Plnili Jehovovu vůli

Návštěva, která byla bohatě odměněna

CESTA ze Šeby do Jeruzaléma musela být pro královnu vyčerpávající. Byla zvyklá žít v přepychu. Nyní se trmácela 2 400 kilometrů, tempem, jež bylo dáno chůzí velbloudů, a to ještě většinu cesty přes rozpálenou poušť. Podle jednoho odhadu jí to mohlo trvat asi 75 dní — a to šlo pouze o cestu tam.a

Proč opustila tato bohatá královna svůj pohodlný domov v Šebě a podnikla takovou namáhavou cestu?

Zpráva vzbuzující zájem

Královna ze Šeby přišla do Jeruzaléma poté, co „slyšela zprávu o Šalomounovi ve spojitosti s Jehovovým jménem“. (1. Královská 10:1) Co přesně královna slyšela, to Bible neuvádí. Víme však, že Jehova požehnal Šalomounovi výjimečnou moudrostí, bohatstvím a ctí. (2. Paralipomenon 1:11, 12) Jak se o tom královna dozvěděla? Vzhledem k tomu, že Šeba byla střediskem obchodu, je možné, že královna se doslechla o Šalomounově slávě prostřednictvím obchodníků, kteří její zemi navštívili. Někteří z nich možná byli na cestě do Ofiru, země, se kterou Šalomoun udržoval významné obchodní styky. (1. Královská 9:26–28)

Všimněme si však, že královna slyšela o Šalomounově slávě „ve spojitosti s Jehovovým jménem“. Nešlo tedy pouze o obchodní cestu. Královna zřejmě přišla především proto, aby si poslechla Šalomounovu moudrost — a snad i proto, aby se dozvěděla něco o jeho Bohu, Jehovovi. Vzhledem k tomu, že byla pravděpodobně potomkem Sema nebo Chama, kteří byli Jehovovými ctiteli, je možné, že se zajímala o náboženství svých předků.

Matoucí otázky, uspokojující odpovědi

Když se královna setkala se Šalomounem, začala jej zkoušet „matoucími otázkami“. (1. Královská 10:1) Hebrejské slovo, které je zde použito, může být přeloženo jako „hádanky“. To ale neznamená, že královna zaměstnávala Šalomouna malichernou hrou. Je zajímavé, že v Žalmu 49:4 je totéž hebrejské slovo použito k označení závažných otázek týkajících se hříchu, smrti a vyplacení. Královna ze Šeby tedy se Šalomounem pravděpodobně diskutovala o hlubokých námětech, aby vyzkoušela hloubku jeho moudrosti. Bible říká, že „k němu [začala] mluvit všechno, co bylo blízké jejímu srdci“. Šalomoun zase „přikročil k tomu, aby jí pověděl o všech jejích záležitostech. Králi se neprokázala být utajena žádná záležitost, kterou by jí nepověděl.“ (1. Královská 10:2b, 3)