Když byl Abraham informován, že Sára bude mít syna, z něhož vyjdou „králové národů“, prosil za svého prvorozeného syna: „Kéž by Išmael žil před tebou!“ Bůh prohlásil, že budoucí syn Izák bude dědicem smlouvy, a potom řekl: „Ohledně Išmaela jsem tě vyslyšel. Pohleď, požehnám mu a učiním ho plodným a velmi, velmi mnoho jej rozmnožím. Jistě zplodí dvanáct náčelníků a já způsobím, aby se z něho stal velký národ.“ (1Mo 17:16, 18–20) Išmael byl potom obřezán spolu se svým otcem a jeho služebníky. V té době bylo Išmaelovi 13 let. (1Mo 17:23–27)

V souladu s významem Išmaelova jména „Bůh slyšel“ jeho volání o pomoc, poskytl mu nezbytnou vodu a nechal ho žít, aby se stal lučištníkem. Jako kočovný obyvatel pustiny Paran naplnil proroctví, které o něm říkalo: „On se stane lidskou zebrou. Jeho ruka bude proti každému, a ruka každého bude proti němu; a bude stanovat před obličejem všech svých bratrů.“ (1Mo 21:17–21; 16:12) Hagar našla svému synovi egyptskou manželku a on časem zplodil dvanáct synů, náčelníků a hlav rodiny slíbeného ‚velkého národa‘ Išmaelitů. Išmael měl také nejméně jednu dceru, Machalat, která se provdala za Esaua. (1Mo 17:20; 21:21; 25:13–16; 28:9; viz heslo IŠMAELITA.)