Pánova večeře — vzpomínková slavnost, která přináší Bohu čest

KŘESŤANÉ dostali příkaz, aby pořádali Slavnost na památku Kristovy smrti. Této vzpomínkové slavnosti se říká také „Pánova večeře“. (1. Korinťanům 11:20) Co je na ní tak významného? Kdy a jak by se měla slavit?

Tuto slavnost zavedl Ježíš Kristus v roce 33 n. l. v tentýž večer, kdy se slavil židovský svátek Pasach. Ten se slavil jen jednou za rok, a to 14. dne židovského měsíce nisanu. Při stanovování tohoto data Židé zjevně vycházeli z jarní rovnodennosti. To je den, kdy je přibližně 12 hodin světlo a 12 hodin tma. První pozorovatelné novoluní nejblíže jarní rovnodennosti označovalo první den měsíce nisanu. Pasach začínal o 13 dní později.

Když Ježíš oslavil Pasach se svými apoštoly, poslal Jidáše Iškariotského pryč a zavedl Pánovu večeři. Tímto jídlem byl židovský Pasach nahrazen, a proto by se Slavnost na památku Kristovy smrti měla konat jen jednou do roka.

V Matoušově evangeliu se píše: „Ježíš vzal chléb, a když vyslovil požehnání, rozlámal jej, dával jej učedníkům a řekl: ‚Vezměte, jezte. To znamená mé tělo.‘ Také vzal pohár, a když vzdal díky, dal jim jej a řekl: ‚Pijte z něho vy všichni; neboť to znamená mou „krev smlouvy“, která má být vylita ve prospěch mnohých na odpuštění hříchů.‘“ (Matouš 26:26–28)

Někteří lidé věří tomu, že Ježíš přeměnil chléb ve své doslovné tělo a že víno přeměnil ve svou krev. Nicméně když Ježíš podával svým učedníkům chléb, bylo jeho doslovné tělo stále nedotčené. Jedli tedy Ježíšovi apoštolové skutečně Ježíšovo fyzické tělo a pili jeho doslovnou krev? Ne, protože to by byl kanibalismus a porušení Božího zákona. (1. Mojžíšova 9:3, 4; 3. Mojžíšova 17:10) Podle Lukáše 22:20 Ježíš řekl: „Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.“ Stal se tento pohár doslova ‚novou smlouvou‘? Nemohlo to tak být, protože smlouva je určitá dohoda, a ne hmatatelný předmět.

Jak chléb, tak víno jsou tedy pouze symboly. Chléb představuje Kristovo dokonalé tělo. Ježíš použil chleba, který zbyl po jídle Pasach. Tento chléb byl připraven bez jakéhokoli kvasu neboli bez droždí. (2. Mojžíšova 12:8) Kvas je v Bibli často použit jako symbol hříchu a zkaženosti. Chléb proto znázorňuje dokonalé tělo, které Ježíš obětoval. Jeho tělo nebylo poskvrněno hříchem. (Matouš 16:11, 12; 1. Korinťanům 5:6, 7; 1. Petra 2:22; 1. Jana 2:1, 2)

Červené víno představuje Ježíšovu krev. Tou je stvrzena platnost nové smlouvy. Ježíš řekl, že jeho krev má být vylita „na odpuštění hříchů“. Lidé tedy mohou mít před Bohem čisté postavení a mohou být zahrnuti do nové smlouvy s Jehovou. (Hebrejcům 9:14; 10:16, 17) Díky této smlouvě neboli dohodě může jít 144 000 věrných křesťanů do nebe. Tam budou sloužit jako králové a kněží, kteří budou zprostředkovávat požehnání celému lidstvu. (1. Mojžíšova 22:18; Jeremjáš 31:31–33; 1. Petra 2:9; Zjevení 5:9, 10; 14:1–3)

Kdo by si měl na Památné slavnosti brát ze symbolů? Chléb a víno by logicky měli přijímat pouze ti, kdo jsou zahrnuti do nové smlouvy — to znamená ti, kdo mají naději, že půjdou do nebe. Tito křesťané mají jistotu, že byli vybráni jako králové, kteří budou v nebi vládnout. Takovou jistotu jim dává Boží svatý duch. (Římanům 8:16) Jsou zahrnuti také do smlouvy o Království, kterou s nimi uzavřel Ježíš. (Lukáš 22:29)

A co ti lidé, kteří mají naději na věčný život v pozemském ráji? I oni poslouchají Ježíšův příkaz a účastní se Pánovy večeře. Ale přicházejí tam jako uctiví pozorovatelé, nikoli jako ti, kdo si berou ze symbolů. Svědkové Jehovovi pořádají Pánovu večeři jednou ročně po západu slunce v den, který odpovídá 14. nisanu. I když nebeskou naději vyznává dnes na celém světě jen několik tisíc Jehovových služebníků, tato slavnost je významná pro všechny křesťany. Je to příležitost k tomu, aby každý z nich rozjímal o všepřevyšující lásce Jehovy Boha a Ježíše Krista. (Jan 3:16)