29 Nevyženu je z [místa] před tebou v jednom roce, aby se země nestala opuštěným úhorem a divoká polní zvířata se opravdu vůči tobě nerozmnožila.+

55 Jestliže však před sebou nezaženete obyvatele země,+ pak ti, které z nich ponecháte, se jistě stanou jakoby ostny ve vašich očích a jakoby trny ve vašich bocích, a vskutku na vás budou dotírat v zemi, v níž budete bydlet.+

21 A synové Benjamína nevyhnali Jebusejce, kteří obývali Jeruzalém;+ ale Jebusejci dále bydlí v Jeruzalémě se syny Benjamína až do tohoto dne.+

23 Jehova proto tyto národy ponechal, nevyháněl je rychle+ a nevydal je do Jozuovy ruky.

4 A stále sloužili jako prostředek ke zkoušení Izraele,+ aby se poznalo, zda budou poslouchat přikázání Jehovy, která přikázal jejich otcům prostřednictvím Mojžíše.+

11 Když byli blízko Jebusu a denního světla značně ubylo,+ řekl sloužící svému pánovi:* „Pojď, odbočme k tomuto městu Jebusejců+ a zůstaňme v něm přes noc.“

6 Král a jeho muži tudíž táhli k Jeruzalému proti Jebusejcům,+ kteří zemi obývali, a ti začali Davidovi říkat: „Sem nevejdeš, ale jistě tě odvrátí slepí a chromí“,+ a mysleli si: „David sem nevejde.“