Teprve nedávno byla země úspěšně odvodněna. Ale prameny jsou zde stále a vodní toky stále proudí. Na jednom místě stará římská silnice přetíná řeku Gangites. Tahle řeka měla pro Pavla zvláštní význam, a my jsme ji chtěli vidět.

Podle Bible Pavel a jeho průvodci ‚strávili v tom městě několik dnů‘. (Skutky 16:12) Není zde zpráva o žádných vzrušujících událostech. Jednoho dne však Pavel slyšel o malé skupině, která nechodila za starými ani za novými bohy a přesto prý byli zbožní. Scházeli se za koloniálním obloukem mimo město blízko místa, kde silnice přetínala řeku.

„A v sabatní den,“ píše Lukáš, „jsme vyšli za bránu vedle řeky, kde jsme si mysleli, že je místo modlitby. Posadili jsme se a hovořili jsme k ženám, které se sešly.“ Rozhovor obsahoval i naději na záchranu a věčný život skrze Ježíše Krista. Zvláště „nějaká žena jménem Lydie, prodavačka purpuru,. . . naslouchala a Jehova otevřel dokořán její srdce, aby dávala pozor na to, o čem mluvil Pavel.“ — Skutky 16:13, 14; srovnej Filipanům 2:12, 16; 3:14.