvůj Bůh, prokáže být s tebou,+ právě jako se prokázal být s Mojžíšem.+ 18 Kterýkoli muž, jenž se chová vzpurně proti tvému nařízení+ a nenaslouchá tvým slovům ve všem, co bys mu přikazoval, bude usmrcen.+ Jen buď odvážný a silný.“+

2 Potom Jozue, syn Nunův, tajně vyslal ze Šittimu*+ dva muže jako zvědy a řekl: „Jděte, podívejte se na zemi a Jericho.“ Tak šli a přišli do domu prostitutky, která se jmenovala Raab,+ a ubytovali se tam. 2 Jerišskému králi časem bylo řečeno: „Pohleď, dnes v noci sem přišli muži z izraelských synů, aby prozkoumali zemi.“ 3 Na to jerišský král poslal k Raab a řekl: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli, kteří vešli do tvého domu, neboť přišli proto, aby prozkoumali celou zemi.“+

4 Mezitím ta žena vzala ty dva muže a skryla je. A přistoupila k tomu, aby řekla: „Ano, ti muži ke mně opravdu přišli, a nevěděla jsem, odkud jsou. 5 A při zavírání brány za setmění se stalo,+ že ti muži odešli. Prostě nevím, kam ti muži šli. Rychle je hoňte, neboť je dostihnete.“ 6 (Ale vzala je nahoru na střechu+ a ukryla je mezi stonky lnu, které si na střeše narovnala.) 7 A muži je honili ve směru k Jordánu u brodů;+ a okamžitě po tom, co vyšli ti, kteří je honili, zavřeli bránu.

8 Pokud jde o ně, než mohli ulehnout, přišla za nimi sama na střechu. 9 A přikročila k tomu, aby řekla těm mužům: „Opravdu vím, že vám Jehova jistě dá zemi+ a že na nás padl úlek z vás,+ a všichni obyvatelé země kvůli vám zmalomyslněli.+ 10 Slyšeli jsme totiž, jak Jehova před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vyšli z Egypta,+ a co jste udělali dvěma králům Amorejců, kteří byli na druhé straně Jordánu, totiž Sichonovi+ a Ogovi,+ které jste zasvětili zničení.+ 11 Když jsme to uslyšeli, pak naše srdce začalo tát,+ a v nikom se už kvůli vám nepozvedl duch,*+ neboť Jehova, váš Bůh, je Bohem nahoře v nebesích a dole na zemi.+ 12 A nyní mi, prosím, přísahejte při Jehovovi,+ protože jsem vám projevila milující laskavost,* že také určitě projevíte milující laskavost domácnosti mého otce+ a dáte mi důvěryhodné znamení.+ 13 A zachováte naživu mého otce+ a mou matku a mé bratry a mé sestry a všechny, kdo k nim patří, a osvobodíte naše duše od smrti.“+

14 Na to jí muži řekli: „Naše duše mají zemřít místo vás!+ Jestliže nepovíte o této naší záležitosti, stane se také, že i my jistě projevíme milující laskavost a důvěryhodnost* tobě,+ až nám dá Jehova zemi.“ 15 Potom je nechala sestoupit oknem po provazu, neboť její dům byl na straně zdi, a na zdi bydlela.+ 16 A přistoupila k tomu, aby jim řekla: „Jděte do hornatého kraje, aby s vámi nepřišli do styku ti, kteří pronásledují; a zůstanete tam schováni tři dny, dokud se ti, kteří pronásledují, nevrátí, a potom si jděte svým vlastním směrem.“

17 Muži jí zase řekli: „Jsme bez viny vzhledem k této tvé přísaze, kterou jsi nás přiměla složit.+ 18 Pohleď, vcházíme do země. Tuto šňůru ze šarlatové příze bys měla uvázat v okně, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a svého otce a svou matku a své bratry a celou domácnost svého otce bys měla shromáždit k sobě do domu.+ 19 A stane se, že kdokoli vyjde ze dveří tvého domu ven,+ jeho krev bude na jeho vlastní hlavě, a my budeme bez viny; a na naší hlavě bude krev každého, kdo zůstane s tebou v domě, kdyby na něj byla vztažena ruka. 20 A jestliže bys o této naší záležitosti podala zprávu,+ budeme také bez viny vzhledem k této tvé přísaze, kterou jsi nás přiměla složit.“ 21 Na to řekla: „Ať se stane podle vašich slov.“

S tím je vyslala, a oni odešli. Potom uvázala v okně šarlatovou šňůru. 22 Šli tedy a přišli do hornatého kraje a bydleli tam tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili. Pronásledovatelé je však hledali na každé cestě a nenalezli je. 23 A ti dva muži přistoupili k tomu, aby opět sestoupili z hornatého kraje a aby přešli [na druhou stranu] a přišli k Jozuovi, synu Nunovu, a začali mu vyprávět všechno, co se jim přihodilo. 24 A přikročili k tomu, aby řekli Jozuovi: „Jehova dal celou zemi do naší ruky.+ Všichni obyvatelé země kvůli nám tedy zmalomyslněli.“+

3 Potom Jozue vstal časně ráno, a on a všichni izraelští synové přistoupili k tomu, aby odtáhli ze Šittimu+ a aby přišli až k Jordánu; a strávili tam noc, dříve než přejdou.

2 Tak se na konci tří dnů+ stalo, že úředníci+ přistoupili k tomu, aby procházeli středem tábora 3 a aby přikazovali lidu a říkali: „Jakmile uvidíte truhlu smlouvy Jehovy, svého Boha, a kněze, Levity, kteří ji nesou,+ pak sami odtáhnete ze svého místa a budete ji následovat 4 — jen ať se prokáže být vzdálenost mezi vámi a ní podle míry asi dva tisíce loket;*+ nepřibližujte se k ní —, abyste znali cestu, kterou byste měli jít, neboť jste touto cestou předtím nepřešli.“

5 Jozue nyní řekl lidu: „Posvěťte+ se, neboť zítra Jehova učiní ve vašem středu podivuhodné věci.“+

6 Potom Jozue řekl kněžím: „Zdvihněte truhlu smlouvy+ a přejděte před lid.“ Zdvihli tedy truhlu smlouvy a šli před lid.

7 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Jozuovi: „Tento den tě začnu činit velkým v očích celého Izraele,+ aby věděli, že právě jako jsem se prokázal být s Mojžíšem,+ prokážu se být s tebou.+ 8 A ty, ty bys měl přikázat+ kněžím, kteří nesou truhlu smlouvy, a říci: ‚Jakmile přijdete až k okraji jordánských vod, měli byste se v Jordánu zastavit.‘“+

9 A Jozue přikročil k tomu, aby řekl izraelským synům: „Přibližte se sem a naslouchejte slovům Jehovy, svého Boha.“ 10 Potom Jozue řekl: „Tak poznáte, že živý Bůh* je ve vašem středu+ a že před vámi zcela jistě zažene Kananejce a Chetity a Chivijce a Perizejce a Girgašejce a Amorejce a Jebusejce.+ 11 Pohleďte, truhla smlouvy Pána* celé země přechází před vámi do Jordánu. 12 A nyní si vezměte z izraelských kmenů dvanáct mužů, za každý kmen jednoho muže.+ 13 A stane se v okamžiku, kdy chodidla nohou kněží, kteří nesou truhlu Jehovy, Pána celé země, spočinou v jordánských vodách, že jordánské vody budou odříznuty, vody stékající shora, a zastaví se jako jedna hráz.“+

14 A když lid odtáhl ze svých stanů, stalo se, že právě před tím, než přešli Jordán s kněžími, kteří nesli truhlu smlouvy+ před lidmi, 15 a v okamžiku, kdy nosiči Truhly přišli až k Jordánu a nohy kněží, kteří nesli Truhlu, se namočily na okraji vod (nyní, po všechny dny žní, přetéká Jordán celé své břehy),+ 16 tehdy se vody stékající shora začaly zastavovat. Zvedaly se jako jedna hráz+ velmi daleko u Adamu,* města na straně k Caretanu,+ zatímco ty, které klesaly směrem k moři Araby, Solnému moři,+ se vyčerpaly. Byly odříznuty, a lid přešel před Jericho. 17 Mezitím kněží, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy, zůstali nehnutě stát uprostřed Jordánu na suché zemské půdě,+ když celý Izrael přecházel po suché zemské půdě,+ dokud celý národ nedokončil přechod Jordánu.

4 A stalo se, že jakmile celý národ dokončil přechod Jordánu,+ Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Jozuovi: 2 „Vezměte si z lidu dvanáct mužů, z každého kmene jednoho muže,+ 3 a přikaž jim a řekni: ‚Vezměte si přímo z prostředku Jordánu, z místa, kde nehybně stály nohy kněží,+ dvanáct kamenů+ a přeneste je s sebou a uložte je v ubytovacím místě,+ na kterém budete dnes nocovat.‘“

4 Tak Jozue zavolal dvanáct mužů,+ které ustanovil z izraelských synů, z každého kmene jednoho muže; 5 a Jozue přikročil k tomu, aby jim řekl: „Přejděte před truhlou Jehovy, svého Boha, doprostřed Jordánu a zdvihněte si každý na rameno kámen, podle počtu kmenů izraelských synů, 6 aby to ve vašem středu sloužilo jako znamení.+ V případě, že by se vaši synové v budoucnu ptali a říkali: ‚Proč máte tyto kameny?‘,+ 7 řeknete jim také: ‚Protože jordánské vody byly odříznuty před truhlou Jehovovy smlouvy.+ Když procházela Jordánem, jordánské vody byly odříznuty a tyto kameny budou sloužit izraelským synům jako památka na neurčitý čas.‘“+

8 Izraelští synové tedy udělali, právě jak Jozue přikázal, a vzali dvanáct kamenů z prostředku Jordánu, právě jak Jehova stanovil Jozuovi, aby odpovídaly počtu kmenů izraelských synů;+ a šli a vzali je s sebou na ubytovací místo+ a uložili je tam.

9 Bylo také dvanáct kamenů, které Jozue postavil uprostřed Jordánu na místě,+ kde stály nohy kněží, kteří nesli truhlu smlouvy, a zůstávají tam až do tohoto dne.

10 A kněží, kteří nesli Truhlu, stáli uprostřed+ Jordánu, dokud nebyla dokončena celá záležitost, kterou Jehova přikázal Jozuovi, aby mluvil k lidu podle všeho, co přikázal Jozuovi Mojžíš.+ Po celou tu dobu lidé spěchali+ a přecházeli. 11 A jakmile všechen lid dokončil přechod, stalo se, že potom přešla Jehovova truhla+ a kněží před lidem. 12 A synové Rubena a synové Gada a polovina kmene Manasse+ přešli v bitevním šiku+ před zraky izraelských synů, právě jak jim stanovil Mojžíš.+ 13 Asi čtyřicet tisíc vyzbrojených pro vojsko přešlo před Jehovou do války na jerišské pouštní pláně.

14 V ten den Jehova učinil Jozua velkým v očích celého Izraele,+ a začali se ho bát, právě jako se báli Mojžíše po všechny dny jeho života.+

15 Jehova pak řekl Jozuovi: 16 „Přikaž kněžím, kteří nesou truhlu svědectví,+ aby vystoupili z Jordánu.“ 17 Tak Jozue přikázal kněžím a řekl: „Vystupte z Jordánu.“ 18 A stalo se, že když kněží, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy,+ vyšli z prostředku Jordánu, a chodidla nohou+ kněží byla vytažena na suchou zemskou půdu, potom se jordánské vody začaly vracet na své místo, a jako dříve přetékaly+ celé jeho břehy.

19 A lid vyšel z Jordánu desátého, prvního měsíce a utábořili se v Gilgalu+ na východním pomezí Jericha.

20 Pokud jde o těch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, ty Jozue postavil v Gilgalu.+ 21 A přikročil k tomu, aby řekl izraelským synům: „Když se vaši synové v budoucnu zeptají svých otců a řeknou: ‚Co znamenají tyto kameny?‘,+ 22 pak svým synům oznámíte a řeknete: ‚Po suché zemi přešel Izrael tento Jordán,+ 23 když Jehova, váš Bůh, před nimi* vysušil jordánské vody, dokud nepřešli,* právě jak Jehova, váš Bůh, učinil s Rudým mořem, když je před námi vysušil, dokud jsme nepřešli;+ 24 aby všechny národy země věděly, že Jehovova ruka+ je silná;+ abyste se opravdu vždy báli Jehovy, svého Boha.‘“+

5 A jakmile slyšeli všichni králové Amorejců,+ kteří byli na západní straně Jordánu,* a všichni králové Kananejců,+ kteří byli u moře, že Jehova před izraelskými syny vysušil jordánské vody, dokud nepřešli, stalo se, že jejich srdce pak začalo tát+ a neprokázala se v nich být již žádná smělost ducha* kvůli izraelským synům.+

2 Právě v té době Jehova řekl Jozuovi: „Udělej si pazourkové nože* a znovu obřež+ izraelské syny, podruhé.“ 3 Jozue si tedy udělal pazourkové nože a obřezal izraelské syny v Gibeat-haaralotu.*+ 4 A Jozue obřezával z tohoto důvodu: Všichni lidé, kteří vyšli z Egypta, muži, všichni válečníci, zemřeli+ v pustině na cestě, když vycházeli z Egypta. 5 Všechen lid, který vyšel, se totiž prokázal být obřezán, ale neobřezali všechen lid narozený v pustině na cestě, když vycházeli z Egypta. 6 Vždyť izraelští synové chodili pustinou čtyřicet let,+ dokud celý národ válečníků, kteří vyšli z Egypta a nenaslouchali Jehovovu hlasu, nedospěl ke svému konci. Jim Jehova přísahal, že jim nikdy nedá vidět zemi,+ o níž Jehova přísahal jejich praotcům, že nám [ji] dá,+ zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 7 A místo nich vzbudil jejich syny.+ Ty Jozue obřezal, protože se prokázali být neobřezaní, neboť je cestou neobřezali.

8 A když dokončili obřezávání celého národa, stalo se, že zůstali sedět na svém místě v táboře, dokud se nezotavili.+

9 Pak Jehova řekl Jozuovi: „Dnes jsem od vás odvalil egyptskou pohanu.“+ Tak to místo bylo pojmenováno Gilgal*+ až do tohoto dne.

10 A izraelští synové dále tábořili v Gilgalu a večer, čtrnáctý den v měsíci, přistoupili k tomu, aby konali pasach+ na jerišských pouštních pláních. 11 A den po pasachu začali jíst něco z výnosu země, nekvašené chleby+ a pražené obilí, v tentýž den. 12 Potom následující den přestala manna, když snědli něco z výnosu země, a manna se již pro izraelské syny nevyskytla;+ v tom roce začali jíst něco z výtěžku země Kanaán.+

13 A stalo se, že když byl Jozue u Jericha, přistoupil k tomu, aby pozvedl oči a pohlédl, a tam před ním stál muž+ s taseným mečem v ruce.+ Jozue tedy vykročil k němu a řekl mu: „Jsi pro nás, nebo pro naše protivníky?“ 14 Řekl na to: „Ne, ale já — jako kníže Jehovova vojska* jsem nyní přišel.“+ Nato Jozue padl k zemi na tvář a vrhl se [k zemi+] a řekl mu: „Co říká můj pán svému sluhovi?“ 15 Kníže Jehovova vojska zase řekl Jozuovi: „Zuj si z nohou sandály, protože místo, na kterém stojíš, je svaté.“ Jozue to ihned udělal.+

6 Jericho tedy bylo pevně uzavřeno kvůli izraelským synům, nikdo nevycházel a nikdo nevcházel.+

2 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Jozuovi: „Podívej se, dal jsem do tvé ruky Jericho a jeho krále, statečné, silné muže.+ 3 A vy všichni válečníci budete pochodovat okolo města, jednou obejdete* město. Tak byste to měli dělat po šest dnů. 4 A sedm kněží by mělo nést sedm beraních rohů před Truhlou, a sedmý den byste měli pochodovat okolo města sedmkrát, a kněží by měli troubit na rohy.+ 5 A stane se, když rozezní beraní roh, až uslyšíte zvuk rohu,* všechen lid bude křičet velkým válečným pokřikem;+ a městská zeď se zbortí,+ a lid vyjde každý přímo před sebe.“

6 Jozue, syn Nunův, zavolal proto kněze+ a řekl jim: „Vezměte truhlu smlouvy+ a sedm kněží by mělo nést před Jehovovou truhlou+ sedm beraních rohů.“ 7 A přikročil k tomu, aby řekl* lidu: „Přejděte a pochodujte okolo města, a válečně vyzbrojená síla+ přejde před Jehovovu truhlu.“ 8 A stalo se, právě jak Jozue řekl lidu; a sedm kněží, kteří nesli před Jehovou sedm beraních rohů, přešlo a troubilo na rohy a truhla Jehovovy smlouvy je následovala. 9 A válečně vyzbrojená síla šla před kněžími, kteří troubili na rohy, zatímco zadní stráž+ následovala Truhlu se stálým troubením* na rohy.

10 Jozue nyní přikázal+ lidu a řekl: „Nebudete ani křičet, ani nebude slyšet vaše hlasy, a z vašich úst by nemělo vyjít žádné slovo až do dne, kdy vám řeknu: ‚Křičte!‘ Potom budete křičet.“+ 11 A nechal Jehovovu truhlu pochodovat okolo města, obešla jednou, a potom se vrátili do tábora a zůstali v táboře přes noc.

12 Jozue pak vstal časně ráno+ a kněží nesli Jehovovu truhlu,+ 13 a sedm kněží, kteří nesli sedm beraních rohů před Jehovovou truhlou, šlo, stále troubilo na rohy a válečně vyzbrojená síla šla před nimi, zatímco zadní stráž následovala Jehovovu truhlu se stálým troubením na rohy.+ 14 A pochodovali druhý den okolo města jedenkrát, potom se vrátili do tábora. Tak [to] dělali šest dnů.+

15 A pak se sedmý den stalo, že přistoupili k tomu, aby vstali časně, jakmile nastal úsvit, a pochodovali okolo města tímto způsobem sedmkrát. Jen ten den pochodovali sedmkrát kolem města.+ 16 A posedmé se stalo, že kněží troubili na rohy, a Jozue přistoupil k tomu, aby řekl lidu: „Křičte,+ neboť Jehova vám dal město.+ 17 A město se stane tím, co je zasvěceno zničení;*+ se vším, co v něm je, patří Jehovovi. Jen prostitutka Raab+ ať zůstane dál naživu, ona a všichni, kdo jsou s ní v domě, protože schovala posly, které jsme vyslali.+ 18 Pokud jde o vás, jen se vyhýbejte tomu, co je zasvěceno zničení,+ abyste nezatoužili*+ a skutečně nevzali něco z toho, co je zasvěceno zničení,+ a opravdu byste učinili izraelský tábor tím, co je zasvěceno zničení, a přivedli na něj zavržení.+ 19 Ale všechno stříbro a zlato a měděné a železné předměty jsou něčím svatým Jehovovi.+ Mělo by to přijít do Jehovova pokladu.“+

20 Když přistoupili k tomu, aby zatroubili na rohy, pak lid křičel.+ A jakmile lid slyšel zvuk rohu a lid začal křičet velkým válečným pokřikem, stalo se, že se potom zeď začala bortit.+ Lid pak vyšel do města, každý přímo před sebe, a dobyli město. 21 A ostřím meče zasvětili zničení všechno, co bylo ve městě, od muže po ženu, od mladého muže po starce a po býka a ovci a osla.+

22 A dvěma mužům, kteří byli v zemi na výzvědech, Jozue řekl: „Jděte do domu ženy, prostitutky, a vyveďte odtamtud tu ženu a všechny, kdo k ní patří, právě jak jste jí přísahali.“+ 23 Tak mladí muži, kteří byli na výzvědech, vešli a vyvedli Raab a jejího otce a její matku a její bratry a všechny, kdo k ní patřili, ano, vyvedli celé její rodinné příbuzenstvo;+ a přistoupili k tomu, aby je umístili vně izraelského tábora.

24 A město a všechno, co v něm bylo, spálili ohněm.+ Jenom stříbro a zlato a měděné a železné předměty dali do pokladu Jehovova domu.+ 25 A prostitutku Raab a domácnost jejího otce a všechny, kdo k ní patřili, Jozue zachoval naživu;+ a bydlí uprostřed Izraele až do tohoto dne,+ protože schovala posly, které Jozue vyslal, aby vyzvídali v Jerichu.+

26 Právě v té době dal potom Jozue pronést přísahu slovy: „Ať je před Jehovou proklet muž, který povstane a postaví toto město, ano Jericho. Ať jeho základ položí za [cenu] pozbytí svého prvorozeného, a za [cenu] pozbytí svého nejmladšího ať zasadí jeho dveře.“+

27 Tak se Jehova prokázal být s Jozuem,+ a jeho věhlas byl po celé zemi.+

7 A izraelští synové se dopustili skutku nevěry vzhledem k tomu, co je zasvěceno zničení, tím, že Achan,*+ syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zerachova, z kmene Juda, vzal něco z toho, co je zasvěceno zničení.+ Na to se Jehovův hněv rozpálil proti izraelským synům.+

2 Potom Jozue vyslal muže z Jericha do Aie,+ který je blízko Bet-avenu,+ na východ od Betelu,+ a řekl jim: „Vyjděte a vyzvídejte v zemi.“ Proto muži vyšli a vyzvídali v Ai.+ 3 Potom se vrátili k Jozuovi a řekli mu: „Ať nevyjde všechen lid. Ať vyjde asi dva tisíce mužů nebo asi tři tisíce mužů a udeří Ai. Neunavuj všechen lid tím, že by tam šel, neboť je jich málo.“

4 Vyšlo tam tedy asi tři tisíce mužů z lidu, ale dali se na útěk před muži z Aie.+ 5 A muži z Aie z nich srazili asi třicet šest mužů a pronásledovali+ je od brány až k Šebarim* a dál je sráželi při sestupu. Srdce lidu tedy začalo tát a stalo se jako voda.+

6 Na to Jozue roztrhl své přehozy a padl na tvář+ k zemi před Jehovovou truhlou až do večera, on a izraelští starší muži,* a dávali si na hlavu prach.+ 7 A Jozue přikročil k tomu, aby řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo, proč jsi vedl tento lid celou cestu přes Jordán, jen abys nás dal do ruky Amorejců, aby nás zničili? A kdybychom to jen vzali na sebe a bydleli dál na druhé straně Jordánu!+ 8 Omluv mě, Jehovo,* ale co mohu říci po tom, co se Izrael obrátil zády před svými nepřáteli? 9 A Kananejci a všichni obyvatelé země o tom uslyší a určitě nás obklíčí a naše jméno odříznou ze země;+ a co uděláš pro své velké jméno?“+

10 Jehova zase řekl Jozuovi: „Vstaň! Proč padáš na tvář? 11 Izrael zhřešil, a také překročili mou smlouvu,+ kterou jsem jim uložil jako příkaz; a také vzali něco z toho, co je zasvěceno zničení,+ a také kradli+ a také to utajili+ a dali to též mezi své vlastní předměty.+ 12 A izraelští synové nebudou schopni povstat proti svým nepřátelům.+ Zády se obrátí před svými nepřáteli, protože se stali tím, co je zasvěceno zničení. Neprokážu se znovu být s vámi, jestliže ze svého středu nevyhladíte to, co je zasvěceno zničení.+ 13 Vstaň! Posvěť lid+ a řekneš: ‚Zítra se posvěťte, neboť tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Ve tvém středu, Izraeli, je to, co je zasvěceno zničení.+ Nebudeš schopen povstat proti svým nepřátelům, dokud ze svého středu neodstraníte to, co je zasvěceno zničení. 14 A ráno předstoupíte, kmen za kmenem, a stane se, že se přiblíží ten kmen, který Jehova vybere,+ rodina za rodinou, a ta rodina, kterou Jehova vybere, se přiblíží, domácnost za domácností, a ta domácnost, kterou Jehova vybere, se přiblíží, zdatný muž za zdatným mužem. 15 A stane se, že ten, kdo [byl] vybrán s tím, co je zasvěceno zničení, bude spálen ohněm,+ on a všechno, co mu patří, protože překročil Jehovovu smlouvu+ a protože se v Izraeli dopustil potupného bláznovství.“‘“+

16 Jozue pak vstal časně ráno a nechal Izrael, aby se přiblížil, kmen za kmenem, a byl vybrán kmen Juda. 17 Dále nechal, aby se přiblížily rodiny Judy, a vybral rodinu Zerachovců,+ potom nechal, aby se přiblížila rodina Zerachovců, zdatný muž za zdatným mužem,* a byl vybrán Zabdi. 18 Nakonec nechal, aby se přiblížila jeho domácnost, zdatný muž za zdatným mužem, a byl vybrán Achan, syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zerachova, z kmene Juda.+ 19 Jozue pak řekl Achanovi: „Můj synu,* prokaž, prosím, slávu Jehovovi, BOHU Izraele,+ a vyznej se mu+ a pověz mi, prosím:+ Co jsi udělal? Netaj+ to přede mnou.“

20 Na to Achan odpověděl Jozuovi a řekl: „Skutečně já — já jsem zhřešil proti Jehovovi, BOHU Izraele,+ a tak a tak jsem jednal. 21 Když jsem mezi kořistí uviděl+ jeden pohledný úřední oděv ze Šinaru+ a dvě stě šekelů* stříbra a jednu zlatou tyč o váze padesáti šekelů, tak jsem to chtěl+ a vzal jsem to.+ A pohleď, je to schováno v zemi uprostřed mého stanu s penězi* pod tím.“*+

22 Jozue ihned poslal posly, a oni běželi do stanu, a pohleďme, bylo to schováno v jeho stanu s penězi pod tím. 23 Tak to vzali z prostředku stanu a přinesli to k Jozuovi a všem izraelským synům a vysypali to před Jehovou. 24 Jozue a s ním celý Izrael vzali tedy Zerachova syna Achana+ a stříbro a úřední oděv a zlatou+ tyč a jeho syny a jeho dcery a jeho býka a jeho osla a jeho brav a jeho stan a všechno, co bylo jeho, a vyvedli je do nížiny Achor.*+ 25 Potom Jozue řekl: „Proč jsi na nás přivedl zavržení?+ Jehova přivede tento den zavržení na tebe.“ A tak jej celý Izrael uházel kameny,+ a potom je spálili ohněm.+ Tak je ukamenovali kameny. 26 A přistoupili k tomu, aby nad ním navršili velkou kupu kamení, až do tohoto dne.+ Na to se Jehova odvrátil od svého rozpáleného hněvu.+ Proto se to místo nazývá nížina Achor+ až dodnes.

8 Potom Jehova řekl Jozuovi: „Neboj se ani se neděs.+ Vezmi si všechny válečníky a vstaň, vystup do Aie. Podívej se, dal jsem do tvé ruky aiského krále a jeho lid a jeho město a jeho zemi.+ 2 A učiníš s Aiem a s jeho králem, právě jak jsi učinil s Jerichem a s jeho králem.+ Pouze pro sebe smíte drancovat jeho kořist a jeho domácí zvířata.+ Postav svou zálohu proti městu, zezadu.“+

3 Jozue a všichni válečníci+ proto povstali, aby vystoupili k Ai, a Jozue přistoupil k tomu, aby vyvolil třicet tisíc mužů, statečných, silných,+ a aby je za noci vyslal. 4 A přikročil k tomu, aby jim přikázal a řekl: „Podívejte se, číháte+ proti městu v záloze, vzadu za městem. Nechoďte příliš daleko od města; a vy všichni budete stále v pohotovosti. 5 Pokud jde o mne a všechen lid, který je se mnou, my půjdeme blízko k městu. A stane se v případě, že by vyšli, aby se s námi střetli právě jako poprvé,+ že potom budeme před nimi prchat. 6 A vyjdou za námi, dokud je od města neodvedeme, neboť řeknou: ‚Prchají před námi jako poprvé.‘+ A budeme před nimi prchat. 7 Vy — vy pak povstanete ze zálohy a vezmete si město do vlastnictví; a Jehova, váš Bůh, vám je jistě dá do rukou.+ 8 A jakmile se města zmocníte, stane se, že město zapálíte.+ Měli byste to učinit podle Jehovova slova. Podívejte se, přikázal jsem vám [to].“+

9 Potom je Jozue vyslal, a pochodovali k místu zálohy a zaujali postavení mezi Betelem a Aiem, na západ od Aie, zatímco Jozue strávil tu noc uprostřed lidu.

10 Jozue pak vstal časně ráno+ a přehlédl lid a vyšel, on a starší izraelští muži, před lidem do Aie. 11 A všichni válečníci,+ kteří byli s ním, vyšli, aby se přiblížili a dostali se před město, a přistoupili k tomu, aby se utábořili na sever od Aie, takže mezi nimi a Aiem bylo údolí. 12 Mezitím vzal asi pět tisíc mužů a postavil je jako zálohu+ mezi Betelem+ a Aiem, na západ od města. 13 Lid tedy postavil hlavní tábor, který byl na sever od města+ a jehož nejzadnější voj byl na západ+ od města, a Jozue přistoupil k tomu, aby se během té noci odebral doprostřed nížiny.*

14 A jakmile to uviděl aiský král, stalo se, že si pak muži z města pospíšili a časně vstali a vytáhli, aby se střetli s Izraelem v bitvě, on a všechen jeho lid, v stanovené době, před pouštní plání. Pokud jde o něj, on nevěděl, že vzadu za městem je proti němu záloha.+ 15 Když Jozue a celý Izrael před nimi utrpěli ránu,+ dali se pak na útěk cestou pustiny.+ 16 Na to všichni lidé, kteří byli ve městě, byli zavoláni, aby je honili, a honili Jozua a byli od města odlákáni.+ 17 A v Ai a Betelu* nezůstal jediný muž, který by nevyšel za Izraelem, takže nechali město dokořán otevřené a honili Izrael.

18 Jehova nyní řekl Jozuovi: „Vztáhni oštěp, který* je v tvé ruce, směrem k Ai,+ neboť ti ho dám do ruky.“+ Jozue tedy vztáhl oštěp, který byl v jeho ruce, směrem k městu. 19 A záloha se rychle zvedla ze svého místa a dali se do běhu v okamžiku, kdy vztáhl ruku, a přistoupili k tomu, aby vstoupili do města a dobyli ho.+ Potom spěchali a zapálili město.+

20 A aiští muži se začali obracet zpět, a pohleďme, dým z města vystupoval k nebesům, a neprokázali se být schopni* uprchnout sem ani tam. A lid, který prchal do pustiny, se obrátil na pronásledovatele. 21 A Jozue a celý Izrael viděli, že záloha+ dobyla město a že z města vystupuje dým, a tak se otočili a sráželi aiské muže. 22 A ti ostatní vyšli z města, aby se s nimi střetli, takže se dostali mezi Izrael, [mezi] ty na té straně a tamty na oné; a sráželi je, dokud tam z nich nezůstal ani přežijící, ani uprchlík.+ 23 A aiského krále+ chytili živého a přistoupili k tomu, aby ho přivedli k Jozuovi.

24 A zatímco Izrael dokončoval na poli pobíjení všech aiských obyvatel v pustině, do níž je pronásledovali, stalo se, že všichni z nich padali ostřím meče, dokud nedospěli ke svému konci. Potom se celý Izrael vrátil do Aie a udeřil jej ostřím meče. 25 A všech těch, kdo ten den padli, od muže po ženu, bylo dvanáct tisíc, všechen lid* Aie. 26 A Jozue nestáhl zpět ruku, s níž vztáhl oštěp,+ dokud všechny aiské obyvatele nezasvětil zničení.+ 27 Jen domácí zvířata a kořist toho města Izrael vydrancoval pro sebe podle slova Jehovy, které Jozuovi uložil příkazem.+

28 Potom Jozue spálil Ai a změnil ho v pahorek trvající na neurčito,+ jako spoušť až do tohoto dne. 29 A pověsil aiského krále+ na kůl+ až do večera; a když slunce mělo zapadat, Jozue dal příkaz, a pak sňali jeho mrtvé tělo+ z kůlu* a hodili je ke vchodu do městské brány a navršili nad ním velkou kupu kamení až do tohoto dne.

30 Tehdy Jozue přistoupil k tomu, aby vystavěl oltář+ Jehovovi, BOHU Izraele,+ na hoře Ebal, 31 právě jak přikázal izraelským synům Mojžíš, Jehovův sluha, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona+: „Oltář z celých kamenů, nad kterými nebyl pozdvižen žádný železný nástroj“;+ a obětovali na něm zápalné oběti Jehovovi a obětovali oběti společenství.+

32 Potom tam napsal na kameny opis*+ Mojžíšova zákona, který on napsal před izraelskými syny.+ 33 A celý Izrael a jejich starší muži+ a úředníci a jejich soudci stáli po jedné i druhé straně Truhly před kněžími,+ Levity, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy,+ cizí usedlík stejně jako rodák,+ jedna polovina z nich před horou Gerizim+ a druhá polovina z nich před horou Ebal+ (právě jak přikázal Mojžíš, Jehovův sluha),+ aby nejprve požehnal+ izraelskému lidu. 34 A pak četl nahlas všechna slova zákona,+ požehnání+ a zlořečení,+ podle všeho, co je napsáno v knize zákona. 35 Neprokázalo se být ani jediné slovo ze všeho, co Mojžíš přikázal, které by Jozue nahlas nepřečetl před celým izraelským sborem,*+ včetně žen+ a maličkých+ a cizích usedlíků,+ kteří chodili v jejich středu.

9 A jakmile o tom uslyšeli všichni králové,+ kteří byli na té straně Jordánu v hornatém kraji a v Šefele* a podél celého pobřeží Velkého moře+ a* před Libanonem,+ Chetité+ a Amorejci, Kananejci,+ Perizejci,+ Chivijci a Jebusejci,+ stalo se, že 2 se začali všichni společně shromažďovat, aby jednomyslně vedli válku proti Jozuovi a Izraeli.+

3 A obyvatelé Gibeonu+ slyšeli, co Jozue udělal Jerichu+ a Ai.+ 4 Sami od sebe tedy jednali s chytrostí+ a zaopatřili se zásobami potravin a vzali opotřebované pytle pro své osly a opotřebované a popraskané a svazované kožené měchy na víno+ 5 a na nohy obnošené a záplatované sandály a na sebe obnošené oděvy, a všechen chléb z jejich zásob potravin se prokázal být suchý a drobil se. 6 Šli tedy k Jozuovi do tábora v Gilgalu+ a řekli jemu a izraelským mužům: „Přišli jsme ze vzdálené země. A teď s námi uzavřete smlouvu.“+ 7 Na to izraelští muži řekli Chivijcům+: „Snad bydlíš v našem okolí. Jak bychom tedy mohli s tebou uzavřít* smlouvu?“+ 8 Řekli zase Jozuovi: „Jsme tvoji sluhové.“*+

Jozue jim pak řekl: „Kdo jste a odkud přicházíte?“ 9 Na to mu řekli: „Z velmi vzdálené země+ přišli tvoji sluhové z ohledu na jméno+ Jehovy, tvého Boha, protože jsme slyšeli o jeho věhlasu a o všem, co učinil v Egyptě,+ 10 a o všem, co udělal dvěma králům Amorejců, kteří byli na druhé straně Jordánu, totiž Sichonovi,+ chešbonskému králi, a Ogovi,+ bašanskému králi, který byl v Aštarotu.+ 11 Naši starší muži a všichni obyvatelé naší země nám tudíž řekli:+ ‚Vezměte si do ruky zásoby potravin na cestu a vyjděte jim vstříc, a řeknete jim: „Jsme vaši sluhové.+ A teď s námi uzavřete smlouvu.“‘+ 12 Tento náš chléb byl horký, když jsme jej vzali ze svých domů jako zásoby potravin v den, kdy jsme vyšli, abychom šli sem k vám, a nyní, pohleďte, je suchý a drobí se.+ 13 A to jsou kožené měchy na víno, které jsme plnili nové, a pohleďte, popraskaly,+ a tyto naše oděvy a sandály se obnosily, protože cesta byla velmi dlouhá.“

14 Muži tedy vzali něco z jejich zásob potravin, a Jehovových úst se nedotazovali.+ 15 A Jozue s nimi učinil mír+ a uzavřel s nimi smlouvu, že je nechá žít, a tak jim náčelníci+ shromáždění přísahali.+

16 A stalo se, že uslyšeli ke konci tří dnů po tom, co s nimi uzavřeli smlouvu, že jsou blízko nich a že bydlí v jejich okolí. 17 Izraelští synové tedy vytáhli a třetí den přišli k jejich městům a jejich města byla Gibeon+ a Kefira+ a Beerot+ a Kirjat-jearim.+ 18 A izraelští synové je neudeřili, protože náčelníci shromáždění jim přísahali+ při Jehovovi,+ BOHU Izraele. A celé shromáždění začalo reptat proti náčelníkům.+ 19 Na to řekli všichni náčelníci celému shromáždění: „My, my jsme jim přísahali při Jehovovi, BOHU Izraele, a nyní nám není dovoleno jim ublížit.+ 20 Tak jim učiníme, zatímco je necháme žít,* aby na nás nepřišlo nějaké rozhořčení pro přísahu, kterou jsme jim přísahali.“+ 21 Náčelníci jim tedy řekli: „Nechte je žít a ať se stanou sběrači* dřeva a čerpači vody pro celé shromáždění,+ právě jak jim náčelníci slíbili.“+

22 Jozue je nyní zavolal, mluvil k nim a řekl: „Proč jste nás ošálili a řekli: ‚Jsme od vás velmi daleko‘,+ zatímco bydlíte právě v našem středu?+ 23 A nyní jste prokletí+ lidé a nikdy od vás nebude odříznuto postavení otroků+ a to, že jste sběrači* dřeva a čerpači vody pro dům mého Boha.“+ 24 Potom odpověděli Jozuovi a řekli: „Bylo to proto, že tvým sluhům jasně řekli, že Jehova, tvůj Bůh, přikázal svému sluhovi Mojžíšovi dát vám celou tu zemi a vyhladit před vámi všechny obyvatele té země,+ a kvůli vám jsme dostali velmi velký strach o své duše.*+ Tak jsme to udělali.+ 25 A nyní jsme tady, v tvé ruce. Učiň, právě jak je v tvých očích dobré a správné nám učinit.“+ 26 A přistoupil k tomu, aby jim tak učinil a aby je osvobodil z ruky izraelských synů, a nezabili je.+ 27 Jozue je tedy v ten den učinil*+ sběrači dřeva a čerpači vody pro shromáždění+ a pro Jehovův oltář až do tohoto dne na místě, které by vyvolil.+

10 A jakmile jeruzalémský král Adoni-cedek uslyšel, že Jozue dobyl Ai+ a pak ho zasvětil zničení,+ právě jako učinil Jerichu+ a jeho králi,+ že tak učinil Ai a jeho králi+ a že obyvatelé Gibeonu uzavřeli s Izraelem mír+ a zůstávají v jejich středu, stalo se, 2 že dostal* velmi velký strach,+ protože Gibeon byl velké město, jako jedno z královských měst,* a protože byl větší než Ai,+ a všichni jeho muži byli silní. 3 Adoni-cedek, jeruzalémský král,+ proto poslal k Hohamovi, hebronskému králi,+ a k Piramovi, jarmutskému králi,+ a k Jafiovi, lakišskému králi,+ a k Debirovi, eglonskému králi,+ a řekl: 4 „Přijďte ke mně a pomozte mi a udeřme Gibeon, protože uzavřel mír s Jozuem a izraelskými syny.“+ 5 Na to se společně shromáždili a vyšli, pět králů Amorejců;+ jeruzalémský král, hebronský král, jarmutský král, lakišský král, eglonský král, ti a všechny jejich tábory, a přistoupili k tomu, aby tábořili proti Gibeonu a aby proti němu válčili.

6 Gibeonští muži tedy poslali k Jozuovi do tábora v Gilgalu+ a řekli: „Neodtahuj ruku od svých otroků.+ Přitáhni k nám rychle a zachraň nás přece a pomoz nám, neboť se proti nám sebrali všichni králové Amorejců, kteří obývají hornatý kraj.“ 7 A tak Jozue vystoupil z Gilgalu, on a s ním všichni válečníci+ a všichni stateční, silní muži.+

8 Potom řekl Jehova Jozuovi: „Neboj se jich,+ neboť jsem ti je dal do ruky.+ Ani jeden muž z nich proti tobě nepovstane.“+ 9 A Jozue přistoupil k tomu, aby proti nim táhl nečekaně. Vystupoval z Gilgalu po celou noc. 10 A Jehova je před Izraelem uvrhl ve zmatek,+ a oni* je začali zabíjet velkým pobíjením u Gibeonu+ a pronásledovali je cestou stoupání Bet-choronu a zabíjeli je až do Azeky+ a Makkedy.+ 11 A zatímco prchali před Izraelem a byli na klesání Bet-choronu, stalo se, že Jehova na ně z nebes vrhal velké kameny+ až do Azeky, takže umírali. Těch, kteří zemřeli od krup, bylo více než těch, které izraelští synové zabili mečem.

12 A Jozue potom přistoupil k tomu, aby mluvil k Jehovovi, v den, kdy Jehova zanechal Amorejce izraelským synům, a přikročil k tomu, aby řekl před očima Izraele:

13 Slunce proto zůstalo nehybné a měsíc se opravdu zastavil, dokud se národ nemohl pomstít nepřátelům.+ Není to napsáno v knize Jašar?*+ A slunce zůstalo stát uprostřed nebes a nechvátalo zapadat asi tak po celý den.+ 14 A žádný den se neprokázal být takový jako onen, ani před ním, ani po něm, v němž Jehova naslouchal hlasu muže,+ neboť Jehova sám bojoval za Izrael.+

15 Potom se Jozue a s ním celý Izrael vrátili do tábora v Gilgalu.+

16 Mezitím těch pět králů uprchlo+ a schovávali se v jeskyni u Makkedy.+ 17 Potom Jozuovi podali zprávu, jež říkala: „Bylo nalezeno pět králů schovaných v jeskyni u Makkedy.“+ 18 Na to Jozue řekl: „Přivalte velké kameny k otvoru jeskyně a určete nad tím muže, aby je střežili. 19 Pokud jde o vás, vy se nezastavujte. Hoňte své nepřátele a udeřte jejich zadní voj.+ Nedovolte jim, aby vstoupili do svých měst, neboť Jehova, váš Bůh, je dal do vašich rukou.“+

20 A jakmile je Jozue a izraelští synové pozabíjeli velmi velikým pobitím, dokud jedni nedospěli ke svému konci+ a druzí, kteří z nich přece přežili, neunikli a nevstoupili do opevněných měst,+ stalo se, že 21 se pak všechen lid začal vracet v pokoji k Jozuovi do tábora u Makkedy. Ani jeden muž nepohnul dychtivě svým jazykem proti izraelským synům.+ 22 Jozue potom řekl: „Otevřte otvor jeskyně a vyveďte ke mně z jeskyně těch pět králů.“ 23 Na to tak učinili a vyvedli k němu z jeskyně těch pět králů, jeruzalémského krále,+ hebronského krále,+ jarmutského krále, lakišského krále,+ eglonského krále.+ 24 A stalo se, že jakmile vyvedli ty krále k Jozuovi, Jozue přistoupil k tomu, aby zavolal všechny izraelské muže a aby řekl velitelům válečníků, kteří šli s ním: „Přistupte. Vložte nohy na šíje těchto králů.“+ Přistoupili tedy a vložili jim nohy na šíje.+ 25 A Jozue přikročil k tomu, aby jim řekl: „Nebojte se ani se neděste.+ Buďte odvážní a silní, neboť podobně učiní Jehova všem vašim nepřátelům, proti kterým válčíte.“+

26 A potom Jozue přistoupil k tomu, aby je udeřil a usmrtil je a pověsil je na pět kůlů,* a zůstali na kůlech pověšeni až do večera.+ 27 A stalo se, že v čase západu slunce Jozue přikázal, a sňali je z kůlů+ a hodili je do jeskyně, kde se schovávali. K otvoru jeskyně potom umístili velké kameny — právě až do tohoto dne.

28 A Jozue v ten den dobyl Makkedu+ a udeřil ji ostřím meče. Pokud jde o jejího krále, jej a každou duši,* která v ní byla, zasvětil zničení.+ Nezanechal žádného přežijícího. Učinil tedy králi Makkedy,+ právě jako učinil králi Jericha.

29 Potom Jozue a s ním celý Izrael přešli z Makkedy do Libny a válčili proti Libně.+ 30 Jehova tedy dal také ji a jejího krále do ruky Izraele a udeřili ji a každou duši, která v ní byla, ostřím meče. Nezanechali v ní jediného přežijícího. Učinili jejímu králi, právě jako učinili králi Jericha.+

31 Dále Jozue a s ním celý Izrael přešli z Libny do Lakiše+ a tábořili kolem něho a válčili s ním. 32 Jehova tedy dal Lakiš do ruky Izraele, takže jej druhý den dobyli a udeřili jej a každou duši, která v něm byla, ostřím meče,+ podle všeho, co udělali s Libnou.

33 Potom Horam, gezerský král,+ vyšel na pomoc Lakiši. Jozue tedy jej a jeho lid srážel, dokud z něho nezanechal ani jediného přežijícího.+

34 Potom Jozue a s ním celý Izrael přešli z Lakiše do Eglonu+ a tábořili kolem něho a válčili proti němu. 35 A v ten den ho dobyli a začali jej zasahovat ostřím meče a každou duši, která v něm byla, zasvětili v ten den zničení, podle všeho, co udělali s Lakišem.+

36 Potom Jozue a s ním celý Izrael vyšli z Eglonu do Hebronu+ a začali proti němu válčit. 37 A dobyli ho a udeřili ostřím meče jej a jeho krále a všechna jeho městečka a každou duši, která v něm byla. Nezanechal jediného přežijícího, podle všeho, co udělal s Eglonem. Tak zasvětil zničení jej a každou duši, která v něm byla.+

38 Nakonec se Jozue a celý Izrael s ním vrátili do Debiru+ a začal proti němu válčit. 39 A zmocnil se ho a jeho krále a všech jeho městeček a udeřili je ostřím meče a každou duši, která v něm byla, zasvětili zničení.+ Nezanechal jediného přežijícího.+ Tak udělal s Debirem a jeho králem, právě jako udělal s Hebronem a jako udělal s Libnou a jejím králem.+

40 A Jozue přistoupil k tomu, aby udeřil celou zemi hornatého kraje+ a Negeb+ a Šefelu*+ a svahy+ a všechny jejich krále. Nezanechal jediného přežijícího a všechno, co dýchalo,*+ zasvětil zničení,+ právě jak přikázal Jehova, BŮH Izraele.+ 41 A Jozue je srážel od Kadeš-barneje+ ke Gaze+ a po celé zemi Gošen+ a ke Gibeonu.+ 42 A Jozue se zmocnil všech těch králů a jejich země najednou,+ protože to byl Jehova, BŮH Izraele, kdo bojoval za Izrael.+ 43 Potom se Jozue a celý Izrael s ním vrátili do tábora v Gilgalu.+

11 A jakmile o tom uslyšel Jabin, král Chacoru, stalo se, že poslal k Jobabovi, králi Madonu,+ a ke králi Šimronu a králi Akšafu+ 2 a ke králům, kteří byli v hornatém kraji na sever a na pouštních pláních jižně od Kinneretu+ a v Šefele+ a na západ na horských hřebenech Doru,+ 3 Kananejcům+ na východ a západ a Amorejcům+ a Chetitům+ a Perizejcům+ a Jebusejcům+ v hornatém kraji a Chivijcům+ na úpatí Hermonu+ v zemi Micpa.+ 4 Vyšli tedy a všechny jejich tábory s nimi, lid tak početný co do množství jako zrnka písku, který je na mořském břehu,+ a velmi mnoho koní+ a válečných dvoukolých vozů. 5 Potom se všichni ti králové spolu setkali podle dohody a přišli a utábořili se společně u meromských vod, aby bojovali proti Izraeli.+

6 Na to Jehova řekl Jozuovi: „Neboj se kvůli nim,+ neboť zítra asi v tuto dobu je Izraeli zanechám všechny zabité. Jejich koním přeřežeš šlachy+ a jejich dvoukolé vozy spálíš ohněm.“+ 7 A Jozue a s ním všichni válečníci přistoupili k tomu, aby šli nečekaně proti nim podél meromských vod a aby je přepadli. 8 Jehova je potom dal do ruky Izraele+ a sráželi je a pronásledovali je až k lidnatému Sidonu+ a Misrefot-majimu+ a údolní pláni Micpe+ na východ; a stále je sráželi, až z nich nezanechali jediného přežijícího.+ 9 Potom jim Jozue udělal, jak mu Jehova řekl: jejich koním přeřezal šlachy+ a jejich dvoukolé vozy spálil ohněm.+

10 Jozue se nadto tehdy+ obrátil a dobyl Chacor;+ a jeho krále srazil mečem,+ protože Chacor byl předtím hlavou všech těchto království. 11 A sráželi* ostřím meče každou duši, která v něm byla, a zasvětili [je] zničení.*+ Nezbylo vůbec nic, co dýchalo;+ a Chacor spálil ohněm. 12 A všech měst těchto králů a všech jejich králů se Jozue zmocnil a srážel je ostřím meče.+ Zasvětil je zničení,+ právě jak přikázal Mojžíš, Jehovův sluha.+ 13 Pouze všechna města, která stála na svých vlastních pahorcích, Izrael nespálil, kromě samotného Chacoru, který Jozue vskutku spálil. 14 A všechnu kořist těchto měst a domácí zvířata izraelští synové vydrancovali pro sebe.+ Jen všechny lidi sráželi ostřím meče, dokud je nevyhladili.+ Nezanechali nikoho, kdo dýchal.+ 15 Právě jak Jehova přikázal svému sluhovi Mojžíšovi, tak Mojžíš přikázal Jozuovi,+ a tak Jozue učinil. Neodstranil ani slovo ze všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi.+

16 A Jozue přistoupil k tomu, aby zabral celou tuto zemi, hornatý kraj a celý Negeb+ a celou zemi Gošen+ a Šefelu+ a Arabu+ a hornatý kraj Izraele a jeho Šefelu,+ 17 od hory Chalak,+ která se zvedá k Seiru,+ a až k Baal-gadu+ v údolní pláni Libanonu na úpatí hory Hermon,+ a zajal všechny jejich krále a srážel je a usmrcoval je.+ 18 Po mnoho dnů Jozue vedl válku se všemi těmito králi. 19 Neprokázalo se být žádné město, jež by uzavřelo mír s izraelskými syny, kromě Chivijců,+ kteří obývali Gibeon.+ Všechna ostatní zabrali válkou.+ 20 Prokázal se to totiž být Jehovův postup, že nechal jejich srdce zatvrdit,+ takže vypověděli Izraeli válku, aby je zasvětil zničení, aby nebyli posuzováni příznivě,+ ale aby je vyhladil, právě jak to Jehova přikázal Mojžíšovi.+

21 Nadto právě v té době Jozue šel a odřízl Anakim+ z hornatého kraje, z Hebronu, z Debiru a Anabu+ a z celého hornatého kraje Judy a z celého hornatého kraje Izraele.+ Spolu s jejich městy je Jozue zasvětil zničení.+ 22 Žádní Anakim nebyli zanecháni v zemi izraelských synů. Zůstali+ jen v Gaze,+ v Gatu+ a v Ašdodu.+ 23 Tak Jozue zabral celou zemi podle všeho, co Jehova slíbil Mojžíšovi,+ a Jozue ji tedy dal jako dědictví Izraeli po jejich podílech, podle jejich kmenů.+ A země nebyla vyrušována válkou.+

12 A to jsou králové země, které izraelští synové porazili a jejichž zemi potom vzali do vlastnictví na straně Jordánu směrem k východu slunce,+ od říčního údolí Arnon+ nahoru k hoře Hermon+ a celou Arabu+ směrem k východu slunce:* 2 Sichon,+ král Amorejců, který bydlel v Chešbonu+ a panoval od Aroeru,+ jenž byl na břehu říčního údolí Arnon,+ a středu říčního údolí a poloviny Gileadu až k říčnímu údolí Jabbok,+ hranici synů Ammona, 3 a Arabě+ až ke Kinneretskému moři+ směrem k východu a až k moři Araby, Solnému moři,+ na východ ve směru k Bet-ješimotu,+ a směrem k jihu pod svahy Pisgy.+

4 A území Oga,+ krále Bašanu, toho, co zbylo z Refaim,+ který bydlel v Aštarotu+ a Edrei+ 5 a který panoval na hoře Hermon+ a v Salece a v celém Bašanu+ až k hranici Gešurovců+ a Maakaťanů+ a polovině Gileadu, k území chešbonského krále+ Sichona.+

6 Byl to Mojžíš, Jehovův sluha, a izraelští synové, kdo je porazili.+ Potom to dal Mojžíš, Jehovův sluha, jako državu Rubenovcům+ a Gadovcům+ a polovině kmene Manasse.+

7 A to jsou králové té země, které Jozue a izraelští synové porazili na straně Jordánu směrem k západu, od Baal-gadu+ v údolní pláni Libanonu+ a až k hoře Chalak,+ zvedající se k Seiru,+ po nichž ji Jozue dal jako državu izraelským kmenům podle jejich podílů,+ 8 v hornatém kraji a v Šefele a v Arabě a na svazích a v pustině a v Negebu+ — Chetité, Amorejci+ a Kananejci, Perizejci, Chivijci a Jebusejci+:

13 Jozue byl nyní starý, v pokročilých letech.*+ Jehova mu tedy řekl: „Ty jsi zestárl a jsi v pokročilých letech a země ještě ve velmi velké míře zůstává, aby byla vzata do vlastnictví.+ 2 To je země, která ještě zůstává:+ všechny kraje Filištínů+ a všichni Gešurovci+ 3 (od ramene Nilu,* které je před Egyptem, až k pomezí Ekronu na sever+ byla považována za patřící Kananejcům);+ pět vládců aliance*+ Filištínů, Gazané*+ a Ašdoďané,+ Aškaloňané,+ Gaťané*+ a Ekroňané;+ a Avvim.+ 4 Na jih celá země Kananejců; a Meara,* jež patří Sidoncům,+ až po Afek, až k pomezí Amorejců; 5 a země Gebalanů*+ a celý Libanon směrem k východu slunce, od Baal-gadu+ na úpatí hory Hermon až ke vstupu do Chamatu;*+ 6 všichni obyvatelé hornatého kraje, od Libanonu+ do Misrefot-majimu,+ všichni Sidonci;+ já sám je zbavím vlastnictví před izraelskými syny.+ Ať to jen připadne Izraeli jako dědictví, právě jak jsem ti přikázal.+ 7 A nyní rozděl na podíly tuto zemi jako dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasse.“+

8 S druhou polovinou kmene přijali Rubenovci a Gadovci své dědictví, které jim dal Mojžíš na straně Jordánu směrem k východu, právě jak jim [je] dal Jehovův sluha Mojžíš,+ 9 od Aroeru,+ který je na okraji říčního údolí Arnon,+ a město, jež je uprostřed říčního údolí, a celou náhorní plošinu Medeby+ až k Dibonu;+ 10 a všechna města Sichona, krále Amorejců, který vládl v Chešbonu, až k pomezí synů Ammona,+ 11 a Gilead a území Gešurovců+ a Maakaťanů a celou horu Hermon+ a celý Bašan+ až do Saleky;+ 12 celou královskou říši Oga+ v Bašanu, který vládl v Aštarotu a v Edrei+ — on to byl, který zůstal z toho, co bylo ponecháno z Refaim+ —, a Mojžíš je srážel a zbavoval je vlastnictví.+ 13 A izraelští synové nezbavili vlastnictví+ Gešurovce a Maakaťany, ale Gešur+ a Maakat nadále bydlí uprostřed Izraele až do tohoto dne.

14 Jenom kmenu Levitů nedal dědictví.+ Zápalné oběti+ Jehovy, BOHA Izraele, jsou jejich dědictvím,+ právě jak jim slíbil.+

15 Potom dal Mojžíš dar kmenu synů Rubena podle jejich rodin 16 a připadlo jim území od Aroeru,+ který je na okraji říčního údolí Arnon, a město, jež je uprostřed říčního údolí, a celá náhorní plošina Medeby;+ 17 Chešbon+ a všechna jeho městečka,+ která jsou na náhorní plošině, Dibon+ a Bamot-baal+ a Bet-baal-meon+ 18 a Jahac+ a Kedemot+ a Mefaat+ 19 a Kirjatajim+ a Sibma+ a Ceret-šachar na hoře nížiny 20 a Bet-peor a svahy Pisgy+ a Bet-ješimot+ 21 a všechna města náhorní plošiny+ a celá královská říše Sichona, krále Amorejců, který vládl v Chešbonu+ a kterého Mojžíš udeřil,+ spolu s náčelníky Midianu, Evim a Rekemem a Curem a Churem a Rebou,+ Sichonovými vévody, kteří v zemi bydleli. 22 A věštec+ Balám, syn Beorův,+ byl ten, koho izraelští synové zabili mečem spolu s jejich zabitými. 23 A hranicí synů Rubena se stal Jordán; a jako území to bylo dědictvím synů Rubena+ podle jejich rodin, s městy a jejich osadami.

24 Dále, Mojžíš dal dar kmenu Gad, synům Gada podle jejich rodin,+ 25 a jejich územím se stal Jazer+ a všechna gileadská města+ a polovina země synů Ammona+ až k Aroeru,+ který je před Rabbou;+ 26 a od Chešbonu+ k Ramat-micpe a Betonimu a od Machanajimu+ k pomezí Debiru;+ 27 a v nížině Bet-haram+ a Bet-nimra+ a Sukkot+ a Cafon, zbytek královské říše chešbonského krále Sichona,+ a pomezím byl Jordán až k nejzazšímu konci Kinneretského* moře+ na straně Jordánu směrem k východu. 28 To bylo dědictví synů Gada+ podle jejich rodin, s městy a jejich osadami.

29 Dále, Mojžíš dal polovině kmene* Manasse dar a ten připadl polovině kmene* synů Manasseho podle jejich rodin.+ 30 A jejich územím se stal od Machanajimu+ celý Bašan, celá královská říše bašanského krále Oga+ a všechny stanové vesnice Jairovy,+ které jsou v Bašanu, šedesát městeček. 31 A polovina Gileadu a Aštarot+ a Edrei,+ města Ogovy královské říše v Bašanu, připadly synům Makira,+ Manasseho syna, polovině synů Makira podle jejich rodin.

32 To [jim] Mojžíš dal zdědit na moabských pouštních pláních na straně Jordánu, u Jericha, směrem k východu.+

33 A kmenu Levitů Mojžíš nedal dědictví.+ Jehova, BŮH Izraele, je jejich dědictvím, právě jak jim slíbil.+

14 A to vzali izraelští synové do dědičného vlastnictví v zemi Kanaán,+ kterou jim kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, a hlavy otců kmenů z izraelských synů dali zdědit.+ 2 Jejich dědictví bylo vylosováno,+ právě jak Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše, pro devět kmenů a polovinu kmene.+ 3 Mojžíš dal totiž dědictví dvěma ostatním kmenům a druhé polovině kmene na druhé straně Jordánu;+ a Levitům nedal v jejich středu dědictví.+ 4 Vždyť ze synů Josefa se staly dva kmeny,+ Manasse+ a Efrajim;+ a nedali v zemi podíl Levitům, kromě měst+ k bydlení a pastvin pro jejich hospodářská zvířata a jejich majetek.+ 5 Izraelští synové učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi; a přistoupili k tomu, aby rozdělili zemi na podíly.

6 Synové Judy se potom v Gilgalu+ přiblížili k Jozuovi a Kaleb,+ syn Kenizejce Jefunneho,+ mu řekl: „Sám dobře znáš slovo, které Jehova mluvil+ v Kadeš-barneji+ k Mojžíšovi, muži [pravého] Boha,*+ ohledně mne a ohledně tebe. 7 Bylo mi čtyřicet let, když mě Jehovův sluha Mojžíš vyslal z Kadeš-barneje, abych vyzvídal v zemi,+ a přišel jsem a přinesl mu slovo zpět, právě jak to bylo v mém srdci.+ 8 A moji bratři, kteří vyšli se mnou, způsobili, že srdce lidu tálo,+ ale pokud jde o mne, já jsem plně následoval Jehovu, svého Boha.+ 9 Mojžíš tedy v ten den přísahal a řekl: ‚Země, na kterou šlápla tvá noha,+ se stane dědictvím tvým a tvých synů na neurčitý čas, protože jsi plně následoval Jehovu, mého Boha.‘+ 10 A teď mě zde Jehova zachoval naživu,+ právě jak slíbil,+ těchto čtyřicet pět let od [doby], kdy Jehova učinil tento slib Mojžíšovi, když Izrael chodil v pustině,+ a hle, dnes mi je osmdesát pět let. 11 Přesto jsem dnes tak silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal.+ Jaká byla má síla tehdy, taková je má síla nyní, k válce, k vycházení i ke vcházení.+ 12 A dej mi přece nyní tento hornatý kraj, který Jehova v ten den slíbil,+ neboť sám jsi toho dne slyšel, že tam byli Anakim+ a velká opevněná města.+ Jehova bude pravděpodobně se mnou,+ a jistě je zbavím vlastnictví, právě jak Jehova slíbil.“+

13 Na to mu Jozue požehnal a dal Hebron za dědictví Kalebovi, synovi Jefunneho.+ 14 Proto Hebron připadá až do tohoto dne za dědictví Kalebovi, synu Kenizejce Jefunneho, protože plně následoval Jehovu, BOHA Izraele.+ 15 Jméno Hebronu bylo předtím Kirjat-arba+ ([zmíněný Arba+ byl] velkým mužem mezi Anakim).* A země nebyla vyrušována válkou.+

15 A los+ kmene synů Judy podle jejich rodin byl k hranici Edomu,+ pustině Cin,+ k Negebu+ na jeho jižním konci. 2 A jejich jižní hranice byla od nejzazšího konce Solného moře,+ od zálivu obráceného k jihu. 3 A vedla na jih k stoupání* Akrabbim+ a přecházela k Cinu+ a vycházela od jihu ke Kadeš-barneji+ a přecházela k Checronu a vycházela k Addaru a stáčela se ke Karce. 4 A pokračovala k Acmonu+ a vedla k říčnímu údolí Egypt;+ a konec hranice se prokázal být u moře. To byla jejich* jižní hranice.

5 A východní hranicí bylo Solné moře až ke konci* Jordánu, a hranice v severním koutu byla u mořského zálivu na konci Jordánu.+ 6 A hranice vycházela k Bet-chogle+ a přecházela na severu Bet-araby+ a hranice vycházela ke kameni Bohana,+ syna Rubenova. 7 A hranice vycházela k Debiru v nížině Achor+ a obracela se severně ke Gilgalu,+ který je před stoupáním Adummim, jež je jižně od říčního údolí; a hranice přecházela k vodám En-šemeš+ a jejím koncem se prokázal být En-rogel.+ 8 A hranice vycházela k údolí Hinnomova+ syna, k jebusejskému svahu+ na jihu, což je Jeruzalém;+ a hranice vycházela k vrcholku hory, která je obrácena na západ k údolí Hinnom,* která je na nejzazším severním konci nížiny Refaim.+ 9 A hranice byla vytyčena od vrcholku hory ke zřídlu vod Neftoa+ a vedla k městům hory Efron; a hranice byla vytyčena k Baale,+ což je Kirjat-jearim.+ 10 A hranice se stáčela od Baaly západně k hoře Seir a na severu přecházela ke svahu hory Jearim, což je Kesalon; a scházela k Bet-šemeši+ a přecházela k Timnahu.+ 11 A hranice vedla na sever ke svahu Ekronu+ a hranice byla vytyčena k Šikkeronu a přecházela k hoře Baala a vedla k Jabneelu; a konec hranice se prokázal být u moře.

12 A západní hranice byla u Velkého moře+ a jeho pobřeží. To byla kolem dokola hranice synů Judy podle jejich rodin.

13 A Kalebovi,+ synu Jefunneho, dal podíl uprostřed synů Judy podle Jehovova nařízení Jozuovi, totiž Kirjat-arbu ([zmíněný Arba byl] otcem Anaka), což je Hebron.+ 14 Odtud tedy Kaleb zahnal tři Anakovy syny,+ totiž Šešaie+ a Achimana a Talmaie,+ narozené z Anaka.*+ 15 Potom odtud vyšel k obyvatelům Debiru.+ (Jméno Debiru bylo předtím Kirjat-sefer.+) 16 A Kaleb přistoupil k tomu, aby řekl: „Kdokoli udeří Kirjat-sefer a skutečně ho dobude, jistě mu dám svou dceru Aksu+ za manželku.“ 17 Na to ho dobyl Otniel,+ syn Kalebova bratra Kenaza.+ Dal mu tedy svou dceru Aksu+ za manželku. 18 A stalo se, když šla domů, že ho podněcovala, aby od jejího otce žádal pole. Potom, když [byla] na oslu, zatleskala.* Na to jí Kaleb řekl: „Co chceš?“+ 19 Řekla tedy: „Dej mi přece požehnání, neboť jsi mi dal kus země na jih, a dáš mi Gullot-majim.“* Dal jí tudíž Horní Gullot a Dolní Gullot.*+

20 To bylo dědictví+ kmene synů Judy+ podle jejich rodin.

21 A města v nejzazším konci kmene synů Judy směrem k hranici Edomu+ na jihu byla Kabceel+ a Eder a Jagur 22 a Kina a Dimona a Adada 23 a Kedeš a Chacor a Jitnan, 24 Zif a Telem+ a Bealot 25 a Chacor-chadatta a Kerijot-checron, což je Chacor, 26 Amam a Šema a Molada+ 27 a Chacar-gadda a Chešmon a Bet-pelet+ 28 a Chacar-šual+ a Beer-šeba+ a Bizjotja, 29 Baala+ a Ijim a Ecem+ 30 a Eltolad a Kesil a Chorma+ 31 a Ciklag+ a Madmanna a Sansanna 32 a Lebaot a Šilchim a Ajin+ a Rimmon;+ všech měst bylo dvacet devět, spolu s jejich osadami.

33 V Šefele+ byly Eštaol+ a Cora+ a Ašna 34 a Zanoach+ a En-gannim, Tappuach a Enam, 35 Jarmut+ a Adullam,+ Soko+ a Azeka,+ 36 a Šaarajim+ a Aditajim a Gedera a Gederotajim; čtrnáct měst a jejich osady.

37 Cenan a Chadaša a Migdal-gad 38 a Dilean a Micpe a Jokteel, 39 Lakiš+ a Bockat+ a Eglon+ 40 a Kabbon a Lachmam a Kitliš 41 a Gederot, Bet-dagon a Naama a Makkeda;+ šestnáct měst a jejich osady.

42 Libna+ a Eter+ a Ašan 43 a Jiftach a Ašna a Necib 44 a Keila+ a Akzib+ a Mareša;+ devět měst a jejich osady.

45 Ekron+ a jeho závislá městečka* a jeho osady. 46 Západně od Ekronu všechna podél Ašdodu a jejich osady.

47 Ašdod,+ jeho závislá městečka a jeho osady; Gaza,+ její závislá městečka a její osady až k říčnímu údolí Egypt, a Velké moře* a přilehlý kraj.+

48 A v hornatém kraji Šamir a Jattir+ a Soko 49 a Danna a Kirjat-sanna, což je Debir, 50 a Anab a Eštemo+ a Anim 51 a Gošen+ a Cholon a Gilo;+ jedenáct měst a jejich osady.

52 Arab a Duma a Ešan 53 a Janim a Bet-tappuach a Afeka 54 a Chumta a Kirjat-arba, což je Hebron,+ a Cior; devět měst a jejich osady.

55 Maon,+ Karmel a Zif+ a Jutta 56 a Jezreel a Jokdeam a Zanoach, 57 Kajin, Gibea a Timnah;+ deset měst a jejich osady.

58 Chalchul, Bet-cur a Gedor 59 a Maarat a Bet-anot a Eltekon; šest měst a jejich osady.

60 Kirjat-baal,+ což je Kirjat-jearim,+ a Rabba; dvě města a jejich osady.

61 V pustině Bet-araba,+ Middin a Sekaka 62 a Nibšan a Město soli a En-gedi;+ šest měst a jejich osady.

63 Pokud jde o Jebusejce,+ kteří bydleli v Jeruzalémě,+ ty nebyli schopni synové Judy zahnat;+ a Jebusejci dále bydlí v Jeruzalémě se syny Judy až do tohoto dne.

16 A na syny Josefa+ vyšel los+ od Jordánu+ u Jericha k vodám na východ od Jericha, pustina, která vychází od Jericha do hornatého kraje Betelu.+ 2 A [hranice] vedla z Betelu, který patří k Luzu,+ a přecházela k hranici Arkitů+ u Atarotu 3 a scházela západně k hranici Jafletitů až k hranici Dolního Bet-choronu+ a Gezeru+ a její konec se prokázal být u moře.+

4 A synové Josefa,+ Manasse a Efrajim,+ přistoupili k tomu, aby vzali zemi do vlastnictví.+ 5 A hranicí synů Efrajima podle jejich rodin se stal, ano, hranicí jejich dědictví směrem k východu se stal Atarot-addar+ až k Hornímu Bet-choronu;+ 6 a hranice vedla k moři. Na severu byl Mikmetat+ a hranice se stáčela východně k Taanat-šilu a přecházela východně k Janoachu. 7 A scházela od Janoachu k Atarotu a Naaře a dosáhla k Jerichu+ a vedla k Jordánu. 8 Od Tappuachu+ se hranice pohybovala západně k říčnímu údolí Kana+ a její konec se prokázal být u moře.+ To je dědictví kmene synů Efrajima podle jejich rodin. 9 A synové Efrajima měli enklávová* města+ uprostřed dědictví synů Manasseho, všechna města a jejich osady.

10 A nezahnali Kananejce,+ kteří bydleli v Gezeru,+ a Kananejci dále bydlí mezi Efrajimem až do tohoto dne+ a byli podrobeni otrocké nucené práci.+

17 A los+ byl pro kmen Manasse,+ protože byl Josefovým prvorozeným,+ pro Makira,+ prvorozeného Manasseho, otce Gileada,+ protože to byl on, kdo se prokázal být válečníkem;+ a připadly mu Gilead+ a Bašan. 2 A [los]* byl pro zbývající syny Manasseho podle jejich rodin, syny Abi-ezera+ a syny Cheleka+ a syny Asriela a syny Šekema+ a syny Chefera a syny Šemidy.+ Ti byli synové Manasseho, syna Josefova, muži podle svých rodin. 3 Pokud jde o Celofchada,+ syna Chefera, syna Gileada, syna Makira, syna Manasseho, ten se prokázal mít nikoli syny, ale dcery, a to byla jména jeho dcer: Machla a Noa, Chogla, Milka a Tirca.+ 4 Předstoupily tedy před kněze Eleazara+ a Jozua, syna Nunova, a náčelníky a řekly: „Byl to Jehova, kdo přikázal Mojžíšovi, aby nám dal dědictví uprostřed našich bratrů.“+ Na Jehovovo nařízení jim proto dal dědictví uprostřed bratrů jejich otce.+

5 A Manassemu připadlo deset přídělů kromě země Gilead a Bašan, které byly na druhé straně Jordánu;+ 6 neboť Manasseho dcery dostaly dědictví uprostřed jeho synů; a země Gilead se stala majetkem zbývajících synů Manasseho.

7 A hranice Manasseho byla od Ašeru k Mikmetatu,+ který je před Šekemem,+ a hranice se pohybovala doprava k obyvatelům En-tappuachu. 8 Země Tappuach+ se stala [zemí] Manasseho, ale Tappuach na hranici Manasseho patřil synům Efrajima. 9 A hranice scházela k říčnímu údolí Kana, na jih k říčnímu údolí těchto Efrajimových měst+ uprostřed Manasseho měst, a hranice Manasseho byla na sever od říčního údolí a její konec byl u moře.+ 10 Na jih to bylo Efrajimovo a na sever Manasseho, a jeho* hranicí bylo moře;+ a na severu sahají k Ašerovi a na východě k Isacharovi.

11 A Manassemu+ připadl v Isacharovi a v Ašerovi Bet-šean+ a jeho závislá městečka a Jibleam+ a jeho závislá městečka a obyvatelé Doru+ a jeho závislá městečka a obyvatelé En-doru+ a jeho závislá městečka a obyvatelé Taanaku+ a jeho závislá městečka a obyvatelé Megidda+ a jeho závislá městečka, tři z výšin.

12 A synové Manasseho se neprokázali [jako] schopní vzít ta města do vlastnictví,+ ale Kananejci v té zemi vytrvale bydleli.+ 13 A když izraelští synové zesílili,+ došlo k tomu, že ukládali Kananejcům nucenou práci,+ a nezbavili je zcela vlastnictví.+

14 A synové Josefa přistoupili k tomu, aby mluvili s Jozuem a řekli: „Proč jsi mi dal za dědictví jeden los+ a jeden příděl, zatímco jsem početným lidem, protože mi Jehova až do nynějška žehnal?“+ 15 Na to jim Jozue řekl: „Jestliže jsi početným lidem, vyjdi k lesu, a tam v zemi Perizejců+ a Refaim+ si jej pokácíš, protože hornatý kraj+ Efrajima je pro tebe příliš úzký.“ 16 Pak synové Josefa řekli: „Hornatý kraj nám nestačí, a všichni Kananejci, kteří bydlí v nížinné zemi, [mají] válečné dvoukolé vozy+ se železnými kosami, jak ti, kteří jsou v Bet-šeanu+ a jeho závislých městečkách, tak ti, kteří jsou v nížině Jezreel.“+ 17 Jozue tedy řekl Josefovu domu, Efrajimovi a Manassemu: „Jsi početným lidem a máš velkou sílu.+ Neměl bys dostat jeden los,+ 18 ale hornatý kraj by se měl stát tvým.+ Protože je to les, pokácíš jej a stane se tvým koncovým bodem. Měl bys totiž zahnat Kananejce, třebaže mají válečné dvoukolé vozy se železnými kosami* a jsou silní.“+

18 Celé shromáždění izraelských synů se potom sešlo v Šilu+ a přistoupili k tomu, aby tam umístili stan setkání,+ jelikož země byla nyní před nimi podrobena.+ 2 Mezi izraelskými syny však ještě zbývali ti, jejichž dědictví nerozdělili na podíly, totiž sedm kmenů. 3 Jozue tedy řekl izraelským synům: „Jak dlouho budete otálet, než vejdete, abyste vzali do vlastnictví zemi,+ kterou vám dal Jehova, BŮH vašich praotců?+ 4 Opatřete si z každého kmene tři muže, ať je vyšlu, aby povstali a procházeli zemí a zmapovali ji ve shodě se svým dědictvím, a ať přijdou ke mně.+ 5 A rozdělí ji mezi sebou na sedm podílů.+ Juda zůstane na svém území k jihu+ a Josefův dům zůstane na svém území k severu.+ 6 Pokud jde o vás, vy zmapujete zemi do sedmi podílů a přinesete je sem ke mně a budu vám zde metat los+ před Jehovou, naším Bohem. 7 Levité totiž nemají mezi vámi žádný podíl,+ protože jejich dědictvím je Jehovovo kněžství;+ a Gad a Ruben+ a polovina kmene Manasse+ si vzali dědictví na straně Jordánu směrem k východu, které jim dal Jehovův sluha Mojžíš.“+

8 Muži tedy povstali, aby šli, a Jozue přistoupil k tomu, aby přikázal+ těm, kteří šli zmapovat zemi, a řekl: „Jděte a procházejte zemí a zmapujte ji a vraťte se ke mně a zde v Šilu+ vám před Jehovou budu tahat los.“+ 9 Nato muži šli a prošli zemí a zmapovali+ ji do knihy podle měst na sedm podílů. Potom přišli k Jozuovi do tábora v Šilu 10 a Jozue jim v Šilu před Jehovou tahal los.+ Tak tam Jozue rozdělil izraelským synům zemi na jejich podíly.+

11 Potom vyšel los+ kmene synů Benjamína+ podle jejich rodin, a území jejich losu vyšlo mezi syny Judy+ a syny Josefa.+ 12 A jejich hranice v severním koutu byla od Jordánu a hranice vycházela ke svahu Jericha+ na sever a vycházela západně na horu a její konec se prokázal být u pustiny Bet-avenu.+ 13 A hranice odtud přecházela k Luzu,+ u jižního svahu Luzu, což je Betel;+ a hranice scházela k Atarot-addaru+ na horu, která je na jih od Dolního Bet-choronu.+ 14 A hranice byla vytyčena a stáčela se na západní straně k jihu z hory, která je obrácena na jih k Bet-choronu; a její konec se prokázal být u Kirjat-baalu, což je Kirjat-jearim,+ město synů Judy. To je západní strana.

15 A jižní strana byla od nejzazšího konce Kirjat-jearimu, a hranice vedla západně a vedla ke zřídlu vod Neftoa.+ 16 A hranice scházela k nejzazšímu konci hory, jež je obrácena k údolí Hinnomova+ syna, která je na sever v nížině Refaim,+ a scházela do údolí Hinnom,* ke svahu Jebusejce+ na jihu, a scházela k En-rogelu.+ 17 A byla vytyčena severně a vedla k En-šemeši a vedla ke Gelilotu, který je před stoupáním Adummim;+ a scházela ke kameni+ Bohana,+ syna Rubenova. 18 A přecházela k severnímu svahu před Arabou a scházela k Arabě. 19 A hranice přecházela k severnímu svahu Bet-chogly+ a její konec se prokázal být u severního zálivu Solného moře+ u jižního konce Jordánu. To byla jižní hranice. 20 A Jordán sloužil jako jeho hranice na východní straně. To bylo dědictví synů Benjamína podle jejich rodin, podle svých hranic kolem dokola.

21 A městy kmene synů Benjamína podle jejich rodin se prokázaly být Jericho+ a Bet-chogla a Emek-kecic 22 a Bet-araba+ a Cemarajim a Betel+ 23 a Avvim a Para a Ofra+ 24 a Kefar-ammoni a Ofni a Geba;+ dvanáct měst a jejich osady.

25 Gibeon+ a Rama a Beerot 26 a Micpe+ a Kefira+ a Mocah 27 a Rekem a Jirpeel a Tarala 28 a Cela,+ Ha-elef a Jebusi,* což je Jeruzalém,+ Gibea+ a Kirjat; čtrnáct měst a jejich osady.

To bylo dědictví synů Benjamína podle jejich rodin.+

19 Druhý los+ potom vyšel na Simeona, na kmen synů Simeona+ podle jejich rodin. A jejich dědictví bylo uprostřed dědictví synů Judy.+ 2 A ve svém dědictví měli Beer-šebu+ se Šebou* a Moladu+ 3 a Chacar-šual+ a Balu a Ecem+ 4 a Eltolad+ a Betul a Chormu 5 a Ciklag+ a Bet-markabot a Chacar-susu+ 6 a Bet-lebaot+ a Šaruchen; třináct měst a jejich osady. 7 Ajin,+ Rimmon+ a Eter a Ašan;+ čtyři města a jejich osady 8 a všechny osady, které byly všude kolem těchto měst až po Baalat-beer,+ Ramu+ jihu.* To bylo dědictví kmene synů Simeona podle jejich rodin. 9 Dědictví synů Simeona bylo z přídělu synů Judy, protože podíl synů Judy se pro ně prokázal být příliš velký.+ Synové Simeona tedy dostali vlastnictví uprostřed jejich dědictví.+

10 Následující třetí los+ vyšel na syny Zebulona+ podle jejich rodin, a hranice jejich dědictví byla až po Sarid. 11 A jejich hranice vycházela západně také k Marealu a dosáhla k Dabbešetu a dosáhla k říčnímu údolí, které je před Jokneamem.+ 12 A vracela se ze Saridu východně směrem k východu slunce k pomezí Kislot-taboru a vedla k Daberatu+ a vycházela k Jafii. 13 A odtud přecházela východně směrem k východu slunce do Gat-cheferu,+ do Et-kacinu a vedla k Rimmonu a byla vytyčena do Neje.* 14 A hranice šla kolem ní na severu k Channatonu a její konce se prokázaly být u údolí Jiftach-el; 15 a Kattat a Nahalal a Šimron+ a Jidala a Betlém;+ dvanáct měst a jejich osady. 16 To bylo dědictví+ synů Zebulona podle jejich rodin.+ To byla města a jejich osady.

17 Isacharovi+ vyšel čtvrtý los, synům Isachara podle jejich rodin. 18 A jejich hranice byla k Jezreelu+ a Kesullotu a Šunemu,+ 19 a Chafarajimu a Šionu a Anacharatu, 20 a Rabbitu a Kišjonu a Ebeci, 21 a Remetu a En-gannimu+ a En-chaddě a Bet-pacceci. 22 A hranice dosáhla k Taboru+ a Šachacumě a Bet-šemeši, a konce jejich pomezí se prokázaly být u Jordánu; šestnáct měst a jejich osady. 23 To bylo dědictví kmene synů Isachara podle jejich rodin,+ města a jejich osady.

24 Pátý los+ pak vyšel kmenu synů Ašera+ podle jejich rodin. 25 A jejich hranicí se stal Chelkat+ a Chali a Beten a Akšaf+ 26 a Allammelek a Amad a Mišal.+ A dosáhla západně ke Karmelu+ a k Šichor-libnatu 27 a vracela se směrem k východu slunce k Bet-dagonu a dosáhla k Zebulonovi+ a k údolí Jiftach-el na sever, k Bet-emeku a Neielu, a vedla nalevo ke Kabulu, 28 a k Ebronu a Rechobu a Chammonu a Kaně, až k lidnatému Sidonu.+ 29 A hranice se vracela k Ramě a až k opevněnému městu Tyru.+ A hranice se vracela k Chose a její konce byly u moře v kraji Akzibu;*+ 30 a Umma a Afek+ a Rechob;+ dvaadvacet měst a jejich osady. 31 To bylo dědictví kmene synů Ašera podle jejich rodin.+ To byla města a jejich osady.

32 Synům Naftaliho+ vyšel šestý los,+ synům Naftaliho podle jejich rodin. 33 A jejich hranice byla od Chelefu, od velkého stromu v Caanannimu,+ a Adami-nekeb a Jabneel až k Lakkumu; a její konce byly u Jordánu. 34 A hranice se vracela západně k Aznot-taboru a odtud vedla k Chukkoku a na jihu dosáhla k Zebulonovi+ a na západě dosáhla k Ašerovi+ a k Judovi u Jordánu* směrem k východu slunce.+ 35 A opevněná města byla Ciddim, Cer a Chammat,+ Rakkat a Kinneret+ 36 a Adama a Rama a Chacor+ 37 a Kedeš+ a Edrei a En-chacor 38 a Jiron a Migdal-el, Chorem a Bet-anat a Bet-šemeš;+ devatenáct měst a jejich osady. 39 To bylo dědictví+ kmene synů Naftaliho podle jejich rodin,+ města a jejich osady.

40 Sedmý los+ vyšel kmenu synů Dana+ podle jejich rodin. 41 A pomezím jejich dědictví se stala Cora+ a Eštaol a Ir-šemeš 42 a Šaalabbin+ a Aijalon+ a Jitla 43 a Elon a Timnah+ a Ekron+ 44 a Elteke a Gibbeton+ a Baalat+ 45 a Jehud* a Bene-berak a Gat-rimmon+ 46 a Me-jarkon a Rakkon s pomezím před Joppe.+ 47 A území synů Dana pro ně bylo příliš těsné.*+ A synové Dana přistoupili k tomu, aby vyšli a válčili proti Lešemu+ a aby ho dobyli a udeřili jej ostřím meče. Potom jej vzali do vlastnictví a bydleli v něm a Lešem začali nazývat Dan, podle jména svého praotce Dana.+ 48 To bylo dědictví kmene synů Dana podle jejich rodin. To byla města a jejich osady.

49 Tak ukončili rozdělování země do vlastnictví podle jejích území. Izraelští synové pak dali ve svém středu dědictví Jozuovi, synu Nunovu. 50 Na Jehovovo nařízení mu dali město, o které poprosil,+ totiž Timnat-serach+ v hornatém kraji Efrajima; a začal stavět město a bydlet v něm.

51 To byla dědictví, která kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, a hlavy otců kmenů izraelských synů rozdělili losem jako vlastnictví v Šilu+ před Jehovou, u vchodu do stanu setkání.+ Tak přestali rozdělovat zemi na podíly.

20 Jehova potom mluvil k Jozuovi a řekl: 2 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Dejte si útočištná města,+ o kterých jsem k vám mluvil prostřednictvím Mojžíše, 3 aby tam uprchl ten, kdo zabil,+ který neúmyslně, nevědomky, smrtelně udeří duši; a budou vám sloužit za útočiště před mstitelem* krve.+ 4 A uprchne+ do jednoho z těchto měst a postaví se u vchodu do městské brány+ a promluví svá slova tak, aby to slyšeli starší muži+ toho města; a přijmou ho k sobě do města a dají mu místo a bude s nimi bydlet. 5 A v případě, že ho mstitel krve bude honit, pak mu toho, kdo zabil, nevydají do ruky;+ smrtelně totiž udeřil svého bližního nevědomky, a předtím ho neměl v nenávisti.+ 6 A bude bydlet v tom městě, dokud se nepostaví před shromáždění k soudu,+ až do smrti velekněze,*+ který je v těch dnech. Potom se ten, kdo zabil, smí vrátit+ a vstoupí do svého města a do svého domu, do města, z něhož uprchl.‘“

7 Dali tedy posvátné postavení Kedeši*+ v Galileji,* v hornatém kraji Naftaliho, a Šekemu,+ v hornatém kraji Efrajima, a Kirjat-arbě,+ což je Hebron, v hornatém kraji Judy. 8 A v jordánském kraji u Jericha směrem k východu dali Becer+ v pustině na náhorní plošině z kmene Ruben,+ a Ramot+ v Gileadu z kmene Gad, a Golan+ v Bašanu z kmene Manasse.

9 To byla města ustanovená pro všechny izraelské syny a pro cizího usedlíka, který v jejich středu přebývá jako [někdo] cizí, aby tam uprchl každý, kdo smrtelně udeří duši neúmyslně,+ aby nezemřel rukou mstitele krve, dokud se nepostaví před shromáždění.+

21 Hlavy otců z Levitů se nyní přiblížily ke knězi Eleazarovi+ a k Jozuovi,+ synu Nunovu, a k hlavám otců kmenů z izraelských synů 2 a přistoupily k tomu, aby k nim mluvily v Šilu+ v zemi Kanaán a řekly: „Jehova prostřednictvím Mojžíše přikázal, aby nám byla dána města, v nichž bychom bydleli, spolu s jejich pastvinami pro naše domácí zvířata.“+ 3 Na Jehovovo nařízení tedy izraelští synové dali Levitům+ ze svého dědictví tato města a jejich pastviny.+

4 Potom vyšel los pro rodiny Kehatovců+ a třináct měst z kmene Juda+ a z kmene Simeonovců+ a z kmene Benjamín+ připadlo podle losu synům kněze Árona, z Levitů.

5 A pro zbývající syny Kehata+ bylo podle losu deset měst z rodin kmene* Efrajim+ a z kmene Dan+ a z poloviny kmene Manasse.+

6 A pro syny Geršona+ bylo podle losu třináct měst z rodin kmene Isachar+ a z kmene Ašer+ a z kmene Naftali+ a z poloviny kmene Manasse v Bašanu.+

7 Pro syny Merariho+ podle jejich rodin bylo dvanáct měst z kmene Ruben+ a z kmene Gad+ a z kmene Zebulon.+

8 Tak izraelští synové dali Levitům podle losu+ tato města a jejich pastviny,+ právě jak Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.+

9 Z kmene synů Judy a z kmene synů Simeona tedy dali tato města, která byla vyjmenována,+ 10 a připadla synům Árona, z rodin Kehatovců, ze synů Leviho, protože první los byl jejich.+ 11 Tak jim dali Kirjat-arbu+ ([zmíněný Arba byl] otcem Anaka),+ což je Hebron,+ v hornatém kraji Judy,+ a její pastvinu všude kolem ní; 12 a městské pole a jeho osady dali do vlastnictví Kalebovi, synu Jefunneho.+

13 A synům kněze Árona dali útočištné město+ pro toho, kdo zabil,+ totiž Hebron+ a jeho pastvinu, také Libnu+ a její pastvinu 14 a Jattir+ a jeho pastvinu a Eštemou+ a její pastvinu 15 a Cholon*+ a jeho pastvinu a Debir+ a jeho pastvinu 16 a Ajin*+ a jeho pastvinu a Juttu+ a její pastvinu, Bet-šemeš+ a jeho pastvinu; devět měst z těch dvou kmenů.

17 A z kmene Benjamín Gibeon+ a jeho pastvinu, Gebu+ a její pastvinu, 18 Anatot+ a jeho pastvinu a Almon*+ a jeho pastvinu; čtyři města.

19 Všech měst kněží, synů kněze Árona,+ bylo třináct měst a jejich pastviny.+

20 A pro rodiny synů Kehata, zbývajícím Levitům ze synů Kehata, byla podle jejich losu města z kmene Efrajim.+ 21 Dali jim proto útočištné město+ pro toho, kdo zabil,+ totiž Šekem+ a jeho pastvinu+ v hornatém kraji Efrajima, a Gezer+ a jeho pastvinu 22 a Kibcajim*+ a jeho pastvinu a Bet-choron+ a jeho pastvinu; čtyři města.

23 A z kmene Dan Elteke a jeho pastvinu, Gibbeton+ a jeho pastvinu, 24 Aijalon+ a jeho pastvinu, Gat-rimmon+ a jeho pastvinu; čtyři města.

25 A z poloviny kmene Manasse Taanak+ a jeho pastvinu a Gat-rimmon a jeho pastvinu; dvě města.

26 Všech měst, spolu s jejich pastvinami, které měly rodiny zbývajících synů Kehata, bylo deset.

27 A pro syny Geršona+ z rodin Levitů bylo z poloviny kmene Manasse+ útočištné město pro toho, kdo zabil, totiž Golan+ v Bašanu a jeho pastvina, a Beeštera*+ a její pastvina; dvě města.

28 A z kmene Isachar+ Kišjon+ a jeho pastvina, Daberat+ a jeho pastvina, 29 Jarmut*+ a jeho pastvina, En-gannim+ a jeho pastvina, čtyři města.

30 A z kmene Ašer+ Mišal+ a jeho pastvina, Abdon+ a jeho pastvina, 31 Chelkat+ a jeho pastvina a Rechob+ a jeho pastvina; čtyři města.

32 A z kmene Naftali+ útočištné město+ pro toho, kdo zabil,+ totiž Kedeš+ v Galileji* a jeho pastvina, a Chammot-dor+ a jeho pastvina a Kartan* a jeho pastvina; tři města.

33 Všech měst Geršonovců po jejich rodinách bylo třináct měst a jejich pastviny.

34 A rodiny synů Merariho,+ zbývající Levité, měly z kmene Zebulon+ Jokneam+ a jeho pastvinu, Kartu a její pastvinu, 35 Dimnu*+ a její pastvinu, Nahalal+ a jeho pastvinu; čtyři města.

36 A z kmene Ruben+ Becer+ a jeho pastvinu a Jahac+ a jeho pastvinu, 37 Kedemot+ a jeho pastvinu a Mefaat+ a jeho pastvinu; čtyři města.*

38 A z kmene Gad+ útočištné město pro toho, kdo zabil, totiž Ramot v Gileadu+ a jeho pastvinu, a Machanajim+ a jeho pastvinu, 39 Chešbon+ a jeho pastvinu, Jazer+ a jeho pastvinu; celkem čtyři města.

40 Všech měst, jež připadla podle jejich rodin synům Merariho,+ kteří zbyli z rodin Levitů, bylo jako jejich los dvanáct měst.

41 Všech měst Levitů uprostřed vlastnictví izraelských synů bylo čtyřicet osm měst+ spolu s jejich pastvinami.+ 42 Každé z těchto měst bylo městem spolu se svou pastvinou všude kolem něho — tak u všech těchto měst.+

43 Jehova tedy dal Izraeli celou zemi, o které přísahal, že [ji] dá jejich praotcům,+ a přistoupili k tomu, aby ji vzali do vlastnictví+ a aby v ní bydleli. 44 Nadto jim Jehova dal všude kolem odpočinek,+ podle všeho, co přísahal+ jejich praotcům, a ani jeden ze všech jejich nepřátel před nimi neobstál.+ Všechny jejich nepřátele jim Jehova dal do ruky.+ 45 Neselhal ani jeden slib z celého dobrého slibu, který Jehova dal izraelskému domu; všechno se splnilo.+

22 Tehdy Jozue přistoupil k tomu, aby zavolal Rubenovce a Gadovce a polovinu kmene Manasse+ 2 a aby jim řekl: „Vy, vy jste dodrželi všechno, co vám přikázal Jehovův sluha Mojžíš,+ a poslouchali jste můj hlas ve všem, co jsem vám přikázal.+ 3 Neopustili jste své bratry po těch mnoho dnů+ až do tohoto dne a dodrželi jste závazek z přikázání Jehovy, svého Boha.+ 4 A nyní Jehova, váš Bůh, dal vašim bratrům odpočinek, právě jak jim slíbil.+ Nyní se tedy obraťte a jděte ke svým stanům v zemi svého vlastnictví, kterou vám dal Jehovův sluha Mojžíš na druhé straně Jordánu.+ 5 Buďte jen velmi opatrní, abyste prováděli přikázání+ a zákon, který vám přikázal Jehovův sluha Mojžíš, tím, že budete milovat Jehovu, svého Boha,+ a chodit po všech jeho cestách+ a dodržovat jeho přikázání+ a lpět na něm+ a sloužit+ mu celým svým srdcem+ a celou svou duší.“+

6 S tím jim Jozue požehnal+ a poslal je pryč, aby šli ke svým stanům.* 7 A polovině kmene Manasse dal Mojžíš dar v Bašanu+ a jeho druhé polovině dal Jozue dar s jejich bratry na druhé straně Jordánu k západu.+ Když je Jozue poslal pryč k jejich stanům, přistoupil také k tomu, aby jim požehnal. 8 A přikročil k tomu, aby jim řekl: „Vraťte se ke svým stanům s mnohým bohatstvím a s velmi četnými hospodářskými zvířaty, se stříbrem a zlatem a mědí a železem a oděvy ve velmi velkém množství.+ Vezměte si svůj podíl na kořisti+ svých nepřátel spolu se svými bratry.“

9 Potom se synové Rubena a synové Gada a polovina kmene Manasse vrátili a odešli od ostatních izraelských synů ze Šila, které je v zemi Kanaán, aby šli do země Gilead,+ do země svého vlastnictví, v níž se usadili na Jehovovo nařízení prostřednictvím Mojžíše.+ 10 Když přišli do jordánských krajů, které jsou v zemi Kanaán, pak tam synové Rubena a synové Gada a polovina kmene Manasse u Jordánu vystavěli oltář, velmi nápadný oltář.+ 11 Později ostatní izraelští synové slyšeli,+ že se říká: „Pohleďte, synové Rubena a synové Gada a polovina kmene Manasse vystavěli oltář na pomezí země Kanaán v jordánských krajích, na straně, která patří izraelským synům.“ 12 Když o tom izraelští synové uslyšeli, celé shromáždění izraelských synů+ se pak sešlo v Šilu,+ aby proti nim vojensky zasáhli.+

13 Izraelští synové potom poslali+ k synům Rubena a synům Gada a polovině kmene Manasse v zemi Gilead Pinechase,+ syna kněze Eleazara, 14 a s ním deset náčelníků, jednoho náčelníka z každého otcovského domu ze všech izraelských kmenů, a každý byl hlavou domu svých otců z tisíců Izraele.+ 15 Časem přišli k synům Rubena a synům Gada a polovině kmene Manasse v zemi Gilead, začali s nimi mluvit+ a řekli:

16 „Tak řeklo celé Jehovovo shromáždění+: ‚Jaký skutek nevěry+ jste to spáchali proti BOHU Izraele, že jste se dnes obrátili zpět od následování Jehovy+ tím, že jste si postavili oltář,+ abyste se dnes vzbouřili proti Jehovovi? 17 Bylo pro nás příliš malé provinění Peoru,+ z něhož jsme se až do tohoto dne neočistili, ačkoli přišla rána na Jehovovo shromáždění?+ 18 A vy — vy byste se dnes obrátili zpět od následování Jehovy; a stane se, jestliže byste se dnes vy, [ano] vy, vzbouřili proti Jehovovi, že potom bude zítra rozhořčen proti celému izraelskému shromáždění.+ 19 A jestliže je opravdu země vašeho vlastnictví nečistá,+ přejděte do země Jehovova vlastnictví,+ kde přebývá Jehovův svatostánek,+ a usaďte se v našem středu; a proti Jehovovi se nebuřte a nečiňte z nás buřiče tím, že si stavíte oltář ještě k oltáři Jehovy, našeho Boha.+ 20 Nebyl to Achan,+ Zerachův syn, který spáchal skutek nevěry ve věci zasvěcené zničení, a nepřišlo rozhořčení proti celému izraelskému shromáždění?+ A nebyl jediným mužem, který vydechl naposled ve svém provinění.‘“+

21 Na to synové Rubena a synové Gada a polovina kmene Manasse odpověděli+ a mluvili s hlavami tisíců Izraele:+ 22 „Božský,+ Bůh,+ Jehova, Božský, Bůh, Jehova,*+ on ví,+ a Izrael, ten bude také vědět.+ Jestliže je to ve vzpouře*+ a jestliže je to v nevěrnosti proti Jehovovi,+ nezachraňuj nás tento den. 23 Jestliže* jsme si postavili oltář, abychom se obrátili zpět od následování Jehovy, a jestliže to bylo [proto], abychom na něm obětovali zápalné oběti a obilné oběti,+ a jestliže to bylo [proto], abychom na něm dávali oběti společenství, [to] prozkoumá sám Jehova;+ 24 nebo jestliže to nebylo spíše z úzkostlivé péče o něco jiného, že jsme to udělali, a řekli jsme: ‚V nějakém budoucím dnu vaši synové řeknou našim synům: „Co máte společného s Jehovou,* BOHEM Izraele? 25 A je hranice, kterou Jehova položil mezi nás a vás, syny Rubena a syny Gada, totiž Jordán. Nemáte žádný podíl v Jehovovi.“+ A vaši synové jistě přimějí naše syny, že upustí od bázně před Jehovou.‘+

26 Proto jsme řekli: ‚Zasáhněme, prosím, ve svůj prospěch tím, že vystavíme oltář ne pro zápalný obětní dar ani pro oběť, 27 ale aby byl svědkem mezi námi+ a vámi a našimi generacemi po nás, že budeme prokazovat službu* Jehovovi před ním se svými zápalnými obětními dary a svými oběťmi a svými oběťmi společenství,+ aby vaši synové v nějakém budoucím dnu neřekli našim synům: „Nemáte žádný podíl v Jehovovi.“‘ 28 Řekli jsme tedy: ‚A stane se v případě, že by to nám a našim generacím v nějakém budoucím dnu řekli, také řekneme: „Podívejte se na znázornění Jehovova oltáře, které udělali naši otcové, ne pro zápalný obětní dar ani pro oběť, ale [že] je svědkem mezi námi a vámi.“‘ 29 Je z naší strany nemyslitelné, abychom se sami od sebe vzbouřili proti Jehovovi a obrátili se dnes zpět od následování Jehovy+ tím, že bychom vystavěli oltář pro zápalný obětní dar, obilný obětní dar a oběť, kromě oltáře Jehovy, našeho Boha, který je před jeho svatostánkem!“+

30 Když teď kněz Pinechas+ a náčelníci shromáždění+ a hlavy tisíců Izraele, kteří byli s ním, slyšeli slova, jež mluvili synové Rubena a synové Gada a synové Manasseho, bylo to v jejich očích dobré. 31 Pinechas, syn kněze Eleazara, tedy řekl synům Rubena a synům Gada a synům Manasseho: „Dnes opravdu víme, že Jehova je v našem středu,+ protože jste nespáchali proti Jehovovi tento skutek nevěry. Tak jste osvobodili izraelské syny z Jehovovy ruky.“+

32 A tak se Pinechas, syn kněze Eleazara, a náčelníci vrátili+ od synů Rubena a synů Gada v zemi Gilead do země Kanaán k ostatním izraelským synům a přinesli jim zpět slovo.+ 33 A slovo bylo v očích izraelských synů dobré; a izraelští synové přistoupili k tomu, aby žehnali Bohu,+ a nemluvili o tom, že by proti nim vytáhli k vojenské službě, aby zničili zemi, ve které bydleli synové Rubena a synové Gada.

34 A synové Rubena a synové Gada oltář pojmenovali,* protože „je svědkem mezi námi, že Jehova je [pravý] Bůh“.+

23 A mnoho dnů po tom, co Jehova dal Izraeli odpočinek+ od všech jejich nepřátel všude kolem, když Jozue byl starý a v pokročilých dnech,+ se stalo, 2 že Jozue přistoupil k tomu, aby zavolal celý Izrael,+ jeho starší muže a jeho hlavy a jeho soudce a jeho úředníky,+ a aby jim řekl: „Pokud jde o mne, já jsem zestárl a jsem v pokročilých dnech. 3 A pokud jde o vás, vy jste viděli všechno, co Jehova, váš Bůh, udělal všem těm národům kvůli vám,+ protože to byl Jehova, váš Bůh, kdo za vás bojoval.+ 4 Podívejte se, určil jsem vám losem*+ ty národy, které zůstávají za dědictví vašim kmenům, a všechny národy, jež jsem odřízl,+ od Jordánu* k Velkému moři na západu slunce.+ 5 A byl to Jehova, váš Bůh, kdo je před vámi vytlačoval+ a zbavil je vlastnictví kvůli vám, a vzali jste do vlastnictví jejich zemi, právě jak vám slíbil Jehova, váš Bůh.+

6 A budete velmi odvážní,+ abyste dodržovali a dělali vše, co je napsáno v knize+ Mojžíšova zákona, tím, že se od toho nikdy neodvrátíte napravo ani nalevo+ 7 a nikdy nevejdete mezi tyto národy,+ ty, které s vámi zůstávají. A nezmíníte se o jménech jejich bohů+ ani při nich nebudete přísahat+ ani jim nebudete sloužit ani se jim klanět.+ 8 Ale měli byste lpět na Jehovovi, svém Bohu,+ právě jak jste činili až do tohoto dne. 9 A Jehova před vámi zažene velké a mocné národy.+ (Pokud jde o vás, až do tohoto dne před vámi nestál ani jeden muž.+) 10 Jen jediný muž z vás bude honit tisíc,+ protože je to Jehova, váš Bůh, kdo za vás bojuje,+ právě jak vám slíbil.+ 11 A budete neustále střežit+ své duše* tím, že budete milovat Jehovu, svého Boha.+

12 Jestliže byste se však přece obrátili zpět+ a opravdu lpěli na tom, co zbývá z těch národů,+ těch, které s vámi zůstávají, a přece s nimi uzavírali manželské svazky+ a vcházeli mezi ně a oni mezi vás, 13 rozhodně byste poznali, že Jehova, váš Bůh, nebude dále kvůli vám zbavovat ty národy vlastnictví;+ a stanou se vám pastí a léčkou a metlou na vašich bocích+ a trním ve vašich očích, dokud nevyhynete z této dobré zemské půdy, kterou vám dal Jehova, váš Bůh.+

14 A pohleďte, jdu dnes cestou celé země,+ a dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.+ 15 A právě jako na vás přišlo každé dobré slovo, jež k vám mluvil Jehova, váš Bůh,+ stane se, že tak na vás Jehova přivede každé zlé slovo, dokud vás nevyhladí z této dobré zemské půdy, kterou vám dal Jehova, váš Bůh,+ 16 protože jste překročili smlouvu Jehovy, svého Boha, kterou vám přikázal, a protože jste odešli a sloužili jiným bohům a klaněli se jim.+ A Jehovův hněv jistě vzplane proti vám,+ a jistě spěšně vyhynete z dobré země, kterou vám dal.“+

24 A Jozue přistoupil k tomu, aby v Šekemu*+ shromáždil všechny izraelské kmeny a aby zavolal starší muže Izraele+ a jeho hlavy a jeho soudce a jeho úředníky, a postavili se před [pravým] Bohem.+ 2 A Jozue přikročil k tomu, aby řekl všemu lidu: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Bylo to na druhé straně Řeky,*+ kde před dlouhou dobou bydleli vaši praotcové,+ Terach, Abrahamův otec a Nachorův otec,+ a [kde] sloužívali* jiným bohům.*

3 Časem jsem vzal vašeho praotce Abrahama+ z druhé strany Řeky+ a nechal ho procházet celou zemí Kanaán a rozmnožil jsem jeho semeno.*+ Tak jsem mu dal Izáka.+ 4 Izákovi jsem potom dal Jákoba a Esaua.+ Později jsem Esauovi dal horu Seir, aby ji vzal do vlastnictví;+ a Jákob a jeho synové sešli do Egypta.+ 5 Později jsem poslal Mojžíše a Árona+ a stíhal jsem Egypt ranami tím, co* jsem v jeho středu dělal;+ a potom jsem vás vyvedl.+ 6 Když jsem vyváděl vaše otce z Egypta+ a přišli jste k moři, pak Egypťané vaše otce honili s válečnými dvoukolými vozy a s kavaleristy k Rudému moři.+ 7 A začali volat k Jehovovi.+ Položil tedy tmu mezi vás a Egypťany+ a uvedl na ně moře a přikryl je,+ a vaše oči uviděly, co jsem v Egyptě udělal;+ a usídlili jste se na mnoho dnů v pustině.+

8 Konečně jsem vás přivedl do země Amorejců, kteří bydleli na druhé straně Jordánu, a bojovali proti vám.+ Na to jsem je dal do vaší ruky, abyste vzali jejich zemi do vlastnictví, a vyhladil jsem je z [místa] před vámi.+ 9 Potom moabský král Balak, Cipporův syn,+ povstal a bojoval proti Izraeli.+ Poslal tedy a povolal si Baláma, Beorova syna, aby na vás svolával zlo.+ 10 A nechtěl jsem Balámovi naslouchat.+ Proto vám opakovaně žehnal.+ Tak jsem vás osvobodil z jeho ruky.+

11 Potom jste překračovali Jordán+ a přišli jste k Jerichu.+ A majitelé půdy* Jericha, Amorejci a Perizejci a Kananejci a Chetité a Girgašejci, Chivijci a Jebusejci proti vám bojovali, ale dal jsem vám je do ruky.+ 12 Poslal jsem tedy před vámi pocit skleslosti* a ten je před vámi postupně vyhnal+ — dva krále Amorejců — ne tvým mečem ani tvým lukem.+ 13 Tak jsem vám dal zemi, pro kterou jste se nelopotili, a města, jež jste nestavěli,+ a usídlili jste se v nich. Jíte [z] vinic a olivových hájů, které jste nevysadili.‘+

14 A nyní se bojte Jehovy+ a služte mu v bezúhonnosti a v pravdě+ a odstraňte bohy, kterým sloužili vaši praotcové na druhé straně Řeky a v Egyptě,+ a služte Jehovovi. 15 A jestliže je ve vašich očích špatné sloužit Jehovovi, vyvolte si dnes, komu budete sloužit,+ zda bohům, jimž sloužili vaši praotcové, kteří byli na druhé straně Řeky,*+ nebo bohům Amorejců, v jejichž zemi bydlíte.+ Ale pokud jde o mne a mou domácnost, my budeme sloužit Jehovovi.“+

16 Na to lid odpověděl a řekl: „Je z naší strany nemyslitelné opustit Jehovu, abychom sloužili jiným bohům. 17 Je to totiž Jehova, náš Bůh, kdo nás a naše otce vyvedl+ z egyptské země, z domu otroků,+ a kdo před našima očima provedl ta velká znamení+ a kdo nás neustále střežil po celé cestě, kterou jsme chodili, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme prošli.+ 18 A Jehova přistoupil k tomu, aby před námi vyhnal všechny ty národy, dokonce i Amorejce, kteří v zemi bydleli.+ Pokud jde o nás, my také budeme sloužit Jehovovi, protože on je náš Bůh.“+

19 Potom Jozue řekl lidem: „Nejste schopni sloužit Jehovovi, neboť on je svatý Bůh;*+ je Bůh* vyžadující výlučnou oddanost.+ Nepromine vaše vzbouření a vaše hříchy.+ 20 V případě, že byste Jehovu opustili+ a opravdu sloužili cizozemským bohům,*+ on se jistě také obrátí zpět a bude vám škodit a zahubí vás po tom, co vám učinil dobro.“+

21 Lid zase řekl Jozuovi: „Ne, ale Jehovovi budeme sloužit!“+ 22 Na to Jozue řekl lidu: „Jste svědky proti sobě,+ že jste si sami od sebe vyvolili Jehovu, abyste mu sloužili.“+ Na to řekli: „Jsme svědky.“

23 „A nyní odstraňte cizozemské bohy, kteří jsou mezi vámi,+ a nakloňte své srdce k Jehovovi, BOHU Izraele.“ 24 Lid zase řekl Jozuovi: „Jehovovi, svému Bohu, budeme sloužit a jeho hlasu budeme naslouchat!“+

25 A Jozue přistoupil k tomu, aby v ten den v Šekemu* uzavřel s lidem smlouvu a aby pro ně ustanovil předpis a soudcovské rozhodnutí.+ 26 Potom Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona+ a vzal velký kámen+ a postavil ho tam pod mohutný strom,+ který je u Jehovovy svatyně.

27 A Jozue přikročil k tomu, aby řekl všemu lidu: „Pohleďte, tento kámen bude sloužit jako svědek proti nám,+ protože sám slyšel všechny řeči Jehovy, které on s námi mluvil, a bude sloužit jako svědek proti vám, abyste nezapřeli svého Boha.“ 28 A tak Jozue poslal lid pryč, každého k jeho dědictví.+

29 A pak se stalo, že Jehovův sluha Jozue, syn Nunův, nakonec zemřel ve věku sto deseti let.+ 30 Pohřbili ho tedy v území jeho dědictví, v Timnat-serachu,+ který je v hornatém kraji Efrajima, severně od hory Gaaš. 31 A Izrael dále sloužil Jehovovi po všechny Jozuovy dny a po všechny dny starších mužů, kteří po Jozuovi prodloužili své dny+ a kteří znali celé Jehovovo dílo, jež učinil pro Izrael.+

32 A Josefovy kosti,+ které izraelští synové přinesli z Egypta, pohřbili v Šekemu na kusu pole, jež Jákob získal od synů Chamora, Šekemova otce, za sto penízů;*+ a připadlo to* Josefovým synům za dědictví.+

33 Zemřel také Áronův syn Eleazar.+ Pohřbili ho tedy na pahorku Pinechase,* jeho syna,+ který mu dal v hornatém kraji Efrajima.