MAGOG

1. Syn Jafetův a vnuk Noemův. Jeho jméno se objevuje mezi hlavami rodin, ze kterých byly po potopě rozptýleny po zemi původní národnostní skupiny. (1Mo 10:1, 2, 5; 1Pa 1:5)

2. Jméno, jež se vyskytuje v Ezekielově proroctví o bouřlivém útoku ‚Goga ze země Magog‘ proti Jehovovu lidu, který se znovu shromáždil. Zdá se, že prorok používá Magog jako označení země v ‚nejodlehlejších severních končinách‘, z níž vycházejí Gogovy hordy. O jeho drancujícím vojsku je psáno: „Všichni pojedou na koních, velký sbor, ano početná vojenská síla“, která používá meče a luky. (Ez 38:2–4, 8, 9, 13–16; 39:1–3, 6)

Od doby židovského historika Josepha se má za to, že „země Magog“ se vztahuje na skytské kmeny, jež žily v sv. Evropě a ve střední Asii. (Židovské starožitnosti, I, 123 [vi, 1]) Klasičtí spisovatelé z doby Řecka a Říma popisovali Skyty jako dravé, bojechtivé severní barbary s velkým jízdním vojskem, dobře vyzbrojené a dobře zacházející s lukem. Jméno Skyta možná pochází od jména „Aškenaz“, což byl další potomek Jafetův. (1Mo 10:2, 3) Nicméně v díle Encyclopædia Britannica, ve vydání z roku 1959 (sv. 20, s. 235), se píše, že „v celé klasické literatuře Skytie všeobecně znamenala všechny kraje na sever a severovýchod od Černého moře a za Skytu (Skuthes) byl považován každý barbar, který přišel z těchto končin“. Jiná encyklopedická díla podobně ukazují, že výraz „Skyta“ byl používán poněkud volně a vztahoval se obecně na kočovné kmeny na S od Kavkazu (oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem), podobně jako se v nové době používal výraz „Tatar“. Proto The New Schaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge říká: „Označení ‚Skytové‘ bylo ve starověku volné, a takové bylo i hebrejské ‚Magog‘.“ (S. Jackson, ed., 1956, sv. V, s. 14)

Symbolické použití. Skutečnosti, že Bible (ani světská historie) přesnou polohu „země Magog“ neurčuje, že se prorok zmiňuje o „konečné části let“ (Ez 38:8) a že o popisovaném vpádu do doslovného Izraele není nic známo, poskytují základ pro názor, že proroctví o Magogu se vztahuje na budoucí dobu, na biblický ‚čas konce‘. Kvůli tomu v něm mnoho komentátorů vidí předpověď konečného útoku světových velmocí na Boží Království, a zemi Magog považují za symbol „světa nepřátelského vůči Božímu lidu a království“. (Funk and Wagnalls New Standard Bible Dictionary, 1936, s. 307)

Země Magog má tedy zjevně symbolický význam. To, že výraz „Skyta“, s nímž je Magog obvykle spojován, se začal používat jako synonymum pro to, co je surové, dravé a bojechtivé, by logicky poukazovalo na postavení silného odporu proti Božímu lidu. Národy světa se do takového postavení dostanou, až je Boží největší odpůrce, Satan Ďábel, podnítí, aby na zemi zahájily poslední útok proti pravým Božím ctitelům. (Viz heslo GOG č. 2.)

3. Výraz použitý ve Zjevení 20:8 v souvislosti s událostmi, jež mají nastat na konci Tisíciletého panování Krista Ježíše, po propuštění Satana z propasti. Výraz ‚Gog a Magog‘ se nevztahuje na nějaké konkrétní místo, ale na lidi na zemi, kteří se poddají vlivu propuštěného Protivníka a vzbouří se proti Boží vládě, jejímž výrazem jsou ‚svatí a milované město‘. (Zj 20:3, 7–10)