17. a) Jaký soud měl podle Jeremjáše postihnout ničemný Jeruzalém? b) Co se brzy stane křesťanstvu?

¹⁷ Jaký rozsudek obdrží falešní učitelé křesťanstva od Jehovy, velkého Soudce? Verše 19, 20, 39 a 40 odpovídají: „Pohleďte, jistě vyjde Jehovova větrná bouře, vztek, dokonce vířící vichřice. Vírem se snese na hlavu ničemných. Jehovův hněv se neobrátí zpět, dokud on nevykoná a dokud neuskuteční myšlenky svého srdce . . . S konečnou platností vás chci zanedbat a chci opustit vás a město, které jsem dal vám a vašim praotcům — z místa před sebou. A chci na vás uvést pohanu na neurčitý čas, a pokoření na neurčitý čas, jež nebude zapomenuto.“ To všechno postihlo ničemný Jeruzalém a jeho chrám, a podobné neštěstí nyní brzy postihne ničemné křesťanstvo.

21. a) Proč byl Jeruzalém v roce 607 př. n. l. zničen? b) Co se po zničení Jeruzaléma stalo s falešnými proroky a co s Jehovovým pravým prorokem, a jaké ujištění nám to poskytuje dnes?

²¹ V Jeremjášových dnech byl Jehovův soud vykonán v roce 607 př. n. l., když Babylóňané zničili Jeruzalém. Podle proroctví to pro tehdejší tvrdošíjné, nevěrné Izraelity bylo ‚pohanou‘ a ‚pokořením‘. (Jeremjáš 23:39, 40) Poznali z toho, že Jehova, jehož opakovaně zneuctívali, je nakonec zanechal následkům jejich špatnosti. Ústa jejich opovážlivých falešných proroků byla konečně umlčena. Ale Jeremjáš svými ústy nadále prorokoval. Jehova ho neopustil. Přesně podle tohoto vzoru Jehova neopustí ani Jeremjášovu třídu v čase, kdy na duchovenstvo křesťanstva a na ty, kdo věří jeho lžím, dopadne v důsledku Jehovova závažného rozhodnutí zdrcující rána, a oni přijdou o život.